PRACOVNÍ ŘÁD Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Každý zaměstnanec pracuje v Jihočeské vědecké knihovně (dále jen JVK) dobrovolně a bez nátlaku a je si vědom toho, že bude dodržovat tento pracovní řád, jehož cílem je zajištění vnitřního pořádku a úspěšné činnosti instituce. Pracovní řád působí jako účinný nástroj řízení. Pracovní řád je závazný pro všechny zaměstnance v řádném pracovním poměru a přiměřeně se vztahuje i na ostatní pracovněprávní vztahy. Zaměstnanec je povinen dodržovat zejména §301 ZP a vedoucí zaměstnanec, jako představitel zaměstnavatele, dále §300 a §302 ZP. Použité iniciály: JVK: zaměstnavatel Jihočeská vědecké knihovna ZP : zákon 262/2006Sb., zákoník práce v platném znění KS : uzavřená kolektivní smlouva v Jihočeské vědecké knihovně Použité výrazy: vedoucí zaměstnanec = vedoucí oddělení, vedoucí odboru, náměstek, ředitel vedoucí zaměstnanec prvního stupně řízení = vedoucí oddělení , případně referátů vedoucí zaměstnanec druhého stupně řízení = ekonomický náměstek, náměstek pro knihovnické služby, vedoucí odboru vedoucí zaměstnanec třetího stupně řízení = ředitel Běžná komunikace v JVK mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem i odborovou organizací je zajišťována osobní komunikací mezi podřízeným a nadřízeným dle organizačního řádu a informováním v intranetu a služební elektronickou poštou. Ke všem těmto možnostem komunikace má přístup každý zaměstnanec v JVK, který je též ve vlastním zájmu povinen se naučit s elektronickými médii pracovat a ke komunikaci je využívat. S příslušnými hesly, která umožňují vstup do intranetu, je seznámen svým vedoucím zaměstnancem na prvním stupni řízení. V ostatních případech se postupuje podle ZP. Doručování písemnosti zaměstnavatelem je prováděno dle § 334 až § 336 ZP.
1
I. PRACOVNÍ POMĚR I/1. VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU • •
•
•
• • • •
•
•
Žadatel o zaměstnání v knihovně předkládá životopis, ve kterém uvádí: jméno, příjmení, dokončené nejvyšší vzdělání, průběh svého zaměstnání od ukončení vzdělání, důvod, proč žádá o zaměstnání v knihovně a představu o svém působení v knihovně. Před přijetím do zaměstnání v knihovně a před podpisem pracovní smlouvy se žadatel seznámí s pracovištěm, na kterém bude pracovat ( odpovídá příslušný vedoucí na druhém stupni řízení) a je s ním projednáno jeho platové zařazení, pracovní doba a další povinnosti, které pro něho vyplynou z pracovní smlouvy. Při nástupu do práce je zaměstnanec seznámen: 1. s pracovním řádem knihovny 2. s kolektivní smlouvou 3. s předpisy, které se týkají ochrany a bezpečnosti zdraví při práci a požárními předpisy 4. s kategorií práce, ve které je vykonávaná práce zařazena 5. se způsobem odměňování a dnem a způsobem výplaty 6. se systémem evidence pracovní doby 7. s dalšími vnitřními předpisy Zaměstnanec osobního oddělení si před podpisem pracovní smlouvy od žadatele vyžádá: 1. potvrzení o ukončení předchozího zaměstnání 2. posudek o pracovní činnosti od posledního zaměstnavatele, vyžaduje-li to povaha zaměstnání v JVK 3. doklady o dosaženém vzdělání 4. výpis z trestního rejstříku (v případech, kdy to vyžadují příslušné předpisy nebo pokud to bude považovat ředitel knihovny za vhodné, zejména u pracovníků ve skladech a u vrátných). 5. doklad o vstupní lékařské prohlídce. Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi JVK a zaměstnancem nebo jmenováním na vedoucí pracovní místo. Pracovní poměr ke knihovně vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě. Pracovní poměr se zaměstnancem přijatým do JVK uzavírá ředitel knihovny nebo v jeho nepřítomnosti ekonomický náměstek. Pracovní poměr se uzavírá písemně mezi JVK a zaměstnancem a to nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Písemná smlouva je vyhotovována v osobním oddělení na základě podkladů, které zaměstnanec oddělení obdržel od vedoucích zaměstnanců JVK a od žadatele o zaměstnání. Jmenování provádí ředitel JVK. Osobní údaje nového zaměstnance jsou evidovány pouze v rozsahu požadovaném příslušnými zákony České republiky. Jiná data od zaměstnanců se nepožadují. Pracovní smlouva je zhotovována ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno obdrží zaměstnanec a jedno je uchováváno v osobní složce zaměstnance v osobním oddělení. Při podepsání pracovní smlouvy obdrží zaměstnanec od zaměstnance osobního oddělení docházkový čip a platový výměr, případně pracovní náplň (tu může obdržet až do sedmi dnů od podepsání pracovní smlouvy).
2
•
Manželé, druh a družka, rodiče a děti, sourozenci nebudou zařazováni na pracoviště, kde by byl jeden z nich přímo podřízen druhému a podléhal jeho kontrole. Nejde-li o pokladní nebo účetní činnost nebo kontrolu této činnosti, může ve výjimečných případech povolit výjimku v zařazení ředitel knihovny.
I/2. ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU Obsah pracovní smlouvy lze změnit pouze písemnou dohodou obou smluvních stran Zákoník práce stanoví, ve kterých případech je JVK povinna převést zaměstnance na jinou práci a ve kterých případech může převést zaměstnance na jinou práci po vzájemné dohodě. I/3. SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU – řeší zákoník práce •
•
• • •
Úkon směřující k rozvázání pracovního poměru činí zaměstnanec a JVK jako zaměstnavatel vždy písemně. Zaměstnanec doručí písemnost svému vedoucímu zaměstnanci v prvním stupni řízení (v jeho případě pak vedoucímu na druhém stupni řízení) osobním předáním v místě sídla JVK a vedoucí zaměstnanec, na žádost zaměstnance, potvrdí doručení písemnosti též písemně. Následně předá, se svým písemným vyjádřením, tuto písemnost vedoucímu v dalším stupni řízení, není-li přítomen pak řediteli nebo do osobního oddělení. Vedoucí ve druhém stupni řízení předává se svým vyjádřením písemnost řediteli nebo do osobního oddělení. Zaměstnanec je povinen v souvislosti se skončením pracovního poměru: 1. odevzdat do osobního oddělení čip, kterým byla evidována jeho pracovní doba a vizitku 2. informovat svého vedoucího v prvním stupni řízení o stavu plnění uložených úkolů a řádně mu předat: o nesplněné úkoly o předměty náležející k osobnímu vybavení zaměstnance na pracovišti o pracovní pomůcky, nástroje, přístroje, osobní ochranné pracovních prostředky a jiné podobné předměty, které mu byly svěřeny na písemné potvrzení nebo na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů o vyúčtování poskytnutých záloh a ostatních finančních závazků včetně stravenek a půjček z FKSP O předání úkolů a odevzdání věcí pořídí vedoucí v prvním stupni řízení písemný záznam, který předá do osobního oddělení. Záznam bude uložen v osobní složce zaměstnance. Při předávání funkce náměstka a vedoucího ve druhém stupni řízení bude sepsán protokol o předání funkce, který podepisuje odcházející zaměstnanec a ředitel knihovny. Protokol bude uložen v osobním spise zaměstnance a v archivu knihovny. JVK (vedoucí osobního oddělení) je povinna v souvislosti se skončením pracovního poměru vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm skutečnosti dle § 313 zákoníku práce a další písemnosti týkající se osobních údajů o zaměstnanci. Jiné informace je JVK oprávněna o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak. Na žádost zaměstnance se vydává i posudek o pracovní činnosti a to do 15 dnů od žádosti zaměstnance, nejdříve však dva měsíce před skončením pracovního poměru zaměstnance.
3
II. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU II/1. PRACOVNÍ DOBA •
•
• •
• •
Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro knihovnu práci. Dobou odpočinku je doba, která není pracovní dobou. Pracovní doba je evidována na pracovištích v elektronickém docházkovém systému, v případě dohod o provedení práce a o pracovní činnosti na papírových docházkových listech. Záznamy si provádí každý zaměstnanec sám, kontrolu evidence pracovní doby a případné opravy v evidenci provádí vedoucí zaměstnanec. Veškerou nepřítomnost v práci (mimo dobu na jídlo a oddech, dovolenou, přechody mezi detašovanými pracovišti /přesuny/ a opuštění pracoviště k plnění pracovních úkolů mimo JVK) musí zaměstnanec doložit příslušnými doklady ( propustkami podepsanými vedoucím na prvním nebo na druhém stupni řízení, potvrzením lékaře o návštěvě léčebného zařízení nebo o pracovní neschopnosti, případně o ošetřování člena rodiny, potvrzením o důvodech nepřítomnosti v práci z důvodů překážek na straně zaměstnance dle Nařízení vlády 590/2006 Sb. nebo ZP atd.). Je-li zaměstnanci včas známa překážka v práci na jeho straně, musí neprodleně ( nejpozději do 24 hodin) požádat JVK o poskytnutí pracovního volna a sdělit předpokládanou délku trvání tohoto volna. Informaci provede ústně, telefonicky nebo emailem. Přechody mezi detašovanými pracovišti a opuštění pracoviště k plnění pracovních úkolů mimo JVK, označí zaměstnanec příslušnou ikonkou „přesun“ v docházkovém systému V JVK se uplatňuje,pružné rozvržení pracovní doby, kdy musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle v čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Průměrná týdenní pracovní doba ve stanoveném období činí 40 hodin, přičemž délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Pracovní doba je rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zajišťuje-li zaměstnanec sobotní službu, je jeho pracovní doba rozvržena do šestidenního pracovního týdne. Délka pracovní doby může být po vzájemné dohodě i kratší, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Do zaměstnání nastupuje zaměstnanec každý den dle rozpisu směn a to jednou. Pracovní směnu nelze v jeden den rozdělovat. Je-li se zaměstnancem sjednána kratší pracovní doba, pak tomuto zaměstnanci náleží plat odpovídající této kratší pracovní době. Zaměstnanec musí být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti. Do pracovní doby se nezapočítává přestávka na jídlo a oddech v délce 30 až 60 minut, kterou zaměstnanec čerpá v jedné části a evidenci provádí v elektronickém systému. I v tuto dobu může zaměstnanec zůstat na pracovišti, aniž vykonává práci pro knihovnu. Jiná přestávka na jídlo a oddech se v JVK neposkytuje (snídaně, svačiny, přestávky na kávu apod.) Do pracovní doby se nezapočítává doba, kterou zaměstnanec prokouří před budovami JVK. V době pevné pracovní doby nelze čerpat přestávky na kouření. Na všech pracovištích JVK je zákaz kouření. Zdržovat se na pracovišti mimo pracovní dobu a přestávku na jídlo a oddech není, bez souhlasu vedoucího zaměstnance, dovoleno.
4
II/2. FORMY PRACOVNÍ DOBY • Pracovní doba v JVK je stanovena jako pružná pracovní doba, délka směny nepřesáhne 12 hodin; průměrná týdenní pracovní doba, bez práce přesčas, musí být naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním pracovním období. • Rozvrh směn jednotlivým zaměstnancům stanoví dva týdny předem na celé čtyřtýdenní období vedoucí zaměstnanec v prvním stupni řízení a prokazatelně s rozvrhem směn zaměstnance seznámí. Vedoucí zaměstnanec na prvním stupni řízení je též zodpovědný za zajištění směnného provozu tak, aby konec odpolední směny nekončil dříve, než konec výpůjční doby v příslušném oddělení JVK. • Zaměstnanci s denním pracovním úvazkem na 4 hod. a méně mohou po dohodě s vedoucím pracovníkem denní pracovní dobu kumulovat. • Kontrolu dodržování pružné pracovní doby a dodržování směn provádí vedoucí zaměstnanec na prvním stupni řízení • Pružná pracovní doba se neuplatňuje v případě, že zaměstnanec je vyslán na služební cestu,v den dovolené a v den pracovní neschopnosti či dalších překážek v práci dle zákoníku práce a nařízení vlády. • V den čerpání ½ dne dovolené se uplatňuje pružná pracovní doba s tím, že musí být odpracována minimálně ½ denního pracovního úvazku zaměstnance. • Překážky v práci na straně zaměstnance se posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby; v rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, ale neposkytuje se za ně náhrada mzdy. Pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno nebo jde-li o činnost zástupců zaměstnanců, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba, přičemž za jeden pracovní den je pokládána délka denní pracovní doby uvedené v pracovní smlouvě. • Při služební celodenní cestě zaměstnanců se neuplatňuje pružné rozvržení pracovní doby (§85 odst. 4 ZP). V těchto případech je povinné rozvržení pracovní doby do směn stanoveno takto: 7.00-15.30 hod. Čas strávený na cestě v dopravních prostředcích mimo takto určenou dobu směny není výkonem práce. Za tento čas náleží cestovní náhrady dle ZP. Čas na cestě v době určené směny se do odpracované doby započítává jako výkon práce. V případě, že je služební cesta nastoupena po začátku stanovené směny, je zaměstnanec povinen být na pracovišti od 7,00 hod. a v případě, že služební cesta skončí před koncem stanovené směny (15,30 hod.)je zaměstnanec povinen vrátit se na pracoviště. Po předchozí dohodě a se souhlasem vedoucího zaměstnance, který zaměstnance na služební cestu vyslal, lze v těchto případech dobu nepřítomnosti na pracovišti před nástupem a po skončení cesty napracovat jiný den v rámci pružné pracovní doby nebo čerpat náhradní volno, pokud má na něj zaměstnanec nárok. V těchto případech je nezbytné v evidenci o pracovní době doplnit dobu skutečného trvání služební cesty na základě vyplněného cestovního příkazu. Toto doplnění provádí vedoucí zaměstnanec, který povolil a schválil služební cestu. Při výkonu práce nad stanovenou dobu směny při služební cestě je tato práce prací přesčas. Časová rozmezí: • Výkon práce je stanoven od 6.15 hod. do 18.30 hod. Výkon práce u zaměstnanců vrátnice je stanoven od 5.45 do 19.00 hodin. Pracovní doba pružná se skládá ze základní pracovní doby a volitelné pracovní doby. Základní pracovní doba je stanovena: 5
• •
Pro zaměstnance ranního pracovního režimu 9.00-13.30 hod. Pro zaměstnance v odpoledním pracovním režimu 13.30-18.00 hod. Pro zaměstnance, který vykonává sobotní službu : 9.00-12.00 hod. Pro zaměstnance zařazené jako řidič a údržbář s denním pracovním úvazkem 4 hod. a méně 7.00-9.00 Pracovní dobu zaměstnanců s denním pracovním úvazkem 5 hod. a méně určuje vedoucí zaměstnanec na 1. nebo 2. stupni řízení v rozpisu směn. Základní pracovní doba těchto zaměstnanců je stanovena v ranním pracovním režimu 9.00–11.00 hod., v odpoledním pracovním režimu 15.00-17.00 hod. Pracovní doba a doba na jídlo a oddech se počítá na minuty Doba výkonu práce může činit v jeden den maximálně 12 hodin. Doba na jídlo a oddech je 30 minut minimálně a 60 minut maximálně a je čerpána v jedné části a vždy nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Přestávku, kterou zaměstnanec čerpal na jídlo a oddech, je povinen v plné délce napracovat tentýž den. Zahájení přestávky na jídlo a oddech je stanoveno nejdříve na 11 hodin. Opakované nečerpání přestávky na jídlo a oddech nebo její čerpání kratší dobu než je 30 minut může být posuzováno i jako porušení pracovních povinností.
Výstupy z elektronického evidenčního systému docházky a docházkové listy: Vždy první pracovní den v měsíci bude ukončena evidence docházky předcházejícího měsíce tím, že vedoucí ve druhém stupni řízení převezme docházkové listy od zaměstnanců, kteří nejsou napojeni na docházkový systém a vytiskne docházkové listy ostatních zaměstnanců z docházkového systému. Zaměstnanec potvrdí svým podpisem souhlas se správností údajů na tištěném docházkovém listě a doloží všemi potřebnými doklady (např. neschopenky, potvrzené propustky).Vedoucí zaměstnanec nebo jím pověřený zaměstnanec odsouhlasí svým podpisem na dokladech a docházkovém listě správnost údajů a odevzdá je neprodleně do osobního oddělení. II/3. DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU • Dobu čerpání dovolené určuje ředitel knihovny nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec podle plánu dovolených. Plán dovolených je sestavován a schvalován po předchozí dohodě se zaměstnanci a odborovou organizací čtvrtletně a to vždy do 15. dne posledního měsíce předchozího čtvrtletí (tedy do 15.3.,15.6.,15.9. a 15.12.). V plánu dovolených musí být uvedena dovolená delší než 5 dnů včetně. • Rozhodování o dovolené do 4 dnů mají v pravomoci vedoucí oddělení. Pokud vznikne potřeba dovolené od 5 dnů výše mimo plán dovolených, požádá zaměstnanec písemně vedoucího na prvním stupni řízení, který žádost předá ke schválení vedoucímu na druhém stupni řízení. Plán dovolených je přístupný v elektronické podobě v docházkovém systému. • Vyvěšení plánu dovolených je považováno za prokazatelné seznámení zaměstnance s termínem nástupu a ukončení dovolené ze strany JVK. Všechny změny v nástupu dovolené musí být zaznamenány v docházkovém systému po odsouhlasení vedoucím pracovníkem. Bez souhlasu vedoucího zaměstnance nesmí zaměstnanec nastoupit neplánovanou dovolenou. Pokud tak učiní, je to posuzováno jako porušení pracovních povinností. • Nařízená dovolená po dnech (např. na 31.12.) je vždy uváděna v plánu práce na příslušný rok. • Nástup a konec dovolené musí být vyznačen v docházkovém systému a potvrzeno příslušným vedoucím zaměstnancem prvního stupně řízení na vytištěném docházkovém listě za každý měsíc. 6
• • • •
•
Zaměstnanec čerpá dovolenou buď v celku nebo po částech, přičemž alespoň jedna část dovolené bude nejméně dva týdny (10 pracovních dnů) v celku. Dovolená na zotavenou za kalendářní rok musí být vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku. Dovolená se čerpá v celých dnech, neurčuje-li zákoník práce v konkrétních případech jinak. V průběhu kalendářního roku je možno celkem tři dny dovolené na zotavenou čerpat rozdělené po půldnech s tím, že v jednom kalendářním měsíci bude vyčerpán vždy celý den dovolené. Dovolená se přerušuje, pokud byl zaměstnanec během dovolené uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny a její čerpání pokračuje prvním dnem po ukončení nemocenské nebo ošetřování člena rodiny a to v délce, v jaké byla původní dovolená plánovaná a JVK nařízená.
II/4. PRACOVNÍ VOLNO BEZ NÁHRADY PLATU Pracovní volno bez náhrady platu nad rámec stanovený ZP a Nařízením vlády č.590/2006 Sb. Je poskytováno v délce a za podmínek stanovených v Kolektivní smlouvě, přičemž o konkrétní poskytnutí určitého dne pracovního volna bez náhrady platu musí zaměstnanec požádat předem svého přímého vedoucího zaměstnance v prvním stupni řízení, který po dohodě s vedoucím ve druhém stupni řízení může s tímto volnem vyslovit souhlas. II/5. PRACOVNÍ VOLNO PŘI PŘEKÁŽKÁCH V PRÁCI •
•
Pracovní volno (s náhradou platu a bez náhrady platu) při překážkách v práci se poskytuje podle platného ZP , Nařízení vlády č.590/2006 Sb. a KS, přičemž o poskytnutí pracovního volna pro důležitou osobní překážku v práci požádá zaměstnanec svého příslušného vedoucího zaměstnance v prvním nebo ve druhém stupni řízení a to bez zbytečných odkladů. Bez příslušného dokladu skutečném důvodu a době čerpání pracovního volna bude na nepotvrzenou pracovní dobu pohlíženo jako na neodpracovanou pracovní dobu a jako na porušení pracovní povinnosti. Pracovní volno se neposkytuje, jestliže může zaměstnanec zařídit záležitost mimo svoji pevnou pracovní dobu. Vedoucí zaměstnanec může na zaměstnanci požadovat doklad o tom, že záležitost nebylo možno zařídit mimo pevnou pracovní dobu. Byl-li zaměstnanec uznán neschopným práce pro nemoc nebo úraz, je povinen to oznámit neprodleně příslušnému vedoucímu zaměstnanci prvního stupně řízení nebo jeho zástupci, není-li ten přítomen, pak vedoucímu ve druhém stupni řízení nebo řediteli knihovny, případně osobnímu oddělení a současně předložit doklad od lékaře, rovněž tak i skončení pracovní neschopnosti. Pokud je zaměstnanec práce neschopen tak, že jeho neschopnost přechází z měsíce na měsíc, musí předložit pro účely výplaty za uplynulý měsíc doklad od lékaře o tom, že jeho pracovní neschopnost k poslednímu dni v uplynulém měsíci stále trvala. Obdobně uplatňuje zaměstnanec nárok na dávky nemocenského pojištění při mateřské dovolené, ošetřování člena rodiny apod.
7
III. VÝPLATA PLATU •
•
JVK dává přednost z důvodů využívání pracovní doby a osobní bezpečnosti pokladní a řidiče zasílání měsíčního platu na bankovní účet určený zaměstnancem. Ve výplatní den je zaměstnanci předán písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Doklady a stravenky jsou vydávány zaměstnancům v den výplaty v budově Na Sadech od 10.00 do 12.00 a v budově na Lidické tř. od 13.00 do 14.00 hod. Pokud zaměstnanec trvá na vyplácení částky v hotovosti, je tak učiněno ve výplatní den a to v čase 11.30-12.00 hod. v budově Na Sadech. Zaměstnanec může k převzetí platu zmocnit písemně plnou mocí i jinou osobu. Manželovi/manželce lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění.
IV. PRACOVNÍ POVINNOSTI IV/1. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ KNIHOVNY • •
•
•
• • • •
Během pracovního poměru i po jeho ukončení v JVK dodržovat směrnici o ochraně osobních údajů směrem k uživatelům služeb JVK Pokud je zaměstnanci umožněno pracovat v internetu nebo v jiné síti, sleduje pravidelně svoji služební elektronickou poštu a informace na intranetových stránkách knihovny a řídí se pokyny tam uvedenými, neboť všechny pokyny takto sdělované mají charakter písemného sdělení vedoucích zaměstnanců a odborové organizace spolupracovníkům. Tato písemná sdělení musí vedoucí zaměstnanci prvního stupně řízení doručit i těm zaměstnancům, kteří v daném okamžiku nemají pracovní přístup k těmto elektronickým zdrojům. Zjišťování soukromých dat a informací pro soukromé účely a vyřizování soukromé pošty prostřednictvím Internetu mohou zaměstnanci provádět bezplatně a se souhlasem vedoucího zaměstnance prvního nebo druhého stupně řízení pouze mimo svoji pracovní dobu a sami. Tuto činnost je vedoucí zaměstnanec oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Pracovat na přístrojích výpočetní techniky a využívat telekomunikačních zařízení JVK, která nejsou v prostorách přístupných veřejnosti, mohou pouze zaměstnanci JVK, tuto skutečnost budou vedoucí zaměstnanci kontrolovat. Zaměstnanec se nesmí pokoušet překonat instalované zabezpečení, ani měnit softwarové nebo hardwarové konfigurace. Každou zjištěnou závadu je povinen neprodleně oznámit správci sítě. Na technice zaměstnavatele je zakázáno instalovat jakýkoliv software na lokální i síťové disky. Zaměstnanec nesmí svévolně přemísťovat majetek knihovny umístěný v jednotlivých úsecích, přesuny majetku mohou být provedeny pouze na základě potvrzené Převodky majetku Zaměstnanec se denně musí řídit pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požárními předpisy a určenými pracovními postupy tak, jak byl s nimi seznámen v pravidelných školeních a instruktážních dnech pořádaných JVK. Zaměstnanec nesmí vykonávat bez písemného souhlasu ředitele JVK souběžnou výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti JVK dle zřizovací listiny. Zaměstnanec je povinen podávat pravdivé informace oprávněným kontrolním úřadům
8
•
• •
Zaměstnanec je povinen neprodleně oznamovat všechny změny v osobních údajích a jiné skutečnosti, které musí zaměstnavatel znát pro účely nemocenského a důchodového pojištění, pro účely platové apod. (např. číslo občanského průkazu, přestěhování apod.) a pro účely pracovního zařazení. Zaměstnanec nesmí vynášet bez souhlasu ředitele z prostor JVK majetek knihovny, písemnosti nebo jakoukoliv úřední dokumentaci. Zaměstnanec musí v pracovní době v souvislosti s plněním pracovních úkolů a při úředních jednáních osobním vystupováním důstojně reprezentovat JVK. Zaměstnanec nesmí kouřit v prostorách knihovny. Zaměstnanec nesmí na pracovišti požívat alkoholické nápoje a jiné návykové látky a nesmí pod jejich vlivem vstupovat do JVK. Přijímat soukromé návštěvy na pracovišti není dovoleno, zaměstnanec může v odůvodněných případech přijímat soukromé návštěvy pouze v prostorách určených pro veřejnost.
IV/2. POVINNOSTI VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ ZAMĚSTNAVATELE • • • •
• • •
Organizací práce, změnami v organizační struktuře, personální politikou a osobním přístupem zajišťovat naplňování činnosti JVK jako veřejné knihovnické a informační instituce, jejíž činnost je hrazena z veřejných finančních prostředků. Řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výsledky a dodržování pracovních povinností v souladu se ZP a vnitřními předpisy Nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, jejíž výkon neodpovídá jeho způsobilosti nebo zdravotnímu stavu Pravidelnými písemnými informacemi zveřejňovanými prostřednictvím intranetu a služební elektronické pošty seznamovat všechny zaměstnance s důležitými předpisy, událostmi, školeními a povinnostmi, které pro ně z pohledu JVK jsou důležité nebo se kterými musí být zaměstnanci podle příslušných zákonů seznámeni. S těmito informacemi seznamovat jiným způsobem i ty zaměstnance, kteří v daném okamžiku nemají pracovní přístup k těmto elektronickým zdrojům. Pravidelně zajišťovat školení zaměstnanců v ochraně a bezpečnosti zdraví při práci a v požární prevenci. Zajistit a hradit povinná školení pro řidiče motorových vozidel. Zajistit u zaměstnanců, kteří v souvislosti s výkonem práce přímo odpovídají za svěřený majetek, uzavření písemného potvrzení, dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů nebo dohodu o odpovědnosti. Spolupracovat s odborovou organizací a poskytovat jí v rámci dohodnuté KS potřebné podklady k provádění kontrol a úkolů, ke kterým je odborová organizace oprávněna.
IV/3. DŮSLEDKY PORUŠOVÁNÍ PRACOVNÍCH POVINNOSTÍ • • •
Dopustí-li se zaměstnanec méně závažného porušení pracovních povinností, je vedoucí zaměstnanec povinen mu toto vytknout a poučit ho o nesprávnosti jeho jednání Dochází-li u zaměstnance k soustavnému méně závažnému porušování pracovních povinností, je vedoucí zaměstnanec povinen ho na tuto skutečnost upozornit a to písemně. Při opakujícím se nebo při závažném porušení pracovních povinností je postupováno v souladu se ZP.
9
•
•
•
Jako soustavné méně závažné porušení pracovních povinností lze posuzovat zejména: o nedodržování pevné pracovní doby (neodůvodněné pozdní příchody a odchody v pevné pracovní době, jakož i neodůvodněné a opakované návštěvy lékaře v této době, ač lze lékaře navštívit i v době mimo pevnou pracovní dobu). o opakované nedodržování bezpečnostních předpisů, např. nedodržování stanovené přestávky na jídlo a oddech v délce 30 minut nejdéle po 6 hod práce, nepoužívání předepsaných ochranných pracovních prostředků a pracovních postupů o opakovaný vstup nebo opakované opuštění prostor JVK jiným než oficiálním vchodem o soustavné přijímání návštěv v pracovní době Jako závažné porušení pracovních povinností posuzujeme zejména o prokazatelně opakované porušení pracovní a technologické kázně s následným vznikem škody o vnášení alkoholických nápojů nebo drog či jiných omamných prostředků na pracoviště a požívání alkoholických či jiných omamných prostředků při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním o opakované využívání výpočetní techniky, reprografické techniky, údržbářského nářadí a dalších předmětů JVK k vlastní potřebě o kouření na pracovišti Poruší-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, bude s ním rozvázán pracovní poměr.
Odpovědnost za způsobenou škodu • Pokud byly zaměstnanci na písemné potvrzení nebo na základě uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů svěřeny pracovní nástroje, ochranné osobní prostředky či jiné předměty, pak za ně zaměstnanec odpovídá v plném rozsahu. • K ochraně majetku JVK je vedoucí zaměstnanec na každém pracovišti knihovny oprávněn provádět v nezbytném rozsahu i kontrolu věcí, které si zaměstnanci vnášejí nebo odnášejí z JVK, včetně kontrol, zda odnášené informační materiály jsou řádně zaevidovány ve výpůjčním protokolu. • Nezbytným rozsahem je např. kontrola vnitřku kabelky, nákupní tašky, či jiného příručního zavazadla. • JVK odpovídá u zaměstnance, se kterým má uzavřený pracovní poměr, za škodu na věcech, které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi v uzavřeném psacím stole, uzamčené skříni a v uzamčené kanceláři, v šatně JVK, případně v trezoru. JVK • JVK nezodpovídá za ztrátu, či poškození dopravních prostředků, kterých zaměstnanec používá k dopravě do a ze zaměstnání, ani není povinna zajistit úschovu dopravních prostředků v okolí objektu JVK.
10
V. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI • •
•
Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a to zejména dodržováním stanovených a JVK přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek BOZP. Zaměstnanec, který je svědkem úrazu spoluzaměstnance nebo návštěvníka knihovny, popřípadě se o něm dozví nejdříve, provede nebo zařídí neprodleně poskytnutí první pomoci, případně přivolá lékařskou pomoc. Postižený zaměstnanec, pokud je toho schopen a každý zaměstnanec, který je svědkem úrazu nebo se o něm nejdříve dozví, je povinen o tom bezodkladně uvědomit nejbližšího vedoucího zaměstnance. Vedoucí zaměstnanec se ihned přesvědčí, zda již bylo zajištěno lékařské ošetření a pokud se tak nestalo, učiní tak neodkladně. Vedoucí zaměstnanec pak zajistí, aby o vzniku a průběhu úrazu byla provedena potřebná písemná evidence. Každý zaměstnanec musí dbát podle svých možností o vlastní bezpečnost, o své zdraví a i o bezpečnost a zdraví fyzických osob , kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí v práci. Znalost základních povinností vyplývající z právních předpisů a předpisů JVK k BOZP je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.
VI. VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ • • • •
Právní úkony a rozhodnutí podle příslušných ustanovení pracovního řádu činí jménem JVK ředitel nebo jím pověřený zaměstnanec. Zaměstnanci, kteří jsou v pracovněprávním vztahu k JVK podle §3 věta druhá ZP mají právo na informace a projednání, přičemž v JVK tuto povinnost vůči zaměstnancům nese odborová organizace (§276 ZP) Změny a doplňky pracovního řádu vydává ředitel knihovny s předchozím písemným souhlasem odborové organizace. Pracovní řád bude zveřejněn na intranetu JVK a tím bude zajištěna jeho přístupnost pro všechny zaměstnance knihovny.
Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem 1. 5. 2013 a současně se ruší pracovní řád ze dne 1. 3. 2012. Projednáno a schváleno odborovou organizací dne 18. 4. 2013 Mgr. Ivo Kareš, ředitel Martina Bílkovská, předsedkyně odborové organizace
11
