POZVÁNKA Srdečně Vás zveme na slavnostní otevření Oranžového hřiště u žirafy u valtické kuželny, které se uskuteční v pátek 5. září 2008 v 15 hodin

Valtický zpravodaj 3. září 2008

Oranžové hřiště

Hody v DS

POZVÁNKA Srdečně Vás zveme na slavnostní otevření

“Oranžového hřiště u žirafy” u valtické kuželny, které se uskuteční v pátek 5. září 2008 v 15 hodin Ing. Terezie Lvová, starostka Města Valtice

Nevšední zážitky Třetím koncertem 23.8. skončil letošní úspěšný 2. ročník cyklu varhanních koncertů v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích. Vystoupili na něm varhaník Jaroslav Tůma z Prahy a houslový virtuóz František Novotný z Brna. -jm-

Již tradičně se řadil hodový průvod v Domově pro seniory. Počasí nám letos zrovna moc nepřálo, ale hodové veselí nám to nenarušilo. Chasa nám zazpívala a zatančila, a tak vnesla do Domova pro seniory hodovou náladu a zpříjemnila celý víkend. Děkujeme.

TAXI LEV +420 605 10 22 10 SEVA-FLO RA s.r.o.

Město VALTICE

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

ZASTUPITELSTVO

RADA

V měsíci srpnu zastupitelstvo města Valtice nezasedalo

KOMENTÁŘ

lepší životní prostředí, na vyhlášky a zákazy. V tom je však zřejmě největší problém; neboť oč lépe se káže jiným, o to hůř se začíná u sebe. K tomuto článku mě inspirovala nejen vlastní zkušenost, ale také jiný autor s podobnou zkušeností a názory. Proto jsem si dovolila některá slova použít od něj. -itl-

Další zasedání zastupitelstva města se uskuteční dne 22.9.2008 a začíná v 17:00 hod. v zasedací síni MěÚ Valtice

Poděkování

Městská policie

Vážení přátelé, jménem pracovní skupiny pro dětské hřiště, jmenované Zastupitelstvem města Valtice, ale také jménem rady města, Vám děkuji za Vaši pomoc při realizaci oranžového dětského hřiště ve Valticích. S uznáním oceňujeme Váš přístup k naší žádosti o podporu projektu, který, a již dnes to vidíme, je bezesporu velkým přínosem pro naše nejmenší. Velmi si vážíme také vyslovené podpory před zahájením výstavby a při vlastní výstavbě hřiště. Na zahájení provozu připravujeme malou slavnost nejen pro děti, ale také pro Vás, kteří jste se na úspěšném dokončení stavby hřiště, ať už dodavatelsky nebo finančně, podíleli.

informace o činnosti - srpen 2008 • •

• •

•

Zveme Vás proto srdečně na slavnostní otevření a zahájení provozu dětského hřiště v pátek 5. září 2008 od 15.00 hod.

• •

Děkuji Vám všem též za valtické děti, které spolu se svým doprovodem mohou jistě na našem „Oranžovém hřišti u žirafy ve Valticích“ prožívat společně nezapomenutelné chvilky.

•

Určitě přijďte, těšíme se na Vás! Ing.Terezie Lvová, starostka města

•

Jak se žije ve Valticích? •

Také máte tu zkušenost, že pravidelně sobotu co sobotu, často i v neděli, se ozývá zvuk pily cirkulárky, a to hodně blízko, po obědě či v podvečer zvuk sekačky, večerní kvákání žab z neošetřovaných jezírek a bazénů? Chápu, že je třeba pořezat dřevo, posekat trávu, nikdy bych nešla upozornit na hluk či požádat o ztišení, ale proč, proboha, musí dennodenně po celé odpoledne, podvečer až do nočních hodin být slyšet rádio od sousedů přes dvě zahrady (vypnou ho až jdou sami spát), sekání trávy v neděli po obědě, to nechápu. Co tedy udělat se sekačkou či nahlas puštěným rádiem nebo páchnoucím prasečím chlívkem, aniž by člověk těžce a jednou provždy nenarušil sousedské vztahy, nevím. Přesto, domnívám se a věřím tomu, když většina lidí pochopí, že je třeba s ochranou životního prostředí začít doslova a do písmene na vlastním dvorku, tak kvalita životního prostředí se najednou zlepší velmi citelně pro všechny. Naše bezprostřední okolí je nedílnou součástí okolí velkého, světového. Dotýká se nás a nejvíc ovlivňuje přímo to místo, ten prostor, kde bydlíme, kde žijeme. Určitě je to ta největší část životního prostředí, v níž je možné pro jeho zachování a vylepšení udělat nejvíc, a to hned a v podstatě zadarmo, chce to jen začít každý pěkně u sebe. Přitom nemusíme spoléhat na velké bojovníky za

• •

•

1.8. prováděli strážníci měření rychlosti v obci v rámci BESIP. 5.8. byla prováděna obchůzka v Úvalech, na Reistně a ve čtvrtích. Byla udělena bloková pokuta a to za drobnou krádež železného šrotu. 6.8. poskytovala MěP součinnost Exekutorskému úřadu Hodonín a to ve dvou případech. 7.8. byl MěP nahlášen zaměstnanci Sevy-Flóry požár za mlýnem na ulici Mikulovská. Jednalo se o vypalování strniště. Téhož dne byly nalezeny osobní doklady, které byly odeslány majiteli. 12.8. byli vyzváni někteří spoluobčané, aby si odstranili nepořádek kolem jejich domů. Jednalo se většinou o stavební materiál. Dále byla provedena kontrola v Zámeckém parku, v Úvalech, na Reistně a v zahrádkářské kolonii na ulici P. Bezruče. 13.8. prováděli strážníci měření rychlosti v rámci BESIP. 14.8. bylo strážníkům nahlášeno napadení. Jelikož se jednalo o podezření ze spáchání trestného činu, bylo vše postoupeno PČR. Dále byla strážníkům nahlášena černá skládka u silnice na ulici Lipová (vyhozené láhve od alkoholu). 20.8. prováděli strážníci měření rychlosti v rámci BESIP. Dále byla MěP přivolána do jednoho místního obchodu k podezření z krádeže. 21.8. byla MěP nahlášena krádež jízdních kol v areálu bývalé roty na Celňáku. Tato kola se strážníkům podařilo vypátrat a předat majitelům. Téhož dne byl strážníkům nahlášen nález psa, který byl navrácen majiteli. 22.8. byla strážníkům nahlášená krádež peněz. Jelikož byl pachatel usvědčen na místě a jednaní naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu, bylo vše postoupeno PČR. 26.8. byla uložena bloková pokuta za porušení dopravního značení v prostorách pískovny. 27.8. byla provedena několikrát kontrola nového dětského hřiště. V odpoledních hodinách byla prováděná kontrola v areálu Zámeckého parku, v Úvalech, na ulici P.Bezruče v zahrádkářské kolonii atd. 28.8. provedli strážníci kontrolu placení parkovacích poplatků. Zjištěné nedostatky byly vyřešeny přímo na místě. zapsal strážník M. Šesták

__________________________________________________________________________________

Kontakty na MěP: telefon: 519 301 414; mobil: 608 268 527; e-mail: [email protected]

V Turistickém informačním centru Valtice na náměstí Svobody 4 jsou v prodeji sommeliérské zástěry pro vinaře v barvě vínové, zelené a černé s potiskem loga „Valtice – hlavní město vína“ Cena jednoho kusu je 195,- Kč 2

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kulturní kalendář září

Vážení rodiče, milé děti! Základní umělecká škola ve Valticích přijímá ve školním roce 2008-2009 nové žáky do všech oborů. Můžete se přihlásit do hudebního oddělení: • Smyčcové nástroje (housle, viola, violoncello,kontrabas) • Klávesové nástroje (klavír, keyboard) • Dechové nástroje (flétna zobcová i příčná, klarinet, saxofon, trubka, trombón, lesní roh, tuba, a další nástroje žesťové) • Lidové nástroje (cimbál, kytara, akordeon) a také elektrická kytara a baskytara • Bicí nástroje • Příprava na talentové zkoušky Nejlepší žáci mají možnost účinkování v souborech (cimbálová muzika, taneční hudba, dechový soubor, komorní hra), případně po ukončení základní školy se mohou přihlásit na některou výběrovou uměleckou školu. Podrobnější informace Vám rádi poskytneme v odpoledních hodinách na naší škole ve Valticích, nám. Svobody 4, 2.patro, tel. 519 352 591 nebo v ZUŠ Mikulov, Náměstí 28, tel. 519 511 788. Přijďte, těšíme se na Vaši návštěvu! ZUŠ Valtice

Za tajemstvím opojného moku - výstava fotografií Jana Halady o víně Termín: 1. – 21.9.2008 Místo konání: TIC, nám. Svobody 4, Valtice Organizátor: Jan Halady, TIC Valtice: 519352978 Naše houby – výstava Termín: 5. – 7.9.2008 Místo konání: NZM, nám. Svobody 8, Valtice Organizátor: NZM Valtice, 519352144 Kurz Sommelier Termín: II. část: 8. – 12.9.2008 Místo konání: učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, [email protected], 519352083 Kácení máje - kácení hodové máje, zpívání u cimbálu Termín: 13.9.2008 Místo konání: Valtice, nám. Svobody – před TIC Organizátor: Valtická krojovaná společnost, 519352808, 606712128

Nový výtvarný obor

Klubová výstava staroanglických ovčáků – bobtailů Termín: 20. – 21.9.2008 Místo konání: Valtice – zámecký park (při nepřízni počasí: zámecká jízdárna) Organizátor: Bobtail club Praha, 274778181

Základní umělecká škola ve Valticích nově otevírá výtvarný obor. Vyučujícím je akademická malířka MgA. Zdeňka Benešová, absolventka malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Výuka VO bude zaměřena zejména na kresbu, grafické a malířské techniky a práci v keramické dílně. Vedle praktických dovedností získají žáci a studenti i základní penzum vědomostí z dějin umění, přehled o moderním výtvarném umění a poznají nejrůznější malířské a příbuzné výtvarné techniky. Výuka bude zahrnovat také exkurze a návštěvy muzeí a galerií moderního umění, kde se studenti budou moci na konkrétních příkladech naučit vnímat soudobé umění v praxi. Výsledkem by měla být schopnost porozumět a vnímat své pocity, vyjadřovat a artikulovat myšlenky a názory a chápat rozmanitost vizuálního umění. Ke studiu výtvarného oboru mohou být přijati žáci předškolního i školního věku. Dospělí zájemci mohou navštěvovat studium pro dospělé. Všechny formy studia jsou vhodné pro začátečníky i pokročilé. Pro informace se hlaste u vedoucího pobočky ZUŠ ve Valticích pana Luďka Dwořáčka, nebo na tel. 519 352 591, případně na tel. 519 510 764 nebo 724 303 833 (ZUŠ Mikulov).

Dny valtických burčáků Termín: 26. – 27.9.2008, od 13.00 hod. Místo konání: Valtice – náměstíčko na ul. Vinařská Organizátor: Cech valtických vinařů Kurz Sommelier Termín: I. část: 30.9. – 3.10.2008, II. část: v 1. čtvrtletí r. 2009 Místo konání: učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, [email protected], 519352083 Krajský přebor v kuželkách – ročník 2008-2009 Termín: 20.9., 21.9., 26.9., 27.9.2008 Místo konání: kuželna TJ Lokomotiva, ul. Boční 1013 Organizátor: TJ Lokomotiva Valtice, 519352251, 605102306, 604330267, 739037032

MgA. Zdeňka Benešová vystudovala malířský ateliér Petra Veselého na brněnské Střední umělecké škole, obor umění a design. Následně byla přijata ke studiu na pražskou AVU do ateliéru grafiky prof. Vladimíra Kokolii. Absolvovala stáž u profesora Mainera na brněnské Fakultě výtvarných umění. Má za sebou řadu společných výstav a sympozií. V letech 2007-2008 pracovala v Brně v Centru volného času, kde vedla výtvarný obor a keramickou dílnu, pracovala zde s dětmi ve věku od 4 do 15 let a vedla dílnu pro matky s dětmi. V blízké době chystá samostatnou výstavu ve Valticích, kde v současnosti žije se svojí rodinou. Zdeňka Benešová, Jiří Vrbka

NZM připravilo na září tyto expozice: Život hlodavců – výstava Muzejní miniarboretum Místo konání: NZM Valtice, nám. Svobody 8, tel.: 519352144 Co nového nás čeká, či co pokračuje v říjnu 2008: Valtice 3 x 10: Ota Riebel, Luboš Velecký, Karel Rakovský – říjen - výstava fotografií tří autorů Valtické vinobraní - 4.10.2008 - tradiční vinařská slavnost s bohatým kulturním programem Kuželkářský turnaj „Memorial Pavla Helešice“ – ročník 2008-2009 - termín: bude upřesněn Muzejní miniarboretum - pokračuje do prosince - výstava NZM Valtice Bližší informace v říjnovém čísle VZ nebo TIC Valtice – tel.: 519 352 978

3

4

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Písmenkov Když se ve Valticích řekne Písmenkov,téměř každý už ví,o čem je řeč…

Netradiční přivítání nastávajících malých školáčků se stalo už letitou tradicí. Přivítat se, seznámit se s dětmi, rodiči, učiteli, utužit kolektiv, zasoutěžit si a pobavit se uprostřed lesů na hájence bylo velmi příjemné. Program byl doslova nabitý, hry a soutěže pro děti a rodiče byly velmi zábavné a originální, některé měly vést všechny zúčastněné i k zamyšlení. Silné pouto rodičů ke svým dětem

je samozřejmé a přirozené, ale pro rodiče malých prvňáčků a hlavně pro děti samotné je stejně důležité vytvořit si také pozitivní vztah ke škole, k učitelům, kamarádům, k učení a poznávání nových věcí. Akci Písmenkov přijměme jako první a vstřícný krok ze strany školy a hlavně skvělých učitelů, kteří tuto akci pořádají a kterým za to patří velký dík od nás rodičů. Renata Syrovátková

Školačka z roku 1949 Ve strážním domku za nádražím bylo rušno. Dana se kroutila před zrcadlem v nových červených šatech s bílými sluníčky. Nádhera! Jenda si u umyvadla máčel přeleželé vlasy. Snažil se je přitisknout k hlavě. Nepomáhalo to. Do kuchyně vešla maminka s velkou kyticí aster pro pana učitele nebo snad paní učitelku na uvítanou. „Jendo, co to děláš? Podívej se na tu louži! A také máš mokrou košili. Dano, ty to nevidíš? Ach jo. Stačí chvilka a je tu potopa.“ Maminka ještě chvíli dobromyslně lamentovala, ale přitom stačila všechno napravit. To byla prostě maminka. Nedokázala se opravdově rozzlobit. A vždycky vše napravila. Cokoli, ba i když něčím hodně rozzlobili tatínka a ten tresty nešetřil. Milá a hodná maminka…

„Tak, děti, půjdeme“, vyzvala své dětičky k odchodu. Tentokrát dokonce zamkla dům. „Tatínek lituje, že nemůže být s námi. Bude na tebe myslet, Dano. Vzkazuje, aby se ti ve škole líbilo, abys měla dobré učitele a hodně úspěchů v učení. To ti vlastně říkal už i včera večer. Já ti také přeji všechno nejlepší. Ukaž se, jak vypadáš? No, je to dobré“, láskyplně pohlédla na malou školačku. „Asto, ty to tu všechno pěkně pohlídej“, poručila psovi. Pozdravili se s výpravčím Lepkou, který asi vyhlížel před nádražím nějaký vlak. Zasalutoval jim. „Ať se ti ve škole líbí, Dano!“ Výhybkáře Korejse nezahlédli. Asi roznášel nálepky na vagony. A oni s ním nemohli. Jaká škoda! Nálepky s ním roznášeli vždycky moc rádi. Nedá se nic dělat. Nastávají povinnosti. Do Valtic vedlo několik cest. Pokud se nechtěli zaprášit, a to oni právě v tento den nechtěli, vydali se po silnici. Prošli cestou kolem řady obrovských kaštanů, pak lipovou alejí a Mikulovskou ulicí až na náměstí. Cestou potkávali vymydlené a svátečně ustrojené děti s květinami. S těmi malými šli rodiče. Všichni mířili na náměstí. Valtické náměstí s četnými důležitými budovami bylo velmi prostorné. Protilehlá strana s obrovským kostelem, s řadou dříve kancelářských budov, se vstupní branou do zámeckého areálu a mohutnými kaštany přecházela až ke škole. Maminka s dětmi se však vydala cestou kolem radnice. Zvláštní, zajímavá budova se dvěma vchody tahle radnice, i když trochu zaprášená. Některé domy byly ještě od války zpustlé. Ale toho si dnes nikdo nevšímal. Všechny zraky byly upřeny na hemžení před školou. Dana si dokonce tentokrát nevšímala ani kašny. Zato Jenda se k ní už už málem rozběhl, ale maminka mu pevně stiskla ruku. Škoda! Možná se ke kašně dostane. Nevzdával to. Ještě u školy se otáčel a zálibně sledoval tekoucí vodu z úst kamenných tváří. Vtom se dveře národní školy otevřely. Objevil se pán s brýlemi a laskavým úsměvem. Když všichni ztichli, promluvil: „Dobrý den! Všechny vás vítám! Děti, které jdou do první třídy, ještě tu i s rodiči chvíli počkají. Nejdříve vpustíme všechny ostatní žáky.“ Stalo se. „Teď vejdou všichni prvňáčci i s rodiči do chodby, kde paní učitelka Hamrlíčková přečte jména svých žáků a odvede je do třídy. Ostatní půjdou se mnou. Jsem řídící Jindřich Trčka. Rodiče prosím, aby si přišli pro své děti asi tak v půl desáté. Co budou potřebovat na vyučování, vám přinesou zítra napsané na papírku.“ ************************* Maminka před školou nebyla. Dana se však nevylekala. Vždyť Valtice dobře znala. Tady by nikdy nemohla zabloudit. Rozhlížela se kolem. Vtom spatřila u cukrárny kočárek Jirky Kubíka. Protože byl prázdný, jistě najde všechny své blízké uvnitř. A opravdu. Maminka s Jendou a paní Kubíková s Evou a Jirkou seděli u stolečku a mlsali. 5

„Já bych chtěla také zmrzlinu“, ozvala se Dana a pak teprve nahlas pozdravila paní Kubíkovou: „Dobrý den!“ Oči naplněné prosbou a touhou přitom nespouštěla z maminčiny tváře. Přece ji neošidí. Nikdy nikoho neošidila a ji zrovna dnes určitě také ne, když má tak slavný den… „Jé, ty už jsi tady?“, podivila se maminka. „Tak co, jak to probíhalo? Víte co, děcka, já koupím Daně zmrzlinu…“ „Citrónovou, citrónovou…“, polohlasně žadonila Dana. „... citrónovou do kalíšku a půjdeme ven“, navrhla . „Ke kašně, ke kašně…“, žadonil tentokrát Jenda. „Ano, můžete jít ke kašně. Danuška nám zatím poví, jak bylo ve škole.“ ************************** „Pan řídící mě posadil do poslední lavice s Alenou, protože jsem velká a ona také“, začala sdělovat své zážitky a dojmy Dana. „Nejdříve jsme se pomodlili otčenáš. Budeme se modlit každý den před vyučováním za to, že se můžeme učit a že už není válka. Musíme zdravit všechny dospělé lidi ve škole. I venku. Ve škole se zdraví tak, že všichni vstanou a mlčí. Zdravení je slušnost a povinnost. Ale to my přece víme a zdravíme, že, mami? A také jsme dostali domácí úkol.“ „Vy už máte domácí úkol? Vždyť ještě nic neumíte“, podivila se paní Kubíková a nedůvěřivě pokyvovala hlavou. „To se mi moc nezdá.“ „Máme si zítra přinést lžičku. Budou nám hned po modlení dávat rybí tuk. Prý abychom byli silní. A také dostaneme svačinu od strýčka Sama z Ameriky. Už se těším. Prý to bude čokoláda, pomeranče a sušenky.“ „Já chci také pomeranče, čokoládu a sušenky“, ozval se od kašny Jenda. „Nic ti nedám, protože mi vždycky všechno sníš.“ „No, jen nebuď na bratříčka tak zlá. Nebuď lakomá.“ „No, tak jo, kousek mu nechám“, zabručela Dana. „Ještě jeden domácí úkol máme“, vzpomněla si a byla ráda, že se zamluvila její nepřejícnost. Ale stejně to tak nebylo. On opravdu vždycky na ní všechno vyloudil. „Máme si připravit povídání.“ „O čem?“ „Nějaké zážitky z prázdnin“, ukončila své vyprávění o dojmech a prvních školních úkolech Dana a rozběhla se ke kašně za dětmi. „To by snad neměl být pro tebe problém. Zážitků máš víc než dost a vyprávět umíš také. Vždyť se ti ta pusa za celý den nezastaví“, volala za ní maminka. - To ta moje dcerka zvládne. To pro ni nebude nic těžkého, pomyslela si a hrdě pohlédla na svou prvorozenou. Počítat uměla do sta už před dvěma roky a knížky miluje skoro od narození. Písniček a říkánek se naučila už dávno víc než ostatní děti v jejím věku. Bude z ní dobrá školačka. Upravený úryvek z připravované knihy Děti na kolejích, která je orientována do valtického prostředí v poválečném období. Dr. Taťána Tichá

zemědělec přesouvá výběh tak, aby zůstával stále zelený. Kuřata dokážou unést svoji váhu. V EZ se chovají pomaleji rostoucí plemena, proto kosti kuřat mohou dostatečně zesílit. Zvířata v EZ jsou léčena šetrným způsobem Nemocná zvířata jsou léčena přírodními prostředky. Pokud musejí být přesto použity syntetické prostředky, platí pro ně dvojnásobná ochranná lhůta. Dobrý zdravotní stav místo antibiotik. Dobrá péče při ustájení (čistota, pečlivost, homeopatie) může do dvou let až o 30% snížit potřebu použití antibiotik. Po třech až čtyřech letech už zpravidla nejsou antibiotika zapotřebí vůbec. Krávy žijí díky přirozeným podmínkám chovu déle. Bio chrání ptactvo Ptáci dávají přednost ekologickému zemědělství, protože zde mají větší pestrost rostlin, zatravněné okraje polí, menší hustotu klasů v obilí, strniště a zelený pokryv půdy i v zimě vytvářejí příznivé podmínky např. pro skřivana polního. Už po jednom roce přechodného období se zvýšil počet hnízd na dvojnásobek. Bio podporuje užitečné organismy Na půdách v EZ žije dvojnásobný počet střevlíků, o 50% více žížal, o 60% více drabčíkovitých brouků a dvojnásobný počet pavouků. EZ chrání opylovače květů. Z živočichů, kteří opylují květy, je velká část ohrožována způsobem obdělávání půdy. Patří k nim např. divoké druhy včel, mnoho druhů hmyzu, malé druhy ptáků a netopýrů. Hlavní příčinou ohrožení těchto druhů je intenzivní zemědělství a chemická ochrana rostlin. Bio pečuje o půdu Půda v ekologických sadech a vinicích je celoročně ozeleněna, je tak chráněna před nepříznivým působením slunce, vyplavováním živin a erozí. Díky stabilní půdní struktuře a pozitivnímu vlivu větší četnosti žížal nepodléhá půda tolik „slévání“ a erozi. Bio chrání vodu a vodní zdroje V EZ se ke hnojení používají kromě hnoje a močůvky také komposty a zelené hnojení a do osevního postupu jsou vhodně zařazovány luskoviny. Tím se omezuje vyplavování dusíku do podzemní vody. EZ nepoužívají syntetické pesticidy a regulátory růstu. Rezidua těchto látek znečišťují podzemní vody. EZ chrání před povodněmi. Vysoká infiltrační schopnost půdy s neporušenou strukturou může snížit intenzitu povodní. Bio šetří energii V ekologicky hospodařících podnicích je výdej energie celkově o 30 až 50 % nižší. Například hnojení: při použití dávky nižší o 50% je výnos jen o 20% nižší než v integrovaném zemědělství. Výroba pesticidů a lehce rozpustných dusíkatých, hořečnatých a fosforečnatých hnojiv spotřebuje mnoho energie. EZ tyto látky nepoužívá vůbec. Proto je spotřeba energie na výrobu těchto látek pro konvenční zemědělství podstatně vyšší. Bio přispívá ke stabilizaci klimatu Ekologicky obhospodařovaná orná půda ukládá větší množství uhlíku do humusu. Tak se omezuje nárust atmosférického CO2, což je přínosem ke stabilizaci klimatu. V EZ je počet chovaných zvířat na plochu značně omezen. V důsledku menšího zatížení plochy hospodářskými zvířaty se snižuje produkce amoniaku a ohrožování přírodních ekosystémů, lesů a zemědělsky využívaných ploch. V EZ se méně hnojí dusíkem. Proto se snižuje emise dusíku ve formě N20 z půdy. Tento plyn má 300krát vyšší účinek na změny klimatu než CO2. Bio je sociální EZ snižuje náklady na zdravotní péči. Otravy pesticidy v Německu způsobují následné náklady na zdravotní péči zhruba ve výši 12 miliónů eur. Ošetření chronických zdravotních problémů do toho není započteno. Mechanická regulace plevelů a volné chovy zvířat vyžadují více ruční práce. EZ vytváří pracovní místa. EZ chrání zdraví zemědělců. Zákaz používání pesticidů chrání zdraví: každý 20. člověk, který pesticidy aplikuje, má v důsledku toho zdravotní potíže.

ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL ... „tuto planetu jsme nezdědili po předcích, ale máme ji půjčenou od svých dětí“… Téma na měsíc září: Září měsíc biopotravin Už čtvrtý rok bude i letos září „Měsícem biopotravin“ a ekologického zemědělství. Níže vyjmenované výhody ekologického zemědělství ukazují, že tento způsob hospodaření má mnohé přednosti a oprávněně se proto těší stále větší oblibě spotřebitelů i politické podpoře. Pojmy – ekologické zemědělství (EZ) představuje systém hospodaření, který používá pro životní prostředí šetrné způsoby k potlačování plevelů, škůdců a chorob, zakazuje použití syntetických pesticidů a hnojiv, v chovu hospodářských zvířat klade důraz na pohodu zvířat, dbá na celkovou harmonii agroekosystému a jeho biologickou rozmanitost a upřednostňuje obnovitelné zdroje energie a recyklaci surovin. Produkty EZ a biopotraviny se v ČR označují českým logem BIO. Integrovaná produkce (IP) hledá střední cestu mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím. Při hnojení, ochraně rostlin nebo krmení používá co nejméně pomocných látek a zároveň tolik, kolik je nutné. Bio je výživnější Biomléko obsahuje více omega-3- mastných kyselin. Krmení s větším podílem zeleného krmiva vede k vhodnému složení mastných kyselin v mléku. Optimální složení je důležité k prevenci proti srdečním a cévním onemocněním a proti rakovině. Bioovoce a biozelenina obsahují více látek významných pro lidské zdraví. Mají vyšší obsah flavonoidů a jiných polyfenolů jako např. resveratrolu. Resveratrol patří k nejaktivnějším antioxidantům a je obsažen zejména v červených hroznech. Biobrambory obsahují průkazně více vitamínu C. Ekologičtí zemědělci používají organická hnojiva – hnojí harmonicky. Bio je bezpečnější Listová zelenina obsahuje méně dusičnanů. Ekologické ovoce a zelenina obsahuje více vitamínů. Bioprodukty neobsahují rezidua pesticidů. Rostliny z ekologické produkce jsou chráněny před syntetickými prostředky. Matení škůdců místo chemie: při použití feromonů nemohou samečci škůdců (např. obalečů) najít samičku a nedojde tak k jejímu oplodnění. V EZ se musí jít na problém často oklikou¨a chytrým nápadem, aby se dosáhlo úspěchu. Produkty s logem Bio jsou zárukou Biopotraviny nejsou uměle barvené a nejsou aromatizovány. Bioprodukty si ponechávají své přírodní vlastnosti. Bio pracuje bez genových technologií (bez GMO) EZ chtějí produkovat přírodním způsobem, proto jsou v EZ zakázány geneticky modifikované rostliny, zvířata a pomocné látky. Na organismus nahlíží jako na celek a ne jako na shluk genů. Úcta k živé bytosti má vysokou hodnotu. Bio je zásadové Ekozemědělci používají bioosivo. EZ nakupují zvířata z ekologického chovu. Každý nový ekologický podnik musí nejprve projít dvouletým přechodným obdobím. Od začátku přechodného období se musejí dodržovat všechna pravidla a směrnice EZ. Toto „čekatelské období“ dává velkou jistotu, že nebudou v bioproduktech nalezena rezidua přípravků na chemickou ochranu rostlin. Ekofarma je jeden celek. Není povoleno hospodařit ekologicky pouze na části podniku. Na EZ přecházejí tedy jenom přesvědčení zemědělci. To dává jistotu, že budou dodržovat všechna pravidla. Bio je skutečně Bio Označení Bio je chráněno zákonem. Produkt smí být prodáván jako Bio jenom tehdy, odpovídá-li požadavkům zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství, a to ať je vyprodukován doma nebo v zahraničí. Ekologicky hospodařící podniky jsou důkladně kontrolovány. A to nejméně jednou za rok důkladnou podrobnou kontrolou a k tomu další namátkové kontroly. Kontrolní organizace jsou akreditovány a kontrolovány státem. Kontrolní a certifikační organizace pro EZ musejí být akreditovány ministerstvem zemědělství. Zvířatům v EZ se daří lépe, jsou chována přirozeným způsobem Každá kráva v EZ přivádí na svět vlastní tele. Prasatům se neodstraňují ocásky. Zvířata nejsou dopována. Telata pijí kravské (mateřské) mléko. Krávy nejsou omezovány elektrickými imobilizéry. Krávy nedostanou el. ránu, když se vykálejí nebo vymočí na místě, které k tomu není určené. Slepice mají větší výběh. Každá nosnice v EZ má venkovní výběh nejméně 4 m2. Ekologický

Vydal Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny Olomouc

Připravila Leona Robotisová člen Svazu ekologických zemědělců PRO – BIO Téma na měsíc říjen: „Netradiční plodiny“ Více informací ohledně akcí „Měsíce biopotravin“ na www.mesicbiopotravin.cz

..… ekologické zemědělství je jednou z alternativ ke stále naléhavějším problémům současnosti….. 6

BIO POTRAVINY • alpské mléko, máslo, jogurty • kozí sýry, mléko… • čerstvý chléb,bochánky, trvanlivý žitný chléb • český bio uherák z farmy Sasov • bio víno, koření a čaje z našeho regionu

minulého století. Agility lze provozovat jako zábavu i jako vrcholový sport, který má každoročně své mistrovství republiky i světa, uvažuje se dokonce o tom, že by se jako ukázkový sport objevil na olympijských hrách v roce 2012.

Křivánková a kříženec Bára, K. Krušinová a JRT Bubo, P. Dvořák a am. pitbulteriér Daine, V. Surovcová a výmarský ohař Bizzy a M. Polášková a border kolie Peggy.

FRANCOUZKÁ PŘÍRODNÍ KOSMETIKA DURANCE EN PROVENCE • levandulová pěna a sůl do koupele • levandulová mýdla, aviváž • levandulová svíčka, vonné tyčinky • levandulovo-pohankové polštáře a pytlíky z vlastní produkce

Zdravou procházkou Pod rybníčkem 913 podpoříte Vaše zdraví! Otevřeno: úterý až pátek 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 sobota 9:00 - 12:00 KAŽDOU SOBOTU OCHUTNÁVKA BIOPRODUKTŮ!

Agility ve Valticích Co je agility? Agility je poměrně nové odvětví kynologického sportu pro všechna psí plemena, které v posledních letech získává stále větší popularitu mezi pejskaři i jejich čtyřnohými přáteli. Vzniklo na základě koňského parkurového skákání, na rozdíl od něj však obsahuje větší množství různých druhů překážek – slalom, houpačku, proskokový kruh, tunely atd, což zvyšuje diváckou přitažlivost tohoto sportu. Počátky agility spadají do roku 1978, kdy se poprvé objevilo jako součást doplňkového programu výstavy Cruft´s ve Velké Británii. Odtud se rychle rozšířilo do celé Evropy i do zámoří (USA, Japonsko). U nás se agility začalo běhat počátkem 90. let

Jak se agility do Valtic dostalo? Když jsem si pořídila pejska, začala jsem se zajímat o psí sporty. Nejvíce mě zaujalo agility. Začala jsem hledat různé informace o tomto sportu a také kde se v blízkém okolí provozuje. Nejblíže jsem našla pouze Hodonín a pak až Brno. A jelikož byl Hodonín tím nejbližším klubem s agility, vyzkoušela jsem si svoje první hopsání právě tam. Našla jsem si tam i kamarádku Janu s bíglem Samem, která mi v začátcích moc pomohla. Avšak časem nás omrzelo dojíždění a tak jsme se před rokem rozhodli vyrobit si vlastní překážky. Nejdříve jsem chtěla trénovat jen na zahradě, ale překážek bylo víc a víc a proto jsme se rozhodli hledat nějaký vhodný cvičák v okolí. V Lednici bohužel cvičák nemáme, tak jsme hledali jinde. V Břeclavi nás vyhodili kvůli údajně malému prostoru. Pak mi náhodně kamarádka z gymnázia řekla, že je ve Valticích také cvičák a tam nás přivítali s otevřenou náručí!!! Naše překážky se pak konečně stěhovaly na řádný cvičák. Naše začátky Naše začátky byly krušné, hlavně kvůli nedostatku teorie a o praxi ani nemluvě. Nutně jsme potřebovali trenéra. Začali jsme s přítelem navštěvovat různá soustředění a také nám někdy přijela poradit již zmíněná kamarádka z Hodonína. Sbírali jsme informace z internetu, knížek a časopisů, až jsme postupem času začali trénovat úplně sami. Pro velký zájem jsme se rozhodli začátkem roku 2008 trénovat i veřejnost a otevřeli jsme kurz začátečníků. Jak je to s námi teď? Z agiliťáků z našeho prvního kurzu začátečníků jsou už zkušené týmy, jež potvrzují úspěchy na závodech. Na začátku července jsme otevřeli další kurz začátečníků, kde se rýsují další nadějné týmy. V současné době náš klub čítá 17 členů agility z celého okolí. Za Valtice jsou to: K. Kočárová a kříženec Lakky, E. 7

Výzva Pokud máte zájem, přijďte se na nás podívat. Třeba i Vás zaujme tento sport a rozhodnete se to vyzkoušet. V letních měsících trénujeme 2x týdně a to ve středu od 18:00 hod. a v neděli od 7:30 hod. Po zbytek roku pouze v neděli. Kurz začátečníků plánujeme otevřít 15.2.2009. Budeme se na Vás těšit. Prosba Agility je nákladný sport! Pořízení nových kovových překážek je drahé a námi vyrobené dřevěné jsou už pomalu zničeny. Rádi přivítáme sponzory na částečnou podporu této aktivity. Každá koruna je pro nás dobrá. Děkujeme. Za klub agility Valtice, trenéři B. Mandíková a S. Čechovský za Valtické kynology, E. Hříbová

FLORBALOVÁ PŘÍPRAVKA !!! Valtický florbalový klub otevře ve druhé polovině září přípravku pro začínající florbalisty v předškolním věku 2-6 let v tělocvičně SViŠ na ulici Střelecké. Termín zahájení bude upřesněn na klubové vývěsce na náměstí event. na tel. 777850763 (p.Havel). S sebou bude nutné přinést zatím pouze přezůvky a pokud je k dispozici i florbalovou hůl. Jsme si vědomi, že je ve Valticích velký zájem o florbal mezi dětmi ve věku mladších a starších žáků. Klub ale v současnosti není schopen personálně zajistit vedení mládeže této věkové kategorie. Pokud by se ale z řad rodičů našel někdo, kdo by byl ochoten vést tréninky, klub by zajistil poskytnutí tréninkových podmínek - haly, branek, míčků a metodického poradenství trenérské činnosti. Tuto výpomoc by ocenily zejména děti, které o tento sport vážně stojí. V případě zájmu se prosím obraťte na shora uvedený kontakt. Tak ať nám to vyjde! -vh-

Ve Valtickém Podzemí padne rekord ve vyĜezávání dýní Dávné tradice, rituál stĜídání roþních období a vlády svČtla a stínĤ, uchvátí celé Valtické Podzemí a VinaĜské námČstíþko v rámci DýĖobraní a DnĤ Valtických burþákĤ Stovky dýní zaplaví Valtické Podzemí a VinaĜské námČstíþko ve Valticích – Hlavním mČstČ vínČ v duchu oživení tradice. Dávné legendy a hlavnČ rozsvícené dýnČ všech velikostí a tvarĤ pĜilákají tisíce návštČvníkĤ, zejména dČtí. S poþtem pĜes 500 vyĜezaných dýní a tykví bude vytvoĜen nový rekord v tzv. dýĖoĜezbČ. VýtČžek z prodeje dýní poputuje na konto nadace nemocné Karolínce Horské z Valtic. DýĖobraní ve Valtickém Podzemí oživuje dávné tradice. Oslavuje podzim coby období stČhování svČtla a tepla zpátky do domovĤ a lidských pĜíbytkĤ. „Jsme rádi, že se touto akcí podaĜí znovu probudit nejen staré mýty a legendy, ale hlavnČ fantazii a tvoĜivost dČtských návštČvníkĤ,“ vysvČtluje ing. JindĜich Sobota ze spoleþnosti VinaĜství Sedláþek Valtice, která oslavu do Valtic pĜinesla. PrávČ dČti se také spolu s Valtickým Podzemím zaslouží o rekord, který padne v dýĖoĜezbČ. Na pĜípravČ výstavy se budou podílet jak valtické mateĜské a základní školy, tak i lednické, mikulovské, i mnoho nadšencĤ z Ĝad dospČlých. V rámci DýĖobraní mohou také návštČvníci DnĤ valtických burþákĤ zakoupením dýní pro okrasu a vyĜezávání pĜispČt do sbírky nadace nemocné Karolínky Horské. DýĖobraní pomĤže také nedaleké ZOO Hodonín. Po skonþení oslav totiž þást dýní a tykví poputuje do tamní ZOO, kde se z jejich chuti budou radovat zvíĜata. Souþástí oslav bude bohatý kulturní program s Ĝadou soutČží a dárkĤ pro dČti. NejvČtší výstava tykví a dýní v ýeské republice bude pokraþovat uvnitĜ Valtického Podzemí, kde nebudou chybČt ani dýĖové speciality. Program: 22.9. 2008: 23.9. – 25.9: 25.9. 15–19 hod: 26.9. v 9 hod: 26.9. 9 – 12 hod: 26.9. 12 – 19 hod: 26.9. v 19.30 hod: 27. 9 – 20 hod:

navážení dýní do škol a školek vyĜezávání a zdobení dýní ve školách a školkách instalace dýní v prostoru VinaĜského námČstíþka a Valtického Podzemí Slavnostní zahájení DýĖobraní 2008 za úþasti starostky mČsta Valtice ing.Terezie Lvové a kmotra Honzy Vokurky Dopoledne s dýnČmi pro školy a školky DýĖové odpoledne pro rodiþe a dČti Zapálení svíþek a veþerní výstava DýĖobraní pokraþuje

Doprovodný program : NejvČtší výstava tykví a dýní v ýR ve Valtickém Podzemí Možnost dýĖoĜezby pĜímo na místČ Pravé valtické odrĤdové burþáky Ochutnávka dýĖových specialit

Mikulovská 151 691 42 Valtice 519 352 365

Relaxclub Valtice nabízí posezení v restauraci, sportovní vyžití - tenis, bowling, petangue, pin-pong, odreagování v luxusním casinu, poučení a zábavu v kongresovém salonku.

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 8

Osudy lidí v období od roku 1938 a druhé světové války na Genži a ve Valticích III. část Ještě jednou a naposled se podařilo nacistům zaplnit Náměstí Adolfa Hitlera ve Valticích, a to 20. července 1944. Náměstí bylo plné nahnaných lidí, převážně staří lidé, ženy, ale především školní mládež. Chyběla však již ta bezmezná víra a nadšení v německou světovládu, jako tomu bylo 8. října 1938. Tentokráte chyběli na náměstí ti, kteří byli na frontách, nebo možná už nebyli mezi živými. Němci chtěli znova pozvednout morálku a nadšení těch, kteří byli již na konci svých sil – nevěděli, co bude zítra a kdo sklidí za chybějící hospodáře úrodu. A k těmto lidem promluvil člen NSDAP BRUCKNER z Mikulova, který odsoudil pokus o atentát na Hitlera. Atentátů – pokusů bylo několik, ovšem žádný nevyšel. Je škoda, že řečník nemohl říci, že kdyby se atentát podařil, mohly miliony lidí zůstat naživu, jak na frontách, tak v bombardovaných městech a koncentračních táborech. Je až paradoxní, že tyto atentáty připravovali Hitlerovi nejoblíbenější lidé. Byl to především generál Klaus von Stauntenberg, kterého Hitler jmenoval plukovníkem již ve 30ti letech, a tak mu závidělo celé hitlerovské armádní velení. Hitler se se svými odpůrci vyrovnal velmi krutě. Zosnovatelé atentátu se museli navzájem věšet a pobíjet. Celý tento masakr si Němci důkladně natočili. Norimberský proces s německými válečnými zločinci, který se konal na podzim 1945 měl jako důkazní materiál předvést tento film. Mezinárodní porota musela po několika minutách projekci ukončit, protože film byl tak krutý, že v soudní síni omdlévali lidé, ba i někteří odsouzenci. Tento film byl uložen v archívu a od té doby nebyl nikdy vydán. V těchto vzpomínkách bylo několikrát uvedeno datum 8. října 1938. V této souvislosti bych chtěl uvést na pravou míru nepřesné datum uvedené ve Valtickém zpravodaji z 5. května 2008 v článku Osvobození Valtic 1945 autorů Muzejní spolek, Michal Uher a Jan Polák (překlad pamětí p. Seidla). Chci zdůraznit, že uvedený termín 30. října je naprosto chybný. Myslím si, že není ani zodpovědné mylně informovat občany, a to ještě z cizího překladu. V naších archívech nebo knihách by autoři na tyto otázky jistě našli správnou odpověď. Chtěl bych jen pamětníkovi osvěžit paměť, že velitelem 71. Infanterie – Regiment (pěší pluk) byl pan Oberst von Boltenstern a jednotka, která přišla 9. října 1938 ze Schrattenbergu nebyl nikdo jiný než valtičtí Němci, kteří se tam několik týdnů před převratem

připravovali. Pokud by pamětník nevěřil českým podkladům, pak mu doporučuji německou literaturu: Erich Kippes str. 220 a 222. Název knihy je pro svou délku uveden až na konci článku. Němci bojovali v Evropě, Asii a dokonce i v Africe. Postupně také jednotlivé kontinenty museli opouštět. Začalo to především Stalingradem. Není úkolem tohoto článku vyjmenovat jednotlivá území, které Němci ztratili. Stalingradem byl konec nadějí na jejich nadvládou zejména v Evropě. Němci se s s touto skutečností nechtěli smířit. Stále více a více obyvatel bylo hnáno na záchranu říše. Tak 13. a 14. srpna 1944 se museli všichni muži od 18 do 65 let, kteří nebyli narukováni, hlásit do tzv. KRIEGSHILFEDIENTLEISTUNG, jednoduše řečeno pomoct válce. V podstatě se jednalo o totální mobilizaci. Část mužů odešla 14. října 1944 na budování obranného valu, který měl zabezpečit ochranu Vídně. Na tyto práce musel z Genže odjet Ondra Vaculík i s traktorem (Lanz Buldog) a vlečkou a s ním odjeli i polské rodiny, které pracovaly na statku. O jejich dalším osudu jsme se již nikdy nedozvěděli. Pro pana Mrázka se situace s potřebou pracovních sil stala téměř neřešitelná. Němce zřejmě nezajímalo, že nebudou mít co do úst, hlavně když ochrání, co se dá. Potom dojížděli na Genžu pracovat i muži z Hlohovce a Poštorné – někteří na kole, jiní zase pěšky. Pro ně to bylo obrovská námaha – 10 hodin pracovat a večer se zase vracet k rodinám. Druhá skupina lidí, která byla ještě schopna udržet v ruce zbraň, byla zařazena do Volksšturmu a byl ihned zahájen jejich vojenský výcvik pod vedením známých valtických nacistů a nám dětem dobře známých učitelů, jako byl nadučitel Alois Henschel a učitel Hubert Keck. Výcvik se uskutečňoval v zámecké jízdárně, kdy František Josef z Liechtensteina tyto prostory velmi ochotně a zdarma půjčoval NSDAP. Takže neutrálním postoji Liechtensteinů k říši byl zase nepravdivou legendou. Tito věrní nacisté, tedy Henschel a Keck vycvičili pro potřeby fronty 2 setniny o síle 200 mužů. Kdož ví, kolik z nich se už nikdy nevrátilo ke svým rodinám. Tito nacisté sice o válce nic nevěděli, ale ještě v poslední chvíli jejich existence se chtěli stát hrdiny. Několik dní před Vánocemi se Ondra Vaculík vrátil domů, ovšem bez polských rodin, které na opevňovacích pracích musely zůstat. O jejich osudu jsme se již nikdy nic nedověděli. Po válce se Ondra Vaculík přestěhoval do Valtic do 9

domku naproti dnešní hospody Pančava. Pracoval u železnice a snad zajímavé na jeho osudu je to, že celý život pracoval na jednom místě, na hlásce č. 2 v Bořím lese, kde byla za války zřízena vlaková zastávka s názvem Lichtmon-Theimhof pro jednu osobu. Ano, byla zřízena pro dceru správce Genže Ing. Martina, aby dcera Hilda mohla jezdit do břeclavského gymnázia. Ráno ji panský kočí (což byl můj otec) kočárem zavezl k vlaku a odpoledne po vyučování ji zase na zastávce vyzvedl. Pravda je jenom v tom, že na zastávku to bylo blíže než ji vozit do Břeclavi, což by kočího zaměstnalo po celý den a pan správce by si nemohl nikam vyjet. Na každém kroku bylo cítit, že se válka blíží ke svému konci. Každodenní bombardovaní Vídně tomu nasvědčovalo. Ještě dnes vzpomínám na tu dobu, ovšem my děti jsme to viděly ne tak moc nebezpečně, jak to ve skutečnosti bylo. Spojenci bombardovali Vídeň zpočátku dopoledne mezi 10. a 11. hodinou. Náš školní život v dopoledních hodinách většinou spočíval v neustálém přecházení po vyhlášení leteckého poplachu do úkrytu a zpět do třídy (to když se bombardování opakovalo). To sebou přinášelo mnoho starostí učitelům, protože se děti nemohly soustředit na učivo. Pamatuji si, že když se někdy nálety neuskutečnily na Vídeň, nebo i na naftové věže v Zistersdorfu (česky Čistějov), tak nervozita žáků ve třídě byla již tak veliká, že vyučování stejně skončilo. Toto všechno potom také odpovídalo našim vědomostem. Myslím si, že obyvatelé Genže nebyli přímo vystaveni takovému nebezpečí jako lidé ve městě. Ovšem situace v závěru roku 1944 a počátkem roku 1945 vlivem nočního bombardování Vídně, ale hlavně bombardování Břeclavi, byla stejně nebezpečná jak na Genži, tak ve Valticích. Vracející se spojenecké letadla z nočních akcí si sem tam o nějakou tu bombu odlehčila, někdy i o střelbu z kulometu. Vždy se našlo nějaké to světélko zaviněné nedostatečným zatemněním oken nejen bytů, ale především stájí, kde se večer poklízelo. Jelikož se toto noční ostřelování dvora se opakovalo, obyvatelé Genže se rozhodli v horním lese, kde je hluboký úvoz, vybudovat pro každou rodinu malý, vyhloubený kryt. Blížící se fronta jen dokázala, že vybudované protitankové valy v blízkosti Nezderského jezera byly pro sovětské tanky jen malou překážkou. 18. prosince 1944 byla vyklizena základní škola včetně zemědělské

školy a přeměněny na polní lazarety. Erich Kippes ve své knize na straně 224 chybně uvádí, že byla uzavřena i tzv. Hospodyňská škola, která v té době již neexistovala. Po této škole zůstala jen drobná stavba přilepená na dům č. 53 (po válce byl obydlen rodinou Jakoubkovou) a tato stavbička zaměněná omylem za Hospodyňskou školu sloužila jako provizorní márnice. Velmi mylná zpráva která hraničí s velkou povrchností a neznalostí uveřejňované problematiky o této škole, byla uveřejněna i ve Valtickém zpravodaji z 3. dubna 2008. Pravdou je jen to, že tato škola je poměrně málo v povědomí občanů známa. I když o této škole jsou minimální zmínky, dovolím si jen několik slov: 29. dubna 1914, tedy těsně před 1. světovou válkou, městské zastupitelstvo rozhodlo (starostou byl tehdy Karel Haussner) o zřízení Hospodyňské školy. K tomuto účelu zakoupilo dům pana Peschky, který tehdy stál vedle základní školy. Tato škola měla i svou historii. Po skončení 1. svět. války byla velmi nejistá doba a tak obecní zastupitelstvo rozhodlo 5. listopadu 1918 zřídit ve Valticích oddíl občanské stáže, složené ze 123 mužů, 10 poddůstojníků a 4 důstojníků. Jejich velitelem byl určen učitel Josef Fischer. Tento oddíl byl ubytován právě v této škole. Později byl oddíl přebudován v lidovou obranu (Volkswehr) pod velením kpt. Antonína Rimingera. Po připojení Valtic k ČSR se škola vrátila ke svému původnímu poslání. Bohužel neměla mít tak dlouhého trvání jako zemědělská škola, či škola, která vznikla v prosinci 1910, kterou otevřela Severní dráha a přeměnila ji na dětský domov se školou, později na dopravní školu celorepublikového významu. Osud Hospodyňské školy byl definitivně zpečetěn rozhodnutím městského zastupitelstva dne 7. července 1935 o jejím zrušení zbouráním, a tím se podstatně rozšířila školní zahrada. Ponechán byl jen výše zmíněný přístavek, který sloužil jako provizorní márnice. Takže opakuji jen to o této škole, že informace uveřejněná ve Valtickém zpravodaji ze dne 3. dubna 2008 je naprosto mylná, nemá žádný archívní podklad a je typickým příkladem, jak se uveřejňují neověřené údaje. Oficiálně se uvádělo, že vojenský lazaret byl hlavně v nemocnici, v uzavřených školách, ale po válce se našla i další místa. Tak například pan František Brandštetr jako nájemce Městského hostince (vedle radnice) vyklízel ze sálu zakrvácené německé uniformy a obvazový materiál. Rovněž se hovořilo, že po zrušení vojenských kasáren v dnešním dopravním učilišti měl být rovněž lazaret.

Po uzavření škol (samozřejmě k nemalé radosti nás dětí) bylo město najednou bezradné co dál se školáky. Našlo se řešení, které bylo sice špatné, ale aspoň nějaké. Ze sálu hasičské zbrojnice byla zřízena školní třída, ve které se střídaly většinou s dvou hodinovou výukou jednotlivé ročníky v tom smyslu, že jsme z jednotlivých předmětů dostali domácí úkoly, a to jednou týdně. V podstatě jsme dostávali úkoly na celý týden. Tento systém spočíval na samostatné domácí práci. Zpočátku jsme chodili pro úkoly rovnou z lesních bunkrů, takže tomu odpovídal i náš zevnějšek. V tzv. škole to ale nikomu nevadilo, ba co více, škole nevadilo ani občasné záškoláctví. Pro děti, jejichž rodiče neměli možnost domácí úkoly kontrolovat, to byla přímo katastrofa. Byl to ztracený školní rok, který se jen velmi těžko bude v životě dohánět. Tak se nám ze života ztratila sedmá třída. Tyto naše mezery po válce měl doplnit takzvaný Jednoroční učební kurz (JUK). V JUKu se učila látka 7. a 8. tříd, ale nám právě pro tuto látku chyběly předcházející základy. Rodiče, kteří mohli své děti doučovat doma, bylo jistě vynikající, ovšem kolik takových rodičů bylo, zejména na Genži? Válka před rodiče stavěla jiné starosti než byla škola. Dětem, které možnost domácího doučování neměly, těm zbývala po válce jen pevná píle v samovzdělávání. Každý měl jinou metodu. Poněvadž jsem neměl nikoho, kdo by mi poradil, tak jsem zvolil metodu pilného čtení. Četl jsem vše, co mi tenkrát přišlo pod ruku, včetně Rodokapsů. Po válce toho vlastně na čtení ani moc nebylo. Čtením jsem se dosti naučil českému pravopisu a tím jsem získával hodně pasivních, ale i aktivních znalostí. Poměrně malé znalosti ze školy netrápili jen nás Čechy, ale i mé bývalé spolužáky na druhé straně hranic – ty, kteří byli odsunuti do Rakouska. Až po sametové revoluci jsem měl možnost s nimi o této věci hovořit. Byly to spolužáci převážně ze Scharettenbergu, ale i jiní, kteří žijí v jiných místech Rakouska. Tento problém byl dokonce zveřejněn v jednom čísle časopisu Mitteilungen det Heimatgemeinde Feldsberg – Garschőnthal. V roce 2008 má tento časopis 53 let. O kvalitě časopisu bych se nechtěl vyjadřovat. Výše uvedené skutečnosti byly složité především pro naše rodiče. Zatímco oni museli pracovat, my jsme se bezstarostně honili po lese. Neměli ani možnost zkontrolovat, zda jsme vypracovali nějaké úkoly, či zda jsme šli do školy pro úkoly další. Když s odstupem 70ti let na to vzpomínám, tak si myslím, že to všechno snad ani nebyla pravda, že se to nikdy nestalo, že to byl jen takový dlouhý 10

sen. Kolem Vánoc se vraceli domů i lidé z města, kteří pracovali na budování opevňovacích a tankových příkopů u Neziderského jezera. 13. února Sověti osvobodili Budapešť a počátkem dubna Bratislavu a Vídeň. K smrti unavení lidé, kteří budovali opevňovací příkopy, měli možnost se přesvědčit, že jejich práce byla k ničemu a tyto příkopy byly jen velmi malou překážkou pro sovětské tanky. Toto bezesporu museli vědět i nacisti, a přesto vlastně tito stejní lidé byli donuceni budovat obdobné valy kolem Valtic, města, které z hlediska válečné strategie, bylo naprosto bezvýznamné. V knize Valtice 1970 na straně 135 dokonce zjistíme, že těchto protitankových „překážek“ bylo uvnitř města vybudováno celkem sedm. Jen pro orientaci uvedu aspoň některé. Taková překážka byla na Sobotní ulici v blízkosti lékařské ordinace, na Mikulovské ulici naproti domu, kde dnes bydlí Dr. Irgl. Snad ta nejnesmyslnější překážka byla postavena v úzké uličce Za radnicí vedle bývalého chudobince (Armenhaus), dnes bytovka, která je v horším stavu než bývalý chudobinec. Zbytečnost a nesmyslnost těchto barikád dokládá i to, že byl velmi ztížen provoz uvnitř města pro selské povozy, ale především pro prchající německá vojska. Na vnější straně města byly budovány zátarasy na okraji všech cest směřujících do města. Tedy za křižovatkou Hlohovec – Lednice, Dlážděná ulice a snad největší protitankový příkop byl vybudován tam, kde měl své hospodářství Franz Muk. Dnes jsou na tom místě postaveny domky pana Dvořáčka a pana Picka. Největší ironií pro osvobození města pro Němce zůstává však ta skutečnost, že průzkumné sovětské jednotky vstoupily do města právě na tomto místě, tedy dnešní ulici 21. dubna 1945 v ranních hodinách. Další ironií dějin je i to, že právě touto ulicí vpochodovaly německé jednotky do města 8. října 1938. Dipl. Ing. Vilém Komoň Pokračování příště Literární prameny: 1. Dr. Metoděj Zemek, Csc. a kolektiv; Valtice 1970 2. JUDr. Jaroslav Pospíšil; Hyeny (tato kniha získala v roce 1997 cenu E. E. Kische za lit. faktu) 3. MUDr. Erich Kippes; Die Enticklung der Region Feldsberg unter der Herschaft Liechtenstein von 18. bis zum 20. Jahrhundert 4. Mitteilungen der Heimatgemeinde Feldsberg-Garschőnthal; Roč. 1-53

A je po prázdninách... To nevadí, protože se do naší mateřské školy všichni moc těšíme. Přes prázdniny totiž naše školka prodělala velké změny. Chcete vědět jaké? Měnila se vodovodní potrubí, záchody a umývárny. Ze tří pavilonů se rozbouraly a rekonstruovaly do nových plášťů. Pavilon A – ježečci – jsou v plášti růžovobílém, pavilon B – rybičky – jsou v plášti modrobílém. A co žabky v pavilonu C? Ty jsou přece zelené!

nejvíce bych chtěla poděkovat svým učitelkám, uklízečkám, školníkovi a paní účetní za velký kus práce, který zde všichni udělali a postarali se o to, že školka je krásná, čistá a čeká 1. září na všechny děti. Protože to bude v září 30 let, co byla MŠ slavnostně otevřena, chtěla bych Vás všechny touto cestou pozvat na Den otevřených dveří, který se bude konat v pátek 12. 9. 2008 od 15:00 do 16:30 hod. Přijďte se podívat na prostředí a zahradu, kde si hrají a tráví svůj čas vaše děti. Irena Maroušová – ředitelka MŠ

Stav před a po rekonstrukci

Produkt_80x110.indd 1

Chtěla bych touto cestou poděkovat městskému úřadu, který nám dodal finanční prostředky na tuto složitou rekonstrukci. Dále bych chtěla poděkovat našim rodičům za trpělivost a pochopení, neboť touto akcí byly podmínky pro provoz ztížené nejenom v měsíci červenci, ale i v červnu, kdy jsme již 14 dní před koncem školního roku uzavřeli pavilon C, abychom všechno stihli dobudovat do zahájení nového školního roku. Ze všeho

Antika

restaurování a konzervování starožitností Počítače, internet 724 950 605 608 782 777

11

9.1.2008 17:10:50

Inženýři & manažeři

NIKDY NEPIJ KDYŽ CHCEŠ ŘÍDIT Poslala mi dcera e-mailem….. a dost mě tím dostala….. Ve zprávě stálo:

Jistá žena v balónu ztratila orientaci. Spustí se níže a na zemi zahlédne chlapa. Spustí se ještě níže a volá na něj: „Promiňte, nemohl byste mi prosím pomoci? Slíbila jsem příteli, že se před hodinou setkáme a teď nevím, kde jsem.“ Muž dole odpoví: „Nacházíte se v balónu přibližně 10m nad povrchem Země. Vaše konkrétní poloha je 49 stupňů, 28 minut a 11 vteřin severní šířky a 8 stupňů, 31 minut a 58 vteřin východní délky.“ „Vy jste určitě inženýr“, říká žena v balónu. „To je pravda“, odpoví muž, „odkud to víte?“ „Tedy“, povídá žena v balónu, „všechno, co jste mi řekl, je z technického hlediska správně, ale nemám ponětí, co si s vašimi informacemi mám počít, neboť v konečném důsledku stále nevím, kde jsem. Popravdě řečeno jste mi vůbec nepomohl. Nanejvýš jste můj let jen prodloužil.“ Muž na to odpoví: „Vy musíte být určitě zaměstnaná v managementu.“ „Ano“, povídá žena v balónu, „ale jak to víte?“ „Tedy“, povídá muž, „nevíte, kde jste, ani kam směřujete. Díky velkému množství teplého vzduchu jste se dostala až na současnou pozici. Slíbila jste něco a nemáte ani páru, jak to dodržet a od lidí pod vámi očekáváte, že vyřeší vaše problémy. Faktem zůstává, že se nacházíte v naprosto stejné situaci, jako před našim setká- www.lednicelazne.cz ním, ale z neznámého důvodu tel. 519 304 811 jsem na vině já.“

Prosím, přečti si to a na konec se podepiš. „Šla jsem na párty a pamatuji si, co jsi mi řekla. Řekla jsi mi, abych nepila, mami. Tak jsem si místo alkoholu, dala nealko. Byla jsem na sebe hrdá, přesně jak jsi řekla, že budu. Tak jsem nepila a řídila. Kamarádi si mysleli, že můžu. Zvolila jsem si správně a rada od tebe byla taky správná. Párty skončila a lidi se rozešli. Nastoupila jsem do auta, jistá, že se dostanu domů celá. Nevěděla, co přijde, mami. Něco, co jsem nečekala. Teď ležím na chodníku, a slyším policajta jak říká, "ten co zapříčinil tu nehodu byl opilý". Mami, jeho hlas zní, tak velmi daleko. Moje krev je všude kolem mě, a zkouším neplakat. Slyším doktora jak říká, to děvče umírá. Jsem si jistá, že ten chlapík neměl ani tušení co se stalo, když byl opilý, protože si vybral pít a jezdit. A já teď musím umřít. Tak proč to lidé dělají, mami když ví, že to ničí jejich životy? A teď bolest zabíjí mě, jak sto bodajících nožů. Vzkaž sestře, aby se nebála, mami. Vzkaž tátovi, aby byl statečný, a že přijdu do nebe. Napište "Daddy's Girl" na můj hrob. Někdo mu přece mohl říct, že není správné pít a jezdit. Možná jeho rodiče mohli a já bych byla naživu. Můj dech se zkracuje, mami. Vážně se začínám bát. Toto jsou moje poslední chvíle a já jsem nepřipravená. Přeji si, aby si mě mohla držet mami, když tu ležím a umírám. Chtěla bych ti říct "Mám tě ráda, mami!" Takže tě mám ráda a SBOHEM.“ Byl to e-mail Nadace organizující petici Against Drink Drivers (proti opilým řidičům). Končil slovy A nikdy nezapomeň: NIKDY NEPIJ KDYŽ CHCEŠ ŘÍDIT, ani jednou, i když si myslíš, že na tom nezáleží. ZÁLEŽÍ NA TOM!!! I k tomu slouží počítače a i toto si naše děti přeposílají. Myslím, že to stojí za otištění a zamyšlení…

Tak šťastné vykročení všem do nového školního roku přeje Pavlína Vlková, šéfredaktorka

"DOMÁCÍ TAXI"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail:[email protected]

KVĚTINÁŘSTVÍ Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Roman HANKE řezané květiny * hrnkové květiny * svatební kytice * smuteční kytice * keramika * slavnostní výzdoby * suchá vazba

Mikulovská 175, Val ti ce tel: 519352043

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 300,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXIX. prodejné, cena 5.- Kč

vydává Klub valtických podnikatelů, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Lev, tel. 605 102 210. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. zářijové číslo, vyšlo 3.9.2008

12