POZVÁNKA NA ČLENSKÉ SCHŮZE NA DRUHÉ STRANĚ -1-
MÍSTNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO RYBÁŘSKÉHO SVAZU MOST RYBÁŘSKÝ ZPRAVODAJ MÍSTNÍ ORGANIZACE ŘÍJEN 2010 Kontaktní místo: ČRS MO Most, J. Seiferta bl. 58; TEL: 777 910 517 e-mail:
[email protected]; web: www.rybarimost.com Hospodář MO: 777 910 515 Předseda MO: 777 910 512 Jednatel MO: 777 014 090 Ekonom MO: 777 910 514 Vedoucí RS: 777 910 513 Rekreační zařízení MO – Nechranická přehrada CHBANY – VADKOVICE, okr Chomutov, správce tábořiště Jiří Kratěna tel.: 720 458 143
Skupina M/2 + M/3 M/4 + M/5 Bečov L/1+L/2+L/3 L/L Meziboří Jiřetín Lužice
Datum 23.11. 30.11. 27.11. 24.11. 24.11. 24.11. 1.12. 25.11.
Místo Základní umělecká škola Základní umělecká škola U Vaška Schola Humanitas Dělnický dům Lom Kino Meziboří Kulturní dům Horní Jiřetín Rybárna Lužice
Čas 17:00 17:00 15:00 18:00 17:00 17:00 17:00 17:00
-2-
TERMÍNY VÝDEJE A SBĚRU POVOLENEK Most: v úředních hodinách na sekretariátu ČRS MO se sídlem v Mostě, tj. PONDĚLÍ A STŘEDA 9:30 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin. Bečov – sál U Vaška - Odběr a výdej povolenek: 8.1.2011, 13.2.2011
11:00 – 14:00 hodin
LITVÍNOV 1– klubovna Čtyřlístek pod Lesem 4.1.2011, 12.1.2011, 13.1.2011, 22.2.2011
17:00 – 19:00 hodin
LITVÍNOV 2 – Koldům-Formanka Odběr a výdej povolenek 08.1.2011, 9.1.2011 09:00 – 15:00 hodin LITVÍNOV 3 – restaurace Na schůdkách v Hamru - Odběr a výdej povolenek 8.a 9.1.2011 14:00 – 17:00 hodin 16.1.2011, 27.2.2011 14:00 – 17:00 hodin JIŘETÍN – restaurace Pošta Horní Jiřetín - Odběr a výdej povolenek 12.1.2011,15.1.2011 10:00 – 17:00 hodin MEZIBOŘÍ – MěÚ Meziboří - Výdej a odběr povolenek 5.1.2011,10.1.2011,12.1.2011 15:00 – 17:00 hodin LOM/LOUKA – Dělnický dům - Výdej a odběr povolenek 15.1.2011,26.2.2011 15:00 – 16:00 hodin LOUKA – Obecní úřad 12.1.2011,23.2.2011 9:00-16:00 hodin
Lužice – Hospoda Na statku OD 16:00 DO 20:00 hodin 5.1.-12.1.2011
-3-
INFORMACE Z VÝROČNÍ ČLENSKÉ SCHŮZE ZÁSTUPCŮ MÍSTNÍCH SKUPIN MÍSTNÍ ORGANIZACE MOST KONANÉ DNE 20.BŘEZNA 2010.
Vážené kolegyně, kolegové rybáři, v sobotu 20.března v dopoledních hodinách proběhla ve společenském středisku Meduza v Mostě výroční členská schůze zástupců místních skupin MO ČRS Most. Účast na schůzi byla 78,5%, což je určitě jedna z mála výborných účastí na schůzích v celém územním svazu. Tato účast svědčí o tom, že delegátům z místních skupin na činnosti MO záleží a za jejich přístup jim patří upřímné poděkování. Výroční členská schůze měla standardní průběh a protože byla výroční , byl na tomto jednání volen nový výbor místní organizace a dozorčí komise místní organizace. Zpráva předsedy MO byla obšírná a obsahovala,krom jiného i ekonomický rozbor hospodaření a zabývala se i zcela otevřeně vztahem MO k územnímu svazu , potažmo výboru SÚS. Je to jedna z oblastí, kde je stále co zlepšovat, zejména ku prospěchu naší místní organizace , dále byly ve zprávě nastíněny i některé změny v dosavadním chovu ryb. Jde především o ukončení chovu sumce velkého, o umělý odchov pstruha potočního a duhového a pro naše potřeby i umělý odchov štiky na RCHS Pavel. RYBÁŘ U OČNÍHO LÉKAŘE
-4-
Zpráva hospodáře MO pak konstatovala výsledky činnosti na tomto úseku, zejména pak ve výrobě rybích násad a zarybňování revírů. Zpráva ekonomky MO obsahovala ekonomickou uzávěrku roku 2009 a konstatovala vyrovnanost rozpočtu MO. Zpráva dozorčí komise, krom jiného, pak potvrdila ekonomickou uzávěrku a doporučila výroční členské schůzi ke schválení nový rozpočet na rok 2010. V organizačním výroční členské schůze bylo navrženo a schváleno zvýšení finanční náhrady pracovní povinnosti z dosavadních 320,-Kč na 400,- Kč od roku 2011. Dále byly schváleny návrhy z místních skupin na udělení pamětních listů „Čestný člen MO“ a to těmto členům MO: paní Miladě Minaříkové a panům Rudolfu Čermákovi, Petru Weitzovi, Pavlu Ryskovi, Miroslavu Ruskovi a Václavu Holcovi – Blahopřejeme. Poté proběhly volby do výboru MO a dozorčí komise MO. Do výboru MO byli zvoleni: Brožkovec Vít, Bucha Petr, Dolejš Jindra, Fuksa František, Hoffman Miroslav, Jirsa Luboš, Kandrová Jana, Magula Rudolf, Polášek František, Sigmund Adolf, Sýkora Pavel, Trousil Ladislav, Vaculovič Miloš, Vadlejch Václav Do dozorčí komise byli zvoleni: Bauer Miroslav, Kováč René, Sigmund Otta, Vostrý Zdeněk. Dále proběhla volba delegátů na územní konferenci SÚS a návrh našeho zástupce na celorepublikový sněm ČRS. Delegáti na konferenci SÚS byli zvoleni předseda a jednatel MO a návrh na zastoupení na sněmu ČRS pak předseda MO. Po skončení voleb byla předána některým členům svazová vyznamenání – blahopřejeme. Dále pak byla na pořadu diskuse, především na téma omezení výskytu sumce a zarybňování místních revírů. Po diskusi bylo předloženo výroční členské schůzi usnesení, které bylo delegáty jednoznačně přijato. Na závěr výroční členské schůze předseda MO poděkoval odstupujícím dlouholetým funkcionářům, členům výroby MO panu Ing. Miloši Urychovi a panu Luboslavu Trojákovi za jejich přínos pro činnost místní organizace. A tímto výroční členská schůze zástupců MS skončila. Ihned po skončení výroční členské schůze bylo svoláno zasedání nového výboru MO a byla provedena volba stěžejních funkcionářů výboru MO: Předsedou MO byl zvolen p. František Fuksa MS Jiřetín Místopředsedou byl zvolen p. Vít Brožkovec MS M/3 Jednatelem MO byl zvolen p. Adolf Sigmund MS M/5 Hospodářem MO byl zvolen p. Ladislav Trousil MS L/2 Dozorčí komise na svém prvním zasedání zvolila novým předsedou DK MO pana Zděnka Vostrého.
-5-
POZOR POZOR POZOR DŮLEŽITÉ ! POZNÁMKA K ČLENSKÝM SCHŮZÍM V MÍSTNÍCH SKUPINÁCH Kolegyně a kolegové, jak vyplývá ze zkušeností posledních let je účast členů na členských schůzích MS více než žalostná a zejména v Mostě a Litvínově se pohybuje i pod hranicí 50% a toto číslo pak zpravidla bývá vyjádřeno podepsanými členy MS na prezenční listině, ne však členy, kteří jsou přítomni na jednání. V čem vidím příčinu této slabé účasti? Za prvé je to tím, že Stanovy ČRS v § 4 dávají členovi právo zúčastňovat se jednání členské schůze, tedy již to není povinnost jako v minulosti, kdy se toto kontrolovalo a účast na členské schůzi byla jednou z podmínek pro výdej povolenky k lovu. Mám za to, že současné ustanovení Stanov je v pořádku a odpovídá svobodnému rozhodnutí každého člena, tohoto práva využít. Stanovy ČRS pak ve svém ustanovení dávají možnost uskutečnit schůzi a přijmout usnesení, i když je přítomno méně než 50% členů. Za druhé. Již 6 let vydáváme v naší místní organizaci Zpravodaj a tento tisk přináší dostatek potřebných informací pro řadové členy MO. A za třetí. Jak ukazují zkušenosti a činnost místních skupin a jejich vnitrosvazový život dnes pozbývá na významu. I zde se z mého pohledu odráží celospolečenská situace a s ní spojená současná neblahá mezilidská separace. Činnost MS jako celku se dnes odehrává vlastně již 1x za rok, právě na členské schůzi MS a tím to končí. Přenos informací např.z výboru MO končí ve výboru MS, případně v nejbližším okolí funkcionářů MS. Mezi široké členstvo se touto cestou nedostává a je zabezpečováno centrálně z MO prostřednictvím sekretariátu. V minulosti, jak někteří starší členové pamatují, probíhaly dvě schůze, jak v MS, tak i v MO vždy jedna na jaře a jedna na podzim. To už by byl skutečně přežitek a důvody proč tomu tak bylo, jsou dostatečně známé. V současné době se však obecně změnil přístup členů k vnitrosvazovému dění a soustřeďuje se pouze na potřeby členů, které lze shrnout do následujících bodů: Za prvé – mít kvalitně zarybněné revíry. Za druhé – vyřídit si, co nejjednodušeji potřebné doklady k rybolovu (a pokud možno vše nahradit finančně). Za třetí – Informace, které od funkcionářů požadují, se týkají vždy z 99% pouze rybolovu a kde a jak jsme zarybňovali. Když shrnu, tyto skutečnosti, vyplývá mi z toho, že se Svaz bude muset tuto otázku do budoucna velmi vážně zabývat a k zabezpečování těchto potřeb členů to půjde asi jedině tím, že se vytvoří profesionální týmy funkcionářů MO, kteří budou pro své členy tyto služby zajišťovat, zejména v tak velkých organizacích jako je ta naše. Zpátky však k členským schůzím v MS. Protože jsme velká organizace se 3500 členy, jsou v naší MO ustanoveny místní skupiny. Protože uspořádat čl.schůzi MO,
-6-
pro tento počet členů, je technicky zcela nemožné a čl.schůze MO musí probíhat formou schůze zástupců místních skupin a tato schůze se musí dle Stanov uskutečnit jako nejvyšší orgán místní organizace, alespoň jeden krát ročně. A tak problém je, jakým způsobem zajistit potřebné zastoupení delegátů na členské schůzi MO. Zatím jediný mechanismus je volba delegátů na členské schůzi místní skupiny. Jestli by někdo přišel na jiný mechanismus volby delegátů neodporující Stanovám ČRS, rád to přivítám. S tím souvisí i naše další úvaha, jak lidem od schůzí v MS odlehčit. Do budoucna by jsme si to představovali třeba tak, že by v MS proběhla vždy jedna členská schůze za celé čtyřleté období a delegáty pak zvolit na celé toto čtyřleté období, bez rozdílu MS , např.delegáti z Mostu, Litvínova atd. Prozatím však, protože je nutné někde začít, projednali jsme tuto problematiku ve výboru MO a došli jsme k těmto závěrům:(pozn.za činnost MS zodpovídá výbor MO , Stanovy ČRS). V Mostě konat letošní členské schůze současně vždy dvě MS najednou, a sice MS M2+ MS M3 a MS M4+MS 5. V Litvínově pak všechny tři MS L1, L2,L3 najednou. Výbory těchto MS mají uloženo dohodnout se na řízení a organizaci schůzí a na těchto schůzí předloží další návrhy na další možnou reorganizaci v MS tak, abychom členstvo zatěžovali co nejméně. Pochopitelně, že výbor MO zabezpečí kompletní servis odběru úlovkových listů a výdeje povolenek, zkoušek nových členů atd. na rok 2011, jak v Mostě tak v Litvínově. Zatím neuvažujeme o slučování tzv.periferních MS i když i zde bychom se tomu nebránili. Od tohoto opatření si slibujeme větší účast na členských schůzích MS, zejména v Mostě a Litvínově. Dále pak ušetříme 4x za pronájem a uvědomme si, že jsem pořád jedna rybářská organizace, s jednotným programem činnosti. Rádi bychom byli, aby jste se k těmto otázkám vyjádřili, jak na schůzích MS, tak využijte náš email anebo nám napište případně mě navštivte na sekretariátu.
Fuksa František Předseda MO ČRS Most Vážené kolegyně a kolegové, V průběhu roku 2011 (léto) se bude sekretariát stěhovat do našeho nového rybářského domova na RCHS Pavel v Litvínově. Pro výdej povolenek a nezbytnou administrativní činnost pro členy z Mostu budou v průběhu roku 2011 k dispozici nové prostory v Mostě blok č.265 naproti Rozkvětu. Tyto prostory jsou v přízemí a jsou dostupné MHD v místě. Přestěhováním sekretariátu sledujeme v prvé řadě, že budeme ve vlastním a úspora cca 60 000Kč za nájem ročně také není k zahození. V první polovině roku 2011 však zatím zůstane vše tak, jak to funguje dosud a při výdeji povolenek 2011 budete písemně informování o všem potřebném.
-7-
Výbor MO ČRS Most
VÝBOR MO ČRS MOST OZNAMUJE: Rozhodnutím výboru MO ČRS Most se z technických důvodů ruší rybářské závody Matylda. Pro členy naší MO doporučujeme účast na závodech v lovu ryb udicí Benedikt 2011 (viz.strana 19). Výbor MO ČRS Most
ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ MO ČRS MOST (novinky, změny, zajímavosti) Začátkem tohoto roku došlo u nás v MO v hospodaření zásadní změně jak v chovu ryb, tak také ve způsobu vysazování ryb do našeho revíru. Výbor MO rozhodl, že je zcela zbytečné pro naší MO zabývat se chovem tolika druhů ryb jak se dosud dělalo. Bylo rozhodnuto věnovat se takovému chovu, který se nám osvědčí a přinese nám samozřejmě i finanční efekt. Naše MO přispívá nemalou finanční částkou do SÚS. Naše organizace by jí měla alespoň část dostat zpět ve formě násad. Násadu do našeho revíru hradí plně SÚS. Násada do našich RBCHS je hrazena z prostředku MO ČRS Most.
-8-
MO přestala s chovem těchto druhů ryb: sumec, mník, štika (rychlená), lín. Chceme i nadále dobře hospodařit na našich RBCHS ale trochu jiným způsobem než bylo zvykem. Změna nasazování u lína a štiky rychlené od SÚS se nám osvědčila. V letošním roce se nám podařil výtěr našeho kapra a lína v dostatečném množství, kterého jsme nasadili do našich komorových rybníků. Naše RBCHS se konečně dočkaly oprav na které čekaly již léta – Horní Jiřetín – vybagrování třech rybníků, a osazení kbely Havran – rozdělení rybníků hrází na dva samostatné Skršín – ponechán na suchu a řádně vyvápněn Lužice – tyto RBCHS nám již nepatří ale přesto i zde se muselo vše opravit (Doporučuji se podívat zejména do Horního Jiřetína a do Lužic jak to tam nyní vypadá.) V letošním roce se toho opravdu hodně na RBCHS udělalo. Za to patří poděkování zejména těm, kteří se o tyto práce zasloužili. Jsou to pan Šmach, pan Srp, pan Vácha a pan Švarc a všichni ti co jim pomáhali. Velké uznání si zaslouží pomocník hospodáře na RBCHS Nemilkov 1-2 pak Karel Holderyk. Důležité upozornění: Byl ustanoven nový revír na rybníku BOMBA č. 441 107 od 1. 9. 2010. Revír je označen příslušnou tabulí. Nasazení ryb do revíru k 20. 9. 2010 Kapr – Horní Jiřetín 2 500 ks Kapr – Matylda 2000 ks Štika ŠO – 75 000 ks Štika R – 25 000 ks Úhoří monté – 19 800 ks Okoun 58 kg Pstruh duhový 300ks Proběhlé výlovy k 20. 9. 2010 11. 4. – Skršín – plán 15 000 ks Am, 10 000 ks K1 sloveno → Am1 - 0, K1 – 760 ks o průměrné váze 10 dkg → Lín gen – 146 ks, kapr gen 8ks
-9-
28. 8. – Lužice – plán 15 000 ks Ca 1 sloveno → 600 ks CA průměr 16 cm, 58 kg OKOUN 5. 9. - Pavel – plán 500 ks Po, 500 ks Pd, Br sloveno → Po 0, Pd 0, 5 ks Am o průměru 30 cm, 5 ks Po o průměru 27 cm, 9 ks candáta o průměru 30 cm 38 ks Br (perlín, hrouzek razbora) 18. 9. – Nemilkov 2 – plán 20 000 ks K1 sloveno → 32 000 K1 průměr 4 cm, lín 1 3,20 kg průměr 2 cm
Zbývající výlovy v letošním roce: 2. 10. 2010 – Černice 3. 210. 2010 - Havraň 16. 10. 2010 – Nemilkov 1 30. 10. 2010 – Lužice Nasazení ryb do revíru v roce 2009 kapr
štika
candát
K2 - 3 Š1 CA 1 27364 5602 3700 Plán 2009 27500 9850 9650
amur
bílá ryba
Am3 360
15500
600
9900
mník M1 51 1500
pstruh o P3 533 500
lín L3 8686 8500
Úlovky našich členů v roce 2009 na revíru MO ČRS Most Kapr Štika Sumec Amur Tostolobik
15 241 ks 708 ks 19 ks 40 ks 4 ks
Lín Cadát Pstruh O. Pstruh D. Úhoř
1241 ks 204 ks 29 ks 2 ks 260 ks
Přes 100 kg úlovku na jednu povolenku dosáhlo 63 našich členů. Nejvyšší úlovek byl 876 kg. Celkem se na našem revíru ulovilo 27 768 ks o váze 44 984 kg.
- 10 -
Úlovky všech členů SÚS na našem revíru MO ČRS Most Kapr 18 824 ks 39 545 kg Lín 1484 ks 562 kg Cejn 1056 ks 360 kg Okoun 249 ks 80,5 kg Štika 928 ks 1899 kg Candát 338 ks 783 kg Sumec 29 ks 424 kg Úhoř 279 ks 184 kg Amur 45 ks 242 kg Tolstolobik 4 ks 81 kg Karas 1128 ks 568 kg Ostatní 3 381 ks o váze 242 kg. V úlovcích dle statistiky od SÚS v některých druzích ryb zaujímáme čelní místa. Přes veškeré kladné hodnocení činnosti hospodaření jsou i některé nezdary jako například: Výlov ve Skršíně byl velice slabý oproti předpokladu. Výlov candáta v Lužici se rovněž nevydařil. Odchov pstruha na Pavlu již odkrmeného Po a Pd uhynul. Nezrealizoval se chov karase obecného v Havrani, nesehnal se chovný materiál. Byla provedena analýza příčiny nezdarů a učiněny patřičné kroky k nápravě. Vliv na úspěšný chov není vždy jen na samotné práci jedince ale i příroda sama nám může připravit nemilé překvapení. Stále se máme co učit.
Trousil Ladislav Hospodář MO ČRS Most
Zpráva o činnosti rybářské stráže MO ČRS Most. Vážení rybáři, rok se sešel s rokem a je zde opět náš čas zhodnotit činnost rybářské stráže naší místní organizace Českého rybářského svazu Most. Počet členů rybářské stráže je nyní 62, kteří jsou rozděleni na dvě části a to na mosteckou a litvínovskou oblast, ale není výjjimkou , že se rybářská stráž dostaví i do druhé oblasti, kde provedou kontrolu dodržování platného rybářského řádu.
- 11 -
V současné době mohu konstatovat, že ubylo pytláctví. Oproti jiným rokům se počet pytláků rapidně snížil a to až o 50%. Je to dáno i tím, že v oblastech dochází k častým kontrolám městské a státní Policie, která je nápomocna po dohodě s naší organizací o provádění kontrol v našem revíru 441005 – Bílina 6. V letošním roce bylo zatím odebráno 25 povolenek za porušení rybářského řádu, jednalo se zejména o § 12 Vyhlášky 197/2004 Sb., odst. 2 – Denní doba lovu ryb. Dále § 13 Zákona 99/2004 Sb., odst. 9 – Docházka, § 14 Vyhlášky 197/2004 Sb. – Povolený způsob lovu ryb. Spolupráce se státní a městskou Policií je dnes na profesionální úrovni. Zvláště při nočních kontrolách od 1:00 do 4:00 hodin, kdy se potýkáme při kontrolách s opilými rybáři. A zde je jeden z prvních problémů, kdy se ptám Vás rybářů, jdete si k vodě za sportovním rybolovem, odpočinkem nebo se opít?! Pak jsou to právě ty odebrané povolenky, jak říkáme my rybářská stráž, za „přesčas“ a výmluvy jako „my jsme zaspali“, na nás bohužel neplatí. A zde je právě otázka proč. Právě po konzumaci alkoholu, zapomínáte na hodiny, kdy je povolen rybolov. Kontroly se provádí i za nepříznivého počasí a i zde jsme se potýkali s otázkou, proč provádíme kontroly, když prší. Právě proto, že si rybáři myslí, že při nepřízni počasí nikdo nechodí na kontroly, ba naopak, kontroly se provádí i za těchto podmínek. V letošním roce jsme rozvinuli spolupráci i s redaktory některých novin a do příštího roku 2011 se pokusíme navázat i s některými televizními společnostmi, abychom ukázali naší společnosti, co někteří rybáři dokážou u sportovních vod provádět za alotria. Myslím si, že to bude prospěšné pro všechny ty, kteří si jdou ke sportovním vodám odpočinout. Jeden příklad mohu uvést a to dne 24.7.2010 byla provedena kontrola revíru 441005/8 – Černice v době od 17:00 hodin. Bylo zde napočítáno 42 stanů a z toho byly pouze 4 rybáři, kteří zde lovili, ostatní byli nerybáři, kteří zde byli s celou svou rodinou na „dovolené“. Nejvzdálenější dle poznávací značky bylo
„Nešvar dnešní doby.“
- 12 -
vozidlo ze Svitav. A zde je další problém a to odpadky, které zůstali právě po těchto lidech: PET lahve, papírové dětské pleny, rozlámané plastové židle, obaly od konzerv, lahve od alkoholu a další komunální odpad, lidské výkaly a polámané stromky na dřevo do ohně. Další věc je, že tato stinná stránka je připisována právě rybářům, že za nepořádek u vody mohou právě oni, i když tomu tak v mnoha případech není. Dnes již mohu po zkušenostech rozdělit rybáře do několika kategorií. Ta první, jsou ti poctivci, kteří si jdou k vodě zarybařit a odpočinout. Druhá skupina jsou ti, co berou vše, co jim na háček přijde. Třetí skupinou jsou ti, co dělají z rybařiny výdělečnou činnost. Jeden příklad za všechny. V dopravním prostředku městské hromadné dopravy se bavili dva rybáři: „Tak Josef, ještě pět kaprů a mám zaplacenou povolenku, členskou známku a brigádu. No a pak už to bude jen na benzín do mého auta.“ Čtvrtou skupinou jsou ti, co loví „chyť a pusť“. Pátou skupinou jsou bezohlední rybáři, kteří si vymaňují svoje lovné místo, když náhodou je obsazené jiným rybářem a naschvál přehazují druhému rybáři jeho pruty. Šestou skupinou jsou ti, co loví z lodí a nedodržují platný rybářský řád, vzhledem k tomu, že jsou na vodě si myslí, že mohou lovit jak chtějí, někteří i zůstávají zakotvení na vodě a nikterak se neobtěžují vrátit se do kotviště i když jim to přikazuje naše směrnice. Touto cestou bych Vás chtěl upozornit na jednu velice důležitou informaci a to, že povolenku k rybolovu Vám může odebrat i Police ČR bez přítomnosti člena rybářské stráže pro porušení platného Zákona o rybářství! Za dobrou práci je potřeba poděkovat nejaktivnějším členům rybářské stráže a jedná se o tyto pány: Brožkovec Vít, Bouda Milan, Pokorný Jiří, Zeman Bohuslav, Babula Václav, Novák Jan, Podhorný Petr, Fobl Josef, Milovčák Lubomír, Hrádek Slavomír, Husák Jindřich, Hrdina Josef, Ševčík František, Michálek Miroslav, Šmach Jan, Krimmer Manfred, Kovač Milan. Z řad Policie ČR jsou to pánové Petana a Čapek. Z řad Městské Policie jsou to pánové Holub a Novák. Na závěr příspěvku bych chtěl apelovat na všechny členy, seznamte se s obsahem Rybářského řádu, aby se v příštím roce nemuseli odebírat povolenky a řešit přestupky na Krajském úřadě , odbor životního prostředí. V příštím roce se kontroly zpřísní a to hlavně na dodržování Rybářského řádu a čistoty v prostoru lovného místa. S pozdravem „Petrův Zdar“ Vedoucí RS MO ČRS Most Bucha Petr
- 13 -
ŠKOLENÍ ČLENŮ MÍSTNÍ ORGANIZACE Kolegyně, kolegové, Jednou ze základních povinností člena ČRS pro výdej povolenky k rybolovu je i zúčastnit se rybářského školení. V naší místní organizaci probíhá toto školení již 5 let prostřednictvím našeho Zpravodaje, protože tento dostane každý člen MO poštou domů. V minulých letech jsme jako téma tohoto školení volili některá ustanovení Stanov ČRS a Rybářského řádu. V následujících letech bychom se rádi zaměřili na témata týkající se života ryb, které se vyskytují v našich vodách a o všem co s tímto přímo souvisí. Chceme tímto naším členům, zejména dospělým, oživit znalosti, které se těchto témat dotýkají. A tak bychom mohli nazvat první část –
TROŠKU HYDROBIOLOGIE NIKOHO NEZABIJE. Tekoucí i stojaté vody dodávají každé krajině charakteristický ráz. Studánky, potoky a bystřiny, nížinné řeky, stará ramena, jezera, přehradní nádrže i rybníky jsou zcela zvláštním životním prostředím pro mnoho rostlin a živočichů. V těchto vodách žijí společenstva vodních organismů, v nichž má každý z členů svůj přesně vymezený úkol. Zelené vodní rostliny asimilují a budují tak novou živou hmotu , přitom neustále udržují rovnováhu mezi množstvím kysličníku uhličitého a kyslíku ve vodě. Jsou základní potravou velké skupiny živočichů, kteří rostlinnou hmotu přeměňují v živočišnou a sami pak slouží za potravu jiným živočichům. Další skupina vodních organismů se zase živí odumřelými rostlinami a mrtvými těly zvířat. Živiny se tak uvádějí do nového koloběhu. Život ve vodě se v mnohém zásadně liší od života na vzduchu. Už sama hustota vodního prostředí je mnohonásobně vyšší než hustota vzduchu. Vodní živočichové musí překonávat při pohybu daleko větší odpor než živočichové suchozemští. Jejich měrný odpor je přitom obvykle zhruba stejný jako měrný odpor vody; to jim umožňuje vzplývat ve vodě. Stejně jako vzduch musí i voda splňovat některé důležité podmínky, má-li se v ní život nejen udržet, ale i zdárně rozvíjet. Musí mít vhodnou teplotu a dostatečný obsah kyslíku a ostatních anorganických i organických látek. I když teplota vzduchu kolísá mnohem více než teplota vody, obsah kyslíku v různě teplém vzduchu je stále zhruba stejný. Naproti tomu ve vodě se zvýšením teploty kyslíku nápadně rychle ubývá. Ryby i ostatní vodní živočichové kyslík při dýchání z vody spotřebovávají a obohacují ji kysličníkem uhličitým – ten pak zelené vodní rostliny převádějí fotosyntézou v rostlinné bílkoviny a tuky a znovu uvolňují do vody kyslík. Fotosyntéza však probíhá pouze za světla – v noci také zelené rostliny odnímají vodě kyslík a vydechují do ní kysličník uhličitý. V tekoucích vodách se kyslík vydatně doplňuje ze vzduchu, ve stojatých vodách se však někdy zelené řasy a jiné vodní
- 14 -
rostliny nadměrně rozbují a v noci pak poklesne hladina kyslíku ve vodě a ryby i jiní citlivější vodní živočichové hynou. Všechny druhy ryb nejsou ovšem na kyslík stejně náročné. Některé druhy ryb, jako jsou pstruzi nebo vranky, potřebují k životu daleko více kyslíku než např.většina ryb kaprovitých. Však také pstruhy a vranky najdeme obvykle jen v chladné a kyslíkem bohaté vodě horských potoků a řek; s kapry, cejny, ploticemi a ostatními kaprovitými rybami se setkáme většinou v teplých, sluncem prohřátých vodách nižších poloh. Optimální teplota vody pro pstruha potočního je mezi 12 až 15°C, pro kapra mezi 22 - 25°C. Stoupne-li teplota pronikavě a na delší dobu nad tuto hranici, hynou ryby udušením. Některé evropské ryby si pomáhají za nepříznivých podmínek tím, že mohou dýchat vzduch, např. piskoř páskovaný. Piskoř páskovaný žije v zarostlých a bahnitých strouhách mezi rybníky, v tůních a ve slepých ramenech řek. Je-li ve vodě nedostatek kyslíku, vyplouvá k hladině a polyká vzduch; z něho pak vstřebává kyslík bohatě prokrvenou sliznicí střeva. Karas obecný si však v extrémně špatných kyslíkových podmínkách dovede vyrábět pro život potřebný kyslík sám. Všimněme si blíže této zvláštní schopnosti. V zarostlých tůních a ve slepých ramenech řek žije místy velmi hojně jeho zakrslá forma, dorůstající jen výjimečně délky 10 cm. Na rozdíl od obyčejných karasů má nízké a poměrně dlouhé tělo. Roste velmi pomalu: délky 10 cm dosahuje obvykle teprve ve stáří 8 až 9 let. Je opravdu podivuhodné, jak nepříznivé životní podmínky snáší tato rybka po dlouhá léta beze škody. Po většinu roku žije ve vodě zcela bez kyslíku; voda zato obsahuje vysoké procento kysličníku uhličitého a sirovodíku. Každá jiná ryba by se v takovém prostředí začala brzdy dusit a uhynula by. Karásci tu však žijí díky zvláštní schopnosti: kyslík, potřebný pro život, si vyrábějí sami ve svém těle štěpením tuku. Takovou schopnost, které říkáme anaerobní metabolismus, mají pouze někteří bezobratlí živočichové – střevní paraziti, např. tasemnice, škrkavky apod. u obratlovců je to schopnost zcela ojedinělá. Zakrslí karásci mohou dokonce na kratší dobu zamrznout mezi rostlinstvem v ledu, a přece přežijí. Připomínají tím severoamerickou a sibiřskou rybku Dallia pectoralis, příbuznou naší štice. Ta obživne i po delším zmrazení, nesmějí však přitom zmrznout její tělní tkáně. Zmrznou-li její tělní buňky, tzn. jestliže voda v jejím těle zkrystalizuje, ryba zahyne. Teplota vody hraje důležitou roli i při rozmnožování ryb a rozhoduje vlastně o tom, zda se ryby vůbec rozmnoží. Určuje také dobu vývoje rybích zárodků v jikrách. Pstruzi, známí otužilci, se třou v ledové vodě horských potoků v zimních měsících, kaprovité ryby vyžadují vodu podstatně teplejší; kapři se například vytírají jen tehdy, stoupne-li teplota vody nad 16°C. Zásadní vliv má teplota vody na množství rybí potravy. Proto můžeme pozorovat, že v chladných létech přirůstají ryby daleko méně než v létech teplých. Valná většina sladkovodních ryb se živí drobnými i většími vodními živočichy. V proudících vodách potoků, bystřin a řek jsou to drobní živočichové dna, ve stojatých vodách kromě nich i plankton. Plankton jsou drobní , volně ve vodě se vznášející živočichové a rostliny, z nichž většina druhů má svůj vlastní, málo výrazný aktivní pohyb. Jsou to jak organismy vysloveně mikroskopické, jako jsou vodní jednobuněčné řasy, prvoci nebo droboučcí
- 15 -
vodní červi – vířníci, tak i různí malí vodní korýši. Nejznámější z nich jsou perloočky a buchanky, které zná každý akvarista. Rostlinným planktonním organismům říkáme fytoplankton, planktonním živočichům zooplankton. Další skupina organismů, které nazýváme nekton, jsou živočichové, kteří mají vedle schopnosti vznášet se ve vodě i schopnost aktivně plavat. K nektonu patří mnohé vodní larvy hmyzu i někteří vodní brouci, hlavně však ryby. Droboučké organismy, které žijí v povrchové blance vody, nazýváme neuston; jsou to hlavně někteří prvoci – bičíkovci. Takové živočichy, kteří používají vodní povrchovou blanku jako podklad, po němž se pohybují, označujeme jako pleuston. Nejznámějšími živočichy této skupiny jsou štíhlé dlouhonohé vodoměrky, černí brouci vírníci, ale i některé druhy perlooček, které plovou zavěšeny zespodu na povrchové vodní blance. Živočichové dna, zvaní souhrnně bentos, jsou nejdůležitější složkou potravy ryb v tekoucích vodách. Počítáme mezi ně larvy nejrůznějšího hmyzu, které žijí ve vodě, např. larvy jepic, pošvatek, chrostíků a pakomárů, vodní korýše blešivce, některé vodní měkkýše, ploštice a červy. Důležitou potravou pstruhů, lipanů, jelců i jiných ryb je také hmyz, který spadne na vodní hladinu. Některé druhy těchto ryb, hlavně větší jedinci, se živí dravě – loví různé drobné rybky, nevyjímaje ani mláďata vlastního druhu. V jednotlivých typech sladkých vod žijí rozdílné skupiny živočichů, které dohromady tvoří živočišná společenstva. Charakteristické živočišné společenstvo žije např.v prudce tekoucích vodách horských potoků a bystřin s velkým spádem – jeho životním prostředím jsou chladné a čisté, kyslíkem bohaté vody. Aby nebyli drobní živočichové strženi prudkým vodním proudem, mají často na břišní straně těla různé typy přísavek a rovněž jejich tvar těla bývá přizpůsoben silnému proudu – obvykle mají plochou břišní stranu těla, aby lépe přilnuli k podkladu. Nejpočetnější skupinu v tomto prostředí tvoří živočichové bezobratlí, hlavně larvy jepic, pošvatek a chrostíků.
1.Typy vodních životních společenstev: a – bentos, b – plankton, c - nekton, d – pleuston.
- 16 -
K charakteristickým rybám zde patří pstruh potoční; proto také říkáme pásmu horských rychle proudících vod s velkým spádem pásmo pstruhové. Kromě pstruhů tu žijí i další druhy ryb. V tišinách pod kameny se skrývají drobné hlavaté vranky, v klidných a hlubších tůňkách se můžeme setkat s pestrou a čilou střevlí, dlouhou vousatou mřenkou, hltavým tlouštěm a drobnou mihulí. Odlišné životní společenstvo žije v podhorských potocích a řekách nižších poloh; je tu vyšší stav vody, spád je povlovnější, proudění pomalejší a teplota vody poněkud vyšší. I v těchto úsecích potoků a řek se setkáváme se pstruhy a některými rybami horních toků. Typickou rybou těchto horských vod s písčitým nebo štěrkovitým dnem je však lipan, proto tomuto pásmu řek říkáme pásmo lipanové. Žijí tu i další ryby – hrouzek, parma, v dunajském povodí pak hlavatka a ostroretka. Toto lipanové pásmo se však ve všech řekách nevyskytuje. Typickou rybou větších a hlubokých rychle plynoucích řek pod horami je parma – podle ní se tento typ vod nazývá pásmo parmové. I tady se běžně setkáváme s dalšími druhy ryb – s tloušti, štikami, mníky, proudníky, někdy i okouny a dokonce i s kapry. Nížinné, pomalu tekoucí hluboké vody s četnými slepými rameny a tůněmi jsou domovem mnoha druhů ryb kaprovitých – cejnů, cejníků, plotic, kaprů, perlínů, bolenů, podouství, ouklejí. Setkáváme se tu běžně i se štikami, sumci, candáty, okouny a úhoři. Protože nejběžnější a nejcharakterističtější rybou takových klidných nížinných vod je cejn, říkáme jim pásmo cejnové. Velmi podobná společenstva ryb i ostatních živočichů vidíme ve velkým průtočných energetických údolních nádržích. Zdejší životní podmínky však nepříznivě ovlivňuje časté kolísání vodní hladiny, které někdy znemožní zdárné rozmnožování mnohých ryb. Tady se však už ve společenstvu uplatňuje jako potrava značnou měrou i plankton, stejně jako ve slepých říčních ramenech a tůních. Nejvíce planktonu je však v rybnících, umělých vodních nádržích, které se rybníkářky obhospodařují, tj. meliorují, hnojí, vápní a zbavují nežádoucích vodních porostů. Rybníkáři do nich vysazují hospodářsky cenné druhy ryb (kapry, štiky, líny, candáty). Tyto rybníky a nádrže se pravidelně vypouštějí a ryby z nich vylovují. Zcela svérázným biotopem jsou některá horská ledovcová jezera. V alpských, skandinávských, irských a skotských jezerech žijí různé druhy a formy sivenů, síhů, potočních i jezerních pstruhů. Zcela zvláštní, takzvané endemické (tj. nikde jinde se nevyskytující) druhy ryb žijí např. v Ochridksém jezeře – nejpověstnější jsou zdejší velcí pstruzi. F.F.: Použitá literatura: J.Čihař, J.Malý – Sladkovodní ryby 1978
- 17 -
Rybářské závody 2010 MO ČRS pořádané ve sportovním areálu Benedikt Most Vážené rybářky, vážení rybáři, vážená rybářská mládeži, Dne 25.května 2010 se uskutečnily na revíru 441 005/2 Benedikt tradiční rybářské závody jednotlivců a družstev členů naší místní organizace. Svatý Petr, náš patron, nám na úterní odpoledne seslal krásné počasí. K závodům byla vyčleněna po celé délce pláž pod domkem správce areálu. Ze všech místních skupin se zúčastnilo 35 závodníků všech věkových kategorií. Závodníci soutěžili jednak jako jednotlivci, ale také jako družstva. Družstev bylo celkem 10. Sportovní revír Benedikt je velmi dobře zarybněn, což se projevilo i v počtu ulovených ryb. Bylo jich opravdu mnoho, i když někdy na úkor velikosti ryby. Pro zajímavost bychom rádi uvedli výsledky závodů: Soutěž jednotlivců: 1.místo – Jaroslav Škrabák MS Litvínov 2 (877 bodů) 2.misto – Josef Ševčík MS MO4 (157 bodů) 3.místo – Aleš Dolejš MS MO 2 (147 bodů) Soutěž družstev: 1.místo – MS Litvínov 2 (Taláč,Škrabák – 877 bodů) 2.místo – MS MO4 (246,5 bodů) 3.místo – MS Litvínov A (213 bodů) V letošním roce jsme zavedli novinku. Mohlo se lovit jak na „položenou“, tak na „plavanou“. Mezi další povolený způsob lovu patřil též lov na „klouzavý“ splávek. Velikou motivací byly v letošním závodě ceny. Někteří členové a zároveň majitelé firem v jedné osobě věnovali do soutěže krásné a hodnotné odměny. Velké poděkování patří společnosti ALLKON Meziboří, spolčenosti BIL BO Šmak s.r.o., společnosti JOEL s.r.o., společnosti RUBYT Most, rybářským potřebám JETEL Most, společnosti NAJMAN Lom u Mostu a společnosti MESS GEO s.r.o.
- 18 -
Pořadatelem této velmi vydařené akce byla poprvé místní skupina č.5 Most. Veliké poděkování patří všem organizátorům, rozhodčím a v neposlední řadě též Technickým službám města Mostu, akciové společnosti za poskytnutí nezbytného technického zázemí po dobu závodu. Byli bychom velice rádi, kdyby se závody našich členů místní organizace staly tradicí a příští rok v květnu byla účast na závodech ještě větší. Na pořádání příštího závodu v květnu 2011 se na Vás těší…
Adolf Sigmund Ředitel závodu RYBÁŘSKÉ ZÁVODY MO ČRS MOST BENEDIKT 2011 ZÁVODY JEDNOTLIVCŮ A DRUŽSTEV
Závody se konají na vodní nádrži Benedikt dne 31.5.2011 od 16:00 do 20:00 hodin. Loví se na jeden prut na plavanou nebo položenou. Hodnotí se délka ulovené ryby 1cm=1bod. Závod je dotován hodnotnými cenami. Vyzýváme členy MO k hojné účasti. Výbor MO ČRS Most
Úhoř Úhoře do říčky Běly nikdo nevysazoval. Do Běly se dostávali tak, jako jiné druhy ryb, propustí dnes již dávno zaniklého Dřínovského jezera. Samotný Dřínov býval vyhlášený úlovky velkých úhořů, kteří byli do jezera pravidelně nasazováni a díky podmínkám, které v jezeře měli, dorůstali úctyhodných rozměrů. K samotné říčce Běle mne váže ještě jedna vzpomínka. V říčce byly a ještě jsou místa, kde se s oblibou zdržovaly štiky. Při jedné toulce po březích Běly jsem spatřil na hladině závar a nad
- 19 -
vodu vylétlo několik drobných rybek. Zapamatoval jsem si místo i čas, kdy štika lovila a hned druhý den jsem stál na místě vyzbrojen čtyřmetrovým bambusovým prutem a konvičkou, kde se prohánělo několik karásků. V místě, kde štika lovila, se proud vody stáčel doleva a vytvářel tak malou tišinku, kde voda proudila pomaleji. Usoudil jsem, že je to pravé místo, kde mohu očekávat záběr dravce. Během chvíle jsem nastražil na větší trojháček karáska a nahodil. Proud vody zanesl nastraženou rybku ke břehu, na kterém jsem seděl, ale karásek každou chvíli vytrvale zajížděl do středu říčky, až ho proud vody, patrně už znaveného, zanesl do blízkosti břehu, kde zůstal na místě. V tom se to stalo, štikový splávek se náhle prudce potopil a rozjel se do středu řeky, kde zůstal stát na místě, pozoroval jsem splávek, který proud vody neustále stahoval pod hladinu. Tohle je záběr, karásek nemohl splávek potopit zůstat s ním ve středu řeky. Delší dobu byl klid. „Tohle přece není záběr štiky,“ říkám si jenom pro sebe. Kontroluji brzdu navijáku, pomalu navíjím vlasec, na druhé straně cítím něco těžkého, splávek se náhle rozjíždí k protějšímu břehu. Víc už nečekám a razantně zasekávám. Prut se ohnul do oblouku pod náporem ryby, která se snaží uniknout po proudu. Náhle se zavlní voda a na hladině se ukázal velký úhoř. Tahem prutu přitahuji rybu k sobě a vidím, že kus ocelového lanka ji vyčnívá z hlavy. Neodvažoval jsem se vytáhnout smykem prutu zmítajícího se úhoře z vody, jak jsem to vždy dělával. Místo toho jsem si lehl a rukou jsem uchopil část lanka pod karabinkou a úhoře odnáším dál od vody, už si po letech nepamatuji, kolik měřil, ale patřil k těm rybám, které jsem řadil mezi mé trofejní úlovky. Úhoř zabral na dost velkého karáska nastraženého na větším trojháčku, určeného štice, kterou jsem tam viděl lovit. O několik let později jsem ulovil úhoře na kolínka, kterým jsem si vnadil místo, kde jsem lovil cejny. Rybáři, kteří lovily ryby poblíž, jenom nevěřícně kroutili hlavami.
Ledvina Milan MO MS/5
- 20 -
