Pozorujte dvojici jasných komet

B I´ LY´ T R PA S L I´ K Cˇ´ıslo 112

2003

leden

Pozorujte dvojici jasny´ch komet Zacˇa´tek letosˇnı´ho roku prˇinese dveˇ jasne´ komety, ktere´ budou zrˇejmeˇ natolik na´padne´, zˇe je bude mozˇne´ pozorovat i pouhy´m okem, zejme´na pak na tmavsˇ´ı obloze mimo meˇsta. Podobneˇ jasne´ komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jarˇe roku minule´ho. Tentokra´t vsˇak bude zcela vy´jimecˇna´ situace v tom, zˇe obeˇ komety dosa´hnou maxima´lnı´ jasnosti kra´tce po sobeˇ – v rozmezı´ necele´ho meˇsı´ce. Pro Zemi tyto komety nebudou prˇedstavovat zˇa´dne´ nebezpecˇ´ı, minuly ji v uctive´ vzda´lenosti veˇtsˇ´ı nezˇ 140 milionu˚ kilometru˚. Kazˇdy´ rok mu˚zˇeme sledovat mnoho desı´tek komet, veˇtsˇinou se vsˇak jedna´ o objekty velmi slabe´, na jejichzˇ spatrˇenı´ cˇasto nestacˇ´ı ani dalekohledy znacˇny´ch rozmeˇru˚. Jen neˇkolik z nich by´va´ za prˇ´ıznivy´ch podmı´nek pozorovatelny´ch beˇzˇny´mi triedry. V pru˚meˇru jedenkra´t rocˇneˇ pak ma´me mozˇnost sledovat kometu, ktera´ dosa´hne viditelnosti pouhy´m okem. Kometa vhodna´ pro sˇirsˇ´ı verˇejnost se pak objevı´ jen jednou za neˇkolik let. Za poslednı´ desetiletı´ na´s navsˇtı´vily trˇi takto jasne´ komety a v brzku, beˇhem ledna a u´nora 2003, budeme mı´t mozˇnost sledovat dalsˇ´ı dveˇ. Prvnı´ z nich bude kometa C/2002 X5 (KudoFujikawa), kterou objevili 13. prosince 2002 japonsˇtı´ astronomove´ Tetuo Kudo pomocı´ dvana´cticentimetrove´ho binokula´rnı´ho dalekohledu a o den pozdeˇji neza´visle Shigehisa Fujikawa sˇestna´cticentimetrovy´m dalekohledem. Jak se kometa blı´zˇ´ı Slunci, postupneˇ zjasnˇuje. Je videˇt vecˇer mezi 17:30 – 18:00 nad za´padnı´m obzorem a jesˇteˇ o neˇco le´pe ra´no mezi 6:00 – 6:30 nad obzorem vy´chodnı´m. Prole´ta´ souhveˇzdı´m Orla. K vyhleda´nı´ komety na hveˇzdne´ obloze mu˚zˇete pouzˇ´ıt prˇilozˇenou mapku, nejaktua´lneˇjsˇ´ı informace najdete na internetovy´ch stra´nka´ch Cˇeske´ astronomicke´ spolecˇnosti http://www.astro.cz. Azˇ budete veˇdeˇt, ve ktere´m mı´steˇ oblohy se kometa mezi hveˇzdami na- CCD snı´mek komety Kudo-Fujikawa z 3. ledna letosˇcha´zı´, bude nejlepsˇ´ı pouzˇ´ıt triedr, ve ktere´m by se nı´ho roku. Foto G.Ventre a E.Colzani. meˇla projevit tı´m, zˇe na rozdı´l od „bodovy´ch“ hveˇzd bude mı´rneˇ „zamlzˇena´“ a mozˇna´ i s ohonem, ktery´ je typicky´ pro neˇktere´ jasne´ komety. Teprve potom se mu˚zˇete pokusit o vyhleda´nı´ komety pouhy´m okem, ktery´m vsˇak bude vypadat jen jako jedna ze slaby´ch hveˇzd. Pokud se budete nacha´zet ve meˇsteˇ, kde je prˇesveˇtlena´ obloha, tuto kometu pouhy´m okem s nejveˇtsˇ´ı pravdeˇpodobnostı´ neuvidı´te. Pokud ale mu˚zˇete vyjet mimo meˇsto, kde je obloha tmavsˇ´ı, meˇlo by se va´m kometu zejme´na kolem 15. ledna podarˇit spatrˇit. Nezapomenˇte na adaptaci zraku na tmu prˇed pozorova´nı´m, stacˇ´ı prˇiblizˇneˇ cˇtvrthodina a triedr je samozrˇejmeˇ

2

Vyhleda´va´cı´ mapka pro kometu C/2002 X5 Kudo-Fujikawa.

vhodne´ mı´t upevneˇn na stativu, nebo si alesponˇ oprˇ´ıt ruce cˇi za´da o neˇjakou oporu (trˇeba zed’ domu). Mı´sto si zvolte takove´, kde nejsou vy´razne´ tere´nnı´ prˇeka´zˇky ve smeˇru, kde se nacha´zı´ kometa (meˇjme na pameˇti, zˇe je nı´zko nad obzorem). Blı´zke´ stromy cˇi budovy by mohly znamenat, zˇe kometu neuvidı´te, byt’ by byla velmi jasna´. Beˇhem ty´dne od 20. ledna by meˇla kometa rychle zjasnˇovat, nebot’ se bude blı´zˇit ke Slunci, kolem ktere´ho projde 28. ledna ve vzda´lenosti prˇiblizˇneˇ 27 milionu˚ kilometru˚. Dı´ky te´to male´ vzda´lenosti dosa´hne pomeˇrneˇ vysoke´ jasnosti (kolem 1 – 2 mag), ale za´rovenˇ to znamena´, zˇe v tu dobu bude velmi blı´zko oslnˇujı´cı´mu slunecˇnı´mu kotoucˇi a tudı´zˇ pouhy´m okem nepozorovatelna´.

3

Poslednı´ sˇance na jejı´ spatrˇenı´ bude ra´no neˇkdy kolem 21. ledna, necelou hodinu prˇed vy´chodem Slunce velice nı´zko nad vy´chodnı´m obzorem. Nedaleko od komety si bude mozˇne´ povsˇimnout i planety Merkur. Na velmi sveˇtle´ obloze a teˇsneˇ nad obzorem vsˇak kometa nebude o mnoho na´padneˇjsˇ´ı, nezˇ o ty´den drˇ´ıve. Sledovat ji vsˇak budeme moci i nada´le, a to na internetu dı´ky za´beˇru˚m koronografu˚ umı´steˇny´ch na druzˇici SOHO, viz http://sohowww.nascom.nasa.gov/. Pokud kometa prˇezˇije pru˚let kolem Slunce a udrzˇ´ı si podobnou aktivitu jako ma´ nynı´, meˇla by se na´m kolem 5. brˇezna opeˇt vynorˇit ze slunecˇnı´ za´rˇe vecˇer nad jihoza´padnı´m obzorem v nevy´razne´m souhveˇzdı´ Pece, ze ktere´ho se postupneˇ bude prˇesouvat do souhveˇzdı´ Eridana. K jejı´mu vyhleda´nı´ bude potrˇeba pouzˇ´ıt dalekohled, ale jak bude prˇesneˇ jasna´, je nynı´ nemozˇne´ prˇedpoveˇdeˇt. Jejı´ vecˇernı´ viditelnost se bude pote´ mı´rneˇ zlepsˇovat, ovsˇem bude jizˇ rychle sla´bnout. Pokud se va´m tuto kometu nepodarˇ´ı spatrˇit, kometa nesoucı´ oznacˇenı´ C/2002 V1 (NEAT), ktera´ byla objevena 6. listopadu 2002 pomocı´ stodvaceticentimetrove´ho teleskopu vyhleda´vacı´ho syste´mu NEAT, je pro va´s dalsˇ´ı sˇancı´. Prˇedpoveˇdeˇt spolehliveˇ jasnost te´to komety je vsˇak velmi tezˇky´ u´kol. Z jejı´ho dosavadnı´ho chova´nı´ lze totizˇ usuzovat, zˇe se neblı´zˇ´ı do prˇ´ıslunı´ poprve´. Takove´ komety jizˇ z ja´dra uvolnily znacˇne´ mnozˇstvı´ teˇkavy´ch la´tek a potrˇebujı´ veˇtsˇ´ı prˇ´ısun slunecˇnı´ energie, aby uvolnˇovaly dalsˇ´ı plyny, ktere´ s sebou strha´vajı´ prachove´ cˇa´stice. To ma´ za na´sledek rychle´ tempo zjasnˇova´nı´ komety v nevelke´ vzda´lenosti od Slunce. A pokud je kometa jasna´ jako C/2002 V1 (NEAT) uzˇ ve vzda´lenosti 200 milionu˚ kilometru˚ od Slunce, znamena´ to, zˇe jejı´ ja´dro musı´ mı´t znacˇne´ rozmeˇry a tudı´zˇ je pravdeˇpodobne´, zˇe nedojde k jeho destrukci jizˇ prˇi prˇiblizˇova´nı´ ke Slunci. Pokud se tento prˇedpoklad uka´zˇe jako spra´vny´, ma´me se opravdu na co teˇsˇit. Jizˇ kolem 21. ledna by totizˇ meˇla dosa´hnout hranice viditelnosti pouhy´m okem na tmave´ obloze (5 mag). Prˇed 21. lednem bude jejı´ pozorova´nı´ velmi znesnadnˇovat svit Meˇsı´ce, ktery´ vsˇak bude v na´sledujı´cı´ch dnech vystupovat nad obzor sta´le pozdeˇji, cozˇ umozˇnı´ nerusˇene´ pozorova´nı´ komety ve vecˇernı´ch hodina´ch. Bude se prˇesouvat ze souhveˇzdı´ Pegasu do Ryb a bude videˇt pomeˇrneˇ vysoko nad jihoza´padnı´m obzorem, nejle´pe kolem 19. hodiny. V dalsˇ´ıch dnech by se meˇla rychle zjasnˇovat, ale kazˇdy´ vecˇer bude sta´le nı´zˇ a nı´zˇ nad obzorem, vlivem prˇiblizˇova´nı´ ke Slunci. V prvnı´ch u´norovy´ch dnech by meˇla dosa´hnout jasnosti hveˇzd Velke´ho vozu. O neˇkolik dnı´ pozdeˇji, kolem 7. u´nora by jizˇ mohla dosa´hnout jasnosti nejjasneˇjsˇ´ıch hveˇzd nasˇ´ı oblohy (0 mag) a i prˇes to, zˇe se bude u´hloveˇ blı´zˇit Slunci a bude tedy kazˇdy´ vecˇer nı´zˇ a nı´zˇ nad za´padnı´m obzorem. Pra´veˇ neˇkolik na´sledujı´cı´ch dnı´ meˇlo prˇine´st nevsˇednı´ podı´vanou na velmi jasnou kometu, nejjasneˇjsˇ´ı za mnoho poslednı´ch desetiletı´. Videˇt by meˇla by´t jizˇ kra´tce po za´padu Slunce (asi pu˚l hodiny) a meˇla by by´t tı´m na´padneˇjsˇ´ı, cˇ´ım hloubeˇji Slunce klesne pod obzor. K pozorova´nı´ je vsˇak nutne´ vybrat takove´ mı´sto, kde je volny´ a nicˇ´ım nerusˇeny´ vy´hled nad jihoza´padnı´ azˇ za´padnı´ obzor. 4. a 5. u´nora nastane peˇkne´ prˇiblı´zˇenı´ u´zke´ho srpku Meˇsı´ce ke kometeˇ na vzda´lenost necely´ch 20 stupnˇu˚, Meˇsı´c se bude nacha´zet vlevo od komety a nebude jejı´ pozorova´nı´ nijak vy´razneˇ rusˇit. V dalsˇ´ıch dnech bude Meˇsı´c sta´le jasneˇjsˇ´ım objektem, cozˇ ale nebude vadit, protozˇe kometa bude zrˇejmeˇ nada´le zjasnˇovat a klesat k obzoru, takzˇe ji bude nutne´ sledovat sta´le drˇ´ıve po za´padu Slunce na velice sveˇtle´ obloze.

4

Vyhleda´va´cı´ mapka pro kometu C/2002 V1 NEAT.

Jizˇ kolem 12. u´nora by se mohla jasnostı´ vyrovnat planeteˇ Venusˇi, ktera´ je ovsˇem videˇt na rannı´ obloze. O vyhleda´nı´ komety se budete moci pokusit ihned po za´padu Slunce, tedy jizˇ kolem 17:30 SECˇ. Kolem 18. hodiny bude nejna´padneˇjsˇ´ı, na´padneˇjsˇ´ım objektem bude zrˇejmeˇ jen Meˇsı´c. Kometa se bude nacha´zet v severnı´ cˇa´sti souhveˇzdı´ Vodna´rˇe, jehozˇ hveˇzdy vsˇak na sveˇtle´ obloze zrˇejmeˇ nespatrˇ´ıte. Po dalsˇ´ı cˇtyrˇi vecˇery bude nutne´ kometu vyhleda´vat opravdu jizˇ okamzˇiteˇ po za´padu Slunce, bude mu jizˇ velice blı´zko jak u´hloveˇ, tak i v prostoru. Pravdeˇpodobneˇ se na´m za to vsˇak odmeˇnı´ svojı´ velmi vysokou jasnostı´ a nenı´ vyloucˇeno, zˇe bude viditelna´ jizˇ prˇed

5

za´padem Slunce. Maxima´lnı´ jasnosti by meˇla dosa´hnout mezi 18. – 19. u´norem. Vycha´zı´m vsˇak z prˇedpokladu, zˇe ja´dro te´to komety je natolik soudrzˇne´, zˇe nedojde k jeho u´plne´ destrukci drˇ´ıve, nezˇ dospeˇje ke Slunci, kolem ktere´ho proletı´ ve vzda´lenosti 15 milionu˚ kilometru˚. Pokud tedy opravdu vydrzˇ´ı a bude zjasnˇovat tak, jak lze prˇedpokla´dat z jejı´ho dosavadnı´ho chova´nı´, bude ji pra´veˇ ve dnech 17. – 20. u´nora mozˇne´ pozorovat pouhy´m okem na dennı´ obloze kousek od slunecˇnı´ho kotoucˇe. Pokud k tomu skutecˇneˇ dojde, veˇzte, zˇe neˇco podobne´ho se veˇtsˇineˇ astronomu˚ nepodarˇ´ı spatrˇit za cely´ zˇivot, tak je to vy´jimecˇne´. V prˇ´ıpadeˇ sledova´nı´ oblohy ve dne v teˇsne´ blı´zkosti Slunce je vsˇak potrˇeba dba´t na maxima´lnı´ opatrnost a slunecˇnı´ kotoucˇ si zakry´t neˇjakou prˇeka´zˇkou, ale tak, aby soucˇasneˇ tato prˇeka´zˇka neznemozˇnila videˇt kometu. Pokud pouzˇijete dalekohled, bud’te opravdu ´ LNEˇ opatrnı´! Byt’ kra´tky´ pohled dalekohledem na Slunce by mohl zpu˚sobit trMAXIMA vale´ posˇkozenı´ zraku! Kra´sne´ za´beˇry zrˇejmeˇ porˇ´ıdı´ i druzˇice SOHO, ty pak mu˚zˇete te´meˇrˇ v rea´lne´m cˇase sledovat na internetove´ stra´nce http://sohowww.nascom.nasa.gov/. Mapku, ktera´ pomu˚zˇe prˇi vyhleda´nı´ te´to komety, opeˇt naleznete prˇilozˇenu nebo na internetovy´ch stra´nka´ch Cˇeske´ astronomicke´ spolecˇnosti http://www.astro.cz spolu s informacemi o jejı´ aktua´lnı´ jasnosti. – Kamil Hornoch –

apo fall.2k2 exklusivnı´ report pro bı´le´ho trpaslı´ka Tradicˇnı´ podzimnı´ setka´nı´ Amate´rske´ prohlı´dky oblohy se letos – alesponˇ dle me´ho na´zoru – vydarˇilo vskutku znameniteˇ. Pocˇası´ se na na´s sice od same´ho zacˇa´tku mracˇilo, nicme´neˇ to na´m nemohlo pokazit na´ladu. Vzˇdyt’ vzhledem ke slı´bene´ „Noci bez CCD kamer“ se nedalo nic jine´ho ani ocˇeka´vat. Cesta vlakem probeˇhla neklidneˇ, dı´ky Janeˇ (byla rychlejsˇ´ı, nezˇ bla´hovy´ Sˇvanda mohl tusˇit) nasˇe prazˇska´ vy´prava obsadila cele´ kupe´ pro sebe. Toho okamzˇiteˇ zneuzˇil Michal, terorizuje na´s nechutny´mi oblicˇeji, o zvucı´ch nemluveˇ. Budizˇ mu prˇipsa´no k dobru, zˇe jsme se ve vlaku nenudili (ovsˇem za jakou cenu!) . . . Vecˇer probeˇhla tradicˇnı´ prezence u´cˇastnı´ku˚, slicˇna´ a pozdeˇji take´ oficia´lnı´ apacˇska´ pokladnice Eva vybı´rala nasˇe teˇzˇce nasporˇene´ penı´ze (prˇesto platit takove´mu pokladnı´kovi je radost, cozˇ musı´ uznat i odstupujı´cı´ Apl). Kuloa´rove´ diskuse nad budoucnostı´ a tva´rˇ´ı APO probı´haly do pozdnı´ch nocˇnı´ch hodin. Sobota byla nabita´ skveˇly´mi prˇedna´sˇkami, at’uzˇ ma´m zmı´nit povı´da´nı´ o zpracova´nı´ CCD snı´mku˚ Toma´sˇe Hynka, Aplu˚v program v planeta´riu nebo nezapomenutelny´ vy´stup nasˇich investigativnı´ch mediku˚ o mocˇopohlavnı´m u´strojı´ Tychona Brahe. Ten zapu˚sobil i na jindy flegmaticke´ho Codela, ktery´ si nakonec mı´sto potlesku odesˇel rychle zapa´lit, mumlaje, zˇe radsˇi umrˇe na plicnı´ na´dor. Vecˇer po volbeˇ staronove´ho vedenı´ APO prˇisˇlo jesˇteˇ jedno orienta´lnı´ prˇekvapenı´, Zdencˇino vystoupenı´ se lı´bilo jisteˇ nejen mneˇ a expertu na verˇejne´ osveˇtlenı´ Janu Hollanovi. Prˇes svou u´navu jsem nakonec vydrzˇel opeˇt do noci prˇi pokracˇova´nı´ te´maticky bohaty´ch kuloa´rovy´ch

6

Mariana Za´rubova´ rˇesˇ´ıcı´ prˇi sve´ prˇedna´sˇce nerudovskou ota´zku „Kam s nı´m?“

diskusı´. Popravdeˇ rˇecˇeno – nemohu se zbavit pocitu, zˇe se prˇi nich zrˇejmeˇ vyrˇesˇilo vı´ce proble´mu˚, nezˇ beˇhem cele´ valne´ hromady vsˇech cˇlenu˚. Zrˇejmeˇ proto, zˇe nenı´ nad soukromy´ pohovor mezi cˇtyrˇma (sˇesti, osmi, . . . ) ocˇima. Tradicˇnı´ ospale´ nedeˇlnı´ dopoledne prˇineslo poslednı´ da´vku prˇedna´sˇek zakoncˇenou vy´bornou multimedia´lnı´ prezentacı´ Jirky Dusˇka. Mimochodem, teprve prˇi psanı´ tohoto cˇla´nku si zacˇ´ına´m zpeˇtneˇ vybavovat, co vsˇechno se beˇhem brneˇnske´ho vı´kendu stalo a zjisˇt’uji, zˇe toho bylo neuveˇrˇitelneˇ mnoho a zˇe ma´m proble´m si to vsˇechno v hlaveˇ srovnat. (Mozˇna´ va´m tenhle text bude prˇipomı´nat vı´ce nekocˇ´ırovany´ proud mysˇlenek nezˇ ucelenou reporta´zˇ . . . ) – Pavel Karas – Richardovy teze o vlastnictvı´: 1. Jestlizˇe jsi neˇco jizˇ hodneˇ dlouho schova´val, mu˚zˇesˇ to vyhodit. 2. Jestlizˇe jsi neˇco vyhodil, budesˇ to potrˇebovat prˇesneˇ ve chvı´li, kdy uzˇ to bude nena´vratneˇ ztraceno. Lewiho za´kon: I kdyzˇ nakupujesˇ sebeobezrˇetneˇji, bud’ si jist, zˇe to same´ za chvı´li uvidı´sˇ neˇkde jinde za polovicˇnı´ cenu. Loweryho princip: Kdyzˇ to nejde po dobre´m, deˇlej to na´silı´m. Jestlizˇe se to ulomı´, sˇlo o vadnou soucˇa´stku. Anthonyho pravidlo sı´ly: Nenama´hej se, najdi si veˇtsˇ´ı kladivo!

7

Cassini se blı´zˇ´ı k cı´li sve´ cesty (anebo k jejı´mu zacˇa´tku?) ´ speˇsˇne´ Vy´zkumu vneˇjsˇ´ıch planet je jizˇ neˇkolik desetiletı´ veˇnova´na velka´ pozornost. U mise Pioneeru˚ a Voyageru˚ na´m odkryly zcela nezna´me´ sveˇty obrˇ´ıch planet a jejich meˇsı´cu˚ a prˇinesly o nich naprosto nove´ a necˇekane´ informace. Jejich pokracˇovatele´ se proto nesmeˇjı´ nechat zahanbit. Sonda Galileo, jejı´zˇ mise u Jupiteru pra´veˇ skoncˇila, nezu˚stala svy´m tvu˚rcu˚m nic dluzˇna. Pojd’me se podı´vat, jak probı´ha´ mise Cassini, ktera´ mı´rˇ´ı k Saturnu. 1. rˇ´ıjna 2002 se sonda Cassini nacha´zela porˇa´d jesˇteˇ prˇ´ılisˇ daleko od Saturnu, k cı´li jı´ zby´valo jesˇteˇ 20 dlouhy´ch meˇsı´cu˚. Pro zaha´jenı´ pozorovacı´ho programu jesˇteˇ nenastal spra´vny´ cˇas, ale technici NASA se uzˇ pomalu prˇipravujı´. Ze vzda´lenosti 285 milionu˚ kilometru˚ (cozˇ je 1,9 astronomicke´ jednotky) porˇ´ıdili kamerou sondy snı´mek planety a jejı´ho meˇsı´ce Titanu. „Je to pro na´s dojemny´ okamzˇik. Ted’ uzˇ ma´me Saturn nadohled,“ rˇ´ıka´ Dr. Dennis Matson z ty´mu Cassini v JPL v Pasadeneˇ. „Cassini na´m Saturn uka´zal jako vzda´lenou, tajemnou a klidnou planetu,“ doda´va´ Dr. Carolyn Porco. „Jsme ra´di, zˇe kamera pracuje dobrˇe,“ doda´vajı´ technici. Ano, je to dobrˇe, protozˇe sonda bude u Saturnu pracovat cele´ 4 roky a mozˇna´ i vı´ce, podobneˇ jako Galileo u Jupiteru. K Saturnu dorazı´ 1. cˇervence 2004. Potom sonda vypustı´ vy´sadkovy´ modul Huygens, ktery´ by meˇl proniknout atmosfe´rou Titanu a 27. listopadu 2004 prˇista´t na jeho povrchu (prˇ´ıpadneˇ na tom, co tam bude). Celkem sonda vykona´ 74 obletu˚ planety Saturn vcˇetneˇ 44 pru˚letu˚ okolo Titanu.

Strucˇny´ prˇehled mise Cassini Sonda Cassini odstartovala ze Zemeˇ 15. rˇ´ıjna 1997 a po gravitacˇnı´ch mane´vrech u Venusˇe, Zemeˇ a Jupiteru se po te´meˇrˇ sedmi letech dostala do blı´zkosti Saturnu. Signa´l sondy z te´to vzda´lenosti potrˇebuje 80 minut nezˇ doletı´ k Zemi. Data ze sondy budou prˇena´sˇena celkem 9 hodin denneˇ prostrˇednictvı´m cˇtyrˇmetrove´ hlavnı´ ante´ny. Na palubeˇ se da´le nacha´zı´ celkem 12 veˇdecky´ch zarˇ´ızenı´, naprˇ. magnetometr, ante´ny pro meˇrˇenı´ ra´diove´ho za´rˇenı´, plazmatu, chemicke´ho slozˇenı´, teploty, struktury Saturnovy´ch prstencu˚ a take´ kamery pro snı´mkova´nı´ atmosfe´ricky´ch a povrchovy´ch struktur na planeteˇ a jejı´ch meˇsı´cı´ch a to nejen ve viditelne´m sveˇtle, ale take´ v blı´zke´ infracˇervene´ a ultrafialove´ oblasti. Radar bude mapovat a meˇrˇit povrch Titanu, ktery´ je zahalen opticky neprostupnou atmosfe´rou.

Technicke´ u´daje Hmotnost sondy je 5574 kg. Pro urychlenı´ nebo zpomalenı´ pouzˇ´ıva´ dva motory, kazˇdy´ o tahu 445 newtonu˚. Pro korekce dra´hy a kontrolu orientace je na sondeˇ 16 maly´ch hydrazinovy´ch motorku˚. Protozˇe Saturn je od Slunce vzda´len te´meˇrˇ 1,5 miliardy kilometru˚, nelze pro vy´robu energie pouzˇ´ıt slunecˇnı´ baterie. Potrˇebny´ch 700 wattu˚ musı´

8

prˇ´ıstroju˚m doda´vat trˇi radioizotopove´ cˇla´nky, ktere´ vytva´rˇejı´ energii z rozpadu plutonia 238 (stejneˇ jako Galileo). Na boku sondy je prˇipevneˇno 320 kg va´zˇ´ıcı´ vy´sadkove´ pouzdro Huygens, ktere´ se po odpouta´nı´ vnorˇ´ı do atmosfe´ry meˇsı´ce Titanu (mimochodem, je to jediny´ meˇsı´c ve slunecˇnı´ soustaveˇ, ktery´ ma´ vlastnı´ hustou atmosfe´ru – obsahuje z 90 % dusı´k, 2 – 10 % metanu, argon a take´ stopy etanu, acetylenu, propanu a etylenu) a pokusı´ se na pada´ku o pru˚meˇru 9 metru˚ prˇista´t. Pote´ bude beˇhem trˇ´ı hodin prova´deˇt sbeˇr aerosolu˚ a jejich chemickou analy´zu, spektra´lnı´ meˇrˇenı´ a vizua´lnı´ fotografova´nı´ povrchu meˇsı´ce a jeho atmosfe´ry, meˇrˇenı´ rychlosti veˇtru, fyzika´lnı´ch a elektricky´ch vlastnostı´ atmosfe´ry a take´ pevne´ho nebo tekute´ho povrchu meˇsı´ce. Vsˇechna zjisˇteˇna´ data budou z modulu prˇena´sˇena nejdrˇ´ıve na sondu Cassini a pote´ na Zem. Prˇenosova´ rychlost dat se mu˚zˇe pohybovat od 5 bitu˚ do 249 kilobitu˚ za sekundu. Cely´ program Cassini sta´l zatı´m danˇove´ poplatnı´ky 1,422 miliardy dolaru˚. Podı´lı´ se na neˇm 16 zemı´ Evropy a Spojene´ sta´ty. Projekt trva´ jizˇ 12 let od roku 1990 a skoncˇit by meˇl v roce 2008. Na´s by meˇlo zajı´mat, zˇe na jednom z experimentu˚ se podı´lı´me i my a to prostrˇednictvı´m Hveˇzda´rny a planeta´ria hl. m. Prahy, ktera´ spolupracuje s Institutem Maxe Plancka v Heidelbergu. Tyto a dalsˇ´ı informace si mu˚zˇete najı´t take´ na adrese: http://www.jpl.nasa.gov/cassini, kde je take´ mapa slunecˇnı´ soustavy z aktua´lnı´ polohou sondy Cassini. Zdroj: NASA/JPL

– Martin Vila´sˇek –

Prvnı´ za´kon peneˇzˇnı´ dynamiky: Penı´ze nenada´le spadle´ z nebe obdrzˇ´ıte vzˇdy soucˇasneˇ s necˇekanou slozˇenkou na obnos ve stejne´ vy´sˇi.

Kupujeme veˇtsˇ´ı dalekohled Ma´te uzˇ triedr? Pokud ne, pak si ho beˇzˇte ihned koupit. Da´l pokracˇujte teprve tehdy, azˇ s nı´m prozˇijete rˇadu peˇkny´ch procha´zek hveˇzdnou oblohou. Veˇtsˇina dalekohledu˚, i teˇch mensˇ´ıch, va´m bez proble´mu˚ uka´zˇe zajı´mave´ u´tvary jak na povrchu Meˇsı´ce a tak i u neˇktery´ch planet. Male´ prˇ´ıstroje ale nemusı´ – obzvla´sˇt’ na meˇstske´ obloze – posbı´rat dostatek sveˇtla pro pozorova´nı´ slabsˇ´ıch objektu˚ vzda´lene´ho vesmı´ru a jemny´ch detailu˚ u teˇles Slunecˇnı´ soustavy. Uzˇ je to tak. Stejneˇ jako se pozorovatel spole´hajı´cı´ na sve´ ocˇi drˇ´ıve nebo pozdeˇji rozhoupe a koupı´ neˇktery´ z beˇzˇny´ch triedru˚, veˇtsˇina zkusˇeneˇjsˇ´ıch amate´ru˚ zacˇne snı´t o veˇtsˇ´ım

9

prˇ´ıstroji. Oproti na´kupu binaru to sice nebude veliky´ skok, nicme´neˇ i tak veˇtsˇ´ı dalekohled podstatneˇ rozsˇ´ırˇ´ı vasˇe pozorovacı´ mozˇnosti. Naprˇ´ıklad u prˇ´ıstroje s pru˚meˇrem objektivu patna´ct centimetru˚ je sbeˇrna´ plocha azˇ 450 veˇtsˇ´ı nezˇ plosˇka lidske´ho oka. Vybı´rejte ale pecˇliveˇ. Pokud zvolı´te spra´vneˇ, otevrˇou se va´m nova´ okna do vesmı´ru. Pokud zvolı´te sˇpatneˇ, frustrace a zbytecˇneˇ investovane´ penı´ze va´sˇ za´jem o nebeska´ teˇlesa hodneˇ zchladı´. Pokud rovnou nezlomı´ vaz. Kvalitu a samozrˇejmeˇ i cenu dalekohledu ovlivnˇuje velka´ rˇada vlastnostı´; pocˇ´ınaje pru˚meˇrem objektivu, prˇes okula´ry azˇ k monta´zˇi a stativu. Mnohdy nenı´ za´rukou ani hezky „nazˇehlena´“ znacˇka renomovane´ho vy´robce. Naopak. Zkusˇenosti hovorˇ´ı o nedostatku jaky´chkoli doplnˇku˚ i na´hradnı´ch dı´lu˚, stejneˇ jako o teˇzˇkopa´dne´m servisu. Pozor si dejte i na rafinovanou reklamu: Prˇ´ıstroje vystavovane´ v rˇadeˇ katalogu˚ doprova´zejı´ barevne´ za´beˇry ru˚zny´ch nebesky´ch objektu˚. Navozujı´ tak falesˇnou prˇedstavu o tom, co vsˇechno spatrˇ´ıte. Ve skutecˇnosti je vesmı´r – sledovany´ ocˇima i skrze ten nejveˇtsˇ´ı dalekohled, prˇeva´zˇneˇ cˇernobı´ly´ s vy´razneˇ mensˇ´ım mnozˇstvı´m detailu˚.

Jak ma´ by´t veliky´? Rozumny´m krokem je porˇ´ıdit si dalekohled s objektivem o pru˚meˇru patna´ct, dvacet azˇ dvacet peˇt centimetru˚. Podobneˇ jako v prˇ´ıpadeˇ triedru mu˚zˇe by´t cˇocˇkovy´ (tzv. refraktor), pak ale bude urcˇiteˇ hodneˇ drahy´ a take´ znacˇneˇ neskladny´. Naprˇ´ıklad na brneˇnske´ hveˇzda´rneˇ existuje refraktor o pru˚meˇru dvacet centimetru˚ a ohniskove´ vzda´lenosti trˇi metry, ktery´ je umı´steˇn v kopuli o pru˚meˇru sˇest metru˚. Jeho trzˇnı´ cena (vcˇ. monta´zˇe) se odhaduje na milion korun. Mnohem levneˇjsˇ´ı bude dalekohled se zrcadlovy´m objektivem (tzv. reflektor), ktery´ na sklonku sedmna´cte´ho stoletı´ vynalezl Isaac Newton. Srdcem takove´ho prˇ´ıstroje je dute´ zrcadlo umı´steˇne´ v zadnı´ cˇa´sti tubusu, s odraznou plochou ve tvaru rotacˇnı´ho paraboloidu. (Zhruba rˇecˇeno si ho mu˚zˇete prˇedstavit jako otisknute´ do povrchu velke´ koule, jejı´zˇ polomeˇr je roven ohniskove´ vzda´lenosti.) Hlavnı´ zrcadlo posı´la´ sveˇtlo na male´ rovinne´ zrca´tko nebo hranol (skloneˇne´ vu˚cˇi opticke´ ose pod u´hlem 45 stupnˇu˚), odkud se blı´zko hornı´ho okraje odra´zˇ´ı ven z tubusu. Tam se nacha´zı´ okula´r, ale mu˚zˇe zde by´t i fotograficka´ deska cˇi CCD kamera. (Danı´ za toto usporˇa´da´nı´ je cˇa´stecˇne´ zastı´neˇnı´ objektivu rovinny´m zrca´tkem. To ale veˇtsˇinou nevadı´ – ztra´cı´ se tak kolem deseti procent sveˇtla.) Reflektory newtonova typu jsou na trhu ty nejbeˇzˇneˇjsˇ´ı prˇ´ıstroje. Jejich nejcˇasteˇjsˇ´ı vadou by´va´ sˇpatne´ serˇ´ızenı´ jednotlivy´ch opticky´ch cˇlenu˚ v dokonaly´ syste´m – to lze ale prˇi trosˇe sˇikovnosti snadno napravit. Neˇkterˇ´ı nadsˇenci si takove´ dalekohledy dokonce sami vyra´beˇjı´. Hlavnı´ zrcadlo o pru˚meˇru kolem patna´cti centimetru˚ vybrousı´te a vylesˇtı´te pod vedenı´m zkusˇene´ho instruktora beˇhem ty´dne, tubus a jednoduchou monta´zˇ z prˇeklizˇky a beˇzˇneˇ dostupny´ch materia´lu˚ vyrobı´te za pa´r hodin. Dalekohled o pru˚meˇru objektivu kolem patna´cti centimetru˚, lhostejno zda cˇocˇkovy´ nebo zrcadlovy´, va´m i na meˇstske´ obloze uka´zˇe stovky rozlicˇny´ch objektu˚, vcˇetneˇ neˇktery´ch delika´tnı´ch detailu˚ na Meˇsı´ci a planeta´ch. Pokud se ale hodla´te oddat sledova´nı´ slaby´ch

10

galaxiı´, potrˇebujete jednak temne´ nebe, jednak prˇ´ıstroj o pru˚meˇru objektivu alesponˇ patna´ct centimetru˚. Budete-li takovy´ dalekohled kazˇdy´ vecˇer vyna´sˇet na pozorovacı´ stanovisˇteˇ, pocˇ´ıtejte prˇitom s tı´m, zˇe se dı´ky jeho velke´ hmotnosti zapotı´te jak vy, tak i vasˇi rodinnı´ prˇ´ıslusˇnı´ci cˇi kamara´di.

Rozsah zveˇtsˇenı´ ´ kolem dalekohledu˚ je posbı´rat, co nejvı´ce sveˇtla a soucˇasneˇ zveˇtsˇovat zorny´ u´hel. Prvnı´ U vlastnost za´visı´ prˇedevsˇ´ım na velikosti sbeˇrne´ plochy objektivu, zveˇtsˇenı´ na kombinaci ohniskove´ vzda´lenosti objektivu a okula´ru. Zatı´mco hlavnı´ cˇa´st opticke´ soustavy – objektiv – by´va´ nemeˇnny´, okula´ru˚ ma´ kazˇdy´ pozorovatel po ruce hned neˇkolik.

Jak uvidı´me Jupiter v ru˚zny´ch dalekohledech?

Zveˇtsˇenı´, byt’se uda´vajı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı hodnoty, vsˇak nemu˚zˇe by´t libovolneˇ velike´. Z principu ma´ sve´ meze: spodnı´ urcˇujı´ vasˇe ocˇi, hornı´ vlnova´ povaha sveˇtla. Nejmensˇ´ı zveˇtsˇenı´, prˇi ktere´m jesˇteˇ vyuzˇijete celou plochu objektivu, je da´no velikostı´ vasˇich zornicˇek. Musı´ by´t tak male´, aby se vy´stupnı´ pupila (ono sveˇtle´ kolecˇko za okula´ry) vesˇla do vasˇ´ı zrˇ´ıtelnice. Jelikozˇ velikost vy´stupnı´ pupily uda´va´ pomeˇr pru˚meˇru objektivu a zveˇtsˇenı´, je nejmensˇ´ı zveˇtsˇenı´ rovno podı´lu pru˚meˇru objektivu a vasˇ´ı zornicˇky. Jestlizˇe byste pouzˇili jesˇteˇ mensˇ´ı zveˇtsˇenı´, vy´stupnı´ pupila se jesˇteˇ vı´ce rozsˇ´ırˇ´ı a vy se budete dı´vat jenom cˇa´stı´ objektivu – stane se tedy „mensˇ´ım“ nezˇ ve skutecˇnosti je. Naprˇ. pokud u dvaceticentimetrove´ho dalekohledu pouzˇijete zveˇtsˇenı´ 15 , projde va´m do oka pouze tolik sveˇtla, jako sesbı´ra´ prˇ´ıstroj o pru˚meˇru objektivu jenom deset centimetru˚. (U zrcadlovy´ch dalekohledu˚ navı´c strˇed objektivu zakry´va´ rovinne´ zrca´tko . . . )


Nejveˇtsˇ´ı uzˇitecˇne´ zveˇtsˇenı´ zobrazuje bodove´ zdroje jako krouzˇky o postrˇehnutelne´m u´hlove´m pru˚meˇru. To odpovı´da´ vy´stupnı´ pupile o pru˚meˇru kolem pu˚l milimetru (jeho velikost si opeˇt snadno vypocˇ´ıta´te). Obraz poskytovany´ velky´mi dalekohledy ale by´va´ dı´ky neklidu zemske´ atmosfe´ry cˇasto rozmaza´n i prˇi mensˇ´ıch zveˇtsˇenı´ch. Kazˇdy´ dalekohled ma´ mı´t k dispozici sadu okula´ru˚, ktere´ v kombinaci s prˇ´ıslusˇny´m objektivem poskytujı´ vy´stupnı´ pupilu o pru˚meˇru od pu˚l milimetru do sedmi. Pro dalekohled

11

s dvaceticentimetrovy´m objektivem to znamena´ zveˇtsˇenı´ od trˇiceti do cˇtyrˇ set. Zkusˇenosti ukazujı´, zˇe u sˇpicˇkove´ho refraktoru o pru˚meˇru objektivu patna´ct centimetru˚, se v podmı´nka´ch brneˇnske´ oblohy pouzˇ´ıva´ zveˇtsˇenı´ 225 obcˇas, zveˇtsˇenı´ 375 vy´jimecˇneˇ a zveˇtsˇenı´ 563 jednou, dvakra´t do roka. Pokud tedy v prodejneˇ uvidı´te levny´ dalekohled s peˇticentimetrovy´m objektivem a zveˇtsˇenı´m 400 , mu˚zˇete se jen pousma´t falesˇne´mu reklamnı´mu triku. Kvalitnı´ okula´ry nejsou levnou za´lezˇitostı´ – jejich cena se pohybuje v rˇa´du tisı´cu˚ korun, u specia´lnı´ch sestav i vı´ce. Pokud si je budete kupovat dodatecˇneˇ, berte ohled na jejich pru˚meˇr. Veˇtsˇina prˇ´ıstroju˚ pouzˇ´ıva´ standardnı´ zasouvacı´ okula´ry o pru˚meˇru 1,25 palce (tj. 32 milimetru˚), jine´ rozmeˇry mu˚zˇete „prˇeklenout“ jednoduchy´m adapte´rem. Doporucˇit lze take´ okula´ry pouzˇ´ıvane´ do mikroskopu˚ nebo okula´ry ze starsˇ´ıch, posˇkozeny´ch cˇi nefunkcˇnı´ch triedru˚.

A jak uvidı´me Meˇsı´c?

A pozor. Ve snaze zobrazit jen tu oblast, kde nedocha´zı´ k rozmaza´nı´ hveˇzd, doda´va´ rˇada vy´robcu˚ k dalekohledu˚m nevhodne´ okula´ry, jezˇ odrˇeza´vajı´ pomeˇrneˇ velkou cˇa´st zorne´ho pole. To se ty´ka´ prˇedevsˇ´ım okula´ru˚ s dlouhy´m ohniskem. Takovy´ prˇ´ıstroj ale ztra´cı´ azˇ dveˇ trˇetiny zorne´ho pole, cozˇ samozrˇejmeˇ zteˇzˇuje jake´koli pozorova´nı´. Proto doporucˇujeme porˇ´ıdit kvalitnı´ sˇirokou´hly´ okula´r (vhodne´ jsou ty z triedru˚), ve ktere´m jsou sice hveˇzdy u okraju˚ zorne´ho pole jizˇ mı´rneˇ rozmaza´ny, ale ktery´ pohled na celou hveˇzdokupu i tak zprostrˇedkuje velmi pu˚sobiveˇ. Soucˇa´stı´ rˇady stavebnic je i tzv. barlowova cˇocˇka, specia´lnı´ opticky´ cˇlen, ktery´ se umist’uje mezi okula´r a objektiv k prodlouzˇenı´ ohniskove´ de´lky dalekohledu (a tak i ke zna´sobenı´ zveˇtsˇenı´). Rˇada vy´robcu˚ tak lacineˇ rozsˇirˇuje repertoa´r mozˇny´ch zveˇtsˇenı´: dodajı´ dva okula´ry, ktere´ v kombinaci s barlowovou cˇocˇkou poskytnou cˇtyrˇi ru˚zna´ zveˇtsˇenı´. V prˇ´ıpadeˇ „levny´ch“ teleskopu˚ je ale tato „soucˇa´stka“ k nicˇemu: Pozorovatel, ktery´ jej najde v bedneˇ s prˇ´ıslusˇenstvı´m, ho k dalekohledu automaticky prˇipojı´ a podle´ha´ mysˇlence, zˇe skrz „vı´ce opticky´ch cˇa´stı´, vı´ce uvidı´m“. To je ovsˇem nesmysl. Barlowova cˇocˇka se ostatneˇ na skutecˇny´ch hveˇzda´rna´ch prakticky nepouzˇ´ıva´.

12

Monta´zˇ Velky´ dalekohled samozrˇejmeˇ nemu˚zˇete jen tak drzˇet v ruce. Vzˇdyt’ to nenı´ pohodlne´ ani u triedru. Ke kazˇde´mu prˇ´ıstroji potrˇebujete dostatecˇneˇ robustnı´ monta´zˇ, ktera´ va´m umozˇnı´ namı´rˇit na libovolne´ mı´sto oblohy. Hy´ba´nı´ musı´ by´t navı´c jemne´ a hladke´, avsˇak s dostatecˇny´m odporem. Rˇadu dalekohledu˚ take´ zrazujı´ cˇasto pouzˇ´ıvane´ umeˇlohmotne´ soucˇa´stky, ktere´ se rychle opotrˇebova´vajı´. Opeˇt ma´te na vy´beˇr: Tzv. ekvatorea´lnı´ (nebo te´zˇ paralakticke´) monta´zˇe jsou na vysoke´m stojanu a jejich hlavnı´ osa je rovnobeˇzˇna´ s rotacˇnı´ osou Zemeˇ (mı´rˇ´ı k Pola´rce). Jejich vy´hodou je fakt, zˇe prˇi sledova´nı´ objektu stacˇ´ı s dalekohledem pohybovat pouze v jedne´ ose. Takove´ monta´zˇe vsˇak by´vajı´ znacˇneˇ komplikovane´ a tedy i velmi drahe´. Takzˇe pokud nebudete s dalekohledem fotografovat, bohateˇ vystacˇ´ıte s tzv. azimuta´lnı´ monta´zˇ´ı s hlavnı´ osou kolmou k zemi. Pomalu ubı´hajı´cı´ hveˇzdy udrzˇ´ıte v zorne´m poli tak, zˇe dalekohled tu a tam trochu posunete v obou osa´ch. Te´meˇrˇ dokonalou, jednoduchou a velmi levnou monta´zˇ tohoto typu vyvinul v sedmdesa´ty´ch letech dvaca´te´ho stoletı´ Americˇan John Dobson. Vyuzˇ´ıva´ newtonu˚v opticky´ syste´m, ktery´ je v ose procha´zejı´cı´ teˇzˇisˇteˇm jednodusˇe upevneˇn do drˇeveˇne´ krabice. S nı´ lze ota´cˇet v horizonta´lnı´m i vertika´lnı´m smeˇru. Dobsony, jak se takove´ kombinaci beˇzˇneˇ rˇ´ıka´, dnes sezˇenete s hlavnı´m zrcadlem o pru˚meˇru azˇ pu˚l metru, pro zacˇa´tek vsˇak stacˇ´ı dalekohled o pru˚meˇru 20 azˇ 25 centimetru˚. Dokonce i v Cˇeske´ republice existuje hned neˇkolik jejich vy´robcu˚: Vy´tvory sice nejsou nijak pohledne´ cˇi efektnı´, avsˇak ke kouka´nı´ slouzˇ´ı dobrˇe.

Hleda´cˇek Kazˇdy´ veˇtsˇ´ı dalekohled potrˇebuje mensˇ´ı dalekohled se zorny´m polem alesponˇ trˇi stupneˇ, tzv. hleda´cˇek, v jehozˇ ohnisku se nacha´zı´ vla´knovy´ krˇ´ızˇ (idea´lneˇ osveˇtleny´ cˇervenou svı´tivou LED diodou). Hleda´cˇek musı´ by´t upevneˇn tak, abyste mohli v kazˇde´m okamzˇiku zajistit prˇesnou souosost s hlavnı´m dalekohledem a abyste snadno strˇ´ıdali pohled do obou prˇ´ıstroju˚. (Souosost lehce zkontrolujete tak, zˇe do strˇedu zorne´ho pole velke´ho dalekohledu nastavı´te neˇjakou jasnou hveˇzdu, a jejı´ polohu vza´peˇtı´ zkontrolujete i v hleda´cˇku.) Kupujete-li cely´ dalekohled, trvejte na tom, aby byl takovy´m hleda´cˇkem vybaven. Jelikozˇ nemusı´ mı´t nijak dokonalou optiku (jen at’ jsou hveˇzdy uprostrˇed zorne´ho pole ostre´), jeho cena neprˇevy´sˇ´ı jeden, dva tisı´ce . . . Pokud dalekohled hleda´cˇek nema´, mu˚zˇete si ho vyrobit. Vhodny´ je tzv. monar – funkcˇnı´ polovina binaru, sve´mu u´cˇelu poslouzˇ´ı i plastikovy´ dalekohled z deˇtske´ stavebnice nebo trˇeba polovina stare´ho myslivecke´ho triedru. Pra´ce s takovou sestavou je vı´ce nezˇ jednoducha´: Prˇi pozorova´nı´ si nejdrˇ´ıve pozorneˇ prohle´dneˇte hveˇzdy na dane´m kousku oblohy bez dalekohledu. Pote´ do teˇchto mı´st pomocı´ hleda´cˇku namirˇte cely´ prˇ´ıstroj a objekt nastavte do strˇedu zorne´ho pole. Pokud jsou oba dalekohledy souose´, objevı´ se vybrane´ mı´sto i v tom veˇtsˇ´ım. Na u´vod vzˇdy pouzˇijte nejmensˇ´ı mozˇne´ zveˇtsˇenı´ – poskytuje totizˇ nejveˇtsˇ´ı zorne´ pole. Meˇjte ale na pameˇti, zˇe existujı´ objekty,

13 ´ hloveˇ velke´ objekty mohou by´t ve velky´ch daktere´ i za sebelepsˇ´ıch podmı´nek nespatrˇ´ıte. U lekohledech me´neˇ na´padne´, zatı´mco u´hloveˇ male´ se lehce ztratı´ v anonymnı´ za´plaveˇ hveˇzd. V neˇktery´ch prˇ´ıpadech lze dalekohled doplnit mı´rˇidly jako u pistole. V takove´m prˇ´ıpadeˇ se prˇi pozorova´nı´ postupuje v posloupnosti: „pohled bez dalekohledu – skrz mı´rˇidla – strˇed zorne´ho pole hleda´cˇku – strˇed zorne´ho pole hlavnı´ho prˇ´ıstroje“.

Test kvality

Pokud to jenom trochu pu˚jde, proveˇrˇte si prˇed na´kupem optickou kvalitu dalekohledu. Obraz, ktery´ poskytujı´ na prvnı´ pohled identicke´ prˇ´ıstroje, se cˇasto lisˇ´ı kus od kusu: Prˇi se´riove´ vy´robeˇ veˇtsˇ´ıch opticky´ch cˇa´stı´ totizˇ nelze nikdy zarucˇit sta´le dobrou kvalitu. (Kazˇdou cˇa´st rucˇneˇ vyra´beˇl – doufejte – kvalifikovany´ optik.) Necˇekejte vsˇak, zˇe nekvalitnı´ prˇ´ıstroj pozna´te pohledem na proteˇjsˇ´ı du˚m nebo skrze okno prodejny. Na to je potrˇeba hveˇzdna´ obloha. Dalekohled podle instrukcı´ sestavte, nechejte hodinku, dveˇ venku, aby se ochladil na stejnou teplotu jako okolı´, a namirˇte ho s nejveˇtsˇ´ım mozˇny´m zveˇtsˇenı´m na hveˇzdu druhe´ cˇi trˇetı´ velikosti (vy´stupnı´ pupila mensˇ´ı nezˇ pu˚l milimetru). Docela slusˇneˇ se na to hodı´ Pola´rka – alesponˇ va´m nebude utı´kat ze zorne´ho pole. Po zaostrˇenı´ se sta´lice neuka´zˇe jako bod, ale jako maly´ sveˇtly´ kruh obklopeny´mi temny´mi mezikruzˇ´ımi. Viditelnost teˇchto tzv. difrakcˇnı´ch krouzˇku˚ smeˇrem od centra´lnı´ skvrnky rychle klesa´, takzˇe zahle´dnete nanejvy´sˇ dva cˇi trˇi. U zrcadlovy´ch dalekohledu˚ lze spatrˇit jesˇteˇ slabsˇ´ı paprsky vybı´hajı´cı´ z centra´lnı´ skvrny – vznikajı´ ohybem sveˇtla na u´chytech mensˇ´ıho Mlhovina v Orionu (M 42) na snı´mku Naoyuki Kurita zrca´tka. (Difrakcˇnı´ krouzˇky ma´ na sveˇdomı´ (objektiv o pru˚meˇru 20 cm, exp. 30 minut) a v kresbeˇ ohyb sveˇtla na okrajı´ch kruhove´ho objektivu.) Jirˇ´ıho Dusˇka (Somer binar 25 100) 

U kvalitneˇ serˇ´ızene´ho dalekohledu musı´ by´t cely´ obrazec symetricky´. Snad jenom dı´ky neklidu vzduch se v neˇm bude prˇele´vat jas, ale v pru˚meˇru budou difrakcˇnı´ krouzˇky na vsˇechny strany stejneˇ sveˇtle´. Pokud je ovsˇem atmosfe´ra hodneˇ neklidna´, bude obraz natolik rozmazany´, zˇe tyto ohybove´ jevy nepostrˇehnete. Pak si alesponˇ prohle´dneˇte podobu mı´rneˇ rozostrˇene´ hveˇzdy – musı´ by´t zcela soumeˇrna´.

14 Sˇpatneˇ serˇ´ızeny´ cˇi opticky nekvalitnı´ dalekohled samozrˇejmeˇ poskytuje sˇpatny´ difrakcˇnı´ obrazec: Krouzˇky mohou by´t na jednu stranu jasneˇjsˇ´ı, mohou by´t videˇt jenom jejich ´ plneˇ nejhorsˇ´ı je prˇ´ıpad, kdy ma´ sta´lice umı´steˇna´ segmenty, nemusı´ by´t kruhove´ apod. U ve strˇedu zorne´ho pole podobu „komety“ – vybı´ha´ z nı´ veˇjı´rˇovity´ chvost. Nesymetricky´ difrakcˇnı´ obrazec cˇi rozma´znuta´ hveˇzda ovsˇem znamena´, zˇe opticka´ soustava nesoustrˇedı´ sveˇtlo dostatecˇneˇ dobrˇe: Tı´m je ale omezena pozorovatelnost slaby´ch sta´lic a mizı´ i kontrast jemny´ch detailu˚ na planeta´ch a na Meˇsı´ci. Testova´nı´ dalekohledu pohledem na hodneˇ zveˇtsˇenou sta´lici je natolik citlive´, zˇe jı´m projde jenom ma´lo dalekohledu˚. A i kdyzˇ na takovy´ prˇ´ıstroj narazı´te, neznamena´ to, zˇe tak kvalitnı´ zu˚stane naveˇky. Obzvla´sˇt’ zrcadlove´ dalekohledy, ktere´ se cˇasto prˇena´sˇ´ı, musı´te jednou za rok cˇi dva opeˇt serˇ´ıdit.

Vybı´ra´me Obchody a za´silkove´ sluzˇby v podstateˇ nabı´zı´ tyto cˇtyrˇi za´kladnı´ typy: 







newtonu˚v zrcadlovy´ dalekohled na dobsonoveˇ monta´zˇi; newtonu˚v zrcadlovy´ dalekohled na ekvatorea´lnı´ (paralakticke´ ) monta´zˇi; cˇocˇkovy´ dalekohled na azimuta´lnı´ nebo ekvatorea´lnı´ monta´zˇi; katadioptricke´ sestavy.

Dalekohled pro kazˇde´ho Pokud dalekohled nechcete jenom na „ozdobu“, ale hodla´te s nı´m sledovat hveˇzdne´ nebe, sa´hneˇte po dobsonovi s pru˚meˇrem objektivu kolem dvaceti centimetru˚ a ohniskove´ vzda´lenosti asi 1,5 - 1,7 metru. Pokud zˇijete na vesnici nebo budete pozorovat pod tmavou oblohou va´zˇneˇ uvazˇujte i o veˇtsˇ´ım objektivu azˇ kolem trˇiceti centimetru˚. U cˇesky´ch vy´robcu˚ za kazˇdy´ centimetr pru˚meˇru objektivu (s optikou bez okula´ru˚ a s monta´zˇ´ı) takove´ho prˇ´ıstroje zaplatı´te zhruba tisı´c korun. Tj. dvaceticentimetrovy´ dobson vyjde na asi dvacet tisı´c. Sˇkoda jen, zˇe se dobsonova sestava vu˚bec nehodı´ pro fotografova´nı´ hveˇzdne´ oblohy. Idea´lnı´ nenı´ ani k pozorova´nı´ teˇch nejjemneˇjsˇ´ıch detailu˚ na planeta´ch, Meˇsı´ci a Slunci. V mnoha prˇ´ıpadech je ale pouze ota´zkou cˇasu, nezˇ se pozorovatel naucˇ´ı rychle a dobrˇe obsluhovat cely´ dalekohled. Pamatujte take´ na to, zˇe velke´ dalekohledy by´vajı´ teˇzˇke´, cozˇ znacˇneˇ omezuje jakoukoli mobilitu.

Mensˇ´ı dalekohled (pro fotografy) Pro fotografova´nı´ (dlouhe´ expozicˇnı´ doby) potrˇebujete prˇ´ıstroj na ekvatorea´lnı´ monta´zˇi s prˇesny´m chodem hodinove´ho strojku, jenzˇ bude dalekohled bez jaky´chkoli odchylek spolehliveˇ nava´deˇt za hveˇzdami. Takova´ monta´zˇ je ovsˇem draha´ a u velky´ch teleskopu˚ dosahuje mnoha desı´tek tisı´c korun. Pru˚meˇr cˇocˇkove´ho objektivu pravdeˇpodobneˇ neprˇevy´sˇ´ı deset centimetru˚, u zrcadlove´ho dalekohledu mu˚zˇe by´t samozrˇejmeˇ veˇtsˇ´ı. Pokud ale fotografovat nebudete, je levneˇjsˇ´ı zu˚stat u azimuta´lnı´ sestavy.

15

Trˇi typicke´ dalekohledy. Dobson vlevo je prˇ´ıstrojem skoro pro kazˇde´ho. Jeho konstrukce vyuzˇ´ıva´ newtonu˚v opticky´ syste´m, ktery´ je v ose procha´zejı´cı´ teˇzˇisˇteˇm jednodusˇe upevneˇn do drˇeveˇne´ krabice. Dalekohled uprostrˇed je vhodny´ pro nena´rocˇne´ pozorovatele, kterˇ´ı se tu a tam podı´vajı´ prˇedevsˇ´ım na neˇktera´ teˇlesa slunecˇnı´ soustavy. V dnesˇnı´ dobeˇ nejsou vy´jimecˇne´ ani robotizovane´ dalekohledy s rozsa´hlou databa´zı´ nebesky´ch objektu˚. Tyto prˇedevsˇ´ı tzv. katadioptricke´ sestavy jsou ale take´ patrˇicˇneˇ drahe´.

Potrˇebuji levny´ dalekohled! Nevyrˇcˇena zu˚stala ota´zka, zda je lepsˇ´ı cˇocˇkovy´ nebo zrcadlovy´ prˇistroj. Jesˇteˇ prˇed neˇkolika desetiletı´mi byly refraktory kvalitneˇjsˇ´ı. Dnes jenom steˇzˇ´ı sezˇenete dobry´ cˇocˇkovy´ objektiv o pru˚meˇru prˇes deset centimetru˚ – navı´c je jeho cena hodneˇ vysoka´. Naprˇ. patna´cticentimetrovy´ cˇocˇkovy´ objektiv na rovnı´kove´ monta´zˇi vyjde nejme´neˇ na 25 tisı´c korun. (Zrcadlovy´ dalekohled na stejne´ monta´zˇi by nemeˇl mı´t mensˇ´ı pru˚meˇr nezˇ deset centimetru˚. Jeho cena se bude pohybovat nejme´neˇ kolem 10 tisı´c korun.) Velmi levne´ refraktory, mnohdy poskla´dane´ z plastovy´ch plastikovy´ch cˇocˇek, neposkytujı´ dobry´ obraz. Pokud se ale chcete jenom tu a tam podı´vat na Meˇsı´c cˇi planety, pak si klidneˇ cˇocˇkovy´ dalekohled o pru˚meˇru objektivu kolem sˇesti centimetru˚ na jednoduche´ azimuta´lnı´ monta´zˇi kupte. Bude-li vybaven kvalitnı´ optikou a ne zrovna sˇpatnou monta´zˇ´ı, poslouzˇ´ı docela dobrˇe. Prˇ´ıstroj vyjde na peˇt azˇ deset tisı´c korun a hodı´ se naprˇ´ıklad k uspokojenı´ tuzˇeb mensˇ´ıho dı´teˇte cˇi ke kouka´nı´ na teˇch pa´r jasny´ch objektu˚, ktere´ se proderou skrz sveˇtlou meˇstkou oblohu.

Na peneˇzı´ch neza´lezˇ´ı Pokud hodla´te sa´hnout do kapsy hloubeˇji, lze se podı´vat i po jiny´ch, komplikovaneˇjsˇ´ıch opticky´ch soustava´ch. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t vcelku rozsˇ´ırˇena´ schmidt-cassegrainova nebo maksutov-cassegrainova kombinace. (Jde o tzv. katadiopricke´ sestavy se zrcadlovy´m objektivem, prˇed ktery´m je umı´steˇna skleneˇna´ korekcˇnı´ deska.) Takove´ prˇ´ıstroje, prˇeva´zˇneˇ americke´ produkce, jsou veˇtsˇinou rˇ´ızene´ pocˇ´ıtacˇem, jenzˇ obsahuje rozsa´hlou databa´zi nebesky´ch objektu˚. Navı´c jsou lehce prˇenosne´.

16

Te´meˇrˇ roboticky´ dalekohled si mu˚zˇete objednat jak prˇ´ımo ze Spojeny´ch sta´tu˚, tak i u neˇktere´ho z mı´stnı´ch dealeru˚. Pocˇ´ıtejte ale s tı´m, zˇe jeden takovy´ exempla´rˇ od firmy Meade cˇi Celestron o pru˚meˇru objektivu kolem 25 azˇ 30 centimetru˚ prˇijde na dveˇ steˇ tisı´c korun. Neˇkolik cˇesky´ch majitelu˚ si navı´c steˇzˇuje na teˇzˇkopa´dny´ servis (nejblizˇsˇ´ı v Neˇmecku).

Prosba na za´veˇr Uprˇ´ımneˇ rˇecˇeno, nocˇnı´ mu˚rou veˇtsˇiny zameˇstnancu˚ cˇesky´ch hveˇzda´ren jsou dotazy, zda koupit cˇi nekoupit ten ktery´ konkre´tnı´ typ dalekohledu. Sami profesiona´love´ pouzˇ´ıvajı´ u´plneˇ jine´ prˇ´ıstroje, ze zcela jine´ cenove´ kategorie, a o beˇzˇne´m „spotrˇebnı´m“ zbozˇ´ı prˇ´ılisˇ konkre´tnı´ch informacı´ nemajı´. Podmı´nky kupujı´cı´ch se take´ lisˇ´ı prˇ´ıpad od prˇ´ıpadu. Veˇtsˇinou je proto velmi teˇzˇke´ rˇ´ıci jednoznacˇne´ ANO cˇi NE. Nejspı´sˇe se docˇka´te pouze vyhy´bavy´ch odpoveˇdı´. Rozhodnutı´ za´lezˇ´ı jenom na va´s a my va´m drzˇ´ıme palce, aby bylo spra´vne´. Zdroj: Za´kladem pro tento cˇla´nek byla kapitola z Na´vodu na pouzˇitı´ vesmı´ru (http://rady.astronomy.cz), ktera´ cˇerpala z textu J. Hollana „Astronomicke´ pomu˚cky“. Na u´praveˇ a doplneˇnı´ textu spolupracoval Toma´sˇ Havlı´k, Luka´sˇ Kra´l a Michal Sˇvanda. Za laskave´ svolenı´ k pouzˇitı´ fotografie deˇkujeme Naoyuki Kuritovi. – Jirˇ´ı Dusˇek – Rady pro doma´cnost: 1. Cokoli se sta´va´ pozˇivatelny´m, kdyzˇ se to dostatecˇneˇ jemneˇ nakra´jı´. 2. Kdyzˇ se prˇi varˇenı´ neˇco zpacka´, at’ do toho vrazı´te co chcete, bude to jesˇteˇ horsˇ´ı.

Jeden z klenotu˚ Orionu Souhveˇzdı´ Orionu je plne´ zajı´mavy´ch objektu˚, nejzna´meˇjsˇ´ımi jsou Velka´ mlhovina – M 42, Betelgeuse cˇi mlhovina M 78. V Orionu jsou vsˇak i dalsˇ´ı, ktere´ jsou tak trochu nepra´vem ve „stı´nu teˇch nejveˇtsˇ´ıch“. Nedaleko v jihoza´padnı´m smeˇru od hveˇzdy Alnitak, tedy nejspodneˇjsˇ´ı hveˇzdy Orionova pa´su, naleznete „neozbrojeny´m okem“ viditelnou hveˇzdicˇku asi cˇtvrte´ hveˇzdne´ velikosti oznacˇenou v atlasech jako sigma Ori. Jejı´ kra´su spatrˇ´ıte uzˇ v dalekohledu o pru˚meˇru deseti centimetru˚. Idea´lnı´ je pak pru˚meˇr alesponˇ patna´ct centimetru˚. V dalekohledu uvidı´me kra´snou cˇtyrˇhveˇzdu jejı´zˇ slozˇky se vy´razneˇ barevneˇ odlisˇujı´. Barvu nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdy jsem odhadl (v newtonu o pru˚meˇru 300 mm) na bı´lozˇlutou (A), ostatnı´ barvy hveˇzd na zelenou (C), hneˇdomodrou (D) a modrozelenou (E). Toto barevne´ poda´nı´ je samozrˇejmeˇ subjektivnı´ a vy mu˚zˇete videˇt jednotlive´ hveˇzdy tohoto syste´mu barevneˇ lehce jinak.

17

Vyhleda´vacı´ mapka pro sigmu Orionis. Sever nahorˇe, za´pad vpravo.

Dalsˇ´ı zajı´mavostı´ je, zˇe tato cˇtyrˇhveˇzda je vlastneˇ peˇtihveˇzdou, nebot’ v roce 1888 se S. W. Burnhamovi podarˇilo rozlousknout nejjasneˇjsˇ´ı slozˇku na dveˇ (4,0 a 6,0 mag.), s obeˇzˇnou periodou 170 let. Ta je vsˇak vzda´lena pouze 0,25 u´hlove´ vterˇiny, takzˇe se va´m ji urcˇiteˇ nepodarˇ´ı uvideˇt. Pohyb ostatnı´ch hveˇzd se nepodarˇilo pozorovat a jasnosti jednotlivy´ch slozˇek jsou 4,0, 6,0, 7,5, 10 a 6,5 magnitud. Kdyzˇ se tedy budete zase kochat pohledem na Velkou mlhovinu, nezapomenˇte kouknout i na dalsˇ´ı klenot – vı´cena´sobny´ syste´m sigma Ori. – Marek Kolasa –

Trpaslicˇı´ tipy na u´nor, brˇezen a duben Budete-li mı´t chut’ proveˇtrat svu˚j dalekohled cˇi vyrazit na hveˇzda´rnu, ma´m tu pro va´s jako obvykle pa´r tipu˚. Pokud jste nadsˇenci do planet, mu˚zˇete se podı´vat naprˇ. na Merkur, a ma´te k tomu hned dveˇ prˇ´ılezˇitosti. Nejprve jej najdete na zacˇa´tku u´nora ra´no na jihovy´chodeˇ, a potom uprostrˇed dubna vecˇer nad za´padoseveroza´padnı´m (ZSZ) obzorem, kdy nastanou nejlepsˇ´ı podmı´nky pro pozorova´nı´ te´to planety z cele´ho roku 2003 – na

18

zacˇa´tku obcˇanske´ho soumraku dosa´hne Merkur vy´sˇky 12 stupnˇu˚ nad obzorem. Venusˇe bude ozdobou rannı´ oblohy azˇ do konce brˇezna, kdy zmizı´ v za´rˇi Slunce. Rychle se vzdaluje od Zemeˇ a jejı´ kotoucˇek se zmensˇuje a prˇiby´va´ do „u´plnˇku“. Mars bude po celou dobu na rannı´ obloze, zatı´m jesˇteˇ pomeˇrneˇ daleko od Zemeˇ (prˇes 1 AU), ale uzˇ se k na´m blı´zˇ´ı a mu˚zˇeme se jen teˇsˇit na srpnovou opozici, kdy k na´m bude tahle naru˚zˇoveˇla´ planeta velmi blı´zko (jen 55 milionu˚ km) a velikost jejı´ho kotoucˇku proto dosa´hne skoro 26” (tj. neˇco mezi Saturnem a Jupiterem!). Jupiter najdete v Raku, zacˇa´tkem dubna se dokonce svou elegantnı´ u´zkou klicˇkou prˇiblı´zˇ´ı na necele´ho pu˚l stupneˇ ke zna´me´ otevrˇene´ hveˇzdokupeˇ Jeslicˇky (M 44). Saturn svou klicˇku kreslı´ v souhveˇzdı´ By´ka kolem jesˇteˇ slavneˇjsˇ´ıho objektu – Krabı´ mlhoviny, zbytku po supernoveˇ pozorovane´ Cˇ´ınˇany roku 1054. Zatı´mco Jupiter bude nad obzorem takrˇka celou noc, Saturn spı´sˇe v jejı´ prvnı´ polovineˇ. Uran ani Neptun naopak nebudou videˇt vu˚bec. Pluto se pohybuje na rozhranı´ Hadonosˇe a Hada, takzˇe jeho „pozorovacı´ okno“ zacˇ´ına´ v dubnu. Chcete-li snadno ulovit jasnou planetku, doporucˇuji Vestu, ktera´ procha´zı´ kupou galaxiı´ v Panneˇ a dı´ky jasnosti 6 mag je to veˇru snadny´ cı´l i pro divadelnı´ kuka´tko. A nynı´ pa´r zajı´mavy´ch u´kazu˚ hezky podle data: 





26. u´nora ra´no – Venusˇe spolu s Merkurem a uby´vajı´cı´m srpkem Meˇsı´ce vytvorˇ´ı na rannı´ obloze pohledne´ seskupenı´. Budou od sebe sice dost daleko, ale zato vsˇechny trˇi v podobne´ vy´sˇce nad obzorem. 9. dubna vecˇer – Saturn procha´zı´ asi 20’ od Krabı´ mlhoviny, vzhledem k velke´mu rozdı´lu jasnostı´ obou objektu˚ (0 a 9 mag) to vsˇak asi nebude nic moc pohledne´ho. 22. dubna vecˇer – maximum meteoricke´ho roje Lyrid. Bohuzˇel bude svı´tit Meˇsı´c prˇed poslednı´ cˇtvrtı´ a navı´c radiant roje vycha´zı´ azˇ pozdeˇji v noci, takzˇe podmı´nky jsou dost neprˇ´ıznive´. Lyridy jinak obcˇas poskytujı´ neprˇedpovı´datelne´ sprsˇky o frekvenci azˇ 600 meteoru˚ v hodineˇ, norma´lnı´ je vsˇak frekvence kolem 10 – 15 meteoru˚ za hodinu.

Jak vidı´te, tohle obdobı´ roku zajı´mavy´mi uda´lostmi na obloze dvakra´t neprˇekypuje. Uzˇ v kveˇtnu se vsˇak na nebeske´m jevisˇti docˇka´me hned trˇ´ı para´dnı´ch cˇ´ısel – prˇechodu Merkuru prˇes slunecˇnı´ kotoucˇ, u´plne´ho zatmeˇnı´ Meˇsı´ce a cˇa´stecˇne´ho zatmeˇnı´ Slunce. Tak se na tu smrsˇt’ nebesky´ch u´kazu˚ dusˇevneˇ prˇipravte (mozˇna´, zˇe to nenecha´ v klidu ani astrology, takzˇe doufejme, zˇe se nedocˇka´me i smrsˇti katastroficky´ch prˇedpoveˇdı´). Kazˇdopa´dneˇ uzˇ nynı´ na va´s na obloze cˇeka´ spousta pohledny´ch za´koutı´, ktera´ tam sice najdete sta´le, to jim ale neubı´ra´ nic na kra´se. Prˇelom zimy a jara je idea´lnı´ prˇ´ılezˇitostı´, abyste namı´rˇili dalekohled trˇeba na peˇknou otevrˇenou hveˇzdokupu M 67 v souhveˇzdı´ Raka. Najdete ji zhruba 8,5 stupneˇ jizˇneˇ od zna´my´ch Jeslicˇek (M 44, Praesepe), ktere´ jsou za rozumny´ch podmı´nek bez proble´mu˚ videˇt pouhy´m okem jako mlhavy´ obla´cˇek. M 67 je peˇtkra´t da´l nezˇ Jeslicˇky (asi 2600 sv. let) a proto nenı´ tak jasna´ ani u´hloveˇ velka´ (7 mag, 20’), zato je jesˇteˇ bohatsˇ´ı na hveˇzdy nezˇ jejı´ slavneˇjsˇ´ı sousedka. Na jejı´ severovy´chodnı´ okraj se na´m promı´ta´ blizˇsˇ´ı jasna´ hveˇzda (7,8 mag), nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdy patrˇ´ıcı´ do hveˇzdokupy pak majı´ kolem 10 mag. V triedru proto M 67 vypada´ jako mlhavy´ kotoucˇek, zatı´mco uzˇ trosˇku veˇtsˇ´ım dalekohledem kra´sneˇ rozlisˇ´ıte jejı´ jednotlive´ hveˇzdy. Hveˇzdokupa je velmi zajı´mava´ i astrofyzika´lneˇ – je totizˇ jednou z nejstarsˇ´ıch zna´my´ch otevrˇeny´ch hveˇzdokup s odhadovany´m sta´rˇ´ım 3 – 4 miliardy let (veˇtsˇina otevrˇenek se jinak rozpada´ jizˇ po

19

„pouhy´ch“ pa´r stovka´ch milionu˚ let). Vzhledem ke sve´mu pokrocˇile´mu veˇku obsahuje pomeˇrneˇ mnoho hveˇzd v prˇedsmrtne´ ago´nii – cˇerveny´ch obru˚ – a asi 200 mrtvol v podobeˇ bı´ly´ch trpaslı´ku˚. Protozˇe je kupa rˇa´doveˇ stejneˇ stara´ jako nasˇe Slunecˇnı´ soustava a jejı´ cˇlenky majı´ navı´c i podobne´ chemicke´ slozˇenı´ jako Slunce, je M 67 vdeˇcˇny´m cı´lem pro pozorova´nı´ hveˇzd slunecˇnı´ho typu. Zdroje: NGC Catalogue Online @ http://www.seds.org/ spider/ngc/ngc.html a Guide Star Catalog) – Luka´sˇ Kra´l –

Zajı´mava´ pozorova´nı´ V prostoru pod Blı´zˇenci, vy´chodneˇ od souhveˇzdı´ Orion nalezneme vcelku nevelke´ souhveˇzdı´ Male´ho psa. Starˇ´ı Egypt’ane´ v neˇm videˇli sve´ho boha se psı´ hlavou Anubise, ˇ ´ımane´ cˇi Arabove´ pak sˇteˇnˇa´tko, cˇili Male´ho psa. Nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdou je Prokyon, tvorˇ´ıcı´ R se Sı´riem a Betelgeuzem rovnostranny´ troju´helnı´k. Jeho hveˇzdna´ velikost je 0,5 magnitudy, takzˇe ho nelze prˇehle´dnout, prˇece je jen osmou nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdou oblohy! Podobneˇ jako Sı´rius, ma´ i Prokyon sve´ho pru˚vodce – degenerovanou hveˇzdu, bı´le´ho trpaslı´ka. Ten se pohybuje ve vzda´lenosti od 2,2 do 5,0 u´hlove´ sekundy a ma´ hveˇzdnou velikost zhruba 11 magnitud. Velka´ jasnost hlavnı´ slozˇky na´m vsˇak neumozˇnˇuje tohoto pru˚vodce pozorovat. Druhou nejjasneˇjsˇ´ı Male´ho psa je Gomeisa s jasnostı´ asi trˇi magnitudy a nalezneme ji 4,3 stupneˇ severoza´padneˇ od alfy. V uplynule´m obdobı´ se toho na obloze stalo mnoho zajı´mave´ho. Veˇnujme se nejprve balı´cˇku, ktery´ do nasˇ´ı redakce prˇisˇel z Ostravy od Martina Folty. Jeho popisy sice jsou sice poneˇkud strohe´, to ale plneˇ vynahrazuje kvalitou kreseb.

Kresby otevrˇeny´ch hveˇzdokup IC 7789 (vlevo) a IC 4756 (vpravo) v poda´nı´ Martina Folty.

20

Kresba Meˇsı´ce od Martina Folty.

´ pice, mhv 5,4 mag 22:30 SELCˇ – zacˇ´ına´m pozorovat. Na zacˇa´tku pozorova´nı´ jsem 5./6. 8. 2002, U pozoroval vzda´lenou bourˇku, byla od na´s asi 41 km na vy´chodeˇ. IC 7789, OH Velmi peˇkna´, ma´lo jasna´ otevrˇena´ hveˇzdokupa v souhveˇzdı´ Kasiopeji. Zakreslova´nı´ mi zhorsˇovaly jizˇ zminˇovane´ za´blesky od vy´chodu. Pouzˇil jsem MS 12 60. IC 4756, OH Prˇekra´sna´ otevrˇenka v souhveˇzdı´ Hadı´ho ocasu. Jejı´ hleda´nı´ a zakreslova´nı´ mi mı´sty zpu˚sobovalo znacˇne´ potı´zˇe, ale snazˇil jsem se o nejprˇesneˇjsˇ´ı zakreslenı´. Pouzˇil jsem MS 12 60. Dalsˇ´ı balı´cˇek pozorova´nı´ se veˇnuje pravidelne´mu meteoricke´mu roji Leonid. Prˇestozˇe bylo v noci z 18. na 19. listopadu na veˇtsˇineˇ u´zemı´ nasˇ´ı republiky tota´lneˇ „zadeklı´no“, prˇedevsˇ´ım na severnı´ Moraveˇ meˇli pozorovatele´ sˇteˇstı´. Jelikozˇ veˇtsˇinu noci byla husta´ mlha, uzˇ jsem nad ra´nem ani nedoufal v neˇjake´ zlepsˇenı´. Po pa´te´ hodineˇ ra´no jsem vsˇak vykoukl z balko´nu a uvideˇl planetu Jupiter a na´znak jasne´ oblohy, tedy nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdy, souhveˇzdı´ Lva.

21

Jelikozˇ jsem z mobilnı´ korespondence s kolegy, kterˇ´ı se chytrˇe usadili na nejvysˇsˇ´ım vrcholu Beskyd – Lyse´ horˇe (1324 m. n. m.), veˇdeˇl, zˇe met’a´sky lı´tajı´, ihned jsem se patrˇicˇneˇ oble´kl a vyrazil alesponˇ na balko´n. Po rozkouka´nı´ jsem zahle´dl jesˇteˇ dalsˇ´ı nejjasneˇjsˇ´ı hveˇzdy souhveˇzdı´ okolo nadhlavnı´ku, ktere´ jsem mohl videˇt z omezene´ho vy´hledu. V teˇchto podmı´nka´ch bych se za norma´lnı´ch okolnostı´ vu˚bec nepokousˇel pozorovat, ale kvu˚li Leonida´m jsem zu˚stal a udeˇlal dobrˇe. Prˇes velice sˇpatne´ pocˇası´ jsem videˇl beˇhem dvaceti minut vı´ce nezˇ dvacet meteoru˚. Na jasne´ obloze to musela by´t opravdova´ zˇenˇ! – Marek Kolasa, Havı´rˇov – Na zacˇa´tku (k vecˇeru a v noci) to vu˚bec nevypadalo, zˇe bych meˇla sˇanci z letosˇnı´ch Leonid videˇt alesponˇ neˇco – vsˇude mlha a mrholilo. Ra´no za zvuku budı´ku (nastavene´ho pro prˇ´ıpad, zˇe by se prˇece jen pocˇası´ umoudrˇilo) kouka´m z okna, mlha zmizela a v mracı´ch se objevily dı´ry! S u´divem kouka´m na blikajı´cı´ hveˇzdicˇky, docha´zı´ mi, zˇe je venku opravdu jasno – zˇe to nenı´ jen kra´sny´ sen :-). Jesˇteˇ hodit na sebe neˇjake´ to oblecˇenı´ a zdolat pa´r schodu˚. Docela zajı´mave´ je improvizovane´ pozorovacı´ mı´sto – okno na pu˚deˇ vedoucı´ na strˇechu i samotna´ strˇecha jsou na met’a´sky jako stvorˇene´. Prˇisˇla jsem akora´t vcˇas, meteory le´tajı´ jako zbeˇsile´ nad probouzejı´cı´m se meˇstecˇkem. Meˇsı´c se ku prospeˇchu skveˇle schoval za mraky na za´padeˇ a moc nerusˇil. Okolo pa´te´ hodiny ra´no bylo MHV 5,5 mag, postupneˇ se svı´ta´nı´m klesalo. V pru˚beˇhu pozorova´nı´ se pohybovala oblacˇnost zhruba od 55 % do 90 %; jako by to nestacˇilo, jesˇteˇ umeˇly´ mrak kourˇe z komı´na, nejspı´sˇe z kotelny :-(. Cˇ a´st severovy´chodnı´ho obzoru zakry´va´ strˇecha. I prˇes tyto podmı´nky se mi podarˇilo napocˇ´ıtat od 05:03 do 06:12 SECˇ celkem 186 meteoru˚. Nejvı´ce le´taly teˇsneˇ po pa´te´, zˇe jsem neˇkdy nestı´hala pocˇ´ıtat, do 05:30 SECˇ jich uzˇ bylo 130. Neprˇehle´dnutelne´ byly take´ planety Saturn a Jupiter, ale nejvı´ce za´rˇila Venusˇe na vy´chodeˇ jako Jitrˇenka. Kazˇdopa´dneˇ jsem byla cela´ nadsˇena´ z teˇch deˇr v mracı´ch v dobeˇ maxima roje, jenzˇ uka´zaly cˇa´st oblohy i s radiantem (ktery´ byl te´meˇrˇ porˇa´d videˇt po dobu pozorovanı´) a take´ spoustu kra´sny´ch meteoru˚. – Hana Kucˇa´kova´, Vı´tkov – Na za´veˇr se podı´vejme na neˇkolik pozorova´nı´, jezˇ k na´m dorazila elektronickou formou a tudı´zˇ se ve velmi kra´tke´m cˇasove´m intervalu objevila na webovy´ch stra´nka´ch APO, ktere´ naleznete na webove´ adrese http://www.astronomie.cz. Dobry´ den, v nedeˇli 5. 1. 03 ra´no okolo 9:00 SECˇ jsem pozoroval planetu Venusˇi. Pouzˇil jsem triedr 10 50 a po trˇicetisekundove´m pa´tra´nı´ jsem ji nalezl. Okamzˇiteˇ jsem ji spatrˇil okem. Byla snadno viditelna´. Koukl jsem se na nı´ taky v R 60/700 prˇi 56 a 175 zveˇtsˇenı´. Spatrˇil jsem mensˇ´ı „skoro“ polovicˇnı´ kotoucˇek. Velice peˇkne´. – S pozdravem Petr Skla´rˇ –

22

Kvadrantidy v Kromeˇrˇ´ızˇi 4. 1. 2003, 01:26 SECˇ, Hveˇzda´rna Kromeˇrˇ´ızˇ Tak ma´me za sebou letosˇnı´ prvnı´ pozorovacı´ vrchol sezony, Quadrantidy. Pocˇası´ na´m docela vysˇlo, na tu mize´rii, co prˇedpovı´dali meteorologove´. Od 19:40 SECˇ jsme pozorovali v pocˇtu trˇ´ı, konec vysˇel v 00:30, tota´lneˇ se zata´hlo. Frekvence byly docela peˇkne´, maxima dosa´hly mezi 22:30 a 23:00 SECˇ , za pu˚l hodiny jsem pozoroval celkem 14 Quadrantid. Jasnosti nebyly nic moc, ma´lo jasny´ch, nezˇ 0 byly jasneˇjsˇ´ı jen cˇtyrˇi rojove´ meteory. Ke konci pozorova´nı´ frekvence klesala, ale teˇsneˇ prˇed „zadeklenı´m“ se zacˇala opeˇt zvysˇovat. Je to sˇkoda, venku to skutecˇneˇ nevypada´, zˇe by se meˇlo jesˇteˇ vyjasnit. – S pozdravem Ing. Jakub Koukal – Nesmı´me zapomı´nat ani na meteoricky´ roj Geminid, o neˇmzˇ jsme v noci z 13. na 14. prosince prˇina´sˇeli on-line zpravodajstvı´. Neˇktera´ hla´sˇenı´ prˇetiskujeme i zde. Udeˇlali jsme si peˇkny´ jednonocˇnı´ vy´let na Lysou horu, protozˇe v Kromeˇrˇ´ızˇi bylo tota´lneˇ zatazˇeno. Prˇ´ıjezd na stanovisˇteˇ byl v 23:15 SECˇ, bylo na´dherneˇ jasno, inverze tak v 1100 m. MHV zacˇala na 6,0 a k ra´nu skoncˇila na 6,7. ZHR vycha´zela kolem pu˚lnoci tak 60 met/hod., k ra´nu pak kolem 95 met/hod. To je potrˇeba ale spocˇ´ıtat, je to jenom mu˚j prozatı´mnı´ odhad. Azˇ prˇijedem, tak pu˚jdu ale do hajan, protozˇe 7 hodin pozorova´nı´ v 11 stupnı´ch a 260 km za volantem je na meˇ prˇece jenom trochu moc. 

– Zdravı´ Ing. Jakub Koukal a Sylvie Gorkova´ – V Olomouci konecˇneˇ jasno! Sledoval jsem pru˚beˇzˇneˇ Geminidy z okna od pu˚l noci, tedy hned od prvnı´ch minut 14. 12. 2002. Prvnı´ meteor jsem videˇl v 1:04, jasnost 0,5 m, vyle´tl teˇsneˇ prˇed Castorem vlevo a leteˇl smeˇr jihovy´chodnı´m, tedy vodorovneˇ s Castoremem a Polluxem. Meˇl de´lku 8 stupnˇu˚ a zhasl za Polluxem. Ale pak se nic nede´lo. Cˇekal jsem hlavneˇ na ostre´ maximum kolem 5te´ hodiny ra´no! V 4:50 jsem byl venku mimo meˇsto, pod letisˇteˇm, kde je uzˇ „relativnı´ tma“. Meteory le´taly hlavneˇ jihovy´chodnı´m smeˇrem, prˇes souhveˇzdı´ Raka k souhveˇzdı´ Lva, nad Jupiterem. Meˇly jasnost od 0,0 m do 1,0 m, byly tedy peˇkneˇ jasne´ a pomale´! De´lky kolem 10 stupnˇu˚. Za pu˚l hodiny, tedy od 5:16 do 5:46, jsem videˇl sedm peˇkny´ch meteoru˚! Byl jsem na to sa´m, urcˇiteˇ jich leteˇlo vı´ce! Ale jen jeden jsem videˇl leteˇt smeˇrem na severoza´pad. Nejjasneˇjsˇ´ı trˇi meteory jsem videˇl v cˇasech: 5:38, 5:46 a v 5:47, jasnost mezi 0,7 m do 1,0 m, slabsˇ´ı nezˇ Sı´rius. Le´taly mezi jotou a M 44 v souhveˇzdı´ Raka, nad Jupiterem, smeˇrem do souhveˇzdı´ Lva. 







Kazˇdopa´dneˇ to byla peˇkna´ podı´vana´! A navı´c Saturn, Jupiter, Venusˇe a Mars! Mraky dorazily k Jupiteru od jihovy´chodu azˇ v 5:55! Vysˇlo to! Bylo jen 10 C. Nikde nikdo a hlavneˇ byla sobota, takzˇe jsem nemusel do pra´ce! Prosteˇ to konecˇneˇ vysˇlo na´ramneˇ! 



– Herˇman Schneyder –

23

Pozorova´nı´ protuberancı´ Dneska (17. listopadu) je to jizˇ trˇetı´ den, co ma´m sluzˇbu na Sˇtefa´nikoveˇ hveˇzda´rneˇ a dneska se konecˇneˇ vyjasnilo, cozˇ da´va´ jedinecˇnou prˇ´ılezˇitost k prozkouma´nı´ mozˇnostı´ chromosfe´ricke´ho dalekohledu, ktery´ na´m sem dali na zacˇa´tku le´ta. Asi ma´m zrovna sˇteˇstı´, protozˇe pohled je to na´dherny´. Okraj je strˇapaty´ mnoha typy klidny´ch protuberancı´, ten dalekohled nema´ chybu. Na´ladu dokreslujı´cı´ je barva, ktera´ je skutecˇneˇ cˇervena´, jak ma´ H-alfa by´t. O polednı´ prˇesta´vce tudı´zˇ kreslı´m nejen chromosfe´ru, ale strˇ´ıdaveˇ i fotosfe´ru v druhe´m dalekohledu. Vy´sledkem je obra´zek, ktery´ prˇikla´da´m (kresba vznikala od 11:20 do 12:35 SECˇ). Na okrajı´ch je spousta protuberancı´, na disku neˇkolik (tmavy´ch) filamentu˚.

Slozˇena´ kresba fotosfe´ry a chromosfe´ry z 17. 11. 2002. Vpravo je sekvence skic zna´zornˇujı´cı´ vy´voj jedne´ z protuberancı´ v cˇase (u´daje v SECˇ).

Kdyzˇ jsem se do dalekohledu podı´val asi o hodinu pozdeˇji, vsˇiml jsem si vy´razne´ho vy´voje jedne´ z protuberancı´ na za´padnı´m okraji disku. V pru˚beˇhu cele´ho odpoledne (v dobeˇ, kdy tu zrovna nebyli lidi, cozˇ bylo velmi ma´lo cˇasto, protozˇe lidı´ chodilo azˇ moc hodneˇ – dokonce i lidem se to lı´bilo, cozˇ meˇ hodneˇ prˇekvapilo, nebot’ bych cˇekal, zˇe neˇco takove´ho je zajı´mat nebude, ze Slunce tak maxima´lneˇ ty skvrny – jenzˇe ty na druhou stranu ukazujı´ snad vsˇude, protuberance ne. :-) ) jsem tedy zakresloval v nepravidelny´ch intervalech jejı´ tvar. Vy´voj je vystizˇen obra´zku. Jesˇteˇ parametry dalekohledu˚: fotosfe´ra R 180/3430 86 a helioskopicky´ okula´r, chromosfe´ra R 115/1900 (4500 efektivneˇ) 100 , interferencˇnı´ DayStar H-alfa filtr polosˇ´ırˇka 0,07 nm. Navı´c jsem zjistil, zˇe se da´ za chromosfe´ra´k pomeˇrneˇ jednodusˇe prˇipojit fot’a´k, takzˇe je jasne´, jake´ pokusy mı´nı´m prova´deˇt do budoucna. – Michal Sˇvanda –

24

Docˇetli jste poslednı´ rˇa´dky tohoto vyda´nı´ Bı´le´ho trpaslı´ka. Doufa´me, zˇe se va´m cˇla´necˇky v neˇm obsazˇene´ lı´bily. Pokud ne, ma´te jedinecˇnou prˇ´ılezˇitost veˇci napravit svy´m vlastnı´m prˇ´ıspeˇvkem. Plocha Bı´le´ho trpaslı´ka je va´m pro tyto u´cˇely zcela k dispozici. Dalsˇ´ı cˇ´ıslo va´m prˇinesem zase prˇiblizˇneˇ za dva meˇsı´ce. Do te´ doby va´m prˇejeme vsˇe dobre´, studentu˚m vysoky´ch sˇkol hodneˇ sˇteˇstı´ u zkousˇek a take´ neˇjakou tu nerusˇenou chvı´li pod hveˇzdnou oblohou. – Marek Kolasa, Michal Sˇvanda – Cheitu˚v povzdech: Prˇ´ıtel, ktere´mu jsi pomohl v nouzi, si na tebe vzpomene tehdy, azˇ se zase ocitne v nouzi. Za´kony lidsky´ch vrtochu˚: Kazˇdy´ chce, aby si ho neˇkdo vsˇimnul, ale nikdo nechce, aby na neˇho lide´ civeˇli. Miulesu˚v za´kon: Na cˇ´ı straneˇ stojı´te, za´visı´ na tom, kde pra´veˇ sedı´te. Jak pravil Zappa: Dveˇ veˇci na te´to zemi jsou vsˇudyprˇ´ıtomne´: vodı´k a lidska´ blbost.

Obsah cˇ´ısla: Pozorujte dvojici jasny´ch komet, Kamil Hornoch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 apo fall.2k2, Pavel Karas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Cassini se blı´zˇ´ı k cı´li sve´ cesty (anebo k jejı´mu zacˇa´tku?), Martin Vila´sˇek . . . . . . . . . . . . . . 7 Kupujeme veˇtsˇ´ı dalekohled, Jirˇ´ı Dusˇek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Jeden z klenotu˚ Orionu, Marek Kolasa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Trpaslicˇ´ı tipy na u´nor, brˇezen a duben, Luka´sˇ Kra´l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Zajı´mava´ pozorova´nı´, Marek Kolasa, Michal Sˇvanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

´ TRPASLI´K je zpravodaj sdruz BI´LY ˇ enı´ Amate ´ rska ´ prohlı´dka oblohy. Adresa redakce Bı´le ´ ho trpaslı´ka: Marek Kolasa, Tocˇita ´ 1177/3, 736 01 Havı´rˇov-Podlesı´, e-mail: [email protected]. Najdete na ´s take ´ na WWW stra ´ nka ´ ch http://apo.astronomy.cz. Na prˇ´ıprave ˇ spolupracujı´ Hve ˇ zda ´ rna a planeta ´ rium Mikula ´ sˇe Kopernı´ka v Brne ˇ, Hve ˇ zda ´ rna a planeta ´ rium Johanna Palisy v Ostrave ˇ a Hve ˇ zda ´ rna ´ pici. Redakcˇnı´ rada: Jana Adamcova vU ´ , Jirˇ´ı Dusˇek, Eva Dvorˇa ´ kova ´, Pavel Gabzdyl, Pavel Karas, Marek Kolasa, Luka ´ sˇ Kra ´ l, Rudolf Noˇ edivcova ˇ t’astny va ´ k, Petr Scheirich, Petr Skrˇehot, Tereza S ´ , Petr S ´, Miˇ vanda, Martin Vila ˇ vanda chal S ´ sˇek, Viktor Votruba. Sazba Michal S c APO 2003 syste ´ mem XML a LATEX.