Pozoruj proměny přírody celý rok

JARO

LÉTO

PODZIM

Pozoruj proměny přírody celý rok

Helena Jedličková Lucie Hrušková

ZIMA

Pozoruj proměny přírody celý rok JARO

LÉTO

PODZIM

Helena Jedličková Lucie Hrušková

ZIMA

Obsah

Úvod

7

Proč se střídají roční období?

9

Rostlinný kalendář fenologických ročních období

13

Přirozené a umělé biotopy České republiky a rostliny vhodné pro pozorování

17

Rostliny vhodné pro pozorování ve městě

18

Leden

19

Únor

27

Březen

35

Duben

43

Květen

51

Červen

59

Červenec

67

Srpen

75

Září

83

Říjen

91

Listopad

99

Prosinec

107

Zdroje

115

Úvod

Území České republiky se nachází v mírném podnebném pásu severní polokoule Země. Žije tu mnoho rozmanitých živočichů, roste množství rostlin a hub. Všechny organismy, které zde nalezly svá útočiště se přizpůsobily střídání ročních období, způsobené náklonem zemské osy a otáčením Země kolem Slunce. Věda, která se zabývá studiem proměn života organismů v průběhu roku se nazývá fenologie. Sleduje proměny živočichů, rostlin i hub v závislosti na klimatických, meteorologických a dalších změnách. Fenologická roční období se neshodují s klasickými kalendářními měsíci, ale lze je opakovaně sledovat podle typických proměn sledovaných rostlin, na kterých lze jasně a zřetelně pozorovat jejich vývoj. Kniha „Pozoruj proměny přírody celý rok“ popisuje střídání ročních období, obsahuje originální fenologický kalendář rostlin a charakterizuje jednotlivé měsíce v roce. Vyobrazuje a popisuje organismy vhodné pro pozorování v daném období, jejich charakteristické proměny a změny chování živočichů, prospěšné rostliny pro naše zdraví, identický vhled do modelové krajiny České republiky a pohled na město.

Graf zobrazující poměr délky slunečního svitu (žlutá barva) k noci (modrá barva). 7

Proč se střídají roční období?

9

Proč se střídají roční období? Planeta Země nepřetržitě obíhá kolem Slunce po oběžné dráze, kterou nazýváme ekliptika. Jeden oběh Země kolem Slunce trvá celý kalendářní rok. Oběžná dráha nemá tvar přesného kruhu, ale oválu, proto se Země od Slunce nachází v průběhu roku v různých vzdálenostech. Nejblíže ke Slunci se vyskytuje Země na začátku kalendářního roku, v lednu ve vzdálenosti 147 milionů kilometrů. Nejdále se Země ocitá v létě, v červenci ve vzdálenosti 152 milionů kilometrů. Z toho vyplývá, že vzdálenost Země od Slunce neovlivňuje střídání ročních období na Zemi. Nejdůležitější pro střídání ročních období a podmínky pro život na Zemi je ustálené naklonění planety Země vzhledem k její oběžné dráze.

Stálý sklon zemské osy a oběh Země kolem Slunce způsobuje střídání ročních období.

Severní polokoule Země, na které se nachází Česká republika, je přikloněna ke Slunci právě v období, kdy je u nás léto. Sluneční paprsky dopadají delší dobu na povrch Země, jsou kolmější k severní polokouli a proto zemský povrch více ohřívají. V zimě je severní polokoule odkloněna od Slunce, sluneční paprsky sem dopadají kratší dobu a pod menším úhlem, proto jsou teploty nízké a zemský povrch se ohřívá málo. Na jižní polokouli je ale léto, protože je přikloněna blíže ke Slunci.

Poloha Země na oběžné dráze v průběhu roku.

JARO

LÉTO

152 milionů kilometrů

Slunce

ZIMA

147 milionů kilometrů

zemská osa oběžná dráha Země

PODZIM

Přiklonění zemské osy ke Slunci v létě a v zimě.

LÉTO na severní polokouli

ZIMA na severní polokouli sluneční paprsky

sluneční paprsky

Slunce

ZIMA na jižní polokouli

LÉTO na jižní polokouli

Rostlinný kalendář fenologických ročních období

13

jehličnatý strom

listnatý strom

keř a polokeř

bylina

list op ad

Časné jaro

duben

PODZIM

Javor mléč (Acer platanoides)

Časný podzim

Ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Vrba jíva (Salix caprea)

Plné jaro srp en

LÉTO Bez černý (Sambucus nigra)

Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)

r

Plný podzim

Líska obecná (Corylus avellana)

leden

ec

prosin

Buk lesní (Fagus sylvatica)

ROSTLINNÝ KALENDÁŘ FENOLOGICKÝCH ROČNÍCH OBDOBÍ

zdraví nebezpečná rostlina

ZIMA

Pozdní podzim

Předjaří

JARO

Jedle bělokorá (Abies alba)

Rostliny vhodné pro fenologická pozorování s dětmi

o ún

ROSTLINNÝ KALENDÁŘ FENOLOGICKÝCH ROČNÍCH OBDOBÍ

Zima

Pozdní léto

Vřes obecný (Calluna vulgaris)

Plné léto

Lípa malolistá (Tilia cordata)

Šeřík obecný (Syringa vulgaris)

Časné léto

Bez černý (Sambucus nigra)

Jabloň domácí (Malus domestica)

Kalendář je rozdělen na fenologická roční období, která se liší od obvyklého uspořádání kalendáře. Změny vegetačních fází vybraných rostlin vhodných k fenologickému pozorování určují jednotlivá fenologická roční období. Je to dáno přechodem z jednoho růstového stádia rostliny do dalšího, které se děje na základě proměn počasí. V kalendáři jsou vyobrazeny vybrané rostliny, na nichž lze pozorovat zcela jasně a zřetelně jejich vývoj (např. první listy, počátek kvetení, tvorba pupenů, žloutnutí listů, opad listů, zralost plodů aj.). Rozdělení fenologických ročních období a vybrané znaky pro určení: Předjaří: • kvete sněženka podsněžník • kvete líska obecná • kvete olše lepkavá • rozkvět jehličnatých stromů (např. modřín opadavý) Časné jaro: • kvete vrba jíva • kvete třešeň • kvete zlatice evropská Plné jaro: • kvete jabloň domácí • kvete šeřík obecný • kvete bříza bělokorá Časné léto: • kvete černý bez • kvete jírovec maďal • kvete konvalinka vonná • kvete trnovník bílý • zrají třešně a jahody Plné léto: • kvete lípa malolistá • kvete vinná réva • dozrává angrešt a pozdní třešně • zrají letní jablka Pozdní léto: • kvete vřes obecný • dozrávají ostružiny a letní hrušky Časný podzim: • kvete ocún jesenní • zraje černý bez • kvete jiřinka proměnlivá Plný podzim: • zrají plody růže plané - šípky • zrají plody jírovce maďalu - kaštany • zrají plody pozdní hrušně a jabloně • listy javorů se zbarvují a dozrávají jejich plody Pozdní podzim: • opadává listí buků • opadává listí pozdní jabloně Zima: • vegetační klid rostlin

Přirozené a umělé biotopy České republiky a rostliny vhodné pro pozorování

12 11 10

9 6

8 7

25

24

23 5 13

4

20

22

21

14 15 3

26

27

16

1 2

19

18

17

LEGENDA

Přirozené a umělé modelové biotopy České republiky (černé číslice) modelové rostliny pro pozorování (červené číslice)



1. Líska obecná – keř pro pozorování v předjaří 2. Zelinářská zahrada 3. Okrasná zahrada – venkovská přírodní 4. Lípa srdčitá – časné léto 5. Rybník 6. Vesnice 7. Pastviny 8. Dubové lesy – doubravy 9. Bukové lesy – bučiny 10. Smíšené lesy 11. Jehličnaté lesy – smrčiny 12. Borovice kleč 13. Vrba jíva – časné jaro 14. Řeka

17

15. Vinice 16. Rybíz černý – keř 17. Jahodník velkoplodý – bylina 18. Rybíz červený – keř 19. Srstka angrešt – stromková forma 20. Třešeň ptačí 21. Meruňka obecná 22. Jabloň domácí 23. Pole – obilí 24. Pole – lilek brambor 25. Pole – řepka olejná 26. Sad 27. Okrasná zahrada – moderní 28. Modelová rostlina – jabloň domácí – detailní ukázka fenologického pozorování

Rostliny vhodné pro pozorování ve městě

7

6 5

10

3

11

8

4

9 2 12 13

1

LEGENDA

Umělé prostředí ve městě (černé číslice) modelové rostliny pro pozorování (červené číslice)



1. Vrba jíva se samčími květy – časné jaro 2. Vrba jíva se samičími květy – časné jaro 3. Zlatice evropská – časné jaro 4. Zlatice evropská – časné jaro 5. Trnovník akát – časné léto 6. Jírovec maďal – plný podzim 7. Jedle bělokorá – zima 8. Zimostráz 9. Záhon 10. Javor babyka – plný podzim 11. Javor mléč – plný podzim 12. Štědřenec – časné léto 13. Šeřík obecný – plné jaro

18

leden

Pojmenování měsíce ledna vychází pravděpodobně z jeho charakteristicky ledového počasí, průměrná teplota se pohybuje okolo -2,5 °C. Leden se může chlubit nejchladnějšími teplotami v roce, ale zároveň patří mezi nejsušší měsíce. Lednové noci jsou stále velmi dlouhé, ale začínají se zkracovat. Slunce v lednu vychází okolo osmé ranní hodiny a zapadá mezi šestnáctou a sedmnáctou hodinou. Většina bylin a dřevin má období klidu. Kvetoucí rostlinou, kterou najdeme pouze v zahradách, je silně jedovatá bylina čemeřice černá. V zasněžené krajině nepotkáme příliš mnoho druhů zvěře a ptáků. Je to proto, že většina z nich přečkává zimu v klidu v úkrytu. Někteří savci spí zimním spánkem, většina ptáků dávno odlétla do teplých krajin. K nám však přilétají ptáci ze severu a z východu, kde bývá zima tužší než u nás (havran polní, brkoslav severní, káně rousná, křivka obecná a další). Stopy ve sněhu nám také mohou prozradit potulující se zvěř v našem okolí, která hledá potravu.

19

leden PRANOSTIKY PRO LEDEN Leden studený, duben zelený. Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu. Lednová zima i na peci je znát. Na Nový rok o slepičí krok.

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE LEDNA

čemeřice černá (Helleborus niger)

vřesovec pleťový (Erica carnea)

buk lesní (Fagus sylvatica)

Čemeřici černou lze nalézt v lednu především v předzahradách jako okrasnou květinu. Její květy často vykukují ze sněhu, který pokrývá ještě zamrzlou zem. Rostlinu je možno poznat na první pohled podle velikosti jejich květů. Celá rostlina je však jedovatá, pouhých pár kapek dokáže popálit kůži. Prudký jed však může způsobit mnohem závažnější zdravotní problémy neslučitelné se životem.

Jemným růžovým drobným kvítkům vřesovce, tvořící nepřehlédnutelné přírodní koberce, se nejlépe daří na slunných místech v horských borových lesích. Nízké a bohatě rozvětvené stálezelené keříky lze na zimu osázet do truhlíků, které zdobí růžovými drobnými květy parapety i za mrazivého počasí. Vřesovec se často zaměňuje s vřesem obecným, ten však kvete až v srpnu.

Buk lesní byl v našich zemích dříve zastoupen v mnohem větší míře než dnes. Řízeným vysazováním smrků byl však postupně vytlačen. V zimě lze bukový strom poznat podle světle šedé barvy jeho kůry a především podle protáhlých, úzkých a špičatých pupenů, které v dubnu vyraší zelenými listy.

leden – ZIMA

2

1

1. čemeřice černá 2. vřesovec pleťový 3. stopy ve sněhu

3

stopy ve sněhu

•

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ přezimující ptáci: havran polní, brkoslav severní

•

život pod sněhovou pokrývkou liška obecná (Vulpes vulpes)

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

srnec obecný (Capreolus capreolus)

zajíc polní (Lepus europaeus)

žluťásek řešetlákový (Gonepterys rhamni)

Žluťásek řešetlákový je motýl, který je schopen přezimovat na teplejších místech v zapadaném listí a nezmrzne. Je to proto, že má v sobě narozdíl od jiných motýlů výjimečné složení tělních tekutin. Další jeho zvláštností je jeho délka života. Jde o nejdéle žijícího motýla u nás, dožívá se až jedenácti měsíců. Dobře poznatelný je nejen podle žlutozelené barvy, ale především pro jeho typické oranžové tečky na křídlech.

V zimě vypadá zasněžená krajina nevlídně a jakoby bez života. Pokud je však výška sněhu okolo třiceti centimetrů, působí vrstva napadaného sněhu jako izolant, slunce jemnými ledovými krystaly proniká k rostlinám a země pod sněhem nepromrzá. Sněhová vrstva tak ukrývá celkem rušný život. Drobní hlodavci se nerušeně a bezpečně pohybují na povrchu země, hledají si potravu, které je pod sněhem dostatek v podobě chutných larev hmyzu a žížal. Rostliny, které vykvétají brzy na jaře, chystají už v této době své pupeny, aby po oteplení mohly včas vykvést.

Většinu roku při procházkách přírodou není možno poznat, jestli před námi prošlo nějaké zvíře. Sněhová pokrývka však prozrazuje pohyb zvířat. Typické stopy zanechávají hopkající zajíci, srnčí, lišky, divoká prasata a veverky.

leden – ZIMA

leden

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE LEDNA

V zimě je vhodné konzumovat především zeleninu košťálovou, kořenovou a cibulovou, uskladněnou z podzimní sklizně. Po celou zimu lze obohatit jídelníček přírodními vitamíny řeřichy, vypěstované ze semen na buničité vatě v misce na okně. Vitamíny je možné doplnit ze skladovaných zimních jablek a hrušek a z dovážených citrusových plodů, jako jsou citróny, pomeranče a mandarinky. Bohaté na vitamín C je i kiwi.

řeřicha

• • zelí

kedlubna gigant

•

mrkev

•

petržel

• • celer

cibule

•

česnek

• • pór

jablko

•

hruška

únor

V únoru začíná předjaří, přes sněhovou pokrývku se prodírají první květy cibulových rostlin – sněženek, krokusů, bledulí a začínají tak velmi pomalu probarvovat přírodu do jarních svěžích barev. Prvními ptačími navrátilci z jižních krajin jsou skřivani, špačci, čejky a drozdové, kteří se v brzkých ranních hodinách přidávají ke zpěvu přezimujících ptáků. Jehnědy lísky a vyrašené květy vrby jívy jsou pro hmyz v teplejších únorových dnech zárukou první potravy. Zvěstovateli jara se též stávají přezimující motýli žluťáska řešetlákového, kteří vylétávají ze svých zimních úkrytů pod opadaným a větrem navátým listím. Ke konci měsíce už svítí sluníčko asi deset a půl hodiny denně, to je více než o dvě hodiny déle v porovnání s měsícem lednem. Průměrná teplota v únoru se pohybuje okolo -0,8 °C.

27

únor PRANOSTIKY PRO ÚNOR Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. Únor bílý – pole sílí. Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE ÚNORA

sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)

bledule jarní (Leucojum vernum)

šafrán jarní (Crocus vernus)

Bílé květy sněženky vyrůstají často ještě ze sněhové pokrývky a jsou pro lidské oko velmi málo rozlišitelné od stejně barevného podkladu. Hmyz však květ rostliny vidí díky odlišnému odrazu slunečního paprsku od bílé barvy jejího květu a bílé barvy sněhu. Proto opylovačům nacházení prvních květů nedělá vůbec žádný problém.

Bledule jarní má intenzivní vůni. Její vůně je tak pronikavá, že si vysloužila vědecké pojmenování po květu fialky. Červená značka u rostliny napovídá, že je rostlina jedovatá. Plná jedovatých látek je nejen cibulka, ze které vyrůstá, ale i její listy. Květy opylují včely a motýli, za nepříznivého počasí je schopna se opylit sama. Kulatá semena jsou roznášena po okolí mravenci.

Šafrán pokrývá ve volné přírodě horské louky, zejména Alpy. U nás ho nalezneme na zahradách v různých zářivých barvách. Květ kvete pouhých 12 dnů a neustále se přizpůsobuje počasí. Když svítí slunce, otevře doširoka svoje květy, pokud sluneční svit překryje mrak a ochladí se, květ se zavírá.

únor – ZIMA / PŘEDJAŘÍ

1

3 4

1. pupeny květů vrby jívy 2. samčí květy lísky obecné 3. sněženka podsněžník 4. bledule jarní

2

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ první zpěv skřivana polního (Alauda arvensis)

•

•

první hmyz vylétá za potravou

• •

z lesů se ozývá tlukot strakapouda

rodí se první selátka prasete divokého

samičí květ

•

samčí květ

Hmyz, který už v únoru vylétává za sběrem pylu: včela medonosná (Apis mellifica) čmelák zemní (Bombus terrestris) babočka kopřivová (Aglais urticae) žluťásek řešetlákový (Gonopteryx rhamni) babočka paví oko (Inachis io)

líska obecná (Corylus avellana)

vrba jíva (Salix caprea)

Líska obecná je jednodomá rostlina (samčí i samičí květy rostou na jednom keři). Keř lísky obecné najdeme na okrajích lesů, kolem cest, ale i u řek a potoků. Plody lísky obecné jsou lískové oříšky, dozrávající na konci léta. Lískové oříšky jsou chutnou a zdravou pochoutkou, v potravinovém průmyslu se používají k výrobě cukroví a cukrovinek (čokolády, sušenky, oplatky).

Květy vrby jívy pomalu začínají rašit už v únoru. Zcela se však rozvinou až v březnu. Pupenům se říká „kočičky“ pro jejich hebké a sametové stříbrné chloupky, které chrání květ před mrazem. Jsou významným nositelem pylu a nektaru pro první rozlet včel.

Pravidelný rychlý tlukot, ozývající se z lesů v únoru, je práce krásně zbarveného ptáka strakapouda velkého, který hledá ve štěrbinách stromů larvy hmyzu. Poklepáním pozná, jestli se pod kůrou nachází chutná larva či nikoli, pak zobákem rozšíří otvor a lepkavým jazykem larvu pozře. Čmeláci jako první vylétají za sběrem pylu. Především vrba jíva jim poskytuje dostatek prvních jarních květů. Jsou to mladé samičky, budoucí královny, které mohou létat už při teplotě 10 °C a snaží se co nejdříve založit nové hnízdo.

únor – ZIMA / PŘEDJAŘÍ

únor

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE ÚNORA

Na okenním parapetu se stále pěstuje řeřicha, spolu s celerovou a petrželovou natí, kterou lze nechat vyrůst na ploché misce z odříznuté hlavové části petržele a celeru, ponořené ve vodě. K rychlení lze zasadit do květináče s půdou cibuli, česnek a pažitku. V únoru lze dokonce sklízet i čerstvou zeleninu ze zahrady – růžičkovou a kadeřavou kapustu a pór. Vitamíny se doplňují stále z dobře uskladněné košťálové a kořenové zeleniny, jablek a hrušek.

řeřicha

•

kadeřavá kapusta

•

růžičková kapusta

•

petrželová nať

•

hruška

• • pór

mrkev

•

petržel

březen

Název měsíce března je pravděpodobně odvozen od kvetoucích bříz nebo od březosti zvířat. Průměrná teplota v březnu se dostává nad bod mrazu, okolo 3 °C. Délka slunečního svitu je oproti měsíci únoru téměř dvojnásobná. V kalendáři lze najít zcela zvláštní den, ve kterém trvá noc stejně dlouho jako den. Mluví se o jarní rovnodennosti, která nastává zpravidla 20. března, může ale být 19. nebo 21. března. V březnu lze pozorovat stále více hmyzu, vydávající se za prvním sběrem pylu. Včely a čmeláky je možno spatřit na vrbě jívě, která kvete dříve než vyžene svoje listí. Květům se lidově říká „kočičky“. Pozorováním stromů vrby jívy si lze všimnout rozlišnosti květenství. Některé stromy mají pouze žluté, samčí květy a některé jen zelené, samičí. Vrba jíva je dvoudomá rostlina, proto samčí a samičí květy rostou na různých stromech. Přilétá stále více ptáků z jižních krajů (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky). Ptačí hosté, kteří zde přečkali mírnou zimu, odlétají zpátky do svých obvyklých hnízdišť.

35

březen PRANOSTIKY PRO BŘEZEN Březen bez vody – duben bez trávy. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. (svátek 7. 3.) Březen – za kamna vlezem. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE BŘEZNA

samičí květ

samčí květ

koniklec luční (Pulsatilla pratensis)

zlatice evropská (Forsythia europaea)

vrba jíva (Salix caprea)

Přísně chráněná rostlina je typická svým celkovým chlupatým porostem a fialovými květy, které vypadají jako zvonky. Listy květiny vyrůstají až po odkvětu. Rostlinu najdeme na slunných a suchých zbytcích stepních biotopů, které se u nás vyskytují zejména na jižní Moravě. Nesmí se trhat a ani vypichovat ze svého původního stanoviště.

Zlatici známe spíše pod obecně nesprávně užívaným názvem zlatý déšť. Za zlatý déšť však botanikové považují keř s názvem štědřenec, který je na rozdíl od zlatice prudce jedovatý ve všech jeho částech. Zlatice jedovatá není a vykvétá brzy na jaře, dříve než vyrostou na keři zelené listy. Zdobí tak brzy zjara záplavou zářivě žlutých květů městské parky a zahrady. Štědřenec vykvétá později, až v časném létě, žlutými hrozny květů. Nemůžeme si je tedy splést.

Dvoudomá vrba jíva je velmi významná dřevina pro první pastvu včel brzy zjara. Dřevina bývá hojně obsypána buď žlutými samčími květy, nebo zelenými samičími květy. Včelám tak květy nabízí dostatek pylu i chutného nektaru. Teprve po odkvětu začínají na větvích rašit listy z pupenů.

březen – PŘEDJAŘÍ / ČASNÉ JARO

1

3

1. kvetení vrby jívy 2. kvetení koniklece lučního 3. kvetení třešně

2

rozkvétají květy vrby jívy

•

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ putování a páření obojživelníků – ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Alytes obstetricans)

čolek tečkovaný (Triturus helveticus)

•

kvetou jehličnaté stromy

•

semena bodláků požírají stehlíci

samičí květ

samičí květ samčí květ samčí květ samičí květ

loňské samičí šištice

tis červený (taxus baccata)

olše lepkavá (alnus glutinosa)

modřín opadavý (larix decidua)

Tis červený je dvoudomý stálezelený keř, který je kromě červených míšků pozorovatelných na podzim, prudce jedovatý. Všem živočichům způsobuje při požití jakékoli jeho části smrtelné následky. Některým ptákům však jeho míšky chutnají, prudký jed na ně nepůsobí a starají se tak pomocí trusu o roznášení semen do blízkého i vzdálenějšího okolí. Zvláštností tisu je jeho dlouhověkost, dožívá se i 300 let.

Stromům olše lepkavé se daří především u vodních toků. Na jaře jeho samčí květy produkují velké množství pylu, které je roznášeno větrem. Může tak způsobit lidskému organismu nečekané alergenní reakce. Olši lepkavou poznáme snadno podle mladých listů, které ze spodní strany lehce lepí. Pokud ještě nevyrašily nové listy a nemůžeme vyzkoušet jejich lepivost, poznáme olši lepkavou podle malých šištic, rostoucích na stopkách. Některé na stromě přetrvávají až do jara.

Už název stromu napovídá zvláštnost, kterou se může pyšnit z jehličnatých stromů pouze modřín. Na podzim mu jehlice žloutnou a postupně opadají, na jaře opět vyrostou nové, měkké a světle zelené.

březen – PŘEDJAŘÍ / ČASNÉ JARO

březen

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE BŘEZNA

Ze zahrady se sklízí mrazuvzdorná čerstvá zelenina – růžičková kapusta, kadeřavá kapusta a pór. Na okenním parapetu se daří řeřiše, petrželové a celerové nati. Z cibulové zeleniny lze seřezávat listy. Vitamín C, nezbytný pro zdraví především v období chřipek, se doplňuje ovocem: kiwi a citrusovými plody (limetkou, citrónem, mandarinkou, pomerančem, grapefruitem). Čaj ze sušených šípků je také vhodným zdrojem vitamínu C.

sušené šípky

•

růžičková kapusta

•

• • pór

řeřicha

•

• •

kadeřavá kapusta

rychlená cibulová zelenina – česnek, cibule, pažitka

petrželová nať

duben

Duben je nositelem svého jména proto, že začínají kvést duby. Počasí si s přírodou pohrává, hodně často se mění, a proto se mluví o aprílovém počasí. Znenadání se objeví srážkový mrak a sněží nebo prší, v dalším okamžiku slunce opět ohřívá okolní vzduch. Průměrná teplota vzduchu se už šplhá na 8 °C. Plné jaro začíná v dubnu, kdy kvetou ovocné stromy – jabloně a třešně. Na loukách převládá výrazná žlutá barva květů petrklíčů, později pampelišek, na březích potoků se vypínají žluté květy blatouchů. Na kamenných stráních a píscích se při zemi tyčí žluté květy podbělu. Ještěrky a hadi opouštějí svoje zimní úkryty, vyhřívají se na kamenných stráních a polomech. Ježci se také probouzejí ze zimního spánku a objevují se první vážky. Mnohem více motýlů zkrášluje stále zelenější a probouzející se přírodu, jejich hlavní sezóna však teprve přijde. Na jaře většina zvířat přivádí na svět svoje potomky, je to jejich hlavní péče a starost. Z jižních krajů k nám přilétají vlaštovky, o něco později jiřičky. Kukačka se začíná z lesů výrazně ozývat, přišlo plné jaro.

43

duben PRANOSTIKY PRO DUBEN Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Mokrý duben – hojnost ovoce. Hrom v dubnu – dobrá novina, mráz květů více nepostíná. Na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři. (24. 4.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE DUBNA

pampeliška (smetánka) lékařská (Taraxacum officinale)

prvosenka jarní (Primula veris)

blatouch bahenní (Caltha palustris)

Pampelišek jsou na jaře plné louky, zahrady, trávníky. Žlutou zářivou barvou lákají včely ke sběru nektaru. V plném jaru jsou pro ně velmi důležitou rostlinou. Kvetou nejen v tuto dobu, ale téměř po celý rok. Trvale zůstávají na jednom místě. Rozmnožují se nažkami, plody s dlouhým chmýřím, přizpůsobeným k roznášení semen pomocí větru do velmi vzdálených míst. Rostlina má velikou regenerační schopnost, i z poškozeného kořene dokáže vyrůst nová rostlina. Pampelišek je zaznamenáno asi sedmdesát druhů, lišící se tvarem listů, květů i chmýřím.

Prvosenka jarní roste na suchých osluněných loukách, ve vyšších horských polohách ji však nenajdeme. Má bezlistý květní stvol a jasně žluté vonící květy. Rostlina je vytrvalá, dorůstá do výšky maximálně 30 centimetrů. Rostliny se pomocí různočnělečnosti květů brání samoopylení (květ s dlouhou čnělkou má prašníky umístěné hlouběji a květům s krátkou čnělkou prašníky vyrůstají v horní části květní trubky).

V lužních lesích, u potoků, močálů, řek a na bahnitých loukách v plném jaru září do dálky žluté květy blatouchu bahenního. Květy však brzy odkvétají. Blatouch bahenní je vytrvalá jedovatá rostlina, dosahující výšky až 60 centimetrů. Má silný oddenek, listy vejčité, lesklé a tmavě zelené. Jeho jedovaté látky vyvolávají podráždění kůže, po požití dráždí sliznice a způsobuje otravu. Zvířata na pastvinách blatouch bahenní nekonzumují pro jeho hořkou chuť. Zvláštností rostliny je opylování deštěm, kdy se naplní květní pohárky kapkami a pyl vyplave nahoru k blizně.

duben – ČASNÉ JARO / PLNÉ JARO

3

1

1. kvetení jabloně domácí 2. květení prvosenky jarní 3. kvetení meruňky

2

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ

rozkvétající jabloně

•

•

přílet vlaštovek a jiřiček

•

probouzení ježků ze zimního spánku

kvetení dřevin s pravými jehnědami (např. bříza)

•

návrat kukaček a jejich kukání

•

rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)

šeřík obecný (Syringa vulgaris)

jabloň domácí (Malus domestica)

Rozrazil rezekvítek je jedním z více než 300 druhů rodu Veronica. Roste v suchých dubových lesích, na okrajích křovin, na loukách, mezích, v zahradách. Rostlina je vytrvalá, jedna z nejrozšířenějších bylin u nás. Dorůstá do výšky 15-40 centimetrů. Lze ji lehce poznat podle světle modrého květu, vyrůstajícího z postranní části rostliny, která převyšuje vrchol lodyhy.

Keř nebo menší stromek šeříku obecného dorůstá až do výšky 10 metrů, kvete v plném jaru. Známe asi 30 druhů šeříku. Rozšířil se k nám ze Španělska v 16. století, kam ho dovezli Arabové asi o 600 let dříve. Zušlechťováním ve Francii v minulém století vznikly další stovky odrůd s jednoduchými i plnými květy v různých barevných škálách. Roste v houštinách, listnatých lesích, v křovinách, kamenitých stráních. Vysazuje se i jako okrasná keřovitá dřevina do městských parků.

Jabloň domácí patří k nejvýznamnějším ovocným stromům u nás. Její původ sahá do Přední Asie, kde pravděpodobně vznikl křížením jabloně lesní a jabloně plané. Strom jabloně domácí dorůstá až do výšky 10 metrů. Pětičetné narůžovělé květy vykvétají v plném jaru. Plodem je malvice, její barva může být zelená, žlutá, oranžová, červená až nachová. Pestrá je i dužina: kyselá, šťavnatá, suchá, aromatická nebo jemná. Jádřinec je ukryt ve středu plodu, semena obsahují v malém množství jedovatou látku – kyanid. Po velkém množství požití semen může dojít k otravě.

duben – ČASNÉ JARO / PLNÉ JARO

duben

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE DUBNA

Jarní cibulka a ředkvičky jsou první čerstvou zeleninou, která se v dubnu sklízí. Nasekané jsou velmi chutné v pomazánkách a salátech nebo nakrájené na chlebě namazaném máslem. Z uskladněného ovoce vydrží do dubna už pouze jablka.

ředkvičky

•

jarní cibulka

•

jablko zimní

květen

Květen je měsíc, kdy se pevnina otepluje významně rychleji vlivem intenzivního a častějšího působení slunečního záření. Tím se zvyšuje i průměrná teplota vzduchu, dosahující až 13 °C. To je o 5 °C více než v dubnu (shoduje se s průměrem měsíce září). Obojživelníci s pozdější dobou páření nyní „koncertují“ u klidných vod rybníků, jezer a tůní, kam kladou samičky svá vajíčka (skokan zelený, skokan skřehotavý, rosnička zelená, nebo ropucha zelená a další). V brzkých ranních hodinách je slyšet nejen zpěv přezimujících ptáků, ale i ptáků putujících z dalekých cest a končin. Všechny druhy včetně rorýse se už vrátily a budují si svá hnízda. Květy jsou skoro všude, kam se podíváte, a ten hukot! To se včely a čmeláci předhánějí ve sbírání pylu ze stromů. Pomáhají jim v tom krásně rozkvetlé hrozny květů jírovce maďalu, květy lip a stále více rozkvétající louky a lesy, plné světlých, často bílých květů: konvalinky vonné, svízele vonného, šťavele obecného nebo keřovité dřeviny hlohu jednosemenného. Květnová vůně přírody sestavená z mnoha a mnoha vonných květů je nezaměnitelným přírodním parfémem plného jara.

51

květen PRANOSTIKY PRO KVĚTEN Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají. Když se v máji blýská, sedlák si výská. Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto. Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci. (12.-14. 5.) Svatá Žofie políčka často zalije. (15. 5.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE KVĚTNA

konvalinka vonná (Convallaria majalis)

bez černý (Sambucus nigra)

jírovec maďal (Aeculus hippocastanum)

Bílými zvonkovými květy konvalinka vonná vykvete pouze v teplých a slunných, převážně v dubových a bukových lesích nebo v zahradách. Příliš zastíněné rostliny nevykvetou, vyrostou jen listy. Květy vydávají omamně aromatickou vůni. Celá rostlina je velmi toxická, jedovatá je i voda ve váze, ve které rostliny zdobily a provoněly okolí. Červené plody se objevují v pozdním létě. Dorůstá do výšky 10 – 25 centimetrů.

Keř nebo strom bezu černého je nenáročná rostlina, daří se jí na slunci i ve stínu. Dorůstá do výšky až 10 metrů. Kvete smetanově bílými a silně vonícími drobnými květy v časném létě. Kůra, listy a plody jsou mírně jedovaté. Z květů lze vyrobit bezinkovou šťávu. Podzimní spadané listí svým rozkladem zlepšuje kvalitu půdy. Uplatní se jako rychle rostoucí živý plot, který lze snadno tvarovat a udržovat.

Jírovec maďal je stromovitá dřevina, dorůstá až do výšky 20 metrů. Často je vysazován do alejí nebo jako solitér do parků jako okrasná dřevina. Kvete bíle nebo nafialověle ve vzpřímených hroznovitých latách. Plody dozrávají v plném podzimu v ostnité tobolce, která puká a semeno, lidově zvaný kaštan, vypadává na zem. Strom se rozmnožuje právě a jedině semeny, pro člověka jsou jedovatá. Někteří savci (např. vepři nebo kozy) jsou schopni jedovaté látky z plodu odbourat a konzumovat bezpečně v jakékoli míře.

květen – PLNÉ JARO / ČASNÉ LÉTO

1

3 22

1. začínají zrát třešně 2. začínají zrát jahody 3. kvetení konvalinek

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ návrat rorýse obecného (Apus apus)

•

rojení včel

•

•

květiny v listnatých lesích

•

páření obojživelníků

svatební poletování otakárka fenyklového

•

štědřenec odvislý (zlatý déšť) (Laburnum anagyroides)

otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Původní domovinou štědřence je Středomoří, odkud sám pronikal do teplejších krajů. Štědřenec odvislý je keř nebo strom s převislou korunou, vysazovaný jako okrasná dřevina v parcích nebo v zahradách. Větve se mnohdy dotýkají země. Květy jsou žluté ve tvaru hroznu. Plody (lusky) dosahují až 8centimetrové délky. Pozor na záměnu s hrachovými lusky! Celá rostlina je prudce jedovatá, už dvě semena vyvolávají otravu organismu. Jed způsobuje intenzivní zvracení, průjem a záškuby svalů. Otrava je vždy velmi vážná, smrt může nastat za jednu až několik hodin.

Pro pozorování otakárků je plné jaro nejpříhodnějším měsícem. Krásný a jeden z největších žijících motýlů u nás si v tomto období vybírá partnera. Právě první generace motýlů se líhne z přezimujících kukel, žijí jen několik týdnů. Samičky pak po spáření kladou vajíčka na miříkovité rostliny (mrkev, kmín, kopr a petržel), kde se pestrým housenkám dobře daří. Druhou generaci lze pozorovat už v polovině prázdnin. U nás žijí pouze dva druhy otakárků, ovocný a fenyklový.

Stromovitá dřevina trnovníku akátu, dorůstající do výšky až 25 metrů, byla do Evropy dovezena z Virginie, ze státu USA, kolem roku 1600. V Evropě se nejdříve vysazovala jako okrasná dřevina, později na přelomu 16. a 20. století se zalesňovaly trnovníkem celá území. V Maďarsku se trnovník akát vysazoval tak intenzivně, až se stal maďarským národním stromem. Kůra stromu obsahuje toxické látky, které po požití porušují tkáně a paralyzují nervovou soustavu.

květen – PLNÉ JARO / ČASNÉ LÉTO

květen

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE K VĚ TNA

V květnu lze ochutnat první jahody, salát, nové brambory. Zajímavým doplňkem jídelníčku se na jaře stává chřest. Jsou to oddenky rostliny zvané asparágus, jehož listy se používají do květinových vazeb.

ředkvičky

• • salát

chřest

•

kedlubna

•

rané brambory

•

jahody

červen

V červnu nastává plné léto, teplota v průběhu měsíce velmi rychle stoupá. Průměrná teplota se pohybuje okolo 16,5 °C. Červen se tak řadí ke třem nejteplejším měsícům v roce, patří ale k nejdeštivějším. Okolo 20. dne zažíváme nejkratší noci a nejdelší dny, nastává období slunovratu. V červnu se mnohdy teploty šplhají při denním slunečním svitu až ke hranici 30 °C. Proto lze na pasekách a lesních mýtinách pozorovat vyhřívající se plazy, kteří teplá a slunečná místa milují. Prohřívají si tak svoje strnulé tělo, způsobené chladným počasím v zimě. Ptáci si už území zpěvem označili a ochránili, samičku přilákali, proto jejich ranní zpěvy pomalu utichají. Na loukách a pasekách září do dálky nepřeberné pestrobarevné květy rostlin jako je vlčí mák, heřmánek pravý, třezalka tečkovaná, jitrocel kopinatý, kopřiva dvoudomá, kontryhel obecný nebo vlaštovičník větší. Byliny svými květy lákají motýly a včely ke sběru nektaru a přenosu pylu z květu na květ. Svoje útočiště zde hledá i nejrozmanitější hmyz v podobě brouků, jako jsou roháči, tesaříci, zlatěnky a jiní. Na kopřivách je možné pozorovat spoustu housenek různých druhů baboček. Kopřiva dvoudomá je jejich hlavní potravou.

59

červen PRANOSTIKY PRO ČERVEN V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Medardova kápě, čtyřicet dní kape. (8. 6.) Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub. (29. 6.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE ČERVNA

jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

heřmánek pravý (Chamomilla recutita)

lípa malolistá (Tilia cordata)

Jitrocel kopinatý je vytrvalá, velmi rozšířená bylina, rostoucí na slunných suchých lučinách, pastvinách, příkopech, na mezích a na okrajích cest, od nížin do hor. Už na jaře lze pozorovat charakteristické úzké dlouhé čárkované listy, trčící ze země jako kopí, které vytvoří listovou růžici. Stonek je bezlistý. V plném létě kvete ve tvaru klasu. Rostlina dorůstá až do výšky 40 centimetrů, s listy 10-40 centimetrů dlouhými, ale jen 2 centimetry širokými.

V plném létě kvete mnoho druhů léčivých bylin. Jednou z nich je heřmánek pravý, rostoucí na okrajích polních cest, silnic, příkopech a rumišť. Objevuje se v polních plodinách jako plevelná bylina. Charakteristická, aromaticky vonící rostlina, je rozšířena po celé Evropě, Asii, Severní Americe a Austrálii. Dorůstá do výšky 15-50 centimetrů, květní úbory s bílými jazykovými a žlutými trubkovými květy jsou zpravidla nazpět převislé. Heřmánku pravému se podobá bylina nazývaná rmen rolní (Anthemis arvensis). Květní lůžko heřmánku je však oproti rmenu duté.

Slované lípu malolistou povýšili na symbol Slovanstva, lípa patří k původním rostoucím stromům u nás. Dorůstá do výšky 25-30 metrů a žije 200 i více let. Listy jsou nesouměrně srdčité, 4-7 centimetrů dlouhé, na obvodu ostře pilovité, na rubu vyrůstají svazečky rezavých chloupků. Květy má lípa oboupohlavní, pětičetné, převislé, vykvétají v plném létě. Plodem je křídlatá nažka s jedním až dvěma kulovitými semeny. Lípa roste v listnatých světlých lesích od nížiny do hor v celé Evropě po staletí.

červen – ČASNÉ LÉTO / PLNÉ LÉTO

2 3

1

1. začíná zrát angrešt 2. kvete lípa 3. kvete růže šípková

2

vyhřívající se plazi

•

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ páření vážek

•

housenky na kopřivách

•

rojení mravenců

•

přilétá babočka bodláková

babočka kopřivová (Aglais urticae)

babočka bodláková (Cynthia cardui)

šídlo modré (Aeshna cyanea)

Babočka kopřivová patří k nejhojnějším denním motýlům u nás. Lze ji snadno poznat podle zářivě červené základní barvy křídel, bílých skvrn na předním kraji a modrých skvrnek lemující okraje křídel. Housenky babočky kopřivové jsou úzce spjaté s kopřivou dvoudomou, kde žijí pospolitě. Na kopřivě dvoudomé však lze v tomto období nalézt i housenky babočky pavího oka a babočky admirála. Přezimující babočka kopřivová vylétává už brzy z jara a usedá zpravidla na květy pampelišek a vrby jívy, v létě pak na nektar bohaté květy na pasekách a zahradách.

Babočka bodláková je velmi citlivá na na chladné počasí. Jedná se o stěhovavého motýla, který k nám v hejnech přilétává v plném létě z jihu za účelem rozmnožování. Za slunečného počasí je jeho tah mnohdy dobře pozorovatelný, létá 1-2 metry nad zemí. Vajíčka klade po celé Evropě na různé druhy bodláků a pcháčů, lopuchy, kopřivy a podběly. Rostliny pak slouží k potravě pro larvy. Na podzim motýli odlétají z našich zemí zpátky do Středomoří. Mnozí však nezvládnou přelet nad Alpami a uhynou.

Dospělého samce šídla modrého lze bezpečně poznat podle třech modrých skvrn na zadečku. Samička je zbarvena zelenohnědě. Obě pohlaví mají výraznou černou kresbu na zelené hrudi. Šídlo modré je obyvatelem stojatých nebo pomalu tekoucích vod od nížin až po horská rašeliniště. Je jednou z našich nejrozšířenějších vážek, díky její schopnosti osídlit i vody, které jiné vážky ke svému životu nelákají, např. stinné tůně v lesích, zahradní jezírka i různé druhy vod ve městech. Šídlo modré je velmi odvážné a zvědavé, případného návštěvníka jeho teritoria se nebojí prohlédnout zblízka.

červen – ČASNÉ LÉTO / PLNÉ LÉTO

červen

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE ČER VNA

V červnu z ovoce dozrávají třešně a višně, ze zeleniny lze sklidit první rajčata, kedlubny a z luštěnin zelený hrášek, který je výborný v jarní polévce.

třešně

• • hrách

rajčata

•

kedlubna

•

mrkev

•

jahody

červenec

Červenec je naším nejteplejším měsícem v roce. I když se den pomalu zkracuje, průměrná teplota se pohybuje o 1,5 °C výše než v červnu, okolo 18 °C. Je to způsobené prohřátou zemskou kůrou, protože právě v červenci dosahuje sluneční svit nejvyšších hodnot v roce. Zároveň patří červenec k nejdeštivějším měsícům. Ranní zpěvy ptáků utichají, plně se věnují mláďatům. Rybník poskytuje v tuto dobu mnoho námětů na pozorování. Lze sledovat pulce, kteří se pomalu mění v žáby, vodní plže, na vodní hladině bruslí vodoměrky a bruslařky. Pod vodní hladinou se pohybují znakoplavky, potápníci a larvy vážek, na dně pak škeble rybniční a pijavky. Na loukách se začínají objevovat kobylky, v lesích a na pasekách velké množství motýlů jako je babočka osiková, okáč černohnědý, perleťovec velký a jiné druhy. Na loukách, zbarvených většinou modro-červenými květy, rostou kopretiny, chrpy polní, rdesno, heřmánek, zvonky, orlíček, kostival lékařský, jetel luční, mateřídouška nebo šalvěj.

67

červenec PRANOSTIKY PRO ČERVENEC Co červenec neuvaří – srpen nedopeče. Pěkný den před svatým Jakubem slibuje dobré žně. Je-li teplo na Jakuba, bude zima na Vánoce. (25. 7.) Svatá Anna – chladna z rána. (26. 7.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE ČERVENCE

pcháč obecný (Cirsium vulgare)

vřes obecný (Calluna vulgaris)

hadovka smrdutá (Phallus impudicus)

Pcháč obecný, považován za plevelnou rostlinu, je rozšířen po celé Evropě. Roste u okrajích cest, rumišť, výslunných křovinatých svazích, na okrajích lesů a mezí. Dvouletá bylina, s výrazně ostnatými zubatými listy, dosahuje výšky 50-150 centimetrů. Květní úbor se skládá z trubkovitých červenofialových květů. Plody jsou nažky ukončené chmýrem, pomocí kterého jsou roznášeny větrem do velmi vzdálených míst. Na jedné rostlině dozrává několik set nažek.

V pozdním létě začíná kvést vřes obecný, nízký keřík s jehlicovitými trojhrannými a stálezelenými listy, uspořádanými do čtyř řad s tmavě růžovými baňkovitými květy, které vyrůstají na jedné straně stonku. Rostlina pokrývá suché, živinami chudé a teplé, polostinné stanoviště v dubových a borových lesích, lesních písčitých oblastech a starých rašeliništích. Rostliny dorůstají do výšky 10-50 centimetrů.

V listnatých i jehličnatých lesích lze nalézt v plném létě hadovku smrdutou, kterou je možno dříve cítit než vidět. Svým pachem po mršině láká hmyz, aby šířil výtrusy, které se nešíří větrem. Mouchy přilétají na žebernatý klobouk, olizují zelenavý páchnoucí sliz spolu s výtrusy. Ptáci se mouchami živí, trusem spory houby roznášejí. Jakmile je klobouk mouchami olízán, houba přestává páchnout. Jedlá je pouze mladá plodnice, které se lidově říká vajíčko.

červenec – PLNÉ LÉTO / POZDNÍ LÉTO

2 1 2

1. zraje rybíz 2. zrají meruňky

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ drobná zářící světélka svítilky třpytivé (Lamprohiza splendidula) v noci

•

klíněnka jírovcová mění listy jírovce maďalu

•

•

•

život v rybnících

•

proměna pulců v žáby

motýli na lesních cestách

motýl dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellarum)

•

samec

dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)

potápník vroubený (Dytiscus marginalis)

Dlouhozobka svízelová je denní motýl, který patří mezi lišajovité. Vzhled a způsob letu připomíná kolibříka. Nejen že saje z květu nektar v letu, kdy jako by „stála“ pod květem na místě a vysávala dlouhým sosákem, připomínajícím zobák, jeho obsah, ale její rychlé přelétavé pohyby se nápadně podobají letu drobného ptáka. Na jejím výrazně placatém zadečku vyrůstají ploché chloupky, navozující dojem krátkého ocásku. Dlouhozobka létá ve dne i v noci, její housenky lze nalézt výhradně na svízeli.

Potápník vroubený je největší vodní brouk až 35 milimetrů dlouhý, vyskytující se především ve stojatých vodách, v rybnících, v tůních. Je dokonale přizpůsoben k životu ve vodě i mimo ni. Ve dne jej lze pozorovat u břehů při vyplavávání na vodní hladinu, kde si vyměňuje vzduch pod krovkami. V noci přelétává na jiné vodní plochy. Potápníci jsou důležitými obyvateli ve stojatých vodách, konzumují velké množství larev komárů, hmyzu, malé rybky i mršiny. Samečci se od samiček liší vroubením krovek, samečci mají krovky hladké, samičky nápadně rýhované.

škeble rybničná (Anodonta cygnea)

Škeble rybničná je největší měkkýš klidných bahnitých vod, rozlehlých rybníků, tůní, slepých ramen řek i větších bažin. Pohybuje se pomocí svalnaté nohy, kterou vysunuje z dvojité lastury. Ke svému životu potřebuje velmi čistou vodu bez chemikálií. Je to indikátor čistoty vody. Potravu získává filtrováním vody, živí se planktonem. Dýchá žábrami. V našich zemích je chráněná, ale může se umístit do akvária s rybami, které nepožírají vodní plže a mlže. Škeble rybničná měří až 22 centimetrů a má tvar oválu. Často se zaměňuje se škeblí říční, která však dosahuje jen 12 centimetrů a má tvar pravidelného čtyřúhelníku.

červenec – PLNÉ LÉTO / POZDNÍ LÉTO

červenec

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE ČER VENCE

V letních měsících dozrává velké množství ovoce a zeleniny. Jídelníček je možné obohatit čerstvým angreštem, jahodami, třešněmi, višněmi, meruňkami, letními jablky, ze zeleniny se sklízí okurky, kedlubny, mrkev, rané odrůdy květáku, brokolice, kapusty, česnek, salát.

česnek

•

brokolice

•

kapusta

•

kedlubna

•

květák

• •

jahody

okurka

•

rajčata

letní jablko

•

mrkev

•

angrešt

•

meruňky

•

třešně

srpen

Srpen patří k nejteplejším měsícům v roce. Průměrná teplota vzduchu dosahuje něco málo nad 17 °C a velice pomalu ubývá doba trvání slunečního svitu. Polní zvířata, např. křeček polní, využívají žně na polích k zásobení potravou na nadcházející zimu. Na klidných vodních plochách můžeme pozorovat vodní rostliny pokrývající hladinu rybníků nebo pomalu tekoucí vody. Na slunných okrajích polí, luk nebo rumišť, kde rostou bodláky, pozorujeme mnoho druhů motýlů, na loukách zní až do pozdních večerních hodin cvrkot kobylek a cvrčků. Některé druhy ptáků se chystají do teplých krajin, jako první odlétají rorýsi následováni skřivany, čápy, mladými kukačkami a dalšími. V lese, na pasekách, kolem cest a na loukách dozrávají plody lesního ovoce, jako jsou borůvky, brusinky, lesní jahody, maliny a ostružiny.

75

srpen PRANOSTIKY PRO SRPEN Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Moc hub srpnových – moc vánic sněhových. Svatý Vavřinec – první podzimec. (10. 8.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE SRPNA

jiřinka proměnlivá (Dahlia variabilis)

ocún jesenní (Colchicum autumnale)

Jiřinka proměnlivá je vytrvalá bylina, která zdobí svými květy zahrady od pozdního léta až do prvních mrazů. Květy září mnoha jasnými barevnými variantami (žlutou, oranžovou, fialovou, bílou, růžovou, nažloutlou, oranžovožlutou, žlutobílou, narůžovělou, žlutozelenou, červenobílou). Jiřinka proměnlivá byla vyšlechtěna do mnoha různých odrůd, lišících se výškou a tvarem květu (jednoduše kvetoucí a plnokvěté). Některé květy mohou dosahovat až 23 centimetrů v průměru. Vyrůstá do výšky od 30 do 150 centimetrů.

Ocún, lidově naháček, je vytrvalá, prudce jedovatá bylina. Nejčastěji kvete v světle fialové barvě od srpna do října bez listů. Listy vyrůstají až na jaře společně se semeníkem z loňských květů. Tato bylina roste na slunných, ale vlhkých loukách. Dorůstá do výšky 10-30 centimetrů. Jed ocúnu (kolchicin) poškozuje buňky a způsobuje ochrnutí. Velmi malé množství může přivodit smrt člověka.

srpen – POZDNÍ LÉTO / ČASNÝ PODZIM

bez černý (Sambucus nigra)

Keř nebo strom bezu černého se u nás ve volné přírodě vyskytuje velmi často. Je to dřevina původní, dorůstá do výšky 10 metrů. Jeho nachově zbarvené dozrávající plody můžeme pozorovat od tohoto období až do plného podzimu. Sbírají se pro velké množství vitamínu C. Z vařených bobulí se připravuje víno, marmeláda a šťáva. V potravinářství se vylisovaná šťáva používá jako barvivo. Čerstvé plody bezu černého mají projímavé účinky. Sušením nebo tepelným zpracováním se tato vlastnost ztrácí. Na Slovensku se z dutého dřeva keře vyrábí tradiční hudební nástroje – fujary nebo různé druhy píšťalek.

2

1

3

2

dozrávání letního ovoce

•

•

1. kvete leknín bílý 2. žně 3. začíná kvést ocún jesenní

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ motýli vyhledávají bodláčí

• •

čápi pomalu opouštějí naši krajinu

na louce jsou slyšet různé druhy kobylek a cvrčků kvetoucí hladina vodních ploch

jahodník lesní (Fragaria vesca)

babočka paví oko (Inachis io)

leknín bílý (Nymphaea alba)

V srpnu pomalu dozrává letní ovoce ve volné přírodě: v lesích, na pasekách, kolem lesních cest a na loukách. Můžeme sbírat ostružiny, maliny, borůvky nebo brusinky. Výborné jsou drobné červené plody jahodníku lesního. Bylina dorůstá do výšky až 20 centimetrů, kvete bíle. Plody a listy jahodníku obsahují velké množství vitamínů s blahodárnými účinky pro lidské tělo.

Pro příznivé pozorování velkého množství druhů motýlů v přírodě jsou vhodné slunné okraje cest, rumiště, pole nebo náspy zarostlé pcháčem obecným. Bodláčí je na motýlech totiž přímo závislé, protože jejich husté složení květů neumožňuje ostatnímu hmyzu rostlinu opylit. Pouze motýli mají tak dlouhé sosáky, které dosáhnou až na dno květu, kde je uložen nektar. Díky motýlům tak dochází k opylení. V blízkém okolí bodláčí lze zahlédnout babočku kopřivovou, babočku paví oko, babočku bodlákovou, běláska zelného, otakárka fenyklového, modráska obecného a další druhy motýlů.

V srpnu zdobí mnoho druhů vodních rostlin hladiny tůní, rybníků, vodních příkopů nebo velmi pomalu tekoucích vod. Lekníny pokrývají vodní hladinu od časného léta do plného podzimu. Existuje mnoho druhů, jejichž květy mohou být jednoduché, poloplné i plné, v barvě bílé, žluté, měděné, růžové a červené. Původní barva leknínu je však zelenobílá. Zářivých barevných odstínů bylo dosaženo šlechtěním. Květy leknínu bílého jsou velké až 12 centimetrů, uvnitř bílé a zvenku zelenkavé, na noc se zavírají.

srpen – POZDNÍ LÉTO / ČASNÝ PODZIM

srpen

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE SRPNA

V srpnu lze dopřát našemu organismu velké množství vitamínů a minerálů v podobě čerstvého ovoce a zeleniny. Na polích a zahradách se sklízí brokolice, celer, cibule, cukety, česnek, kapusta, růžičková kapusta, kedlubny, květák, mrkev, okurky, paprika, patison, pór, rajčata, ředkvičky, červená řepa, salát, zelí bílé i červené. Z ovoce dozrávají odrůdy angreštu, broskví, letní hrušky, letní jablka, stáleplodící jahody, meruňky, rybíz a švestky.

pór

• • celer

cuketa

•

česnek

• • • • • • •

broskve

rajčata

angrešt

květák

rybíz

zelí

mrkev

švestky

•

okurka

•

paprika

září

V září už je podzim, příroda se připravuje na zimu. Dozrávají plody stromů a keřů živých plotů, které hrají všemi barvami. Plody jsou pro ptáky nositelem chutné a šťavnaté stravy v podzimním, ale i v zimním období. Pro přežití dřevin (např. javoru, habru nebo lípy) je důležité šíření semen větrem. O roznášení semen plodů živých plotů se starají především ptáci. Ke konci září začínají padat kaštany, plody jírovce maďalu. Listy opadavých dřevin se zbarvují do teplých a pestře barevných odstínů, postupně mění svoje zbarvení dohněda a ze stromů opadávají. Stěhovaví ptáci (vlaštovky a jiřičky) se shlukují v hejna a postupně odlétají do teplých krajin. Ještěrky a hadi zalézají do svých zimovišť, nová generace pavouků spřádá pavučiny pro přesun do jiných, neobsazených míst a nechává se unášet podzimními vánky. Říká se tomu babí léto, podle šedých vláken připomínající vlasy babiček. Pro lesní zvěř (např. prase divoké) nastává čas pro ukládání tukových zásob ve svém těle. Pro veverky nebo sojky je zase typické sbírání semen a hub do svých úkrytů. V teplém a příznivě vlhkém počasí se daří na loukách a v lesích houbám, jejichž jedlé druhy jsou vynikajícím doplňkem našeho jídelníčku. Je to např. hřib smrkový, liška obecná, suchohřib hnědý, bedla vysoká, klouzek sličný nebo holubinka mandlová.

83

září PRANOSTIKY PRO ZÁŘÍ Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří. Divoké husy na odletu – konec i babímu létu. Září, na léto jde stáří. Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení. (8. 9.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE ZÁŘÍ

křídlaté nažky

růže šípková (Rosa canina)

jírovec maďal (Aesculum hippocastanum)

javor mléč (Acer platanoides)

Růže šípková je keřovitá dřevina, v našich zemích původní. Roste na slunných stanovištích kolem okrajů lesů, v houštinách, mezích, podél cest, břehů a pastvin. Keř dorůstá až do výšky 3 metrů. Na větvích lze pozorovat silné zahnuté trny. Květy růže šípkové kvetou v červnu bíle nebo bleděrůžově, s pěti plátky kališními a s pěti plátky korunními, srdčitě vykrojenými. Plody – šípky – právě v plném podzimu dozrávají. Zajímavost – růže šípková se používá jako podnož pro zahradní odrůdy.

Jírovec maďal k nám byl dovezen z Balkánu v 16. století. Mohutný strom, dorůstající až do výšky 25 metrů, je důležitou parkovou rostlinou. Celý strom je jedovatý, zejména jeho plody – kaštany, které právě v plném podzimu začínají dozrávat a padat na zem. Kaštany jsou vydatnou potravou pro mnohá lesní zvířata, proto jsou na podzim sbírány. Listy stromu v posledních letech předčasně „rezavějí“. Je to způsobeno zavlečeným hmyzem z rodu motýlů – klíněnkou jírovcovou, jejíž larvy narušují ze spodu listů jejich strukturu.

Rod javoru představuje asi 150 druhů, rostoucích převážně v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule. Strom s kulovitou korunou dorůstá do výšky až 30 metrů, dožívá se 200-500 let. Od plného podzimu javor mléč vytváří kouzelnou atmosféru podzimu zabarvujícími se listy do žlutých, oranžových a červených barev. Dozrávající plody jsou podzimními větry roznášeny do velmi vzdálených míst (až 100 metrů) díky tvaru křídlatých nažek, které plachtí ve větru vrtulkovým pohybem.

září – ČASNÝ PODZIM / PLNÝ PODZIM

3 1

1. šípková růže 2. sklizeň zeleniny 3. sklizeň jablek

2

létající pavučiny – babí léto

•

•

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ shromažďování a odlétání vlaštovek

barevnost plodů keřů živých plotů

•

•

zbarvování listů opadavých dřevin

semena stromů roznášena větrem

•

hřib smrkový (Boletus edulis)

bedla vysoká (Macrolepiota procera)

muchomůrka červená (Amanita muscaria)

Hřib smrkový je jedlá, nejrošířenější hřibovitá houba u nás. Vyskytuje se především v polostinných smrčinách, které nejsou ani suché a ani příliš vlhké. Barva klobouku se podobá barvě kaštanu, trubky jsou bílé a po otlaku nemění barvu. Třeň má barvu pod kloboukem hnědou, postupně přecházející do světlejších odstínů hnědé. Roste od července do října. Největší výskyt lze zaznamenat v podzimních měsících, především v časném podzimu, kdy bývá teplota a vlhkost pro růst hub nejvhodnější.

Bedla vysoká se vyskytuje nejen v Evropě, ale i v Severní Americe, Africe a severní Asii. V sluncem prozářených smíšených lesích, parcích a loukách ji lze najít až do zimy. Průměr šupinatého klobouku dosahuje až 30 centimetrů, třeň bývá vysoký 10-40 centimetrů. Pod kloboukem na třeni lze pozorovat dvojitý a volný prsten. Bedla vysoká je velmi chutná houba s příjemnou vůní, bývá zřídka napadána hmyzem.

Houba s krásně zářivým červeným kloboukem, která roste často ve společnosti hřibu smrkového v listnatých, jehličnatých a smíšených lesích, se jmenuje muchomůrka červená. Žádné jiné houbě se nepodobá, otravy jsou jen náhodné. Častější otravy jsou však zaznamenávány po sběru muchomůrky zelené, která patří k našim nejjedovatějším houbám. Zaměňuje se s jedlými holubinkami se zeleným kloboukem, s některými druhy pečárek a bedel. Z muchomůrek je jedlá pouze muchomůrka růžovka a muchomůrka Frenchetova. Chceme-li sbírat a jíst jedlé muchomůrky, musíme znát velmi dobře všechny jejich druhy a varianty.

září – ČASNÝ PODZIM / PLNÝ PODZIM

září

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE ZÁŘÍ

V září pestrá nabídka dozrávajícího ovoce a zeleniny pokračuje. Na zahradách a na polích vrcholí sklizeň brokolice, celeru, cibule, cuket, květáku, mrkve, okurek, paprik, rajčat, ředkviček, červené řepy, salátu, broskví, melounů, ostružin, švestek a hrozny vinné révy. Dozrávat začínají zimní hrušky a jablka, pastiňáky, patisony, růžičková kapusta a kořenová petržel. Kapusta, zelí a kedlubny zpestřují zdravý jídelníček.

brokolice

•

cibule

broskve

•

•

cuketa

• •

zimní hruška

kapusta

•

růžičková kapusta

zimní jablko

•

meloun

•

•

patison

ostružiny

•

•

petržel kořenová

švestky

•

•

paprika

hroznové víno

říjen

V říjnu se den zkracuje, délka slunečního svitu klesá a snižuje se noční teplota. Průměrná teplota v říjnu se pohybuje okolo 8,5 °C. Mezi říjnem a listopadem dochází k největšímu poklesu průměrné teploty v roce, až o 5 °C. Příroda se pomalu ukládá ke spánku, savci a hmyz si hledají zimní útočiště. V noci ještě můžeme narazit na ježka shánějícího poslední potravu pro vytvoření větší tukové vrstvy, která mu pomůže přečkat celou zimu v úkrytu. Některá zvěř, jež v zimě nespí, změní a přizpůsobí svoji srst nebo opeření svému okolí. Tažní ptáci postupně odlétají do teplých krajin. Listy stromů čím dál víc padají na zem. Pokryjí silnou vrstvou lesní půdu a vytvoří hrabanku – odumřelý organický materiál, který se za přístupu vzduchu rozkládá a vytváří humus. V lesích rostou různé druhy jedovatých i jedlých hub. Na vlhčích loukách kvetou jedovaté ocúny a byliny, které lze najít téměř po celý rok (pampeliška lékařská, sedmikráska obecná) nebo kvetou pozdě na podzim (břečťan popínavý).

91

říjen PRANOSTIKY PRO ŘÍJEN Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima. V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Svatá Voršila zimu posílá. (21. 10.)

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE ŘÍJNA

hořec brvitý (Gentianopsis ciliata)

dub letní (Quercus robur)

buk lesní (Fagus sylvatica)

Hořec brvitý je dvouletá až vytrvalá bylina, dorůstá do výšky 10-30 centimetrů. Kvete modře nebo bíle od plného do pozdního podzimu. Čtyřčetné květy vyrůstají na konci jednoduchých nebo málo rozvětvených stonků. Roste na travnatých stráních, v prosvětlených lesích a křovinách, na suchých loukách a pasekách. V našich zemích je chráněný. Hořec brvitý je u nás rozšířen na severu, ve střední části Čech a na Moravě.

Dub letní je původní stromovitou dřevinou, rostoucí na našem území. Kdysi byl nepostradatelným základem lesů v nižších nadmořských výškách. Dorůstá až do výšky 40 metrů a dožívá se 200-500 let. Na podzim dozrávají plody – žaludy, které jsou nepostradatelnou součástí potravy lesní zvěře. Strom se často uplatňuje v okrasných parcích a na samostatných prostranstvích, kde dokonale vyniká jeho krásná, rozložitá koruna.

Buk lesní patří k nejčastěji rostoucím stromům, zejména v podhorských a horských oblastech. Zásluhou zabarvujících se listů v podzimním období působí bukové lesy (bučiny) v krajině malebněji než kterýkoli jiný lesní porost. Plody buku (dvě nažky) jsou schovány v čížkách, porostlých zahnutými tuhými ostny a měkkými chlupy. Semena (bukvice) jsou pro člověka mírně jedovatá, pro zvěř jsou významnou potravou pro nadcházející zimní období.

říjen – PLNÝ PODZIM / POZDNÍ PODZIM

3

2

1

1. zbarvení bukových lesů 2. zbarvení dubových lesů 3. první sníh na horách

K VE TOUCÍ DŘE VINY MĚSÍCE A NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ

•

opad jehlic modřínu opadavého (Larix decidua)

•

dozrávající plody stromů

•

růst hub

změna srsti nebo opeření některých živočichů, např. lasice hranostaj, bělokur horský

•

shromažďování ptáků pro odlet do teplých krajin

•

nekvetoucí větev

kvetoucí větev

jalovec obecný (Juniperus communis)

tis červený (Taxus baccata)

břečťan popínavý (Hedera helix)

Keř jalovce obecného, původní dvoudomé dřeviny, lze nalézt v prosvětlených lesích, pastvinách, na skalnatých stráních a ve vysokohorských polohách (kleče). Stálezelený keř nebo strom, s ostrými, tuhými a 10-20 milimetrů dlouhými jehlicemi, dorůstá do výšky 10 metrů. Jeho černomodrá semena v dužnatém obalu – jalovčinky – jsou chutnou potravou ptáků, kteří se jejich pojídáním starají o přenos na velké vzdálenosti.

Tis červený je dvoudomý stálezelený keř, který je kromě červených míšků, dozrávajících v pozdním podzimu, prudce jedovatý. Některým ptákům však jeho míšky chutnají, prudký jed v semenech na ně nepůsobí. Starají se tak pomocí trusu o roznášení semen do blízkého i vzdálenějšího okolí. Zvláštností tisu je jeho dlouhověkost, dožívá se i 300 let. Tis červený je u nás chráněný a obvykle se vysazuje do okrasných zahrad.

Břečťan je popínavá stálezelená rostlina, vyrůstající do výšky 20 metrů. Na zeď se přichytává pomocí kořínků, vyrůstajících na na nových výhonech rostliny. Je rozšířen na celém území Evropy. Rozkvétá v pozdním podzimu nenápadnými zapáchajícími květy. Větve, na kterých květy rostou, se rozeznají velice snadno. Mají odlišný tvar listů než větve, které nekvetou. Této zvláštnosti se říká heterofilie.

říjen – PLNÝ PODZIM / POZDNÍ PODZIM

říjen

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE ŘÍJNA

V říjnu lze sklidit poslední čerstvé ovoce a zeleninu, jako je brokolice, celer, kedlubny, květák, patison, petržel, červená řepa a salát. Poslední ovocné stromy, které potřebují očesat, jsou pozdní odrůdy hrušně, jabloně, broskvoně a slivoně. Sbírat lze ještě ostružiny a hrozny vinné révy. Kapustu kadeřavou, růžičkovou kapustu a pór lze postupně sklízet až do zimy.

• • • •

brokolice broskve

celer

zimní hruška

kedlubna

•

růžičková kapusta

zimní jablko

•

ostružiny

•

•

patison

švestky

•

•

pór

hroznové víno

listopad

Když padání listí doznívá, nastává pozdní podzim. Název měsíce je odvozen právě podle padajícího a vzduchem roznášeného listí listnatých stromů a drobného jehličí jediného opadavého jehličnatého stromu – modřínu opadavého. Mlhavé a vlhké klima je pro listopad typické. Neprší příliš mnoho, ale obloha bývá zatažená většinu měsíce. Průměrná teplota se pohybuje okolo 3 °C a slunečního svitu si příliš neužijeme. Často se vyskytují přízemní mrazíky a obvykle napadne i první sníh. Tažní ptáci už odletěli přezimovat do teplejších míst naší planety. Snadno však lze pozorovat vodní ptáky, kteří u nás rádi přezimují díky zřídkakdy zamrzajícím vodním plochám: kachnu divokou, poláky, lysky, potápky i labutě. Savcům houstne zimní srst a srnčí samci shazují paroží. Dozrávají šišky jedlí, smrků, borovic a modřínů, jejichž semena jsou důležitou potravou pro některé ptáky. Velmi málo rostlin v pozdním podzimu rozkvétá. Občas lze zahlédnout například sedmikrásku, kokošku pastuší tobolku, pampelišku, břečťan.

99

listopad P R A N O S T I K Y P R O L I S T O PA D Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá. Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá. Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci. (1. 11.) Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. (11. 11.) Svatá Kateřina strčí housle do komína. (25. 11.)

P O Z O R U J R O S T L I N Y M Ě S Í C E L I S T O PA D U

sedmikráska obecná (Bellis perennis L.)

kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)

pámelník bílý (Symphoricamphos albus)

Sedmikráska chudobka kvete téměř celý rok, na území České republiky ji najdeme ve všech nadmořských výškách na loukách, pastvinách, na okrajích cest a parkových trávnících. Květy lze spatřit jen za slunečného počasí, kdy jsou okvětní lístky krásně rozprostřeny. Je-li zataženo, květy se stahují do poupěte. Rostlina dorůstá do 15centimetrové výšky.

Kokoška pastuší tobolka pochází pravděpodobně ze Středomoří. Dnes je rozšířena ve všech světadílech a je považována za plevel. Rychle rostoucí kokoška vytváří husté porosty a vytlačuje tak polní kultivované plodiny. Vyrůstá do výšky až 40 centimetrů a kvete téměř po celý rok.

Pámelník bílý je keřovitá dřevina, která dorůstá do výšky až 2 metrů. Její původní domovinou je Severní Amerika. Pro včely je keř velmi vyhledávanou dřevinou, kvete po dlouhou dobu růžově od plného léta do pozdního podzimu. Plody jsou bílé bobule, které rádi konzumují ptáci. Jsou jedovaté a můžou způsobit podráždění kůže, po větším požití může nastat bolest břicha, zvracení, horečka a únava.

listopad – POZDNÍ PODZIM /ZIMA

3

1

2

páří se divoká prasata

•

1. sedmikráska chudobka 2. kokoška pastuší tobolka 3. listnaté stromy jsou bez listů

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ

•

vodní ptáci na vodních plochách zimní spánek zvěře hmyzu pod spadaným listím

•

život drobného

smrk ztepilý (Picea abies)

borovice lesní (Pinus sylvestris L.)

modřín opadavý (Larix decidua)

Smrk ztepilý je jednodomá stromovitá dřevina, dorůstá do výšky až 50 metrů, dožívá se 200-400 let. Kvete v plném a časném jaru, samčí květy jsou načervenalé jehnědy, samičí květy vyrůstají z koncových větví a jsou vzpřímené. Domovem je severní a střední Evropa. Šišky jsou převislé 10-16 centimetrů dlouhé. Stálezelené jehlice, které na zimu neopadávají, dorůstají do 12-27 milimetrové délky a vyrůstají ve šroubovici. Smrk je nejdůležitější hospodářskou dřevinou u nás.

Borovice lesní je 25-45 metrů vysoká, stálezelená stromovitá jednodomá dřevina, dožívá se 200-300 let, v našich zemích původní. Její tuhé a ostré jehlice dorůstají do 40-80 milimetrové délky a jsou ve svazečku po dvou, na stromě zůstávají až tři roky. Vejčitě kuželovité převislé šišky dozrávají právě v tomto období, na větvích rostou jednotlivě nebo po dvou až třech. Koruny vyšších starších stromů se větví zpravidla od poloviny jejich vzrůstu a jsou vzdušné a oblé.

Modřín opadavý je stromovitá jednodomá dřevina dorůstající do výšky 30-40 metrů, dožívá se 200-400 let. Modřín je v našich zemích dřevinou původní. Jeho jehlice vyrůstají ve svazečcích po 25 i více a jsou měkké a svěže zelené, na zimu opadávají. Plodem je vejčitá, světle hnědá šiška, která dorůstá do velikosti 2-4 centimetrů. Modřín opadavý je ceněný pro kvalitní dřevo s červenou kresbou.

listopad – POZDNÍ PODZIM / ZIMA

listopad

Z D R AV Í P R O S P Ě Š N É R O S T L I N Y M Ě S Í C E L I S T O PA D U

Pomalu se blíží zima, proto většina zeleniny je ze záhonu sklizena. Do prosince může zůstat v půdě pouze kadeřavá kapusta, růžičková kapusta a pór. Listopad je posledním měsícem, kdy sklízíme červené a bílé zelí. Veškeré ovoce je ze stromů očesané a zimní jablka a hrušky uskladněné.

zelí

•

kapusta

• • pór

zimní jablko

•

růžičková kapusta

•

zimní hruška

prosinec

V prosinci se vyskytují četné mlhy, slunce svítí nejméně za celý rok, teploty klesají pod bod mrazu, průměrná teplota vzduchu je kolem -0,5 °C. V prosinci na severní polokouli kolem 21. dne v měsíci nastává zimní slunovrat. Je to den, kdy zažijeme nejdelší noc a nejkratší den. Díky spadanému listí a holým větvím stromů jsou v lesích a v parcích dobře viditelná opuštěná hnízda tažných ptáků. Zástupce ptačí říše lze pozorovat nejlépe u ptačích krmítek, kam ráda zavítá sýkora koňadra, sýkora modřinka, zvonek zelený, kos černý, pěnkava obecná, strakapoud velký, dlask tlustozobý, brhlík obecný a další. V lesích u krmelců se více objevuje i lesní zvěř jako je liška obecná, srnec obecný, káně lesní, vrány, prase divoké apod. Přezimují zde i ptáci, kteří k nám přilétají z jiných zemí přečkat zimu, např. havran polní, brkoslav severní, křivka obecná nebo čečetka zimní. Ve sklepích, krovech, chatách a dřevnících si hledají úkryty před zimou některé druhy hmyzu, například babočka paví oko, babočka kopřivová, zlatoočka obecná, slunéčko dvoutečné, ze savců lze narazit na plcha velkého nebo netopýry. V prosinci kvete velmi málo bylin, je možno nalézt květy čemeřice černé, sedmikrásky, ptačince prostředního.

107

prosinec PRANOSTIKY PRO PROSINEC Na svatého Mikuláše už je zima celá naše. (6. 12.) Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá. (13. 12.) Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchů, bývají o Velikonocích plny kočiček. Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce.

POZORUJ ROSTLINY MĚSÍCE PROSINCE

jmelí bílé (Viscum album)

ptačinec prostřední (Stellaria media)

jedle bělokorá (Abies alba)

Jmelí bílé je polokeřovitá, stálezelená, mrazuvzdorná rostlina, rostoucí do tvaru koule a dosahující průměru 40-100 centimetrů. Jmelí je polocizopasná rostlina, která si získává živiny a vodu z hostitelského stromu, buď jehličnatého jako je jedle, smrk nebo borovice, anebo z listnatého jako je jabloň, topol, bříza nebo ořech. V časném a plném jaru rostlina nažloutle kvete, semena pak konzumují ptáci, zejména drozdi, kteří se podílí na rozmnožování jmelí. Po požití jsou semena ptáky vyloučena a pokud ulpí na větvi stromu, začnou klíčit.

Ptačinec prostřední je bylina, která kvete téměř po celý rok, důvodem je její nezávislost na délce dne a slunečního svitu. Nekvete pouze v mrazivých dnech. Díky malým bílým rozeklaným desetičetným korunním lístkům květu si vysloužila název Stellaria, což znamená v latině malá hvězda. Používá se jako doplněk krmiva ptáků chovaných v klecích, proto název ptačinec. Přestože navštěvuje květy ptačince nejrůznější hmyz, opyluje se rostlina sama.

Jedle bělokorá je stromovitá jednodomá dřevina, dorůstá do výšky 30-60 metrů, dožívá se 200-400 let. V našich zemích je dřevinou původní. Jehlice dorůstají do 10-30 milimetrové délky, jsou ploché a široké, na spodu se dvěma bílými proužky, na větvi jsou uspořádány hřebenovitě. Plodem je rozpadavá šiška dlouhá 80-200 milimetrů, vyrůstající vzpřímeně, semena jsou delší než šupiny, proto ze šišky vyčnívají. Jedli lze nalézt v bukojedlových, jedlových i smrkových lesích.

prosinec – ZIMA

2

1

1. čemeřice černá 2. časté mlhy 3. ptačinec prostřední

3

přezimující ptačí hosté

•

NÁMĚ T Y K POZOR OVÁNÍ stopy ve sněhu

•

lesní zvěř u krmelců a ptáci u krmítek

a drobných savců v krovech, dřevnících a sklepích

•

•

zimní úkryty hmyzu

život pod sněhem

zlatoočka obecná (Chrysoperla carnea)

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

strakapoud velký (Dendrocopos major)

Zlatoočka obecná je hmyz, patří do řádu síťokřídlých. Na zimu se snaží najít suchý a chladný úkryt, občas zavítá i do vytápěného bytu. Vyšší teplota však na ni působí tak, jako by bylo léto, proto po několika týdnech spotřebuje všechny zásoby tuku potřebné pro přežití celého zimního období a uhyne. Z tohoto důvodu je vhodné opatrně přemístit zlatoočka do chladnějšího, suchého prostředí chráněného před větrem, aby zimu přežila. Dospělá zlatoočka se živí pylem, nektarem, mšicemi, larvami much, sviluškami a jiným drobným hmyzem, přirozeně pomáhá likvidovat přemnožené škůdce v letním období.

Zatímco někteří ptáci odlétají z našich zemí přečkat zimu na jih, jiní přilétají přezimovat k nám ze severu a východu, kde je zima mnohem chladnější než u nás. Kromě havranů polních, pěnkav jíkavců, křivky obecné a jiných, přilétají i hejna krásně zbarvených brkoslavů severních ze Skandinávie a Ruska. Přilétají už v pozdním podzimu. Lze je poznat podle narůžovělého zbarvení opeření, připomínající samet, konce ručních letek jsou žlutobílé, loketní letky červené a žlutý lem kolem ocasu zdobí ocasní krovky, které jsou vespod rezavé. Na hlavě nosí výraznou chocholku.

Krmítko zásobené ptačí potravou, opatřené stříškou a umístěné na klidném a dobře chráněném místě, zaručuje úspěšné pozorování mnoha ptačích druhů běžných i vzácných. Jedním z nich, který jej v zimních měsících navštěvují, je strakapoud velký. Patří k nejrozšířenějším datlovitým ptákům u nás. Jeho rychlé bubnování do kmene stromů je typické pro jarní měsíce, kdy si označuje svoje teritorium, láká samice a zároveň varuje ostatní samce, že území je již obsazeno. V létě se živí dřevokazným hmyzem a jeho larvami, v zimě semeny jehličnatých stromů a ořechy.

prosinec – ZIMA

prosinec

ZDRAVÍ PROSPĚŠNÉ ROSTLINY MĚSÍCE PROSINCE

Prosinec je sice zimní měsíc, ale podobně jako v listopadu můžeme ze záhonu sklízet čerstvou zeleninu – kadeřavou kapustu, růžičkovou kapustu a pór. Uskladněnou zeleninou (např. mrkví, cibulí, česnekem, zelím, kapustou, kořenovou petrželí) však lehce doplníme další potřebné vitamíny a minerály. Z velkého množství ovoce vypěstovaného u nás lze uskladnit pouze zimní jablka a hrušky.

pór

•

kapusta

•

růžičková kapusta

• • zelí

zimní hruška

•

zimní jablko

•

mrkev

•

petržel

•

cibule

•

česnek

Přehled informačních zdrojů Literatura

BERAN, Luboš. Vodní měkkýši České republiky: rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, Červený seznam = Aquatic molluscs of the Czech Republic : distribution and its changes, habitats, dispersal, threat and protection, Red List. 1. vyd. Uherské Hradiště : Přírodovědný klub v Uherském Hradišti, 2002. 258 s. ISBN 80-86485-05-6. COUFAL, Lubomír. Fenologický atlas. 1. vyd. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2004. 263 s. ISBN 80-86690-21-0. DREYER, Wolfgang, DREYEROVÁ, Eva. Co kvete od jara do zimy. 1. vyd. Praha : Granit, s.r.o., 2003. 272 s. ISBN 80-7296-024-5. ELPHICK, Jonathan, WOODWARD, John. Ptáci. Nový kapesní atlas. 2. vyd. Praha : Slovart, s. r. o., 2008. 224 s. ISBN 978-80-7391-611-4. GAIROVÁ, Angela. Příručka pro výtvarníky. Úplný přehled malířských a kreslířských materiálů a technik. 1. vyd. Praha : SVOJTKA a VAŠUT, 1997. 256 s. ISBN 80-7180-288-3. HÁJKOVÁ, Lenka. Atlas fenologických poměrů Česka: Atlas of the phenological conditions in Czechia. 1. vyd. Praha : Český hydrometeorologický ústav, 2012. 311 s. ISBN 978-80-86690-98-8. HRON, František. Rostliny polí a zahrad. 1. vyd. Praha : SPN, 1974. 410 s. ISBN 14-510-74. CHYTRÝ, Milan, KUČERA Tomáš, KOČÍ, Martin, ŠUMBEROVÁ, Kateřina, SÁDLO, Jiří, NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka, HÁJEK, Michal, RYBNÍČEK, Kmil, KRAHULEC, František, KUČEROVÁ, Andrea, KOLBEK, Jiří, HUSÁK, Štěpán. Katalog biotopů České republiky. 1. vyd. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001. 307 s. ISBN 80-86064-55-7. JELÍNEK, František. Nedoceněné bohatství. 1. vyd. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 1999. 111 s. ISBN 80-7212-113-8. Kol. autorů: Člověk a jeho svět. Učebnice pro 4. ročník základní školy. 1. vyd. Brno : Didaktis, 2004. 96 s. ISBN 978-80-7358-142-8. KOŽNAROVÁ, Věra, KLABZUBA, Jiří. Aplikovaná meteorologie a klimatologie. Historie a současnost, čas a kalendáře. 1. díl. 1. vyd. Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007. 40 s. ISBN 978-80-213-1280-7. LANG, Angelika. Ptáci. Pozorování a určování nejdůležitějších druhů našich ptáků. 1. vyd. Praha : Svojtka a Co. s. r. o., 2013. 256 s. ISBN 978-80-256-1058-9. LUDWIG, Mario. Naší přírodou měsíc po měsíci. 1. vyd. Praha : Beta, 20054. 125 s. ISBN 80-7306-173-2. LUDWIG, Mario. Rok v přírodě : průvodce naší přírodou měsíc po měsíci. 1. vyd. Brno : Cpress, 2012. 146 s. ISBN 978-80-264-0006-6. LÆSSØE, Thomas. Houby. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2004. 304 s. ISBN 80-242-1194-7. MATYSOVÁ, Markéta. Digitální malba: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 2011. 47 l., Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Jiří Eliška. METTLER, René. Narava však mesec drugačna. 1. vyd. Ljubljana : Mladinska knjiga, 1999. ISBN 86-11-15193-3. PIKULA, Jiří. Stromové a keřové dřeviny lesů a volné krajiny České republiky. 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2003. 226 s. ISBN 80-7204-327-7. PRIMACK, B. Richard, KILDMANN, Pavel, JERSÁKOVÁ, Jana. Ekologické principy ochrany přírody. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2001. 349 s. ISBN 80-7178-552-0. SÁDLO, Jiří, STORCH, David. Biologie krajiny. Biotopy České republiky. 2. vyd. Praha : Vesmír s. r. o., 2000. 194 s. ISBN 80-85977-31-1. ŠIROŇ, Michal. Fotografika ve Photoshopu. Skandální práce s fotografiemi. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2012. 168 s. ISBN 978-80-251-3745-1. VÁVRA, Jiří. Od impresionismu k postmoderně. Dějiny vizuálního umění. 1. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, s. r. o., 2001. 127 s. ISBN 80-7182-120-9. WALDHAUSER, Martin. Vážky České republiky: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. 1. vyd. Vlašim : Český svaz ochránců přírody Vlašim, c2014. 180 s. ISBN 978-80-87964-00-2. WONG, Chee Ming, SEILER, Jason, DIJK, Jesse Van, RAGONHA, Fabio M., SYKUT, Andrzej. Digitální malířské techniky. 1. vyd. Brno : Cpress, 2012. 288 s. ISBN 978-80-251-3627-0.

115

Elektronické informační zdroje ARTRAGE [online]. c2013 [cit. 7. červenec 2013]. Dostupný na World Wide Web: . ATLAS ROSTLIN [online]. c2014 [cit. 28. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . BIOLIB [online]. c2008 [cit. 15. února 2013]. Dostupný na World Wide Web: . BOTANIKA [online]. c2014 [cit. 28. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . CÍLEK, Václav. Jiří Sádlo, David Storch: Biotopy České republiky, biologická olympiáda 1999-2000, 34. ročník přípravný text pro kategorie A, B. In: VESMÍR [online]. Publikováno: Vesmír 79, 163, 2000/3 [cit. 11. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ČESKÁ TELEVIZE, Potápník [online]. c2014 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . FENOLKA [online]. c2014 [cit. 14. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . HOUBAŘENÍ [online]. c2014 [cit. 28. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . HRDINOVÁ, Radka. Deset věcí o chřestu, které možná nevíte: Když je čerstvý, dá se jíst i syrový. In: Ihned [online]. Vydáno: 3. 5. 2013 [cit. 14. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . HRONEŠ, Michal. Blatouch bahenní. In: NATURA BOHEMICA [online]. Vydáno 12. 3. 2009 [cit. 3. srpna 2014]. Dostupný na World Wide Web: . KLÍNĚNKA U NÁS [online]. c2014 [cit. 28. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . KOCIÁN, Petr. Rozrazil rezekvítek, In: KVĚTENA ČR. [online]. Vydáno: 15. 5. 2004 [cit. 3. srpna 2014]. Dostupný na World Wide Web: . LECCOS, Humifikace [online]. c2014 [cit. 3. srpna 2014]. Dostupný na World Wide Web: . KERNOVÁ, Věra. Zdravotní stav populace v ČR a EU. In: Univerzita Karlova 3. lékařská fakulta [online]. 2006 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: < http://old.lf3.cuni.cz/studium/materialy/.../zdravotni_stav_populace_cr.ppt>. KERNOVÁ, Věra. Podpora zdraví v ČR. In: Státní zdravotní ústav [online]. Vytvořeno 28. 5. 2010 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . METEOCENTRUM [online]. c2014 [cit. 6. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . MZCR, Zdraví 21-Cíle 1-9.pdf, In: Zdraví pro všechny v 21. století [online]. c2002 [cit. 6. prosince 2014]. Dostupný na World Wide Web: . OSN, Světová zdravotnická organizace (WHO) [online]. c2005 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . POČASÍ CZ [online]. c2014 [cit. 6. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . POČASÍ [online]. c2013 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . PRANOSTIKA [online]. c2014 [cit. 6. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ROHÁČKOVÁ, Šárka. Rok v přírodě – fenologický kalendář v primárním vzdělávání : diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie, 2015. 129 l., 8 l. příl. Vedoucí diplomové práce: Ing. Helena Jedličková, Ph.D. SCHOOL AND HEALTH, 001-kap_1-6.doc [online]. c2010 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

ŠUMBERA, Stanistav. Čemeřice černá: černá kráska plná jedu In: DŮM A ZAHRADA [online]. Vydáno: 28. 1. 2011 [cit. 19. března 2014]. Dostupný na World Wide Web: . PANTŮČEK, Jiří. Jírovec maďal In: TOPVET, [online]. c2009 [cit. 3. srpna 2014]. Dostupný na World Wide Web: . VITALION, Vitamín C [online]. c2015 [cit. 1. února 2015]. Dostupný na World Wide Web: . VITALIA, Kalendář českého ovoce a zelenina. [online]. Změněno: 12. 3. 2013 [cit. 6. července 2014]. Dostupný na World Wide Web: . WHO, Základní informace. [online]. c2011 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ZAHRADNICKÝ KALENDÁŘ, Zlatoočky mají rády lidská obydlí. [online]. c2010 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ZAHRÁDKA U NÁS [online]. c2014 [cit. 19. března 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ZEMĚPIS, Úvod do meteorologie a klimatologie. [online]. c2002-2014 [cit. 6. prosinec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

Elektronické zdroje ilustrací angrešt: Profimedia.cz. Jak zavařit angrešt. In: Aha! [online]. c2014 [cit. 15. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . babočka bodláková: KOVÁCS, L., [online]. In: Spicefoto c2014 [cit. 5. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . babočka kopřivová: Wikimedia [online]. c2014 [cit. 5. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . babočka paví oko: Deimos, In: Rajče [online]. c2013 [cit. 25. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . bedla vysoká: Houbařské zajímavosti [online]. c2012 [cit. 26. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . blatouch bahenní: ZIMMER, B., In: New Hampshire Chapter [online]. c2014 [cit. 30. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Visoflora [online]. c2014 [cit. 30. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . borovice lesní: SMIRNOVA, E., In: Gallery [online]. c2014 [cit. 16. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Galleryhip [online]. c2014 [cit. 16. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . brkoslav severní: MAIGAN R., In: Birds [online]. Změněno 25. listopadu 2014 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . brokolice: BitZone [online]. c2014 [cit. 14. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

břečťan popínavý: Wild About Britain [online]. c2012 [cit. 29. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . buk lesní: Phytoimages [online]. c2012 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Wikipedia [online]. c2012 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . cibule: Horoskopy na míru [online]. c2008 [cit. 20. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . cuketa: Farma Ráječek [online]. c2014 [cit. 18. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . česnek: Semena – rostliny [online]. c2014 [cit. 18. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . černý bez: Včelařův med [online]. c2014 [cit. 22. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . dlouhozobka svízelová: Wikimedia [online]. c2014 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . dub letní: Van Herbaryum [online]. c2012 [cit. 29. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . fenologický kalendář: IRECEPTAR [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2012]. Dostupný na World Wide Web: . hadovka smrdutá: Wikimedia [online]. c2011 [cit. 2. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Summit post [online]. c2013 [cit. 2. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . heřmánek pravý: Wikimedia [online]. c2014 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . hořec brvitý: Wikimedia [online]. c2011 [cit. 27. říjen 2014]. Dostupný na World Wide Web: . hřib smrkový: LAŠTŮVKA, J., In: Kudlův fotoatlas hub [online]. Změněno: 24. červenec 2012 [cit. 26. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . chřest: Wikipedia [online]. c2014 [cit. 8. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jablko: KRBCOVÁ, L., In: Vitalia [online]. c2014 [cit. 9. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

jahodník lesní: ZEMAN, P., In: Chalupa k pronájmu [online]. c2009 [cit. 26. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jalovec: The wild garden [online]. c2012 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Hatter, M., [online]. c2011 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jarní cibulka: Cuketka [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jedle bělokorá: Wikimedia [online]. c2013 [cit. 16. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jitrocel kopinatý: Wikipedia [online]. c2014 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . Wikipedia [online]. c2014 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: < http://pt.wikipedia.org/wiki/Plantago_lanceolata>. jiřinka proměnlivá: Apple wood seed [online]. c2014 [cit. 23. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jírovec maďal: Learn about trees [online]. c2011 [cit. 12. srpen 2014]. Dostupný na World Wide Web: . jmelí bílé: Primerki vrste jelova omela [online]. Změněno: 1. listopadu 2009 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . kadeřavá kapusta: Design přírodních zahrad a statků [online]. c2011 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . kokoška pastuší tobolka: ZICHA, O., In: Biolib [online]. c2007 [cit. 28. říjen 2014]. Dostupný na World Wide Web: . košík: SVADBÍKOVÁ, M., In: Bellarose [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . leknín bílý: LOCHSTAMPFER, U., In: Botanikus [online]. Změněno: 1. května 2000 [cit. 26. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . meloun: Zahradnictví Líbeznice [online]. c2014 [cit. 20. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . mrkev: VIZUS.CZ s.r.o. In: iReceptář [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ocún jesenní: Zeleň.cz [online]. c2014 [cit. 23. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

ostružiny: The Berry Man [online]. c2014 [cit. 20. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . otakárek ovocný: KLÁTIL, L., In: Biolib [online]. Změněno: 27. června 2011 [cit. 10. srpen 2014]. Dostupný na World Wide Web: . patison: ISIFIA.CZ, In: Vitalia [online]. c2014 [cit. 20. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . petržel: Český internet s.r.o., In: České stavby [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . petržel – nať: Farma Ráječek [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . pcháč obecný: OBERMAYER, W., [online]. c2014 [cit. 2. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . potápník vroubený: VRABEC, S., In: Photoserver [online]. c2009 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . ptačinec prostřední: Wikipedia [online]. c2014 [cit. 2. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . rozrazil rezekvítek: KŘÍŽEK, P., In: Gymtc [online]. c2010 [cit. 30. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . růžičková kapusta: Farma Ráječek [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . rybíz: Wallpaper [online]. c2014 [cit. 19. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . řeřicha: Český internet s.r.o., In: České stavby [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . salát: Farma Ráječek [online]. c2014 [cit. 8. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . sedmikráska chudobka: Wikipedia [online]. c2012 [cit. 29. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . strakapoud velký: Peltomäki, O., In: NatureGate [online]. c2014 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . sušené šípky: Ženský web [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .

šeřík: JAHG, In: Name The Plant [online]. c2010 [cit. 29. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . šídlo modré: Wikimedia [online]. c2014 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . škeble rybničná: LILIEN, In: Rajče [online]. Změněno: 30. srpna 2012 [cit. 4. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: < http://lilien.rajce.idnes.cz/Po_stopach_K._H._Machy_Kokorinsko,_vandr_28.-30.8.2012/?order=create&src=0#IMG_2502.jpg>. švestky: DROBEČKY [online]. c2014 [cit. 19. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . tis červený: GARTEN.CZ, In: Profizahrada.cz [online]. Změněnno: 30. listopadu 2012 [cit. 29. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . vřes obecný: HERZA, T., In: Přírodní památka Salabka. [online]. Změněno: 1. listopadu 2007 [cit. 28. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . zelí bílé: Farma Ráječek [online]. c2014 [cit. 4. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: . zlatoočka obecná: Tous au potager [online]. c2013 [cit. 7. listopadu 2014]. Dostupný na World Wide Web: . značka jedu: Hadí encyklopedie [online]. c2014 [cit. 20. červenec 2014]. Dostupný na World Wide Web: .