POZNÁMKY. Úvod. 1. Paměť a dějiny ve škole

POZNÁMKY

Úvod

und Geschichtspolitik. München 2006. Týž. Ist die Zeit aus den Fugen? München 2013.

1.

Dagmar Martínková se zúčastnila panelové

CONNERTON, Paul: How modernity forgets,

diskuse Proměny dějepisu v 21. století, která se

London 2009. HIRSCH, Marianne: The

konala v rámci mezinárodního symposia

generation of postmemory: Writing and Visual

Štorchův memoriál dne 11. dubna 2013 v Sále

Culture After the Holocaust. New York 2012.

Boženy Němcové v Památníku národního písemnictví v Praze. Viz také Štorchův memoriál

1. Paměť a dějiny ve škole

2013. Záznam panelové diskuse Proměny dějepisu v 21. století, Marginalia Historica 2/2013, v tisku. 2.

8.

škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, rozhovor

zlepšit systém vzdělávání a odborné přípravy

s pamětníkem [online]. Dostupné z: http://

pedagogů prostřednictvím tvorby audiovizuálních

www.ustrcr.cz/cs/zakladni-skola-a-materskaskola-usti-nad-labem [cit. 3. července 2014].

pomůcek, metodik, seminářů pro učitele či aktivit pro žáky základních a středních škol. Projekt

9.

Pod pojmem historická kultura zde rozumíme

probíhal v letech 2012-2014 a byl finančně

veškeré vědomé projevy, události, místa

podpořen z evropských sociálních fondů a státního

a produkty, které vznikají při procesu vztahování

rozpočtu České republiky. Vzdělávací materiály

se k minulosti. Jedná se o společenský systém,

jsou přístupné na www.dejepis21.cz. Řešitelem

v jehož rámci se různé profese (historikové,

projektu byl Ústav pro studium totalitních režimů.

učitelé, novináři) zabývají v různých institucích

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:

(školy, muzea) zpracováním, konzervací nebo

Rámcový vzdělávací program pro základní

produkcí médií s historickým obsahem – např.

vzdělávání [online]. Praha 2013, s. 44. Dostupný

historické studie, filmy nebo výstavy. Součástí

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-

historické kultury je každé zaobírání se minulostí,

vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-

ať už vědecké, estetické, politické, komerční

program-pro-zakladni-vzdelavani

nebo osobní povahy. Viz SCHÖNEMANN,

[cit. 30. srpna 2014]. Dále citováno jako RVP ZV.

Bernd: Geschichtsdidaktik, Geschichtskultur,

4.

RVP ZV, s. 46.

Geschichtswissenschaft. In: GÜNTHER-

5.

Tamtéž.

ARNDT, Hilke (Hrsg.): Geschichtsdidaktik.

6.

Blíže k charakteru a fungování Gymnázia

Praxishandbuch für die Sekundarstufe I und II.

Přírodní škola viz TICHÝ, František: Přírodní škola

Berlin 2011, s. 11-22. Srov. BENEŠ, Zdeněk:

– cesta jako cíl aneb Vyprávění o minulosti, současnosti

Historický text a historická kultura. Praha 1995.

3.

a zkušenostech alternativního gymnázia. Semily 2011. 7.

183 — Poznámky

Velké a malé příběhy moderních dějin 2011, Základní

Projekt Dějepis v 21. století (D21) si kladl za cíl

10.

Její význam zdůrazňují kupříkladu Viliam

Zpracováno podle ČINÁTL, Kamil: Naše

Kratochvíl nebo Denisa Labischová, podle

české minulosti aneb jak vzpomínáme. Praha 2014.

kterých lze rodinné vzpomínky velmi dobře

ALEXANDER, Jeffrey C. et al.: Cultural Trauma

uplatnit při vstupní motivaci žáků nebo

and Collective Identity. Berkeley 2004. ASSMANN,

v rámci jejich samotné badatelské činnosti.

Jan: Das kulturelle Gedächtnis: Schrift, Erinnerung und

Viz LABISCHOVÁ, Denisa: Rodinná paměť

politische Identität in frühen Hochkulturen. München

v historickém vědomí (Perspektivou oborově

1992. ASSMANNOVÁ, Aleida: Der lange

didaktického výzkumu). In: Sborník prací Pedagogické

Schatten der Vergangenheit: Erinnerungskultur

fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských

Poznámky — 184

věd, 2013, č. 1, s. 173-185. KRATOCHVÍL,

společenskovědních předmětů: Dějepis

Viliam – DANIŠ, Miroslav: Dejepis 5. Pátrame

a rodinná paměť, záznam debaty z 30. srpna 2012.

28.

Tamtéž, s. 11.

Srovnej WERTSCH, James: It is Possible to

29.

SCHÖNEMANN, Bernd: Geschichtsdidaktik,

po minulosti. Učebnica pre ZŠ. Bratislava 2012. 11.

18.

Memory. In: ERLL, Astrid — NÜNNING, Ansgar

paměti v německém Essenu pod vedením Haralda

History? In: STEARNS, Peter N. – SEIXAS,

s. 11–22. Srov. BENEŠ, Zdeněk: Historický text

(eds.): Cultural Memory Studies. An International and

Welzera bylo v letech 2004-2009 spolunositelem

Peter C. – WINEBURG, Samuel S.: Knowing,

a historická kultura. Praha 1995. Srovnej dále

rozsáhlého celoevropského projektu Europäisierung

Teaching and Learning History: National and

s aktuálním zněním RVP ZV, s. 44n. Viz také

37.

ASSMANN, Aleida: Re-framing Memory, s. 43.

nationaler Erinnerungsräume, v jehož rámci byl

International Perspectives. New York 2000, s. 38.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia.

38.

GÜNTHER-ARNDT, Hilke: Historisches Lernen

Interdisciplinary Handbook. Berlin 2008, s. 110–111.

veden komparativní výzkum historického

19.

Podle Stav výuky soudobých dějin, s. 18.

[online]. Praha 2007, s. 38–39. Dostupné

und Wissenserwerb. In: GÜNTHER-ARNDT,

vědomí a rodinné paměti. Viz WELZER,

20.

Archiv Skupiny vzdělávání ÚSTR, 5. ročník

z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/

Hilke (Hrsg.): Geschichtsdidaktik. Praxishandbuch

Harald – LENZ, Claudia: Is there a European

Letní školy pro učitele dějepisu a příbuzných

uploads/2009/12/RVPG-2007-07_fi nal.

Memory? First Results of Comparative Research


pdf [cit. 30. srpna 2014]. Dále cit. jako RVP G.


ERLL, Astrid: Cultural Memory Studies:

Povahu současné podoby dějepisné výuky a její

An Introduction, In: ERLL, Astrid

21.

Viz Stav výuky soudobých dějin, s. 31.

vztah ke konfliktním interpretacím minulosti

– NÜNNING, Ansgar (ed).: Cultural

Christian – LINDENBERGER, Thomas (eds.):

22.

ČAPEK, Vratislav – PÁTEK, Jaroslav: Dějepis

rozebírá z anglosaské perspektivy například

Memory Studies. An International and

pro střední odborné školy. Praha 2001, s. 172.

kanadský didaktik Peter Seixas. Viz Schweigen!

Interdisciplinary Handbook. Berlin 2008, s. 2.

23.

30.

für die Sekundarstufe I und II. Berlin 2011, s. 18. 39.

Memories. In: BLAIVE, Muriel – GERBEL,

Velké a malé příběhy moderních dějin 2011, Základní

die Kinder! or Does Postmodern History Have

Parafráze názvu článku publikovaného na iDNES.

škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, rozhovor

a Place in the Schools? In: STEARNS, Peter

minulostí a přítomností. In: Slovak Journal of

cz, viz JIŘIČKA, Jan: Máma a táta se narodili za

s pamětníkem (44 let) [online]. Dostupné z: http://

N. – SEIXAS, Peter C. – WINEBURG, Samuel

Political Sciences, roč. 13/2013, č. 4, s. 274-288.

Husáka. Dějepisáři korigují krásné vzpomínky (iDNES.

www.ustrcr.cz/cs/zakladni-skola-a-materska-

S.: Knowing, Teaching and Learning History, s. 19–38.

Srov. BENSA, Alban — MAYER, Françoise.

ASSMANN, Aleida: Re-framing Memory.

(ed.) Antologie francouzských společenských

cz 31. 8. 2012), http://zpravy.idnes.cz/dejepisari-seuci-pracovat-se-vzpominkami-rodin-zaku-p00-/

skola-usti-nad-labem [cit. 1. července 2014]. 24.

31.

40.

MASLOWSKI, Nicolas: Politika paměti. Mezi

WELZER, Harald – MOLLEROVÁ,

Between Individual and Collective Forms

domaci.aspx?c=A120827_103615_domaci_jj.

Sabine – TSCHUGGNALLOVÁ, Karoline:

of Constructing the Past. In: TILMANS,


„Můj děda nebyl nácek“: nacismus a holokaust

Karin – VREE, Frank van – WINTER, Jay:

komunismus. A dále KOPEČEK, Michal: Hledání

v rodinné paměti. Praha 2010, s. 159–166.

Performing the Past: Memory, History and Identity

„paměti národa“. Politika dějin, nostalgie

JIŘIČKA, Jan: Máma a táta se narodili za Husáka.

in Modern Europe. Amsterdam 2010, s. 43.

a české dějepisectví komunismu. Dějiny −

Letní školy pro učitele dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů: Dějepis

25.

Stěžejní pro vytvoření konceptu „kulturelles

Srov. publikaci MAYER, Françoise: Češi a jejich

Dějepisáři korigují krásné vzpomínky [online]. iDNES.

Viz Stav výuky soudobých dějin: výzkumná zpráva.

cz 31. 8. 2012. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/

Gedächtnis“ jsou publikace z 90. let: ASSMANN,

Ústav pro studium totalitních režimů 2012, s. 31

dejepisari-se-uci-pracovat-se-vzpominkami-rodin-

Jan: Das kulturelle Gedächtnis. ASSMANN, Aleida:

interdisciplinárních příspěvků BENSA,

[online]. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/cs/

zaku-p00-/domaci.aspx?c=A120827_103615_

Erinnerungsräume. Formen und Wandlungen des

Alban — MAYER, Françoise. (ed.)

vyzkum-vyuky [cit. 3. července 2014]. Výzkumu

domaci_jj [cit. 25. června 2014]

kulturellen Gedächtnisses. München 1999. První

Diskuse k článku Máma a táta se narodili

jmenovaná publikace je dostupná i českým

26.

32.

věd: Politika paměti. Praha 1998, s. 8–18. 41.


se účastnilo 1593 respondentů ze všech krajů ČR. 15.

ASSMANN, Jan: Communicative and Cultural

Geschichtskultur, Geschichtswissenschaft,

Repression and the Holocaust. Innsbruck 2009.

14.

obyvatel Gmündu a Českých Velenic. Brno 2009. 36.

Teach Beliefs, as well as Knowledge about

Clashes in European Memory. The Case of Communist

13.

probíhají vodním tokem. Odrazy historie ve vnímání

Například Centrum pro interdisciplinární výzkum

on Historical Consciousness and Family

12.

kterých výzkumný tým provedl celkem 142.

Teorie − Kritika, 2007, č. 1, s. 7−26, zde s. 16. 42.

Podrobnosti k tématu viz sborník

Antologie francouzských společenských věd, s. 8-18. 43.

Projev předsedy vlády Petra Nečase u příležitosti předání

Viz LABISCHOVÁ, Denisa: Rodinná paměť,

za Husáka. hafusak2: +15/0, 1. 9. 2012

čtenářům, vyšla pod názvem Kultura a paměť. Písmo,

osvědčení účastníkům odboje proti komunismu, 18. února

s. 173–185. Srov. WINEBURG, Sam: Sinn machen:

22:53. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/

vzpomínky a politická identita v rozvinutých kulturách

2013 [online]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/

Wie Erinnerungen zwischen Generationen

diskuse.aspx?iddiskuse=A120827_103615_

starověku v roce 2001 v nakladatelství Prostor.

clenove-vlady/premier/vyznamne-projevy/projev-

gebildet wird. In: WELZER, Harald (ed.):

domaci_jj [cit. 25. června 2014]

ASSMANN, Jan: Kultura a paměť. Písmo,

predsedy-vlady-petra-necas-u-prilezitosti-predaniosvedceni-ucastnikum-odboje-proti-komunismu-

WELZER, Harald – MOLLEROVÁ, Sabine

vzpomínky a politická identita v rozvinutých

Tradierung. Hamburg 2001, s. 179–204.

– TSCHUGGNALLOVÁ, Karoline: „Můj

kulturách starověku. Praha 2001, s. 49.

16.

LABISCHOVÁ, Denisa: Rodinná paměť, s. 183.

děda nebyl nácek“. Výzkum probíhal ve 31

17.


náhodně vybraných německých rodinách


formou vícegeneračních rozhovorů,

Das Soziale Gedächtnis, Geschichte, Erinnerungen,

185 — Poznámky

27.

33.

34. 35.

MAYER, Françoise: Češi a jejich komunismus.

-18--unora-2013-103591 [cit. 13. července 2014]. 44.

Legislativní praxe měla za následek ustanovení

Paměť a politická identita. Praha 2009.

nevládní asociace Svoboda pro historii, jejímž cílem

BLAIVE, Muriel — MOLDEN, Berthold: Hranice

je bránit názorovou svobodu historiků proti

Poznámky — 186

45. 46.

politické intervenci. Viz http://www.lph-asso.fr/.

Greenhill, Eilean: Museum education. In:

Nepotřebujeme uzákoňování dějin. http://www.

THOMPSON, John M. A. (ed.): Manual

czsk.net/svet/clanky/publicistika/dejiny.html

of Curatoship. A guide to museum practice,

European Parliament resolution of 2 April 2009 on

Londýn 1992, s. 670–689. Pro oblast

European conscience and totalitarianism [online].

památkové péče viz CORBISHLEY, Mike:

Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/

Pinning down the Past. Archaeology, heritage and

sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-

education today. Woodbridge 2011, s. 236–250.

65.

Tamtéž.

JAGOŠOVÁ, Lucie – MRÁZOVÁ-

66.

Tamtéž, s. 292. Srov. Havlůjová, Hana: Silný

TA-2009-0213+0+DOC+XML+V0// 47. 48. 49.

50. 51.

52.

EN [cit. 5. července 2014].

KRAJÍČKOVÁ, Lenka: Objektové učení jako

NORA, Pierre: Les Lieux

základ muzejní didaktiky. In: Muzejní pedagogika

de Mémoire. Paris 1984–1992.

dnes. Sborník příspěvků z mezinárodní konference

SABROW, Martin:

pořádané Katedrou výtvarné výchovy PdF UP

Erinnerungsorte der DDR. München 2009.

v Olomouci 6. 5. 2008. Olomouc 2008, s. 225–236.

MATĚJKA, Ondřej. Tragická místa

Dále viz příslušné pasáže. in In: JAGOŠOVÁ,

paměti: Průvodce po historii jednoho

Lucie - JŮVA, Vladimír - MRÁZOVÁ, Lenka:

regionu 1938-1945. Praha 2010, s. 17.

Muzejní pedagogika. Metodologické a didaktické aspekty

vzdělávacích projektů jako Nationalsozialismus und

CONNERTON, Paul:

Holocaust Gedächtnis und Gegenwart (viz http://

Seven types of forgetting, s. 60–69.

www.erinnern.at/bundeslaender/oesterreich)

WESSEL, Ineke – MOULDS, Michelle L.:

nebo Shoa.de. Zukunft braucht Erinnerung (viz http://www.zukunft-braucht-erinnerung.de).

How many types of forgetting?, s. 291.

hlas ticha aneb genius loci (v) paměti, s. 150–151.

2. Vzpomínky jako školní historický pramen

73.

Le GOFF, Jacques: Paměť a dějiny. Praha 2007, s. 73–74.

74.

Kosmův letopis český s pokračováními kanovníka Vyšehradského a mnicha Sázavského. Překlad V. V. Tomek. Praha 1882, s. 2.

75.

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana:

67.

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny 20. století. Praha 2004, s. 147.

68.

Naslouchat hlasům paměti, s. 26–27. 76.

Srov. VANĚK, Miroslav – MÜCKE,

K proměnám historiografie v 2. polovině 20. století blíže IGGERS, Georg G.: Dějepisectví ve 20. století:

muzejní edukace. Brno 2010. ŠOBÁŇOVÁ, Petra:

Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana: Naslouchat

Muzejní edukace. Olomouc 2012. ŠOBÁŇOVÁ,

hlasům paměti. Teoretické a praktické

PÝCHA, Čeněk: Duchcovský viadukt.

Petra: Edukační potenciál muzea. Olomouc 2012.

aspekty orální historie. Praha 2007, s. 26.

podle MertoN, Robert K.: Studie

Socialistická politika paměti na regionální úrovni.

FULKOVÁ, Marie – HAJDUŠKOVÁ, Lucie –

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel:

ze sociologické teorie. Praha, 2007, s. 36.

In: ŠUSTROVÁ, Radka – HEDLOVÁ, Luba (eds.):

SEHNALÍKOVÁ, Vladimíra: Muzejní a galerijní

Škola v orální historii – orální historie ve

Česká paměť: Národ, dějiny a místa paměti. Praha 2014.

edukace. Vlastní cestou k umění. Vzdělávací programy

škole. Orální historie a výuka dějepisu.

O paměti, historii, vědomí a nevědomí.

HOJDA, Zdeněk – POKORNÝ, Jiří: Pomníky

Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie

In: ŠUSTOVÁ, Magdaléna (ed.): Dějiny ve

Současná bádání v paměťových studiích.

a zapomníky. Praha 1996. V této souvislosti se

Rudolfinum v roce 2011. Praha 2012. TYTÉŽ:

škole. Škola v dějinách. Praha 2010, s. 177–187.

Dějiny – teorie – kritika, 2007, č. 2, s. 252.

vybaví nejznámější „zapomníky“ jako Stalinův

Galerijní a muzejní edukace 2: umění a kultura ve

pomník v Praze na Letné (1955-1962) nebo

školním kontextu: učení z umění: vzdělávací programy

o století starší pomník maršála Radeckého,

Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Galerie

odstraněný z Malostranského náměstí v Praze po

69.

70.

LABISCHOVÁ, Denisa: Rodinná

od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha 2002. 77.

78.

79.

Tzv. Thomasův teorém. Citováno

ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila:


paměť v historickém vědomí, s. 177–183.


Srov. Nauka o pramenech: Klasifikace historických


Rudolfinum v letech 2012 a 2013. Praha 2013.

pramenů. Paleografie.org [online]. Dostupné

a rodinná paměť, záznam debaty z 30.

71.

Objects and Memory: Educational Initiative. [online].

z: http://www.paleografie.org/UK/index.

srpna 2012. Srov. BELLOVÁ-SOARESOVÁ,

Radecký reprezentoval prorakouskou loajalitu,

Dostupné z: http://www.objectsandmemory.org/

php?target=gallery301 [cit. 4. července 2014].

Lina – WOODOVÁ, Karen: Vyučování

pomník komunistického diktátora symbolizoval

Education/Education.htm [cit. 15. července 2014].

V německých didaktických syntézách, které

humanitních předmětů z hlediska kritické

CONNERTON, Paul: Seven types of

již zohledňují výsledky západních paměťových

gramotnosti. Kritické listy, 2010, č. 40, s. 4–10.

57.

58.

72.

Srov. HAVLŮJOVÁ, Hana: Silný hlas ticha

forgetting. Memory Studies, 2008, č. 1, s. 59–71.

studií, se proto například setkáváme s tím, že

aneb genius loci (v) paměti. In: MÄRC,

WESSEL, Ineke – MOULDS, Michelle L.:

vzpomínky pamětníků nebo reflexe obrazů

Josef – LENCOVÁ, Hana a kol.: Brána

How many types of forgetting? Comments on

holokaustu v kulturní paměti jsou pokládány za

školního dějepisu otevřená. Možnosti výuky

Connerton. Memory Studies, 2008, č. 3, s. 287–294.

nedílnou součást dějepisné výuky i vzdělávání

na rozvoj intelektových schopností žiakov vo výučbe dejepisu. In: Didaktické a metodické

mimo školu. Ústí nad Labem 2012, s. 134–153.

59.

CONNERTON, Paul: Seven types of forgetting, s. 59.

veřejnosti. Srov. BOCKSCHATZ, Gerhard-

Srov. PARKAN, František a kol.: Výchova

60.

WESSEL, Ineke – MOULDS, Michelle

Henke: Zeitzeugenbefragung. In: MAYER,

L.: How many types of forgetting?, s. 289.

Ulrich – PANDEL, Hans-Jürgen – SCHNEIDER,

CONNERTON, Paul:

Gerhard (Hrsg.): Handbuch Methoden im

Seven types of forgetting, s. 59n.

Geschichtsunterricht. Schwalbach/Ts. 2013, s. 354–370.

ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Metodická příručka. Praha 2008, s. 21n. 55.

64.

Výstižné jsou například také názvy relevantních

ASSMANN, Aleida: Der lange

odmítaný kult osobnosti J. V. Stalina.

54.

63.

WESSEL, Ineke – MOULDS, Michelle L.: How many types of forgetting?, s. 292.

Schatten der Vergangenheit, s. 217.

vzniku první Československé republiky. Zatímco

53.

56.

62.

Základní muzeologický text viz Hooper-

187 — Poznámky

61.

80.

BENEŠ, Zdeněk: Historický text a historická kultura, s. 83.

81.

KRATOCHVÍL, Viliam: Didaktické stratégie

inspirace. Dějepis ve škole II. Praha 2002, s. 7–55 82.

BOCKSCHATZ, Gerhard-Henke: Zeitzeugenbefragung, s. 356–357.

83.

Viz BYČKOVSKÝ, Petr – KOTÁSEK, Jiří: Nová

Poznámky — 188

teorie klasifikování cílů ve vzdělávání: Revize

ve kterých představují rozhovory s pamětníkem

Barbara: Techniky orální historie: jak organizovat

a formulovány v singuláru, ostatní jsme

Bloomovy taxonomie, Pedagogika, roč. 54, 2004,

hlavní aktivitu. Koordinátoři těchto projektů

a vést orálně historické rozhovory. MEMO, časopis

doplnili později. Srov. také STRADLING,

s. 237–242. Dále také HUDECOVÁ, Dagmar.:

jsou zpravidla motivováni snahou zaznamenat

pro orální historii, 2011, č. 1, s. 10. Srov. Jeden

Robert: Jak učit evropské dějiny, s. 147n. (Analýza

Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů [online].

individuální svědectví generací války a 50.

svět na školách. Příběhy bezpráví – z místa, kde

a interpretace orální historie), s. 152n.

Dostupné z: http://www.msmt.cz/Files/DOC/ NHRevizeBloomovytaxonomieedukace.doc

let, které postupně umírají. Viz také Kapitola 3. asociace orální historie cit. v Kapitole 3.

o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné

Conelißenem definovat jako všechny myslitelné

89.

K tomu viz Pravidla psychické bezpečnosti

praxe. Praha 2008, s. 69. HAVLŮJOVÁ,

formy vědomého vzpomínání na historické

Analýza historických pramenů podle Stradlinga

v Osobnostní a sociální výchově – publikace z roku

Hana – LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní

události, osobnosti a procesy, mající estetickou,

od žáků vyžaduje: 1) dovednosti kritické analýzy

2007 je volně ke stažení na webových stránkách

dědictví a udržitelný rozvoj místních komunit ve

politickou i poznávací povahu. Nositeli kultury

a interpretace, které historik aplikuje na jakýkoliv typ

projektu Odyssea. Viz http://www.odyssea.cz/

školní praxi: Metodická doporučení a příklady dobré

vzpomínání jsou jednotlivci, sociální skupiny

důkazů; 2) znalosti a chápání, které pomáhají zasadit

metodiky-osv.php?cast=psychicka-bezpecnost.

praxe pro učitele základních a středních škol. Praha

i celé národy, přičemž jejich konání může mít

Robert. Jak učit evropské dějiny 20. století, s. 145.

85.

Kulturu vzpomínání můžeme spolu s Christophem

2012. PARKAN, František a kol.: Výchova ke

konsenzuální i konfliktní povahu. Důležitým

doložit ochota problematizovat morální postoje

vztahu ke kulturně historickému dědictví. HES,

rysem na kultuře vzpomínání je potřeba minulosti

konfrontací s jinými prameny; 4) chápání procesů,

nebo hodnoty členů rodiny. Srov. NAJBERT,

Milan: Oral history a edukační prostředí. In:

pro definování současné identity. CORNELIßEN,

jimiž byly analyzované důkazy vytvořeny. Tamtéž.

Jaroslav: Rodinná paměť ve výuce tzv.

Brána školního dějepisu otevřená, s. 121–132.

Christoph: Was heißt Erinnerungskultur?

Srov. PETERSON, Andrew: Moral Learning

normalizace. Velké a malé příběhy moderních

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny, s.

Begriff – Methoden – Perspektiven. Geschichte in

in History Education. In: DAVIES, Ian (ed.):

dějin. MEMO: časopis pro orální historii, 2011, č. 2,

152. Viliam Kratochvíl s Hanou Mlynarčíkovou

Debates in History Teaching. Londýn 2010, s. 161–171.

roč. 1, s. 98–120. Viz také WELZER, Harald –

navrhují pro základní školy následující soubor

Srov. RVP ZV, Výchova k občanství s. 44–46,

MOLLEROVÁ, Sabine – TSCHUGGNALLOVÁ,

otázek: Kdo je autorom prameňa?; Kedy bol

paměť v projektové výuce na českých školách.

97.

Wissenschaft und Unterricht, 2003, č. 54, s. 548–563. 102. NAJBERT, Jaroslav – VACHKOVÁ, Iva: Rodinná

Karoline: „Můj děda nebyl nácek“, s. 17–37.

napsaný; Čo je obsahom prameňa?; Komu bol

In: Sborník z konference „I mlčení je lež: paměť

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny,

prameň určený?; Aký bol zámer autora prameňa?

a paměti, zapomínání a vzpomínání ve školním dějepise“

Dále viz také HAVLÍNOVÁ, Ivana: Historie

s. 145. Historical Association, T.E.A.C.H. Teaching

Viz KRATOCHVÍL, Viliam – MLYNARČÍKOVÁ,

jako lidský příběh – metody orální historie ve

Emotive and Controversial History. A Report from

Hana: Maturita po novom: dejepis, externá

výuce výchovy k občanství a společenských

The Historical Association on the Challenges and

věd. In: MÄRC, Josef – LENCOVÁ, Hana

Opportunities for Teaching Emotive and Controversial

a kol.: Brána školního dějepisu otevřená, s. 108–121. Srov. RVP ZV, Osobnostní a sociální

Občanský a společenskovědní základ, s. 38–42.

91.

výchova, s. 108–111; Výchova demokratického občana, s. 111–113; Mediální výchova, s. výchova, s. 66–69; Mediální výchova, s. 77–81.

a definitivních závěrů, ale je kladením otázek,

History, London, 2007, s. 3–19 [online]. Dostupné

s. 146. Tabulka 3: Hodnocení zvukového

jimiž se současnost prostřednictvím minulosti

z: http://www.history.org.uk/resources/

záznamu rozhovoru nebo jeho přepis.

ptá po svém vlastním charakteru a své možné

Archiv Skupiny vzdělávání ÚSTR.

budoucnosti.“ Viz RVP ZV, s. 44. Současně si žáci

Srov. BOCKSCHATZ, Gerhard-

mohli vyzkoušet, jak obtížné je „rozpoznávat projevy

v Osobnostní a sociální výchově.

Henke: Zeitzeugenbefragung, s. 187–188.

a příčiny subjektivního výběru informací, hodnotit

93.

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny, s. 69.

Dále LABISCHOVÁ, Denisa –

fakta, dobrat se objektivního posouzení společenských

Srov. Historical Assiociation, T.E.A.C.H. s. 3–19.

GRACOVÁ, Blažena: Příručka ke studiu

94.

STRADLING, Robert:

didaktiky dějepisu. Ostrava 2010, s. 90–91.

účinnosti dnem 29. září 2009, respektive finanční podpora projektů zaměřených na zkvalitnění

není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny,

98.

Srov. Pravidla psychické bezpečnosti

Viz Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století, č. j.: 17 245/2009 – 22, které nabylo

(Ústí nad Labem, 6. a 7. prosince 2012), v tisku. 103. Srov. „Žáci jsou vedeni k poznání, že historie

část/interná část, testy. Bratislava 2007, s. 99.

resource_780.html [cit. 2. července 2014]. 92.

121-123. RVP G, Osobnostní a sociální 87.

101.

U narátorů ani tazatelů se dá jen výjimečně

50–53; Etická výchova s. 96–100. RVP G,

86.

FOLTÝN, Dušan: Prameny paměti. Sedm kapitol

ověření autenticity a věrohodnosti důkazů jejich

tyto důkazy do historického kontextu; 3) schopnost

90.

96.

(Analýza a interpretace písemných pramenů).

Srov. prohlášení Mezinárodní

[cit. 15. června 2014]. Srov. STRADLING,

84.

žijeme. Manuál pro žáky a studenty. Praha 2012.

88.

Jak učit evropské dějiny, s. 152.

100. Zpracováno s využitím taxonomie učebních

jevů současnosti i minulosti.“ Viz RVP ZV, s. 46. 104. Zpracováno podle Střípky z normalizace: Učíme se navzájem, Gymnázium Nové Strašecí

Srov. VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel: Škola

úloh dle D. Tollingerové. Viz TOLLINGEROVÁ,

– prezentace výsledků projektu. Vyučující:

výuky soudobých dějin na českých školách

v orální historii, s. 177–187. VANĚK, Miroslav:

Dana: Úvod do teorie a praxe programované

Iva Vachková. Náslech dne 19. června 2012:

v rámci Operačního programu Vzdělávání pro

Orální historie a její využití ve výuce dějepisu.

výuky a výcviku. Příloha časopisu Odborná

konkurenceschopnost ESF v roce 2011. Učitelé

In: BENEŠ, Zdeněk (ed.) Dvojí rok 1968?: zlomové

výchova, 1970–71, č. 2–5. Otázky, které používali

105. STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny, s. 143.

tak mají v posledních letech mnohem větší

roky 1968 a 1989 v českých a německých učebnicích

pro individuální reflexe pamětnických vyprávění

106. Zpracování projektu ve formě středoškolské

příležitost zapojit se s žáky do školních aktivit,

dějepisu. Praha 2010, s. 101–113. TRUESDELL,

žáci projektových škol, jsou zvýrazněny

189 — Poznámky

95.

99.

Hana Havlůjová. Uloženo v Archivu D21.

odborné práce je ke stažení na stránkách archivu

Poznámky — 190

školních projektů. SLADKÝ, Richard a kol.: Vesnice

107.

116.

humanitních předmětů z hlediska kritické

Přírodní škola 2012 (rukopis). Viz http://www.

časopis pro orální historii, 2012, č. 2, s. 50. Zkušenosti

stupně vzdělávání. Dále také Doporučení

archiv.prirodniskola.cz/expedice/ralsko2012.html.

našich pilotních učitelů takto vyhrocenou

MŠMT k výuce dějin 20. století‚ Praha 2009.

Archiv Gymnázia Přírodní škola, dokumentace

situaci nemohou potvrdit. Domníváme se,

expediční skupiny Vesnice v proměně,

že na tvorbu konfliktních sociálních vztahů

žákovská reflexe (nepublikováno). Z důvodů

současné generace žáků ve třídách mají

126.

BARTLOVÁ, Milena: Historie v muzeu, s. 54.

[online]. Projekt Odyssea, 2007. Dostupné

anonymizace bylo pamětníkovo jméno pozměněno.

vzpomínky prarodičů spíše marginální vliv.

127.

Tamtéž.

z http://www.odyssea.cz/metodiky-osv.

Popsaný konflikt může být projevem dlouhodobě

128. Podle PETERSON, Andrew: Moral Learning

a kol.: Vesnice v proměně, s. 28–30. 109. Například studentka zlínského gymnázia,

117.

124. Srov. aktuální znění RVP pro různé

gramotnosti. Kritické listy, 2010, č. 40, s. 5. 136. SLAVÍK, Jan: Hodnocení v současné škole. Východiska a nové

125. WALSH, Paddy: Education and Meaning: Philosophy in Practice. London 1993, s. 182.

narušených vztahů v třídním kolektivu.

in History Education, s. 168. A dále také

metody pro praxi. Praha 1999, s. 149–168. 137.

PEKÁRKOVÁ, Anna: Přemýšlíme o hodnotách

php?cast=lekce-osv [cit. 9. července 2014]. 138. KOFLEROVÁ, Šárka – MUROŇOVÁ,

HAVLÍNOVÁ, Ivana: Historie jako lidský

FONTANA, David: Psychologie ve školní praxi.

Eva: Škola a křesťanství. Metodická příručka

která vedla vícegenerační rozhovor, zjistila,

příběh – metody orální historie ve výuce

Příručka pro učitele. Praha 2010, s. 232–242.

pro učitele. Brno 2011, s. 219–225 (Diskuse

že kolektivizaci hodnotila, z jejího pohledu

výchovy k občanství a společenských

Podle PETERSON, Andrew: Moral

o smyslu utrpení), s. 227–234 (Diskuse o vině).

paradoxně, nejsmířlivěji generace, kterou

věd. In: MÄRC, Josef – LENCOVÁ,

nedobrovolné združstevnění majetku bezprostředně postihlo: „Prababička ke

Hana: Brána školního dějepisu otevřená, s. 109.

čekala. Podle vyprávění, které jsem slýchávala

Learning in History Education, s. 162. 130. Tamtéž, s. 168. Srov. například tzv.

3. Besedy s pamětníky, nebo aplikace metody orální historie?

Srov. LIESSMANN, Konrad Paul: Teorie

kamarádský soud, se kterým pracoval polský

nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha 2008.

předválečný pedagog Janusz Korczak in

119.

PETERSON, Andrew: Moral

KORCZAK, Janusz: Jak milovat dítě. Vybrané

139.

Learning in History Education, s. 162.

kapitoly. Praha 2012, s. 123n. Viz také

140. Viz například Doporučení MŠMT k výuce

jako malá, jsem čekala větší odpor k tehdejšímu režimu, hlavně kvůli chování komunistů

129.

118.

komunismu nebyla až tak kritická, jak jsem

111.

na vlnách transformace. Praha 2013.

využití orální historie ve výuce dějepisu. MEMO:

108. Viz SLADKÝ, Richard

110.

MORÁVKOVÁ, Naděžda: K některým problémům

v proměně – život na venkově v 2. polovině 20. století.

120. SMITH, Robert I.: Values in history and

dějin 20. století‚ Praha 2009.

TICHÝ, František: Přírodní škola – cesta jako cíl.

Příběhy bezpráví. O projektu. Viz https://www.

social studies. In: TOMLISON, Peter

k družstvům (JZD).“ Archiv D21, studentská

– QUINTON, Margaret (eds): Values

přílohy časopisu Dějiny a současnost.

jsns.cz/cz/article/24/O_projektu.html. Člověk

reflexe, Gymnázium Zlín-Lesní čtvrť, 2014.

Across the Curriculum. London 1986, s. 77–86.

Číslo bylo věnováno tématu „Když se

v tísni kromě tradičních besed s pamětníky

Podle KINLOCH, Nicholas: Parallel catastrophes?

řekne kádrování“. Viz Dějiny a současnost,

realizuje i projekt Z místa, kde žijeme, v jehož

2009, č. 11, s. 29. Viz Příloha 11 na webu D21.

rámci studentské týmy desítek škol pátrají po

121.

Text dopisu byl citován podle obrazové

141.

k rodině vzhledem k pradědečkově postoji

Srov. také Byčkovský, Petr – KOTÁSEK, Jiří:

131.

MATĚJKA, Ondřej: Tragická místa paměti, s. 162.

Nová teorie klasifikování cílů ve vzdělávání.

Uniqueness, redemption and the Shoah. In:

Pedagogika, roč. 54, 2004, č. 3, s. 227–242.

Teaching History 2001, s. 8–14. Citováno dle

A dále také HUDECOVÁ, Dagmar: Revize

PETERSON, Andrew: Moral learning in History

Peter: Tváří v tvář historii. Prezentace projektu.

zvůle komunistického režimu.“ Viz https://www.jsns.

Bloomovy taxonomie edukačních cílů, s. 5–7.

Education, s. 163. Srov. také diskusi o postmoderně

[online] Dostupné z: http://tvarivtvar.cz/wp-

cz/cz/article/21/Z_mista,_kde_zijeme.html.

K pojmu multiperspektivita více STRADLING,

a šoa, zejm. práce Dominicka LaCapry: LACAPRA,

Robert: Multiperspektivita ve vyučování

Dominick: Representing the Holocaust: History,

dějepisu. Příručka pro učitele. Praha 2004,

Theory, Trauma. New York 1994. TÝŽ: History and

[online]. Metodický portál RVP: Články,10.

(angl. empowerment), které reflektují především

zvláště s. 10–19. Multiperspektivitu nevnímá

Memory after Auschwitz. New York 1998. TÝŽ:

04. 2008. Dostupné z: http://clanky.rvp.

společenský dopad pedagogických procesů. Podle

Writing History, Writing Trauma, Baltimore 2001.

cz/clanek/c/Z/2209/program-tvari-v-tvar-

těchto teorií přebírají učící se jedinci již v rámci

historii-.html/ [cit. 25. června 2014]. Další

školní docházky reálnou odpovědnost nejen za

pouze jako strategii ve výuce, ale současně jako predispozici – „schopnost a ochota

osudech lidí, do jejichž životů „dramaticky zasáhla

132. ALBRECHT, Petr – ANÝŽ, Roman – SOKOL,

133.

122. Srov. JÍROVÝ, Zdeněk: Postavení muzeí v místní

content/uploads/tth.pdf [cit. 25. června 2014].

142. MATĚJKA, Ondřej: Tragická místa paměti, s. 17.

ANÝŽ, Roman: Program „Tváří v tvář historii“

143.

Srov. sociální pedagogické teorie tzv. zmocnění

posoudit situaci z různých úhlů pohledů“.

a regionální kultuře. In: BRABCOVÁ, Alexandra

projekty, které používají obdobnou metodiku,

své vzdělávání, ale také za zlepšování kvality

BACH, Jonathan: The Taste Remains.

(ed.): Brána muzea otevřená. Průvodce na cestě muzea

využívají vzpomínky pamětníků a orientují

života ve svém okolí. Z těchto teorií vycházejí

Consumption, (N)ostalgia, and the Production of

k lidem a lidí do muzea. Náchod 2002, s. 132–141.

se na hodnotovou výchovu viz Kapitola 3.

například koncepty inkluzivního vzdělávání či

East Germany. Public Culture, 2002, č. 3, s. 545–556.

Dále také BARTLOVÁ, Milena: Historie v muzeu.

113.

ČINÁTL, Kamil: Naše české minulosti, s. 176.

Problémy a perspektivy. In: Tamtéž, BRABCOVÁ,

114.

KOPEČEK, Michal: Hledání „paměti národa“, s. 11.

Alexandra. (ed.) Brána muzea otevřená, s. 52–62.

115.

Tamtéž, s. 18.

112.

191 — Poznámky

123. Srov. MOORE, Dana: Učitelé

134. Archiv časopisu Kritické listy je dostupný z: 135.

aktivního občanství, komunitního učení, globální

http://www.kritickemysleni.cz/klisty_archiv.php.

a environmentální výchovy. Viz například

BELLOVÁ-SOARESOVÁ, Lina –

BERTRAND, Yves: Soudobé teorie vzdělávání.

WOODOVÁ, Karen: Vyučování

Praha 1998, s. 164n. Dále také ILLERIS, Helene:

Poznámky — 192

Museums and galleries as performative sites for

Tamtéž, s. 86. Tuto praxi školních besed ironizuje

orální historie ve výuce dějepisu. MEMO: časopis

lifelong learning: constructions, deconstructions

153.

ukázka besedy s příslušníkem VB z filmu Pelíšky

pro orální historii, 2012, roč. 2, č. 2, s. 52.

and reconstructions of audience positions in

(1999, r. Jan Hřebejk), ve které učitel (Jaroslav

museum and gallery education. Museum and

Dušek) obhajuje před rozpačitými žáky zastřelení

Society, 2006, roč. 4, č. 1, s. 15–26. Srov. také HAVLŮJOVÁ, Hana – LEŠNEROVÁ, Jana

nevinného motocyklisty – „narušitele“.

161. 162.

154. Praxe čestných stráží u míst paměti je

a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi. 170.

Srov. BOCKSCHATZ, Gerhard-Henke:

Vycházíme z VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel

Oral History im Geschichtsunterricht.

– PELIKÁNOVÁ, Hana: Naslouchat hlasům paměti.

Geschichte lernen, 2000, č. 76, s. 18–24.

Ke studiu českých soudobých dějin lze z produkce

171.

Centra doporučit například VANĚK, Miroslav

PARKAN, František a kol.: Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví, s. 28.

(ed.): Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních

zpodobněna například na sousoší rudoarmějce

(ed.): Ostrůvky svobody: Kulturní a občanské aktivity

komunit ve školní praxi. Viz dále Kapitola 4 a 5.

s pionýrskou stráží sochaře Josefa Malejovského

mladé generace v 80. letech v Československu. Praha

zúčastnit se odborných školení nebo požádat

144. Učitelé nezřídka vnímají besedy s pamětníky

172.

Méně zkušeným učitelům doporučujeme

v pardubických Tyršových sadech. O praxi

2002; Týž Mocní? A bezmocní? Politické elity

o spolupráci vzdělávací instituce, které mohou

a orální historii jako synonyma. Například

ritualizace připomínání válečných a odbojových

a disent v období tzv. normalizace. Interpretační

žáky odborně připravit a vést. Akreditovaný

ve výzkumu Hany Prunerové, realizovaném

zásluh více KŠIŇAN, Michal: Komunisti a povstania:

studie životopisných interview. Praha 2006;

seminář pro výuku orální historie na školách

v roce 2012 mezi učiteli základních škol, 90 %

Ritualizácia pripomínania si protifašistických

VANĚK, Miroslav – URBÁŠEK, Pavel:

nabízí např. Centrum orální historie ÚSD AV

respondentů uvedlo, že používají metodu orální

povstaní v strednej Európe (1945-1960). Krakow

Vítězové? Poražení? Životopisná interview. Díl 1,

historie v podobě besedy s pamětníkem. Viz

2012. Srov. Kapitola 1 v této příručce.

Disent v období tzv. normalizace. Díl 2, Politické

Pokud je nevyplňovali hosté na besedách, snažili

elity v období tzv. normalizace. Praha 2005.

Zeitzeugenbefragung, s. 355–358. Dále

Obě instituce jsou také členy International

např. STRADLING, Robert: Jak učit

PRUNEROVÁ, Hana: Dva studentské didaktické

155.

BOCKSCHATZ, Gerhard-Henke:

projekty s využitím metody orální historie pro

se o to alespoň historikové. Kniha kolektivu

výuku dějepisu na ZŠ. MEMO: časopis pro orální

autorů pod vedením Vojtěcha Mencla Křižovatky

Oral History Association (IOHA), jejíž 16.

historii, 2012, roč. 2, č. 1, s. 45–57, zde s. 53.

20. století. Světlo na bílá místa v našich dějinách (Praha

mezinárodní kongres se konal v roce 2010 v Praze.

174.

HES, Milan: Promluvili o zlu. Praha 2013, s. 285.

1990) směřovala do škol ve 170tisícovém nákladu.

Viz blíže Centrum orální historie ÚSD AV ČR

175.

Archiv D21, záznam z metodického semináře

Viz PRUNEROVÁ, Hana: Dva studentské

(http://www.coh.usd.cas.cz/cs/home) a dále

146. Tamtéž.

didaktické projekty s využitím metody orální

Česká asociace orální historie (https://sites.

147.

ŠTORCH, Eduard – ČONDL, Karel:

historie pro výuku dějepisu na ZŠ. MEMO:

google.com/site/czechoralhistoryassociation).

Pracovní učebnice dějepisu. Díl 3. pro třetí třídu

časopis pro orální historii, s. 45–57. Dotazníkový

měšťanských škol. Praha 1937, s. 182–183.

průzkum H. Prunerové vychází sice z poměrně

145.

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny 20. století, s. 146.

156.

148. Srov. hodnocení v MÄRC, Josef: Války a boje

149.

malého vzorku (20 učitelů) na to, abychom 165.

učitelů pilotních škol, ÚSTR, 11. 10. 2013. 176.

K mediálnímu obrazu ÚSTR viz ČINÁTL,

177.

Pro srovnání z 19 rozhovorů, pořízených ve

Kamil: Naše české minulosti, s. 343.

http://www.coh.usd.cas.cz/cs/oralni-

školním roce 2011/2012 na Gymnázium J.

historie [cit. 22. června 2014].

A. Komenského v Novém Strašecí, odmítlo

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny

deset pamětníků souhlas se zpracováním

jejich zkušenosti mohli generalizovat. Nicméně

Dějepis ve škole – škola v dějinách, s. 146.

v případě tohoto kvalitativně zaměřeného

20. století, s. 146; VANĚK, Miroslav – MÜCKE,

udělit a pouze dva souhlasili s uveřejněním

ŠTORCH, Eduard – ČONDL, Karel:

výzkumu můžeme zachycené názory na rizika

Pavel: Škola v orální historii, s. 186.

rozhovoru bez anonymizace na webu projektu.

Pracovní učebnice dějepisu, s. 182–183

pamětnických besed ve škole celkem přesvědčivě

STRADLING, Robert: Jak učit

Pro více informací o etických a právních

evropské dějiny 20. století, s. 146.

souvislostech vedení rozhovorů viz VANĚK,

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel:

Miroslav – MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ,

Škola v orální historii, s. 186.

Hana: Naslouchat hlasům paměti, s. 151–156.

166.

potvrdit i z vlastní pedagogické praxe.

Štorcha. In: ŠUSTOVÁ, Magdalena: Dějepis

157.

ve škole – škola v dějinách, s. 139–143.

158. Srov. vymezení metody orální historie in

Tamtéž.

167.

Učební osnovy pro 6. až 11. ročník všeobecně

VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel –

168. Tamtéž.

vzdělávacích škol. Dějepis. Výnos ministerstva

PELIKÁNOVÁ, Hana: Naslouchat hlasům paměti.

169.

178.

Standardní dotazníky totiž vyžadují souhlas pro

MATĚJKA, Ondřej: Tragická místa paměti;

využití jakoukoliv formou a prostřednictvím

Jeden z učitelů ve zmiňovaném dotazníkovém

dále viz BÍLKOVÁ, Eva: „Zpátky ni krok!“

všech známých médií („in any medium or form“).

Srov. např. DOHNAL, Miloň a kol.: Metodická

průzkumu Hany Prunerové popsal incident,

Ohlédnutí za výchovně vzdělávacím komunitním

Originál takového souhlasu je ke stažení např.

příručka k učebnici Dějepis pro 8. ročník základní

při kterém se nervově labilní starší narátor

projektem realizovaným v Jičíně k 20. výročí

na stránkách mezinárodní vzdělávací společnosti

školy. Praha 1983, s. 14. ŠTEFEK, Karel –

dostal do konfliktu se studentem, který

Sametové revoluce. Jičín 2010; PARKAN,

Pearson, viz http://www.phschool.com/eteach/

CHAUER, Miroslav – ŠIMŮNKOVÁ, Svatava:

neprojevoval dostatek úcty k jeho příběhu.

František a kol.: Výchova ke vztahu ke kulturně

školství ze dne 25. dubna 1954, s. 5. 152.

164. Orální historie [online]. Dostupné z:

evropské dějiny 20. století, s. 146.

Eduarda Štorcha. In: ŠUSTOVÁ, Magdalena:

150. MÄRC, Josef: Války a boje Eduarda

151.

163.

ČR, viz http://www.coh.usd.cas.cz/cs/home. 173.

Kapitoly z didaktiky dějepisu: Učební texty vysokých škol. Hradec Králové 1985, s. 85 a 86.

193 — Poznámky

159.

160. Doporučujeme ke srovnání MORÁVKOVÁ, Naděžda: K některým problémům využití

historickému dědictví. HAVLŮJOVÁ, Hana – LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní dědictví

social_studies/2003_04/sample_release_form.pdf. 179.

Archiv D21, záznam z metodického semináře učitelů pilotních škol, ÚSTR, Lada Cejpová, 28. března 2014.

Poznámky — 194

180. Doing a Classroom Oral History Project. A Cautionary note [online]. Dostupné z: http://www. phschool.com/eteach/social_studies/2003_04/ 181.

podle okolností, protože se během natáčení vyskytne

pramenů, které lze pro motivační fázi využít,

„Můj děda nebyl nácek“, s. 154–161.

spousta kompromisů, se kterými budete muset počítat.

je k dispozici na internetu. Rozsáhlou

Neexistuje však návod, jakým způsobem byste to měli

databázi klipů nebo karikatur nabízí web

186. Analýza zpracovaných rozhovorů z pilotních

essay.html [cit. 29. června 2014].

škol jako by potvrzovala naprostou převahu

udělat, protože každé pravidlo, které bylo vymyšleno,

D21, portál Modernídějiny.cz obsahuje sekci

Příběhy našich sousedů je vzdělávací projekt

souhlasného přijetí informací z rozhovorů,

může být překonáno kreativnějším a pravidla by vás

Antologie pramenů, vizuální kultuře 50. let

neziskové organizace Post Bellum pro žáky

které žáci zachytili ve svých zpětných

neměla paralyzovat.“ Viz VANĚK, Miroslav: O orální

se věnuje projekt FAVU VUT Padesátky.info,

osmých a devátých tříd, kteří se za doprovodu

vazbách. Otázkou však zůstává, zda to nebylo

historii s jejími zakladateli a protagonisty. Praha

dostupný na http://padesatky.info. Hudební

učitelů a koordinátorů projektu na několik

způsobeno také tím, že učitelé i žáci dbali na

2008, s. 96. Dále viz také VANĚK, Miroslav

klipy najdeme na kanále YouTube.com.

měsíců stanou rozhlasovými nebo televizními

varování a metodická doporučení a citlivá či

– MÜCKE, Pavel – PELIKÁNOVÁ, Hana:

dokumentaristy. „Mají za úkol vyzpovídat pamětníka,

kontroverzní témata sami přímo neotvírali.

Naslouchat hlasům paměti. Dostupné online na

Další podněty, jak rozvíjet interkulturní

http://www.fhs.cuni.cz/ohsd/stranka/studijni%20

archivy a nakonec vytvořit rozhlasovou, televizní nebo

a inklusivní rozměr vzdělávání,

materialy/Naslouchat_hlasum_pameti.pdf .

psanou reportáž či dokument. Někteří podle příběhu

naleznete například na www.varianty.cz,

kreslí komiks, jiní tvoří prezentaci pro spolužáky,

www.inkluzivniskola.cz nebo www.czechkid.cz.

Ralsko 1968–1991: Sovětská armáda v regionální

historie fotografie, Galerie Rudolfinum 2011.

další se vydají do Českého rozhlasu, kde jim redaktoři

Příklad úspěšného projektu s romskou komunitou

kolektivní paměti a její oficiální obraz. Gymnázium

Dostupné z: http://www.galerierudolfinum.cz/

pomohou sestříhat nahrávku do rozhlasové reportáže.“

v Krásné Lípě, v jehož rámci studenti

Přírodní škola, 2013. Viz http://www.archiv.

files/upload/attachments/2011/09/21/TISK-

Za tři roky se projektu účastnila stovka

zpracovávali rodinné příběhy formou divadla,

prirodniskola.cz/expedice/ralsko2013.html.

pracovni_listy.pdf. Náměty vyučovacích hodin,

žákovských týmů. Více informací viz http://

nalezneme v archivu Přírodní školy. Studenti

PDP Jak se žilo v minulosti. Rodiče, prarodiče…

jež se zaobírají kontroverzními tématy, viz také

www.pribehynasichsousedu.cz/pp/novinky/.

ve své práci reflektují, v čem byla mezikulturní

vzpomínají, Kamenice 2014, vyučující Vlasta

spolupráce obtížná a v čem naopak pro obě

Hartvichová. Publikováno na webu D21.

natočit vzpomínky, digitalizovat fotografie, prozkoumat

187.

182. Srovnej reportáž vytvořenou žákovským týmem. Eva Dušková – příběh nespravedlivě

strany obohacující. KUBEC, David a kol.: Cesta

odsouzené [online]. Dostupné z: http://www.

k Romům. Gymnázium Přírodní škola 2014

pribehynasichsousedu.cz/pp/pribehy-pametniku/

(rukopis). Viz http://www.archiv.prirodniskola.

praha-5/eva-duskova [cit. 29. června 2014].

cz/expedice/sluknovsko2014.html

183. Miloslav Choc byl vzat do vazby a k vraždě

197.

kauzy i s jejich rozborem viz ČINÁTL, Kamil: Naše české minulosti. 198. Viz například Edukativní program Soukromé

190. Srov. výstup v podobě časopisu Vojenský prostor

191.

192.

Výstupy jsou dostupné na stránkách jednotlivých projektů na webu D21 v sekci Projektová výuka.

193.

188. Srov. například Naši nebo cizí. Příprava besedy

Vhodné náměty na aktuální mediální

kontroverze k výstavě Kontroverze -–právní a etická

Historical Association, T.E.A.C.H. (v angličtině). 199.

Portál nabízí u pamětníků sekci Audio/ video galerie. www.pametnaroda.cz

200. Srov. VANĚK, Miroslav – MÜCKE, Pavel:

Viz http://www.dejepis21.cz/projektova-vyuka.

Škola v orální historii – orální historie ve

Srov. slovenský Státní vzdělávací program, který

škole, s. 177–187. TRUESDELL, Barbara:

staví předmětovou kompetenci „žiaci si kladú otázky“

Techniky orální historie: jak organizovat a vést

bývalého starosty obce, ve které za

s pamětníkem. Viz http://www.nasinebocizi.

v dějepisném vzdělávání na první místo jako

orálně historické rozhovory. MEMO, časopis

problematických okolností působil jako

cz/metodicke-materialy/priprava-besedy-s-

předpoklad všech dalších činností. Štátny vzdelávací

správní komisař, se přiznal. Na základě

pametnikem/. Nebo Příběhy bezpráví – z místa,

program. Dejepis. Príloha Isced 3, Bratislava 2009, s. 2.

psychiatrického znaleckého posudku, který

kde žijeme. Manuál pro žáky a studenty http://www.

ho označil v době vraždy za nepříčetného,

pribehy20stoleti.cz/doc/metodika_pametnici.pdf.

kritického myšlení, viz například FISHER,

byl dne 25. července 1946 z vězení propuštěn

189.

194. Ke kladení otázek, které směřují k rozvoji

pro orální historii, 2011, roč. 1, č. 1, s. 10. 201. Vojenský prostor Ralsko 1968–1991: Sovětská armáda v regionální kolektivní paměti a její oficiální obraz. Přírodní škola 2013. Viz http://www.archiv.

Z doporučení profesionálních orálních historiků

Robert: Učíme děti myslet a učit se: praktický

a odešel studovat do Prahy. Životopisný

vyplývá, že je to možné, pokud se snažíme

průvodce strategiemi vyučování. Praha

medailonek Miloslava Choce, zpracoval Petr

zachovávat odborné standardy práce, ale současně

1997. Dále GRECMANOVÁ, Helena –

časopis Vojenský prostor Ralsko 1968–1991: Sovětská

Mallota v rámci projektu Dokumentace

hledáme vlastní cesty, které by zohlednily

URBANOVSKÁ, Eva: Aktivizační metody

armáda v regionální kolektivní paměti a její oficiální

popravených z politických důvodů 1948–1989,

specifika daných projektů, škol a samotných

ve výuce, prostředek ŠVP. Olomouc 2007.

obraz. Přírodní škola 2013, s. 12 a 21. http://www.

viz http://www.ustrcr.cz/cs/miloslav-choc.

žáků. Například bývalý prezident Mezinárodní

Více k metodice vedení a zpracování rozhovorů viz

archiv.prirodniskola.cz/expedice/ralsko2013.html

184. Lenka Janoušková. Osobní konzultace, 13.

185.

Sabine – TSCHUGGNALLOVÁ, Karoline:

195.

prirodniskola.cz/expedice/ralsko2013.html 202. Více k metodice vedení a zpracování rozhovorů viz

asociace orální historie, americký historik Donald

časopis Vojenský prostor Ralsko 1968–1991: Sovětská

července 2014. Viz také výsledky aktuálního

A. Ritchie, k tomu poznamenal: „Měli byste si

armáda v regionální kolektivní paměti a její oficiální

filmových obrazů byla využita například

mezioborového výzkumu dětského světa (2–12 let)

udržet vysoký standard, ale v určitých záležitostech

obraz. Přírodní škola 2013, s. 12 a 21. http://www.

v německé vícegenerační studii Předávání

KIDMAP publikované na http://www.kidmap.cz.

musíte být kreativní, nemusíte se urputně držet nějakého

archiv.prirodniskola.cz/expedice/ralsko2013.html

historického vědomí, jejíž výsledky popularizuje

WELZER, Harald – MOLLEROVÁ,

pravidla, můžete nahrávat rozhovory podle svých kritérií,

Velké množství audiovizuálních i ikonických

kniha Můj děda nebyl nácek. Viz WELZER, Harald

195 — Poznámky

196.

203. Technika evokace vzpomínek prostřednictvím

Poznámky — 196

– MOLLEROVÁ, Sabine – TSCHUGGNALLOVÁ, Karoline: „Můj děda nebyl nácek“, s. 169.

210. 211.

cz/?path=RudePravo. Regionální tisk je zpravidla

212.

dostupný v muzeích a místních knihovnách.

213.

4. Paměť věcí a míst: Od konkrétního k historickému myšlení

207.

208.

ŠTECH, Stanislav: K teorii

Podle SHUH, John H.: Teaching Youreself

SLAVÍK, Jan – CHRZ, Vladimír – ŠTECH,

Jana (ed.): Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi, s. 63. 228.

Stanislav a kol.: Tvorba jako způsob poznávání, s. 15. 219.

Tamtéž.


BRABCOVÁ, Alexandra (ed.): Brána muzea otevřená, s. 381.

229.

DURBIN, Gail et al.: A Teacher’s Guide to

tvorby jako způsobu poznávání, s. 30.

Learning from Objects, London 1990. De

Viz SLAVÍK, Jan – CHRZ, Vladimír – ŠTECH,

220.

Tamtéž, s. 44.

TROYER, Veerle et al.: Heritage in the Classroom.

Stanislav a kol.: Tvorba jako způsob poznávání.

221.


A Practical Manual for Teachers. Antwerp 2005.

v BOURDIEU, Pierre: Teorie jednání. Praha 1998.

Stanislav a kol.: Tvorba jako způsob poznávání, s. 14. 222.

230.

PARKAN, František a kol.: Výchova ke

BRABCOVÁ, Alexandra (ed.): Brána muzea otevřená, s. 383.


vztahu ke kulturně historickému dědictví. Srov.


COPELAND, Tim: European Democratic Citizenship,

aneb Ptáme se (k) věci“. Viz HAVLŮJOVÁ,

Heritage Education and Identity. Strasbourg 2006.

Hana – LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní dědictví

to Teach with Objects. In: HOOPER-

215.

Tamtéž.

GREENHILL, Eilean (ed.): The Educational

216.

Moderní edukační technologie nabízejí možnosti,

223.

231.

Pokud si podle Stanislava Štecha žáci osvojí

Upraveno podle Přílohy 10 „Objektové učení

a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi.

Role of the Museum. London 1996, s. 80–85.

které řada učitelů vnímá jako usnadnění

základní postoj „skládající se z pochopení, že je

Citováno dle PARKAN, František a kol.: Výchova

práce a zkvalitnění výuky. Při využívání

třeba nejprve umět analyzovat strukturu problému,

Stanislav a kol.: Tvorba jako způsob poznávání, s.

ke vztahu ke kulturně historickému dědictví, s. 22.

powerpointových prezentací učitel nemusí psát

formulovat přiměřené otázky, myslet v alternativách

20. Srov. také DAVIDSON, Donald: Subjective,

Viz Kapitola Příklady dobré praxe. Srov. také

na tabuli, žáci si zapisují strukturovaný text

(hypotézách) a pak teprve hledat odpovědi“, je

FOLTÝN, Dušan a kol.: Prameny paměti, s. 58–70.

a mohou si přiblížit látku ilustrativními obrázky

velmi pravděpodobné, že získají aktivní vztah

Viz například muzejní dílny FULKOVÁ, Marie –

nebo schématy. Na tomto principu je postavená

k poznání. Viz ŠTECH, Stanislav: Účinné

HAJDUŠKOVÁ, Lucie – SEHNALÍKOVÁ,

většina tzv. výkladových prezentací, které si učitelé

poznávání – inspirace z konstruktivismu, studijní

Vladimíra: Muzejní a galerijní edukace. Dále také

sdílejí na vzdělávacích serverech po stovkách.

materiál, nepublikováno. Praha 2005, s. 5.

HAVLŮJOVÁ, Hana. Učení skrze kulturní

Jaroslav Pinkas na téma powerpointových

Citováno dle PARKAN, František a kol.: Výchova

dědictví pro dospělé: Tři příklady z vysokoškolské

prezentací v diskusi na Štorchově memoriálu

ke vztahu ke kulturně historickému dědictví, s. 21.

108. Předobrazem popisované fotografie jsou

praxe. Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy

2013 poznamenal: „Protože tabuli lze jen ztěžka

ve Zlíně, Suplementa 1– Muzeum a škola, 2013,

popisovat, dáme si pozor, abychom nenapsali čtyřicet

s. 29–40. STUCHLÍKOVÁ, Alice: Ohlasy na

vět. Napíšeme jenom deset, což má pozitivní efekt. Ale

workshop Objektového učení s Alexandrou

224.

232.


intersubjective, objective. Oxford 2001, 205n. 233.

ŠTECH, Stanislav: Účinné poznávání – inspirace z konstruktivismu, 2005, s. 1–2.

234.

STRADLING, Robert: Jak učit evropské dějiny 20. století, s. 78.

235.

Podle SMITH, Zadie: NW. London 2013, s.

Archiv D21, Závěrečná zpráva

dokumentární fotografie Colina Jonese z cyklu

k projektu D21, Michaela Jančová, 2014.

The Black House, které vznikly v roce 1976.

Pojem „objektové učení“ je přeložen z angličtiny,

Jones zachytil život v jednom z londýnských

ten powerpoint – tam se toho vejde! Ten se dá zaplnit

kde má řadu synonym: „learning from objects“,

ghett na výmluvných černobílých fotografiích.

Brabcovou – práce studentů katedry výtvarné

opravdu celý a nic nás to nestojí, jenom si pak klikáme.

„working with objects“, „using objects in

Blíže viz Amy-Beth, Photography Identity

výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy

Podívejte se někdy na powerpointy, které jsou dostupné

learning“, „teaching with objects“, „object-

and Class – Journals 2011, In: Photography

univerzity. Acta musealia Muzea jihovýchodní

na veřejně přístupných zdrojích. Efekt powerpointu je

based learning“, „object analysis“. Podrobněji

in Context [online] Stockport College UK.

Moravy ve Zlíně, Suplementa, 2013, č. 1, s. 41–43.

tedy přesně opačný – vede k zakonzervování výkladového

viz Durbin, Gail - Morris, S. – Wilkinson, S.:

Dostupné z: http://photographyincontext.

225.

ŠTECH, Stanislav: K teorii tvorby jako

modelu a k ještě většímu zatížení žáka.“ Viz Štorchův

A Teacher’s Guide to Learning from Objects. London

způsobu poznávání. In: SLAVÍK, Jan –

memoriál 2013. Záznam panelové diskuse Proměny

1990. Hooper-Greenhill, Eilean: Museum and

CHRZ, Vladimír – ŠTECH, Stanislav

dějepisu v 21. století. Marginalia Historica 2013, č.

Gallery Education. Leicester 1991. SHUH, John.

a kol.: Tvorba jako způsob poznávání. Praha

2, v tisku. Srov. výukové prezentace na portálech

H. Teaching Youreself to Teach with Objects.

237.

www.modernidejiny.cz nebo www.dum.rvp.cz.

In: Hooper-Greenhill, E. (ed.) The Educational

238.

NOHAVOVÁ, Alena – SLAVÍK, Jan:

Role of the Museum. London 1996, s. 80–85.

Imagination. London 2002, s. 13. Názorné využití

2014, s. 33–34. Viz také ŠTECH, Stanislav: Vzdělávací programy mají umožnit poznání

209.

218.

Srov. také koncept kulturního kapitálu 214.

206.

Education Studies, 2012, č. 5(6), s. 24–35.


AV ČR. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.

205.

from Voice Education). International

SHUH, John. H.: Teaching Youreself to Teach with Objects, s. 80.

204. Například digitalizované Rudé právo je přístupné na webových stránkách Ústavu pro českou literaturu

Stanislav a kol.: Tvorba jako způsob poznávání.

217.

aneb Brána mysli otevřená. In: BRABCOVÁ,

Expression – An Experimental Field for

Alexandra (ed.): Brána muzea otevřená, s. 66–85.

Investigation and Management of the

Srov. SLAVÍK, Jan – CHRZ, Vladimír – ŠTECH,

197 — Poznámky

Paradox of Education (With Illustrations

226. 227.

blogspot.cz/2011_02_27_archive.html. 236.

SONTAGOVÁ, Susan: S bolestí druhých před očima. Praha – Litomyšl 2011, s. 24. ČINÁTL, Kamil: Naše české minulosti, s. 218–220. KUHN, Annette: Family secrets. Acts of Memory and

Základní literatura k tématu

interpretace fotografií z venkovských rodinných archivů

viz Kapitola 1, s. 23, pozn. 55 a 56

viz také FOLTÝN, Dušan: Nahlédnutí do zamlženého

HAVLŮJOVÁ, Hana – LEŠNEROVÁ,

zrcadla minulosti. In Týž a kol.: Prameny paměti, s. 57–81.

Poznámky — 198

239.

BOURDIEU, Pierre: Photography:

Vlasta Hartvichová, Formulář projektu

oborové didaktiky dějepisu. Brno 2004 a FOLTÝN,

Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní

A Middle-brow Art. Stanford 1990, s. 7.

Výstava Škola – základ života aneb

Dušan a kol.: Prameny paměti. LABISCHOVÁ,

dědictví České republiky (DF12P01OVV014), který

240.

ČINÁTL, Kamil: Naše české minulosti, s. 203.

Do školy v Kamenici chodili všichni.

Denisa – GRACOVÁ, Blažena: Příručka ke studiu

je financován v rámci Programu aplikovaného

241.

Podle KRATOCHVÍL, Viliam: Pátráme po

Srov. SKÁLOVÁ, Vanda: Obraz je písmem

didaktiky dějepisu. Nebo Regionální dějiny v dějepisném

výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)

minulosti, s. 15. Dále GAUTSCHI, Peter:

laiků aneb Porozumět řeči umění. In:

vyučování na českých a slovenských školách. Ústí

Ministerstva kultury ČR. Nositeli projektu jsou

Geschichte Lernen. Lernwege und Lernsituation.

FOLTÝN, Dušan a kol.: Prameny paměti, s. 91–132.

nad Labem 2006. MÄRC, Josef – LENCOVÁ,

Národní památkový ústav v Praze, Pedagogická

GUDEHUS, Christian – EICHENBERG,

Hana a kol.: Brána školního dějepisu otevřená.

fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogická

Konkrétní příklady viz příspěvky in FOLTÝN,

fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Projekt Škola na zámku byl dále podpořen také z projektu

Aargau 1999. A dále Lernbbox Geschichte. Das

242.

257.

258.

Methodenbuch. Friedrich Verlag 2000. Citováno dle

Ariane – WELZER, Harald (Hrsg.):

LABISCHOVÁ, Denisa – GRACOVÁ, Blažena:

Gedächtnis und Erinnerung. Ein interdisziplinäres

Dušan – HAVLŮJOVÁ, Hana. (ed.): Kulturní

Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, s. 99 a 104.

Handbuch. Kap. III/8 Denkmale und


Dále ČINÁTL, Kamil: Naše české minulosti, s. 238.

Gedenkstätten. Stuttgart 2010, s. 177.

školní praxi. Praha 2013. Dále MÄRC, Josef –

HOJDA, Zdeněk – POKORNÝ, Jiří: Pomníky

LENCOVÁ, Hana a kol.: Brána školního dějepisu

dne 15. července 2014, Valeč. A dále publikace Deník mladého historika aneb Škola

Archiv D21, Záznam semináře pilotních

259.

266.

učitelů, ÚSTR, Radek Kotlaba, 15. února 2013.

a zapomníky. Praha 1996. V této souvislosti se

otevřená. MATĚJKA, Ondřej. Tragická místa

243.

Tamtéž

vybaví nejznámější „zapomníky“ jako Stalinův

paměti. TICHÝ, František: Přírodní škola – cesta

244.

Krajina za školou. Viz

pomník v Praze na Letné (1955–1962) nebo

jako cíl. PARKAN, František a kol.: Výchova ke

http://www.krajinazaskolou.cz

o století starší pomník maršála Radeckého

vztahu ke kulturně historickému dědictví. Popřípadě

245.

Zaniklé obce a objekty po roce 1945, dostupné online.

odstraněný z Malostranského náměstí po

příspěvky z konferencí Škola a muzeum in

Viz http://www.zanikleobce.cz. Dále Poškozené

vzniku první republiky. Zatímco Radecký

Acta musealia Muzea jihovýchodní Moravy ve

a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice,

reprezentoval prorakouskou loajalitu, pomník

Zlíně, Suplementa 1– Muzeum a škola, 2011 a 2013.

dostupné online. Viz http://www.znicenekostely.cz

komunistického diktátora symbolizoval

246.

Archiv autora, Příloha 12 na webu D21

247.


5. Projektové vyučování v dějepise: Příležitost společně tvořit

Viz zejména FOLTÝN, Dušan a kol.: Prameny 272.

František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní

(ed.): Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních

krok za krokem. Litomyšl 2003, s. 33, 79 a 195.

komunit ve školní praxi; PARKAN, František

Spolek pro vojenská pietní místa. Polička. http://

a kol.: Výchova ke vztahu ke kulturně historickému

dějepisného vyučování podala aktuálně

www.vets.cz/vpm/mista/obec/3089-policka/

dědictví. Dále také HUŠKOVÁ, Blažena a kol.:

například VYBÍRALOVÁ, Lucie: Operace

Srov. také MATĚJKA,

Učíme se dobře rozhodovat pro budoucnost. Budování

Silver A v Pardubicích (1941–1942). Didaktické

Ondřej: Tragická místa paměti.

vztahů mezi školami, obcemi a správci veřejných

využití regionálních dějin při projektové výuce na

Pomníček je zdokumentován na stránkách

pozemků a prostor cestou místně zakotveného učení

2. stupni ZŠ. Pedagogická fakulta Univerzity

učitelů, ÚSTR, Radek Kotlaba, 15. února 2013.

Spolku pro vojenská pietní místa. Viz http://

a zapojování občanů. Brno, Horní Maršov 2010.


www.vets.cz/vpm/mista/obec/737-krusovice/

Koncept místně zakotveného učení vychází

Srov. LABISCHOVÁ, Denisa – GRACOVÁ,

původně z CLARK, Delia et al.: Learning to

Srov. JINOCHOVÁ, Vladimíra:

Blažena. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu, s. 171.

Make Choices for the Future. Connecting Public

Podrobněji k tématu viz katalog výstavy Bruselský

261. 262.

Daniela Kamerová a Vanda Skálová. Praha 2008. Archiv D21, Záznam semináře pilotních

učitelů, ÚSTR, Radek Kotlaba, 28. března 2014. 251.

Deník mladého historika aneb Škola na zámku v Bečově, s. 23.

paměti. HAVLŮJOVÁ, Hana – LEŠNEROVÁ, Jana

sen. Československá účast na světové výstavě Expo 58

250.

na zámku v Bečově. Bečov nad Teplou 2014. 271.

GLOSER, Jaroslav Jan: Polička: městem

v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let. Uspořádaly 249.

Osobní konzultace s D. Wizovskou,

odmítaný kult osobnosti J. V. Stalina. 260.

učitelů, ÚSTR, Radek Kotlaba, 15. února 2013. 248.

267.

Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015. 270.

263.

264.

škola, o. p. s. Osobní konzultace, 12. července 2014. 273.

Ucelený přehled těchto pojmů pro potřeby

Karlovy, diplomová práce, Praha 2014, s. 10–16. 274.

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana: Teorie a praxe projektové výuky. Brno 2006, s. 40.

275.

VYBÍRAL, Michal: Od zkušenosti k poznání.

Jak se dělá (moje) výstava. Praha 2003.

A dále Bartoš, Josef – Schulz, Jindřich – Trapl,

Lands, School, and Communities through Place-based

252.

Tamtéž, s. 2/1.

Miloš: Regionální dějiny: pojetí, poslání, metodika.

Learning and Civic Engagement .Woodstock 2008.

253.

Archiv D21, Formulář projektu Gymnázium Zlín

Olomouc 2004. VOREL, Petr: Základy historické

Dostupné také online na http://promiseofplace.

– Lesní čtvrť, šk. rok 2012/2013, Ivana Mišurcová.

regionalistiky. Metodika výzkumu a interpretace

org/curriculum_and_planning/planning_tools.

kulturně historickému dědictví; FOLTÝN, Dušan

254. 255.

s dětmi ve věku 7–12 let. Plzeň 1996, s. 5. 276.

PARKAN, František a kol.: Výchova ke vztahu ke

Více Domácí umění. Sbírka opomíjených

pramenných zdrojů místních a regionálních

Viz PDP 111 let pod střechou aneb Co

a kol.: Prameny paměti; HAVLŮJOVÁ, Hana

kuriozit. Viz www.domaciumeni.cz

dějin v českých zemích. Pardubice 2005. Ale

se dělo a děje pod střechou?, Nymburk

– LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní dědictví

PARKAN, František a kol.: Výchova ke

také FOLTÝN, Dušan a kol. Prameny paměti.

2014, vyučující Helena Hantonová, web D21

vztahu ke kulturně historickému dědictví, s. 66. 256.

Projekty, dramatická výchova a konstruktivismus

Archiv D21, ZŠ Kamenice 2013,

199 — Poznámky

265.

268.

Srov. například rozdíl v pojetí regionálních

269. Podle interního zápisu pro potřeby projektu

dějin in JULÍNEK, Stanislav a kol.: Základy

Vzdělávací role Národního památkového ústavu:

a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi. 277.

Viz například e-learningový program Kulturně historické dědictví kolem nás, Odborné texty [online].

Poznámky — 200

Dostupné z: http://elearning.historickededictvi.

288.

Tamtéž

učitelů pilotních škol, Lucie Babišová, 28. 3.

com/zobraz/materialy/odborne-texty. [22. července

289.

Tamtéž

2014. dále PDP Hřbitov místo poznání aneb

stránkách školy v archivu uměleckých

2014]. Dále také HAVLŮJOVÁ, Hana – VESELÁ,

290.

Tamtéž

Významné osobnosti litovelského hřbitova nejen

projektů. Viz http://www.archiv.

Martina: Vzdělávací role památkových objektů

291.

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana:

20. století, Litovel 2013, vyučující Lucie Babišová

prirodniskola.cz/umelecke-projekty.html

ve správě Národního památkového ústavu. Zprávy památkové péče, 2013, 73/5, s. 472–480. 278.

Teorie a praxe projektové výuky, s. 6. 292.

Zpracováno podle VYBÍRALOVÁ, Lucie: Operace Silver A v Pardubicích (1941–1942), s. 16–19. A dále

293.

DVOŘÁKOVÁ, Markéta: Projektové vyučování v české škole. Vývoj, inspirace, současné problémy. Praha 2009, s. 30; TOMKOVÁ, Anna – KAŠOVÁ, Jitka – DVOŘÁKOVÁ, Markéta: Učíme v projektech.

279.

295.

Teorie a praxe projektové výuky, s 41.

citováno dle KRATOCHVÍLOVÁ, Jana:

27–30, resp. KRATOCHVÍLOVÁ, Jana: Teorie

K tomu viz přehled VYBÍRALOVÁ, Lucie:

Teorie a praxe projektové výuky, s. 43–44.

a praxe projektové výuky, s. 49–55. Dále viz

Upraveno podle HAVLŮJOVÁ,

také MAZÁČOVÁ, Nataša: Možnosti a meze

K tomu viz například KRATOCHVÍLOVÁ,

303.

Hana – LEŠNEROVÁ, Jana (ed.):

projektové výuky v současné škole. Praha 2008;

Jana: Teorie a praxe projektové výuky, s. 56–58.

Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj

KAŠOVÁ, Jitka: Škola tak trochu jinak: projektové

Jak dokládají také dlouholeté zkušenosti

místních komunit ve školní praxi, s. 62.

vyučování v teorii i praxi. Kroměříž 1995, s. 75;

z Gymnázia Přírodní škola, nejefektivnější je, když se žáci i učitelé připravují na převzetí,

učitelů pilotních škol, Lucie Babišová, 28. 3.

314.

Srov. DEWEY, John: Škola a společnost. Praha

respektive předávání iniciativy a odpovědnosti

2014. dále PDP Hřbitov místo poznání aneb

315.

1904. Příklad školního Muzea kraje Bojkovského

postupně a přiměřenou rovnováhu hledají

Významné osobnosti litovelského hřbitova nejen

při Masarykově měšťanské škole v Bojkovicích

především ve vztahu k cíli, kterého chtějí

viz ŠUSTOVÁ, Magdalena: Vycházky, výlety

společně dosáhnout. Viz TICHÝ, František: 296.

Hana a kol.: Brána školního dějepisu otevřená, s. 157. Viz ŽANTA, Rudolf: Projektová metoda:

Archiv D21, záznam metodického semináře

20. století, Litovel 2013, vyučující Lucie Babišová 305.

VYBÍRAL, Michal: Od zkušenosti k poznání, s. 6. Vedem. Viz http://www.vedem-terezin.cz/ Terezínská štafeta. Cesta stále pokračuje. Viz http:// terezinskastafeta.cz/prevzane_stafety.html 316.

„Ještě že člověk neví, co ho čeká.“ Toman Brod v dokumentu. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/

Přírodní škola – cesta jako cíl, s. 260–264.

projektů, s. 67–79. Viz také TICHÝ,

kultura/275213-jeste-ze-clovek-nevi-co-ho-

K tomu viz například KRATOCHVÍLOVÁ,

František: Přírodní škola – cesta jako cíl.

ceka-toman-brod-v-dokumentu/ (2. 6. 2014).

Viz SLAVÍK, Jan: Hodnocení

Více o filmu na http://matofilm.cz/tomanbrod/

306.

VALENTA, Josef: Projektová metoda

pokus o řešení pracovní školy. Praha 1934.

ve škole a za školou. Pohledy. Praha 1993

VRÁNA, Stanislav: Učebné metody. Brno 1938.

citováno dle KRATOCHVÍLOVÁ, Jana:

Zpracováno podle FOLTÝN,

304.

TICHÝ, František: Nebojte se

Jana: Teorie a praxe projektové výuky, s. 58. 297.

Zpracováno podle VYBÍRALOVÁ, Lucie: Operace Silver A v Pardubicích (1941–1942), s.

Jana: Teorie a praxe projektové výuky, s. 27–28.

první republiky. In: MÄRC, Josef – LENCOVÁ,

281.

313.

ve škole a za školou. Pohledy. Praha 1993

Praha 2009, s. 10–11; KRATOCHVÍLOVÁ,

a exkurze jako součást vyučování dějepisu v době

280.

VALENTA, Josef: Projektová metoda

Záznam hry je dostupný na webových


Operace Silver A v Pardubicích (1941–1942), s. 10n. 294.

302.

312.

v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi. Praha 1999, s. 87–90. 307.

Teorie a praxe projektové výuky, s. 43–44.

Srov. BAUMAN, Zygmunt:

6. Dějiny pro 21. století: příklady dobré praxe

Úvahy o postmoderní době. Praha 2002. Podrobněji viz SLAVÍK, Jan: Hodnocení v současné

317.

Viz http://www.dejepis21.cz/projektova-vyuka

Teorie a praxe projektové výuky, s. 44.

škole. Východiska a nové metody pro praxi. Praha

318.

Srovnej Příklady dobré praxe in Metodická

Viz zkušenosti a příklady in TICHÝ,

1999. Stručný přehled technik vhodných pro

podpora MŠMT – příručky [online]. Dostupné

František: Nebojte se projektů aneb Výchova

rozvoj (sebe)hodnocení, jež se osvědčily při

z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-

ke vztahu ke kulturně historickému dědictví

projektovém vyučování, viz také HAVLŮJOVÁ,

cr/skolskareforma/priklady-dobre-praxe [cit.

Vzpomínky zůstanou, Přerov

a možnosti výchovně vzdělávacích projektů.

Hana – LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní

28. srpna 2014]. A dále HAVLŮJOVÁ, Hana

2013, vyučující Michaela Jančová.

In: PARKAN, František a kol.: Výchova ke


– LEŠNEROVÁ, Jana (ed.): Kulturní dědictví

285.

Tamtéž.

vztahu ke kulturně historickému dědictví, s.

školní praxi, s. 85–88. Dále viz také FISHER,

a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi.

286.

Zpracováno podle VYBÍRALOVÁ, Lucie:

67–79. Viz také TICHÝ, František: Přírodní

Robert: Učíme děti myslet a učit se, s. 149–151;

PARKAN, František a kol.: Výchova ke vztahu ke

Operace Silver A v Pardubicích (1941–1942), s.

škola – cesta jako cíl, s. 254–280. Dále viz

GRECMANOVÁ, Helena – URBANOVSKÁ, Eva:

20–21, resp. KASÍKOVÁ, Hana: Kooperativní

také HAVLŮJOVÁ, Hana – LEŠNEROVÁ,

Aktivizační metody ve výuce, prostředek ŠVP, s. 69–70.

učení, kooperativní škola. Praha 1997, s. 50. Dále

Jana (ed.): Kulturní dědictví a udržitelný

také De TROYER, Veerle et al.: Heritage in the

rozvoj místních komunit ve školní praxi, s. 97–186.

Dušan a kol.: Prameny paměti. 282.

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana: Teorie a praxe projektové výuky, s 37.

283.

298. 299.


284. Archiv D21, formulář k projektu

Classroom. A Practical Manual for Teachers, s. 47–64.

300.

287. Archiv D21, formulář k projektu Vzpomínky zůstanou, Přerov 2013, vyučující Michaela Jančová.

201 — Poznámky


TICHÝ, František:

308.

309. 310.

Přírodní škola – cesta jako cíl, s. 67. 301.

Archiv D21, záznam metodického semináře

Velké a malé příběhy moderních dějin. Viz http://www. ustrcr.cz/cs/velke-a-male-pribehy-modernich-dejin

Archiv D21, záznam semináře učitelů pilotních škol, ÚSTR, Lada Cejpová, 28. března 2014.

320.

VALENTA, Josef: Projektová metody ve škole a za školou.

Podrobněji viz KRATOCHVÍLOVÁ,

321.

PDP Špičaté výročí, Nymburk 2014, vyučující

Jana: Teorie a praxe projektové výuky, s. 49–55. 311.

kulturně historickému dědictví. 319.

Helena Hantonová, web D21


Poznámky — 202

322.

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana: Teorie a praxe

Doslov

projektové výuky, s. 44. 323.

Viz SKOPAL, Jan: JUDr. Kuneš Sonntag: Jeden lidský

328.

osud dvacátého století in Archiv D21, materiály k PDP Gymnázium J. Opletala Litovel. Dále také

329.

SKOPAL, Jan: Kuneš Sonntag: Jeden lidský osud

330.

ŠIMEČKA, Martin M.: Evropský vegetarián mezi masožravci. S politologem Jacquesem Rupnikem

cz [online]. Dostupné z: http://skopal.blog.idnes.

o současné Evropě a nástupu autoritářských

dvacateho-stoleti-Sachsenhausen-3.html [29.

režimů, Respekt, roč. 25, č. 36, 2014, s. 48. 331.

ARENDTOVÁ, Hannah: Krize výchovy

srpna 2014].

a vzdělání. In: Krize kultury. Čtyři cvičení

Zdroje: Zpravodajstvi.olomouc.cz [online]. Dostupné

v politickém myšlení. Praha 1992, s. 113.

z: http://zpravodajstvi.olomouc.cz/view2.

332.

Tamtéž.

php?cisloclanku=2002102205 [cit. 2013-03-03].

333.

BĚLOHRADSKÝ, Václav: Triumf

Obrázek. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://

struktur. In: Společnost nevolnosti.

antik-stafl.cz/kniha/lakoma-emilie-ulomky-

Eseje z pozdější doby. Praha 2007, s. 64.

hovoru-otokara-breziny-1992 325.

PALOUŠ, Radim: Paradoxy výchovy, s. 78.

dvacátého století – Sachsenhausen, blog.iDnes. cz/c/373917/Kunes-Sonntag-Jeden-lidsky-osud-

324.

PALOUŠ, Radim: Paradoxy výchovy. Praha 2009, s. 80.

334.

Tamtéž.

Zdroje: ŠVUB, Josef: Historie síly (geneze těžkoatletického sportu). Pardubice 1997. MARTÍNEK, Jiří: Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha 2010, s. 16–17. FRIŠTENSKÁ, Zdenka, Gustav Frištenský [online]. Dostupné z: http://www.gustavfristensky.cz/ [cit. 2013-04-08]. Litovelské noviny [online] Dostupné z: http://www. litovel.eu/filemanager/files/file.php?file=118906 [cit. 2013-04-08].

326.

Viz Dějiny a současnost, 2009, č. 11, s. 29, redakční text neoznačený autorsky (příloha)

327. ZŠ a MŠ Mateřídouška Pod skalkou 11 Přerov Předmostí byla k 1. srpnu 2013 sloučena se ZŠ a MŠ J. A. Komenského Přerov – Předmostí. Zápis vznikl v době, kdy škola ještě samostatně existovala, proto není nijak zvlášť upravován. Dějiny pro 21. století: Příklady dobré praxe.

203 — Poznámky

Poznámky — 204

POZNÁMKY. Úvod. 1. Paměť a dějiny ve škole

Recommend Documents