(
POZNÁMKY K BldNOMII,
EKOLOGII A FAUNISTICE
NtKOLIKA
DRUHÙ KRASCÙ ÈSSR
DlE BEMERKUNGENZUR BIONOMIE,
EKOLOGIE UND FAUNISTIK
BUPRESTIDAE -ARTEN
DER TSCHECHOSLOWAKEI
EINIGER
( COLEOPTERA ) Vítìzslav
Kubáò
I
Cílem
tohoto
pf-ísp~vku
svými zornit
poznatky o životì na nìkteré nové
nález
druhu
Anthaxia
Není-li
jinak
funerula uvedeno
Za pomoc pf-i
je
seznámit
a vývoji lokality Illig.
je
v textu,
stylizaci
entomologickou
nìkolika a nálezy
8e
nový pro Moravu.
leg.,
pf-ísp~vku
vef-ejnost
druh~ krasc~ a zároveò upokrasc~ na~í fauny, pf-ièem! det.
a coll.
a determinaci
autor. dìkuji
RNDr.
Sv.t.
Bílému. Sphenoptera petriceki Obbg. VII. 1974 více ex. amyk stepí
12.
(
Tento
velmi
vzácný
krasec
v~ (Salix na místnimi
L.).
Slovakia
entomology
(Tunica
H1ohove6c VI.
vrb,
zde VI.
31. Bílý
-VII.
1977
Kunth).
VII. det.)
1975 v jí
více 5 ex.
chytá~
ex larva
z
vrby ~
i
( Salix viminalis L. ). Samièka tohoto druhu klade vajíÈka èerstvých vìtvi a kmínk~ vrb (Salix),
èáetech
prólifer81
m. or., Humpolec larvy (RNDr. Svat.
mer.,
na listech
Kamenica nad Hronom Petr Pacholátko leg.
v nejjižnìjších.
prorostlém vyvíjí.
dives Guil. -Bohemia zde v IX. 1975 2 ex.
caprea
mer., lesa,
ae vyskytuje
Slovenska. Je udáván/na hvozdièku v jehož kof-enech se pravdìpodobnì Ovalisia 1 ex. v letu,
-Slovakia na okraji
tula)" ~
nì
olší
(Alnus),
dle
RNDr.
Bílého
i do muku (Sorbus
Druh má dvouletý vývoj.Larva žije pod kùrou, její zar~stá, neodumøe-li napadená vìtev vlivem vìt~ího
nabo lus dal~í vždy
vlivem
spoleèného
virioie
L.
jeho
èást,
napadení
Odumøení
generaci.
lýkovou èást mi pilinami.Na
larva
èastého
v~ak v~t~inou
Z požerku, v~ak
po
si
výletový
Zprávy ~eskoslovenské spol.
pr~vodce nastává
odstranìní
nevytváøí
a jen mìlce se zažírá podzim druhého roku
ky 5 mm, pl-edhryže
I
Svat.
do poranìných, nemocných, dle r~zných autorù i bøíz
otvor
kùry,
dlouhé
aria
požerek poètu
O. dives
Guil.,
až druhým
rokem
je
tedy
chodby,
ale
ale (Be-' Cr.)
postupjedinc~ Agrinebo
znatelná plošnì
po jen
vyžírá
do dl-eva. Požerek je vyplnìn jemnýlarva zalézá do døeva,asi do hloubna povrch
dl-eva
a pl-ezimuj~
jako.
entomologické ~SAV. Praha. 15. 1979 75
i
larva kelní
nebo praepupa; kuklí se na jaøe. Na povrchu vìtve je místo komórkou znatelné zhnìdnutím, èasto zdufením i prasklinami.
odstranìní
kóry
oba ucpané požerku la~a
a vykousává
Lze jej
po opuAtìní jako puklina
poèasi
na dtevo,
cm, viditelné
l~rva
se líhne
zastihnout
~ijici kóøe.
otvor.
v ploAném
vìtve
v prvním
okam~itì asi
z~ézá
za 14 dní
od konce
èasto
vý~etový
kvìtna
roce.
do dteva
po zakukleni
do srpna.
Výle-
vìtve se zacelí a jsou Imága nalétávaji za slun-
na listy.
kde
se i pál-í;
je
velmi
letec.
Melanophila picta 24.VI.1970 roviè
y!ce
leg. Anthaxia
nalezl
v suché
více
ex. Tento
ska
a pouze
nový druh
~unerula
!llig.
v~.tvi
janovce
ze stejné a
2x,
S~rothamnue
nálezu
vývoj.
klade
Mik.
Larva pilinami,
larva
1.977 ex.
V.1976
zatím
1.
jen
V.
Valenèík
!ere
a 1977 kru-
se
undatus centr.,
èásti,
postup~ì u vìt!iny
1966 1 ex.
jako
~~
(SoroA
t~, "
kde
vyskytují
Ge-
Weinm.~
si
po!erek A!l-ky
asi
vytváf'í
prvého
a kmínkù.
je
skoro
2 mm. Je
!ijíc!ch roku
a
kukelni
Rtt.
z kmfnku Fab.
suché
-Bohemia
Dobl-!A
VI.
Má dvou-
rovný,
typicky
na jal-e
komllrku.
imágo
occ.,
Plzeò
borovièky
(Pinus
silvestris
-VIII.
1977
VI. v!ce
druhého
Výletový
-Bohemia centr.,Nižbor
dlouhý
ucpán jemnými.
Anthaxií, nebo
Kuklí se na jaøe druhého roku, a prokousává se ven brzy na jaøe.
z kmenù dubù (Quercus).
~~~:':..'::' ,,~
f~
L.) .Podle sda- "é
lokalitì
v~tv!
pod kùrou
Na podzim
igniventris
ex larva
"..;'
, ~
Sloven-
u Hlohovce
C. ratisbonensis
odum!rajicích
v lýkové
jako
do dl-eva,
Bohemia
obou pl-ípadech
se na této L.,
jsem
r do
yrstvených.
Coroebus
rostlin
1 ex.
(Sarothamnus).
byl
od Èachtic
chytal
L.);
Peka
pro Moravu.
na janovci HláAen
1.1976
a P.
L.
centimetrd.doeahuje
Chrysobothris
larvai
jej
scoparius
~ije
Hladilem
Spevár
Znojmo
Nový druh
austriacus
vajíèka
je totožný se zálezem. koncem léta, pøezimuje VI.
(Sarothamnus lokality.
z !iv~ch
ecoparius
polokruhovit~ zalézá
J.
podruhé ,
L..Cytisus
Samièka
zrnitými
mer..
(Cytisus).
poprvé
trinctoria
letý
-Moravia
druh
mer., Hlohovec
Vl'b (Salix).T.
1974 3 ex. na hlaváèk:u jarním (Adonis vernalis
autora
nìkolik
starých
vzác~
èilimníku
pro ~SSR,
27. III. nista
ssp'. decastigma Fab. -Slovakia
na kmenech
u nás velmi
(Genieta)
len!
ex.
ex larva
èince
76
evál~
k odumtení
imága z ještì ve svraAtìlé
usedeji
i
2 -4
roce,
komllrku.Imágo
se ven.
tové otvory znatelné jen
od sebe
v druhém
kukelni
do dteva
cm2.Dojde-li
jestli~e
si
zález
a vzdálené nìkolika
zasychá,
hbitý
postup~
pilinami
velikosti
a vytváf'í
ného
jsou
s kuPo
1977 ex.
otvor se líhne
~ Bolevec L. 1 ex. ex larv&,
). ex v
--
klade vajíèka do vyslunìných. vìt6inou kmenó Samièka dubl\ (Quercus). Druh má dvouletý vývoj. Larva okrajových, vyžírá pod živých kùrou
kuPo
Složitý,klikatý.
nìkolik
požerek,
eni le-
ti šikmo nahoru tenAí kùte v~ak
un~ lm~
nejsou zimuje
vec
v èervnu dtevo a
ek.
v
pak jsou
území Nav létì jaøe
~77
lix
caprea
v~ak
Lac.
i
k.mi
4 cm tes.tíkem
'o~
té!
zález
v srpnu.
-Tento
i výletový
~ije
druh
~
samostatnì
drvoplenì
obecného Oberea
napadeny
tìmito
po-
v borce, v jen málo-
otvor,
které
byl
celé
léto,
objeven
nalétává
jako
nový
na
pro
naše
.
rostouci
mezi
se 12 odnoží ~tytiz asiodnože byly jižv prómìru suché,
tn-
a to bud zcela nebo i do døeva,
1973 Ing. Kocourkem 1976 se mi Mir. podaøilo objevit u Vyìkova u Vyškovana Moravì. na Moravì
L.).
Iko
Pilinami,lehce
povrchu døeva jemnými pilinami. Larva ptenebo kukly, imágo se líhne a záhy vykusuje
opoždìnì
guerini
3em
dajicí druhem.
ve dtevì,
èervenci. dubó.
Agrilus
~u-
postavenou kukelni komùrku. zasahuje až do lýkové èásti
totožné, ucpány na ve stádiu praepupy a listy
hnì.dými
postup-
noten do dteva. Ponìvadž larva žije v živých stromech, je po!erek postupnì zaléván mízou a zaróstá. zbývá však po nìm po odloupnuti kùry na kùte i ve dtevì tmavá. ztenìená stopa. Druhým rokem si larva v~'tvá-
zcela
svìtle
dlouhý
né~ oce, eva
kdy bývá
ucpán jemnými,
1 metr
nì
,I
Je
ptes
or,
BOU
až 5 mm Airoký.
dm. èasto
(Cosus
ocul;t;
hospodáøskými
cosus
L.)
a silným
sklá-
živé
odno!e
kmíncích
housenek
drvoplenì a dvouletých
~ .vu
Agrilus s;p;;d;~ guerlni similis Lac. Z Laich.. ost;t~~~~~vádim Xylotrechus pantherinus-Š;;., Agrilus viridis ~ a nesytk~ A-~~~
IU-
formicaeform~s -~~
~
~I
ky ho
,
:~,
~í-;;~t;~o
lus ~v
I
Or,
vìtví
ne
-li
ec
I: ,
).
guerini
i
èi
jsem objevil
staré
vzdálenost
strom
v prvním
vyžírá
ponoøený má tvar
mezi
jsem
živných
také
rostlin
otvoró,
nalezl
lar-
v širokém -~-
stále
ale
roce
až
vždy
otvory
života ale
do živé
jak
více
èásti
larvy,larva procento
1 m dlouhý
pravidelné
jednotlivými
výletové
0::~
v zaschlých,
larvy dvojího státí, a také zaschlá Samièka klade vajíèka do rózn/ch
1 cm do 10 cm,
postupnì však
L.Zde
jiných
v druhém roce, vìt~inou se vyvine, vykousaných imág je vìtší. .
5 mm. Požerek ! ,
nedostatek
oculata
se zde z jednotlivých druhó více generací.Také u ~
kmene.od
vìtev
postupnì
v
Lac.
Pro
r~ucich odnožich,i Druh má dvouletý vývoj.
Larva
~
Esp.
Oberea
výletových
až 6
ale
larev
starých
nalezl
do tak-
ie-
1-
desítky
jsem
vìtvi byly
li-
i
již
napadením
ještì
v jednotlivých
a ve vìtvích
budovami,
(Sa-
okolo cm, napadenou tímto což bylo10 zpùsobeno hlavnì takéhousen-
L.~atní,
druhy,
jivu
ohyby,
z nichž
2aschne zaschne-li
deformovaných
nebo
nejprve
pod kórou,
požerek, ohybu jeden
stromu.
zahyne,
do dteva,nejvýše klièky,úhel
imága. prómìró
však je
do hloubky
zhruba
j.e vždy
ne-
asi
30 až 400
sttídavì
do-
77
leva, druhý doprava, je v koneèn~ fázi J -4 cm. V tenìích vìtvích se klièka zachovává i na vìtším zaobleni,. postupuje po ploìe obvodu a na pod~ln~m ìtìpu se jeví pa obou okrajích jako øada stejnì vzdálených, oválných ploše~, prómìru postupnì do 1 -2 mm. Koncem druhého roku si larva ve døevì vytváøí kukelní komùrku, šikmo nahoru. postavenou, s pøedhryzaným výletovým otvorem na povrch døeva, který není totožný se zálezem a je ucpán jemnými pilinami. Pøezimuje ve stádiu praepupy, zøídka kukly. Kuklí se na jaøe v kv~tnu, imágo se líhne bìhem èervn81 a vykousává se ven od konce èervna do konce èervence. Vypìstoval jsem 15 imág,z nichž pìt jich bylo pøedèasrJým seschnutím døeva napolo nebo úplnì nevykousaných,neboi døevo jsem vz~zaèátkem dubna a vývoj tedy trval jeìtì cel~ dva mìsíce. V pøípad~ líhnutí tohoto druhu je tedy tøeba brÁt døevo tìsnì pøed vykousáváním imág, nejl~pe koncem kvìtna a v èervnu. Star~ pbžerky druhu Agrilus guerini Lac.jsem objevil tak~ na ~nojemsku a u Prostìjova. Druh bude jistì rozìíøen v cel~m území republiky na vhodných, teplých, ale ne suchých, i podhorských lokalitách, je v~ak pro 8vój skrytý zpósob života, rozptýlenost a pozdní výskyt pøehlížen. Agrilus sinuatus 01. -Moravia centr., Vy~kov na Moravì VI. 1976 2 ex. ex larva z kmene ozdobn~ho hlohu (Crataegus). Tento druh se vyvíjí v rózných listnatých stromech, napø.v hru6ni (Pirus), jeøábu (Sorbus),hlavn~ v~ak v hlohu (Crataegus). V tomto jsem polerkya larvy nalezl u ~túrova,Levic,na Pavlovských kopcích, u Znojma, zález e larvou pak t~ké v muku (Sorbus aria Cr.) nad Ráztoènem u Handlová ve vý~ce 600 m n. m. Èasto se vyskytuje ve spoleènosti nesytky Aegeria myopaeformis Bkh. . Podobnì jako pøede~lt druh se vyvíjí v živých èástech stromó, nedá se tudíž pìstovat v odøíznut~m døevì a pozorování je nutno provádìt pøímo v p~írodì. Druh jsem objevil na stejná lokalitì jako pøedeìlý, v .aleji ozdobných hlohó a jeøábó, a to jak ve vìtvích od pr~ìru 2 cm, tak v kmeni. Nesytka Aegeria myopaeformis Bkh. zde byla velmi hojná na hlohu (Crataegus) , ale taká jeøábu (Sorbus aucuparia L.), ve kterám jsem vìak Agrilus sinuatus 01. na t~to lokalitì nepozoroval. vývoj je dvouletý. Ve vìtvích bývají v jed11om roce najednou nejvýìe 2 -3 kusy v prQmìru do 4 cm, v kmeni váak i nìkolik larev vedle sebe, èasto s chodbami složitì navzájem propletenými. Požerek je st~!davì pod kórou a ve døevì, avìak nehluboko, je nepravidelný,dlouhd asi 70 cm až 1 metr, mnohdy se i nìkolikrát vrací, ve vìtvích je však více mánì rovn$. V l~tì druh~ho roku larva zalézá hloubìji do døeva, vytvo~ 78
I
I
I
I
se
ti
na
výletovým V kvìtnu
si
nu.prokousává
s
si
svislou
kukelní
otvorem ptí~tího
praepupy
o 14 dní
èerv~
nevykousaných je
pilinami
ucpaným.
asi
imág
Larvy
v pøípadì
50~.
V teplých
èástech
Obbg.
~ Moravia
mer..
v zaschlých odeschnutí
státu
vìtvích dteva
je
vývoj
Znojmo VI.
-VII.
od-
ve stá-se
posunut
asiY.
dtíve.n~
Agrilus ex.
s ptedhryzaným.jemnými
se ven od poloviny
umírají.procento diu
komórku
pod kórou a ptezimuje ve stavu larvy nebo praepupy.h. roku se kuklí.Imágo se líhne koncem kvìtna a v èerv-
curti
ex larva
z kmínku
janovce
(Sarothamnus
vulg~ria
1976 více
Wimm.).
Bílý~-
R1Wr.
Svet. det.tTento druh se vyvíjí v kmíncích a v~tvích živých (Sarothamnus). kruèinky (Genista) a èilimníku (Cytisus) lohách
celáho
vývoj ve vedoucí le
m
si
druhým
požerek nepravidelný. koøenových èástech
rokem
vytvátí
asi 60 cm dlouhý. nejpr-)se larva obrací a postupuje-zpìt.
kukelní
komórku
ve dtevì.
vìtšinou
tìsnì. ale nìkdy. i nìkolik desítek cm nad zemí. s ptedhryzaným. ucpa-lným výletovým otvorem. Ptezimuje jako praepupa. Kuklí se na jate.imágo se líhne
6
státu.
je dvouletý. shora doló.v
kde
ketO janovce~í v teplých po-~.
Jedná liny
koncem èervna
se o pozdní
nebo
druh.
v druhám roce
zaèátkem
ale
vývoj
vývoje.
nebo•
rostlin
je
pupy a k~a
tìchto
rostlinách
jsem nacházel
více
a
dokonèí larva
pomìrnì
jen
o prómìru asi 4 cm. generací. není pravidlem.
èervence.vykousává
jednu
i je
v ptípadì již
mìkká larvu.
odeschnutí
na jaøe i
rost-
ve stadiu
po s~echnutí.
ve vzro~tlých
i více. až pìt larev. že jedna generace
.
se v èervenci. prae-i
V menších keI-ících.
Rostlina zaptíèiní
v-km
také hostí odeschnutí-rostlin
Závìr
~,
I
ddaje
v èlánku
jsem
svým osobním pozorováním. že nìkterá údaje nebudou ní
a hloubka
ponotení
vání jednotlivých stádií a na jiných' lokalitách. jako stále
vodítko je~tì
se snažil
podat
co
a co nejsrozumitelnìji. platit obecnì (délky
do døeva.p•esná
èasová
hmyzu). a to hlRvnì Byl b~ch rád. kdyby
k dalšímu bádání mnoho mezer.
v oblasti
života
nejv~rnìji. Není požerku. období
vzhledem
ke,
však vylouèeno. jejich postave-1
vzniku
a délky
tr-
u jiných živných rostlin mój ptíspìvek byl chápán našich
krascO.
které
má
79
-
I J
Zusammenfass-ung
-
Autor des Beitrages legt seine neuen Erkenntnisen aus der Bionomie,Ekologie und Faunistik einiger Buprestidae-Arten vor. Weiter fuhrt er ihre heuen oder interessQnten Lokalitaten ein. Die Befindung der Art Anthaxia funerula 111. ist neu fùr die Mahren.
1
-Literatura
J
B ì j -Bij e n k o G.J.,1965 : Opredìlitìl èasti SSSR, Žestkokrylyje i vììrokrylyje, Hla d i 1 J.,1973 : Pøíspìvek k faunistice ska,
Beitrag
zur Faunistik
Èsl.s~ol.ent., K u báò V.,1978
der Kafer
nasekomych jevropìjskoj "Nadka",Moskva-Leningrad. Coleopter Moravy a Sloven-
Mahrens und Slowakei,
9., 2-4: 73 -74. : Pøíspìvek k faunistice
nakolika.krascu
.~právy
Moravy ~
Slovenska, Beitrag zur Faunistik einiger Buprestidae-Arten der Mahren und Slowakei, Zprávy Cs.spol.ent., 14., 1: 21 -24. 1 e i b n e r S.,1969 : Z biologie krasce Sphenoptera substriata Kryn., Aus der Bilogie des Prachtkìfers Sphenoptera substriata Kryn.,Zp,rá-
1
vy Ès.apol.ent., 5.,4: 89 -91. R e i t t e r E.,1911 : Fauna Germanic8, Kafer,III: 181 -186. R i c h t e r A.,1949 : Zlatki.Fauna SSSR, l3, 2. Akademija nauk SSSR, Moskva. R o u b a 1 J.,1930:
Katalog
Coleopter
Slovenska
a Podkarpatska,
J
2.
Bratislava.
.
\1 :
JI '
ft
..
., I
~
Adresa autora ( Anschrift des Autora) : Ing. Vít~zs18V Kubáò, ul.Ès.armády 1378,742
80
58 Pøíbor,
okres N.Jièín.
\
I
