Pozměňovací návrhy k tisku 336 1. V § 2 odst. 1 písm. c) se na konci věty doplňuje: „to neplatí, jde-li o náměstka pro řízení sekce a jemu podřízené zaměstnance,“ 2. V § 10 odst. 1 se písm. a) a b) mění následovně: „a) ministr vnitra vůči náměstkovi ministra vnitra pro státní službu (dále jen „náměstek pro státní službu“), b) pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem,“ 3. V § 28 odst. 1 se věta druhá a třetí mění následovně: „V ministerstvu nebo v Úřadu vlády losuje členy výběrové komise příslušný ředitel odboru za přítomnosti notáře a státního tajemníka. V jiném služebním úřadu losuje členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu za přítomnosti notáře a zástupce odborové organizace s největším počtem členů, je-li v tomto služebním úřadu zřízena.“ 4. V § 37 odst. 2 se věta druhá mění následovně: „Zkušební komise má 3 členy, všechny státní zaměstnance s praxí v oblasti správního práva alespoň 4 roky.“ 5. V § 52 se odst. 1 a 2 mění následovně: „(1) Náměstka pro státní službu jmenuje ministr vnitra se souhlasem vlády na dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení. Nikdo nemůže být náměstkem pro státní službu více než jednou. Výběrová komise má 5 členů. Členy výběrové komise losuje vedoucí Úřadu vlády za přítomnosti notáře a předsedy Senátu. (2) Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele postupem podle § 164 odst. 2 a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Ministr vnitra vybere v dohodě s vládou jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“ 6. V § 53 se odst. 1 a 2 mění následovně: „(1) Státního tajemníka jmenuje příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády se souhlasem vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Výběrová komise má 4 členy. Členy výběrové komise losuje příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády za přítomnosti notáře a předsedy Poslanecké sněmovny. (2) Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády vybere v dohodě s vládou jednoho žadatele z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“ 7. V § 54 se odst. 2 mění následovně: „Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu má 4 členy. Členy výběrové komise losuje náměstek pro státní službu za přítomnosti notáře a pověřeného člena vlády. Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje podle odst. 1, vybere jednoho z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“
1
8. V § 55 se odst. 2 mění následovně: „Výběrová komise na jmenování náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce má 4 členy. Členy výběrové komise losuje personální ředitel sekce pro státní službu za přítomnosti notáře a vedoucího služebního úřadu. Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje podle odst. 1, vybere jednoho z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud ve výběrovém řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“ 9. V § 57 se odst. 2 mění následovně: „Výběrová komise na jmenování ředitele odboru má 3 členy. Členy výběrové komise losuje příslušný náměstek pro řízení sekce za přítomnosti notáře a státního tajemníka. Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje podle odst. 1, vybere jednoho z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud v řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“ 10. V § 58 se odst. 2 mění následovně: „Výběrová komise na jmenování vedoucího oddělení má 3 členy. Členy výběrové komise losuje příslušný ředitel odboru za přítomnosti notáře a státního tajemníka. Výběrová komise určí 3 nejvhodnější žadatele a sestaví pořadí dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli. Ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje podle odst. 1, vybere jednoho z 3 nejvhodnějších žadatelů. Pokud v řízení neuspěli alespoň 3 žadatelé, postupuje se podle § 28 odst. 3 a násl.“ 11. V § 72 se doplňuje odst. 5 ve znění: „Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u služebního orgánu, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je ke skončení služebního poměru nutný písemný souhlas odborové organizace. Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas, je skončení služebního poměru neplatné.“ (analogie ochrany s § 61 ZP) 12. V § 88 odst. 2 se věta druhá vypouští. (náměstek pro státní službu by měl rovněž nést odpovědnost za případné kárné provinění) 13. § 93 se mění následovně: (1) Členy kárné komise druhého stupně jmenuje a odvolává náměstek pro státní službu ze státních zaměstnanců sekce pro státní službu, není-li stanoveno jinak. (2) Kárná komise druhého stupně má 3 členy, z nichž nejméně 2 členové musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti právo v magisterském studijním programu a s praxí v oblasti správního práva alespoň 4 roky. (3) Kárné komisi předsedá nejvýše služebně postavený státní zaměstnanec. Je-li v kárné komisi více stejně služebně postavených státních zaměstnanců, určí se předseda losem. (4) Je-li předmětem jednání kárné komise druhého stupně kárné provinění některého ze státních zaměstnanců zařazených v sekci pro státní službu, jmenuje členy kárné komise ministr vnitra z řad státních zaměstnanců ministerstva vnitra zařazených mimo sekci pro státní službu. Ustanovení odst. 2 a 3 se použijí obdobně. 14. V § 99 se odst. 4 vypouští. (pravidla pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem služby má podle § 205 písm. b) stanovit vláda) 15. V § 132 odst. 2 se doplňuje písm. i): „být přítomna při výběrovém řízení.“ (posílení práv odborové organizace)
2
16. V § 159 odst. 1 písm. j) se vypouští bod 3. (jmenování členů výběrové komise nemůže probíhat v režimu správního řízení) 17. V § 159 odst. 2 se vypouští písm. a) a písm. b) až j) se nově označují a) až i). (odvolání náměstka pro státní službu nebo státního tajemníka by mělo probíhat v režimu správního řízení) 18. V § 162 se mění odst. 4 následovně: „Nadřízeným služebním orgánem je: a) vláda v řízeních ve věcech služby, kde v prvním stupni rozhoduje ministr vnitra nebo pověřený člen vlády b) náměstek pro státní službu vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu c) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu (kárná komise druhého stupně je jako odvolací orgán uvedena v §168 odst.1) 19. V § 164 se mění odst. 1 následovně: „Pro výběrové řízení podle tohoto zákona se ustanovení § 146 správního řádu nepoužije. Členové výběrové komise se určí losem z rejstříku představených, kteří působí v oblasti personální na ministerstvech nebo v jiných správních úřadech po dobu nejméně 4 let. (dále jen „rejstřík kandidátů pro výběrové komise“). Rejstřík kandidátů pro výběrové komise vede a každé 3 měsíce aktualizuje na základě údajů služebních úřadů Ministerstvo vnitra.“ 20. V § 164 se mění odst. 2 následovně: „Každý člen výběrové komise přiřadí žadateli bodové hodnocení v rozsahu 0 až 10 bodů, a to na základě posouzení předpokladů pro výkon služebního místa, o něž se žadatel uchází. Posouzení předpokladů provedou členové výběrové komise písemně. Ve výběrovém řízení se za úspěšného považuje žadatel, který získá alespoň polovinu z maximálního možného počtu bodů.“ 21. § 169 se mění následovně: „(1) Byla-li podána žaloba proti rozhodnutí ve věcech kárné odpovědnosti nebo skončení služebního poměru, odkládá se vykonatelnost rozhodnutí do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. (2) Je-li pravomocné rozhodnutí o přeložení zrušeno pro nezákonnost, přísluší státnímu zaměstnanci od služebního úřadu, z něhož byl přeložen, jeden měsíční plat, který mu příslušel před nezákonným přeložením.“ 22. V § 205 se doplňují písm. e) až h): „e) výši platových tarifů s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu služby a k jeho významu a způsob jejich určení pro státní zaměstnance f) katalog správních činností a jejich zařazení podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do jednotlivých platových tříd g) závazná pravidla pro určení konkrétní výše příplatků za vedení v rámci stanoveného rozpětí h) pravidla pro určení konkrétní výše zvláštního příplatku.
3
Odůvodnění: Cíle zákona o státní službě byly podle bodu 10 koaliční dohody mj. následující i) plné odpolitizování státní správy, ii) definice kritérií pro přijímání a odměňování úředníků a iii) zajištění vysoké úrovně vzdělanosti úředníků. Ad i) Vzhledem ke skutečnosti, že tisk 336 není doprovozen důvodovou zprávou, není zřejmé, jak vláda přistoupila při finalizaci tisku 71 k výkladu pojmu „odpolitizace“. Pokud by se pojmem „odpolitizace“ rozumělo snížení rizika nežádoucího personálního vlivu moci exekutivní na státní správu, potom zákon o státní službě toto riziko nesnižuje. Z původních 17-ti explicitně zákonem stanovených kompetencí GŘ došlo ve 14-ti případech k jejich odebrání či oslabení (viz příloha)! Absence kvalifikačních předpokladů pro členy výběrových komisí (na obsazení míst představených) a způsob jmenování těchto členů ponechává značný prostor pro případně svévolný postup představitelů moci výkonné. Předně se navrhuje, aby členem jakékoliv výběrové komise mohla být pouze osoba s praxí v řízení personální oblasti na ministerstvech nebo v jiných správních úřadech. Pro snížení rizika svévolného výběru členů komise se navrhuje jejich určení losem, a to v analogii s postupem uvedeným v § 90 odst. 2 ZSS. Pro jednoznačné a nesporné stanovení pořadí žadatelů ve výběrových řízeních se navrhuje kvantitativní metoda hodnocení. (viz body č. 16, 19 a 20). Dále se navrhuje, aby správní orgán, který představené jmenuje, měl omezen okruh kandidátů na 3 nejúspěšnější žadatele, podobně jako je tomu obecně při přijímání do služebního poměru (viz navrhované novelizační body 3 a 5-10). Se jmenováním představených úzce souvisí i otázka, kdo má být odvolacím orgánem při jejich případném předčasném odvolání z funkce. Nelze akceptovat, aby se na režim odvolání nevztahoval správní řád, jak je v § 159 odst. 2 písm. a) ZSS navrhováno. Je nezbytné zachovat možnost odvolání proti takovému rozhodnutí a možnost soudního přezkumu. Z výše uvedených důvodů se navrhuje, aby ve zmíněných případech rozhodoval v prvním stupni příslušný ministr a ve druhém stupni vláda (viz body 2, 17 a 18). V těchto bodech se rovněž sjednocuje nejednotná terminologie mezi § 10 ZSS (definice služebního orgánu) a § 162 odst. 4 ZSS (definice nadřízeného služebního orgánu), odstraňuje se duplicita mezi § 162 a § 168 ZSS (stanovení kárné komise druhého stupně jako odvolacího orgánu). Ad 2) V tisku 336 nejsou kvalifikační kritéria pro členy zkušební komise. Proto se navrhuje novelizační bod 4. Hodnotící kritéria zákon o státní službě nestanovuje. Navrhuje se tedy alespoň upravit systém hodnocení (viz již zmíněný bod 20). Kvantitativní systém hodnocení dává fakticky rovné postavení všech členů komise, kdy žádný nemůže být „přehlasován“. V oblasti odměňování se zákon na několika místech odkazuje na nařízení vlády (§§ 145, 146, 148). Bohužel zmocnění uvedená v § 205 neobsahují výše uvedená nařízení. Navíc je v § 205 písm. b) duplicita s ustanovením § 99 odst. 4 ZSS. Proto se navrhují novelizační body 14 a 22. Ad 3) Ze zákona o státní službě nevyplývají příliš vysoké požadavky na vzdělanost státních zaměstnanců. Pouze u kárné komise prvního stupně je vyžadován titul Mgr. v oblasti práva. Proto se navrhuje novelizační bod 13 (požadavky na vzdělání i pro druhý stupeň). Zákon o státní službě má řadu dalších nedostatků jako např: a) vyjímá z působnosti zákona i náměstky sekcí a jím podřízené zaměstnance § 2 odst.1 písm. c) b) vyjímá z působnosti ředitele a inspektory Ústavu pro zjišťování příčin leteckých nehod c) vyjímá z kárné odpovědnosti náměstka pro státní službu § 88 odst. 2 ZSS d) oslabuje roli odborových organizací oproti zákoníku práce e) oslabuje procesní postavení státních zaměstnanců oproti verzi 71/8 Proto se navrhují novelizační body č. 1,11,12,15 a 21.
Mgr. Libor Michálek, MPA
4
PŘÍLOHA č. 1
Vypuštění (omezení) kompetencí NSS oproti původním kompetencím GŘ (NSS náměstek pro státní službu, GŘ generální ředitel ve smyslu dřívějšího tisku 71/8) 1) Původně (v tisku 71/8) měl GŘ kompetenci zrušit služební předpis § 12/3, nyní zůstává NSS jen možnost dát návrh na zrušení soudu § 12/7 2) Dříve explicitní ustanovení o kompetencích GŘ v § 13 zákona o státní službě (ZSS), nyní zvláštní ustanovení s přehledem kompetencí NSS v ZSS NENÍ! 3) Dříve schvalování organizační struktury § 19, nyní MV, možnost neschválit jen vláda §19 (organizační změny mohou vést k ukončení služebního poměru) 4) Dříve kompetence stanovit obsah a rozsah jazykové zkoušky § 25/2, nyní MŠMT § 25/2 5) Dříve kompetence stanovit obsah a rozsah úřednické zkoušky § 42, nyní MV § 41 6) Dříve kompetence jmenovat státního tajemníka § 55, nyní vláda § 53 7) Dříve kompetence jmenovat nezávisle 2 členy z 4 čl. výběrové komise § 55/2 a 56/2, nyní k. jmenovat jen 1 člena - při rovnosti hlasů ale zůstává množné číslo ☺ 8) Dříve kompetence stanovit služebním předpisem pravidla etiky § 71/1 t), nyní nikoliv 9) Dříve kompetence zřídit kárnou komisi druhého stupně § 95, nyní zřizuje MV ne však explicitně náměstek pro státní službu § 93 (chybí ale předpoklady pro členství v komisi tak, jako u kárné komise prvního stupně) 10) Dříve k. stanovit pravidla pro rozvržení služební doby § 101/4, nyní služební orgán § 99/4 11) Dříve k. stanovit překážky ve službě, za které náleží plat § 106/3, nyní k vláda § 104/3 12) Dříve kompetence stanovit okruh činností, kde je nezbytná dohoda o hmotné odpovědnosti § 125/2, nyní služební orgán § 123/2 13) Dříve kompetence stanovit pravidla pro konkrétní výše příplatků (v rámci rozpětí) §§ 148/2, 150/1, nyní vláda §§ 146/2, 148/1 14) Dříve k. vyřizovat stížnost zaměstnance dle § 159/4, nyní jen služební orgán § 157/4 !
Explicitně zůstávají v zákoně o státní službě nedotčené pouze tyto kompetence NSS: 1) Zprostit mlčenlivosti dle § 77 odst. 4 ZSS 2) Provést služební hodnocení v případech dle § 156 ZSS 3) Kompetence jmenovat státního tajemníka § 187 koliduje s kompetencí vlády (§53)
5
