Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí

Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí

Oponovaná výzkumná zpráva pro veřejnou správu a další zainteresované subjekty

Ing. Martin Musil Ing. Kateřina Dušáková , Ing. Martin Luštický, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.

Oponovaly: Ing. Zuzana Bedrnová, Ing. Eva Fellegiová, prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., Mgr. Eliška Novotná, Ing. Martina Pásková, Ph.D.

Jindřichův Hradec, září 2008

Projekt byl financován z prostředků Interní grantové agentury VŠE © 2008 Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické ISBN 978-80-245-1430-7

ŘEŠITELSKÝ TÝM DĚKUJE za vstřícnost a spolupráci

starostům, jejich zástupcům a pracovníkům obecních a městských úřadů Blažejova, Českého Rudolce, Číměře, Člunku, Heřmanče, Horní Pěny, Hospříze, Kačleh, Kunžaku, Nové Bystřice, Slavonic, Starého Města pod Landštejnem, Strmilova a Střížovic, pracovnicím informačních středisek v Nové Bystřici a ve Slavonicích, pracovnicím Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, všem respondentům a oponentům této výzkumné zprávy.

OBSAH

INFORMACE O PROJEKTU

7

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

8

METODIKA VÝZKUMU

22

INFORMACE O ZKOUMANÉM REGIONU

26

POTENCIÁL ZKOUMANÉHO REGIONU

34

SHRNUTÍ VÝZKUMU POTENCIÁLU

44

VÝPOČTY UKAZATELŮ

45

ZÁVĚRY Z VÝPOČTU UKAZATELŮ

51

ATRAKTIVITA TURISTICKÉ DESTINACE

52

NÁVRHY NA MOŽNÉ ÚPRAVY MĚŘENÍ ATRAKTIVITY

54

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ 2007 – 2008

55

ZDROJOVÉ KRAJE A ZEMĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ POROVNÁNÍ TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ SOUVISLOSTI A ZÁVISLOSTI ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ

67 69 76 80

MONITORING NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL

82

ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL

86

MONITORING NÁZORŮ STAROSTŮ OBCÍ REGIONU

87

ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ STAROSTŮ

94

SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ

95

ZÁVĚR

97

POUŽITÁ LITERATURA

98

AUTOŘI VÝZKUMNÉ ZPRÁVY

100

POSUDKY OPONENTŮ VÝZKUMNÉ ZPRÁVY

101

SEZNAM PŘÍLOH

105

IGA VŠE 45/07

Informace o projektu Tato výzkumná zpráva je hlavním výstupem projektu s názvem „Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí“, financovaného Interní grantovou agenturou VŠE. Řešitelský tým z Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci řešil projekt v období červenec 2007 – září 2008. Číslo projektu:

45/07

Poskytovatel:

Interní grantová agentura VŠE

Nositel projektu:

Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci

Řešitel:

Ing. Martin Musil

Spoluřešitelé:

Ing. Kateřina Dušáková, Ing. Martin Luštický

Garant:

doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc.

Cíle projektu Jedním z nástrojů potřebných pro získání objektivních dat pro rozhodovací procesy zejména subjektů veřejné správy jsou údaje o zatížení konkrétních lokalit a intenzita jejich využívání návštěvníky a turisty. Tyto údaje lze získat prostřednictvím cíleného monitoringu dané oblasti. Hlavním cílem projektu je získání nových znalostí. Cíle projektu jsou následující: -

ověřit existující či příp. vytvořit metodiku pro výpočet potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem (v souvislosti s ochranou životního prostředí) na základě existujících (Defertova funkce, iritační index, míra turistické penetrace a další) a případně nově zkonstruovaných ukazatelů;

-

na základě předchozího navrhnout model zjišťování potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem s cílem spojit potřeby regionu v oblasti cestovního ruchu s potřebami v oblasti ochrany životního prostředí;

-

výše uvedeným připravit metodický nástroj pro podporu rozhodování, zejm. orgánů veřejné správy;

-

zapojit studenty FM VŠE do vědecko-výzkumného projektu se záměrem přispět k jeho úspěšné realizaci a také výchově studentů k vědecké práci.

Modelovým územím je Přírodní park Česká Kanada rozšířený o turisticky důležité spádové oblasti (viz „Metodika výzkumu“, str. 22).

-7-

IGA VŠE 45/07

Teoretická východiska Cestovní ruch (dále také CR) představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví. Díky technickému a hospodářskému rozvoji především ve 20. století zaznamenal CR velký rozkvět. Celosvětově je toto odvětví považováno za jedno z nejperspektivnějších pro toto tisíciletí. S pokračující industrializací nabývá turismus stále významnější roli v životě člověka. Spolu s rozvojem a rostoucí urbanizací naší společnosti roste i potřeba a touha po zachovaném životním prostředím. Příroda hraje důležitou roli při odpočinku a regeneraci sil dnešních lidí. Stejně tak ale platí, že cestovní ruch je úzce spjatý s ekologickou zátěží a zásahy do životního prostředí. Negativní vlivy spojené s cestovním ruchem působí samozřejmě zpětně na regenerační schopnost přírody na člověka a přispívají tím k efektu turistické pasti, nebo jinak řečeno „ničení turismu turismem“. V popředí udržitelného rozvoje stojí především mezigenerační udržitelnost, tj. skutečnost zachování životního způsobu a kulturní identity pro budoucí generace při minimálním poškození životního prostředí. [24] Pozornost věnovaná hranicím rozvoje cestovního ruchu se značně zvýšila v posledních letech především v zahraničí, objevuje se již ale i v České republice. K negativní interakci mezi turistou a životním prostředím dochází stále ve větší míře díky rozpornému chování nás lidí, turistů. Situaci zhoršuje absence kvalifikačních standardů v cestovním ruchu či opatření vedoucích k účinné ochraně životního prostředí při zachování dalších funkcí krajiny pro bydlení, podnikání i turismus. [24] Současný cestovní ruch ve světě i v České republice lze charakterizovat mnoha neudržitelnými trendy – v současnosti sice již spíše stagnuje kvantitativní nárůst počtu domácích i zahraničních návštěvníků, ale stále dochází k významnému a často neregulovanému růstu infrastruktury cestovního ruchu, lidé více cestují na větší vzdálenosti a viditelná je i geografická expanze cestovního ruchu. Naopak rostou aktivity EU, OSN a mezinárodních organizací cestovního ruchu (UNWTO1, PATA2 aj.), zaměřené na udržitelnost cestovního ruchu. Podpora na úrovni mezinárodních organizací cestovního ruchu spočívá především v deklarativní podpoře udržitelného rozvoje a jeho rozpracování do sektoru cestovního ruchu, v pořádání konferencí, podpoře ekocertifikace, výzkumu, vhodných forem cestovního ruchu aj. Směřování k udržitelnosti cestovního ruchu vyžaduje multioborový a holistický přístup, dále pak dobrý management, marketing, plánování, propojení s dalšími ekonomickými aktivitami, všestrannou komunikaci se všemi zájmovými skupinami, zavádění BAT (Best Available Technique), využívání a rozpracování konceptů únosné kapacity a životního cyklu destinace atd. [20] Podle UNWTO je udržitelný rozvoj turismu takový, který uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní identity, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Produkty udržitelné turistiky jsou takové, jenž fungují v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou, aby se tyto nestaly obětí rozvoje turistiky. [4] 1 2

United Nations World Travel Organization, Světová organizace cestovního ruchu Pacific Asia Travel Association , mezinárodní asociace cestovního ruchu v asijské části Pacifiku

-8-

IGA VŠE 45/07

Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. [25] Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle UNWTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. [25] Výkladový slovník cestovního ruchu3 pod pojmem „destinace cestovního ruchu“ rozumí v užším smyslu „cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu“. V širším smyslu pak „země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, „destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu.“ [25] V České republice je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony; ty byly následně rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území - turistické oblasti. Podle D. Buhalise4 jsou pro region cestovního ruchu charakteristické tyto komponenty: [25] •

přitažlivost - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně - historický potenciál);

•

přístupnost služeb - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod.;

•

komfort - suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a využití jeho atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně rekreační, kulturně - společenská a jiná zařízení);

•

turistické produkty - připravené produktové balíčky;

•

aktivity - rozmanité aktivity. [25]

Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu. Struktura, rozmístnění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti regionu pro aktivity cestovního ruchu. [3] 3

Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, MMR ČR, 2002, str. 59 - 60 Dr Dimitrios Buhalis je náměstkem ředitele Mezinárodního centra pro výzkum turismu a pohostinství a profesorem eTourismu při Bournemouth University, Velká Británie 4

-9-

IGA VŠE 45/07

Turistické regiony je možné členit na základě různých kritérií, v praxi se však obvykle používá vymezení regionu na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. V reálu lze přiřadit regionu více typů cestovního ruchu. [25] Rajonizace cestovního ruchu oceňuje území podle předpokladů pro rekreaci a rozvoj turismu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace rozčleňuje území na ta s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a CR a na ta s převahou vlastností pro CR spíše nevhodných. Jednotlivé oblasti se vyznačují relativně rovnocennými přírodními předpoklady a podobností realizačních podmínek. Oblasti se mezi sebou liší svým významem, vhodností pro cestovní ruch a časovou využitelností. [3] Činitele ovlivňující rozvoj cestovního ruchu můžeme z ekonomického a geografického hlediska rozdělit na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. [3] Selektivní (stimulační) faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky a mohou být vymezeny také jako faktory povahy. Rozlišujeme faktory objektivní (politické, ekonomické, demografické, ekologické aj. podmínky) a subjektivní (psychologické faktory a další pohnutky, spotřebitelské chování). Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností (klimatické a hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna, celkově přírodní podmínky a atraktivity), charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit (kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a významné sportovní akce apod.). Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi různých forem cestovního ruchu. Umožňují prostřednictvím dopravy využívání materiálně technické základny cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, cestovní kanceláře atp.). Kapacitu materiálně technické základny lze měřit. [3] Potenciál cestovního ruchu „Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ [17] Tyto podmínky jsou vyjádřeny různými faktory, které potenciál ovlivňují. Potenciál oblasti můžeme rozdělit do dvou základních subsystémů – přírodního a kulturního. Nelze však opomenout ani předpoklady rozvoje představované kvalitním fungováním veřejné správy, neboť jejich odpovídající orgány se na cestovním ruchu podílejí jeho řízením, monitoringem, regionálním a územním plánováním a v neposlední řadě i podporou podnikatelské sféry. Pro účel hodnocení potenciálu turistické destinace lze použít pro jednotlivá místa a jednotlivé faktory potenciálu stupně vhodnosti lokalizačních podmínek, vyjádřené na hodnotové škále, např. 0 až 3 bodů (0 = podmínky neexistují, 1 = podmínky na základní úrovni, 2 = podmínky na zvýšené úrovni, 3 = podmínky na vysoké úrovni). [17]

- 10 -

IGA VŠE 45/07

Přírodní subsystém je tedy tvořen následovně: [17] a) přírodní pozoruhodnosti b) vhodnost krajiny pro pěší turistiku c) vhodnost krajiny pro cykloturistiku d) vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty e) vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku f) vhodnost krajiny pro rekreaci u vody g) vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory h) vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku i) vhodnost krajiny pro vodní turistiku j) vhodnost krajiny pro horolezectví k) vhodnost krajiny pro závěsné létání l) vhodnost krajiny pro sportovní myslivost m) vhodnost krajiny pro sportovní rybolov n) vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturní subsystém tvoří: [17] A) kulturně historické památky a soubory B) skanzeny a muzea C) lázeňská funkce D) kongresy a konference E) kulturní akce F) sportovní akce G) církevní akce H) veletrhy a tematické trhy I) místní produkty J) příhraniční specifika Pro zařazení jednotlivých oblastí do intenzitních stupňů existují určité předpoklady, které musejí být splněny (viz dále). [17] Potenciál přírodního subsystému [17] (a) Přírodní pozoruhodnosti V krajině se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory, zejména skalní formace (skály, viklany, apod.) a jiné přírodní zvláštnosti (např. chráněné druhy fauny a flóry). Častým znakem bývají zřízené rezervace. (b) Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Krajina s určitou terénní rozmanitostí (lesy, louky, pahorkatiny) s vhodnými mimosilničními trasami využitelnými pro pěší turisty. Na trasách se mohou objevit rozhledny či místa s možnostmi vyhlídky. - 11 -

IGA VŠE 45/07

(c) Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Jedná se o krajinu s vedlejšími silnicemi a polními cestami vhodnými pro cykloturistiku. Stupeň se odvíjí jednak od náročnosti trasy (roviny, členitost reliéfu), ale nelze opomenout důležitost vysoké krajinné estetiky. (d) Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Krajina vhodná pro provozování sjezdových zimních sportů. Důležitou roli zde hraje nadmořská výška, dostatečné sněhové podmínky, či vhodná svažitost terénu. (e) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Terén, který je pro dobré klimatické podmínky, dostatečné sněhové pokrývky a pro přírodní atraktivitu území vhodný pro provozování lyžařské turistiky. Vyskytují se zde lyžařské trasy, či přímo jejich síť, nebo lze v této oblasti do budoucna počítat s případným zvyšováním počtu běžkařských stop. (f) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody V oblasti existují vodní plochy (přírodní, umělé) vhodné pro rekreaci nejen místních obyvatel. Stupeň odráží jednak velikost využitelné plochy i možnosti ubytování a případné doprovodné služby. (g) Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Jedná se o území s výskytem lesů a hor (pahorkatin, kopců) vhodných pro rekreaci. Tento potenciální subsystém do určité míry souvisí s vhodností pro pěší a horskou turistiku či cykloturistiku. (h) Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Existence venkovských sídel (vlastní chaty, chalupy, apod.) nacházejících se na území s určitou krajinnou estetikou a terény vhodnými pro různé druhy turistiky (aktivní či pasivní odpočinek). (i) Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Území, na kterém jsou situovány toky vhodné pro vodní turistiku. Do stupně musíme započítat nejen vodácký sjezd řeky, ale také případnou výletní lodní dopravu. (j) Vhodnost krajiny pro horolezectví Krajina s výskytem skal umožňujících horolezecké výstupy či jejich nácvik. Jedná se především o různá skalní města. (k) Vhodnost krajiny pro závěsné létání Existence poměrně prudkých, málo zalesněných osamělých vrchů či jiných prudších svahů vhodných pro starty rogalových křídel a pro paragliding. (l) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Výskyt mysliveckých revírů, které vydávají turistická lovecká povolení. Návštěvník se tak může se svolením účastnit lovu. (m) Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Podobně jako u předchozího bodu platí i u sportovního rybolovu podmínka turistických rybářských lístků vydávaných v rybářském revíru.

- 12 -

IGA VŠE 45/07

(n) Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Jedná se o existenci břehových prostorů velkých rybníků, vodních toků či jiných vodních lokalit s výskytem zajímavých či vzácných druhů ptáků nebo jejich většího množství a jejich pozorování. Potenciál kulturního subsystému [17] (A) Kulturně historické památky a soubory Místa, kde se nacházejí vesnické či městské památkové zóny, památky UNESCO nebo národní kulturní památka. Stupeň je dán významností a mírou povědomí o konkrétních památkách v dané oblasti. (B) Skanzeny a muzea Jedná se o území, v nichž existují skanzeny a muzea. Stupeň je tvořen velikostí a významem těchto památek (místní, regionální, nadregionální, celostátní či dokonce mezinárodní význam). (C) Lázeňská funkce Potenciál místa určují především obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské. Stupeň představuje kapacitu tohoto zařízení, jeho postavení v léčebném procesu a v rámci cestovního ruchu nelze opomenout ani jeho přitažlivost pro turisty. (D) Kongresy a konference Stupeň této složky potenciálu cestovního ruchu je dán především významností pořádaných konferencí a kongresů (místní, regionální, nadregionální, celostátní či mezinárodní význam). (E) Kulturní akce Oblasti, v nichž se pořádají různorodé kulturní akce v podobě festivalů, slavností, přehlídek, divadelních představení, apod. Stupeň tvoří pravidelnost těchto akcí a jejich atraktivita pro návštěvníky. Opět nelze přehlédnout místní, regionální, nadregionální, celostátní či mezinárodní význam. (F) Sportovní akce Jedná se o závody a jiné sportovní akce organizované v dané oblasti s výjimkou pravidelných ligových fotbalových, hokejových či jiných zápasů. Stupeň je reprezentován přitažlivostí pro turisty, určitou publicitou a tradicí. (G) Církevní akce Církevní poutní místa, kam chodí alespoň místní obyvatelstvo. Další stupně pak určují církevní akce vyššího významu především pro poutníky z jiných míst. (H) Veletrhy a tematické trhy Místa, na kterých se pravidelně konají trhy, jarmarky a podobné akce místního, regionálního či jiného významu. Obvykle bývají spojovány s dalšími kulturními akcemi. (I) Místní produkty Jedná se o oblasti známé výrobou a prodejem řemeslných či tradičních potravinářských produktů, vytvářejících turistickou atraktivitu. - 13 -

IGA VŠE 45/07

(J) Příhraniční specifika Příhraniční specifika jsou tvořena možnostmi příhraničních nákupních a zábavních činností, které do oblasti lákají zahraniční turisty. Stupeň znázorňuje potenciální ekonomický přínos této turistiky v pohraničním pásmu (0 – 15 km). Po přiřazení dílčích bodů jednotlivým oblastem a složkám potenciálu je potřeba zvolit také vhodné váhové koeficienty, které vystihují významnost dané složky v celkovém hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Konečné rozložení hodnot potenciálu je pak podle výsledných hodnot rozvrženo do několika zón, lišících se procentuálním vyjádřením přítomného potenciálu cestovního ruchu. Je-li to pro zkoumanou oblast aktuální, hodnota potenciálu se snižuje o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu - zejména o špatný stav složek životního prostředí, patologické společenské jevy (kriminalita, terorismus, fundamentalismus apod.) a konfliktní land-use daného území. [17] V roce 2001 zpracoval Ústav územního rozvoje v Brně5 Projekt „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“. Ten poskytuje komplexní informace o území ČR z hlediska jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Hodnotí přírodní a kulturní subsystém. Výsledkem hodnocení potenciálu je zařazení území do šesti základních typů zón: [1] 1) Zóna bez potenciálu – bodová hodnota 0 bodů 2) Zóna základního potenciálu – bodová hodnota 1 – 25 bodů 3) Zóna zvýšeného potenciálu – bodová hodnota 26 – 50 bodů 4) Zóna vysokého potenciálu – bodová hodnota 51 – 100 bodů 5) Zóna velmi vysokého potenciálu – bodová hodnota 101 – 200 bodů 6) Zóna výjimečného potenciálu – bodová hodnota 201 a více bodů Nejvíce území ČR dle tohoto dělení spadá do zóny zvýšeného a vysokého potenciálu (dohromady přes 60% území). Hodnocení potenciálu cestovního ruchu lze využít i v rámci strategického plánování rozvoje regionů, při územním plánování apod. [1]

5

Ústav územního rozvoje, dostupné z

- 14 -

IGA VŠE 45/07

Obr. č. 1 Celkový potenciál CR v Jihočeském kraji

Zdroj: Kartogram 1 – Celkový potenciál cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj, roč. V, č. 1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>

Dle této studie se v námi zkoumaném území nacházejí oblasti s potenciálem velmi vysokým a vysokým. Obr. č. 2 Typy celkového potenciálu CR v Jihočeském kraji

Zdroj: Kartogram 17 – Typy celkového potenciálu cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj, roč. V, č. 1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf>

Z obrázku vyplývá, že ve větší části námi zkoumaného území převažuje potenciál přírodní; kulturní se soustřeďuje zejména v blízkém okolí Jindřichova Hradce.

- 15 -

IGA VŠE 45/07

Výsledky hodnocení potenciálů cestovního ruchu poskytují přehled o územně diferencovaných rozvojových podmínkách v tomto oboru. Proto mohou být využity institucemi veřejné správy, např. pro směrování rozvoje cestovního ruchu nebo pro územní plánování. [17] Některé ze složek subsystémů lze určitou mírou ovlivnit, proto je nezbytné, aby obce či sdružení obcí (resp. mikroregiony) měly neustálý a aktuální přehled jak o stávajících podmínkách, tak zejména o rozvojových možnostech cestovního ruchu na svém území. Zvyšování potenciálu turistické destinace by mělo mít za následek rostoucí počet návštěvníků jednotlivých atraktivit. K tomu může do určité míry přispět i dobře koncipovaný marketing a management cestovního ruchu. Hledání únosných mezí rozvoje potenciálu destinace, čili nalézání udržitelné míry aktivace turistického potenciálu území, musí představovat integrální součást jejího systematického plánovitého rozvoje. Při strategickém plánování cestovního ruchu na území turistické destinace by bylo vhodné v ideálním případě (dle M. Páskové) provést následující kroky: [26] 1. „Zjištění současné hodnoty turistického zatížení území, respektive jeho nejzatěžovanějších částí. Následuje zjišťování současné hodnoty únosné kapacity řešeného území. Tyto hodnoty mohou být zjišťovány např. na základě znalosti geologických, botanických a zoologických parametrů daného území, územně plánovací dokumentace, výsledků dotazníkových šetření rezidentů i návštěvníků, na základě analýzy výsledků vlastního terénního šetření zátěže oblasti cestovním ruchem. Rozdíly mezi zjištěnou hodnotou únosné kapacity a současnou mírou zatížení cestovním ruchem hovoří o míře nasycení únosné kapacity území, při stávajícím způsobu a míře časoprostorového využívání (šetrnější způsob využívání a vyšší míra využití disponibilního časoprostoru znamená zvýšení hodnoty únosné kapacity území). 2. Stanovení cílové (žádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity. Únosná kapacita je veličinou proměnnou, která se mění v čase v řešeném prostoru v závislosti především na následujících vzájemně souvisejících faktorech: úrovni návštěvnického managementu (zejména přístupového managementu), míře sezónnosti, míře prostorové koncentrace, úrovni environmentální technologie, struktuře a podílu ostatních funkcí území (lokalita vědeckého zájmu, stanoviště ohrožených druhů atd.), struktuře a profilu návštěvnických segmentů, úrovni údržby a technických inovací, rekonstrukcí, regulačních mechanismů a úrovni destinačního managementu obecně. 3. Identifikace úkazů a procesů, které mohou indikovat nastartování nežádoucích změn v území - zohlednění fyzického, ekologického, ekonomického, institucionálního, sociokulturního a psychologického rozměru dopadů rozvoje cestovního ruchu na prostředí destinace. Následuje výběr ukazatelů, jejichž hodnota má být sledována – jde o stanovení sady indikátorů relevantních z hlediska únosného zatížení území cestovním ruchem, o návrh algoritmu měření hodnot ukazatelů (navržení způsobu získávání dat - zdrojů, vhodné periody a územní jednotky - úrovně agregace zjištěných hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty). 4. Takto stanovené směrné hodnoty (popsané nežádoucí projevy v území, zjištěné symptomy nežádoucích změn v destinaci) bude nutné konfrontovat s reálnými hodnotami (s vypozorovanými symptomy a s naměřenými průtoky návštěvníků) využití kapacity a zjišťovat tak míru nasycení dané únosné kapacity.“ [26] - 16 -

IGA VŠE 45/07

Toto však nelze podchytit v našem výzkumu, proto se např. nezabýváme stanovením únosné kapacity ani některými dalšími kroky, viz informace v kapitole „Metodika výzkumu“, str. 22. Problematikou cestovního ruchu, jeho přínosem i únosností se zabývají také strategické a koncepční plány České republiky. Jedním z typů území vhodných pro specifický druh cestovního ruchu je venkov a venkovská krajina. Tzv. venkovská turistika není v ČR doposud plně rozvinuta a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají stále nízkou úroveň. Venkov má přitom v České republice vysoký potenciál přírodního i kulturního dědictví. Na mnoha místech je však tento potenciál nedoceněný a nevyužitý. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje, avšak zdaleka ještě nedosahuje dostatečné úrovně. [22] Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu Pro výpočet indikátorů, jež pomáhají sledovat cestovní ruch v duchu udržitelného rozvoje, existují různé koeficienty a ukazatele. Klíčové indikátory udržitelného cestovního ruchu definuje i UNWTO, postupně jsou přidávány další, které mají vypovídací hodnoty o vlivu cestovního ruchu na region. Existují ukazatele či indikátory vhodné speciálně např. pro ostrovní oblasti, horské oblasti, kulturní místa či chráněné oblasti. V našem výzkumu využijeme především následující ukazatele, vhodné pro obecné sledování rozvoje cestovního ruchu a pro rozvoj v chráněných oblastech: [31] •

koncentrační koeficient je ukazatel, vyjadřující míru závislosti destinace na hlavních zdrojových oblastech. Vyjádřit jej lze několika způsoby: 1. jako podíl počtu turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu turistů celkem; 2. jako podíl počtu přenocování turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu přenocování turistů celkem; 3. jako podíl součinu počtu přenocování turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a jejich průměrné útraty a součinu celkového počtu přenocování turistů a jejich průměrné útraty;

•

hustota výskytu turistů (míra hustoty výskytu turistů) je jedním z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci a poměřuje celkový počet dní strávených za rok v destinaci turisty s plochou dané destinace. Výsledná hodnota se přepočítává na jeden den. Vypočítá se jako součin průměrné délky pobytu a počtu turistů, vše děleno plochou dané destinace a číslem 365. Přesnější by pro vyjádření intenzity cestovního ruchu bylo sledovat počet návštěvníků, problémem je však způsob získávání údajů o jejich počtech;

•

míra turistické intenzity je také jedním z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci a vypočítá se jako podíl počtu turistů a počtu rezidentů, vše vynásobeno 100;

•

míra turistické penetrace (míra turistického pronikání) je dalším z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci. Poměřuje počet dní strávených za rok v destinaci turisty s počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli. Vypočítá se jako součin průměrné délky pobytu (resp. průměrného počtu - 17 -

IGA VŠE 45/07

přenocování), počtu turistů a čísla 100, vše děleno počtem rezidentů vynásobených číslem 365 (počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli – při přesném výpočtu by měl být tento člen zkorigován o počet dní, který stráví rezidenti mimo destinaci, což lze zjišťovat dotazníkovým šetřením); •

intenzita užívání je ukazatel, který se vypočítá jako průměrný počet turistů na jednotku plochy;

•

iritační index, vyjádřený stupněm rozladěnosti místních obyvatel vůči návštěvníkům na čtyřstupňové škále (euforie, apatie, podrážděnost, nepřátelství);

•

atraktivnost destinace či místa je složený ukazatel měření těch atributů, jež je dělají přitažlivé pro cestovní ruch a mohou se měnit v čase;

•

spokojenost návštěvníků, neboli hodnocení destinace, většinou prostřednictvím dotazníků;

•

Defertova funkce, čili intenzita turistické atraktivity, poměřující počet lůžek a počet obyvatel;

•

míra využití lůžkové kapacity;

•

úroveň sezónnosti, tj. podíl míry návštěvnosti v nejsilnějším a nejslabším měsíci sezóny. [31]

spokojenosti

s nabídkou

Soustavné sledování vývoje hodnot indikátorů samo o sobě vytváří databázi nezbytnou pro kvalifikovanou práci destinačního managementu i pro účel komparativních studí prováděných na vyšších úrovních veřejné správy. [31] Atraktivita turistické destinace Atraktivita turistické destinace je zčásti vyjádřena jejím potenciálem. Mnohé studie dokázaly, že „primární potenciál cestovního ruchu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje cestovní ruch v dané destinaci“. [9] Není to zdaleka vše, co atraktivitu utváří. Existují různé další faktory, pomocí nichž je možné atraktivitu turistické destinace změřit. Atraktivita destinace je širší pojem, často subjektivního charakteru. V očích návštěvníků je odrazem především turistické nabídky v dané lokalitě a zároveň cenové úrovně poskytovaných služeb. Sama turistická destinace by měla generovat určitá specifika, vytvořit určitou image, která návštěvníky do míst přiláká. [11] Jak již bylo řešeno, výši celkové atraktivity destinace lze do určité míry ovlivňovat. Především její kvalitu, charakter poskytovaných služeb či nabídku dalších doprovodných služeb. Mimoto na atraktivitu často působí i dostupnost základních služeb (ubytovací a stravovací služby – kvalita a související náklady, množství a hustota rozmístění těchto zařízení; dopravní služby – nabídka spojů a jejich kvalita, náklady na dopravu, čas potřebný k přepravě). [15] Význam atraktivity turistické destinace se neustále zvyšuje, zejména pro destinační management. Důležitou roli také hraje marketingová strategie, vytvářená právě na základě hodnocení atraktivity destinace. Proto jsou vytvářeny různé metodiky hodnocení přínosu cestovního ruchu. - 18 -

IGA VŠE 45/07

Jednou z možností, jak měřit tyto přínosy je satelitní účet cestovního ruchu, který je využíván na úrovni státu. Nebyla však vytvořena jednotná metodika, pomocí níž by se daly změřit přínosy cestovního ruchu na nižších úrovních - na úrovni obce, mikroregionu, regionu či jinak vymezených oblastí. Vznikla řada studií, které se touto problematikou zabývaly, mezi nimi i práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc., který navrhl měření atraktivity turistické destinace na základě analogie s atraktivitou obchodu, mezi jejíž činitele patří průměrná vzdálenost zákazníka od obchodu, průměrný počet denních návštěvníků v obchodu a průměrná četnost návštěvy obchodu za měsíc. [15] Jednotlivé průzkumy ukázaly, že atraktivita turistické destinace není dána pouze přírodním a kulturním potenciálem, ale záleží také např. na struktuře návštěvníků, důvodech návštěvy či délce pobytu v destinaci, neboť tyto faktory se mohou na jednotlivých místech výrazně lišit. Výsledkem bylo sestavení takového vzorce pro výpočet atraktivity turistické destinace, který by tyto odlišnosti bral v potaz a zároveň objektivně posoudil atraktivitu daného místa či oblasti. Měření by se tak mohlo stát dalším nástrojem pro hodnocení přínosu cestovního ruchu na úrovni obce, mikroregionu či regionu. [15] Atraktivita turistické destinace se podle výše řečeného vypočítá podle následujícího vzorce: Nejprve definujeme veličinu „ochota k návštěvě“: ochota k návštěvě (km /den) = d * n, kde d je průměrná vzdálenost místa bydliště návštěvníka od turistické destinace (bydliště od místa dotazování) a n je průměrný počet turistů a návštěvníků za den (počet návštěvníků za rok /365) v dané destinaci. Známe-li dále počet dnů strávených v destinaci v rámci jedné návštěvy, lze vypočítat obecnější veličinu – atraktivitu turistické destinace (ATD): atraktivita turistické destinace = d * n * f /1000 = ochota k návštěvě * f /1000, kde f je průměrný počet dnů strávených v destinaci. [15] Ochrana území Ochrana životního prostředí je jednou z prioritních oblastí strategického rozvoje území. Územní ochrana je zakotvena v zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb. V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území: jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území (národní park, chráněná krajinná oblast) a maloplošná zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka). [16] V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byla vymezena soustava chráněných území tzv. NATURA 2000, jejímž cílem je zabezpečit ochranu nejvýznamnějších lokalit evropské přírody. Soustava těchto území má zajistit ochranu z evropského pohledu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a nejcennějších přírodních stanovišť. Vedle současných zvláště chráněných území tak vznikly dvě nové kategorie: ochranu rostlin, živočichů a vzácných přírodních stanovišť zajišťují

- 19 -

IGA VŠE 45/07

„evropsky významné lokality“ a pro ochranu ptačích druhů jsou vyhlášeny „ptačí oblasti“. [16] Přírodní park je obecně chráněné území podle výše zmíněného zákona č. 114/1992 Sb. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo ke zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, zřizované pro omezení negativních vlivů z důvodů rekreačního využívání. [16] Obr. 3 Přírodní parky v Jihočeském kraji

Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, dostupné z <www.nature.cz >

Téměř 80% námi zkoumaného území zaujímá právě přírodní park. V území se dále nachází několik menších přírodních rezervací, přírodních památek a jedna národní přírodní památka. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole „Informace o zkoumaném regionu“, str. 26. Zajímavým údajem je koeficient ekologické stability (KES), vyjadřovaný jako poměr tzv. stabilních a nestabilních krajinných prvků. Vyjadřuje se jako podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Situaci v námi zkoumaném území znázorňuje následující obrázek.

- 20 -

IGA VŠE 45/07

Obr. č. 4 Koeficient ekologické stability ve zkoumaném území

Zdroj: upraveno dle Územně analytických podkladů Jihočeského kraje, 2007,

Vidíme, že naprostá většina námi zkoumaného území se nachází v intervalu od 1,01 výše. Znamená to, že se jedná o vcelku vyváženou krajinu a krajinu relativně ekologicky stabilní. Pouze oblasti jihovýchodu Staroměstska pod Landštejnem, Strmilovska a v části severovýchodního území vykazují hodnotu KES 0,3 – 1,0, značící území intenzivně využívané zejména zemědělskou výrobou s labilními ekosystémy. Průměr ČR se pohybuje v rozmezí KES 1,01 – 2,6, Jihočeský kraj vykazuje hodnotu 1,45. Námi zkoumané území je tedy z tohoto pohledu nadprůměrné.

- 21 -

IGA VŠE 45/07

Metodika výzkumu Pro účely této výzkumné zprávy nebudeme rozlišovat mezi pojmy „turista“, „návštěvník“ a „výletník“. Turistou, návštěvníkem či výletníkem pro nás bude každá osoba, která v dané oblasti nemá trvalé ani přechodné bydliště a navštívila oblast po dobu nepřesahující půl roku, především za účelem trávení volného času. Výběr výzkumné oblasti Jako výzkumné území byla záměrně vybrána oblast na jihovýchodě Jindřichohradecka, konkrétně Přírodní park Česká Kanada rozšířený o významné turistické spádové oblasti – o obce ležící na okraji přírodního parku, o soustavu rybníků na severu území (Komorník, Ratmírovský; územně spadají pod obce Blažejov, Střížovice, část pod Strmilov) a o západní část Novobystřicka. Důvodem je především viditelný potenciál přidaného území, značné ubytovací kapacity a známé turistické cíle, což vzhledem k těsnému sousedství s parkem Česká Kanada do tamějšího cestovního ruchu značně zasahuje. Toto území bylo vybráno záměrně z několika důvodů. Prvním je řešitelovo dlouhodobější zaměření se na tuto oblast (od roku 2000, provoz turistického portálu a cestovní agentury, oboje speciálně zaměřené na tuto oblast), dalším důvodem jsou snahy o využití tamějšího potenciálu cestovního ruchu, které ne vždy odpovídají stupni ochrany daného území či vhodnosti využití potenciálu, a také absence konkrétních výzkumů tohoto typu. Některé závěry výzkumu by však měly být zobecnitelné i na jiná území. Monitoring návštěvníků, názorů obyvatel a starostů obcí Data pro monitoring návštěvníků a pro monitoring názorů obyvatel a starostů byla získána osobním dotazováním za použití standardizovaných dotazníků. Pro účely monitoringu návštěvníků byla využita metodika a dotazník České centrály cestovního ruchu6. Dotazník byl pouze rozšířen o jednu otázku a doplněn o možnost více odpovědí u dalších tří otázek. Je uveden v příloze č. 3. Dotazník pro zjištění názorů obyvatel i starostů obcí byl vytvořen zcela nově. Tyto dotazníky jsou v uvedeny v příloze č. 4, resp. č. 5. Výběr respondentů byl prováděn náhodným oslovením návštěvníků, pokud možno rovnoměrně po celém výzkumném území tak, aby následné výsledky zpracované za výběrový soubor zaručovaly reprezentativnost vzorku. V tomto konkrétním výzkumu nebyla předem známa struktura ani počet návštěvníků, proto nebylo možné uplatnit kvótní výběr podle předem stanovených znaků. Návštěvníci byli nejčastěji oslovováni v místech významných turistických cílů a soustředěného cestovního ruchu, tedy v místech zvýšeného pohybu turistů. Jednalo se především o ubytovací a stravovací kapacity, odpočinková místa při cestách, různé přírodní či kulturní památky, informační centra, apod. Mimo české verze dotazníky existovaly i ve dvou jazykových mutacích (angličtina a němčina), určených pro zahraniční návštěvníky.

6

Viz

- 22 -

IGA VŠE 45/07

Monitoring návštěvníků probíhal ve dvou vlnách, vždy v hlavní turistické sezóně. První vlna proběhla od 17. července do 5. září 2007 a druhá od 19. července do 8. srpna 2008. V letní sezóně roku 2007 byla získána data od 300 respondentů, v letní sezóně roku 2008 od dalších 200 respondentů, celkem tedy bylo monitorováno 500 návštěvníků. Monitoring v zimní sezóně 2007/2008 nebyl proveden z důvodu nepřízně počasí - nedostatku sněhu pro zimní turistiku. Anketa mezi místními obyvateli probíhala dle stejného scénáře a ve stejném období jako monitoring návštěvníků. V roce 2007 byla získána data od 153 respondentů, v roce 2008 od dalších 67, celkem tedy odpovědělo 220 místních obyvatel. Monitoring názorů starostů proběhl v období 17. červenec – 5. září 2007 formou osobního dotazování. Odpovědělo všech 13 dotazovaných starostů nebo jejich zástupců. Výzkum potenciálu území Vycházíme ze [17]. Předpokládáme, že různá místa (i na menším území) mají odlišný potenciál. Z důvodu nerovnosti jednotlivých atraktivit v turistické destinaci jsme území rozdělili do několika částí. Rozčlenění by tak mělo ukázat možný přírodní a historicko-kulturní potenciál pro jednotlivá území zkoumaného regionu. Konkrétní oblasti jsme volili na základě správního území obcí vyskytujících se v této turistické destinaci. Poté jsme jejich hranice mírně upravili, neboť ne všechny příslušné části obcí leží ve výzkumném území. Následně jsme některé oblasti sloučili nebo naopak rozdělili, aby velikost oblastí byla přibližně stejná a vypovídala co nejvíce o potenciálu, který území z velké části charakterizuje. Blíže v kapitole „Potenciál zkoumaného regionu“, str. 34. Podle jednotlivých složek subsystémů zmíněných na str. 11 - 14 jsme zařadili konkrétní místa do potenciálních stupňů a poté do potenciálních zón. To vše na základě znalostí o místních atraktivitách, zjištěných pozorováním, rozhovory a studiem literatury. Váhové koeficienty jsme zvolili na základě monitoringu návštěvníků, ve kterém vyjadřovali také své preference ohledně provozovaných aktivit, a na základě vlastních dosavadních zkušeností. Více opět na str. 34. Zpracování dat Data z monitoringů byla zpracována pomocí tabulkového procesoru a promítnuta do příslušných grafů. Kromě běžné vizualizace výsledků obvyklými typy grafů jsme použili chi-kvadrát (χ2) test dobré shody na zjištění vybraných párových závislostí. Volba této metody byla dána jednak typem proměnných, které jsou výhradně nominální, jednak její všeobecnou rozšířeností a tedy i snadnou interpretovatelností v odborné komunitě. Podrobnosti k metodě lze najít v [31]. Výpočet ukazatelů K výpočtu ukazatelů zatíženosti území cestovním ruchem, intenzity turismu, využití lůžkové kapacity, iritačního indexu a dalších jsme využili data získaná z primárního terénního (údaje od obcí a z rozhovorů) i sekundárního výzkumu (údaje od Českého statistického úřadu a Národního památkového ústavu). Pro výpočet vah - 23 -

IGA VŠE 45/07

a procentuálního rozdělení hodnot jsme využili výsledků monitoringu návštěvníků a našich expertních odhadů na základě získaných znalostí a zkušeností. Hodnoty únosné kapacity území, které by byly velmi vhodné, nebyly počítány jednak z důvodu dosud neexistující metodiky pro otevřená území a pro náročnost takového výzkumu, který nebyl součástí aktuálního výzkumného úkolu. Je to však výzva pro další navazující výzkumy. Výpočet atraktivity destinace K výpočtu atraktivity turistické destinace (ATD) byla použita metodika dle doc. Jiřího Vaníčka [12,15]. Jednotlivé údaje potřebné pro výpočet vzorců byly získány z monitoringu návštěvníků, dat poskytnutých obcemi a informačními středisky a dalšími sekundárními statistickými daty. Problémovou veličinou byl zejména počet turistů v oblasti. Celý postup je uveden od str. 47 dále. Nedostatky zvolených postupů Největším problémem při řešení projektu bylo získání validních dat pro jednotlivé výpočty a analýzy. Většina dat se sleduje na úrovni kraje, některé na úrovni okresu. Pokud však takovéto území není ve sledovaných faktorech homogenní, získaná data nejsou dostatečně vypovídající. Proto jsme nemohli využít téměř žádné statistiky Českého statistického úřadu a veškerá data bylo nutné získávat terénním výzkumem přímo ve zkoumaném regionu. Tento způsob je náročnější na časové, lidské i finanční zdroje, přináší však validnější výsledky. I při tomto sběru dat se však vyskytují problémy. Je např. velmi těžké zjistit skutečnou celkovou ubytovací kapacitu oblasti, neboť některá ubytovací zařízení nejsou nikde evidována (typicky chaty, v menší míře ubytování v soukromí). Skutečná ubytovací kapacita území je tak vyšší, než jakou počítáme na základě údajů za zařízení, která jsou evidována. Jistou výhodou pro nás byla znalost této oblasti, která nám umožňuje, za pomoci dalších zjištění, např. i za pomoci aktuálních územně analytických podkladů Jihočeského kraje, provést expertní odhad této neevidované ubytovací kapacity. Největší problém je ovšem ve zjištění počtu turistů, kteří danou oblast navštíví. Vzhledem k tomu, že se jedná o neuzavřenou oblast, neexistují mechanismy, kterými by bylo možné návštěvníky spočítat. V úvahu tak prakticky přicházely pouze tři možnosti: a) využít údajů od ubytovatelů a zjistit tak počet ubytovaných, případně počet přenocování, b) vyjít z odvedených místních poplatků za ubytování a c) využít významné místní atraktivity, kde se návštěvnost sleduje. U prvních dvou postupů jsme se setkali s poměrně zásadními překážkami. Při pokusu získat od ubytovatelů údaje o ubytovaných, příp. počtu přenocování, jsme narazili na velkou neochotu tato data poskytnout. Ačkoliv mají ubytovatelé ze zákona povinnost vést knihu ubytovaných, nechtěli tyto údaje většinou poskytnout. Tímto způsobem navíc lze podchytit pouze evidovanou ubytovací kapacitu a je velmi náročné oslovit všechny ubytovatele, kterých je v oblasti velké množství. Ve druhém případě, snaze vycházet z odvedených místních poplatků za ubytování, jsme sice od všech obcí získali výši poplatků, lišil se však způsob, jakým obce poplatky evidují. Jak se ukázalo, obce zajímá především celková výše poplatků a tak - 24 -

IGA VŠE 45/07

až na výjimky nejsou schopné poskytnout konkrétnější údaje, či rozdělení poplatků např. na čtvrtletí. I přes tato omezení jsme tato získaná data využili (za pomoci dalších údajů, získaných během výzkumu) pro výpočet počtu ubytovaných. Ukázalo se však, že tento přístup k výpočtu turistů přináší velmi nízké číslo, které dle našich znalostí a dosavadních zkušeností nemůže odpovídat reálu, ani se mu blížit. Proto jsme nakonec přistoupili ke třetí možnosti a využili jsme jediné atraktivity, kde je počet turistů sledován. Touto atraktivitou je velmi významná památka, hrad Landštejn. Získali jsme data návštěvnosti po jednotlivých měsících roku, ze kterých při výpočtu množství turistů vycházíme. Lze totiž jednoznačně tvrdit, že minimálně tento počet turistů výzkumnou oblast navštívil, ač lze zároveň tvrdit, že ne všichni turisté v oblasti navštívili hrad Landštejn. Zde ovšem již nemáme k dispozici žádná data, s jejichž pomocí bychom mohli i jen odhadovat počet těchto turistů. Dalším nedostatkem tohoto postupu je fakt, že nelze zcela využít procentuální rozdělení návštěvníků, kteří v oblasti přespí a kteří nikoliv, dle údajů z námi provedeného monitoringu, neboť lze předpokládat, že hrad Landštejn navštíví větší množství jednodenních návštěvníků, zejména pak, koná-li se na hradě zajímavá akce. Proto jsme přistoupili k expertnímu odhadu počtu návštěvníků Landštejna, kteří jej a potažmo oblast navštíví pouze na jeden den. Veškeré výpočty a výsledky jsou uvedeny v kapitole „Výpočty ukazatelů“, str. 45. Další polemika může nastat u zvolené metodiky výpočtu potenciálu. Metodicky vycházíme z projektu Ústavu územního rozvoje z roku 2001 a v něm navržené bodovací tabulky. Při tomto postupu se nevyhneme otázce subjektivnosti ohodnocení jednotlivých složek potenciálu, proto je výsledek průměrem hodnocení dvou až tří členů řešitelského týmu; zapojení více osob do takovéhoto hodnocení považujeme obecně za nutné. Od výše uvedené metodiky jsme se odchýlili při volbě váhových koeficientů jednotlivých složek subsystému; dle našeho názoru by tento přístup mohl přinést validnější data pro danou destinaci, narazíme zde však zároveň na problém srovnatelnosti takto získaných výsledků mezi různými destinacemi. Hlavním zdrojem pro určení vah pro nás byly preference návštěvníků, vyjádřené v odpovědích na otázky při monitoringu turistů, dodatečným zdrojem pak naše vlastní zkušenosti a získané poznatky o daném území. Jsme si vědomi určitých nedostatků zvolených metod a v navazujících výzkumech se více zaměříme mimo jiné právě na metodickou stránku celého problému. Výsledky našeho výzkumu však považujeme za využitelné a užitečné pro zkoumanou destinaci.

- 25 -

IGA VŠE 45/07

Informace o zkoumaném regionu Výzkumným územím je Přírodní park Česká Kanada rozšířený o přilehlé turistické spádové oblasti. Nadále budeme v textu používat označení „turistická oblast Česká Kanada“, příp. „výzkumný region“, „výzkumná oblast“ či „výzkumné území“. Celá oblast spadá do Jihočeské kraje, okresu Jindřichův Hradec. Vše je znázorněno na následujících obrázcích. Obr. č. 5 Umístění turistické destinace Česká Kanada v rámci republiky

Zdroj: vlastní úprava dle <www.zabrezsko.cz/wpimages/Mapa_CZ_big.png>

Obr. č. 6 Vyznačení turistické destinace Česká Kanada v rámci okresu

Zdroj: vlastní úprava dle <www2.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/t/070026EADB/$File/133130m5.gif>

- 26 -

IGA VŠE 45/07

Rozloha celého (bývalého) okresu Jindřichův Hradec je 1.943,69 km², počet obyvatel činí 92.752 osob. Průměrná hustota zalidnění je tedy 47,8 obyvatel na 1 km². V okrese Jindřichův Hradec je 106 obcí, z toho 13 měst a 1 městys. Ve městech žije 59,7% všech obyvatel okresu. Obr. č. 7 Výzkumné území

Zdroj: vlastní úprava dle <www.mapy.cz>

Z obrázku je patrné rozšíření zkoumané lokality přírodního parku o obce ležící na jeho okraji (zejm. Slavonice, Český Rudolec, Markvarec, Kunžak, Horní Pěna, Nová Bystřice), o turisticky významné oblasti přírodního parku, o podobné území kolem rybníků Komorník a Ratmírovský, o rekreační rybník Pěněnský a západní část Novobystřicka až po Peršlák (opět turisticky významná lokalita s podobnou charakteristikou jako přírodní park). Severozápadní část území tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti pokrývá kopcovitá a zalesněná Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské - 27 -

IGA VŠE 45/07

vrchoviny. Do východní části zasahuje Dačická pahorkatina, která má ráz protáhlé sníženiny. V podloží se nachází zejména tzv. landštejnská a číměřská žula. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen nedaleko Kunžaku, který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Českou Kanadou prochází hlavní evropské rozvodí Labe Dunaj. Oblast odvodňují četné potoky, které napájejí rybníky, na něž je zejména západní a severozápadní část oblasti velmi bohatá. Mezi nejdůležitější patří Kačležský (176 ha), Krvavý (127 ha), Ratmírovský (78 ha), Osika (67 ha), Pěněnský (60 ha) a Komorník (56 ha). Rybníky slouží především k chovu ryb, některé i k závlahám a mnohé mají význam jako hnízdiště a shromaždiště vodního ptactva. V létě se velká část z nich mění v oblíbená koupaliště. Území je z velké části zalesněno, převažují hospodářské lesy s jehličnany (cca 90%). Podnebí je mírně drsnějšího rázu. Právě pro početné vodní hladiny, rozsáhlé lesní komplexy a mírně chladnější klima se tento region nazývá Českou Kanadou. Rozloha výzkumného území je 368 km2, z toho Přírodní park Česká Kanada čítá 283 km2; 85 km2 tedy připadá na zbylé území mimo tento přírodní park. V rámci přírodního parku Česká Kanada najdeme tyto chráněné oblasti: -

přírodní rezervace Blanko (0,11 km2) a Skalák u Senotína (0,142 km2);

-

přírodní památky Rašeliniště Klenová (0,045 km2), Gebhárecký rybník (0,19 km2), Dědek u Slavonic (0,028 km2), Velký troubný (0,0816 km2), Rašeliniště Mosty (0,029 km2), a Jalovce u Valtínova (0,005 km2);

-

národní přírodní památka Kaproun (0,029 km2).

Ve zbylém území se nacházejí následující chráněné oblasti: -

přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník (5,617 km2) a Hrádeček (0,1835 km2);

-

přírodní památky Jalovce u Kunžaku (0,0033 km2) a Rašeliniště u Suchdola (0,0255km2).

Tato chráněná území tedy tvoří celkem 5,8293 km2. Do výzkumného území dále svým výběžkem zasahuje východní část Přírodního parku Homolka - Vojířov (cca 5 km2). Pouze necelých 70 km2 (19%) výzkumné oblasti tedy nespadá pod žádný stupeň ochrany přírody a krajiny. Další chráněná území (např. EVL) jsou však v návrzích. Přírodní park Česká Kanada byl vyhlášen již v roce 1994, současné Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004 je z 6. dubna 2004. V něm se uvádí, že „Posláním přírodního parku je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné využití území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu nezbytném pro rozvoj života v obcích.“ [32] Mezi omezení využití území patří mimo jiné také zakládání či zřizování urbanisticky nevhodných staveb, parkovišť, tábořišť, kempů a letních táborů trvalého charakteru. V oblasti se nachází 11 obcí I. stupně a 2 obce II. stupně (obě jsou městy). Všech třináct obcí má dohromady 52 částí, celkem tedy můžeme hovořit o 65 lokalitách. Počet obyvatel v oblasti k 1. 1. 2007 činil 11.833. Z tohoto počtu žilo ve městech 5.112 - 28 -

IGA VŠE 45/07

obyvatel, což je 43% všech, nepočítaje v to části měst. Jednoduchým výpočtem dostaneme také průměrnou hustotu zalidnění, která činí 32,15 obyvatel na km2. Tab. č. 1 Vybrané souhrnné informace o zkoumaném regionu Rozloha

368 km2

Počet obcí Počet obyvatel

13 (z toho 2 města) 11.833

Průměrná hustota zalidnění

32,15 obyv. / km2

Rozloha chráněných území Počet částí obcí Počet obyvatel ve městech

293,8 km2 52 5.112

Zdroj: vlastní zpracování

Pokusili jsme se také zařadit všechny výzkumné lokality do destinačních typů podle následujících charakteristik destinační typů7: •

Přírodní typ (turistika v ekologicky hodnotných oblastech, nástupní destinace do chráněných oblastí)

•

Typ u vodních ploch (povodí řek a okolí vodních ploch, využívaných v rámci vodácké turistiky, letní rekreace, sportovního rybaření, atp.)

•

Venkovský typ (vesnické památkové rezervace a zóny, ale zejména v rámci pobytu na statku i řadové vesnice s dochovanou lidovou architekturou, místními tradicemi a venkovským životním stylem, nenarušeným životním prostředím a typickou kulturní krajinou)

•

Kulturně poznávací typ (historická jádra měst, zejména městské památkové rezervace a zóny s unikátními panoramatickými pohledy, architektonickými památkami, expozicemi a bohatým kulturním životem, popř. podmínkami pro kongresový či veletržní cestovní ruch)

•

Historický (romantizující) typ (historické objekty - zámky, hrady, ruiny – v zajímavém krajinném rámci)

•

Typ zimních sportů (především horská krajina s působivou scenerií, s terénem a klimatem vhodným pro zimní sporty)

•

Náboženský (poutní) typ (sakrální stavby a s nimi spojené poutní akce přesahující místní význam, např. chrámy, kláštery, poustevny, křížové cesty, kaple harmonizující s okolní krajinou, židovské hřbitovy)

•

Rekreační typ (příměstská poloha s příznivými podmínkami pro víkendový cestovní ruch s výskytem chatových a trampských osad, rekreačních domků, chat a chalup)

•

Příhraniční typ (poloha v blízkosti hraničních přechodů, často vyvolávající i méně hodnotné, krátkodobě orientované formy cestovního ruchu či dokonce formy společensky nežádoucího cestovního ruchu – nákupního, sexuálního, atd.)

7

Výsledky předběžného průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu na úrovni obcí. M. Pásková a kol. Dostupné z

- 29 -

IGA VŠE 45/07

•

Atrakční typ (komplexy uměle vytvořených atraktivit a služeb cestovního ruchu - tematické parky, turistické komplexy, nákupní a zábavní komplexy) a Lázeňský typ se v oblasti nevyskytují.

Je zřejmé, že se při zařazování do destinačních typů jedná o schematizaci a pro účely výzkumu nezbytnou míru generalizace, neboť v reálu může obec představovat kombinaci více destinačních typů. Tuto skutečnost jsme částečně ošetřili tak, že jsme obce zařadili do max. tří destinačních typů, z nichž jsme vybrali jeden převažující. Tento fakt je třeba zohlednit i při vlastní interpretaci výsledků. Z tabulky níže vidíme, že převažuje destinační typ venkovský a přírodní, následován rekreačním. Dle hodnot Defertovy turistické funkce (viz str. 47), se v České republice typ venkovský nachází nejčastěji v intervalu nevýrazné turistické aktivity, typy přírodní a rekreační pak nejčastěji v intervalu významných středisek cestovního ruchu a typ u vodních ploch spadá nejčastěji do intervalu převážně turistických lokalit. Tab. č. 2 Destinační typy obcí a jejich částí Obec Český Rudolec

Část obce Horní Radíkov Lipnice Markvarec Matějovec Nová Ves Nový Svět Radíkov Rožnov Stoječín

St. M. p. Landštejnem

Přírodní Dobrotín

Přírodní

Landštejn

Historický

Návary Podlesí Pomezí Veclov Vitíněves

Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský Přírodní Kulturně-poznávací Přírodní Příhraniční Venkovský Venkovský Přírodní Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský

Slavonice Kadolec Maříž Stálkov Vlastkovec Číměř Bílá Dobrá Voda Lhota Nová Ves Potočná Sedlo Nová Bystřice

- 30 -

Převažující typ Přírodní Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský Přírodní Venkovský Venkovský Přírodní Venkovský

Kulturně-poznávací

Doplňkové typy Historický, venkovský

Přírodní Zimních sportů Přírodní Rekreační

Zimních sportů, příhraniční Kulturně-poznávací, přírodní

Příhraniční

Venkovský

Přírodní Příhraniční, zimních sportů

IGA VŠE 45/07 Albeř Artoleč Blato Hradiště Hůrky Klášter I Klášter II Klenová Nový Vojířov Ovčárna Senotín Skalka Smrčná Blažejov Malý Ratmírov Člunek Kunějov Lomy Heřmaneč Horní Pěna Hospříz Kačlehy Kunžak

Strmilov Střížovice

Kaproun Mosty Suchdol Terezín Valtínov Zvůle Leština Budkov Vlčice

Venkovský Venkovský U vodních ploch Venkovský Venkovský Historický Venkovský Venkovský Venkovský Příhraniční Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský U vodních ploch U vodních ploch Rekreační Venkovský Venkovský Rekreační Venkovský Venkovský Přírodní Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský Venkovský U vodních ploch Venkovský Rekreační U vodních ploch U vodních ploch

U vodních ploch Venkovský Zimních sportů Náboženský

Přírodní

Rekreační Venkovský Zimních sportů

U vodních ploch

U vodních ploch

U vodních ploch U vodních ploch Venkovský


Jak ukazuje následující mapka klimatických regionů ČR, do námi zkoumané oblasti zasahují klimatické regiony MT3, MT7, MT9 a částí CH7. Dle mapy ÚAP Jihočeského kraje jde o MT3, MT4 a MT7. Obr. č. 8 Klimatické regiony

Obr. č. 8a Klimatické regiony

Zdroj: www.ovocnarska-unie.cz/web/ web-sispo/klimreg/mapa.html

Zdroj: Územně analytické podklady Jč Kraje, 2007,

- 31 -

IGA VŠE 45/07

Tyto klimatické regiony jsou charakterizovány: MT3 – Krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. MT7 - Normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT9 - Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima krátká, suchá a mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. CH7 - Velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké. Přechodné období dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Následující obrázek představuje přehled silniční sítě zkoumaného regionu. Vidíme, že zcela převažují silnice III. třídy (žlutohnědá barva) a dále místní komunikace (není znázorněno). Z obrázku je také patrna oblast s minimálním pokrytí silnic. Obr. č. 9 Silniční síť ve zkoumaném regionu

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR <www.rsd.cz/sdb_intranet/sdb/img/kraje/kraj_jc.jpg>

- 32 -

IGA VŠE 45/07

Výzkumná oblast je poměrně hustě protkána sítí cyklotras a pěších tras. Počet kilometrů značených turistických tras, vč. naučných tras, činí více než 226 km (vč. 8 km souběhů tras). Dominuje ale celková délka značených cyklotras, která činí 275 kilometrů (vč. 8 km souběhů dvou tras). V oblasti dále najdeme 39 km vyznačených jezdeckých stezek (dalších cca 30 km bude vyznačeno do jara 2009) a více než 120 kilometrů více či méně udržovaných tras pro běžecké lyžování. Zjistili jsme také, že více než 76% všech asfaltových silnic bez zákazu vjezdu motorových vozidel je zároveň značenými cyklotrasami. Hustota cyklotras činí tedy 0,75 km na 1 km2, hustota pěších tras 0,61 km na 1 km2 a hustota lyžařských tras více než 0,32 km na 1 km2. Nejvíce tras je soustředěno v trojúhelníku Nová Bystřice – Kunžak – Slavonice.

- 33 -

IGA VŠE 45/07

Potenciál zkoumaného regionu Na budování image regionu a jeho významu pro cestovní ruch se podílí jeho přírodní a kulturně-historický potenciál, který prakticky nelze přímo ovlivnit. Podstatné je, aby se vhodným způsobem využil. Důležité je rozvíjet propagaci regionu tak, aby tento potenciál lákal k návštěvě. K budování image a jeho významu pro cestovní ruchu z velké části přispívají další faktory, které lze již poměrně dobře přizpůsobovat potřebám destinace. Zde máme na mysli zejména nabídku kulturněspolečenských či jiných akcí, turistickou suprastrukturu, turistickou či všeobecnou infrastrukturu. Pro získání konkrétní informace o těchto faktorech se provádí analýza primární (přírodní a kulturně-historický potenciál) a následně sekundární (infrastruktura, kulturní akce, jinak řečeno infrastrukturální vybavenost - ta je vázána na primární nabídku, komunikační dostupnost - přístup do území a pobyt v něm) nabídky cestovního ruchu.8 Oblast jsme z důvodu nerovnosti jednotlivých atraktivit v turistické destinaci rozdělili do několika částí (viz „Metodika výzkumu“, str. 22). Rozčlenění by tak mělo ukázat možný přírodní a historicko-kulturní potenciál pro jednotlivá území v České Kanadě. Obr. č. 10 Rozdělení výzkumné oblasti

Zdroj: Vlastní zpracování, mapový podklad Google maps dostupný z <maps.google.com> 8

Marketingová strategie města Poděbrady, 2005, dostupné z <www.strplan.mesto-podebrady.cz>

- 34 -

IGA VŠE 45/07

Jednotlivé oblasti lze charakterizovat takto: Oblast č. 1 - Severozápad České Kanady Území zvolených obcí se nachází na severozápadě zkoumaného regionu. Do této oblasti jsme zařadili správní území obcí Blažejov, Člunek, Horní Pěna, Hospříz, Kačlehy a Střížovice, a to především z důvodu jejich velikosti a podobnosti. Oblast č. 2 - Kunžak Druhá oblast zahrnuje celé správní území obce Kunžak a navíc obec Leštinu, která je částí Strmilova, avšak svým umístěním již spadá k přírodnímu parku Česká Kanada. Kromě toho Leština získává příjmy z rekreačních zařízení umístěních u rybníka Komorník. Oblast č. 3 - Olšany/Heřmaneč Nejmenší z oblastí je okolí obcí Olšany, Heřmaneč a Jalovčí, v severovýchodní části území. Velikost tohoto území byla zvolena záměrně, aby neomezovala oblast č. 2 a aby tím bylo poukázáno na rozdílnost oblasti od jiných, neboť na první pohled se zdá být téměř bez potenciálu. Oblast č. 4 - Český Rudolec Vymezení oblasti Český Rudolec nacházející se na východě turistické destinace jsme ponechali dle správního území dané obce, včetně jeho příslušných částí. Oblast č. 5 - Číměř Pod oblast Číměř na západě regionu spadá podobně jako u Českého Rudolce pouze správní území s částmi obce. Je to druhé území, u kterého se na první pohled jeví potenciál jako nižší než u ostatních oblastí. Oblast č. 6 - Nová Bystřice Správní území Nové Bystřice můžeme najít na jihozápadě a ve střední části zkoumaného regionu. Vzhledem k velikosti oblasti jsme přistoupili k jejímu rozdělení na dvě stejně velké části – Nová Bystřice a Severovýchod Nové Bystřice. Oblast Nová Bystřice je v severní části, kromě území Číměře, ohraničena také rybníkem Osika, obcí Klášter II. a plynule tak přechází do následující oblasti. Oblast č. 7 - Severovýchod Nové Bystřice Tato druhá část osamostatněného území Nové Bystřice se rozkládá severovýchodně od Nové Bystřice ve středu území. Svými hranicemi se kromě dvou oblastí (Slavonice, Heřmaneč/Olšany) dotýká všech dalších území. Oblast č. 8 - Staré město pod Landštejnem Okolí Starého města pod Landštejnem v jihovýchodní části destinace je opět ponecháno podle hranic správního území obce. Oblast č. 9 - Slavonice Stejně jako řada jiných stanovených území pro průzkum potenciálu cestovního ruchu v dané turistické destinaci, je oblast Slavonic stanovena podle správního území. Město Slavonice je nejvýchodnějším bodem celého výzkumného území. Podle jednotlivých složek subsystémů, zmíněných na str. 11 a násl., jsme konkrétní místa v daném území zařadili do potenciálních stupňů a poté do potenciálních zón. - 35 -

IGA VŠE 45/07

Jednotlivé přírodní složky jsou označeny malými písmeny (a – n), kulturní složky naopak písmeny velkými (A – J). Tato litera bude použita i ve výsledných tabulkách hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Jak již bylo řečeno, existují 3 intenzitní stupně potenciálu – základní (1), zvýšená (2) či vysoká (3) úroveň podmínek v dané oblasti. Nejsou-li pro některou složku v oblasti podmínky, lze je označit stupněm nula (0).

Číměř

Nová Bystřice

Severovýchod Nové Bystřice

Staré Město pod Landštejnem

Slavonice

Číslo oblasti

Český Rudolec

Složka potenciálu cestovního ruchu

Olšany/Heřmaneč

/

Kunžak

Oblast

Severozápad České Kanady

Tab. č. 3 Vyjádření intenzitních stupňů přírodního a kulturního potenciálu

1

2

3

4

5

6

7

8

9

2

3

2

2

1

2

1

1

3

1

3

2

2

0

1

2

3

3

3

3

1

2

1

2

3

3

3

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

2

0

3

1

3

1

3

3

3

3

0

1

0

3

2

0

2

1

3

2

3

1

1

2

3

3

3

2

0

0

1

2

2

1

1

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0

0

1

Potenciál přírodního subsystému (a) Přírodní pozoruhodnosti (b) Vhodnost krajiny pro pěší turistiku (c) Vhodnost krajiny pro cykloturistiku (d) Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty (e) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku (f) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody (g) Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory (h) Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku (i) Vhodnost krajiny pro vodní turistiku (j) Vhodnost krajiny pro horolezectví (k) Vhodnost krajiny pro závěsné létání (l) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost (m) Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

- 36 -

IGA VŠE 45/07

(n) Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků

2

0

0

0

0

0

0

0

0

Potenciál kulturního subsystému (A) Kulturně historické památky a soubory

1

1

1

2

0

3

2

3

3

(B) Skanzeny a muzea

0

0

0

0

0

1

2

0

3

(C) Lázeňská funkce

0

0

0

0

0

0

0

0

0

(D) Kongresy a konference

0

0

0

0

0

0

0

0

1

(E) Kulturní akce

1

1

0

0

0

1

0

2

3

(F) Sportovní akce

1

0

0

0

0

2

0

0

2

(G) Církevní akce

0

0

0

0

0

1

0

0

1

(H) Veletrhy a tematické trhy

0

0

0

0

0

1

0

1

2

(I) Místní produkty

0

0

0

0

0

0

0

0

3

(J) Příhraniční specifika

1

1

0

0

0

3

1

2

3


Jednotlivým složkám subsystémů následně přiřadíme různé váhové koeficienty, neboť různé dílčí složky nemají v celkovém potenciálu stejný význam. Některé hledisko bývá turisty přijímáno jako důležitější než jiné (např. preference cykloturistiky před horolezectvím apod.). Proto je bodové ohodnocení v následující tabulce o tyto koeficienty upraveno. Při volbě konkrétních váhových koeficientů jsme vycházeli z výsledků monitoringu návštěvníků, ve kterém návštěvníci mimo jiné uváděli své preference ohledně jednotlivých aktivit v turistické destinaci. Zbylé koeficienty jsme určili expertním způsobem na základě dosavadních zkušeností a znalostí a odhadem podle předchozích koeficientů. Váhové koeficienty vycházejí z grafu provozovaných aktivit v regionu (str. 59). Dostupná vyčíslení preferencí byla přejata a převedena na koeficienty. Např. cykloturistika se pohybuje téměř na 50% (přesně 45,4%), proto byl koeficient pro složku „Vhodnost krajiny pro cykloturistiku“ zvolen ve výši 1,5. Tímto číslem pak jsou vynásobeny již stanovené intenzitní stupně potenciálu. Konkrétní stanovené koeficienty pro jednotlivé složky přírodního a kulturního potenciálu jsou vyčísleny v následujících dvou tabulkách.

- 37 -

IGA VŠE 45/07

Tab. č. 4 Stanovené váhové koeficienty pro přírodní složky potenciálu Přírodní složka Koeficient

(a)

(b)

(c)

(d)

(e)

(f)

(g)

(h)

(i)

(j)

(k)

(l)

(m)

(n)

1,4

1,5

1,5

1,0

1,3

1,4

1,3

1,3

1,0

1,0

1,0

1,0

1,1

1,0

Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. č. 5 Stanovené váhové koeficienty pro kulturní složky potenciálu Kulturní složka Koeficient

(A)

(B)

(C)

(D)

(E)

(F)

(G)

(H)

(I)

(J)

1,6

1,6

1,0

1,0

1,1

1,0

1,1

1,1

1,1

1,2


V další tabulce, v níž jsou hodnoty přepočítány dílčími koeficienty, je vytvořen ještě jeden nový sloupec s názvem „Česká Kanada celkem“ (součty bodů za jednotlivé oblasti). Jeho cílem je určit potenciál jednotlivých složek subsystémů za všechny oblasti dohromady a stanovit v jejich souhrnu celkový potenciál za zkoumanou turistickou destinaci Česká Kanada. Z úhrnu pak lze ve zvolených oblastech podle procentuálního vyjádření stanovit zóny potenciálu cestovního ruchu.

Nová Bystřice

Sev.-východ Nové Bystřice

Staré město pod Landštejnem

Slavonice

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Česká Kanada celkem

Číměř

Číslo oblasti

Český Rudolec

Složka potenciálu cestovního ruchu

Olšany/Heřmaneč

/

Kunžak

Oblast

Sev.-západ České Kanady

Tab. č. 6 Vyjádření intenzitních stupňů upravených o váhové koeficienty

Potenciál přírodního subsystému (a) Přírodní pozoruhodnosti (b) Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku (c) Vhodnost krajiny pro cykloturistiku (d) Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

- 38 -

2,8

4,2

2,8

2,8

1,4

2,8

1,4

1,4

4,2

23,8

1,5

4,5

3,0

3,0

0,0

1,5

3,0

4,5

4,5

25,5

4,5

4,5

1,5

3,0

1,5

3,0

4,5

4,5

4,5

31,5

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

1,0

0,0

0,0

0,0

2,0

IGA VŠE 45/07

(e) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku (f) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody (g) Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory (h) Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku (i) Vhodnost krajiny pro vodní turistiku (j) Vhodnost krajiny pro horolezectví (k) Vhodnost krajiny pro závěsné létání (l) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost (m) Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov (n) Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Celkový přírodní potenciál

1,3

2,6

0,0

3,9

1,3

3,9

1,3

3,9

3,9

22,1

4,2

4,2

0,0

1,4

0,0

4,2

2,8

0,0

2,8

19,6

1,3

3,9

2,6

3,9

1,3

1,3

2,6

3,9

3,9

24,7

3,9

2,6

0,0

0,0

1,3

2,6

2,6

1,3

1,3

15,6

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

1,1

0,0

0,0

0,0

0,0

1,1

0,0

0,0

1,1

3,3

2,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2,0

23,6

26,5

9,9

20,0

6,8

21,4

18,2

19,5

26,2

172,1

Potenciál kulturního subsystému (A) Kulturně historické památky a soubory (B) Skanzeny a muzea (C) Lázeňská funkce (D) Kongresy a konference

1,6

1,6

1,6

3,2

0,0

4,8

3,2

4,8

4,8

25,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,6

3,2

0,0

4,8

9,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,0

1,0 - 39 -

IGA VŠE 45/07

(E) Kulturní akce (F) Sportovní akce (G) Církevní akce (H) Veletrhy a tematické trhy (I) Místní produkty (J) Příhraniční specifika Celkový kulturní potenciál Celkový potenciál

1,1

1,1

0,0

0,0

0,0

1,1

0,0

2,2

3,3

8,8

1,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2,0

0,0

0,0

2,0

5,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,1

0,0

0,0

1,1

2,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1,1

0,0

1,1

2,2

4,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

3,3

3,3

1,2

1,2

0,0

0,0

0,0

3,6

1,2

2,4

3,6

13,2

4,9

3,9

1,6

3,2

0,0

15,3

7,6

10,5

26,1

73,1

28,5

30,4

11,5

23,2

6,8

36,7

25,8

30,0

52,3

245,2


Konečné rozložení hodnot potenciálu cestovního ruchu ve zkoumané oblasti je rozvrženo do šesti zón podle procentuálních intervalů. Zóny jsou vymezeny na základě dříve zmíněného výzkumu týkajícího se předpokladů cestovního ruchu podle území jednotlivých obcí České republiky, kterým se zabýval Ústav územního rozvoje v roce 2001. Intervaly zón jsou, na rozdíl od zmíněného výzkumu, převedeny z absolutních hodnot do hodnot relativních, a to především z důvodu dodržení stejné metodiky výpočtu a vyvarování se případných rozdílů v určení jednotlivých zón. Jejich rozdělení je součástí další tabulky Tab. č. 7 Zóny potenciálu cestovního ruchu Procentuální škála 0% 0,1 – 10% 10,1 – 20% 20,1 – 50% 50,1 – 90% nad 90%

Zóny potenciálu bez potenciálu základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál


Z důvodu relativního vyjádření potenciálu je nezbytné výsledky vyjádřené v absolutních hodnotách převést na procenta. Procentuální vyčíslení potenciálu cestovního ruchu v daných oblastech či poměrné vyjádření složek subsystémů je odvozeno z maximálního možného dosaženého počtu bodů za jednotlivé řádky či sloupce. Stejným způsobem je stanovena hodnota potenciálu celé turistické destinace. Ukázka výpočtu procentuálních hodnot je v příloze č. 1. Jednotlivá území a jejich celkový potenciál (přírodní i kulturní) jsou součástí následující tabulky, z níž je patrná určitá nejednotnost potenciálu České Kanady.

- 40 -

IGA VŠE 45/07

Tab. č. 8 Celkový potenciál jednotlivých oblastí Oblast 1 Potenciál 33,2 (v %)

2

3

4

5

6

7

8

9


35,4

13,4

27,0

7,9

42,7

30,0

35,0

61,0

31,8


Po zařazení oblastí do jednotlivých zón můžeme vidět, že žádné z těchto vybraných území nevykazuje nulový potenciál. Základního potenciálu dosahuje pouze jedna oblast – okolí obce Číměře (7,9%). Zvýšený potenciál má okolí obcí Olšany/Heřmaneč (13,4%). Zóna vysokého potenciálu je v České Kanadě nejpočetnější. Řadí se do ní celkem šest oblastí a jejich hodnota je tvořena především značným přírodním potenciálem často doplněným o zvýšenou či vysokou úroveň kulturního subsystému. Velmi vysoký potenciál v turistické destinaci se objevuje na jediném území – v okolí Slavonic. Zde se projevuje silné zastoupení jak přírodní, tak i kulturní složky potenciálu. Vše je znázorněno i na následující mapce. Obr. č. 11 Vyznačení jednotlivých zón potenciálu cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní zpracování, mapový podklad Google maps dostupný z WWW <maps.google.com>

- 41 -

IGA VŠE 45/07

Průměrná hodnota za všechny oblasti činí 31,8%, což představuje vysoký potenciál zkoumané turistické destinace České Kanady. Pro úplnost interpretace výsledků průzkumu je potřeba analyzovat i oba subsystémy potenciálu cestovního ruchu odděleně. V následujících dvou tabulkách jsou znázorněny jak výsledky za jednotlivé přírodní složky, tak i za zvolené oblasti. Tab. č. 9 Přírodní složky potenciálu cestovního ruchu v České Kanadě Přírodní (a) (b) (c) složka Potenciál 63,0 63,0 77,8 (v %)

(d) 7,4

(e)

(f)

(g)

(h)

(i)

(j)

(k)

(l)

(m)

(n)

63,0 51,9 70,4 44,4

3,7

0,0

0,0

3,7

11,1

7,4


Z tabulky potenciálu jednotlivých složek přírodního subsystému lze vyčíst především vysokou vhodnost krajiny České Kanady pro cykloturistiku (77,8%), dále vhodnost pro rekreaci typu lesy/hory, která do určité míry souvisí s další důležitou složkou vhodnosti krajiny pro pěší turistiku. Velmi vysoký potenciál vykazují i složky typu přírodních pozoruhodností, vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku a v neposlední řadě i vzhledem k vysokému počtu rekreačních vodních ploch vhodnost pro rekreaci u vody. Vysoký potenciál se objevuje např. u venkovské turistiky. Naopak turistická destinace vykazuje nulový potenciál pro horolezectví a závěsné létání. Tab. č. 10 Přírodní potenciál za jednotlivé oblasti Oblast 1 Potenciál 46,8 (v %)

2

3

4

5

6

7

8

9


52,6

19,6

39,7

13,5

42,5

36,1

38,7

52,0

37,9


V souhrnu přírodních složek je na tom nejlépe oblast Kunžaku (52,6%) následovaná oblastí Slavonic (52%), především díky různým přírodním pozoruhodnostem, možnostem pěší turistiky, cykloturistiky, lyžařské turistiky a díky vhodnosti pro rekreaci typu lesy/hory. U dalších oblastí se vyskytuje buď zvýšený potenciál (Olšany/Heřmaneč, Číměř), nebo vysoký potenciál (zbylá území České Kanady). Turistická destinace má jako celek hodnotu 37,9%, což ji z hlediska přírodního subsystému řadí opět do zóny vysokého potenciálu. Obdobně je na tom Česká Kanada i z hlediska kulturního subsystému, kde jeho hodnota činí 22,9% (vysoký potenciál). Z výše uvedených údajů v tabulkách je však zřejmé, že v turistické destinaci převažuje spíše přírodní subsystém potenciálu. Jednotlivé hodnoty pro kulturní složky a pro oblasti jsou opět součástí následujících tabulek.

- 42 -

IGA VŠE 45/07

Tab. č. 11 Kulturní složky potenciálu cestovního ruchu v České Kanadě Kulturní složka Potenciál (v %)

(A)

(B)

(C)

(D)

(E)

(F)

(G)

(H)

(I)

(J)

59,3

22,2

0,0

3,7

29,6

18,5

7,4

14,8

11,1

40,7


Z tabulky jednotlivých kulturních složek lze pozorovat nejvyšší důležitost kulturně historických památek a souborů (59,3%), především v oblastech Nové Bystřice, Starého města pod Landštejnem a Slavonic. Složka lázeňská funkce se nevyskytuje ani v jednom z daných území. Zajímavým bodem jsou např. příhraniční specifika (40,7%), která znamenají určitý příliv zahraničních návštěvníků a tím i možnost zlepšení ekonomické situace regionu. Tab. č. 12 Kulturní potenciál za jednotlivé oblasti Oblast 1 Potenciál 13,8 (v %)

2

3

4

5

6

7

8

9


11,0

4,5

9,0

0,0

43,2

21,5

29,7

73,7

22,9


Z oblastí má nejvyšší potenciál opět okolí Slavonic (73,7%), naopak zcela bez kulturního potenciálu zůstává okolí Číměře. Jednotlivé rozdíly mezi přírodním a kulturním potenciálem jednotlivých oblastí České Kanady jsou znázorněny v následujícím grafu. Graf č. 1 Porovnání přírodního a kulturního potenciálu v České Kanadě Porovnání přírodního a kulturního potenciálu za jednotlivé oblasti České Kanady Přírodní potenciál Kulturní potenciál 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Oblasti


- 43 -

IGA VŠE 45/07

Z grafu jsou patrné velké rozdíly mezi přírodním a kulturním potenciálem jednotlivých zvolených oblastí. Nejvyrovnanější zůstává především Oblast č. 6 – Nová Bystřice a Oblast č. 8 – Staré město pod Landštejnem. Ve zbylých oblastech, kromě Oblasti č. 9 – Slavonice, pak převládá přírodní potenciál nad kulturním.

Shrnutí výzkumu potenciálu Výzkum potvrdil, že zkoumaná oblast má dostatečný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Ukázal také, že jde především o potenciál přírodní a v jeho rámci zejména o aktivity typu pěší turistika, cykloturistika, v případě dobrých sněhových podmínek lyžařská turistika a o rekreaci typu lesy a místy také rekreaci u vody. To se shoduje s aktivitami, které návštěvníci nejčastěji v regionu provozují. Horší situace je s kulturní složkou potenciálu, kde jednoznačně nejvyšších hodnot dosahují kulturně-historické památky a příhraniční specifika, ostatní složky mají mnohem nižší zastoupení, které se ještě umocňuje v období mimo sezóny. Tato skutečnost koresponduje i s relativně častým názorem návštěvníků na nedostatečné množství vhodných kulturních akcí v regionu. Zde se ovšem mimo jiné projevuje onen známý začarovaný kruh: při nižším počtu možných návštěvníků se nabízejícím subjektům nevyplatí nabízet či pořádat akce, které nemají zaručenou dostatečnou návratnost. To ovšem není problém pouze zkoumaného území. Výsledky našeho výzkumu potenciálu tak blízce korespondují s výsledky projektu Ústavu územního rozvoje „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“ (viz str. 15), ač podle našich výpočtů jsou hodnoty potenciálu mírně nižší. Ohrožujícím faktorem pro rozvoj cestovního ruchu zde může být právě jednotvárnější nabídka regionu, jehož potenciál je více jednostranně zaměřený, jako je tomu v tomto případě. Jistou možností je hledat nové aktivity, které jsou spojené právě se složkami potenciálu, kterým území disponuje. Naopak snaha o nabídku aktivit, pro kterou není v oblasti dostatečný odpovídající potenciál, může vést kromě konfliktu s ochranou přírody a se zájmy místních obyvatel také ke ztrátě investic, neefektivnímu hospodaření s veřejnými prostředky i ke ztrátě iluzí a ochotě věnovat se dále rozvoji regionu, resp. cestovního ruchu. Metodika výzkumu se ukázala jako použitelná a vhodná pro získání validních výsledků. Pro eliminaci subjektivního pohledu na jednotlivé složky potenciálu je vhodné zapojit do hodnocení více osob (cca 3 až 5). Polemika k použité metodě je uvedena na straně 25.

- 44 -

IGA VŠE 45/07

Výpočty ukazatelů Před samotným výpočtem ukazatelů je třeba získat či vypočítat hodnoty, se kterými budeme dále pracovat. Jde zejména o počet lůžek, počet návštěvníků, počet obyvatel, rozlohu oblasti a obsazenost lůžek. Počet obyvatel Byl získán od jednotlivých obcí a je platný k roku 2007. Změny v řádu jednotek se nijak ve výpočtech neprojeví, proto je možné brát toto číslo jako přesné. Počet obyvatel v oblasti pO = 11.833 Počet lůžek Údaj o počtu lůžek byl získám z údajů od ubytovatelů a z informačních středisek s platností k 31. 12. 2007. Nezahrnuje letní dětské tábory a neevidovanou ubytovací kapacitu. Přes tato omezení je možné s touto hodnotou dále pracovat bez hrozby nevalidity výsledků. Hrubý počet lůžek celkem

pLs = 9.390

Obdobně lze určit hrubý počet lůžek mimo sezónu (tedy v období říjen až duben). Hrubý počet lůžek mimo sezónu pLm = 2.185 Podrobnější rozložení počtu lůžek v oblasti je uvedeno v příloze č. 6. Počet návštěvníků Jde o nejkomplikovanější hodnotu, kterou jsme se rozhodli odvodit z počtu návštěvníků hradu Landštejna za rok 2007. Od března do října hrad navštívilo celkem 49.237 osob. Expertním odhadem určíme, že hrad navštívilo 65% všech turistů, kteří navštívili zkoumanou oblast. Tímto způsobem nám vyjde hodnota počtu turistů v oblasti 75.750. Celkový počet turistů

pT = 75.750

Expertním odhadem také určíme počet jednodenních a vícedenních návštěvníků. Údaje z monitoringu nelze pro takto konstruovaný výpočet přímo použít, neboť Landštejn navštíví více jednodenních návštěvníků, než je tomu v případě celé oblasti. Proto na základě získaných znalostí (údajů z monitoringu a z pozorování) určíme, že podíl jednodenních návštěvníků oblasti je v případě návštěvníků Landštejna 43,5% (tak odpovědělo 10 z 23 dotazovaných návštěvníků Landštejna). Tímto způsobem nám vyjde, že 27.819 osoby, které navštívily Landštejn, také v oblasti strávily více než jeden den, zatímco 21.418 osob navštívilo oblast pouze na jeden den. Na zbylý počet turistů v oblasti (26.513, tedy 75750-49237) použijeme poměr jednodenních a vícedenních turistů získaný z monitoringu návštěvníků. Z něj vyplynulo, že 18,4% návštěvníků oblasti je jednodenních: 26513 * 0,184 = 4.879 jednodenních návštěvníků a tedy 21.634 turistů vícedenních. Nyní již můžeme zkonstruovat počty návštěvníků: Počet jednodenních návštěvníků pTj = 26.297 Počet vícedenních návštěvníků pTv = 49.453 Podíl jednodenních návštěvníků (pTj/pT)*100 = 34,7% - 45 -

IGA VŠE 45/07

Podíl vícedenních návštěvníků (pTv/pT)*100 = 65,3% Tyto výpočty je však nutné brát s rezervou, neboť nejsou k dispozici přesnější data. Uvedený výpočet se však řešitelskému týmu z možných variant jeví jako nejbližší realitě. Obdobným výpočtem bychom mohli zjistit počet turistů v hlavní sezóně, od května do konce září. V tomto období navštívilo hrad Landštejn 45.401 osob. Přepočty by nám vyšlo, že zkoumanou oblast navštívilo celkem 69.848 osob, z toho 24.291 jednodenních návštěvníků a 45.557 vícedenních. Počet přenocování I tuto hodnotu lze pouze odhadovat na základě údajů z monitoringu návštěvníků a bližších údajů od 3 obcí. Z monitoringu vychází, že 27,8% návštěvníků stráví v oblasti 1-2 noci, 45,2% stráví v oblasti 3-7 nocí a 8,6% více než 7 nocí. Jelikož máme k dispozici pouze intervaly, expertním odhadem určíme, že přenocující na 1-2 noci průměrně přenocovali 1,5 noci, ubytovaní na 3-7 nocí v průměru 7 nocí, tedy týden, a ubytovaní na více než 7 nocí v průměru 10 nocí. •

27,8% všech dotazovaných zůstává na 1-2 noci

•

45,2% všech dotazovaných zůstává na 3-7 nocí

•

8,6% všech dotazovaných zůstává více než 7 nocí

•

18,4% všech dotazovaných zde vůbec nenocuje

Provedeme přepočet tak, abychom vzali v úvahu pouze turisty, kteří přenocují (81,6% všech): •

27,8% -> 34,1%

•

45,2% -> 55,3%

•

8,6%

-> 10,6%

Poté již můžeme vypočítat průměrný počet přenocování: X = 1,5 * (0,341 * X) + 7 * (0,553 * X) + 10 * (0,106 * X) = Y 0,5115 * X + 3,871 * X + 1,06 * X = Y 5,4425 * X = Y kde X = počet turistů a Y = počet přenocování v dané lokalitě Z tohoto výpočtu dostaneme průměrnou hodnotu 5,44 přenocování na jednoho turistu, který v oblasti přespí. Nyní již můžeme vypočítat počet přenocování: Celkový počet přenocování pP = 5,44 * 49453 = 269.025 Obsazenost lůžek Tuto hodnotu lze opět díky neexistenci přesných údajů pouze odvozovat od průměrných hodnot za Jihočeský kraj dle údajů Českého statistického úřadu. Ta však zahrnují pouze hotely a podobná ubytovací zařízení a také se jedná o průměr za celý kraj, který nemusí odpovídat charakteru destinace. Použití těchto čísel k výpočtům považujeme za zavádějící, proto dále uvádíme pouze zjištěné hodnoty, ale nijak s nimi nepočítáme. - 46 -

IGA VŠE 45/07

Tab. č. 13 Využití lůžek u hotelů a podobných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji za rok 2007 Hrubé využití lůžek 23,8

Čisté využití lůžek 26,0

Čisté využití pokojů 30,9

Zdroj: Český statistický úřad

Během výzkumu se potvrdila dominance letní sezóny; jak vyplynulo z pozorování a z dotazování při výzkumu, v rámci této sezóny (tzn. květen – konec září) se jedná především o termín od konce června do začátku září. Záleží však také na počasí, které ovlivňuje návštěvnost a dobu pobytu zejména v měsících mimo letní prázdniny (květen, červen a září). Nyní přikročíme k výpočtům jednotlivých ukazatelů. Všechny tyto ukazatele bychom mohli zařadit do skupiny ukazatelů sociálně-kulturních vlivů cestovního ruchu. 1) Defertova turistická funkce Používá se jako ukazatel intenzity turistické aktivity v destinaci. Vypočítá se podle vzorce Tf = (počet lůžek / počet obyvatel) * 100 a může nabývat těchto hodnot Tf < 4 téměř žádná turistická aktivita (v tomto intervalu se žádný destinační typ v České republice nenachází); Tf = 4 – 10 nevýrazná turistická aktivita nebo je funkce cestovního ruchu rozpuštěna v ostatních funkcích destinace (v tomto intervalu se v České republice nacházejí především kulturní a venkovský destinační typ); Tf = 10 – 40 destinace s významnou, avšak ne převažující funkcí cestovního ruchu (v tomto intervalu se nejčastěji nacházejí historický, náboženský/poutní a atrakční destinační typy); Tf = 40 – 100 převážně turistická destinace (v tomto intervalu se nacházejí zejména destinační typy u vodních ploch); Tf = 100 – 500 významná destinace cestovního ruchu (v tomto intervalu se nacházejí rekreační, příhraniční, přírodní, lázeňský a zimní destinační typ); Tf > 500

hyperturistická destinace.

Nejprve vypočítáme tento ukazatel za celkový počet lůžek: Tf = (pLs / pO)*100 = (9390/11833)*100 = 79,35 Zkoumaná oblast je tedy převážně turistickou destinací. Vzhledem k velké sezónnosti je vhodné vypočítat tento ukazatel také za období mimo hlavní sezónu: Tf = (pLm / pO)*100 = (2185/11833)*100 = 18,47 - 47 -

IGA VŠE 45/07

Zde již oblast spadá do destinace s významnou, avšak ne převažující funkcí cestovního ruchu. Výsledek leží navíc blízko spodní hranice intervalu. Je vidět, že mimo hlavní sezónu není v této oblasti turistický ruch příliš rozvinut. Modifikace defertovy turistické funkce Vypočítat můžeme ještě další obdobné ukazatele, které nám doplní obrázek o zkoumané oblasti. Tl = průměrný počet lůžek na 1 km2 9390/368 = 25,58 Tlm = průměrný počet lůžek na 1 km2 mimo sezónu 2185/368 = 5,94 Výše uvedené hodnoty nám ukazují, že mimo sezónu je nabídka ubytovacích kapacit v oblasti přibližně 5x nižší, než v hlavní sezóně. Obdobně by bylo možné vypočítat ukazatele za obec či správní obvod obce. Také v našem případě nejsou lůžka rozmístěna rovnoměrně a tak by pro jednotlivá území v rámci celé oblasti byly hodnoty rozdílné. Funkce však nepřihlíží k míře využití lůžkové kapacity ani k výletníkům, proto je jeho vypovídací schopnost zkreslená. 2) Míra turistické penetrace Tento ukazatel nám dává přehled o intenzitě turistického ruchu v lokalitě. Vypočítá se jako počet dní v roce strávených turisty v destinaci ku počtu dní v roce strávených residenty. Je stanoven jako součin průměrné délky pobytu (resp. průměrného počtu přenocování), počtu turistů a čísla 100, vše děleno počtem rezidentů vynásobených číslem 365 (počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli – při přesném výpočtu by měl být tento člen zkorigován o počet dní, který stráví rezidenti mimo destinaci; v našem případě však tyto údaje nemáme k dispozici). TP = ((5,44*49453) + (1*26297))* 100 / (11833*365) TP = 29532200 / 4319045 = 6,84 Modifikovaným ukazatelem je intenzita cestovního ruchu, který vypočítáme jako poměr mezi počtem přenocujících turistů a počtem obyvatel destinace. TI = 49453 / 11833 = 4,18 Tento ukazatel lze vyjádřit také jako míru turistické intenzity, která se vypočítá jako podíl počtu turistů a počtu rezidentů, vše vynásobeno 100. TIr = (75750 / 11833) * 100 TIr = 640,16 Dalším modifikovaným ukazatelem intenzity cestovního ruchu v destinaci je hustota výskytu turistů. Poměřuje celkový počet dní strávených za rok v destinaci turisty s plochou dané destinace, výsledná hodnota se přepočítává na jeden den. Vypočítá se - 48 -

IGA VŠE 45/07

jako součin průměrné délky pobytu a počtu turistů, vše děleno plochou dané destinace (v km2, v ha) a číslem 365. TD = (5,44*49453) + (1*26297) / (368*365) TD = 295322 / 134320 = 2,19 Výsledek znamená, že v celoročním průměru jsou v destinaci denně 2,2 turisté na 1 km2. Toto číslo můžeme porovnat s číslem za hlavní sezónu (květen – září): TDs = 5,44*45557 + 1*24291 / (368 * 150) TDs = 272121 / 55200 = 4,93 V sezóně (květen – září) by tedy v destinaci pobývalo denně průměrně téměř 5 turistů na 1 km2, tedy více něž dvojnásobek oproti celoročnímu průměru. Toto číslo se nám však, na základě pozorování během výzkumu, jeví jako poddimenzované a máme za to, že v reálu bude vyšší. Pro vyjádření intenzity cestovního ruchu by bylo třeba sledovat přesnější počet návštěvníků, problémem je však způsob získávání údajů o jejich počtech. Modifikovaným ukazatelem je tzv. „mez pohody“, který udává míru vzájemného rušení se mezi návštěvníky v rámci cestovního ruchu. To lze zjišťovat např. formou dotazníků. Je zřejmé, že by se tyto meze lišily pro různé segmenty návštěvníků, avšak bylo by možné jakousi obecnou mez empiricky odvodit. Srovnejme tyto výsledky s hodnotami průměrného počtu lůžek na km2. To nám znázorňuje následující tabulka. Tab. č. 14 Srovnání průměrné hustoty výskytu turistů a průměrného počtu lůžek Průměrný počet lůžek na 1 km2 Hustota výskytu turistů na 1 km2

Celoročně

V mimo sezóně

25,58

5,94

4,93

2,19


Z tohoto porovnání nám vychází velký převis počtu lůžek v celoročním průměru, a tím i v sezóně, nad počtem turistů; navíc jsou zde započítáni i ti návštěvníci, kteří v regionu nepřespí. Takto však nelze výsledek interpretovat. Jelikož se jedná o složené ukazatele, jejichž složky jsou pouze expertně odvozeny, může při výpočtu dojít k poměrně velké deformaci výsledku oproti reálné situaci v destinaci. Zde se opět jednoznačně projevuje nedostupnost potřebných dat. 3) Koncentrační index Tento ukazatel se vypočte jako podíl tří hlavních zdrojových zemí na celkovém počtu přenocování v destinaci. Vzhledem k počtu respondentů, zejména zahraničních, - 49 -

IGA VŠE 45/07

nelze z námi dostupných údajů vypočítat validní hodnotu. Můžeme se však podívat na některé ukazatele vztahující se ke třem hlavních zdrojovým krajům České republiky na turistickém ruchu v oblasti. Hlavními zdrojovými kraji pro zkoumanou destinaci jsou Jihočeský kraj (26,4% podíl), Praha (19,7%) a Středočeský kraj (14,6%). Vybrané hodnoty jsou v následující tabulce. Tab. č. 15 Vybrané ukazatele tří hlavních zdrojových krajů Jihočeský kraj

Praha

Středočeský kraj

Průměr

60,8%

90,4%

85,2%

76,3%

30,9%

27,4%

31,5%

29,9%

23,7%

52,1%

50%

39,3%

6,2%

11%

3,7%

7,1%

Podíl přenocujících Podíl přenocujících na 1-2 noci Podíl přenocujících na 3-7 nocí Podíl přenocujících na více než 7 nocí Zdroj: vlastní zpracování

Z údajů z monitoringu návštěvníků lze vyvodit, že 171 ze 357 tuzemských návštěvníků, kteří v oblasti přenocují, tedy 47,9%, má bydliště v jednom ze tří hlavních zdrojových krajů. 4) Iritační index Doxeyho iritační index ilustruje, jak interakce mezi turisty a residenty může vyústit do různých stupňů iritace (nevraživosti). Residenti mohou procházet čtyřmi stádii: •

euforie – počáteční fáze rozvoje, kdy jsou návštěvníci i investoři vítáni a kdy existuje ze strany místní správy spíše minimální plánování i kontrolní mechanismus;

•

apatie – návštěvníci jsou bráni na milost a dochází k přímému kontaktu návštěvníka s residentem, vztah je spíše formální až komerční, proces plánování zahrnuje spíše marketing;

•

znechucení – dovršení bodu saturace, kdy residenti mají obavy z cestovního ruchu jako průmyslu, nositelé rozhodnutí hledají řešení ve zvyšování infrastruktury na místo omezení růstu turistů;

•

antagonismus – otevřené vyjádření odporu, kdy jsou návštěvníci vnímání jako tvůrci problémů.

V našem výzkumu jsme se ptali pouze místních obyvatel, jak sami vnímají turisty v lokalitě, kde bydlí. K dispozici měli čtyř škálovou stupnici upravenou dle Doxeyho iridexu (turisté jsou vítáni – vztah k turistům stagnuje nebo dochází k apatii – obyvatelé jsou spíše podrážděni – vztah k turistům je negativní, nepřátelský).

- 50 -

IGA VŠE 45/07

Ze 220 dotazovaných obyvatel jich 64,5% turisty vítá, 31,8% označilo svůj vztah jako stagnující či apatický a pouze 3,6% uvedlo, že turisté přinášejí spíše problémy a vztah k nim je spíše negativního charakteru. Tento malý vzorek ukazuje na zatím pozitivní stav, kdy místní obyvatelé nevidí návštěvníky jako zdroj problémů. Může to však souviset i s počátečním stádiem rozvoje destinace, kdy by časem mohlo dojít ke zvyšování podílu těch, jejichž vztah k turistům je apatický či nepřátelský. I z tohoto důvodu je tento ukazatel významným indikátorem, který by se měl pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Z dosavadních výzkumů na toto téma vyplynula také hypotéza o souvislosti hodnot Defertovy funkce a iritačního indexu. Hovoří o tom, že v největší míře se cítí ovlivněny ochranou přírody z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu obce s nejvyšší hodnotou Defertovy funkce. Tuto hypotézu jsme však v našem výzkumu nemohli přímo ověřit, neboť jsme pro nedostatek validních dat nepočítali hodnoty pro jednotlivé obce, ale za celou oblast.

Závěry z výpočtu ukazatelů Existují samozřejmě i další ukazatele pro hodnocení zátěže cestovního ruchu v destinaci. Cílem našeho výzkumu nebylo podchytit všechny tyto ukazatele, to by vyžadovalo zapojení dalších odborníků a také vyšší náročnost na sběr dat; obojí bylo nad rámec tohoto výzkumu. Je zde však otevřené pole pro výzkumy navazující. Díky neexistujícím výzkumům podobného typu nemůžeme námi vypočítané ukazatele zatím porovnat s obdobnou turistickou destinací. Porovnání s destinací, která je odlišná, zase nepřináší žádné validní závěry. V současné době však na Fakultě managementu pracujeme s našimi studenty na výzkumu v oblastech sousedících s turistickou destinací Česká Kanada. Tyto oblasti již bude možné, minimálně v některých ukazatelích, porovnávat; poté již tedy budeme moci začít vyvozovat závěry. Důležité bude také sledování výše uvedených ukazatelů v čase a porovnání a zhodnocení jejich vývoje. Obecně lze říci, že oblast je převážně turistickou destinací, ač bychom našli lokální rozdíly, s velkou sezónností, zhuštěnou do 3 až 4 letních měsíců. Destinace se nachází spíše v počátcích svého řízení a rozvoje, čemuž by odpovídaly i výsledky iritačního indexu i nedostupnost dat potřebných pro efektivní řízení destinace. Výzkum ukázal, že neexistuje metodika, kterou by bylo možné zjisti přesná data pro výpočty ukazatelů. Doporučujeme, aby obce využívaly dostupné informace od ubytovatelů, ze kterých by bylo možné získat přesnější data o počtu ubytovaných a počtu přenocování. Zbylé potřebné údaje lze získat jednoduchým dotazováním návštěvníků.

- 51 -

IGA VŠE 45/07

Atraktivita turistické destinace Při měření atraktivity turistické destinace (ATD) vycházíme především z dotazníkového šetření a z postupů uvedených v předchozí kapitole. Pro výpočet atraktivity potřebujeme znát, resp. určit, ještě následující veličiny. 1) Průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace Označena ve vzorci jako d. Absolutní počty návštěvníků podle dojezdových vzdáleností jsou součástí následující tabulky. Poslední řádek tabulky tvoří specifická skupina zahraničních návštěvníků. Tab. č. 16 Dojezdová vzdálenost návštěvníků Dojezdová vzdálenost 0 – 20 km 21 – 50 km 51 – 100 km Nad 100 km Zahraniční turisté

Počet návštěvníků 31 53 76 269 71

Střední hodnota v km 10 35 75 150 700


Vzhledem k intervalovým odpovědím je pro vzdálenost místa bydliště od destinace použita vždy střední hodnota intervalu. Pro vzdálenost vyšší než 100 km je počítáno s hodnotou 150 km, neboť většina těchto návštěvníků přicestovala z Prahy, Příbrami či Brna a vzdálenosti těchto měst od turistické destinace se pohybují právě kolem 150 km. Ostatní hodnoty se pohybují směrem dolů i nahoru pouze v malém množství a rozmezí. Střední hodnotu zahraničních návštěvníků je potřeba specifikovat pomocí vzdálenosti mezi hlavním městem země, odkud přicestovali, a danou turistickou destinací. Pro vyhledání vzdáleností zahraničních návštěvníků byl použit webový server <maps.google.com>. Nejmenší vzdálenost museli překonávat obyvatelé Rakouska a Slovenska. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo z Nizozemska. Nejvzdálenější návštěvník přijel z Finska. Průměrná vzdálenost bydliště od turistické destinace (d) se tedy rovná 195,8 km. 2) Průměrný denní počet návštěvníků v destinaci Vyjdeme z výpočtu celkového počtu turistů, který činí 75.750 osob. Průměrný denní počet návštěvníků (n) je tedy 207,5. 3) Průměrný počet dnů strávených v destinaci Opět vyjdeme z výpočtu v předchozí kapitole, kde jsme výpočtem došli k hodnotě 5,44. Hodnota (f) se tedy rovná 5,44.

- 52 -

IGA VŠE 45/07

Nyní již můžeme přistoupit k samotnému výpočtu ATD. Nejprve vypočítáme tzv. ochotu k návštěvě: ochota k návštěvě (km/den) = d * n, ochota k návštěvě (km/den) = 195,8 *207,5 =40628,5. Návštěvníci tedy z důvodu návštěvy turistické destinace denně ujedou celkem 40.628,5 km. Nyní můžeme vypočítat i atraktivitu destinace: atraktivita turistické destinace = d * n * f /1000, atraktivita turistické destinace = 195,8*207,5*5,44/1000 = 221. Atraktivita turistické destinace nám tedy vyšla ve výši 221. Toto číslo má vypovídací schopnost pouze při porovnání s jinými, charakterově stejnými turistickými destinacemi. Z výzkumu J. Vaníčka máme k dispozici pouze výsledné atraktivity za jednotlivé regiony a za vybrané obce ČR. Tab. č. 17 Atraktivita jednotlivých regionů ČR Pořadí

Region

1 Praha 2 Okolí Prahy 3 Jižní Morava 4 Šumava 5 Západočeské lázně 6 Severní Morava a Slezsko 7 Krkonoše 8 Jižní Čechy 9 Východní Čechy 10 Vysočina 11 Střední Morava 12 Severozápadní Čechy 13 Český sever 14 Český ráj 15 Plzeňsko Zdroj: vlastní zpracování dle [15]

ATD hodnota

% průměru

65 570 12 039 8 132 7 836 5 156 4 706 4 688 4 556 2 991 2 653 2 074 2 048 1 822 1 023 889

779 143 97 93 61 56 56 54 36 32 25 24 22 12 11

Jak vidíme, hodnoty za jednotlivé turistické oblasti jsou mnohonásobně vyšší, než námi vypočtená hodnota ATD za Českou Kanadu. Nelze však srovnávat specifické území s regionem mnohem větší rozlohy i variability potenciálu. Problém je také v určení průměrného počtu návštěvníků.

- 53 -

IGA VŠE 45/07

Tab. č. 18 Atraktivita vybraných obcí Obec České Budějovice Jindřichův Hradec Nová Bystřice Strakonice Karlovy Vary Olomouc

ATD 2970 760 60 130 8370 2680

Zdroj: vlastní zpracování dle [13]

Z tabulky výše jsou patrné velké rozdíly ve výsledcích atraktivity obcí ČR. Vidíme zde jednu obec, která je součástí zkoumaného regionu (Nová Bystřice) a jednu obec, která leží poblíž hranic výzkumného území a je hlavním střediskem regionu. Z tohoto porovnání již námi vypočítaná hodnota ATD nevykazuje zásadní odchylku, která by mohla provedený výpočet znehodnotit. Atraktivita se tedy dá použít pro porovnávání jednotlivých turistických destinací podobného charakteru, či pro zjišťování vývoje destinace v čase. Vzhledem k nedostatku podkladů pro srovnávání atraktivit jsme v našem výzkumu přistoupili k porovnání alespoň s regiony a vybranými obcemi. Z výzkumů J. Vaníčka také vyplývá, že atraktivitu turistické destinace lze využít k výpočtu ekonomických přínosů cestovního ruchu pro danou destinaci. Pro výpočet této veličiny bychom však potřebovali podrobnější analýzu. Návrhy na možné úpravy měření atraktivity Důležitým faktorem, který atraktivitu ovlivňuje, je četnost návštěv turistické destinace. Možným řešením, jak zakomponovat tento faktor do měření atraktivity turistické destinace, je stanovení jednotlivých koeficientů a jejich následný vážený průměr. Údaje lze získat z monitoringu návštěvníků. Faktor, který si můžeme označit jako (c) , může nabývat hodnot 1 (jsme zde poprvé) až 2 (byl jsem zde více než třikrát), analogickým procentuálním vyjádřením je interval 0% - 100%. Pomocí počtu návštěvníků a koeficientů pak stanovíme vážený průměr. Koeficientem četnosti pak bude vynásobena původní hodnota ATD. Aby byl výsledek ještě přesnější, bylo by vhodné do něj zakomponovat ještě údaj o další předpokládané návštěvě regionu (v), neboť pouze podle minulého chování (četnost návštěv) nemůžeme určit, zda se návštěvník do turistické destinace vrátí. Hodnotu lze získat opět z monitoringu návštěvníků. Modifikovaný vzorec pro výpočet ATD by pak vypadal takto ATD = (d * n * f /1000) * c * v Výše uvedená a použitá metodika je v praxi použitelná i vypovídající, pokud existují validní vstupní data. Jen při existenci odpovídajících vstupních dat lze destinace mezi sebou na základě tohoto ukazatele atraktivity turistické destinace porovnávat.

- 54 -

IGA VŠE 45/07

Monitoring návštěvníků 2007 – 2008 Monitoring návštěvníků proběhl v letních měsících roku 2007 a 2008 (viz „Metodika výzkumu“, str. 22). Celkem bylo dotázáno 500 návštěvníků, z toho 429 tuzemských (85,8%) a 71 zahraničních (14,2%). Tato kapitola obsahuje podrobné výsledky provedeného výzkumu. 1) Způsob dopravy do regionu Doprava do regionu 76,6% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

12,6% 6,4%

10,0%

3,0%

0,2%

0,4%

0,8%

0,0% Autem

Vlakem

Autobusem Zájezdovým autobusem

Na kole

Pěšky

Jinak

Více než 75% turistů přijelo do regionu autem. Druhý nejčastější způsob dopravy je na kole, který využívají především turisté ubytovaní v okolí zkoumaného regionu (především Telčsko, Dačicko, Jindřichohradecko), v menší míře pak turisté jezdící na kole dálkové trasy, např. z místa bydliště. Doprava vlakem zahrnuje jak standardní vlaky ČD, tak i úzkorozchodnou železnici JHMD. V odpovědích „Jinak“ je zastoupena třikrát jízda na koni (Maříž) a jednou velký karavanmobil. Turisté také, až na skutečné výjimky, nevyužívají hromadnou autobusovou dopravu.

- 55 -

IGA VŠE 45/07

2) Délka pobytu v regionu Délka pobytu v regionu 8,6%

18,4%

45,2%

27,8%

Jednodenní

1 - 2 noclehy

3 - 7 noclehů

Delší

Převládá pobyt na tři až sedm noclehů, což zahrnuje nejčastější týdenní pobyty. Více než čtvrtina návštěvníků se ubytuje pouze na jednu či dvě noci a téměř pětina turistů v regionu nepřenocuje a navštíví jej pouze během jednoho dne. 3) Počet dosavadních návštěv regionu Počet návštěv regionu 38,8% 36,8% 40,0% 35,0% 24,4%

30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Poprvé

1 - 3krát

Vícekrát

Téměř shodné procento návštěvníků (36,8 – 38,8%) je v regionu poprvé, nebo zde doposud (resp. od roku 2000) bylo již jednou až třikrát. Čtvrtina respondentů oblast navštívila již více než třikrát. Je zde vidět poměrně velký počet turistů, kteří se do regionu vracejí opakovaně.

- 56 -

IGA VŠE 45/07

4) Osoby doprovázející respondenty S kým respondenti přicestovali

54,0%

60,0% 50,0% 40,0%

22,6%

30,0% 15,8% 20,0% 7,6% 10,0% 0,0% Sám

S partnerem, známými

S malými dětmi

Se staršími dětmi

Turisté nejčastěji přicestovali s partnerem, známými či přáteli (tedy bez dětí mladších 18 let). Druhou nejčastější skupinou jsou rodiny či skupiny s dětmi školního věku (více než pětina všech respondentů). Necelých 16% pak přicestovalo s dětmi, kdy alespoň jedno bylo předškolního věku. Objevují se však i „turisté-samotáři“. 5) Typ ubytování v regionu Typ ubytování 32,2%

35,0% 30,0% 25,0%

17,6%

20,0% 12,2%

15,0% 10,0% 5,0%

10,6%

7,0%

10,6%

5,2% 3,2%

1,4%

0,0% Hotel *** Hotel * a a více **

Penzion

Kemp, Ubytovna, tábořiště hostel

Privat pokoj

Chata, chalupa

Vlastní Bez chata, ubytování příbuzní

Nejčastějším typem ubytování byl kemp či rekreační zařízení (chatky, stany, karavany). Následují penziony a pronajaté chaty či chalupy mimo rekreační zařízení, stejně jako vlastní chaty či chalupy. Méně využívané jsou hotely nižší kategorie a ubytovny. Téměř 18% respondentů nebylo v regionu ubytováno. Mezi nimi najdeme

- 57 -

IGA VŠE 45/07

jak turisty, ubytované v bližším okolí (Telčsko, Dačicko, Jindřichohradecko, Třeboňsko), tak i turisty pouze projíždějící z/do větší vzdálenosti od regionu. 6) Stravování v restauračních zařízeních Stravování v restauracích 49,8% 50,0% 45,0% 40,0%

30,4%

35,0% 30,0%

19,8%

25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Téměř vždy

Téměř nikdy

Částečně

Na otázku, zda se respondenti stravují v restauračních zařízeních mimo své ubytovací zařízení, odpovědělo „částečně, nepravidelně“ 50% z nich. V restauračních zařízeních se téměř vždy stravuje 30% respondentů. Zde je mimo jiné poměrně velký rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky (viz „Porovnání tuzemských a zahraničních návštěvníků“, str. 69) . 7) Převažující důvody návštěvy regionu Důvody návštěvy regionu

Tranzit Příbuzní 4,0% Nákupy, jídlo Zábava

6,7%

Práce Zdraví, rehabilitace Turistika, sport

25,6% 36,4%

Relaxace, rekreace Poznávání 0,0%

- 58 -

20,4% 20,9%

26,0%

10,0%

24,9%

20,0%

30,0%

Hlavní

Doplňkové

40,0%

50,0%

60,0%

IGA VŠE 45/07

Respondenti mohli zvolit jeden hlavní důvod a volitelně ještě až dva důvody doplňkové. Nejčastějším důvodem je dle očekávání relaxace a rekreace, následována poznáváním a turistikou. Poznávání je také nejčastějším doplňkovým důvodem, většinou k turistice nebo relaxaci. I zde však najdeme dílčí rozdíly mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky. 8) Provozované aktivity v regionu Provozované aktivity

9,2%

Sběr lesních plodů 5,5%

Společenský život

4,4%

Sportovní akce Kulturní akce Církevní turistika Venkovská turistika 24,8%

Poznávací turistika Fitness, rehabilitace

14,5%

3,7%

Jiný sport Lyžování Koupání

10,8%

15,9% 40,9%

Cykloturistika

37,3%

Pěší turistika 0,0%

4,5%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

Převážně

10,5%

25,0%

30,0%

35,0%

40,0%

45,0%

50,0%

Doplňkově

Respondenti mohli zvolit jednu až tři hlavní aktivity a volitelně jednu až tři aktivity doplňkové. Nejčastější hlavní aktivitou je cykloturistika, následována pěší turistikou a poznávací turistikou. Z rozhovorů a pozorování však vyplynulo, že pod pojmem „pěší turistika“ si musíme představit jak velmi krátké pěší výlety (např. kolem místa ubytování, do lesa na procházku a sběr lesních plodů apod.), tak i výlety delší a náročnější. Koupání je především doplňková aktivita (16%), další důležitou doplňkovou aktivitou je poznávání a zajímavý je také sběr lesních plodů (pouze však pro tuzemské návštěvníky). Ač z výzkumu vyplývá, že vůbec nejčastější aktivitou je turistika pěší, z rozhovorů a pozorování lze tyto výsledky poupravit ve prospěch cykloturistiky a v neprospěch delší či náročnější pěší turistiky.

- 59 -

IGA VŠE 45/07

9) Příští návštěva regionu Příští předpokládaná návštěva 37,6% 40,0% 31,0%

35,0% 30,0%

22,4% 25,0% 20,0% 9,0%

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Do 1 roku

Někdy později

Ne

Nevím

Většina respondentů předpokládala, že se do regionu vrátí buď opět příští rok nebo dříve (37,6%), případně někdy později (cca do tří let – 31%). Více než pětina respondentů však v době dotazování nedokázala říci, zda a kdy opět region navštíví. 10) Subjektivní pocit zatížení lokality turistickým ruchem Nasycení lokality

62,2%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

25,1% 30,0% 20,0% 8,3%

4,7% 10,0% 0,0% Přeplněná

Běžně zaplněná

Méně zaplněná

Nevím

Respondenti měli ohodnotit, jak se jim osobně jeví lokalita z hlediska počtu turistů. Šedesát dva procent z nich uvedlo, že lokalita je běžně zaplněná a turistů je přiměřený počet. Podle názorů 25% respondentů je lokalita méně zaplněná a nebyl by problém pojmout další turisty. Jak vyplynulo ze sběru dat, názor je ovlivněn lokalitou, ve které se turisté pohybují. Názory na menší nasycení lokality se - 60 -

IGA VŠE 45/07

objevovali především tam, kde se turistů pohybuje méně (oblast kolem obcí Lipnice, Markvarec, Radíkov, Veclov, Heřmaneč, Kačlehy, Lomy, Terezín, Suchdol, Hradiště). Často také respondenti vyjadřovali názor, že by raději oblast méně zaplněnou, ač většinou chápali, že při nízké poptávce by také byla nižší nabídka služeb. Můžeme říci, že Česká Kanada je z velké části stále chápána jako oblast s menším množstvím turistů, což je zároveň pro část návštěvníků lákadlem; zejména pak pro ty, kteří oblast znají z doby dřívější (např. devadesátá léta 20. stol.). 11) Hodnocení poskytovaných služeb v regionu Hodnocení služeb

Cenová úroveň Čistota a pořádek Úroveň personálu

24,8%

57,8%

33,4% 25,8%

49,8%

Ubytovací služby 0%

Velmi dobře

10,6%

13,8%

82,0%

27,8%

31,2%

Služby pro motoristy 2,4% Veřejné stravování

8,0%

55,2%

Služby pro lyžaře 6,4% 8,6% Služby pro cyklisty

10,0% 7,4%

41,4% 30,4%

7,0% 17,2%

38,2%

44,8%

8,8%

45,8%

20%

Spíše dobře

34,0%

28,6%

40%

Spíše špatně

3,4%

60%

Velmi špatně

15,4% 22,2%

80%

100%

Nevím

Z hodnocení služeb vycházejí poměrně příznivé výsledky. Cenová úroveň je hodnocena jako dobrá nebo spíše dobrá 82,6% respondentů, pro 10% z nich je v regionu spíše draho. Ještě lépe je hodnocena péče o čistotu a pořádek. Také úroveň personálu ve službách, se kterým se respondenti setkali, je ze 75% hodnocena kladně. Respondenti, kteří se moli vyjádřit ke službám pro cykloturisty, byli většinou s těmito službami spokojeni nebo spíše spokojeni. Největší nespokojenost byla se službami pro motoristy (např. malý počet čerpacích stanic apod.). Spokojenost panuje také s úrovní veřejného stravování a úrovní ubytovacích zařízení.

- 61 -

IGA VŠE 45/07

12) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Hodnocení infrastruktury a vybavenosti

Vybavenost atrakcemi pro děti

15,4%

Příležitost pro zábavu 6,6%

Dostupnost hromadnou dopravou

15,0%

31,8% 34,2%

43,0%

18,6%

52,2%

25,6%

42,0%

17,8%

Dopravní infrastruktura 5,4% 36,4%

Ubytovací kapacity

34,2%

0%

Spíše dobře

20%

16,6%

11,0%

5,8%

30,2%

56,8%

61,4%

Stravovací kapacity

Velmi dobře

4,8%

32,6%

Nákupní možnosti 4,6% Vybavenost pro sportovní aktivity

26,2%

26,6% 47,0%

7,2% 9,2%

48,0%

40%

Spíše špatně

60%

Velmi špatně

14,4%

80%

100%

Nevím

Vybavenost atrakcemi pro děti nedokázala více než polovina respondentů zhodnotit z důvodu, že je nehledají či nevyužívají. Svoji nespokojenost vyjádřilo 30% respondentů, pouze 17% oslovených považovalo vybavenost za dobrou či spíše dobrou. Příležitosti pro zábavu byly označeny za dobré či spíše dobré 39% dotázaných návštěvníků, naopak 29% je považuje za nedostatečné. Nákupní možnosti v regionu jsou pozitivně hodnoceny téměř 47% respondentů, ale poměrně vysoké procento ( 37% ) dotazovaných je označilo jako nedostatečné. Vybavenost pro sportovní aktivity je hodnocena spíše dobře, nicméně z rozhovorů a pozorování vyplynulo, že návštěvníci využívají především infrastrukturu pro cykloturistiku a příp. sportoviště v místě ubytování. Dostupnost regionu hromadnou dopravou návštěvníci příliš nevyužívají, téměř 57% z dotazovaných nedokázalo dostupnost posoudit, zbylí respondenti se rozdělili na spokojené či spíše spokojené (19,6%) a nespokojené (23,6%). Dopravní infrastruktura je považována spíše za dobrou, ale více než čtvrtina návštěvníků ji vidí jako horší (kvalita silnic, dostupnost parkovišť). Rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích kapacit je hodnocena velmi podobně a vychází ze sledovaných faktorů nejlépe.

- 62 -

IGA VŠE 45/07

13) Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v regionu Hodnocení péče o rozvoj CR

52,8%

Přátelskost místních 16,0%

Drobný prodej

44,4%

Programy pro volný čas 4,2% Bezpečnost

34,2%

33,8%

11,2% 34,8%

Péče o památky

34,8%

23,2% 25,8%

32,2%

Životní prostředí

6,4%

50,0% 49,4%

0%

Velmi dobře

11,8%

52,4%

8,0%

40,6%

32,4%

Poskytování informací

14,2% 33,8%

48,6%

Místní značení

9,8%

6,8%

51,2%

20%

Spíše dobře

40%

Spíše špatně

60%

8,6% 7,4%

80%

Velmi špatně

100%

Nevím

Pozitivním zjištěním je, že turisté vnímají místní obyvatele jako přátelské nebo spíše přátelské. Drobný prodej je ze 60% hodnocen jako velmi dobrý či spíše dobrý, avšak jako nedostatečný z 25%. U programů pro volný čas byli dotazovaní turisté spokojeni v 38%, nespokojeni v téměř 29%. Hodnocení péče o bezpečnost nedokázala většina návštěvníků posoudit s tím, že v oblasti není proč dbát o vyšší bezpečnost. Zbytek respondentů byl většinou spokojen. Péči o životní prostředí hodnotilo velmi a spíše dobře téměř 85% všech dotazovaných, podobně jako péči o památky. Také poskytování informací o regionu je považováno za odpovídající, méně spokojeno bylo pouhých 9% respondentů. 14) Využití informačních zdrojů pro pobyt Využití informačních zdrojů 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% TIC

CA/CK

Média

Ano

Pr. materiály

Částečně

Internet

Personál

Známí

Ne

- 63 -

IGA VŠE 45/07

Otázka zjišťovala, které informační zdroje návštěvníci využili před a při svém pobytu v regionu. Nejvíce využívaným zdrojem informací byl internet, využilo jej 44,8% a alespoň částečně 22,6% všech návštěvníků. Na druhém místě jsou tištěné propagační materiály (30,4% turistů je využilo a 36,8% alespoň částečně) a na třetím místě informace od známých či příbuzných (26,8% zcela a 35,6% částečně). Poněkud překvapením zůstává, že pouze 43,6% turistů navštívilo některé turistické informační centrum (TIC), navíc polovina těchto turistů uvedla, že informace využili pouze částečně. Naproti tomu více než polovina dotazovaných žádné TIC v době dotazování (ještě) nenavštívila. Podobně nehledají turisté informace ani v masmédiích a příliš ani u místního personálu. 15) Výdaje na pobyt v regionu Průměrné náklady na osobu a den (v Kč) 42%

45,0% 40,0% 35,0%

28,4% 30,0% 25,0%

19,2%

20,0% 15,0%

8,8%

10,0% 1,6%

5,0% 0,0% do 200

201-500

501-1000

1000-2000

nad 2000

Návštěvníci měli co nejpřesněji odhadnout, kolik činí jejich průměrná útrata na den a osobu během pobytu v regionu. Nejvíce respondentů uvedlo rozmezí 201,- až 500,Kč (42%). Více než čtvrtina (28,4%) uvedla rozpětí 501,- až 1.000,- Kč a necelých 20% uvedlo průměrnou útratu do 200,- Kč. Nižší výdaje uváděli především jednodenní návštěvníci. 16) Nedostatky nabídky v regionu Tato otázka byla otázkou otevřenou a dobrovolnou, respondenti se mohli slovně vyjádřit, zda jim něco v regionu schází, nebo zda jim něco vadí. Vyjádřilo se 38 tuzemských a 14 zahraničních návštěvníků. Tabulka ukazuje nejčastější názory. Tuzemští respondenti

Zahraniční respondenti

Názor

Četnost

Názor

Četnost

Méně možností (kvalitního) občerstvení

7 (18,4%)

Nedostatečná znalost cizích jazyků (aj, nj)

5 (35,7%)

- 64 -

IGA VŠE 45/07

Nedostatečné dopravní spojení

5 (13,1%)

Slabší úroveň služeb

5 (35,7%)

Špatný povrch silnic a cyklotras

4 (10,5%)

Malá nabídka služeb

4 (28,6%)

Nedostatek zábavy a kultury, zejm. večer

4 (10,5%)

Špatný povrch silnic a cyklotras

1 (7,1%)

Špatné místní značení

4 (10,5%)

Mezi dalšími názory se objevilo (citujeme): -

„Jednotvárnost památek, horší značení naučných a tématických cest.“

-

„Nevyřešení parkování pod hradem Landštejn, předražené parkoviště, nemístná aktivita Policie ČR.“

-

„Bezohlednost řidičů a cyklistů na silnicích.“

-

„Zanedbanost některých vesnic.“

-

„Volně běhající psi v některých vesnicích.“

-

„Více možností ke koupání.“ a také „Horší kvalita vody ke koupání.“

-

„Více možností pro děti.“

17) Údaje o respondentech Všichni respondenti uvedli také svůj věk, dosažené vzdělání a pohlaví. Respondenti dle věku 39,2% 40,0% 35,0% 28,2% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

15,2% 11,6%

10,0%

5,8%

5,0% 0,0% do 25 let

26-34 let

35-49 let

50-59 let

60 a více let

Nejvíce návštěvníků-respondentů bylo ve věku 35 až 49 let a poté ve věku 26 až 34 let. Dohromady tvoří dvě třetiny všech dotazovaných.

- 65 -

IGA VŠE 45/07

Respondenti dle vzdělání

16,0% 30,8%

53,2%

Bez maturity

Maturita

Vysokoškolské

Podle očekávání dominuje vzdělání ukončené maturitou, na druhém místě, téměř s třetinovým podílem, se nachází vzdělání vysokoškolské.

Respondenti dle pohlaví

53,6%

46,4%

Muži

Ženy

Téměř shodný počet respondentů byli muži a ženy.

- 66 -

IGA VŠE 45/07

Zdrojové kraje a země návštěvníků Následující graf ukazuje kraje české republiky, ze kterých do oblasti přijeli tuzemští turisté-respondenti. Zdrojové kraje

3,2% 3,8% 3,8%

3,0% 2,4%

2,4% 1,6% 1,3% 26,4%

4,0%

6,7% 7,0%

19,7% 14,6%

Jihočeský

Praha

Středočeský

Jihomoravský

Vysočina

Moravskoslezský

Královéhradecký

Plzeňský

Liberecký

Zlínský

Olomoucký

Ústecký

Pardubický

Karlovarský

Dle očekávání dominují kraje Jihočeský, Praha a Středočeský. Z ostatních krajů lze zmínit ještě Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, oba s podílem nad 5%. Pokud bychom sečetli Středočeský kraj a město Praha, dostaneme více než třetinový podíl (34,3%). Na opačném konci stojí kraje Karlovarský a Pardubický. Podíváme-li se na okresy, nejčastěji je zastoupen některý z okresů Prahy (22,6%), následován okresem Jindřichův Hradec (14,8%), okresy České Budějovice a Brno (shodně 3,8%), dále následují okresy Tábor, Příbram a Kladno. Graf na následující stránce ukazuje vzdálenost bydliště od regionu.

- 67 -

IGA VŠE 45/07

Vzdálenost bydliště od regionu

62,7%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 17,7% 12,4%

20,0% 7,2% 10,0% 0,0% Do 20 km

21 - 50 km

51 - 100 km

Nad 100 km

Téměř dvě třetiny tuzemských návštěvníků přijely do regionu ze vzdálenosti větší než 100 km. Do kategorie „do 50 km“ spadá především okres Jindřichův Hradec a přilehlá část kraje Vysočina. Struktura zahraničních návštěvníků dle zemí je ukázána na následujícím grafu. Zdrojové země

2,8% 2,8%

2,8% 1,4%

4,2%

26,8%

7,0%

12,7%

23,9%

15,5%

Nizozemsko

Rakousko

Slovensko

Německo

Francie

Belgie

V. Británie

Itálie

Dánsko

Finsko

Nejčastějšími zahraničními návštěvníky-respondenty byli obyvatelé Nizozemska a Rakouska, následováni obyvateli Slovenska a Německa, nad 5% se dostali ještě obyvatelé Francie. Tato zjištění korespondují s předchozími pozorování či statistikami jiných subjektů, které udávají největší podíl zahraničních návštěvníků obyvatelům Rakouska, Nizozemska, Francie a Slovenska. Zejména rakouští turisté využívají příhraniční turistiky a jednodenních návštěv. - 68 -

IGA VŠE 45/07

Porovnání tuzemských a zahraničních návštěvníků Provedli jsme také porovnání tuzemských a zahraničních návštěvníků. Níže uvádíme odpovědi, ve kterých jsme našli podstatnější rozdíly. 1) Délka pobytu v regionu Délka pobytu v regionu 48,7%

50,0% 45,0% 40,0% 35,0%

28,2%

27,7% 28,2%

30,0%

23,9% 19,7%

25,0% 20,0%

16,8%

15,0% 6,8%

10,0% 5,0% 0,0% Jednodenní

1 - 2 noclehy

3 - 7 noclehů

Tuzemští

Delší

Zahraniční

U zahraničních návštěvníků byly vzácně vyrovnané odpovědi ve všech kategoriích. Mnohem větší podíl zahraničních než tuzemských turistů navštíví region pouze na jeden den. Velkou část z nich tvoří rakouští turisté v rámci příhraniční turistiky a dále turisté projíždějící oblastí, často mezi památkami na trase Český Krumlov - Telč. 2) Počet dosavadních návštěv regionu Návštěva regionu

60,0%

50,7%

50,0% 40,0%

40,6% 34,5% 28,2%

30,0%

24,9% 21,1%

20,0% 10,0% 0,0% Poprvé

1 - 3krát Tuzemští

Vícekrát Zahraniční

- 69 -

IGA VŠE 45/07

Větší část zahraničních než tuzemských návštěvníků byla v regionu poprvé. Častější návštěvy bychom našli zejména u obyvatel Rakouska. 3) Osoby doprovázející respondenty S kým respondenti přicestovali 70,0%

60,6%

60,0%

52,9%

50,0% 40,0% 25,2%

30,0%

21,1%

20,0% 10,0%

14,9%

11,3%

7,0%

7,0%

0,0% Sám

S partnerem, známými

S malými dětmi Se staršími dětmi

Tuzemští

Zahraniční

Zde vidíme hlavní rozdíl v kategorii „se staršími dětmi“, která má u zahraničních turistů nejnižší podíl, na rozdíl od tuzemských, kde je na druhém místě. Zahraniční turisté častěji než tuzemští jezdí s partnerem či známými, s dětmi předškolního věku, nebo sami. 4) Typ ubytování v regionu Typ ubytování 40,0%

35,2%

35,0% 30,0%

26,8%

25,0% 20,0%

19,7% 16,9%

16,1% 12,6% 9,9%

15,0% 10,0% 5,0%

5,4%

14,1%

11,9% 9,1%

4,2% 3,0%

5,4% 1,4%

4,2%

2,8%

0,0% Hotel *** Hotel * a Penzion Kemp, Ubytovna, Privat a více ** tábořiště hostel pokoj

Tuzemští

- 70 -

Zahraniční

Chata, chalupa

Vlastní Bez chata, ubytování příbuzní

IGA VŠE 45/07

Graf ukazuje podstatný rozdíl pramenící jednak z většího množství zahraničních turistů, kteří v regionu nepřespí a většího počtu turistů využívajících ubytování v hotelích vyšší kategorie a také na chatě či chalupě. Kempy využívá oproti tuzemským turistům méně než polovina zahraničních návštěvníků. 5) Stravování v restauračních zařízení Stravování v restauračních zařízeních

62,0%

70,0%

52,7%

60,0% 50,0%

32,4%

40,0% 30,0%

25,2%

22,1%

20,0% 5,6%

10,0% 0,0% Téměř vždy

Téměř nikdy

Částečně Tuzemští

Zahraniční

Z grafu je patrné, že zahraniční návštěvníci se častěji stravují v restauračních zařízeních během svého pobytu v regionu, než tuzemští turisté. 6) Důvody návštěvy regionu Hlavní důvody návštěvy regionu

Tranzit Příbuzní Nákupy, jídlo Zábava Práce Zdraví, rehabilitace Turistika, sport Relaxace, rekreace Poznávání 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

Tuzemští

20,0%

25,0%

30,0%

35,0%

40,0%

Zahraniční

- 71 -

IGA VŠE 45/07

Hlavní důvody zahraničních návštěvníků k návštěvě regionu, oproti tuzemským, vykazují větší odchylky. Zatímco pro většinu tuzemských turistů je hlavním důvodem relaxace, rekreace a turistika a sport, pro zahraniční návštěvníky je to poznávání, následováno s velkým odstupem rekreací a turistikou. V mnohem početnější míře jsou také zastoupeny odpovědi „tranzit“ a „nákupy a jídlo“.

Doplňkové důvody návštěvy regionu

Tranzit Příbuzní Nákupy, jídlo Zábava Práce Zdraví, rehabilitace Turistika, sport Relaxace, rekreace Poznávání 0,0%

5,0%

10,0%

Tuzemští

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

Zahraniční

U důvodů, uváděných jako doplňkové, je situace prakticky opačná. Nejčastějším doplňkovým důvodem zahraničních návštěvníků je turistika a sport, poznávání a rekreace, výraznější podíl představují také zábava a nákupy, jídlo. U tuzemských převažuje poznávání, rekreace a turistika, více než 5% odpovědí obdržela ještě odpověď „zábava“.

- 72 -

IGA VŠE 45/07

7) Provozované aktivity v regionu Hlavní provozované aktivity

Sběr lesních plodů Společenský život Kulturní akce Venkovská turistika Poznávací turistika Fitness, rehabilitace Koupání Cykloturistika Pěší turistika 0,0%

5,0% 10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0% 40,0% 45,0%

Tuzemští

Zahraniční

U zahraničních návštěvníků převládá poznávací turistika, dále cykloturistika a pěší turistika, naopak o poznání méně než tuzemští uváděli zahraniční respondenti jako hlavní aktivitu koupání.

Doplňkové aktivity

Sběr lesních plodů Společenský život Kulturní akce Venkovská turistika Poznávací turistika Fitness, rehabilitace Koupání Cykloturistika Pěší turistika 0,0%

2,0%

4,0%

6,0%

Tuzemští

8,0% 10,0% 12,0% 14,0% 16,0% 18,0%

Zahraniční

U doplňkových aktivit je situace analogicky obdobná. U zahraničních turistů opět vévodí poznávací turistika, pěší turistika a koupání, dále cykloturistika, společenský - 73 -

IGA VŠE 45/07

život a návštěva kulturních akcí. U domácích turistů je nejčastější doplňkovou aktivitou koupání, poznávání a pěší turistika, častý je také sběr lesních plodů. 8) Hodnocení poskytovaných služeb v regionu V hodnocení poskytovaných služeb nalezneme zejména tyto rozdíly mezi názory zahraničních a tuzemských návštěvníků: a) zahraniční návštěvníci hůře hodnotí nespokojených oproti 16% tuzemským);

služby

pro

motoristy

(26%

b) úroveň veřejného stravování je mnohem častěji zahraničními označena jako „spíše dobrá“ než „velmi dobrá“, více je také nespokojených zahraničních respondentů; c) obdobně je hodnocena úroveň personálu ve službách; d) cenová úroveň je pro zahraniční návštěvníky obecně přijatelnější než pro tuzemské. 9) Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu V tomto hodnocení lze vysledovat zejména tyto rozdíly: a) přátelskost místních je častěji zahraničními návštěvníky hodnocena jako „spíše dobrá“, než „velmi dobrá“; zřejmě můžeme usuzovat na nižší schopnost místních domluvit se cizí řečí; b) drobný prodej je 40% zahraničních návštěvníků označen jako neuspokojivý (oproti 23% tuzemských respondentů); c) v dalších kategoriích je mnohem častější odpovědí zahraničních turistů „spíše dobře“, než „velmi dobře“. 10) Nejčastější využití informačních zdrojů Nejčastější využití informačních zdrojů 60,0%

53,5%

50,0% 40,0%

43,4% 36,6%

33,8%

29,4%

28,9%

30,0% 19,3% 16,9%

20,0% 10,0%

4,2%

14,1%

9,1%

7,0% 3,3%

0,0% TIC

CA/CK

Média

Pr. materiály

Tuzemští

- 74 -

Internet

Zahraniční

Personál

Známí

IGA VŠE 45/07

Zahraniční turisté častěji než tuzemští navštěvují informační střediska, ačkoliv také u nich je hlavním informačním zdrojem internet spolu s tištěnými propagačními materiály. Více se také dotazují místního personálu. V tomto porovnání je vidět malý počet tuzemských návštěvníků využívajících TIC. Graf zahrnuje pouze odpovědi „ano“. 11) Údaje o respondentech Respondenti dle věku 42,3%

45,0% 38,7%

40,0% 35,0%

30,1%

29,6%

30,0% 25,0% 16,9%

20,0% 15,0% 10,0%

12,8%

12,8%

5,6%

4,2%

7,0%

5,0% 0,0% do 25 let

26-34 let

35-49 let

Tuzemští

50-59 let

60 a více let

Zahraniční

U zahraničních turistů je větší podíl návštěvníků ve věku 50 – 59 let, naopak o poznání nižší podíl mladších 35 let. Tyto údaje korespondují s údaji o tom, s kým návštěvníci do regionu přicestovali.

Respondenti dle vzdělání 55,5%

60,0% 50,0%

52,1% 39,4%

40,0% 27,3% 30,0% 17,2% 20,0% 8,5% 10,0% 0,0% Bez maturity

Maturita Tuzemští

Vysokoškolské Zahraniční

- 75 -

IGA VŠE 45/07

Poslední graf naznačuje vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním. Lze pouze spekulovat o větším podílu obyvatel zdrojových zemí s vysokoškolským vzděláním v porovnání s Českou republikou. Pro možnou souvislost vyššího vzdělání a vyšší náročnosti na poskytované služby nemáme k dispozici žádná data. Při interpretaci výsledků je však třeba vzít v úvahu menší počet dotazovaných, zejména zahraničních návštěvníků. Z dostupných údajů nelze jednoznačně říci, nakolik podíl dotazovaných v našem výzkumu odpovídá podílu zahraničních a tuzemských návštěvníků regionu. Porovnali jsme také naše výsledky s výsledky výzkumu České centrály cestovního ruchu za turistický region Jižní Čechy konaný v létě 2006. Podstatnější rozdíly bychom našli zejména tyto: -

použití automobilu a kola coby dopravního prostředku je mnohem častější než v turistické oblasti Jižní Čechy;

-

v délce pobytu vykazují Jižní Čechy větší sourodost;

-

větší spokojenost než za celou turistickou oblast Jižních Čech je s ubytovacími a stravovacími službami; naopak o poznání hůře jsou v České Kanadě hodnoceny možnosti zábavy, kultury a nákupů;

-

další rozdíly plynou především z možností a potenciálu zkoumané lokality.

Souvislosti a závislosti Pokusili jsme se také za pomoci statistických metod zjistit, zda existují závislosti mezi některými faktory, které vyplynuly z odpovědí respondentů. K testu závislostí jsme použili CHI-kvadrát test dobré shody. P-hodnoty, tabelované v X a X+1 jsou tak pravděpodobnosti p(χ2). Pro p (χ2) < 0.05 zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu o závislosti proměnných. Míru této závislosti, vyjádřenou např. pomocí Cramerova koeficientu, jsme však dále nezkoumali, neboť zdrojová data nepovažujeme za vhodná pro tento typ statistického zpracování. Testovali jsme následující závislosti, u nichž jsme zamlčenou hypotézou předpokládali, že se potvrdí. Tab. č. 19 Testované závislosti Otázka č. 1 – země původu Otázka č. 2 – bydliště (kraj) tuzemských návštěvníků Otázka č. 19 – průměrné denní náklady

Otázka č. 19 – průměrné denní náklady Otázka č. 19 – průměrné denní náklady Otázka č. 7 – doprovod respondentů Otázka č. 7 – doprovod respondentů Otázka č. 8 – typ ubytování Otázka č. 8 – typ ubytování

- 76 -

Otázka č. 19 – průměrné denní náklady Otázka č. 19 – průměrné denní náklady Otázka č. 5 – délka pobytu Otázka č. 8 – typ ubytování Otázka č. 20 – věk Otázka č. 10 – důvody návštěvy Otázka č. 11 – provozované aktivity Otázka č. 5 – délka pobytu Otázka č. 7 – doprovod respondentů

IGA VŠE 45/07

Otázka č. 8 – typ ubytování Otázka č. 5 – délka pobytu

Otázka č. 20 – věk Otázka č. 6 – počet návštěv regionu


Výsledky dosažené za pomoci výše uvedené metody jsou shrnuty v další tabulce. Tab. č. 20 Testované proměnné P1 1 2_kraj 19 19 19 7 7 8 8 8 5

P2 19 19 5 8 20 10 11 5 7 20 6

p - rok2007 9 E-07 0,05640 0,0002 2 E-13 0,0001 0,0385 0,9906 7 E-41 7 E-07 0,0004 3 E-05

Závislost 2007 Ano Ne

Ano Ano Ano Ano Ne

Ano Ano Ano Ano

p – rok 2008 1,18 E-11 1,07 E-08 0,0002 1,056 E-34 2,343 E-06 0,0004 0,3646 1,37 E-83 3,54 E-06 3,54 E-06 6,79 E-08

Závislost 2008 Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ne

Ano Ano Ano Ano


Z údajů v tabulce je vidět, že se nepotvrdila pouze závislost mezi tím, s kým respondenti přicestovali a jimi provozovanými aktivitami. Nelze tedy říci, že by aktivity, které turisté v oblasti provozují, byly závislé na tom, s kým návštěvníci do oblasti přijedou. Největší vzájemnou závislost naopak vykazují délka pobytu s typem ubytování. Z výpočtů lze vysledovat následující: -

34% návštěvníků, kteří v regionu stráví 1 až 2 noci, se ubytuje v kempu či chatové osadě, 16,7% v penzionu a 12% až 12,5% na privatu nebo v hotelu vyšší kategorie;

-

36% návštěvníků, který v regionu stráví 3 až 7 nocí, se ubytuje v kempu či chatové osadě, 19,5% v penzionu, 18% v pronajaté chatě nebo chalupě a necelých 10% u příbuzných nebo na vlastní chatě/chalupě;

-

u pobytů nad 7 nocí vítězí opět kemp či chatová osada (35%), následuje s odstupem pronajatá chata či chalupa (21,5%) a ubytování u příbuzných nebo na vlastní chatě/chalupě (16%).

Další významnou závislost vykazuje dle předpokladů typ ubytování a průměrné denní náklady na osobu. Můžeme říci, že: -

do 200,- Kč na osobu a den zaplatí především ti, kteří se v regionu neubytují (35,8%), dále ubytovaní v penzionu (27%) a ubytovaní na vlastní chatě/chalupě či u příbuzných (24,5%);

-

201,- až 500,- Kč zaplatí nejčastěji ubytovaní v penzionu (43,8%) a neubytovaní (22,8%);

- 77 -

IGA VŠE 45/07

-

nad 500,- a méně než 1.000,- Kč utratí převážně ubytovaní v penzionu (28,2%) a v kempu (17,4%), dále v hotelu vyšší kategorie (13,7%) a ubytovaní v pronajaté chatě/chalupě a také neubytovaní (12,3%);

-

více něž 1.000,- Kč pak zaplatí především ubytovaní v hotelu vyšší kategorie a v penzionu (21%) a v hotelu nižší kategorie (19,2%);

-

průměrné denní náklady návštěvníka ubytovaného v penzionu jsou v 60% případů v rozmezí 201,- až 500,- Kč; stejnou výši uvedlo 45% neubytovaných;

-

ubytovaní v hotelu vyšší kategorie utratí denně nejčastěji 501,- až 1.000,- Kč (54,3%);

-

průměrné denní náklady ubytovaných v kempu jsou v 60% případů v rozmezí 201,- až 500,- Kč;

-

více než 2.000,- Kč na den a osobu uvedli pouze ubytovaní v hotelu.

Závislost vykazuje i délka pobytu a fakt, zda již návštěvníci někdy oblast navštívili, a to takto: -

ti, co jsou v regionu poprvé, v 94,5% přenocují, nejčastěji v oblasti stráví 3 – 7 nocí (44,6%);

-

návštěvníci, kteří již v regionu byli 1x až 3x, přenocují v 91,5% případů, nejčastěji na 3 až 7 nocí (52%);

-

87% turistů, kteří v regionu byli již více než 3x, v něm stráví minimálně jednu noc, nejčastěji právě jednu až dvě noci (38,3%).

Typ ubytování a doprovod respondentů také vykazuje jisté závislosti, které lze shrnout následujícím způsobem: -

ti, kteří jezdí sami, nejčastěji nepřespí (37%);

-

turisté, jenž přijeli s partnerem či známými nejčastěji využili ubytování v penzionu (27,3%), nebo se neubytovali (21,8%);

-

turisté jezdící s dětmi školního věku využili nejčastěji pronajatou chatu či chalupu (30,3%) nebo kemp (25,7%);

-

návštěvníci s menšími dětmi vyhledávali nejvíce kemp či chatovou osadu (35,8%), nebo penzion (18,8%);

-

nejčastěji se v nějakém ubytovacím zařízení ubytují turisté s většími dětmi (90%) a s menšími dětmi (84%).

Podíváme-li se na spojitost mezi věkovou kategorií turistů a průměrnými náklady na osobu a den, můžeme říci, že: -

turisté ve věku nad 60 let nejčastěji utratí do 200,- Kč na osobu a den (37,5%), zahraniční turisté v porovnání s tuzemskými však častěji utratí více;

-

návštěvníci do 25 let utratí nejčastěji 201,- až 500,- Kč (54%), nebo méně (30%);

-

největší podíl návštěvníků, jejichž náklady na osobu a den jsou 501,- až 1.000,Kč, je ve věkové kategorii 35 až 49 let (39,1%), stejné procento těchto turistů utratí 501,- až 1.000,- Kč;

-

více než 2.000,- Kč utratí denně zejména starší návštěvníci (nad 60, resp. nad 50 let – 8,3%, resp. 7,6%), ale žádní turisté do 34 let.

- 78 -

IGA VŠE 45/07

Podobně můžeme zkusit vyvodit závěry ze zjištěných závislostí mezi typem ubytování a věkovou kategorií turistů: -

42% návštěvníků do 25 let se ubytovalo v kempu, 30% se však neubytovalo vůbec;

-

34% návštěvníků ve věku 26 až 34 let se nejčastěji ubytovalo v kempu (34%), nebo v penzionu (18,7%);

-

26,3% turistů ve věku 35 až 49 let se nejčastěji ubytovalo v kempu, zatímco 23,4% se neubytovalo vůbec;

-

u návštěvníků ve věku 50 až 59 let je poměrně vyrovnáno ubytování v kempu, na vlastní chatě/chalupě, u příbuzných a neubytovaných (17 – 18%);

-

46,7% ubytovaných v pronajaté chatě/chalupě bylo ve věku 35 – 49 let;

-

v penzionu se ubytovali nejvíce turisté ve věku 26 – 49 let (82% ubytovaných v penzionu).

Zajímavý může být pohled na průměrnou výši útraty v souvislosti s bydlištěm tuzemských návštěvníků, rozděleným po jednotlivých krajích. Ačkoliv nemáme pro detailnější závěry dostatek dat, můžeme se podívat alespoň na ty kraje, které jsou zastoupeny více: -

Jihočeši v 50% utratí na osobu a den do 200,- Kč; z 39,7% je to 501,- až 1.000,Kč;

-

obyvatelé Prahy v 37% utratí 501,- až 1.000,- Kč, v 34% pak 201,- až 500,- Kč;

-

Středočeši nejčastěji zaplatí 501,- až 1.000,- Kč, a to ve 40,7%;

-

útratu nad 2.000,- Kč na osobu a den uvedli pouze 2 obyvatelé Prahy a Středočeského kraje a dále zahraniční návštěvníci.

Výše uvedené souvislosti či závislosti však lze chápat pouze jako ukázkové. Pro vyvozování závěrů by bylo zapotřebí více dat (více respondentů) a také delší časové období, které by mohlo pomoci ukázat případné trendy.

- 79 -

IGA VŠE 45/07

Závěry z monitoringu návštěvníků Výzkum pomohl odhalit názory návštěvníků na nabídku služeb, poodhalil důvody návštěvy regionu a nejčastější provozované aktivity. Ukázal také, jaký typ turistů oblast nejčastěji navštěvuje. Pokusíme-li se shrnout závěry monitoringu, můžeme říci, že: -

tuzemští návštěvníci přijíždějí zejména z Prahy, Středočeského kraje a kraje Jihočeského, zejména pak z okresů Praha a Jindřichův Hradec;

-

zahraničními návštěvníky jsou nejčastěji obyvatelé Nizozemska, Rakouska, Francie, Slovenska a Německa;

-

naprostá většina turistů přijíždí do oblasti autem;

-

tuzemští návštěvníci preferují především týdenní pobyty, příp. pobyty na 1 až 2 noci, u zahraničních je podíl neubytovaných a ubytovaných na 1 až 7 nocí vyrovnaný;

-

více než třetina tuzemských turistů je v oblasti poprvé, u zahraničních návštěvníků je to ještě více;

-

turisté nejčastěji přijíždějí s partnery či známými (nad 18 let), tuzemští turisté dále s dětmi školního věku, menší počet s dětmi předškolního věku; zahraniční turisté naopak častěji spíše s menšími dětmi, než dětmi školního věku, obecně je však tento podíl oproti „partnerům, známým“ nízký;

-

tuzemští turisté nejčastěji využívají ubytování v kempech a chatových osadách, dále v penzionech a na chalupách či chatách, téměř 18% turistů v oblasti nepřespí; zahraniční turisté dávají přednost chalupám či chatám, hotelům vyšší kategorie a kempům; více než čtvrtina z nich se však v oblasti neubytuje;

-

v restauracích se stravují více zahraniční než domácí turisté;

-

hlavními důvody návštěvy regionu jsou rekreace a relaxace, turistika a poznávání, u zahraničních turistů dominuje poznávání;

-

mezi hlavní provozované aktivity patří cykloturistika, pěší turistika a poznávací turistika, s větším odstupem je to koupání a společenský život; u zahraničních turistů jde především o poznávací turistiku, cykloturistiku a pěší turistiku, doplňkovými aktivitami jsou ještě koupání a společenský život a návštěva kulturních akcí;

-

více než třetina turistů předpokládá, že se do regionu vrátí opět za rok nebo dříve, téměř třetina vyjádřila ochotu další návštěvy během dvou až tří let;

-

téměř dvě třetiny turistů považují lokalitu v hlavní letní sezóně za běžně zaplněnou, čtvrtina pak za spíše méně zaplněnou; často ale s názorem, že sami uvítají, pokud bude turistů spíše méně než více;

-

v hodnocení služeb byla poměrně pozitivně hodnocena úroveň ubytovacích a stravovacích služeb, negativa se týkala spíše několika konkrétních zařízení; zahraniční turisté jsou s úrovní spokojeni obecně méně než tuzemští, avšak celkově vyjadřovali spíše spokojenost;

-

větší rezervy můžeme hledat ve službách pro motoristy a v úrovni personálu ve službách, vč. jazykové vybavenosti;

- 80 -

IGA VŠE 45/07

-

hůře jsou hodnoceny nákupní možnosti, příležitosti pro zábavu, vybavení atrakcemi pro děti, dostupnost hromadnou dopravou a kvalita dopravní infrastruktury;

-

podobně vidí turisté nedostatky v nabídce programů pro volný čas a možnosti drobného prodeje, zejména při turistických trasách a cyklotrasách;

-

pro svůj pobyt hledají turisté informace zejména na internetu, využívají také tištěné propagační materiály a informace od známých; zahraniční turisté častěji navštěvují turistická informační centra a častěji než tuzemští se ptají také personálu ve službách;

-

tuzemští návštěvníci utratí v průměru na osobu a den nejčastěji 201,- až 500,Kč, více než čtvrtina pak 501,- až 1.000,- Kč; u zahraničních návštěvníků je tento poměr přesně opačný, navíc více než pětina zahraničních turistů uvádí výdaje nad 1.000,- Kč;

-

zjednodušeně lze popsat i „typického turistu“ zkoumané oblasti: přijel autem z větší vzdálenosti, většinou s partnerem či známými, v trochu menší míře s dětmi školního věku, provozuje cykloturistiku a poznávací turistiku, informace hledá zejména na internetu nebo čerpá ze zkušeností z minulé návštěvy, pokud je ubytován, pak nejčastěji v kempu či chatové osadě, utratí do 500,- Kč za den, do regionu se vrátí nejpozději do tří let, vadí mu zejména kvalita cest, nedostatek příležitostí pro drobný nákup a občerstvení při cestách, málo kulturních akcí a nedostatek příležitostí pro zábavu. Region je pro něj symbolem zejména čistější přírody, cykloturistiky a většího klidu.

Tyto závěry však nelze interpretovat doslovně. Výstižnější než souhrnné informace jsou výsledky uvedené u jednotlivých otázek a odpovědí. Použitá metodika se ukázala jako vhodná a v praxi proveditelná. Uvažovat bychom mohli jen o drobných úpravách dotazníku. Česká centrála cestovního ruchu v současné době připravuje aktualizaci metodiky, která by však měla z velké části vycházet z původní, jen upravená o praktická zjištění z průběhu posledního monitoringu. Zejména pro menší území vidíme námi doplněné otázky a možnosti odpovědí jako vhodné a přínosné.

- 81 -

IGA VŠE 45/07

Monitoring názorů místních obyvatel V letních měsících roku 2007 jsme provedli anketní šetření u 153 místních obyvatel, v letních měsících roku 2008 u dalších 67, celkem tedy u 220 obyvatel. Jedná se o velmi malý vzorek náhodně vybraných obyvatel s trvalým bydlištěm ve zkoumané oblasti, závěry tak nelze zobecnit. Výsledky naší ankety jsou uvedeny dále. 1) Zaměstnání či podnikání v cestovním ruchu ve zkoumané oblasti Zaměstnání / podnikání v cestovním ruchu v oblasti

70,0%

70%

60,0% Podnikám celoročně 50,0%

Podnikám v sezóně

40,0%

Zaměstnán celoročně Zaměstnán v sezóně

30,0%

Částečně 20,0% 10,0%

11,4% 2,7% 2,7%

Ne

7,7% 5,5%

0,0%

Více než dvě třetiny dotazovaných nebyly zaměstnány ani nepodnikaly v cestovním ruchu. Zaměstnáno, celoročně nebo v sezóně, bylo 18% dotazovaných, 5,4% pak podnikalo celoročně nebo v sezóně. 2) Názor na nasycenost území turistickým ruchem Názor na nasycenost lokality turisty v hlavní sezóně 55% 60,0% 50,0% 32,3%

40,0%

přeplněná běžně zaplněná

30,0% 20,0%

málo zaplněná 9,5%

nevím 3,2%

10,0% 0,0%

První graf ukazuje názor na nasycenost v hlavní, tedy letní sezóně. Vidíme, že pouze necelých 10% obyvatel si myslí, že turistů je již příliš mnoho, třetina dotazovaných soudí, že lokalita, ve které žijí či se pohybují, je zaplněná méně a bez větších - 82 -

IGA VŠE 45/07

problémů snese další turisty. Názor místních obyvatel koresponduje s názorem turistů.

Názor na nasycenost lokality turisty v celoročním průměru 79,5% 80,0% 70,0% 60,0%

přeplněná

50,0%

běžně zaplněná

40,0%

málo zaplněná

30,0%

nevím

10%

9,5%

20,0% 10,0%

0,9%

0,0%

Druhý graf ukazuje názor na nasycenost v celoročním průměru. Zde se jasně ukazuje, že mimo letní sezónu je oblast turisty velmi málo navštěvována. 3) Převažující vztah k turistům Vztah k turistům 64,5% 70,0% 60,0% 50,0%

31,8%

euforie

40,0%

apatie

30,0% 20,0%

podrážděnost 3,6%

10,0% 0,0%

Respondenti se měli pokusit označit svůj vztah k turistům, na škále „euforie“ (turisté jsou vítáni), „apatie“ (je mi to jedno nebo ochota ke kontaktu stagnuje nebo klesá), „podrážděnost“ (turisté přinášejí více problémů než užitku) a „nepřátelství“ (turisté nejsou vítáni). Výsledky můžeme považovat za pozitivní.

- 83 -

IGA VŠE 45/07

4) Údaje o respondentech Obyvatelé dle věku 28,2%

30%

30,0% 20%

25,0%

do 25 let

15%

20,0%

26-34 let 35-49 let

15,0% 10,0%

50-59 let

6,8%

60 a více let

5,0% 0,0%

Nejčastěji dotazovanými byli obyvatelé ve věku 35 – 59 let, pětinové zastoupení mají obyvatelé nad 60 let věku.

Obyvatelé dle vzdělání 57,7% 60,0% 50,0%

35,5% Bez maturity

40,0%

Maturita 30,0% 20,0%

Vysokoškolské 6,8%

10,0% 0,0%

Na tomto grafu se ukazuje nižší vzdělanost respondentů, ač ze vzorku 220 obyvatel (tedy cca 1,8% všech obyvatel zkoumané oblasti) nelze vyvozovat žádné závěry. Šetření Českého statistického úřadu z roku 2004 ale např. ukazuje, že správní obvod Dačice se v rámci Jihočeského kraje vyznačuje podprůměrným podílem osob s úplným středním a vyšším vzděláním. Z bližších údajů ČSÚ lze vyčíst, že je tomu tak i ve velké části námi zkoumané oblasti.

- 84 -

IGA VŠE 45/07

Obyvatelé dle pohlaví

52,3% 53,0% 52,0% 51,0% 50,0%

Muži 47,7%

Ženy

49,0% 48,0% 47,0% 46,0% 45,0%

Podíl mužů a žen na výzkumu byl poměrně vyrovnaný. 5) Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu V této dobrovolné a otevřené otázce mohli respondenti vyjádřit svůj názor na to, co považují za pozitivum a co za negativum turistického ruchu v obci či oblasti, kde bydlí. Nejčastější odpovědi a jejich četnosti jsou uvedeny v následující tabulce. Pozitiva uvedlo 47 respondentů, negativa 46. POZITIVA Názor

NEGATIVA Četnost

Názor

Četnost

Příliv peněz do regionu, pro místní podnikatele

35 (74,5%)

Znečištění přírody, obce

24 (52,2%)

Zaměstnanost

11 (23,4%)

Příliš mnoho turistů, aut, kol v daném lokalitě a čase

8 (17,4%)

Nadměrný hluk

8 (17,4%)

Chování turistů, zejména cyklistů

7 (15,2%)

- 85 -

IGA VŠE 45/07

6) Porovnání roku 2007 a 2008 Jedinou odpovědí, která se meziročně lišila, byl názor na zatížení lokality turisty. Porovnání názorů na nasycenost území turisty 56,2%

60,0%

52,2% 50,0% 40,3% 40,0% 28,8%

2007

30,0%

2008 20,0% 11,1% 10,0%

6%

3,9%

1,5%

0,0% přeplněná

běžně zaplněná

málo zaplněná

nevím

Jak z grafu vidíme, v roce 2008 poklesl počet těch, kteří považovali lokalitu za přeplněnou či běžně zaplněnou a zvýšil se počet respondentů, kteří ji označili za méně zaplněnou. Tento fakt může být způsobem dvěma faktory, přikláníme se ke kombinaci obou: 1) celkově nižším počtem turistů v roce 2008 a 2) větším zastoupením respondentů z oblastí obecně méně turisticky využívaných než při dotazování v roce 2007.

Závěry z monitoringu názorů místních obyvatel Souhrnně můžeme říci, že místní obyvatelé turisty ve své obci spíše vítají, převážně pokládají oblast v sezóně za běžně zaplněnou nebo v menší míře za méně zaplněnou, v ostatních měsících za málo zaplněnou. Většinu dotazovaných obyvatel však cestovní ruch v oblasti neživí. Za pozitiva považují příliv peněz pro obec a pro místní podnikatele, za negativa zejména znečištění a odpadky, nadměrný pohyb turistů a s tím související větší hluk a někdy nevhodné chování turistů. Vzhledem k malému počtu a výběru respondentů však nelze tyto závěry zobecňovat. Názory místních obyvatel jsou důležité pro plánování rozvoje cestovního ruchu v obcích. Mohou pomoci při odhadech, které formy podpory či investice místní obyvatelé podpoří a které nikoliv. Plánovat rozvoj bez ohledu na místní komunitu je neefektivní a neudržitelné. Přínosem i pro tuto oblast by se mohly stát principy komunitního plánování.9

9

Viz např. Sedláková, J. Kvalita komunitního plánování sociálních služeb. Praha: Oeconomica. 2008. ISBN 978-80-245-1392-8

- 86 -

IGA VŠE 45/07

Monitoring názorů starostů obcí regionu V roce 2007 jsme se na problematiku cestovního ruchu dotázali všech starostů, příp. jejich zástupců, obcí zkoumaného regionu. Jednalo se celkem o 11 obcí tzv. prvního typu (s působností orgánů obecní samosprávy) a dvě obce (města) 2. typu (s pověřeným obecním úřadem). 1) Existence plánů (strategických dokumentů) týkajících se rozvoje či regulace cestovního ruchu Obec a strategické materiály týkající se CR

23,1%

Ano, má Částečně Ne, ale bude mít

53,8%

Ne a nebude mít

15,4%

7,7%

Více než polovina obcí nemá vlastní plány či strategické dokumenty týkající se cestovního ruchu a ani s nimi do budoucna nepočítá. Vzhledem k typu a velikosti obcí se zřejmě nejedná o nijak výjimečný stav. 2) Provádění monitoringu vývoje, výkonu a dopadu cestovního ruchu Monitorování vývoje, výkonu a dopadu CR

23,1%

Ano, pravidelně

46,2%

Ano, částečně Ne

30,8%

- 87 -

IGA VŠE 45/07

Téměř polovina obcí nesleduje vývoj, výkon ani dopad cestovního ruchu na svém území. Téměř třetina obcí to činí jen částečně, případně nahodile. 3) Sledování ubytovacích kapacit Sledování ubytovacích kapacit

15,4% 30,8% Ano, přesný přehled Ano, částečný přehled Ne

53,8%

Téměř třetina obcí uvádí, že má přesný přehled o ubytovacích kapacitách spadajících pod jejich území. Více než polovina označuje přehled za částečný (jsou si např. vědomy určité neevidované kapacity, nebo ubytovací zařízení sledují jen pomocí neformálních informací z vlastního pozorování) a 15,4% obcí přehled nemá. 4) Přehled o počtu objektů pro druhé bydlení Přehled o objektech druhého bydlení

7,7% 15,4% Ano, téměř přesný Ano, přibližný Ano, jen orientační

76,9%

- 88 -

IGA VŠE 45/07

Tři čtvrtiny obcí tvrdí, že má přesný nebo téměř přesný přehled o objektech druhého bydlení. Zbytek obcí označuje přehled za přibližný, orientační nebo neaktuální. 5) Odhad velikosti neevidované ubytovací kapacity na celkové ubytovací kapacitě Neevidovaná ubytovací kapacita

23,1%

38,5% Lze odhadnout Nelze odhadnout Vše evidujeme

38,5%

Pět obcí dokázalo odhadnout velikost neevidované ubytovací kapacity. Údaje jsou velmi variabilní: 2%, 5%, 5-8%, 10%, 30%. 6) Závislost obce na cestovním ruchu Závislost obce na cestovním ruchu

15,4%

7,7%

Převážně závislá Částečně závislá 30,8%

Závislá jen z malé části Nezávislá

46,2%

Téměř polovina obcí (6) je podle názorů starostů na cestovním ruchu závislá jen z malé části. Částečně či spíše závislé jsou 4 obce (Číměř, Horní Pěna, Slavonice a Staré Město pod Landštejnem). Za obec převážně závislou na CR se považuje pouze - 89 -

IGA VŠE 45/07

Nová Bystřice. Za obce, pro které CR není důležitým odvětvím, pak Hospříz a Kačlehy. S těmito názory představitelů obcí se víceméně ztotožňujeme. 7) Názor na nasycenost území turistickým ruchem Názor na nasycenost území v hlavní sezóně 80,0% 70,0%

69,2%

60,0% 50,0% 40,0% 30,8% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Běžně zaplněná

Méně zaplněná

Názory starostů se shodují s názory místních obyvatel i turistů. V hlavní sezóně převažuje názor o běžně zaplněné lokalitě, menší zaplněnost udávají zejména obce s nižším podílem cestovního ruchu (Číměř, Heřmaneč, Kačlehy) a také Slavonice.

Názor na nasycenost území v celoročním průměru 100,0%

92,3%

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

7,7%

0,0% Běžně zaplněná

Méně zaplněná

Druhý graf zcela jasně ukazuje, že 12 ze 13 starostů považuje oblast ve zbylých měsících roku za turisticky málo využívanou.

- 90 -

IGA VŠE 45/07

8) Aktivní snaha obce o redukci sezónnosti cestovního ruchu Snaha obce o regulaci sezónnosti CR

23,1%

ano částečně 53,8%

ne

23,1%

Pouze tři obce se samy aktivně snaží redukovat sezónnost cestovního ruchu, další tři obce se o to snaží částečně. Redukce spočívá především v podpoře zimních lyžařských (běžeckých) tras. 9) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu Vybavenost atrakcemi pro děti 7,7% Příležitost pro zábavu

23,1%

38,5%

30,8%

Nákupní možnosti 7,7%

30,8% 46,2%

Vybavení pro sportovní aktivity

61,5%

Dopravní infrastruktura 7,7% 15,4%

Ubytovací kapacity 7,7%

velmi dobře

30,8% 30,8%

76,9%

Dostupnost hromadnou dopravou

Stravovací kapacity

30,8%

38,5%

15,4% 23,1%

23,1% 38,5%

38,5% 38,5%

7,7%

15,4% 15,4%

46,2% 38,5%

15,4%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % spíše dobře spíše špatně velmi špatně 2 nevím

Vidíme, že starostové jsou při hodnocení kritičtější než turisté, více vnímají problémy svého regionu. Za nejvíce problematickou je jimi označována vybavenost atrakcemi pro děti, příležitosti pro zábavu, dopravní infrastruktura, a dostupnost a rozsah ubytovacích a stravovacích kapacit. Kladněji je hodnoceno vybavení pro sportovní aktivity a v rámci (omezených) možností i dostupnost hromadnou dopravou. - 91 -

IGA VŠE 45/07

10) Hodnocení péče o rozvoj CR Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu Přátelskost místních

23,1%

76,9%

Drobný prodej

53,8%

Volný čas

23,1%

30,8%

Bezpečnost

46,2%

23,1%

Místní značení

30,8%

Poskytování informací 10%

7,7% 7,7%

53,8% 46,2%

velmi dobře

7,7%

76,9% 23,1%

0%

7,7%

84,6%

7,7%

20%

spíše dobře

7,7%

23,1%

30%

40%

50% 60%

spíše špatně

7,7%

23,1%

38,5%

Životní prostředí 7,7% Péče o památky

15,4%

15,4%

30,8%

70%

velmi špatně

80%

90% 100%

nevím

V této kategorii jsou jako problémové vnímány zejména možnosti trávení volného času, částečně také možnosti drobného prodeje a občerstvení a poskytování informací o obci, částečně také péče o bezpečnost návštěvníků. Kladně je hodnocena přátelskost místních obyvatel, péče o životní prostředí a o památky a s výhradami také kvalita místního orientačního značení. 11) Pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu V této otevřené otázce mohli starostové uvést pozitivní a negativní dopady cestovního ruchu, které ve své obci nejvíce vnímají. Pozitiva uvedlo 10 starostů, negativa pak 9. Jako pozitivní byly téměř vždy uvedeny zaměstnanost a příliv financí pro obec a místní podnikatele, dále např. zviditelnění obce nebo rozvoj služeb. Jako negativní zejména menší klid v obcích a více odpadu k likvidaci. 12) Slabiny a nedostatky území z hlediska nabídky CR Na tuto dobrovolnou otevřenou otázku odpovědělo 12 ze 13 starostů. Některé názory jsou uvedeny dále: -

neúspěch při jednání o nových ubytovacích kapacitách, vleklé potíže se zámkem;

-

nedostatek ubytovacích kapacit (bude se zlepšovat), místy zlepšení služeb, současný stav silnice na Landštejn;

-

chybějící ubytovací kapacity pro náročnější turisty;

-

přílišná sezónnost, malá nabídka zábavy;

-

málo památek a zajímavostí v obci;

-

nedostatek restaurací, vhodných ubytovacích kapacit a památek;

- 92 -

IGA VŠE 45/07

-

nevyužité možnosti pro agroturistiku;

-

postoje některých starousedlíků k turistům a k případným změnám v obci;

-

úpadek z důvodu vytvoření Přírodní rezervace Kačležský a Krvavý rybník.

Vidíme, že kromě specifických problémů jednotlivých obcí se zde objevuje zejména názor reflektující nedostatek odpovídajících ubytovacích kapacit, příp. kapacit pro stravování a možnosti zábavy. Zajímavý postřeh se týká nevyužitých možností pro agroturistiku, s čímž můžeme jen souhlasit. 13) Údaje o respondentech Věk dotazovaných starostů 60,0% 53,8% 50,0% 40,0% 30,8%

35 - 49 let

30,0%

50 - 59 let 60 a více let

20,0%

15,4%

10,0% 0,0%

Všichni starostové jsou muži. Graf ukazuje jejich věkové rozložení. 14) Údaje o obcích Počty obyvatel obcí vč. částí 3253

3500 3000

2598

2500 2000

1511

1500 725

1000 500

67

90

218

354

409

465

975

547 610

0

Kačlehy

Heřmaneč

Blažejov

Hospříz

Horní Pěna

Člunek

St. Město p. Landštejnem

Střížovice

Číměř

Český Rudolec

Kunžak

Slavonice

Nová Bystřice

- 93 -

IGA VŠE 45/07

Počty obyvatel obcí včetně jejich částí jsou uvedeny k roku 2007. Graf výše ukazuje absolutní hodnoty.

Poměrný počet obyvatel obcí vč. částí 1,84% 0,57%

2,99%

Kačlehy 3,46%

Heřmaneč

3,93%

Blažejov

27,52% 4,63% 5,16%

Hospříz Horní Pěna Člunek

6,13%

St. Město p. Landštejnem Střížovice Číměř

8,25%

Český Rudolec Kunžak

21,98% 12,78%

Slavonice Nová Bystřice

Tento graf ukazuje poměrný počet obyvatel jednotlivých obcí na celkovém počtu obyvatel. Vidíme, že v obou městech (vč. jejich částí) žije téměř 50% obyvatel zkoumaného regionu. Vynecháme-li části měst, žije přímo ve městech 43% všech obyvatel.

Závěry z monitoringu názorů starostů Dotazování starostů ukázalo shodné i specifické problémy jednotlivých obcí. Zejména malé obce se, z víceméně pochopitelných důvodů, nevěnují sledování výkonů cestovního ruchu. Často se spoléhají na znalost místní situace a místních poměrů. Také finanční, časové a lidské kapacity nejen menších obcí jsou limitované. Některé obce také nevnímají cestovní ruch jako natolik důležité odvětví pro rozvoj obce, aby bylo nutné jej více sledovat. Potenciál území některých obcí je sice nižší, nicméně všude lze nalézt možnosti, jak místní potenciál využít více. Úloha obcí tak může spočívat i v různých podobách podpory zejména místních podnikatelů. Jednotlivým obcím bychom mohli doporučit navázání spolupráce s dalšími obcemi i s místními podnikateli a získávání bližších údajů o přenocujících turistech od ubytovatelů. S případným monitoringem nebo výzkumem cestovního ruchu může obcím pomoci např. i regionální vysoká škola, jakou je právě Fakulta managementu v Jindřichově Hradci.

- 94 -

IGA VŠE 45/07

SWOT analýza cestovního ruchu zkoumaného území Na základě získaných znalostí jsme vytvořili jednoduchou SWOT analýzu zkoumaného území z pohledu cestovního ruchu. Váhy jednotlivých kritérií jsme volili ze škály 1 – 5 bodů, kde 5 značí nejvyšší váhu a 1 nejnižší. Tab. č. 21 SWOT analýza cestovního ruchu zkoumaného regionu Silné stránky (S) Vysoký podíl území se zachovalou krajinou (relativně čistá a neporušená krajina).

5

Existence památek a přírodních atraktivit.

4

Kvalitní síť tras, především cyklotras.

4

Relativní různorodost turistických atraktivit (lesy, rybníky, technické památky atd.). Spojení cyklobusy v průběhu hlavní sezóny. 2 města se zázemím (Nová Bystřice a Slavonice) jako centrum regionu a výchozí body.

Slabé stránky (W) Nedostatečná nabídka kulturního a společenského vyžití pro aktivní trávení dovolené. Malá nabídka produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu.

4

Nedostatečná nabídka mimo hlavní sezónu.

4

3 3

3

Jednostrannější zaměření regionu na cykloturistiku a částečně na lyžařskou turistiku.

3

2

Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce subjektů v cestovním ruchu. Absence unikátních turistických atraktivit nadregionálního významu.

3

Chybějící nabídka pro náročnější klientelu. Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient a co očekává.

Celkem

4

21

3

2

Neuspokojivý stav dopravní infrastruktury.

2

Horší dopravní dostupnost prostředky hromadné dopravy.

2

Celkem

30

- 95 -

IGA VŠE 45/07

Příležitosti (O) Nabídka nových forem turismu vhodných pro tuto lokalitu (např. agroturistika, hippoturistika, kongresová turistika, golfová turistika). Využití fondů EU pro rozvoj cestovního ruchu a navazujících služeb. Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu.

5

5

Ohrožení (T) Vyčerpání regionu (zevšednění jeho nabídky).

4

Nepříznivé počasí, zejména v hlavní sezóně.

4

Konkurence turistických regionů s obdobnou nabídkou.

3

Odliv současné zahraniční klientely do jiných regionů.

3 3

4

Nabídka služeb pro nepříznivé počasí (např. transport k turistickým atraktivitám, interaktivní výstavy, muzea, plavecký bazén apod.).

3

Neúměrný tlak na turistické využívání atraktivních lokalit.

Efektivnější propagace regionu.

3

Degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

3

Omezení rozvoje turismu z důvodu rozšiřování chráněných území.

3

Nekvalitní služby poskytované návštěvníkům.

2

Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit.

2

Silná koruna zlevňující zahraniční pobyty.

2

Celkem

29

Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity oblasti. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech hodnot území.

3

Spolupráce s obcemi v rakouském příhraničí a se subjekty v Jindřichově Hradci a Telči.

2

Podpora rodinné turistiky.

2

Celkem

30

3

Z analýzy vyplývá vyrovnanost jednotlivých složek analýzy, zejména příležitostí, ohrožení a slabých stránek. Nejnižší hodnocení získaly silné stránky. To vše by mohlo ukazovat na fakt, že destinace je teprve ve fázi rozvoje, disponuje určitým potenciálem a určitými silnými stránkami, je však třeba maximalizovat příležitosti a tím minimalizovat ohrožení i slabé stránky, zejména ve faktorech, které jsou ze strany samosprávy a místních podnikatelů ovlivnitelné. Bylo by však vhodné SWOT analýzu upravit či znovu vytvořit za pomoci více odborníků se znalostí zkoumaného území.

- 96 -

IGA VŠE 45/07

Závěr Provedený výzkum poukázal na některé možnosti a vhodnosti sledování výkonů cestovního ruchu v destinacích, zejména v menších nebo specifických oblastech. Prokázal, že dosud neexistují mechanismy, které by na lokální úrovni poskytly dostatek validních dat pro sledování vývoje a výkonů cestovního ruchu. Ověřil některé metody a postupy získávání a vyhodnocování údajů o cestovním ruchu v destinacích. V neposlední řadě přinesl výzkumnému týmu nové znalosti, které bude moci využít v následujících výzkumech a které budou využitelné i pro subjekty cestovního ruchu v regionu. Všechny cíle projektu se podařilo splnit. V praxi byla ověřena konkrétní metodika pro výpočet potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem. Ukázalo se, že výsledky použité metodiky jsou velmi závislé na vstupních datech, jež musejí být dostatečně validní. To je největší problém v neuzavřeném území, které je navíc menší než okres či kraj. Tím bylo poukázáno i na hlavní nedostatky takového řešení i na problém získání validních údajů na nižších úrovních územní samosprávy. Jelikož zatím neexistují obdobné výzkumy ve srovnatelných lokalitách, nelze některá zjištěná fakta a vypočítané ukazatele podrobněji interpretovat. Zde se však řešitelskému pracovišti otevírá prostor pro další výzkumy, v nichž hodlá i nadále pokračovat. Z důvodů výše uvedených je ve výzkumu použitá metodika v současné době využitelná jen s omezeními; nejprve je třeba zajistit možnosti získání validních vstupních dat. Řešitelský tým považuje za vhodné a efektivní, aby jednotlivé obce nebo organizace destinačního managementu v regionu získávaly údaje přímo od ubytovatelů (konkrétně zejména počet ubytovaných a počet přenocování). Takto získané údaje by poté bylo možné využít pro přesnější výpočty a získat tak přehled o destinaci i o jejím vývoji. Tento přehled je mimo jiné důležitý i pro proces územního plánování. Zde může obcím se sběrem, zpracováním a interpretací potřebných dat pomoci právě regionální vysoká škola, jakou je i Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Absence organizace destinačního managementu v regionu může hrát svoji roli v dalším efektivním rozvoji destinace. Skutečně funkční destinační managementy v České republice zatím teprve vznikají. Řešitelský tým by však vytvoření organizace destinačního managementu na Jindřichohradecku do budoucna jednoznačně doporučil. Osvědčilo se i zapojení studentů fakulty do vědecko-výzkumného projektu se záměrem přispět k jeho úspěšné realizaci a také k výchově studentů k vědecké práci. Jeden ze studentů-spoluřešitelů úspěšně započal doktorandské studium na fakultě a druhý byl oceněn za svoji diplomovou práci, zpracovávanou v rámci tohoto výzkumu, děkanem fakulty a Jihočeským krajem. Je zřejmé, že významnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, který by měl být dlouhodobě udržitelný a přínosný pro všechny dotčené skupiny i jednotlivce, představuje sledování a zvyšování únosnosti tohoto rozvoje. Monitorování rozvoje musí zahrnovat nejen stanoviska odborníků, ale také názory a postoje celé zainteresované veřejnosti (místních obyvatel, návštěvníků). To činí tento proces náročným a výsledky obtížně interpretovatelné. Je však třeba se o to pokusit a při rozvoji cestovního ruchu postupovat v souladu s těmito přístupy. - 97 -

IGA VŠE 45/07

Použitá literatura [1] Francová, E. Cestovní ruch. Olomouc: Univerzita Palackého. 2003. ISBN 80-2440719-1 [2] Indrová, J. a kol. Cestovní ruch I. Praha: Oeconomica. 2004. ISBN 80-245-0799-4 [3] Ryglová, K. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Ostrava: Key publishing s.r.o. 2007. ISBN 978-80-87071-44-1 [4] Vaško, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. Praha: Oeconomica. 2002. ISBN 80-2450445-6 [5] Vystoupil, J., Šauer, M. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita. 2006. ISBN 80-210-4205-2 [6] Demek. J. Trvale udržitelný rozvoj, principy, cíle, současný stav. In Aktuální problémy cestovního ruchu, „Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu“ – sborník z 3. mezinárodní vědecké konference. Jihlava. 2008. ISBN 978-80-87035-13-9 [7] Pásková, M. Role cestovního ruchu v ochraně přírody a krajiny. In Aktuální problémy cestovního ruchu, „Trvale udržitelný rozvoj v cestovním ruchu“ – sborník z 3. mezinárodní vědecké konference. Jihlava. 2008. ISBN 978-80-87035-13-9 [8] Vaníček, J. a kol. Monitoring návštěvníků vybraných měst ČR. In Sborník z 1. a 2. mezinárodní konference „Aktuální problémy cestovního ruchu“. Jihlava. 2007. ISBN 978-80-87035-01-6 [9] Vaníček, J., Brčáková, H., Kulhánková, J. Vliv polohy a atraktivity destinace na aktivní cestovní ruch : Jindřichův Hradec a Písek. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství: Sborník referátů z 9. mezinárodní vědecké konference. 2004. ISBN 807040-690-9 [10]Vystoupil, J. Šauer, M. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu. In Sborník z 1. a 2. mezinárodní konference „Aktuální problémy cestovního ruchu“. Jihlava. 2007. ISBN 978-80-87035-01-6 [11] Kovařík, P.: Atraktivita a benchmarking turistických regionů. COT business. Leden 2008. ISSN 1212-4281 [12] Vaníček, J., Jahn, A. Potenciál cestovního ruchu a atraktivita a turistické destinace. COT business. Březen 2005. ISSN 1212-4281 [13] Vaníček, J. Atraktivita vybraných obcí ČR pro turisty a výletníky. COT business. Červenec/srpen 2006. Str. 54-56. ISSN 1212-4281 [14] Vaníček, J. Co lze a co nelze vyčíst z monitoringu návštěvníků v turistických regionech. COT business. Leden 2006. ISSN 1212-4281 [15] Vaníček, J. Lze měřit atraktivitu turistické destinace? COT business. Duben 2006. Str. 42-43. ISSN 1212-4281 [16] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. Dostupné z <www.ochranaprirody.cz>

- 98 -

IGA VŠE 45/07

[17] Bína, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002 Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf> [18] Czech Institute for Tourism and Management, o.p.s. Ekonomický a sociální pilíř udržitelného cestovního ruchu v České republice. [online] 2007. Dostupné z <www.mmr-vyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/3512.aspx> [19] EUROPARC Federation. The European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Rev. May 2007. Dostupné z <www.european-charter.org> [20] Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové. Udržitelný cestovní ruch. [online] Dostupné z [21] Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace [online]. 2007. Dostupné z <www.mandk.cz/view.php?cisloclanku=2007010009> [22] MMR ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013. Dostupné z <www.mmr.cz/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-naobdobi-2007-2013> [23] MMR ČR. Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. Dostupné z [24] Mourek, D. Cestovní ruch a životní prostředí. [online] Dostupné z . 1999 [25] Organizace cestovního ruchu. [online] Zpracovala Doc. Ing. Alžbeta Kiráľová, PhD. Dostupné z [26] Pásková, M. Kapacita území turistického regionu Český ráj pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In Cestovní ruch, regionální rozvoj a školství. 2003. Dostupné z [27] Wikipedia. Pearson's chi-square test. [online] Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Pearson%27s_chi-square_test> [28] Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje. [online] Dostupné z [29] TIMUR. Burza indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. [online] Dostupné z [30] Vepřek, K. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech VÚC. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-03/05.pdf> [31] Zelenka, J., Pásková, M. Regulace CR - plánování, územní plánování, únosná kapacita, oceňování potenciálu území, EIA, monitorování. [online] Dostupné z [32] Nařízení Jihočeského kraje č. 1/2004, ze dne 6. dubna 2004, o přírodním parku Česká Kanada. [online] Dostupné z < http://www.kraj-jihocesky.cz> [33] Nařízení Jihočeského kraje č. 4/2004, ze dne 6. dubna 2004, o přírodním parku Homolka - Vojířov. [online] Dostupné z < http://www.kraj-jihocesky.cz> [34] Zákon č 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - 99 -

IGA VŠE 45/07

Autoři výzkumné zprávy Ing. Martin Musil Od roku 2003 působí jako odborný asistent na Katedře managementu veřejného sektoru Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci. Problematikou cestovního ruchu se blíže zabývá od roku 2000, vystudoval obor Cestovní ruch (Bc., 1999) a Management veřejných služeb (Ing., 2001). V současné době studuje v doktorském studijním programu Management se zaměřením disertační práce na vlivy šetrné turistiky na rozvoj regionu. Provozuje turistický portál novadomus.cz. Kontaktní e-mail: [email protected] Ing. Kateřina Dušáková Vystudovala obor Management (Bc.) na Fakultě managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci (2006) a následně obor Management veřejného sektoru (Ing.) na téže fakultě (2008). Oblastí cestovního ruchu se zabývala především ve své diplomové práci na téma Atraktivita turistické destinace. V současné době pracuje v soukromém sektoru. Ing. Martin Luštický Od roku 2007 studuje doktorský program Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci na Katedře managementu veřejné sektoru. Na stejné fakultě vystudoval bakalářský i magisterský program. Cestovním ruchem se zabýval již ve své bakalářské a diplomové práci. Nyní se věnuje problematice strategických dokumentů územních samospráv v oblasti cestovního ruchu. Kontaktní e-mail: [email protected] Doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc. Je vedoucím Katedry managementu informací Fakulty managementu VŠE Praha. Předtím dlouhodobě působil jako profesor na Lappeenranta University of Technology ve Finsku a jako docent na VUT v Brně. Mezi jeho odborné zájmy paří datové analýzy, simulační modely, strojové učení a softwarové inženýrství. Kontaktní e-mail: [email protected] Tato výzkumná zpráva i další výstupy z tohoto výzkumného úkolu jsou k dispozici na internetové adrese Diplomová práce Ing. Kateřiny Dušákové „Atraktivita turistické destinace“ byla v roce 2008 oceněna děkanem Fakulty managementu a Jihočeským krajem.

- 100 -

IGA VŠE 45/07

Posudky oponentů výzkumné zprávy Níže jsou uvedeny posudky oponentů této zprávy. Jedná se o odborníky na oblast cestovního ruchu a metodik zkoumání sociálních jevů. V posudcích je hodnocena zejména aktuálnost a smysluplnost výzkumu, použité metody a postupy a jejich vhodnost, interpretace výsledků, využitelnost výstupů projektu a uvedeny doporučení pro zlepšení výzkumu do budoucna. Ing. Zuzana Bedrnová, vedoucí oddělení cestovního ruchu města Jindřichův Hradec Téma výzkumné zprávy hodnotím jako vysoce aktuální. Nejen přírodní park Česká Kanada, ale i území s ním sousedící mohou čerpat informace z provedených průzkumů a dotazníkových šetření. Dostatečné množství získaných statistických údajů v dané destinaci ukazuje na vhodné zvolení postupů při zpracování dat. Dílčí závěry jsou jasné a jednoznačně definované. Závěrečná SWOT analýza odpovídá reálnému stavu v oblasti cestovního ruchu v návaznosti na ochranu životního prostředí. Výstupy projektu mohou sloužit jako podnět ke spolupráci mezi subjekty v cestovním ruchu např. i okolích městech - Jindřichův Hradec. Stejně jako v daném území, tak i město Jindřichův Hradec řeší např. nedostatečnou nabídku pro návštěvníky mimo hlavní sezónu, malou nabídku produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu, atd. V letošním roce jsme zaznamenali na území regionu Jindřichohradecko i sousedících regionech nárůst nových ubytovacích kapacit - zejména penziony rodinného typu, respektujících šetrnou turistiku. Ubytovatelé také často provozují další služby a jejich nabídka je rozšířena o gastronomické zážitky, kulturní produkce, relaxační a sportovní aktivity, jízdu na koních a další, a také často nabízejí balíčky služeb a výhodné ceny při dlouhodobém pobytu návštěvníka v regionu. V případě pokračovaní výzkumu doporučuji také zahrnout tyto údaje k dalšímu vyhodnocení. Ing. Eva Fellegiová, odborná asistentka, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Výzkum se zabýval velmi aktuálním tématem. Zatíženost regionu cestovním ruchem je oblast zkoumání, která má v „éře trvale udržitelného rozvoje“ své opodstatnění. Destinace se již nezabývají pouze otázkou, jak nalákat turisty do regionu. Je mnohem důležitější, aby rozvoj cestovního ruchu následoval zásady trvale udržitelného rozvoje a také aby účastníci cestovního ruchu, kteří oblast navštíví, zde pobývali delší dobu a využili co nejvíce služeb cestovního ruchu. Pro zkoumání zmiňované problematiky zátěže oblasti cestovním ruchem byly vybrány vhodné ukazatele. Jejich aplikace však byla velmi ztížena ne příliš validními daty, které byly k dispozici. Často se autoři odkazovali na své expertní odhady, ať již při určování počtu u jednotlivých proměnných ve výpočtu ukazatelů, tak i při určování váhových koeficientů. Mohou být ovlivněny subjektivním vnímáním a jejich profesním zaměřením. Dále bych doporučovala pro větší vypovídací schopnost dotazování oslovit více než 220 místních obyvatel z celkového počtu 11833. Při prostředcích určených pro tento výzkumný záměr to nebylo zcela možné, ale názor obyvatel je pro zkoumanou problematiku stěžejním. Aplikace metodiky výzkumu ČCCR byla zcela pořádku, monitoring starostů byl také velmi vhodně proveden, ale dotazníkové šetření pro monitoring názorů místních obyvatel nebylo

- 101 -

IGA VŠE 45/07

příliš konkrétní. Bylo by vhodné dotazník rozšířit a snažit se získat více informací, jež by dotvářely linii výzkumné otázky. Myslím si, že problém validity dat se táhl celým výzkumem velmi výrazně. Použité metodiky byly zajímavé, ale při současném stavu získávání informací v oblasti cestovního ruchu regionu, nepříliš využitelné. Sami autoři poukazovali na tento fakt a navrhovali možnosti zlepšení monitoringu rozvoje cestovního ruchu. Dle mého názoru by tuto aktivitu měla převzít jedna zastřešující organizace, která by se rozvojem cestovního ruchu a jeho řízením v destinaci zabývala. Organizace by měla vzniknout na bázi destinačního managementu, a to především z iniciativy tzv. zdola, aby k jejímu založení/rozvoji přispívaly obce regionu v rámci partnerství, spolupráce. Tento model již na některých územích funguje a zaznamenává přínosy nejen v oblasti rozvoje cestovního ruchu, ale právě i monitoringu tohoto rozvoje a poskytování získaných dat zájmovým skupinám v destinaci. Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích Zvolené téma je aktuální a účelné, protože po řadu problémových oblastí představuje cestovní ruch faktor zvyšování hospodářského potenciálu regionu. Autoři prokázali znalost dosavadních výsledků obdobných výzkumů a uplatnili je při volbě metod ke zpracování daného tématu. Metodický postup, způsob zpracování dat a související výpočty byly vhodně zvoleny, případné nedostatky postupů jsou ve zprávě uvedeny. Výsledky byly využity pro charakteristiku zvolených oblastí a vyhodnocen jejich potenciál z hlediska vhodnosti pro cestovní ruch podle jejich přírodních a kulturních hodnot. S postupem lze souhlasit. Výstupy projektu mohou výrazně ovlivnit rozhodování o konkrétních opatřeních na podporu cestovního ruchu podle podmínek příslušné destinace. Doporučuji zaměřit se dále na sociálně ekonomické otázky cestovního ruchu - podíl na daňové výnosnosti regionu, vytvoření nových pracovních míst, nárůst tržeb z cestovního ruchu apod. Také dále řešit vztahy mezi turistikou a péčí o životní prostředí. Mgr. Eliška Novotná, odborná asistentka, Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci Patnáct let trvající spontánní procesy rozvoje cestovního ruchu ve zkoumané oblasti České Kanady po otevření příležitostí změnou politického řádu, přinesly dostatek „tvrdých“ statistických dat a sociálních zkušeností potřebných pro sběr, analýzu a interpretaci „měkkých“ výzkumných dat. Tato aktuální sociální situace dává provedenému výzkumu smysl. Výzkum se týkal třech sociálních souborů. V jednom případu ze tří není základní soubor přesněji definován (obyvatelé) a v jednom případu ze tří není znám (návštěvníci). Metoda stanovení výzkumného souboru je v případě návštěvníků uvedena jako náhodná na určených místech, v případě obyvatel není uvedena (při velikosti výzkumného souboru 220 z téměř 11.900 uvedených obyvatel území je zcela zásadní). Problémy základních a metod stanovení výzkumných souborů nedávají možnost považovat výzkum za reprezentativní pro tyto dva základní soubory, jednalo se o velmi pečlivě připravenou anketu, jejíž data nemohou být ze své

- 102 -

IGA VŠE 45/07

podstaty validní a reliabilní. Taková jsou však nepochybně data získaná na souboru starostů, kde byl zkoumán celý základní soubor. Metody kvantitativního zpracování dat považuji za vhodné (s přihlédnutím k výhradě uvedené dále v posledním odstavci) a v případě vytvoření vlastní metodiky za velmi vhodné. Jejich pečlivé zpracování přináší vynikající výsledky. Informace získané analýzou dat jsou vhodným způsobem interpretovány, rozsah dat a informací obsažených ve výzkumné zprávě je impozantní. Nereprezentativnost dat (viz výše) však neumožnila výzkumnému týmu zúročit svoji pečlivou a bohatou výzkumnou činnost do znalostí. Výstupy jsou využitelné, pokud jde o ověření metod, včetně případných vlastních, vytvořených pro potřeby tohoto výzkumu a zcela nepochybně též pokud jde o získané informace. Autoři přejali mnohá východiska a metody, která jsou diskutabilní. Např. stanovení kulturního subsystému (str. 11) či některé indikátory stanovení rozvoje cestovního ruchu (str. 18). Oceňuji soustředění různých zdrojů a jejich vytěžení pro potřeby výzkumného týmu a chápu obtížnost kritických přístupů k nim, do budoucna je však doporučuji. Ing. Martina Pásková, Ph.D., vedoucí oddělení ekologie lidských sídel a člověka, Ministerstvo životního prostředí ČR Výzkum se zvoleným tématem je rozhodně vysoce aktuální a velmi smysluplný, a to vzhledem k neexistenci (v případě zátěže území cestovním ruchem) a nejednotnosti (v případě potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu) metodik. Výběr řešeného území je logický a pro praxi jistě užitečný, totéž lez říci o jeho dalším členění pro účely výzkumu. Navíc toto území je typologicky velmi zajímavé a ne příliš probádané alespoň z hlediska zvoleného předmětu výzkumu. Metodický aspekt výzkumu (kromě citační kultury) považuji za jeho nejslabší stránku. Použité metodiky nejsou v případě výzkumu potenciálu i zátěže nijak invenční a navíc evidentní inspirace existujícími modely nejsou dostatečně zmíněny ani kriticky analyzovány. Ani v jednom případě nedošlo ke kritické analýze existujících českých a zahraničních přístupů a metodik. V případě potenciálu byla převzata více méně mechanisticky bodovací metoda (dnes v době GISů) Jana Bíny, použitá před 6 lety v projektu ÚÚR pro MMR, jen byly upraveny váhové koeficienty jednotlivých složek potenciálu, a to ještě způsobem, který může vést ke zkreslení výsledků. Koeficienty vycházely totiž mj. z preferencí návštěvníků řešeného území, jež se evidentně mohou lišit od preferencí návštěvníků jiných oblastí, takže tím se v podstatě do budoucna znemožňuje územní srovnatelnost výsledků. Citační kultura je místy na nízké úrovni - poměrně frekventovaně jsou citovány pasáže textu jiných autorů, požívány koncepty zahraničních autorů bez zmínění jejich jména a pokud je citováno, jedná se nezřídka o sekundární citaci a někdy není zřejmý začátek či konec citace. Interpretace výsledků je provedena uspokojivým způsobem a umožňuje tak dobrou využitelnost výsledů pro studium, práci veřejné správy či podnikání. Celému výzkumu by výrazně prospěla kvalitní analýza metodických přístupů a větší invence při jeho řešení. Autoři by se v této fázi výzkumu neměli tolik bát nezodpovězených otázek či identifikace metodických problémů. Velmi pozitivně lze vnímat zapojení studentů do výzkumu a tedy i výchovně vzdělávací aspekt výzkumného projektu. - 103 -

IGA VŠE 45/07

Stručná reakce řešitelů na posudky Možnosti projektu i řešitelského týmu byly omezené, ať již časově či finančně. Proto jsme přistoupili k ověření stávajících metodik, které se jevily jako použitelné na úrovni menšího regionu. Nedostatků postupů jsme si v převážné míře vědomi a snažili jsme se je ve zprávě uvést. Stejně tak jsme si vědomi nutnosti zaměřit se v dalších výzkumech na kritičtější analýzu dosavadních exitujících postupů, jejich vhodnost a metodických problémů vůbec. Bibliografické odkazy a citace byly upraveny. Děkujeme všem oponentům za jejich čas, ochotu a objektivní posudky.

- 104 -

IGA VŠE 45/07

Seznam příloh Příloha č. 1: Postup výpočtu procentuálních hodnot pro zařazení do zón potenciálu cestovního ruchu Příloha č. 2: Výkres hodnot území Příloha č. 3: Dotazník pro návštěvníky regionu Příloha č. 4: Dotazník pro obyvatele zkoumaného regionu Příloha č. 5: Dotazník pro starosty obcí zkoumaného regionu Příloha č. 6: Rozložení počtu lůžek ve zkoumané oblasti

- 105 -

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 1 Postup výpočtu procentuálních hodnot pro zařazení do zón potenciálu cestovního ruchu Postup výpočtu si ukážeme po jednotlivých krocích. Následující část tabulky je převzata ze str. 36 z Tab. č. 3, kde jsou stanoveny jednotlivé intenzitní stupně potenciálu v oblastech České Kanady. (a) Přírodní pozoruhodnosti

2

3

2

2

1

2

1

1

3

Nejprve byly stanoveny váhové koeficienty a jednotlivá bodová ohodnocení o ně byla upravena (intenzitní stupeň * koeficient). Pro tento příklad Přírodních pozoruhodností byl vypočten váhový koeficient 1,4. (viz. Tab. č. 4, str. 38). Z toho vzešlá tabulka (Tab. č. 6, str. 38) byla rozšířena o sloupec „Česká Kanada celkem“, nyní označen žlutě. (a) Přírodní pozoruhodnosti

2,8

4,2

2,8

2,8

1,4

2,8

1,4

1,4

4,2

23,8

Dalším bodem ve výpočtu je stanovení možného maxima dosažených bodů. V našem příkladě mohlo možné maximum za Přírodní pozoruhodnosti dosáhnout hodnoty 3 (nejvyšší možný stupeň) krát 9 (počet oblastí) krát 1,4 (stanovený váhový koeficient) = 37,8 bodu. Jelikož však tato složka dosáhla pouze 23,8 bodů z 37,8, je daná procentuální hodnota pro zařazení do zóny potenciálu 23,8/37,8 = 63% (zaokrouhleno na jedno desetinné místo). Tímto způsobem byly vyčísleny i další procentuální hodnoty pro další jednotlivé přírodní i kulturní složky. Obdobný je i výpočet pro jednotlivé oblasti, jen počítáme nikoliv s řádky, ale se sloupci.

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 2 Výkres hodnot území

Zdroj: upraveno dle

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 3 Dotazník pro návštěvníky regionu

IGA VŠE 45/07

IGA VŠE 45/07

IGA VŠE 45/07

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 4 Dotazník pro obyvatele zkoumaného regionu

IGA VŠE 45/07

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 5 Dotazník pro starosty obcí zkoumaného regionu

IGA VŠE 45/07

IGA VŠE 45/07

Příloha č. 6 Rozložení počtu lůžek ve zkoumané oblasti Druh zařízení Hotely Penziony Ubytovny Privaty Chaty a chalupy Kempy a chatové osady

Počet lůžek 378 837 301 379 580 6915

Oblast Českorudolecko Číměř a okolí Horní Pěna Komorník Kunžatecko Novobystřicko Nový Vojířov a okolí Slavonicko Staroměstsko pod Landštejnem

Počet lůžek 144 72 85 4095 1036 2231 112 589 442

IGA VŠE 45/07

Název

Počet stran AA – VA Vydání Náklad Sazba Č. publikace

Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí Ing. Martin Musil, Ing. Kateřina Dušáková , Ing. Martin Luštický, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze Nakladatelství Oeconomica Ing. Jan Nový, Ing. Martin Musil Ediční komisí Fakulty managementu v Jindřichově Hradci dne 22. 10. 2008 č. vydavatelského oprávnění 21 514/79 118 8,83-8,40 První 30 výtisků Autor 6-1942

Prodejní cena

neprodejné

Autoři Vydavatel Obálku navrhli Povoleno

Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.

Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí

Recommend Documents