Pùvodní práce
P S YCH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 1
POTØEBY ODBORNÍKÙ A UŽIVATELÙ PSYCHIATRICKÉ PÉÈE PRO VYTVOØENÍ MODELU SLUŽEB PRO DUŠEVNÌ NEMOCNÉ V PRAZE NEEDS OF PROFESSIONALS AND USERS OF PSYCHIATRIC CARE FOR CREATING A MODEL OF SERVICES FOR MENTALLY ILL IN PRAGUE ONDØEJ PÌÈ1, BARBORA WENIGOVÁ1, TOMÁŠ RAITER2, ZDENÌK BAŠNÝ3, MARTIN DLOUHÝ4, JAN STUCHLÍK1, PETR STRUK5, PAVLA ŠELEPOVÁ1, VÌRA ŠÍSTKOVÁ1, PAVEL VEPØEK6 1
Centrum pro rozvoj péèe o duševní zdraví 2 STEM/MARK, a.s. 3 BONA, o. p. s. 4 Vysoká škola ekonomická v Praze 5 MEDTEL o. p. s. 6 o. s. Obèan
SOUHRN Autorský tým zjišśoval potøeby odborníkù a uživatelù psychiatrické péèe v kvalitì a kvantitì služeb pro duševnì nemocné. Cílovou klientelou byly osoby s duševními poruchami (MKN F0–F99), které byly v roce 2005 v péèi psychiatrické ambulantní péèe v Praze nebo dlouhodobì hospitalizovány. Šetøení se úèastnilo 109 uživatelù a odborníkù formou focus group, následného dotazníkového šetøení 102 odborníkù z Prahy. Výsledky ukazují na potøebu navýšení kapacity ambulantní psychiatrie, pøípadového vedení, komunitní rezidenèní péèe, krizových služeb, psychoterapeutických a rehabilitaèních programù. Z výsledkù rovnìž vyplývá potøebnost restrukturalizace a pøesun kapacit v rámci lùžkového fondu. Kvalitativní analýza výsledkù focus group dospìla k dùrazu na propojenost všech segmentù péèe, k potøebì orientovat služby co nejvíce do pøirozeného prostøedí pacientù, ke zdùraznìní ambulantní psychiatrické péèe a významu terapeutického vztahu. Klíèová slova: struktura psychiatrické péèe, model služeb, focus group, dotazníkové šetøení
SUMMARY The team of the authors has been finding out needs of professionals and users of psychiatric care in terms of quality and quantity of services for mentally ill. The target population were the persons with mental disorders (ICD F0-F99) who were in 2005 treated in out-patient psychiatric care in Prague or who stayed in mental hospital. 109 users and professionals in a form of focus groups and 102 mental health professionals from Prague in a form of questionaires responses participated in the study. The results show a need for an increase of capacity of out patient psychiatric care, case management, community residential care, crisis services, psychotherapeutic and rehabilitation programs. The results also indicate a need for a change in a structure and a capacity shift in inpatient care. A qualitative analysis stressed a linkage of all segments of services, a need for orientation of the services toward community and an importance of an outpatient psychiatric care with appropriate therapeutic relationships. Key words: structure of psychiatric care, model of services, focus group, questionaire survey Pìè O, Wenigová B, Raiter T, Bašný Z, Dlouhý M, Stuchlík J, Struk P, Šelepová P, Šístková V, Vepøek P. Potøeby odborníkù a uživatelù psychiatrické péèe pro vytvoøení modelu služeb pro duševnì nemocné v Praze. Psychiatrie 2009; 13(1): 10–14.
Úvod Pro potøebné zmìny ve struktuøe služeb o duševnì nemocné existuje øada koncepèních materiálù a dokumentù v evrop-
ském kontextu (WHO, 2005; EU, 2005; EU, 2008). Smìrem ke struktuøe péèe z tìchto dokumentù jednoznaènì vyznívá potøeba integrace rùzných skupin duševnì nemocných do bìžné spoleènosti, odklonu od péèe ve velkých institucích,
10
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 1
Tabulka 1: Poèty pacientù léèených v psychiatrických ambulancích v Praze a dlouhodobì hospitalizovaných v PL Bohnice v roce 2005. Diagnostická kategorie
V péči psychiatrické ambulance
Dlouhodobě hospitalizován
Celkem
Organické duševní poruchy F 00-F09
8508
190
8698
Poruchy vyvolané alkoholem F 10
3981
105
4086
Poruchy vyvolané ost. psychoakt. látkami F11-F19
4419
68
4487
Schizofrenie F20-F29
6991
137
7128
Afektivní poruchy F30-F39
20125
34
20159
Úzkostné a behaviorální poruchy F40-F48, F50-F59
36200
47
36247
Poruchy osobnosti F60-F63, F68-F69
6262
27
6289
Sexuální poruchy, deviace F64-F66
796
6
802
Mentální retardace F70-F79
943
73
1016
Vývojové poruchy v dětství a adolescenci F80-F98
3239
34
3264
Neurčená duševní porucha F99
894
0
894
CELKEM
destigmatizace a preference práv uživatelù péèe èi dùrazu na prevenci. Na národní úrovni nìkteré tyto trendy sleduje v souèasnosti aktualizovaná Koncepce oboru psychiatrie. Realizaèním možnostem zmìny struktury psychiatrické péèe u nás na základì této koncepce se vìnovala pøedchozí práce autorù. Její výsledky vedly k potøebì vytvoøení nejen teoretického, ale více konkrétního modelu služeb pro urèitou geografickou oblast (Pfeiffer et al., 2005). Území Prahy nabízelo øadu výhod pro výbìr tohoto konkrétního místa. Jednak byly služby pro duševnì nemocné zde již mapovány a navrhovány zmìny v pøedchozích pracích (Koncepce psychiatrické péèe v Praze, 2003; Raboch a Wenigová, 2005) a dále k tomu pøispíval i fakt, že duševní nemoci ve velkomìstských aglomeracích pøedstavují významnou èást zdravotní zátìže (Csémy, 2006). O pøevážnì pozitivních výsledcích pøemìny péèe o psychiatrické pacienty z pøevážnì ústavního charakteru do podoby vyvážené péèe s podstatným zastoupením komunitních služeb existuje øada dokladù. (Leff et al., 2000; Maone a Rossi, 2002; Trieman et al., 1996). Pøesto k pøemìnì struktury psychiatrické péèe smìrem k vìtší úèasti jejích komunitních forem došlo u nás jen v nepatrné míøe (Pfeiffer et al., 2005). Péèe o psychiatrické pacienty je pøitom u nás zøetelnì nedostateènì financována. Podle odhadù pro rok 2001 èinil podíl této péèe ve zdravotnictví 3,5–3,6 % (Dlouhý, 2004; Pìè, 2003), což nás posouvá na pøedposlední místo v rámci EU (EU, 2005), a z tohoto malého podílu nejvìtší èást plyne do psychiatrických léèeben a lékù na pøedpis. Zahrneme-li do výdajù na duševní nemoci ještì výdaje nemocenského a dùchodového pojištìní, èiní náklady ze zdravotního pojištìní jen necelou pìtinu a dohromady ze všech typù pojištìní pøedstavují více než 1 % HDP (Pìè et al., 2006). Pøes tyto dnes již dobøe známé skuteènosti z výsledkù další studie (Raiter et al., 2005) vyplynulo, že pøijetí transformaèních snah psychiatrickou veøejností je spíše deklarované než skuteèné. I z dùvodu vzájemnì málo vyjasnìných postojù odborné obce jsme se zamìøili na vytvoøení modelu péèe v konkrétní lokalitì, který by byl co nejvíce založen na vnímaných potøebách uživatelù psychiatrické péèe a rùzných profesionálù pùsobících ve službách pro duševnì nemocné. V tomto èlánku uvádíme souhrn našich výsledkù. Jejich podrobné uvedení najde ètenáø jinde (Pìè et al., 2006; Pìè et al., 2008).
11
93070
Materiál a metodika Cílovou klientelou, kterou si projektový tým zvolil pro modelaci služeb pro duševnì nemocné v Praze, byly osoby s duševními poruchami (MKN F0–F99), které byly v roce 2005 v péèi psychiatrické ambulantní péèe v Praze nebo které byly hospitalizovány déle než jeden rok v Psychiatrické léèebnì v Bohnicích. Poèty pacientù léèených v psychiatrických ambulancích podle jednotlivých diagnostických skupin byly zjištìny ze zdrojù ÚZIS, poèty pacientù dlouhodobì hospitalizovaných z censu Psychiatrické léèebny v Bohnicích (David, 2006). Poèty tìchto pacientù v jednotlivých diagnostických kategoriích udává tabulka 1. Pøiøazení variant optimální péèe na základì principù daných v situaèní analýze pro každou diagnostickou skupinu zvlášś jsme provedli s využitím metody focus group (Morgan, 2001). V projektu byl postup takový, že pro každý ze šesti diagnostických okruhù vznikly jedna nebo dvì diskuzní skupiny složené z odborníkù a jedna focus group tvoøená uživateli péèe. Celkem takto bylo uskuteènìno 16 skupinových diskuzí se 76 odborníky a 33 uživateli. Mezi odborníky byli nejvíce zastoupeni psychiatøi (viz tabulku 2). Pro každou diagnostickou kategorii byl nejprve projektovým týmem osloven odborný koordinátor – odborník s dlouholetou klinickou zkušeností s danou diagnostickou skupinou. Odborný koordinátor poté rekrutoval odborníky a uživatele do focus group. Jednotlivé diskuzní skupiny se zamìøily na urèení typù potøebných služeb pro pacienty dané diagnostické kategorie a podílu na poètu pacientù této diagnostické skupiny, kteøí je v prùbìhu jednoho roku využijí. Skupiny diskutujících mìly také za úkol navrhnout potøebnou kvalitu tìchto služeb. Kromì øízené diskuze byl ve focus groups využíván i jednoduchý strukturovaný dotazník pro èleny pracovních skupin. Kvantitativní návrhy focus groups (poèty pacientù potøebujících urèitou službu) byly porovnávány s co možno nejaktuálnìjšími poèty pacientù využívajícími jednotlivé typy služeb. Data o poètech pacientù ve zdravotnických službách byla èerpána ze zdrojù ÚZIS z roku 2005. U rehabilitaèních služeb byly poèty klientù v jednotlivých službách zjišśovány z výroèních zpráv jednotlivých organizací, popøípadì pøímým dotazem u tìchto služeb. Pro ovìøení výstupù z diskuzních skupin byl sestaven standardizovaný dotazník s 26 otázkami orientovanými na
Pùvodní práce
P S YCH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 1 Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých profesí ve focus groups. Profese
Počet
Psychiatři
23
Praktičtí lékaři a pediatři
3
Ostatní lékaři
5
Psychologové
9
Zdravotní sestry
2
Sociální pracovníci
14
Ostatní pracovníci*
20
Uživatelé a příbuzní
33
CELKEM
109
* psychologové ped. psych. poradny, výchovní poradci, etopedi, pečovatelky, vedoucí tísňové péče, vedoucí domova pro seniory aj.
posouzení potøebného poètu pacientù a jejich diagnostické struktury, kteøí by mìli být optimálnì ošetøováni v jednotlivých typech služeb. Dotazník byl zaslán zhruba na 500 elektronických adres odborných pracovníkù èinných v psychiatrické péèi na území hl. m. Prahy se žádostí o vyplnìní a zpìtné odeslání. Celkem odpovìdìlo 102 respondentù. Mezi respondenty pøevažovaly ženy v 59 %. Vìkovì byla nejvíce zastoupena skupina mezi 31 a 40 lety. Podle doby praxe v péèi o psychiatrické pacienty bylo nejvíce respondentù zastoupeno ve skupinì 5–15 let praxe. Co se týká zastoupení podle profesí, výraznì pøevažovali psychiatøi (tabulka 3). Nejvíce zastoupeným typem odborné praxe respondentù byly rehabilitaèní služby a psychiatrická ambulance. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto kvantitativního šetøení nebylo získání primárních údajù, ale ovìøení návrhù vzešlých z diskuzních skupin odborníkù, vyhodnocována byla pøedevším míra souhlasu s pøedloženými návrhy a rozložení a prùmìrné hodnoty nesouhlasných reakcí, a to zvlášś smìrem k vyšším a nižším hodnotám. Pøi zpracování dat dotazníkového šetøení byly spoèítány aritmetické prùmìry u jednotlivých odpovìdí, které hodnotily zmìny využití jednotlivých služeb v procentech s tím, že souhlasné odpovìdi mìly tu procentní hodnotu, která byla obsažena v tvrzení, se kterým byl vyjádøen souhlas. Dále byly spoèteny poèty souhlasných a nesouhlasných odpovìdí u jednotlivých položek a u nesouhlasných odpovìdí rovnìž poèty respondentù s hodnotou odpovìdi vyšší než tázaná hodnota a prùmìrná
Tabulka 3: Zastoupení respondentù podle profesí. Profese
Zastoupení mezi respondenty
psychiatr
40 %
psycholog
7%
praktický lékař
5%
sociální pracovník
18 %
VZP
6%
SZP
8%
jiné
16 %
hodnota, maxima, minima jejich odpovìdi. Totéž bylo spoèteno i u respondentù s hodnotou odpovìdi nižší, než byla tázaná hodnota. Výsledky V kvalitativních výstupech focus groups lze vysledovat ètyøi hlavní akcenty, které se nejvýraznìji objevují napøíè jednotlivými hodnoceními pracovních skupin podle diagnostických okruhù. Je to dùraz na propojenost všech segmentù péèe, potøeba orientovat služby co nejvíce do pøirozeného prostøedí pacientù, zdùraznìní ambulantní psychiatrické péèe a významu terapeutického vztahu mezi lékaøem a pacientem a koneènì doporuèení v pøípadì nutnosti akutní lùžkové péèe hospitalizovat spíše kratší dobu, avšak optimálnì vzhledem ke stavu pacienta s tím, že by hospitalizaèní péèe mìla co nejvíce odpovídat potøebám pacienta. Respondenti dotazníkového šetøení navrhovali zvýšení poètu pacientù v ambulantní péèi zhruba o 14 %. Focus groups odhadovaly, že zhruba 33 % pacientù by potøebovalo služby pøípadového vedení, což potvrzovaly výsledky dotazníkového šetøení. Respondenti dotazníkového šetøení rovnìž vyjadøovali potøebu snížení následné lùžkové péèe zhruba o 10 %, témìø polovina z nich se vyslovovala pro snížení kapacity následné lùžkové péèe, asi ètvrtina byla pro zachování souèasného stavu. Z dotazníkového šetøení rovnìž vyplynula potøeba navýšení kapacity akutní psychiatrické péèe na psychiatrických oddìleních nemocnic o více než 11 %, zde se však necelá polovina respondentù vyslovila pro snížení kapacity této péèe. Pacienta s akutní potøebou psychiatrické hospitalizace by 78 % respondentù umístilo spíše na psychiatrické oddìlení nemocnice nežli do psychiatrické léèebny. Respondenti dotazníkového šetøení se v nadpolovièním zastoupení shodli s pùvodním odhadem focus groups, že rezidenèní komunitní péèe by byla potøebná pro 50 % souèasného poètu pacientù, kteøí jsou v souèasnosti hospitalizováni v psychiatrické léèebnì. Dotazníkové šetøení potvrdilo pùvodní odhad focus groups o potøebì ètyønásobného zvýšení poètu ošetøovaných pacientù v krizových službách. Podle odhadu focus groups by mìly poèty pacientù v psychoterapeutických programech zaznamenat až sedminásobný nárùst. Zhruba polovina ambulantnì ošetøovaných pacientù potøebuje nìjakou formu psychoterapeutické péèe. Dotazníkové šetøení potvrdilo tyto odhady vyplývající z focus groups. Více než tøi ètvrtì respondentù dotazníkového šetøení souhlasilo s odhadem focus groups o potøebì mnohonásobného zvýšení poètu pacientù, kteøí využívají rehabilitaèní a poradenské služby. Souèasné a potøebné poèty pacientù v jednotlivých službách znázoròuje graf 1. Použity jsou hodnoty z prùmìru platných odpovìdí dotazníkového šetøení. Pokud pojednáváme o potøebné struktuøe klientely pøípadového vedení a rezidenèních komunitních služeb, úèastníci focus groups i respondenti dotazníkového šetøení kladli dùraz nejen na poskytování této služby pacientùm se schizofrenní poruchou, kterým je v malé míøe v souèasnosti poskytována, ale i pacientùm s afektivními poruchami (F3), s úzkostnými a somatoformními poruchami (F4, F5) a u pøípadového vedení i pacientùm s organickými psychickými poruchami (F0). U krizových služeb v potøebné struktuøe klientely dle
12
Pùvodní práce
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 1
120000
100000 současnost potřeba
počty pacientů
80000
60000
40000
20000
0
psych. příp. amb. vedení
násl. lůž.
akut. lůž.
rezid. kom.
úst. rezid.
130 současnost 92535 potřeba 105000 20000
6905 6200
4425 4900
60 4300
400 500
kriz. psychot. prac. služ. er. prg. rhb. 9440 32500
470 7340 45000 11000
podp. svép. poraa trén. aktiviz. denství prg. bydl. 130 2100 1380 7000 18500 5000
v rámci následné lùžkové péèe v psychiatrické léèebnì. Akutní lùžková péèe byla v tìchto šetøeních definována jako péèe, která se odehrává na psychiatrických oddìleních nemocnic. Podle výsledkù jsou poèty pacientù, kterým by se mìlo dostávat rehabilitaèních služeb a poradenství nìkolikanásobnì vyšší, než kolik se jim tìchto služeb dostává ve skuteènosti (graf 1). Je však nutno vzít v úvahu, že poèty pacientù v souèasných službách mohou být mírnì podhodnoceny, protože èást duševnì nemocných mùže využívat i služeb bez zamìøení na specifickou klientelu. Závìr
typy služeb
Graf 1: Souèasné a potøebné poèty pacientù v jednotlivých službách.
dotazníkového šetøení pøevažují neurotické poruchy, afektivní poruchy, dále pak poruchy osobnosti, poruchy v dìtství a adolescenci a schizofrenie. Diskuze Výsledky jsou limitovány poètem úèastníkù skupinových diskuzí (109) a respondentù dotazníkového šetøení (102). Výstupy focus groups mohou být ovlivnìny zpùsobem výbìru úèastníkù. Projektový tým proto postupoval tak, že nejprve vybral koordinátora pøíslušných focus groups pro danou diagnostickou skupinu a ten vybíral jednotlivé èleny focus groups. Zhruba tøetinu èlenù focus groups tvoøili uživatelé a jejich pøíbuzní, mezi profesionály byly nejvíce zastoupeni psychiatøi. Zastoupení zde mìli i sociální pracovníci a zdravotní sestry, kteøí se zabývali péèí o pacienty v dané diagnostické skupinì. Domníváme se však, že zastoupení tìchto profesionálù mohlo pøinést další pohledy a zkušenosti v diskuzích focus groups. Dalším možným zdrojem zkreslení výsledkù mohlo být složení respondentù dotazníkového šetøení. Urèitá nerovnomìrnost zde existovala v zastoupení respondentù podle typu praxe. Pomìrnì nízké zastoupení mìli pracovníci následné lùžkové péèe. Pracovníkùm tìchto služeb byly dotazníky rozeslány, avšak response byla nízká. Dalším problémem mohla být horší srozumitelnost nìkterých èástí dotazníku pro respondenty, která by mohla být øešena jiným uspoøádáním dotazové situace za pøedpokladu využití tazatelù a techniky „face-to-face“ rozhovorù. Bylo by vhodné zapojit tazatele pøi pokraèujícím šetøení v této oblasti. Urèitou nejasností pøi hodnocení lùžkových služeb úèastníky focus groups i respondenty dotazníkù mohla být skuteènost, že znaèná èást akutních hospitalizací je realizována
13
I pøes omezení uvedená v pøedchozí diskuzi lze konstatovat, že výsledky obou typù šetøení (kvalitativní diskuzní skupiny a kvantitativní standardizované dotazníky) shodnì ukazují na potøebu navýšení kapacity ambulantní psychiatrické péèe, na zavedení služeb pøípadového vedení pro nezanedbatelnou èást pacientù. Výsledky rovnìž poukazují na potøebnost restrukturalizace a pøesun kapacit v rámci lùžkového fondu, na podstatné rozšíøení komunitní rezidenèní péèe. Podobnì je i žádoucí na základì výstupù šetøení rozšíøit krizové služby a psychoterapeutické programy denních stacionáøù. Zásadní navýšení kapacit je tøeba rovnìž uèinit u rehabilitaèních služeb a poradenství. Kvalitativní analýza výsledkù focus group dospìla k dùrazu na propojenost všech segmentù péèe, k potøebì orientovat služby co nejvíce do pøirozeného prostøedí pacientù, ke zdùraznìní ambulantní psychiatrické péèe a významu terapeutického vztahu mezi lékaøem a pacientem a koneènì k doporuèení v pøípadì nutnosti akutní lùžkové péèe hospitalizovat spíše kratší dobu, avšak optimálnì vzhledem ke stavu pacienta s tím, že by hospitalizaèní péèe mìla co nejvíce odpovídat potøebám pacienta. Tato práce byla podpoøena Evropským sociálním fondem, státním rozpoètem Èeské republiky a rozpoètem hl. m. Prahy.
MUDr. Ondøej Pìè ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika Vejvanovského 1610 149 00 Praha 4 E-mail:
[email protected] Do redakce došlo: 29. 1. 2009 K publikaci pøijato: 3. 2. 2009
P S YCH I A T R I E ROÈNÍK 13 2009 ÈÍSLO 1
Pùvodní práce
LITERATURA Csémy L. Poznatky o výskytu duševních poruch v Èeské republice. Sborník pøíspìvkù XXIX. Konference sociální psychiatrie. Místo sociální psychiatrie v moderní psychiatrické péèi [CD-ROM]. Praha: Sekce sociální psychiatrie PS ÈLS JEP, 2006. [cit. 2008-02-09]. Adresáø: \files\7_02.pdf. David I. Psychiatrické léèebny: Mýty a skuteènost [online]. c2006, [cit. 2008-02-03]. Dostupné z:
. Dlouhý M. Mental Health Care System and Mental Health Expenditures in the Czech Republic, Journal of Mental Health Policy and Economics 2004; 7 (4): 159–165. EU Directorate General for Health and Consumers. European Pact for Mental Health and Well-being. Brussels 2008, [online] c2008, [cit. 2009-01-01]. Dostupné z: . EU Health and Consumer Protection Directorate-General. Green Paper. Improving the mental health of the population: towards a strategy on mental health for the European Union. Brussels, Belgium: European Commission, 2005. Koncepce psychiatrické péèe v Praze – Koncepèní východiska k systému péèe o lidi s psychiatrickým onemocnìním v Praze, Podkladový materiál pro Zdravotní výbor Zastupitelstva Hlavního mìsta Prahy, Praha: 2003. Leff J, Trieman N, Knapp M, Hallam A. The TAPS Project. A report on 13years of research 1985-1998. Psychiatric Bulletin 2000; 24: 165-168. Maone A, Rossi E. Care in the Community in Italy Twenty-five Years After the Psychiatric Reform. International Journal of Mental Health Winter 2002-3; 31(4): 78-89. Morgan DL. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. 1.vyd., Boskovice: Albert, 2001. 95 s. ISBN 80-85834-77-4. Pìè O. Náklady péèi o duševnì nemocné v roce 2001. In: Transformace oboru psychiatrie, Praha: Amepra, 2003; 32-43. ISBN 80-86694-04-6.
Pìè O, Pfeiffer J, Wenigová B, Dlouhý M, Stuchlík J, Šteflová A, Struk P. Situaèní analýza. Péèe u duševnì nemocné na území hl.m.Prahy. Praha: Centrum pro rozvoj péèe o duševní zdraví, 2006. [online] c2006, [cit. 2009-01-01]. Dostupné z: . Pìè O, Wenigová B, Dlouhý M, Bašný Z, Raiter T, Stuchlík J, Struk P, Šelepová P, Šístková V, Velíšková J, Vepøek P. Vzdìlávání odborníkù, státní správy a samosprávy v oblasti transformace institucionální péèe o duševnì nemocné v regionu hlavního mìsta Praha (2006–2007). Odborná zpráva z projektu. Praha: Centrum pro rozvoj péèe o duševní zdraví, 2008. [online] c2008, [cit. 2009-01-01]. Dostupné z: < http://www.cmhcd. cz/dokumenty/odborna_zprava_z_projektu.pdf>. Pfeiffer J, Pìè O, Baudiš P, Stuchlík J. Politika péèe o duševní zdraví: Zpráva o souèasném stavu. Cesty k její realizaci. Pracovní materiál k odborné a veøejné diskusi. Praha: Centrum pro rozvoj péèe o duševní zdraví a Nadace Open Society Fund 2005; 42. Raboch J, Wenigová B. Mental health care in Prague. European Psychiatry 2005; 20(Suppl.2):289-293. Raiter T, Alexandridu A, De Beuckelaerová O, Lajka J, Wenigová B. Psychiatrie v r.2004. Implementace koncepce psychiatrie z pohledu ambulantní péèe. Závìreèná zpráva projektu. Prùzkum STEM/MARK a CPRPDZ, zadavatel Ministerstvo zdravotnictví ÈR. Praha 2005. [online]. c2005, [cit. 2009-01-01]. Dostupné z: Trieman N, Wills W, Leff J. TAPS project 28: does reprovision benefit elderly long-stay mental patients? Schizophr Res 1996 Sep 18;21(3):199208. WHO European Ministerial Conference on Mental Health. Mental health declaration for Europe: facing the challenges, building solutions. Helsinki, Finland: World Health Organization, 2005. WHO European Ministerial Conference on Mental Health. Mental health action plan for Europe: facing the challenges, building solutions. Helsinki Finland: World Health Organization, 2005.
14
