Potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ

Potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Josef Smolík, Ph.D.

Jana Rozmahelová Brno 2013

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce PhDr. Josefu Smolíkovi, PhD za odborné vedení a cenné připomínky, které mi poskytl během vypracovávání bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala všem respondentům, kteří mi ochotně vyplnili dotazníky, které tvoří důležitou část práce. Rovněž mé poděkování patří mé rodině za trpělivost, toleranci a podporu.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši vypracovala samostatně za použití zdrojů a literatury, které uvádím v seznamu. V Brně dne 16. května 2013

Podpis studenta:

Abstract Rozmahelová, J. Desirability of Low-threshold club in Velká Bíteš. Bachelor thesis. Brno, Mendel University 2013 The submited Bachelor thesis goes about the usefulness of low-threshold club in Velká Bíteš. The work is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part deals with low-threshold institutions and users of services which these institution provide. This part also describes town Velká Bíteš. In the practical part are presented results of quantitative research, which was done by questionnaire survey. The aim of this research was to found out usefulness for the establishment low-threshold club in Velká Bíteš. The Bachelor thesis tries to point out the importance of these centers. Keywords: low-threshold club, usefulness, streetwork, free time

Abstrakt Rozmahelová, J. Potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši. Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita, 2013 Předkládaná bakalářská práce se zabývá potřebností nízkoprahového klubu ve městě Velká Bíteš. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává zejména o nízkoprahových zařízeních a uživatelích služeb, které jim tato zařízení poskytují. V této části je dále přiblíženo město Velká Bíteš. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu, který proběhl formou dotazníkového šetření. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit potřebnost zřízení nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši. Práce se snaží poukázat na význam těchto center. Klíčová slova: nízkoprahový klub, potřebnost, streetwork, volný čas

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

9

1.1

Úvod .................................................................................................................... 9

1.2

Cíl práce ............................................................................................................ 10

1.3

Metodika............................................................................................................ 11

Uvedení tématu

12

2.1

Historie vzniku nízkoprahových zařízení v České republice ............................ 12

2.2

Pojem nízkoprahovost ....................................................................................... 12

2.3

Vymezení služeb dle zákona ............................................................................. 13

2.4

Charakteristika NZDM ...................................................................................... 14

2.5

Cíle a cílové skupiny NZDM ............................................................................ 16

2.6

Klady a zápory NZDM ...................................................................................... 17

2.7

NZDM v kraji Vysočina .................................................................................... 18

2.8

Streetwork neboli terénní práce ......................................................................... 20

2.9

Hodnoty sociálního pracovníka ......................................................................... 21

2.10 Financování provozu NZDM ............................................................................ 21 2.10.1

Veřejné zdroje ........................................................................................... 22

2.10.2

Fondy EU ..................................................................................................22

2.11 Vývoj organizovaného volnočasového života dětí a mladých lidí v regionech 23 2.12 Mládež v České republice ................................................................................. 24 2.13 Volný čas ........................................................................................................... 25 2.14 Strategie EU pro mládež.................................................................................... 26 2.14.1 3

Mládež v akci ............................................................................................ 26

Specifika obce

27

3.1

Město Velká Bíteš ............................................................................................. 27

3.2

Historie a současná situace města .....................................................................28

3.3

Městský úřad a samospráva ............................................................................... 28

3.4

Současná nabídka volnočasových služeb ve Velké Bíteši ................................ 29

3.5

Rozvoj služeb ve městě ..................................................................................... 30

4

Praktická část

32

4.1

Metodologie výzkumu....................................................................................... 32

4.2

Charakteristika zkoumaného souboru ............................................................... 32

4.3

Proces výzkumu ................................................................................................ 33

4.4

Sestavení dotazníku ........................................................................................... 34

4.5

Průběh výzkumu ................................................................................................ 34

5

Výsledky výzkumu

35

6

Diskuze

47

7

Doporučení

48

8

Závěr

49

9

Seznam použitých zdrojů

51

9.1

Literární zdroje ..................................................................................................51

9.2

Odborné časopisy .............................................................................................. 54

9.3

Zákony a předpisy ............................................................................................. 54

9.4

Internetové zdroje .............................................................................................. 54

10 Seznam grafů, obrázků a tabulek

57

11 Seznam použitých zkratek

58

12 Přílohy

59

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Mládež tvoří specifickou a nezastupitelnou sociální skupinu v dnešní společnosti. V současné době je však pozorován vysoký nárůst problémů a situací, které mladí lidé nezvládají sami vyřešit. Tyto problémy vznikají během období psychického dospívání a tělesného dozrávání. V mnohých případech se můžeme setkat se situacemi, kdy se mladý dospívající člověk, ani s podporou rodiny, nedokáže vyrovnat s nároky, které současná společnost klade. Aby nedocházelo k situacím, které by mohly mít negativní dopady na jedince, či dokonce celou společnost, došlo v minulosti ke zřízení několika sociálních institucí a nestátních neziskových organizací (NGO, NNO)1 pracujících s dětmi a mládeží. Tyto instituce a organizace mají za úkol pomáhat jedincům v nepříznivých životních situacích. Snaha o navázání vazeb mezi těmito institucemi a organizacemi je podporována aktivním a otevřeným přístupem k dětem a mládeži. Díky tomu jsou tato zařízení vnímána jako přátelská a mohou se na ně cíloví klienti kdykoliv spolehnout. Bakalářská práce zjišťuje, zda je nízkoprahový klub ve městě Velká Bíteš potřebný, či nikoliv. I přesto, že město nabízí svým obyvatelům několik různých způsobů jak trávit jejich volný čas, zdaleka ne všichni obyvatelé využívají těchto služeb. Pasivní přístup k těmto službám může být buď z finančních či jiných důvodů. Zlepšení práce s mládeží se dá považovat za investici do budoucnosti, která má za cíl zmírnit dopady sociálně-patologických jevů (vandalismus, výtržnictví, rasismus, kriminalita, závislost na návykových látkách aj.) na celou společnost.

NNO, NGO (Nestátní neziskové organizace, Non-Governmental Organization) – Nestátní neziskové organizace jsou v běžném evropském pojetí organizace zřízené jiným subjektem než státem, jejímž primárním účelem není vytváření zisku. Pokud spotřebovává peníze či jinak vytváří zisk, investuje výhradně do svých předem definovaných aktivit ve sféře veřejného zájmu, tj. v ochraně přírody, památek, v kultuře, ve zdravotnictví, ve vzdělávání, v sociálních věcech. (Matoušek, 2003, s. 123) 1

9

Vybudování nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši by mělo za úkol poskytnout prostory pro děti a mládež a nabídnout tak další alternativu řešení „co s volným časem“. Zároveň by mělo dojít k omezení toulání se dětí po ulicích. Téma bylo zvoleno z důvodu malé informovanosti veřejnosti o nízkoprahových zařízeních, i přes to, že tato zařízení nabízí své služby téměř devět let. Další důležitou skutečností je, že ve městě dosud neproběhl žádný výzkum, který by se týkal dětí a mládeže žijících ve Velké Bíteši. Z tohoto důvodu bylo pomocí dotazníkového šetření zjišťováno, jak tráví cílová skupina svůj volný čas, spokojenost s nabízenými volnočasovými aktivitami ve městě, jejich zkušenosti s cigaretami a alkoholem a v neposlední řadě, jak vnímají nízkoprahové kluby. Na základě získaných poznatků je v práci shrnuta potřebnost nízkoprahového klubu pro děti a mládež ve Velké Bíteši. Předkládaná práce vznikla v zájmu spolupráce se zastupiteli města. V současné době vedení města uvažuje o vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM). Z tohoto důvodu jim bude práce po dokončení poskytnuta.

1.2 Cíl práce Práce se věnuje aktuálnímu tématu Potřebnosti nízkoprahového klubu. Toto téma je populární, protože se o jeho zřízení ve městě uvažuje již delší dobu. Cílem je popsat funkci NZDM a zároveň přiblížit město Velká Bíteš. Obsah práce je zaměřen v úvodní části na popis historie vzniku nízkoprahových zařízení v České republice (dále jen ČR), charakteristiku, financování a na cílové skupiny těchto služeb. Dále práce přibližuje jednu z metod primární prevence streetwork, který svojí funkcí spadá pod několik zařízení tohoto typu. Nedílnou součástí práce je stručný popis města Velká Bíteš. V závěru teoretické části je vymezena nabídka volnočasových služeb pro obyvatele města a okolních obcí a také je zde interpretován rozvojový plán města. Praktická část přibližuje zjištěné výsledky na základě dotazníkového šetření. Úkolem tohoto šetření je především zjistit, jak cílová skupina tráví svůj volný čas, v jaké se nachází životní situaci a zda by nízkoprahový klub, v případě že by byl ve městě provozován, na-

10

vštěvovali. V návaznosti na výsledky výzkumu je vyvozen závěr, zda by vznik tohoto klubu byl ve městě Velká Bíteš potřebný či nikoliv.

1.3 Metodika Během vypracování práce bylo čerpáno převážně z odborných publikací, vyhlášek, zákonů, internetových on-line nosičů a zároveň také ze studia odborné literatury. Úvodní neboli teoretická část vznikla především za použití uvedených zdrojů. Po dokončení této části práce a její metodiky, došlo ke zpracování praktické části. Praktická část využila poznatků získaných na Městském úřadě nebo vlastních zkušeností a vědomostí autorky. Základem pro realizaci výzkumu bylo vytvoření dotazníku. Během sestavování jednotlivých otázek, v rámci dotazníku, bylo vycházeno především z vlastní znalosti poměrů a ze znalostí nabytých ze studia odborné literatury. Výstupem dotazníkového šetření byly grafy a tabulky, na nichž byly prezentovány výsledky formou slovního popisu.

11

2 Uvedení tématu 2.1 Historie vzniku nízkoprahových zařízení v České republice Za předchůdce nízkoprahových zařízení v ČR uvádí Matoušek a Matoušková (2011) střediska výchovné péče pro děti a mládež. Tato střediska byla samostatným nebo detašovaným subjektem již existujícího zařízení. Cílovou skupinou těchto organizací byli děti a mládež, u kterých byla pozorována závislost na alkoholu nebo drogách. Později došlo k rozšíření o skupinu sociálně vyloučených osob, která zahrnovala tzv „děti ulice“.(Schmidová, 2000) Dalšími cílovými uživateli byli jedinci, kteří se ocitli v rizikových situacích, mnohdy souvisejících s rodinnou situací či se školou. Podle Bednářové a Pelecha (2000) lze vznik prvních nízkoprahových center datovat do roku 1995. Na základě iniciativy sociálních asistentů, kteří původně pracovali pouze na ulici, avšak s postupným rozvojem jejich činnosti vyvstala potřeba zastřešeného zázemí pro děti a mládež. Tato potřeba byla podpořena usnesením vlády č. 209/97 ke „Strategii prevence kriminality do roku 2000“. Později zde vzniklo první zařízení tohoto typu, jehož hlavní myšlenkou bylo dostupnost pro všechny. V ČR je pojem nízkoprahový spojen se vznikem komunitního centra Krok v Praze, jež realizovalo streetwork. Další významnou událostí, která přispěla k rozvoji NZDM, byly grantové programy nadací a fondů. Díky poskytnutí finančních prostředků bylo umožněno rozšíření těchto služeb. (Čechlovský, 2005)

2.2 Pojem nízkoprahovost Pojmosloví české asociace streetwork (2008) definuje nízkoprahovost jako významný specifický princip svého fungování. Snahou sociálních pracovníků v těchto zařízeních je odstranit finanční, časové, prostorové a psychologické bariéry, které by jakýmkoliv způsobem zabraňovaly cílové skupině k využití, či vyhledání poskytovaných služeb. Česká asociace streetwork (dále jen ČAS) vymezila několik základních principů nízkoprahovosti:  Zařízení vytváří prostředí, které je svým charakterem a umístěním blízké přirozenému prostředí cílové skupiny.

12

 Uživateli je umožněno zůstat v anonymitě. Veškerá evidence o uživateli je vedena pouze se souhlasem a právem nahlížet do ní.  Pro užívání služby není podmínkou registrace ani jiná forma členství.  Uživatel není povinen zapojit se do připravených činností.  Služby sociálního charakteru jsou poskytovány bezplatně.  Pravidelná docházka není podmínkou využívání služby.  Službu může využít kdokoliv z cílové skupiny bez omezení, pokud svým chováním a jednáním neomezuje a neohrožuje sám sebe, ostatní uživatele, pracovníky či efektivitu služby. (ČAS, on-line) Pojmem nízkoprahovost se rovněž zabývá Herzog (2009), který tvrdí, že některé cílové skupiny nevyužívají nabízených služeb z důvodu jakýchsi pomyslných bariér. Tyto bariéry však nemusí pramenit pouze ze strany potenciálních adresátů, ale i ze strany poskytovatele. Dále Herzog (2009) uvádí bariéry, které brání cílové skupině vyhledat službu: 

Neznalost a neinformovanost.

 Rezignace, lenost a pasivita.  Neschopnost či neochota službu vyhledat. Mezi další bariéry, které brání poskytovatelům být v kontaktu s osobami ve stavu nouze, podle Herzoga (2009) patří: 

Ideové a ideologické zábrany.

 Neznalost funkčních řešení souvisejících s nedostatkem hledání.  Rezignace a neochota investovat do určité oblasti veřejné prostředky, či nedostatek těchto prostředků.

2.3 Vymezení služeb dle zákona NZDM slouží jako sociální centra, tedy obecně je lze zařadit mezi sociální služby. Legislativní zaopatření, vztahující se k těmto službám jsou ukotveny v Zákonu č. 108 sb./2006 o sociálních službách.

13

Zákon č. 108 sb./2006 o sociálních službách vymezuje nízkoprahová zařízení jako: §62 (1) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let, ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet tak podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. §62 (2) Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. b) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. c) Sociálně terapeutické činnosti. d) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. (MPSV: on-line)

2.4 Charakteristika NZDM „Nízkoprahové kluby (odborně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) jsou určeny dětem a mládeži, jež tráví svůj volný čas touláním na ulici, v partě či jinak neorganizovaně. Navštěvovat jej mohou všichni „od jedničkářů z gymnázia přes skejťáky, vyznavače alternativního způsobu života až po průšviháře ze zvláštní školy“. Jsou v podstatě volnočasovou alternativou k různým zájmovým útvarům kroužkům a jiným organizovaným aktivitám. Navíc ale poskytují poradenství a sociální servis. Přístup do nízkoprahových klubů není omezen financemi, zájmem ani časem příchodu či odchodu, návštěvníci mají svobodu volby, a to jak při pohybu v prostoru klubu, tak v chování i ve volbě vykonávaných činností“. (ČAS, on-line) Jak uvádí Bednářová a Pelech (2000), provozovatelem těchto zařízení může být okresní úřad, magistrát města, městský úřad nebo nestátní organizace. Hlavním smyslem nízkoprahových center je umožnit rizikovým dětem a mládeži společné trávení volného času, rozvoj samostatnosti a společenské spoluzodpovědnosti. Do tohoto centra může přijít jakékoliv dítě nebo mladistvý přímo z ulice, bez nutnosti jakékoliv evidence a bez povin-

14

nosti pravidelné docházky. Jak uvádí Klíma (2004), mnohdy se jedná o klienty, kteří si nepřipouští, že by jim pomoc touto formou mohla být ku prospěchu. Jednotlivé programy vycházejí vždy z konkrétní cílové skupiny a v rámci možností se snaží respektovat zájmy a potřeby klientů centra. Zejména se však orientují na prevenci sociálně patologických jevů mládeže. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) jsou NZDM nespecifickou a stacionární formou kontaktní práce. Jsou to zařízení, která si kladou za cíl přispět svojí funkcí při utváření životního stylu jedince. (MPSV ČR: on-line). Povinností každého centra je stanovit si svá vlastní pravidla a určit pracovníka, který je zodpovědný za správný chod a plnění jednotlivých závazků. (Robertson, 2005) Podle Bednářové a Pelecha (2000) základní aktivitu nízkoprahových center zpravidla tvoří tři oblasti: 1. Oblast primární prevence. Oblast primární prevence se orientuje na pořádání preventivních programů na školách i v mimoškolních zařízeních, školící akce pro učitele, které se zaměřují především na protidrogovou tematiku a individuální konzultace vycházející z požadavků klientů. Dále do primární oblasti patří nabídka volnočasových aktivit, které mohou zahrnovat výtvarné, hudební a dramatické dílny, kulturně-estetické akce a v neposlední řadě sportovní činnost. 2. Oblast sekundární prevence Obsahem této oblasti je vlastní přímá práce zaměřená na rizikové skupiny a jednotlivce, tím se rozumí, přímé vyhledávání a kontaktování. Výsledkem těchto aktivit je zmapování terénu a situace (činnost streetworkerů). 3. Oblast terciární prevence Oblast terciární prevence se zaměřuje na snižování zdravotních a sociálních rizik. V rámci této prevence probíhá spolupráce s probačními pracovníky a sahá až k výkonu některých alternativních trestů jako například nařízení domácího vězení nebo zákaz vstupu na některé společenské či kulturní akce.

15

2.5 Cíle a cílové skupiny NZDM Každé NZDM má svá stanovená pravidla pro cílové skupiny. Podle Herzoga (2009) je za jeden ze stěžejních faktorů považován fyzický a psychický stav klienta. Dále Herzog (2009) považuje za hlavní cílovou skupinu neorganizovanou mládež. Pod tímto pojmem se podle Svobody (2007) rozumí mládež, která pokládá období dospělosti za nepřitažlivé a příliš obtížné, a proto se ve většině případů staví k různým situacím nezodpovědně, nedůvěřuje institucím a experimentuje se svým vlastním životem. ČAS vymezuje čtyři základní charakteristiky dětí a mládeže, jež mohou nízkoprahová centra navštěvovat. 1. Věková kategorie -

od 6 do 12 let

-

od 13 do 18 let

-

od 19 do 26 let.

2. Pohyb nebo trvalé bydliště v lokalitě, kterou lze vymezit -

sociálně nebo geograficky.

3. Zažívající nepříznivé životní situace: -

obtížné životní události

-

omezující životní podmínky

-

konfliktní společenské situace.

4. Vztahují se k nim další charakteristiky: -

Dávají přednost trávení volnému času mimo domov.

-

Vyhýbají se standardním formám institucionalizované pomoci a péči.

-

Dávají přednost pasivnímu trávení volného času.

-

Nemohou nebo nechtějí se zapojit do standardních volnočasových aktivit.

-

Mají vyhraněný životní styl. (ČAS, on-line) Klíma (2004) však vymezuje pouze dvě cílové skupiny. První skupinou jsou nositelé

patologického jevu neboli ti, jejichž chování může ohrozit sebe samotné nebo dokonce i své okolí. Mezi tyto nositele patologických jevů lze zařadit například drogově závislé lidi nebo fotbalové fanoušky. Druhou skupinou jsou rizikové skupiny s výskytem sociálně deviantního chování jako například záškoláci. Lidé, jež lze zařadit do této skupiny, jsou často

16

proti jakýmkoliv společenským normám. Zároveň Klíma (2004) upozorňuje na určité znemožňování výkonu kontaktní práce ze strany těchto jedinců. Mezi cílové skupiny sociální práce patří v posledních letech i jednotlivé specifické skupiny mládeže, nazývány subkultury. Jak uvádí Syrový (2009), díky nedostatku zkušeností a nevyzrálosti tématu bývají však tyto skupiny mnohdy opomíjeny, ve srovnání s jinými cílovými skupinami sociální práce. Smolík (2010, s. 35) subkulturu mládeže definuje jako „typ subkultury vázaný na specifické způsoby chování mládeže, na její sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování, či zavrhování určitých norem, životní styl odrážející podmínky života“. Zároveň Smolík (2010) uvádí, že setkat se s tímto fenoménem bylo možné již před rokem 1989. Navzdory tomu jsou subkultury spojovány převážně s posledními roky.

2.6 Klady a zápory NZDM Šandor (2005) popisuje NZDM jako centra, u kterých ve velké míře převažují klady nad zápory. Mezi klady řadí výše uvedené principy nízkoprahovosti, jako je například anonymita, prostředí, které je uživatelům blízké a další. Na druhou stranu uvádí i několik záporných aspektů, které s sebou tato zařízení nesou. Za nejzávažnější problém považuje dostupnost pro všechny. Tento princip vyvrací faktem, že uživatelé jsou ve většině případů zvyklí na ulici a uzavřené prostory těchto center je do jisté míry svazují. Další překážkou ze strany klientů nízkoprahových klubů je setkávání se s lidmi, se kterými klienti zažili v minulosti nějakou konfliktní situaci. Jako poslední negativní fakt Šandor (2005) uvádí finanční bariéry. Tento zápor je vnímán z dlouhodobého hlediska. Myšlenka bezplatného užívání služeb může, zejména u mladších uživatelů, způsobit představu, že je v životě vše zadarmo. Tento postoj se může velice negativně promítnout v přístupu a představivosti o dostupnosti ostatních služeb.

17

2.7 NZDM v kraji Vysočina Na území kraje Vysočina se v současné době nachází celkem deset nízkoprahových klubů. Barák Nízkoprahový klub Barák se nachází ve městě Třebíč. Hlavním centrem organizace je Klub Zámek, který ve městě slouží jako centrum prevence již od roku 1997. Tento klub patří mezi zařízení Oblastní charity Třebíč, jež spadá pod organizační složku Diecézní charity Brno. Nízkoprahový klub Barák zde vznikl v roce 2006, kdy byly městu nabídnuty nové prostory pro rozvoj činnosti stávajícího klubu Zámek. Barák, společně s terénními sociálními prácemi a programem specifické primární prevence na školách, poskytují mladým lidem z Třebíče a okolí pomoc a podporu při řešení obtížných situacích, které jsou součástí každodenního života. (Klub Zámek: on-line) eNCéčko Provoz tohoto NZDM byl zahájen v dubnu 2006. Zřizovatelem je Oblastní charita Havlíčkův Brod. Kvalitní a bezproblémový chod tohoto nízkoprahového centra zajišťují dva sociální pracovníci, kteří jsou uživatelům k dispozici každý pracovní den v odpoledních hodinách. Mimo jiné, jsou mezi širokou škálou nabízených volnočasových aktivit pro děti a mládež, pravidelně pořádány přednášky na téma drogové prevence a prevence kriminality. (Oblastní charita Havlíčkův Brod: on-line) Erko Ve městě Jihlava existují dvě NZDM. Jedním z nich je specifické Erko s kapacitou 60 osob. Již samotný název napovídá, že jeho jedinečnost spočívá v zaměření se na romskou komunitu. Toto zařízení je jako jediné k dispozici klientům etnické menšiny již od raného věku tří let. Tento fakt je dán provozováním předškolního klubu Klubíčko pro děti, kterého se účastní i maminky. Provozní doba klubu je rozdělena na dvě části. První částí je základní poradenství, které probíhá třikrát týdně v dopoledních hodinách. Druhou částí je odpolední program. Během tohoto programu se mohou uživatelé zúčastnit aktivit, jež jsou po-

18

skytovány v rámci sociálního nebo preventivního programu. (Oblastní charita Jihlava: online) EZOP Zázemím pro děti a mládež ve věku 6–20 let v Novém Městě na Moravě je NZDM EZOP. Zařízení dělí své klienty, kvůli odlišné potřebě péče a různorodým problémům, do dvou věkových kategorií „mladšáci“ (6–11 let) a „staršáci“ (12-20 let). Maximální kapacita klubu je 30 uživatelů. Vznik tohoto centra je datován do roku 2002. Jedná se tedy o centrum s dlouholetou praxí. (EZOP: Sdružení Nové Město: on-line) Spirála Ve městě Pacov, nedaleko od Pelhřimova, je provozován nízkoprahový klub Spirála. Cílovou skupinou jsou především děti ve věku od 11 do 23 let nebo mládež, která má problém se zapojením se do běžných volnočasových aktivit, jež jim město a okolí nabízí. Celková kapacita klubu je maximálně 30 uživatelů. Jako jeden z mála NZDM je tento klub otevřen pro své klienty i v sobotu. (Spirála: on-line) Nadosah Klub Nadosah se nachází v Bystřici nad Pernštejnem. Historie klubu sahá až do roku 1996, kdy se však jednalo o protidrogové centrum D – STOP. Postupem času došlo k rozvoji služeb, obměně pracovního týmu a získání větší podpory ze strany veřejnosti. Díky těmto faktorům v roce 2003 bylo centrum přejmenováno a oficiálně zde vznikl nízkoprahový klub. Nadosah spadá pod oblastní charitu Žďár nad Sázavou. Klub je otevřený pro své klienty každý pracovní den. (Nízkoprahový klub Nadosah: on-line) Ponorka Historie Ponorky sahá až do roku 1997, kdy došlo k založení organizace. Cílovou skupinou Žďárského nízkoprahového centra Ponorka jsou děti ve věku 13–20 let ze Žďárska. Klub spadá pod diecézní charitu Brno, v tomto případě do oblasti Žďár nad Sázavou. (Diecézní charita Brno: on-line)

19

Vrakbar Tento nízkoprahový klub je druhým zařízením tohoto typu nacházející se v Jihlavě. Vrakbar se zaměřuje na mládež od 15 do 26 let. Klub o kapacitě šedesáti osob je otevřen každý všední den. Zřizovatelem klubu je oblastní charita Jihlava. Lákadlem pro mládež je vlastní nahrávací studio a taneční sál přímo v prostorách klubu. Zajímavou atrakcí je i pravidelná účast na živém vysílání regionálního rádia a vydávání vlastního časopisu nesoucího název Masakr. (Nízkoprahový klub: on-line; Oblastní charita Jihlava: on-line) Wellmez Dle on-line zdroje novinyvm.cz byla činnost tohoto klubu zahájena dne 8. 4. 2011. Tento klub je jediným NZDM v mikroregionu Velkomeziříčsko - Bítešsko. Pracovní tým je k dispozici svým klientům každý pracovní den. Mezi poskytované aktivity patří například stolní tenis, šipky, časopisy, počítač s internetem nebo společenské hry a hlavolamy. Další činností klubu je sociální terénní práce. (Wellmez: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež: on-line) ZASTÁVka ZASTÁVka jeNZDM, které je provozováno ve městě Telč. Menší klub s kapacitou dvaceti osob je otevřen od pondělí do čtvrtka. Péče pracovníků je v tomto klubu soustředěna na uživatele ve věku od 12 do 19 let. Mezi neobvyklé činnosti klubu patří vydávání vlastních ZASTAVnovin. (Oblastní charita Jihlava: on-line)

2.8 Streetwork neboli terénní práce „Terénní práce spočívá ve vyhledávání kontaktů s cílovými skupinami populace mimo rámec některé instituce. Nečeká na to, až jednotlivec sám začne hledat pomoc, protože má problémy s drogami nebo se zdravím, ale sama vyhledá jednotlivce, aby jim přímo v komunitě poskytla informace a služby.“ (Rhodes, 1999, s. 11) Kalousek (2009) uvádí streetwork jako jednu z metod, jež reprezentuje terénní sociální práce. Za základního činitele této služby označuje kontakt. První úspěchy streetworku byly sledovány v USA. Z tohoto důvodu jsou USA považovány za „kolébku“ terénní práce. Fyson a Ward (1973) uvádějí 20. léta 20. století za období vzniku této metody.

20

Podle Bednářové a Pelecha (2000) se jedná o činnost, která je fungující a stává se tak činností efektivní pouze za podmínek, při nichž se vytvoří socioterapeutický vztah mezi adresátem a sociálním, neboli terénním pracovníkem. Rhodes (1999) uvádí jako hlavní důvod vzniku terénní práce to, že oslovuje lidi, kteří z jakéhokoliv důvodu nevyužívají takzvanou institucionalizovanou pomoc, tedy takovou pomoc, jíž se zabývají tradiční instituce. Jedná se o lidi, kteří k takovýmto službám nemají důvěru.

2.9 Hodnoty sociálního pracovníka Reamer (1995) vyčlenil několik vlastností, které musí být vlastní každému sociálnímu pracovníkovi. Jedná se o následující hodnoty: 

Společenské hodnoty – Pracovník musí být psychicky, emocionálně a mentálně zdravý. Musí respektovat občanská a zákonná práva všech osob, se kterými udržuje kontakt, v rámci vykonávání činnosti streetwork. V jeho kompetenci je dbát na zdravé a bezpečné podmínky pro své klienty. V neposlední řadě by měl poskytnout všem zúčastněným stejné podmínky a příležitosti v souladu s jejich schopnostmi.

 Organizační a institucionální hodnoty – Streetworker by měl být adekvátním nestranným a nediskriminujícím členem asociace, s úctou ke všem existujícím právním předpisům a legislativním ukotvením.  Profesionální hledisko – Hlavní prioritou sociálního pracovníka je upřednostnění výkonu služeb pro lidi a děti nad finančními prostředky.

2.10 Financování provozu NZDM NZDM se řadí svým charakterem mezi sociální služby. Provozování těchto služeb je v ČR možné financovat z finančních nebo nefinančních prostředků (dary, hmotné věci, informace apod.). Dalším zdrojem prostředků organizací mohou být podle MPSV interní prostředky získané z vlastní činnosti nebo externí zdroje, kde podporujícím subjektem může být:

21



Veřejná správa – veřejné zdroje.

 Soukromé zdroje – nadace a nadační fondy, soukromé podnikatelské subjekty nebo soukromé právnické služby.  Jednotlivci – individuální zdroje. Další možnou variantou financování provozu těchto zařízení je čerpání z veřejných zdrojů nebo čerpání z fondů Evropské unie (dále jen EU). (MPSV: on-line) 2.10.1 Veřejné zdroje Podle §7 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech se jedná o čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Z veřejných zdrojů mohou být přiděleny peněžní prostředky občanským sdružením a jiným obecně prospěšným společnostem formou dotací programového financování, kterému předchází úspěšné absolvování dotačního řízení. Ministerstvo financí však upozorňuje, že na tyto dotace se nevztahuje právní nárok a poskytnutí dotací má své předem stanovené podmínky. O rozdělení objemu financí při rozdělování dotací rozhoduje parlament ČR. (MFČR: on-line) 2.10.2 Fondy EU V rámci EU jsou zřízeny následující fondy: 

Strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropská sociální fond (ESF).

 Fond soudružnosti (FS). Na základě vypracovaných a schválených operačních programů, které jsou připravovány pro každé programové období, mohou členské země využívat zdroje evropských fondů. Jednotlivé operační programy se dělí na prioritní osy, které definují, na co mohou být poskytnuté peněžní prostředky vynaloženy. V ČR je v nynějším dotačním období vymezeno 26 operačních programů: Celkově je vymezeno 1,88 mld. euro z Evropského sociálního fondu. (Strukturální fondy EU: on-line)

22

NZDM v ČR čerpají prostředky z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje šest prioritních os, které jej dělí na logické celky: 

Prioritní osa 1 Adaptabilita.



Prioritní osa 2 Aktivní politika trhu práce.



Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti.



Prioritní osa 4 Veřejná správa a veřejné služby.



Prioritní osa 5 Mezinárodní spolupráce.



Prioritní osa 6 Technická podpora.

Prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti se zaměřuje na zvyšování dostupnosti sociálních služeb, pomoc osobám, kterým hrozí sociální vyloučení, zvyšování zaměstnanosti u těchto osob a prosazování rovných příležitostí na trhu práce. (Evropské sociální fondy v ČR: on-line)

2.11 Vývoj organizovaného volnočasového života dětí a mladých lidí v regionech Podle Hofbauera (2004) má vznik organizovaného volnočasového života dětí a mladých lidí v České republice dlouholetou tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století. V tomto období došlo k rozvoji společenského života díky Sokolu a řadě zájmových či dělnických spolků dospívající mládeže. Rozvoj těchto organizací, jako byly například pionýrské kolektivy, byl většinou spjat s místem bydliště. Charakteristické období vzniku ucelené sítě zařízení pro mládež v obcích a ve městech je druhá polovina 20. století. V období poválečné obnovy se staly základní školy a místa pracovišť mládeže středem jejich společenského života. Tento přístup byl postupem času přizpůsoben podmínkám života v obcích a potřebám dětí a mladých lidí. Od počátku devadesátých let 20. století došlo v obcích k rozvoji a zachování místních kulturních tradic prostřednictvím souborů mládeže z různých oblastí kultury. Podle Klímy (2003) se v ČR prosazovala institucionalizovaná výchova, která vedla k uspořádané a stabilní společenské struktuře. V současné době lze pozorovat několik roz-

23

dílů zejména v oblasti zájmu místní nebo regionální správy. V některých regionech je pozornost soustředěna na oblasti s ověřenými zkušenostmi, jako jsou například společenské akce, sport a lidové umění. V jiných oblastech je zájem věnován činnostem, které vyplývají z rychle se měnících podmínek života (využívání výpočetní techniky, interkulturní výchova či adrenalinové sporty). Organizátory těchto činností jsou v obou případech základní a střední školy, základní umělecké školy, sportovní sdružení nebo střediska mládeže. V mnohých případech jsou iniciátory obce, zejména ty menší. (Hofbauer, 2004)

2.12 Mládež v České republice Podle Hráčkové Pyšňákové (2012) je u českých dětí autonomie přímo úměrná věku. Za hranici zlomu, kdy je samostatnost u dětí považována za kompletní, je uváděn věk patnácti let. Od tohoto věku se dítě rozhoduje samo a málokdy si nechá poradit od rodičů. Podle velkého sociologického slovníku (1996) tvoří mládež nepřesně věkově ohraničenou skupinu nebo sociální kategorii, jež je vymezena specifickými biologickými, sociologickými a psychologickými znaky. Pomyslným pojítkem této skupiny je pouze to, že se jedná o lidi, kteří jsou ve stejném životním cyklu (mládí) nebo to, že společně tvoří stejnou generaci. Jedná se o takzvanou mezivrstvu mezi dětmi a dospělými, jež mají stejné společenské postavení nebo zájmy. Vágnerová (2005) uvádí, že v některých zemích s jinou kulturou tato mezivrstva, z pohledu sociálních skupin, neexistuje. V některých takzvaných přírodních kulturách musí jedinec projít iniciačním obřadem či rituálem, aby byl přijat do nového společenského postavení, či role. Podle Krause (2006) je mládež jevem proměnlivým v prostoru času a není homogenní skupinou, proto pro ni nelze definovat celosvětově jednotný pojem. Langmeier a Krejčířová (2002) vymezují v procesu dopívání dvě období: pubescence (11–13 let) a adolescence (14–20 let). Prvním z nich, někdy nazývané období vzdoru, je pubescence. Toto období je v převážné míře provázeno nevyrovnaností a konfliktností jedince. Oproti tomu druhé období adolescence by mělo přinést optimističtější postoje a nové hodnoty jedince. Současně by mělo dojít ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech (sociální, psychické a somatické), jak uvádí Vágnerová (2005).

24

Car-Gregg a Shale (2010) hovoří o tom, že dospělý člověk musí být schopen odpovědět na tři základní otázky, se kterými si předtím nevěděl rady. Těmito otázkami jsou: 1. Kdo jsem? 2. Kde je mé místo na světě? 3. Jsem normální?

2.13 Volný čas Za nejdůležitější složku v časové struktuře mládeže je považován volný čas. Sak, Saková (2004) označují za volný čas veškeré mimoškolní aktivity nebo mimopracovní činnosti, z toho důvodu, že si tyto aktivity jedinec volí sám, na základě svých nálad, zájmů a pocitů. Zároveň uvádí rodinu, školu a vrstevnickou skupinu za hlavní činitele, jež mohou do jisté míry ovlivnit způsob trávení volného času každého individuálního jedince. V dnešní době se nabízí nespočet aktivit a zájmových činností, ze kterých si mohou lidé vybrat. Podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) bylo na základě různých výzkumů na téma trávení volného času mládeže konstatováno, že za nejrozšířenější trend mezi mládeží v současné době, je považováno pasivní trávení volného času. Navzdory tomu, že MŠMT nedefinuje konkrétní aspekty pasivního trávení času, upozorňuje před vznikem projevů rizikového chování. Mezi nejrizikovější a nejcitlivější jedince řadí například chronické hráče počítačových her, mládež „poflakující“ se po ulicích a restauračních zařízeních a mládež, jež vyhledává adrenalinové aktivity prostřednictvím konzumace drog, alkoholu či pácháním kriminálních činů. (MŠMT: on-line) Dufková a Urban (2008) rozčlenili volný čas na dvě základní roviny: 

Rovina individuální – Na úrovni této roviny se jedinec rozhoduje svobodně a dobrovolně o aktivitách, jež budou naplňovat jeho volný čas, bez ohledu na ostatní osoby či povinnosti vůči nim.

 Rovina společenská – Volný čas je považován za velmi důležitý hlavně pro společnost, z čehož plyne, že společnost musí dbát na správné a efektivní využívání volného času, s ohledem na určité normy a meze společnosti, například sebevzděláváním.

25

Oproti předchozímu dělení Dufkové a Urbana člení Šerák (2009) volný čas do tří následujících rovin:  Rovina individuální – V této rovině se jedná především o seberealizaci jedince a uspokojení individuálních zájmů člověka.  Rovina edukační – Tato úroveň se zabývá vzděláváním a rozvojem jedince.  Rovina sociální – Na úrovni této roviny jde především o prevenci sociálněpatologických jevů a prosazení určitého životního stylu.

2.14 Strategie EU pro mládež Evropská strategie EU pro mládež (2010-18) se snaží naplnit dva obecné cíle. Prvním cílem je poskytnout mladým lidem rovné příležitosti v oblasti vzdělávání a na trhu práce. Druhým cílem je snaha zapojit mládež do společnosti a prostřednictvím členství v této společnosti se stát komunikativními a aktivními občany EU. Strategie se snaží docílit pozitivních výsledků prostřednictvím spolupráce mládeže členských států nebo za pomoci využití v současné době probíhajícího programu Mládež v akci. Aplikací této strategie je dosaženo efektivnější spolupráce a komunikace mládeže z členských zemí, v rámci EU. (Evropská komise: Mládež v akci: on-line) 2.14.1 Mládež v akci Program Mládež v akci, který je aktuální v současném dotačním období 2007-2013, navazuje na program MLÁDEŽ, jež proběhl v minulém dotačním období 2000-2006. V rámci tohoto programu je k dispozici částka 855 milionů eur pro všechny členské státy. Cílem programu je podpořit aktivní „evropské“ občanství mladých lidí, posílit vzájemné porozumění a spolupráci v oblasti mládeže v různých zemích. Úkolem je posílit společenskou soudržnost v EU mezi mladými lidmi a přispět tak k jednoduššímu začlenění lidí s omezenými příležitostmi. NZDM mohou využít zdroje financování i z tohoto operačního programu. (European comission: Education and Youth: on-line)

26

3 Specifika obce Podle zákona č. 128/2000 sb., o obcích je obec (město) základním územním společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. K zajištění těchto potřeb je oprávněna vydávat obecně závazné právní předpisy. Orgány obcí jsou dány zákonem, některé jsou povinné, o jiných může obec určit, jestli je zřídí nebo ne. Základním povinným orgánem je zastupitelstvo obce. Má nejvýznamnější oprávnění stanovené zákonem – schvaluje obecně závazné vyhlášky obce, rozpočet a následně i závěrečný účet. Počet členů zastupitelstva závisí na počtu obyvatel obce. Dalším orgánem je rada obce. Je to výkonný orgán, vydává nařízení obce a projednává rozpočet při jeho sestavování. Počet členů rady je odvozen od počtu zastupitelů, nejmenší počet je pět. Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta. Starostu volí zastupitelstvo obce, kterému je také odpovědný. Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, rozhoduje v případech stanovených zákonem a vykonává přenesenou působnost.

3.1 Město Velká Bíteš Město Velká Bíteš je součástí mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko, který se řadí mezi největší mikroregiony v ČR. Město leží v Českomoravské vrchovině přibližně 35 km od jihomoravské metropole Brna. Dle územní nomenklatury město spadá do kategorie NUTS2 5 (obec) a je součástí kraje Vysočina (NUTS 3).

NUTS-Nomenklatura územních statistických jednotek slouží pro srovnání a analýzu makroekonomických ukazatelů členských zemí EU. Klasifikaci zavedl Eurostat (statistický úřad EU). (König, 2009) 2

27

3.2 Historie a současná situace města Počátky osídlení města jsou zaznamenány ke konci 12. století. První věrohodné písemné zmínky o městě jsou datovány do roku 1240. Městská práva byla osadě udělena v roce 1408 a Velká Bíteš tak oficiálně získala charakter města. (Doležel, 1995, s. 212) V současné době je správní celek města Velká Bíteš složen z vlastního města a devíti obcí. Celková rozloha spravovaného území je 47,31 km2, tj. 4 731 ha. Jedná se o tyto místní části: Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. (Geografické charakteristiky v ČR, on-line) Město je centrem kulturního, hospodářského a společenského života. Velká Bíteš spadá do kategorie malých měst, ale má široký, dlouhodobě utvářený spádový obvod. K datu 1. 1. 2013 bylo evidováno ve městě a okolních spravovaných obcích celkem 5024 obyvatel, z toho 976 dětí do 15 let a 4053 dospělých. Z celkového počtu obyvatel žilo ve Velké Bíteši 3439 dospělých a 835 dětí. (Zpravodaj města Velká Bíteš, 3/2013, s. 8) Město poskytuje svým obyvatelům dostatečné společensko-sociální zázemí. Obyvatelé okolních obcí dojíždějí do Velké Bíteše zejména za prací, za lékařskou péčí, do škol a na úřady.

3.3 Městský úřad a samospráva Město Velká Bíteš je obcí s pověřeným obecním úřadem dle přílohy č. 1 zákona č.314/2002 Sb. Úřad vykonává státní správu pro obvod určený vyhláškou č. 388/2002 Sb. Celkem tedy správní obvod tvoří 15 obcí. Mezi samosprávu patří sedmi členná rada města a jedenadvaceti členné zastupitelstvo města. Jednání zastupitelstva jsou veřejně přístupná, naopak jednání rady probíhají neveřejně. Úřad se člení na tři odbory (finanční, správní, výstavby a životního prostředí), jedno samostatné oddělení: a oddělení kanceláře tajemníka. (Město Velká Bíteš: oficiální portál města: on-line)

28

Tabulka 1: Počet obyvatel VB k 1. 1. 2013

Obec

Dospělí

Děti

Celkem

Velká Bíteš

3439

835

4274

Bezděkov

52

12

64

Březka

70

22

92

Holubí Zhoř

123

27

150

Jáchymov

72

20

92

Jestřabí

38

6

44

Jindřichov

62

13

75

Košíkov

144

33

177

Ludvíkov

35

4

39

Pánov

13

4

17

Celkem

4053

976

5024

Zdroj: Zpravodaj města Velká Bíteš, 3/2013

3.4 Současná nabídka volnočasových služeb ve Velké Bíteši Obyvatelé Velké Bíteše si mohou vybrat z širokého spektra zájmových klubů a sportovních činností, jež jsou dostupné přímo ve městě. V blízkosti centra města se nachází tenisové kurty, zastřešený zimní stadion, sportovní hala s posilovnou a fotbalové hřiště. Mezi další zájmovou činnost ve městě patří folklórní národopisný soubor Bítešan, který se skládá ze členů ve věku od 15 do 25 let. (Bítešan: on-line) Vlastníkem a provozovatelem výše uvedených zařízení je město, které na veškerou sportovní činnost přispívá nemalou finanční částkou. Na tělovýchovnou a zájmovou činnost byly během roku 2012 vynaloženy téměř dva miliony korun. (Plnění rozpočtu 12_2012: on-line) Zájmové organizace a sportovní kluby fungující ve Velké Bíteši, které se zaměřují svojí činností na mládež a údržbu tělovýchovných zařízení:

29

 FC Spartak – fotbalový klub.  HC Spartak – hokejový klub.  FbC Spartak – florbalový klub.  Sportovní gymnastika.  Tenis, stolní tenis.  Kulturistika, karate, judo a silový trojboj.  Volejbal, basketbal a další. (Tělovýchova a sport: on-line) Mimo jiné mají obyvatelé města možnost zajít do soukromých objektů jako je například dámské wellness centrum nebo se mohou stát aktivními členy rybářského svazu, včelařského nebo kynologického klubu. Další aktivitou, zejména pro děti, je turistický oddíl mládeže Bobrosvišti. (Turistický oddíl mládeže Bobrosvišti:on-line) Jako v každém menším městě i ve Velké Bíteši existuje sbor dobrovolných hasičů, který mohou navštěvovat děti již od 15 let, jak uvádí Horský. (2005)

3.5 Rozvoj služeb ve městě Město Velká Bíteš má sestavený rozvojový plán města, který byl vypracován na základě shromážděných informací. Tento plán stanovuje základní směry rozvoje města do roku 2013. Obsahem plánu je výčet aktivit, které by měly být naplněny za pomoci města, podnikatelských subjektů či neziskových organizací. Rozvojový plán města vymezuje tři problémové okruhy. Mezi tyto okruhy patří Kvalitní a zdravý život, Sociální a kulturní oblast a Cestovní ruch. Vzhledem k tématu práce je důležitý okruh B a to konkrétně Sociální a kulturní oblast, priorita B. 2: Kultura a volný čas, opatření B. 2. 1: Rozvoj volnočasových aktivit. V rámci tohoto opatření je úkolem především rozšířit nabídku společenských akcí a volnočasových činností pro obyvatele města. Dále je věnována pozornost volnočasovým a mimoškolním aktivitám, jako nejefektivnější součásti prevence drogových závislostí, alkoholismu, kriminality a dalších sociálně patologických jevů.

30

Mezi stanovené aktivity v rozvojovém plánu patří:  Iniciace a podpora volnočasových a mimoškolních aktivit zaměřených na děti a mládež. Podpora města k aktivitám NNO a spolků, které se věnují dětem a mládeži. 

Rozšiřování aktivit a akcí pro rodiče s dětmi.

 Rozšiřování volnočasové nabídky pro specifické cílové skupiny (např. senioři, matky na mateřské dovolené, zdravotně postižení, obyvatelé ohrožení sociálním vyloučením).  Podpora a realizace tradičních i nových společenských, kulturních a sportovních akcí.  Zkvalitňování služeb městské knihovny. (Rozvojový plán města Velká Bíteš: on line)

31

4 Praktická část V první části této bakalářské práce byla věnována pozornost především popisu služeb nízkoprahových zařízení, streetworku, charakteristice města Velké Bíteše a jejímu rozvoji služeb. V teoretické části bylo rovněž uvedeno několik dobře fungujících nízkoprahových center v kraji Vysočina. Pro dosažení komplexnosti práce, bude v praktické části proveden výzkum na téma „potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši“. Cílem tohoto výzkumu bude dát prostor vyjádřit se a možnost přispět k rozhodnutí vedení města Velká Bíteš, zda je zřízení nízkoprahového klubu v tomto městě potřebné či ne. K tomuto výzkumu byl použit dotazník.

4.1 Metodologie výzkumu Kapitola se zabývá metodologií výzkumu. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu, který byl realizován pomocí metody písemného dotazníkového šetření. Tato metoda je dle Gavory (2000) vhodným typem pro hromadné získávání údajů, která není časově náročná a umožňuje získat potřebné informace od většího počtu lidí. Dotazník obsahoval uzavřené otázky. Tento typ otázek nabízí dotazovaným vhodné odpovědi prostřednictvím hotových odpovědí. Dále se v dotazníku objevily polouzavřené otázky. Polouzavřené otázky jsou specifické tím, že nabízejí respondentům nejprve alternativní odpověď a poté žádají o vysvětlení v podobě otevřené otázky. Ve dvou případech byly použity dichotomické otázky, které dotazovaným nabízejí odpověď pouze ano/ne. (Gavora, 2000)

4.2 Charakteristika zkoumaného souboru Celkový počet dětí a mládeže ve věku 12-20 let ve Velké Bíteši a v okolních obcích ke dni 13. 3. 2013 činil 514.3 Během stanovení vzorku respondentů bylo přihlíženo k tomuto počtu, z tohoto důvodu zvolen kvótní výběr Kvótní výběr se podle Dismana (2002) používá u populace, kdy dbáme na stejné zastoupení několika složek. Během výzkumu bylo rozdáno celkem 190 dotazníků. Realizace výzkumu probíhala mezi žáky dru-

3

Údaj zjištěný na matrice ve Velké Bíteši dne 13. 3. 2013.

32

hého stupně základní školy, mezi studenty středního odborného učiliště Jana Tiraye a mezi dalšími náhodně vybranými obyvateli Velké Bíteše. Za hlavní výhodu bylo považováno zastihnutí respondentů v určitý čas a získání dostatečného počtu odpovědí. Z důvodu špatného nebo nekompletního vyplnění dotazníku bylo vyhodnoceno a interpretováno pouze 172 dotazníků, ze 190 rozdaných. Do finálního vyhodnocení bylo zařazeno celkem 172 respondentů, z toho 74 žen a 98 mužů. Nejhojnější zastoupení (98) mělo věkové rozmezí 12-14 let. Věkové rozmezí 15-17 let bylo zastoupeno 38 dotazovanými. Nejméně respondentů (36) bylo ve věkové kategorii 18-20 let. Graf č. 1: Respondenti dle věkových kategorií

Zdroj: vlastní zpracování

4.3 Proces výzkumu Cílem dotazníkového šetření bylo získat u souboru respondentů (dětí a mládeže z Velké Bíteše) informace, týkající se potřebnosti nízkoprahového klubu v tomto městě. Předmětem zjišťování bylo především, jakým způsobem tráví svůj volný čas a zda by tento klub navštěvovali, pokud by došlo k jeho zřízení ve městě. Respondenti, kteří se výzkumu zúčastnili, měli rovněž možnost ohodnotit vybrané aktivity, které by popřípadě v klubu uvítali.

33

4.4 Sestavení dotazníku Z důvodů jednodušší distribuce a zajištění anonymity, s ohledem na zvolené respondenty, byl zvolen tištěný dotazník. Byly předpokládány nedostatky znalostí u některých respondentů, ohledně řešeného tématu. Z tohoto důvodu byla v dotazníku uvedena stručná charakteristika nízkoprahového klubu. (viz. Příloha č. 1) Úvodní otázky (1-8) byly zvoleny uzavřenou formou s možností výběru jedné z nabízených odpovědí. Tato forma byla vybrána na začátek dotazníku díky snadnosti vyplnění. Další otázky (9, 10) byly náročnější na zamyšlení. Bylo zde požadováno vyjádření vlastního názoru, v případě označení jedné ze dvou odpovědí. Otázky byly záměrně umístěny v takové části dotazníku, která je považována za místo nejvyšší soustředěnosti respondenta, tedy uprostřed dotazníku. V otázce číslo 11 bylo úkolem respondentů, dle uvedených pokynů, ohodnotit stupněm zajímavosti nabízené aktivity, které by považovali za nejzajímavější nebo naopak nezajímavé, v případě, že by byl nízkoprahový klub ve Velké Bíteši zřízen. Mezi závěrečné otázky byly zařazeny identifikační údaje, někdy také označovány jako citlivé údaje. Tyto otázky se týkaly pohlaví a věku. Během sestavování dotazníku byl brán ohled na systematičnost otázek tak, aby na sebe jednotlivé otázky navazovaly, byly jednoznačné a srozumitelné. Špatné podání nebo kladení otázek by mohlo respondenta vést ke zmatení, které by mohlo negativně ovlivnit výsledky celého výzkumu.

4.5 Průběh výzkumu Před rozdáním dotazníků respondentům byl mezi příslušníky autorčiny rodiny předložen takzvaný pre-test dotazník. Cílem pre-test dotazníku bylo zjistit nedostatky ve formulaci, přehlednosti a jednoznačnosti kladených otázek. Menší nedostatky a nesrozumitelnosti byly opraveny a dotazník získal finální podobu. Následovalo kontaktování ředitele základní školy a zástupkyně ředitele středního odborného učiliště Jana Tiraye s žádostí o umožnění provedení dotazníkového šetření mezi jejich žáky. V obou případech byla odpověď kladná. Výzkum probíhal v období od 18. 3. do 25. 3. 2013.

34

Po skončení dotazování následovalo vyhodnocení výsledků a zpracování grafů a tabulek v programu MS Excel 2010. Výsledky byly rozděleny dle věkových skupin. Interpretací konečných výsledků výzkumu se zabývá kapitola výsledky výzkumu v další části práce.

5 Výsledky výzkumu Pro větší přehlednost a orientaci jsou výsledky výzkumu interpretovány pomocí grafů a tabulek. Kapitola je rozdělena podle jednotlivých otázek v pořadí, v jakém byly dotazovány. V kapitole chybí citlivé údaje, které již byly prezentovány. Jedná se o věkové složení a pohlaví respondentů. Otázka číslo 1: Víte, kde se nachází ve Vašem okolí nejbližší nízkoprahový klub? Cílem bylo zjistit, zda respondenti vědí, kde se v jejich nejbližším okolí nachází nízkoprahový klub. Drtivá většina, tedy 157 dotazovaných označila odpověď ne, nevím. Zbylých 15 respondentů odpovědělo ano. Pouhých 9 % dotazovaných ví, kde by mohli zařízení tohoto typu navštívit. Zajímavostí je, že všichni respondenti (15), kteří věděli, kde se nachází nejbližší NZDM, jsou studenty středního odborného učiliště Jana Tiraye. Tedy ani jeden žák základní školy nevěděl, kde by mohl nízkoprahový klub navštívit. Je nutné uvést, že nejbližší nízkoprahový klub se nachází pouhých 21 km (klub Wellmez ve Velkém Meziřící) od Velké Bíteše. Otázka č. 2: S nabídkou volnočasových aktivit (sportovní kluby, zájmové kroužky) ve Velké Bíteši jste: Úkolem této otázky bylo zjistit, jak jsou dotazovaní spokojeni s nabídkou volnočasových služeb ve Velké Bíteši. Volnočasovými službami byly myšleny zájmové kroužky, které jsou nabízeny v rámci základní školy, například keramický kroužek nebo basketbal. Tyto služby vyžadují pouze dobrovolný příspěvek a účast. Dále byla myšlena základní umělecká škola, která disponuje širokou nabídkou soukromých hodin hraní na hudební nástroje a nabízí možnost navštěvovat dramatický a výtvarný kroužek. Tyto zájmové činnosti jsou zpoplatněny a

35

docházka do nich je pak povinná. Mezi další aktivity byly zahrnuty sportovní činnosti, které jsou provozovány tělovýchovnou jednotou Spartak. TJ Spartak poskytuje svým členům sportovní halu a posilovnu sedm dní v týdnu. Dále je k této organizaci přidružen turistický oddíl mládeže Bobrosvišti pro děti od 6 do 16 let. Členové organizace TJ Spartak a TOM Bobrosvišti, kteří využívají nabízené služby, jsou povinni uhradit roční příspěvek organizaci, docházka je dobrovolná. Graf č. 2: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit ve Velké Bíteši


Z grafu č. 2 lze vidět, že 43 dotazovaných je spokojeno s nabídkou volnočasových aktivit. U druhé možnosti odpovědi spíše spokojen/á byl zaznamenán nejvyšší počet odpovědí (85). S nejmenším počtem odpovědí se setkala varianta odpovědi nespokojen/á. Počet 31 označení si získala odpověď spíše nespokojen/á. Lze tedy konstatovat, že spokojenost dotazovaných s nabídkou volnočasových aktivit ve městě značně převyšuje nad nespokojeností. Otázka č. 3: Jakým způsobem nejčastěji trávíte svůj volný čas? Otázka č. 3 měla za úkol zjistit, jak nejčastěji tráví dotazovaní svůj volný čas. Respondenti mohli označit pouze jednu variantu z nabízených možností. Varianty byly následující: jestli nejčastěji navštěvují hudební, výtvarný či dramatický kroužek, čtou knihy nebo se připravují do školy, věnují se aktivně sportu, hrají hry na počítači, surfují na inter-

36

netu, chodí do přírody, relaxují doma nebo svůj volný čas tráví s kamarády venku či na ulici. Záměrně byla zvolena možnost pouze jedné odpovědi, a to z důvodu zjištění nejčastějšího způsobu trávení volného času. Graf č. 3: Způsob trávení volného času


Z odpovědí vyplynulo, že nejčastějším způsobem, jak tráví děti a mládež svůj volný čas je hraní her na počítači. Této odpovědi dalo svůj hlas 40 %, tedy 68 ze 172 dotazovaných. Za hraním her na počítači následuje trávení volného času s kamarády venku nebo na ulici (35) a aktivní sportování (25) s rozdílem pouhých 10 odpovědí. Navštěvováním hudebního, výtvarného či dramatického kroužku tráví svůj volný čas pouhých 9 % respondentů. Četba knih nebo příprava do školy (10) a vycházky do přírody (9) se setkaly s téměř shodným počtem označení. Pouze 7 dotazovaných zvolilo za nejčastější způsob trávení svého volného času relaxaci či odpočinek doma. Surfování na internetu tvoří 1 %, bylo uvedeno pouze dvakrát, což lze považovat za velmi překvapující výsledek. Otázka č. 4: Nacházíte se teď v situaci, kdy potřebujete radu odborného pracovníka Celkem pozitivních výsledků bylo dosaženo po vyhodnocení této otázky. Drtivá většina dotazovaných (164) se podle svého mínění nenachází v období, kdy by potřebovali

37

vyhledat radu nebo pomoc odborného pracovníka. Uspokojivým faktem je, že všichni respondenti, jež označili za odpověď variantu ne, jsou žáky základní školy. Na druhé straně bylo zjištěno, že mezi studenty středního odborného učiliště Jana Tiraye je 6 mladistvých, kteří se nachází v obtížné životní situaci, jež vyžaduje radu nebo pomoc odborného pracovníka. Další dva respondenti, kteří zvolili odpověď ano, patří do skupiny náhodně zvolených respondentů. Otázka č. 5: Pokud máte nějaký problém, za kým jdete nejčastěji pro radu a porozumění? U otázky č. 5 bylo úkolem zjistit, za kým jdou dotazovaní nejčastěji pro radu a porozumění, pokud se potýkají s nějakým problémem nebo je něco trápí. Na výběr byly čtyři možné odpovědi: za kamarády, za rodiči, za učitelkou/ učitelem nebo za někým jiným. V případě označení čtvrté varianty odpovědi za někým jiným, bylo po respondentech požadováno uvedení konkrétní osoby. Graf č. 4: Odpovědi na otázku č. 5.


Z grafu č. 4 je zřejmé, že převážná většina dětí a mládeže jde pro radu a porozumění za svými rodiči. Na druhém místě se s druhým nejvyšším počtem odpovědí umístila varianta za kamarády. Celkem 24 ze 172 respondentů označilo možnost za někým jiným.

38

V rámci této odpovědi uvedlo 16 respondentů svého přítele či přítelkyni jako osobu, která jim poskytuje radu a porozumění. Dalších 6 účastníků výzkumu uvedlo, že si své problémy vyřeší sami. Ve dvou odpovědích byla zaznamenána odpověď, že se dotazovaní s žádnými problémy dosud nepotýkali. Zbylé 4 odpovědi byly zjištěny u možnosti za učitelem či učitelkou. Tyto odpovědi byly ze strany žáků základní školy. Otázka č. 6: Kouříte cigarety? Tato otázka byla zaměřena na zkušenost s cigaretami. U otázky bylo považováno za důležité rozdělení dotazovaných podle věku. Graf č. 5: Kouříte cigarety?


Údaje v grafu č. 5 vcelku zřetelně ukazují zkušenosti celkového zkoumaného souboru a jejich zkušenosti s cigaretami. Nejvyšší počet odpovědí byl vypozorován u odpovědi ne, nikdy jsem to nezkusil/a. Tato skutečnost je velmi překvapující, protože ji označilo celkem 45 % dotazovaných, tedy 77. U odpovědi ne, ale zkusil/a jsem to, byl zaznamenán druhý nejvyšší počet označení, téměř shodný s předchozí možností, a to celkem 73. Pouhých 6 % (10) z celkového počtu dotazovaných kouří občas. Zbývajících 7 % (12) kouří každý den minimálně jednu cigaretu.

39

Následující graf zobrazuje zkušenosti s cigaretami podle věku. Z grafu č. 6 lze vyčíst, že největší zkušenost s kouřením cigaret mají děti ve věku od 18 do 20 let. Naopak nejmenší zkušeností oplývají děti ve věku 12-14 let. Graf č. 4: Zkušenosti s cigaretami podle věku.


Otázka č. 7: Pijete alkohol? Cílem sedmé otázky výzkumu bylo zjistit zkušenosti cílové skupiny s alkoholem. Stejně jako v předchozí otázce bylo považováno za důležité rozdělit tyto skutečnosti do tří věkových kategorií.

40

Graf č. 7: Pijete alkohol?


Graf č. 7 vypovídá o časté zkušenosti s alkoholem. Celkem 9 % (15) zúčastněných konzumuje alkohol pravidelně. Dalších 37 % (64) zvolilo odpověď, že alkohol pijí občas, (většinou u příležitosti nějaké oslavy či významného dne). Respondenti, kteří nikdy neochutnali alkohol, tvořili celkem 20 % (34) z celku. Zbývajících 34 % (59) označilo odpověď, že alkohol nekonzumují, ale v minulosti jej ochutnali. Graf č. 8: Zkušenosti s alkoholem podle věku


41

Z grafu zkušeností s alkoholem podle věku vyplývá, že nejčastějšími konzumenty alkoholu, kteří pijí pravidelně, je mládež ve věku 18-20 let. Nejmenšími zkušenostmi v konzumaci alkoholu oplývá skupina dětí ve věku 12-14 let. Převážná většina z této věkové kategorie nikdy alkohol neochutnala nebo ho nepije, ale již jej zkusila. Otázka č. 8: Zkusil/a jste někdy nějakou návykovou látku například marihuanu, hašiš, pervitin, LSD nebo jiné? Mezi respondenty se objevovala i zkušenost s návykovými látkami. Za návykové látky byly v dotazníku uvedeny například: marihuana, hašiš, pervitin, LSD a jiné. Největší část vyřazených dotazníků z důvodu neúplnosti vyplnění byla z důvodu nekorektních odpovědí u této otázky. Z celkového počtu respondentů uvedlo 7 % (12) odpověď, že mají zkušenost s nějakou návykovou látkou. Celkem 160 krát byla označena odpověď ne. Navzdory kladným odpovědím je tento fakt vcelku uspokojivý. Otázka č. 9: Zaujala Vás myšlenka nízkoprahového klubu pro děti a mládež, který je výše popsán? U této otázky bylo cílem zjistit, zda dotazované nějakým způsobem zaujala myšlenka nízkoprahového klubu. Nízkoprahový klub byl pro lepší korektnost odpovědí stručně popsán v úvodní části dotazníku. V případě, že respondent uvedl odpověď ano, bylo požadováno uvedení důvodu, co jej na tomto zařízení zaujalo nejvíce. U této otázky byla shledána převážná část odpovědí jako kladná. Celkem 131 účastníků výzkumu uvedlo, že je myšlenka zaujala. Jako nejčastější důvod, proč je tato myšlenka zaujala, byly uváděny následující odpovědi:  „Že by se tady zavedlo konečně něco užitečného pro mládež. (46x)  Že by se tady zřídilo něco, co by sloužilo pro děti. (17x)  Zajímavá možnost jak trávit volný čas. (10x) 

Nabízí spoustu věcí, které doma každý nemá. (8x)

 Je pro všechny“ (7x)  Jiné odpovědi.

42

Otázka č. 10: Pokud by byl nízkoprahový klub ve Velké Bíteši – navštěvoval/a byste jej? Odpovědi na otázku číslo 10 byly považovány za jednu ze stěžejních částí celého výzkumu. Týkaly se potenciální návštěvnosti nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši za předpokladu, že by byl tento klub zřízen. Na výběr měli dotazovaní tři možnosti odpovědí. První možnou odpovědí bylo ano, pravidelně, další možností bylo ano, občas a poslední možnou odpovědí bylo ne, nenavštěvoval/a. V případě, že respondent označil poslední z nabízených odpovědí, bylo po něm požadováno uvést důvod, proč by toto zařízení nenavštěvoval. Graf č. 9: Odpovědi na otázku č. 10


Odpovědi získané zpracováním otázky č. 10 byly překvapivé, vzhledem ke kladnému přístupu a zájmu v předchozí otázce, která se týkala sympatií s myšlenkou nízkoprahových klubů. Pouhých 6 dětí by navštěvovalo tento klub pravidelně. Důležité je zmínit, že všichni tito zájemci jsou ze základní školy. Dalších 74 zúčastněných by klub občas navštívilo. Drtivá většina (92) však uvedla jako svoji odpověď možnost ne, nenavštěvoval/a. Nejčastější důvody, proč by nenavštěvovali nízkoprahový klub, byly následující:

43

 Nemám čas. (21x)  Mám plno svých koníčků. (14x)  Můžu trávit volný čas jinak. (12x)  Asi by mě to nebavilo. (9x)  Protože o tom neví moc lidí. (9x)  Volný čas trávím s kamarády. (7x) 

Volný čas trávím se svojí rodinou. (5x)

 Sportuju, nemám čas. (3x)  Ulice mi stačí. (3x)  Nemám žádný důvod. (4x)  Jiné odpovědi. Otázka č. 11: Pokud by byl takový klub ve Velké Bíteši provozován, jaký druh aktivity, byste v něm uvítal/a? Cílem této otázky bylo zjistit jaká činnost, z obecně nabízených aktivit, v rámci nízkoprahových klubů je pro cílový soubor potenciálních klientů zajímavá či nezajímavá. Graf č. 10: Odpovědi na otázku č. 11


44

Tabulka č. 2: Ohodnocení atraktivity nabízených služeb

Druh aktivity

nejzajímavější zajímavé méně zajímavé nezajímavé

pomoc při doučování

63

69

25

15

rada odborných sociálních pracovníků

37

63

42

30

možnost být členem klubu

69

52

37

14

výlety do přírody

72

66

26

8

bezplatné poradenství

58

62

28

24

poznání nových lidí a kultur

87

48

33

4

pořádání akcí pro veřejnost nebo pro vrstevníky

55

60

48

9

preventivní besedy (na téma bezpečnost, aj.)

23

59

72

18

promítání filmů

115

33

18

6


Za nejzajímavější aktivitu bylo zjištěno „promítání filmů“. Tuto aktivitu si vybralo jako nejzajímavější 115 respondentů. Další aktivitou, jež dokázala dotazované zaujmout, bylo“ poznávání nových lidí a kultur“, kterou za nejzajímavější označilo 87 respondentů. Mezi další nejzajímavější označené aktivity, které stojí za zmínku, patří „výlety do přírody (72), možnost být členem klubu (69) a pomoc při doučování (63)“. Nejméně zajímavou aktivitou byla pro respondenty „rada odborných sociálních pracovníků (30). Za druhou nejvíce nezajímavou aktivitu nejčastěji respondenti (24) označili „bezplatné poradenství“. Mezi méně zajímavé aktivity se dostaly i preventivní besedy například na téma bezpečnosti nebo kriminální prevence. Nad těmito výsledky se lze pozastavit, protože právě tyto aktivity by měly být nedílnou součástí nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Je samozřejmě nutné, podívat se i na výsledky (viz. tabulka č. 2) u zbývajících aktivit, jež měli respondenti ohodnotit.

45

Otázka č. 12: V současné době žijete: Úkolem poslední otázky dotazníku bylo zjistit, v jaké rodině respondenti žijí. Na výběr bylo ze čtyř možností. První možnost „v úplné rodině“ znamená rodinu, kde žijí oba vlastní rodiče. Varianta odpovědi „v neúplné rodině“ znamená, že v rodině žije jeden vlastní rodič a druhý rodič je buď nevlastní, nebo z nějakého jiného důvodu chybí, tímto důvodem může být například rozvod nebo úmrtí. Třetí odpověď „v pěstounské péči“ je vcelku jednoznačná a nevyžaduje bližší specifikaci. Poslední možná odpověď „bez rodičů“ znamená, že dotazovaný žije sám, s přítelkyní nebo s někým jiným, kdo není členem rodiny. Na základě šetření bylo zjištěno, že ani jeden z respondentů nežije v pěstounské péči. Nejpočetnější zastoupení z celého zkoumaného vzorku bylo vysledováno u odpovědi v úplné rodině. Tuto odpověď označilo celkem 123, z celkového počtu 172 dotazovaných. V neúplné rodině žije 47 jedinců. Pouze 2 respondenti žijí bez rodičů. Tento fakt není překvapivý vzhledem k tomu, že výzkum probíhal mezi dětmi a mládeží do 20 let.

46

6 Diskuze Následující diskuze se bude vztahovat k výsledkům, které byly zjištěny v rámci dotazníkového šetření. Na úvod je třeba uvést, že 91 % dotazovaných neví, kde se nachází nejbližší nízkoprahové centrum. Nejbližší nízkoprahové centrum se nachází ve Velkém Meziřící vzdáleném 21 kilometrů od Velké Bíteš. Otázka byla záměrně položena z důvodu zjištění, zda se cílová skupina (děti a mládež ve věku 12-20 let) zajímá o zařízení tohoto typu. Dále také jestli by věděli, kde a jakým způsobem mohou tyto poskytované služby vyzkoušet. Pozitivní je zjištěná spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit, která značně převyšuje nad nespokojeností. Tento fakt je kladný zejména pro vedení města Velké Bíteše. Troufám si tvrdit, že nabídka ze strany města je velice pestrá a nedá se považovat za finančně náročnou. Bylo zjištěno, že nejvíce volného času stráví děti a mládež u svého počítače a to formou hraní počítačových her. U této otázky bylo překvapivým zjištěním, že pouze 1% z celkového počtu dotazovaných tráví svůj volný čas surfováním na internetu. Tento fakt lze považovat za pozoruhodný, vzhledem k zaznamenanému rozvoji sociálních sítí. Výsledky však mohou být zkreslující, pokud se přihlédne k tomu, že respondenti měli za úkol označit pouze jednu z nabízených možností a to činnost, jež dělají nejčastěji. Dále bylo zjištěno, že 20 % dotazovaných tráví svůj volný čas na ulici. Pokud by byl klub ve Velké Bíteši provozován lze označit těchto 20 % za potenciální uživatele této služby. V další části bylo úkolem zjistit u dotazovaných jejich zkušenosti s alkoholem, cigaretami a návykovými látkami. Během zpracovávání výsledků odpovědí u těchto otázek bylo považováno za nutné rozlišit zkušenosti dle věkových skupin. Na základě výsledků lze konstatovat, že v každé věkové skupině byly zjištěny určité zkušenosti. Alarmujícím faktem však byla vypozorovaná zkušenost s alkoholem a cigaretami již od věku 12 let. Tento fakt je znepokojivý, protože v ČR je prodej alkoholu a cigaret do 18 let nelegální. (Sovinová, Csémy, 2003) Myšlenka nízkoprahového klubu zaujala 131 dotazovaných. Nejčastějším důvodem upoutání zájmu respondentů bylo, že nabízí jinou možnost trávení volného času, je bezplatná a je pro všechny. Tento pozitivní výsledek však vzápětí vyvrátilo zjištění, že pouhých 6 respondentů by navštěvovalo klub pravidelně. Zároveň byl zjištěn vysoký počet

47

záporného přístupu k nabízeným službám. Jako nejčastější důvody tohoto negativního postoje k nízkoprahovému klubu byly uvedeny: trávení volného času s kamarády nebo jiný způsob trávení volného času. Dotazovaní dále uvedli, že k nenavštěvování nemají žádný důvod. Závažným důvodem pro tento záporný přístup by mohla být nedostatečná informovanost o NZDM nebo psychologické bariéry, a to zejména v zacílení skupiny uživatelů. Současně bylo v dotazníkovém šetření zjišťováno, jaký druh aktivity by dotazovaní uvítali, pokud by byl klub ve Velké Bíteši provozován. Za nejatraktivnější aktivitu považovali respondenti promítání filmů, poznání nových lidí a kultur a výlety do přírody. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že zřízení nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši není v současné době zcela akutní. Tento fakt je způsoben neprojeveným zájmem o služby tohoto typu. Město se svým počtem obyvatel řadí mezi menší města. To by mohlo způsobit, že by nebylo možné docílit anonymity, kterou klub nabízí. Dalším problémem by mohlo být poskytnutí prostorů pro klub, protože město v současné době nedisponuje volnými prostory. V neposlední řadě by mohl vzniknout problém s financováním provozu klubu, jelikož ve městě v současné době probíhají rozsáhlé a finančně náročné rekonstrukce. Tento problém by mohl být vyřešen spoluúčastí na financování například ze strany kraje Vysočina, fondů EU nebo soukromých podnikatelských subjektů.

7 Doporučení Na základě zjištěných výsledků doporučuji členům zastupitelstva: 1. Zhotovení analýzy potřeb mezi dětmi a mládeží ve věku 10-20 let. 2. Více aktivního přístupu k problematice s mládeží. Tento způsob by bylo možné řešit formou vytvoření určité skupiny, která by byla složena z členů zastupujících jednotlivé složky. Skupinu by mohli tvořit například: policejní příslušník, člen zastupitelstva města, pedagog či zástupce ze základní školy, popřípadě i ze středního odborného učiliště a zástupce sportovních oddílů, provozovaných pod záštitou města. Hlavním cílem této skupiny by bylo zvýšení efektivity realizace služeb pro mládež, popřípadě plánování rozvoje dalších služeb pro děti a mládež.

48

8 Závěr Především na rodičích a škole závisí, aby byli mladí lidé vedeni k aktivnímu trávení volného času. Cílovou skupinu nízkoprahových center tvoří převážně adolescenti. Právě toto životní období s sebou přináší překážky nejen ve fyziologickém rozvoji, ale hlavně v psychickém. Pokud dojde k selhání ze strany rodičů nebo někoho jiného, je jedinec nucen hledat útěchu či pochopení někde jinde. Nejčastějším „útočištěm“ sociálně vyloučených lidí se tak stává ulice. NZDM byla zřízena, aby nedocházelo k bezvýznamnému toulání dětí a mládeže po ulicích, ale aby byl jejich čas efektivně využit například tím, že se aktivně zapojí do programu, jež tato centra nabízí. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je potřebné vybudovat nízkoprahový klub ve městě Velká Bíteš. V teoretické části byly za pomoci odborné literatury a jiných zdrojů uvedeny informace o NZDM, mládeži a volném času. Zároveň práce obsahuje několik kapitol, které přibližují další fakta spojená s provozováním nízkoprahových zařízení. V této části je rovněž stručný popis města Velká Bíteš, městského úřadu, samosprávy města a je zde zmíněn rozvojový plán. Praktická část se zabývala výhradně výstupy z dotazníkového šetření. Předmětem zjišťování bylo, jak vnímá cílová skupina (děti a mládež ve věku 12-20 let) současnou nabídku volnočasových aktivit. Dále bylo zjišťováno jejich podvědomí a postoj k nízkoprahovým zařízením, zkušenosti s cigaretami, alkoholem či jinými návykovými látkami. Hlavním cílem bylo zjistit, zda by o toto zařízení měli děti a mládež ve Velké Bíteši zájem. Následně byly výsledky z dotazníkového šetření prezentovány pomocí grafů a diskutovány v závěrečné části práce. NZM hrají významnou roli při práci s mládeží. Zároveň jsou tato zařízení velmi atraktivní pro svoji cílovou skupinu. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, myšlenka NZDM byla zajímavá po většinu respondentů, ale velká část dotazovaných by služby tohoto zařízení nevyužívala. Je nutno vzít v úvahu, že respondenti na počátku dotazování měli nedostatečný přehled o tom, co vlastně nízkoprahová centra jsou a na jakém principu fungují. Většinu informací získali až při vyplňování dotazníků. Zůstává tedy otázkou, jaké by byly výsledky, kdyby informovanost respondentů byla na vyšší úrovni. Tento problém

49

považuji za významný. Je nutné tuto neznalost v budoucnosti odstranit. Z tohoto důvodu doporučuji větší informovanost o zařízeních tohoto typu. Město svým obyvatelům umožňuje sdělit jakékoliv připomínky ke své činnosti. Náměty či připomínky lze oznámit prostřednictvím diskusního fóra. Fórum je možné navštívit na oficiálních stránkách města nebo na stránkách kulturně společenského portálu Bíteššsko.com. Volnočasovými aktivitami ve městě Velká Bíteš se zabývá zejména radní pro sport a pro kulturu. Nezanedbatelnou skupinu, která se aktivně podílí na kulturním životě, tvoří obyvatelé města. V současné činnosti radních postrádám více zájmu o efektivní analýzu současného stavu potřeb místní mládeže, k čemuž by mohla malým dílem přispět i předkládaná bakalářská práce. Potřebnost nízkoprahového klubu rozhodně nelze pro město zavrhnout, pro mládež je zcela jistě přínosné. Je tedy nezbytné věnovat větší pozornost propagaci těchto zařízení. Pozornost je nutné směřovat zvláště na skupiny, pro které využívání výše zmíněných center připadá nejvíce v úvahu. Zároveň je nutné vzbudit důvěru a zájem u potenciálních klientů.

50

9 Seznam použitých zdrojů 9.1 Literární zdroje BEDNÁŘOVÁ, Zdena a Lubomír PELECH. Sociální práce na ulici: Streetwork. 2000. vyd. Brno: Doplněk, 2000, 102 s. ISBN 80-7239-048-1. ČECHLOVSKÝ, J. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (volnočasová aktivita nebo sociální služba?). Hradec Králové. PdF UHK, 2005, 99 s. Diplomová práce. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. Dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 374 s. ISBN: 80-246-0139-7. DOLEŽEL, J.: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov). s. 201-217, ArchHist 20, 1995, 212 s. DUFFKOVÁ, J., URBAN, L., Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 237 s. ISBN 80-738-0123-X. FYSON, Anthony a Collin WARD. Streetwork: the exploding school. Boston: Routledge and Kegan Paul Ltd, 1973. 143 s. ISBN 0-7100-7693-5. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Pido, 2000. 207 s. ISBN: 978-80-3715-185-0. HERZOG, Aleš. Nízkoprahovost v akci aneb jak pracovat s prahy. In Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. 2. vyd. s. 177-189. Editor Petr Klíma. [Praha: Česká asociace streetwork, 2009, 359 s. ISBN 978-80-254-4001-8. HORSKÝ, Jaroslav. Sbor dobrovolných hasičů 1850-2005 Zákupy. [s. l.] : [s. n.], 2005. HOFBAUER, B., Děti, mládež a volný čas. Vyd.1 Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 807178-927-5.

51

KALOUSEK, Luděk. Role profesionálního terénního pracovníka. In: Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. 2. vyd. s. 127-140. Editor Petr Klíma. [Praha: Česká asociace streetwork, 2009, 359 s. ISBN 978-80-254-4001-8. KLÍMA, P., JEDLIČKA, R., NĚMEC J. Děti a mládež v obtížných životních situacích: nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí. Vyd. 1. Praha: Themis, 2004, 478 s. ISBN 80-731-2038-0. KÖNIG, P. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu. 2. aktualit. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 630 s. ISBN 978-80-7400-011-9. KRAUS, Blahoslav. Středoškolská mládež a její svět na přelomu století. Brno: Paido, 2006, 156 s. ISBN 80-731-5125-1. LANGMEIER, Josef a Dana KREJČÍŘOVÁ. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha:

Grada,

2006,

Psyché

(Grada).

368

s.

ISBN

80-247-1284-9.

MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. 1. vyd Praha: Portál, 2003, 287 s. ISBN: 807178-549-0. MATOUŠEK, Oldřich a Andrea MATOUŠKOVÁ. Mládež a delikvence: možné příčiny, struktura, programy prevence kriminality mládeže. 3. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2011, 336 s. ISBN 978-807-3678-258. PETRUSEK, Miroslav a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník: 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996, s. 1627. ISBN 80-718-4310-5. PYŠŇÁKOVÁ HRÁČKOVÁ, Michaela. Reconceptualising ‘mainstream’ youth: an examination of young people's consumer lifestyles in the Czech Republic. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, EDIS: ediční řada disertačních prací Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Sv. 9. 216 s. ISBN 978-802-1060-272. REAMER, Frederic G. Social work values and ethics. New York: Columbia University Press, c1995, xii, 217 p. ISBN 02-310-9991-6.

52

RHODES, Tim. Terénní práce s uživateli drog: zásady a praxe. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 1999, 70 s. ISBN 80-8583-471-5. ROBERTSON, S. Youth Clubs, Association, Participation, Friendship and Fun! Dorset: Russell House Publ., 2005, 156 p. ISBN: 1-903855-38-1. SAK, P., SAKOVÁ K. Mládež na křižovatce: sociologická analýza postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2004, 240 s. ISBN 80-863-2033-2. SHALE, Michael Carr-Gregg a Dana KREJČÍŘOVÁ. Adolescence: a guide for parents. 2., aktualiz. vyd. Sydney: Finch, 2002, Psyché. 368 p. ISBN 18-764-5135-1. SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010. 281 s. ISBN 80-247-2907-5. SOVINOVÁ, H., CSÉMY L., Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2003, 96 s. ISBN 80-707-1230-9. SVOBODA, Ing Michal. Sociálně-pedagogické přístupy s "neorganizovanou mládeží " v nízkoprahových zařízeních a otevřených klubech pro děti a mládež. České Budějovice, 2007. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Doc. Mgr. Michal Kaplánek, ThD. SYROVÝ, Petr. Subkultura jako specifická cílová skupina. In: Kontaktní práce: antologie textů České asociace streetwork. 2. vyd. s. 103-117. Editor Petr Klíma. [Praha: Česká asociace streetwork, 2009, 359 s. ISBN 978-80-254-4001-8. ŠANDOR, J. 2005a. Nízkoprahové programy pre deti a mládež. In: BARTOŇOVÁ, M., ŠANDOR, J. Eds. 2005. Nízkoprahové programy pre deti a mládež. Bratislava: Nadácia mládeže Slovenska, str. 13-19. 130 s. ISBN: 80-969348-0-5. ŠERÁK, Michal. Zájmové vzdělávání dospělých. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 207 s. ISBN 978-80-7367-551-6.

53

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8. Zpravodaj, Město Velká Bíteš, Vyd. 3/2013, s. 13, Klub kultury města Velká Bíteš, EUROTISK, 50 s.

9.2 Odborné časopisy KLÍMA, P., Práce s neorganizovanými dětmi a mládeží a její nízkoprahové souvislosti. Éthum, 2003, č. 4, s. 40. SCHMIDOVÁ K., Definice dětí ulice. Éthum, 2000, Sborník k programu Děti ulice a děti na ulici, č. 27.

9.3 Zákony a předpisy Zákon č. 108/2006 sb. O sociálních službách. Zákon č. 128/2000 sb. O obcích. Zákon č. 218/2000 sb. O rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla.) Zákon č. 314/2002 sb. O stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

9.4 Internetové zdroje Bítešan.

In: Bítešan

[online].

2011

[cit.

2013-01-02].

Dostupné

z:

http://www.bitessko.com/kulturni-zona/folklor/bitesan-20. Diecézní charita Brno. In: Ponorka-nízkoprahové zařízení pro děti a mládež [online]. 2012 [cit.

2013-03-24].

Dostupné

z:

http://www.ponorka.ecn.cz/.

54

Česká asociace streetwork (2006): Streetwork a nízkoprahové kluby. Praha: Streetwork.cz, oborový portál o nízkoprahových sociálních službách a zařízeních. [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=261&site=cas European Comission: Education and Youth. EU Youth Strategy [online]. 2010, [cit. 201302-15]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/youth/policy/eu-youth-strategy_en.htm. Evropská komise: Mládež v akci. Všeobecné informace o programu Mládež v akci [online].

2007,

č.

1,

s.

147

[cit.

2013-03-22].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/youth/documents/guide13_cs.pdf. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prioritni-osa-3socialni-integrace-a-rovne-prilezitosti. EZOP: Sdružení Nové Město na Moravě. In: EZOP - Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež [online].

2010

[cit.

2013-02-01].

Dostupné

z:

http://www.sdruzeninovemesto.cz/ezop.php?t=2. Geografické charakteristiky území v ČR. In: Oblast Bílého potoka [online]. 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: www.geography.cz. Klub Zámek: Barák: Nízkoprahový klub [online]. 2007 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.klubzamek.cz/cz/barak_nizkoprahovy_klub.html?action=zrus_hledani. Kraj Vysočina: Letecký pohled - Velká Bíteš [online]. 2013 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://m.kr-vysocina.cz/letecky-pohled/g-9880/id_obrazky=16109&typ_sady=1&p1=6991 Město Velká Bíteš: oficiální portál města. Správní obvod [online]. 2011 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: .

54

Ministerstvo financí. Ministerstvo financí ČR [online]. 2005 [cit. 2013-03-01]. Neziskové organizace. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9#sspd. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Sociální služby. Zákon o sociálních službách [online]. 2006

[cit.

Dostupné

2013-02-04].

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Standardy kvality sociálních služeb – výkladový sborník pro poskytovatele. Výstupy z tematických diskusních setkání a práce odborných týmů pro

jednotlivé

oblasti.

2008.

Praha.

[cit.

2013-03-22].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/files/clanky/5966/4_vykladovy_sbornik.pdf. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Volný čas a prevence u dětí a mládeže. Praha: msmt.cz – oficiální web ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. 2012[cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/PDF/Volnycas.pdf. Nízkoprahový klub Nadosah. In: NZDM [online]. 2010 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.nadosah-nzdm.cz/. Nízkoprahový klub. In: Vrakbar Jihlava [online]. 2010 [cit. 2013-02-02]. Dostupné z: http://nzdm.vrakbar.cz/?page_id=19. Noviny z Velkého Meziříčí a okolí. In: Nízkoprah Wellmez byl slavnostně otevřen [online]. 8. 4. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.novinyvm.cz/2254-nizkoprahwellmez-byl-slavnostne-otevren.html. Oblastní charita Havlíčkův Brod. In: Nízkoprahové centrum pro děti a mládež Světlá nad Sázavou [online]. 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://hb.charita.cz/nabizenesluzby/sluzby-socialni/encecko-nizkoprahove-centrum-pro-deti-a-mladez/.

55

Oblastní charita Jihlava. In: Erko-nízkoprahové zařízení [online]. 2013 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://jihlava.charita.cz/NZDM/erko/. Oblastní charita Jihlava: Nízkoprahové kluby. In: Zastávka Telč: NZDM [online]. 2013 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://jihlava.charita.cz/NZDM/zastavka. Oblastní charita Jihlava. In: Vrakbar - nízkoprahový klub [online]. 2013 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://jihlava.charita.cz/NZDM/vrakbar/. Plnění rozpočtu 12_2012. Velká Bíteš [online]., 2013. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.vbites.cz/mestsky-urad-a-samosprava/mestsky-urad/odbor-financni. Pojmosloví nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. [online]. 2008 [cit. 2013-04-04]. Dostupné

z:

http://www.socialnisluzby.org/kvalita/standardy-

sluzby/CAS/files/CAS_Pojmoslovi_NZDM.pdf. Rozvojový plán města Velká Bíteš. In: Strategické dokumenty [online]. 2008. vyd. [cit. 2013-04-22].

Dostupné

z:

http://www.vbites.cz/images/stories/velkabites/investice_rozvoj/rozvojovy_plan/rozvojovy _plan_mesta_vb.pdf. Spirála. In: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež [online]. 2010 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://www.spiralapacov.cz/socialni-sluzby/. Strukturální fondy EU [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Fondy Evropské unie. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Informace-o-fondech- EU. Tělovýchova a sport. In: Oficiální portál města Velká Bíteš: Život ve městě [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.vbites.cz/cs/zivot-ve-meste/telovychova-a-sport. Turistický oddíl mládeže Bobrosvišti. In: TJ Sokol Velká Bíteš [online]. 2013 [cit. 2013-0328]. Dostupné z: http://www.bobrosvisti.estranky.cz/.

56

Wellmez: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. In: O nás [online]. 2011 [cit. 2013-0203]. Dostupné z: http://www.wellmez.cz/2-o-nas

10 Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1: Respondenti dle věkových kategorií. Graf č. 2: Spokojenost s nabídkou volnočasových aktivit ve Velké Bíteši. Graf č. 3: Způsob trávení volného času. Graf č. 4: Odpovědi na otázku č. 5. Graf č. 5: Kouříte cigarety? Graf č. 6: Zkušenosti s cigaretami podle věku. Graf č. 7: Pijete alkohol? Graf č. 8: Zkušenosti s alkoholem podle věku. Graf č. 9: Odpovědi na otázku č. 10. Graf č. 10: Odpovědi na otázku č. 11. Tabulka č. 1: Počet obyvatel VB k 1. 1. 2013. Tabulka č. 2: Ohodnocení atraktivity nabízených služeb. Obrázek č. 1: Letecký snímek města Velká Bíteš. Obrázek č. 2:NZDM ve Velkém meziříčí.

57

11 Seznam použitých zkratek ČR – Česká republika EU - Evropská unie MFČR - Ministerstvo financí České republiky MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek NZDM - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež USA – Spojené státy americké

58

12 Přílohy Příloha č. 1: Dotazník DOTAZNÍK POTŘEBNOST NÍZKOPRAHOVÉHO KLUBU VE VELKÉ BÍTEŠI Dobrý den, jsem studentka oboru regionálního rozvoje na Mendelově univerzitě. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího krátkého dotazníku, pomocí kterého bych ráda zjistila potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši. Dotazník je anonymní a odpovědi poslouží k vypracování mé bakalářské práce, případně také jako podnět pro zastupitele města. Na otázky prosím odpovídejte dle instrukcí, které jsou uvedeny jednotlivě u každé otázky. Přibližná délka vyplnění dotazníku je 10 minut. Děkuji Vám za pomoc a čas strávený vyplněním tohoto stručného dotazníku. Jana Rozmahelová Co je nízkoprahový klub? Nízkoprahová zařízení nabízejí dětem a mládeži spoustu možností, jak trávit jejich volný čas. Nabízí nespočet her, například stolní fotbal, stolní tenis, promítání filmů a jiné. Všem dětem jsou k dispozici pracovníci, kteří jim pomáhají dělat domácí úkoly nebo jim poskytují rady v obtížných životních situacích. Nízkoprahové kluby jsou určeny dětem a mládeži od 12 do 20 let, které svůj volný čas tráví v partě nebo touláním po ulici. Přijít do tohoto klubu mohou všichni – od jedničkářů, přes záškoláky, až po děti ze zvláštních škol. V každém klubu jsou daná pravidla, která zakazují šikanu, užívání alkoholických nápojů a drog. 1.

Víte, kde se ve Vašem okolí nachází nejbližší nízkoprahový klub? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a) ano, vím b) ne, nevím 59

2. S nabídkou volnočasových aktivit (sportovní kluby, zájmové kroužky) ve Velké Bíteši jste: (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a) spokojen/á b)spíše spokojen/á c) spíše nespokojen/á d) nespokojen/á 3. Jakým způsobem nejčastěji trávíte svůj volný čas? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

Navštěvuji hudební/ výtvarný/ dramatický kroužek.

b)

Čtu knihy nebo se připravuji do školy.

c)

Věnuji se aktivně sportu.

d)

Hraji hry na počítači.

e)

Surfuji na internetu.

f)

Chodím do přírody.

g)

Svůj volný čas trávím s kamarády venku, na ulici.

h)

Relaxuji nebo odpočívám doma Nacházíte se teď v situaci, kdy potřebujete radu nebo pomoc odborného

4.

pracovníka? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

ano

b)

ne

60

Pokud máte nějaký problém, za kým jdete nejčastěji pro radu a porozu-

5.

mění? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

za kamarády

b)

za rodiči

c)

za učitelkou/ učitelem

d)

za někým jiným, uveď za kým………………………………….

6. Kouříte cigarety? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

ano, každý den minimálně jednu cigaretu

b)

ano, občas

c)

ne, ale zkusil/a jsem to

d)

ne, nikdy jsem to nezkusil/a

7. Pil/a jste někdy alkohol? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a) ano, piju pravidelně b) ano, občas c) ne, ale zkusil/a jsem to d) ne, nikdy jsem to nezkusila 8. Zkusil/a jste někdy nějakou návykovou látku například marihuanu, hašiš, pervitin, LSD nebo jiné? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a) ano b) ne 61

9. Zaujala Vás myšlenka nízkoprahového klubu pro děti a mládež, který je výše popsán? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

ano

b)

ne

pokud jste označil/a ano, uveďte, co Vás na tomto zařízení zaujalo nejvíce ……………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….. 10. Pokud by toto zařízení bylo ve Velké Bíteši, navštěvoval/a byste jej? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a) ano, pravidelně b) ano, občas c) ne, nenavštěvoval/a pokud

jste

označil/a

možnost

ne,

nenavštěvoval/a

uveďte

důvod

proč……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………….… ……………………………………………………………………………… 11. Pokud by byl takový klub ve Velké Bíteši provozován, jaký druh aktivity, byste v něm uvítal/a? (ohodnoťte každou aktivitu stupněm zajímavosti, Hodnota: 1=nejzajímavější, 2= spíše zajímavé, 3=spíše nezajímavé, 4=nezajímavé)

62

Aktivita

Hodnota

a) pomoc při doučování

1

2

3

4

b) rada odborných sociálních pracovníků

1

2

3

4

c) možnost být členem klubu

1

2

3

4

d) výlety do přírody

1

2

3

4

e) bezplatné poradenství

1

2

3

4

f) poznání nových lidí a kultur

1

2

3

4

g) pořádání akcí pro veřejnost/ pro vrstevníky

1

2

3

4

h) preventivní besedy

1

2

3

4

1

2

3

4

(na téma bezpečnosti, kriminality aj.)

i) promítání filmů 12. V současné době žijete: (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

v úplné rodině (oba vlastní rodiče)

b) v neúplné rodině (jeden z rodičů je nevlastní nebo chybí) c)

v pěstounské péči

d) bez rodičů 13. Jaké je Vaše pohlaví? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

Žena

b)

Muž 63

14. Jaký je Váš věk? (vyberte prosím jednu z nabízených možností) a)

12 - 14 let

b)

15 - 17 let

c)

18 - 20 let

64

Příloha č. 2: Rozvojový plán města Velká Bíteš (Priorita B.2) Priorita B.2: Kultura a volný čas Opatření B.2.1: Rozvoj volnočasových aktivit Opatření je zaměřeno na řešení především neinvestičních aktivit podporujících nabídku společenských akcí a nabídku volnočasových a zájmových činností pro obyvatele města a místních částí. Nejdůležitější důraz bude kladen především na volnočasové a mimoškolní aktivity pro děti a mládež jako nejefektivnější součást prevence drogových závislostí, alkoholismu, kriminality a dalších sociálně patologických jevů. Aktivity:  Iniciace a podpora volnočasových a mimoškolních aktivit zaměřených na děti a mládež  Podpora města aktivitám NNO a spolků, které se věnují dětem a mládeži  Rozšiřování aktivit a akcí pro rodiče s dětmi  Rozšiřování volnočasové nabídky pro specifické cílové skupiny (např. senioři, matky na mateřské dovolené, zdravotně postižení, obyvatelé ohrožení sociálním vyloučením) B.2.1.5 Podpora a realizace tradičních i nových společenských, kulturních a sportovních akcí B.2.1.6 Zkvalitňování služeb městské knihovny Opatření B.2.2

Infrastruktura pro volný čas

Opatření se zaměřuje na řešení z větší míry investičních akcí směřujících do rozvoje infrastruktury pro volný čas, a to pro všechny věkové skupiny obyvatel města Velká Bíteš. 65

Úroveň celkové nabídky aktivně tráveného volného času pro obyvatele města a místních částí se odvíjí od technického stavu kulturní a sportovní infrastruktury města a místních částí. Aktivity:  Údržba a rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení ve městě a v místních částech  Výstavba, dovybavení a údržba dětských hřišť a pískovišť dle předpisů a norem  Rekonstrukce veřejných sportovních hřišť  Podpora vzniku zařízení a zázemí pro adrenalinové sporty a netradiční sporty (squash, skate-park, lanové centrum, horolezecká stěna, apod.) B.2.2.5 Podpora vytváření aktivit zaměřených na rozvoj zimních sportů B.2.2.6 Podpora aktivit fyzickým a právnickým osobám, NNO a spolkům v oblasti zkvalitnění technického stavu a vybavení volnočasové infrastruktury ( krytý bazén se saunou, apod.)

66

Příloha č. 3: Foto Velké Bíteše. Obrázek č. 2: Letecký snímek města Velká Bíteš.

Zdroj: Kraj Vysočina, letecký snímek – Velká Bíteš, on-line.

67

Příloha č. 4: Nejbližší NZDM ve Velkém Meziříčí. Obrázek č. 2:NZDM ve Velkém Meziříčí.

Zdroj: Noviny z Velkého Meziříčí a okolí, on-line.

68

Potřebnost nízkoprahového klubu ve Velké Bíteši

Recommend Documents