Stoupání od sedla Pindula
Pot, krev a slzy, právě tohle přislíbil bývalý ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill svým spoluobčanům na začátku druhé světové války a totéž mi mnohokrát přišlo na mysl při zdolávání strmých svahů dalších moravských hor – Beskyd. Na rozdíl od významného politika vám mohu přislíbit i mnohem víc – spoustu nádherných zážitků, překrásný terén a divokou přírodu.
Předem podotýkám, že trasa tak, jak je popsána, byla námi projeta, ale ne na jeden zátah. Počasí se postavilo proti, a tak jsme museli Beskydy navštívit vícekrát. Tedy museli – po prvním ochutnání tak moc chtěli! Je to krásný kraj, pro cyklistiku náročnějšího charakteru naprosto ideální, obývaný svéráznými, tvrdými, ale velmi příjemnými lidmi. Počasí tu ale umí být ještě tvrdší a rozhodně ne tak příjemné. A jeho změny jsou rychlejší než změny nálady ženy (pánové pochopí, ženy prominou). Protože Beskydy jsou hodně rozsáhlé a naše trasa se jimi proplétá důkladně, jde o putování na více dní, ideálně plánované na léto. S ohledem na snesitelnou délku článku a méně snesitelnou délku trasy pak řádky věnuji spíš popisu zajímavostí a konkrétní směr pohybu doporučuji dohledat v podrobném popisu a v mapce. Beskydy se vydáváme dobývat ze sedla Pindula, kde v létě staví místní cyklobus. Vyrážíme po modré značce směrem k Radhošti. Zlaté klasy podél pěšiny se líně
Pot, krev a slzy klátí látí v rytmu letního vánku a s nadhledem sledují edují naše pachtění. Prvotní nadšení z úvodních metrů přemůže nejpozději na okraji lesa přitažlivost zemská – prudký svah dává jasně najevo, že tohle budou opravdu hory. Noříme se do šera mezi stromy, tlačíme kola a klopýtáme přes desítky kořenů, doufajíc, že žádný nebude bludný. Začátek jaksepatří.
Střídavě zpod nohou či kol se nám zvedají oblaky prachu, paprsky slunce se do nás strefují mezi větvemi stromů či naplno na pasekách a zvířený prach se na nás vítězně lepí. Naštěstí takový terén netrvá nikdy věčně, svah dostává sjízdný charakter a již o poznání rychleji se škrábeme dál. Po pravici se nám objeví první výhledy na hřeben Beskyd s dominantou kostela
Moravskoslezské Beskydy Pohoří působí jako mohutné hradby nad Podbeskydskou pahorkatinou. Řeka Ostravice je svým údolím rozděluje na Lysohorskou a Radhošťskou hornatinu. Na území se rozkládá CHKO Beskydy. Nejvyšším bodem je Lysá Hora (1323 m n. m.). Nachází se zde četné mrazové sruby. Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy, jen některé hřebeny jsou holé. Květena je bohatá, subalpínská. V lesích žije vysoká zvěř, vyskytuje se tu občas i medvěd, vlci a rys, častěji pak bajkeři (v létě) a lyžaři (v zimě). informace » http://beskydy.org absolvovali » Sára Čermáková-Kováříková, Daniel Kovářík a příležitostní spolupocestní
Pustevny
42 ❙ VELO 11/2007
042_046_prejezd.indd 42
9.10.2007 15:52:49
na Radhošti. Jeho prohlídku zblízka ale zaplatíme nejen v české měně, ale také litry potu. V posledních stovkách metrů už máme dojem, že se pohybujeme proti kolmé stěně. Za kostelem ještě mineme sousoší praotců českých trempů, Cyrila a Metoděje, a dále se kocháme cestou, která se plynule houpe nahoru dolů, a výhledy vpravo na Vsetínské vrchy a vlevo na masív Beskyd, který nás čeká v příštích dnech. V těchto místech dávejte velký pozor, je zde zvýšený výskyt pěších turistů, tak ruce na brzdy! Užít si můžete na trase v jiných místech a bezpečněji.
Radhošť
Za sochou Radegasta, jehož nezaměnitelnou figuru najdete v okolí všude, včetně etiket oblíbeného nápoje, se odchýlíme na chvíli od pěší trasy a po kusech asfaltu prudce klesáme k dalšímu skvostu – kdysi úkryt poustevníků, Pustevny, byly dotvořeny nezaměnitelnou architekturou slovenského umělce Dušana Jurkoviče. Vedle potravy duševní tu máte mnoho možností i k nasycení fyzickému. A posílení je potřeba. Výjezd do sedla Tanečnice se totiž mění ve výšlap a tlačení kol. Skoro na vrcholu potkáváme kolegu s kolem, který naštvaně
Po hranici se Slovenskem
míří opačným směrem, že jej to tlačení už nebaví. Dělá chybu, ta fyzická námaha stála za to: na Čertově mlýně si zřejmě nějaký rohatý neposeda krátí dlouhé chvíle stavěním pagod a věží z kamenných placáků. Jejich prohlížením strávíme řadu chvil. Kolem jen šumí les, štěbetají ptáci a skoro se nechce pokračovat dál. Ale to by byla druhá chyba: dlouhý sjezd k Martiňáku, další horské chatě, mnohanásobně vyvažuje předchozí pochodové cvičení. Vůbec teď víc klesáme, než stoupáme, červená se dál vine mezi stromy a jen občas
alloy frame 20“
new
24“
LENNY B6R AGGY 24 G 16“ 20“ Distribútor v ČR BS MARKET, s.r.o. Sladovnická 4, 620 00 Brno tel.: +420 54 523 22 24
[email protected]
Cyklosport KERN Praha tel.: +420 60 2252 994
[email protected] Distribútor v SR
Velosport VALENTA Pelhřimov tel.: +420 56 5323 026
[email protected] Muroň Lubomír Lanškroun tel.: +420 46 5322 223
[email protected]
DEMA Senica, a.s. Dlhá 248, 905 01 Senica tel.: +421 34 6945 111
[email protected]
042_046_prejezd.indd 43
DROBEC GT DENNY B6R www.dema-bicycles.com VELO 11/2007 ❙ 43
www.cyklodema.cz 9.10.2007 15:53:20
U slovenských hranic
vykoukne na paseku. A to nás ještě čeká technická lahůdka! Podle mapy jsme na zelené připraveni na zpevněnou cestu, místo toho ale náhle jedeme mezi volnými kameny a závěrem se cesta mění prakticky v kamenné koryto potoka, od kol odstřikuje voda, oči čtou stopu před předním kolem, tlumiče odhazují svoji inteligenci a otvírají se naplno, brzdy se místy zakusují do kotoučů a náš dnešní zážitek je dokonalý.
Dojezd do Bílé po lesní cestě (možno i po silnici) je již bezproblémový. Na závěr dne podle nátury můžete navštívit místní dřevěný kostel v severském stylu a děkovat pánu bohu za to, že jste jízdu přežili, nebo zaparkovat kolo v místním hotelu a nad vhodným nápojem probírat zážitky. Z Bílé na pohraniční hřeben se můžete dostat lehce místní lanovkou nebo namáhavěji po cyklotrase 6176 a žluté značce. Je to celkem poho-
Pagoda na Čertově Mlýnu
INFO trasa » ze sedla Pindula po modré turistické značce (dále jen TZ) a neznačenou cestou na červenou TZ, po té na Radhošť. Modrá TZ na Pustevny, spojkou po zelené do sedla Tanečnice, vzhůru po červené a dlouhým sjezdem zelenou na Martiňák. Dále červenou na rozcestí, žlutou spojkou na zelenou a po ní do údolí. Kousek po žluté, neznačenou cestou doleva do Bílé. Dále po cyklotrase 6176 na Salajku, žlutou na Bumbálku, odtud po červené hraniční trase na Konečnou, Sulov a Bílý Kříž. Po modré sjezdem na Ježanky a dál po červené Lysá Hora, kus zpět stejnou trasou, neznačenou cestou kolem Ivančeny na červenou a dolů do údolí, po cyklotrase 46 na žlutou, vzhůru na Prašivou, po hřebeni po červené až na žlutou a spojkou na modrou, sjezd k Javorovému. Sjezd po modré do Guty-Rucki.
charakter » často techničtější singletracky nebo kamenité cesty, velké a mnohdy strmé převýšení délka » zhruba 150 km zajímavosti » Radhošť, Radegast, Pustevny, Čertův mlýn, kostel Bílá, Lysá Hora, Ivančena, Prašivá, Javorový občerstvení » Pustevny, Martiňák, hotel Pokrok Bílá, Bumbálka, Beskyd, Bílý Kříž, Lysá Hora ubytování » hotel Pokrok Bílá, tel. 558 690 064, Bílý Kříž, tel. 556 850 507, horská chata v Prašivé, tel. 558 438 084 cykloservisy » AZ Cyklo Sport, FrýdekMístek, tel. 558 626 119, Jump Sport Plus, Frýdek-Místek, tel. 558 639 695 mapy » ShoCart č. 154 – Moravskoslezské Beskydy, 1:60 000
dový výjezd, jen v samém závěru prudší a techničtější. Dojedete na Bumbálku, přes kterou vede silnice na Slovensko. My ale odbočíme doleva a hodně, opravdu hodně dlouho pojedeme po hraničním hřebeni. Řečeno s klasikem, cesta byla suchá, místy mokrá. Hlavně ale nejedeme snad ani deset metrů po rovině, z kopce do kopce a tak pořád dokola, občas i naopak. Že ale bajkování není v kole, ale v jezdci, tady dosvědčí nádherně naši kamarádi, kteří nám dělali společnost. Vidět ve sjezdu, kde mnozí kola vedou, krosové kolo s úzkými plášti a jeho naprosto spokojeného jezdce, jak jej řídí stejně lehce jako na asfaltu, stojí za to. Stejně jako užaslé pohledy majitelů odpru-
44 ❙ VELO 11/2007
042_046_prejezd.indd 44
9.10.2007 15:53:40
Nahoru...
žených kol, když se kolem nich prořítí jezdec na letitém Treku s pevnou ocelovou vidlicí a cantilevery… Na dotaz, jak to dokáže, pak má jednoduchou odpověď: „Pevná vidlice nevadí, nesmíš jen držet pevně řídítka, jen je tak lehce objímat, přidržovat, aby tě netloukly do rukou, ale v dlani se hýbaly. A zbytek odpéruješ nohama… Prostě necháš kolo jet.“ Ještěže tohle netuší všichni bajkeři, výrobci drahých odpružených kol by ostrouhali! Po hranici se touto cestou dostáváme přes Bobek (kdo zvolil lanovku z Bílé, se zde připojí na naši trasu) a Konečnou až k Bílému kříži. Tady je několik možností občerstvení i přespání, k tomu pak máte s troškou štěstí zdarma krásný výhled, mnohdy, stejně jako při naší návštěvě, zde ale i v létě panuje zatažené, chladné a sychravé počasí. Na Bílém kříži opouštíme hranice, po dlouhém náročném putování čeká chvíle odpočinku ve sjezdu, ale jen ty, kdo mají odpružení – kamenitá cesta prověří, co je ve vás i vašem kole. A stejně tak i dlouhý výjezd na nejvyšší horu Beskyd, Lysou horu. Před vrcholem doporučuji zvolit trasu po silničce, turistická cesta je prakticky nesjízdná. Slabší povahy nemusí až na vrchol jezdit, protože my jsme se z něj zase vrátili a pokračovali na Ivančenu, ale Beskydy bez Lysé Hory?! Z vrcholu je skutečně nejlepší výhled na celé pohoří a také se zde můžete posílit. Popřípadě přespat. Pak se vracíme asi dva kilometry pod vrchol a odbočíme k zmíněné Ivančeně. Jde o mohylu na památku umučených skautů. Každoroční srazy skautů na jejich památku byly za totality pronásledovány, jak příznačné.
... a dolů
042_046_prejezd.indd 45
VELO 11/2007
❙ 45
9.10.2007 15:54:06
Mezi Javorovým a Prašivou
Další postup byl poměrně náročný a nechyběl jak obtížný sjezd, tak pěší úsek. Skoro se dá říci, že i pravověrný bajker uvítal asfalt pod kopcem, prakticky jediný za celé toto putování. Skoro poslední velký kopec nás čekal při výjezdu na Malou Prašivou, ke stejnojmenné turistické chatě s vlastní rozhlednou ve věži chaty. Opomenout bychom neměli ani opodál stojící dřevěný kostelík: dodá duševní sílu tomu, komu nestačí ta nabraná z občerstvení na Prašivé, neboť pořád ještě stoupáme na Velkou Prašivou. Za ní se začínají střídat výjezdy se sjezdy okořeněné o výhledy do roviny k Třinci a do Polska. Mám podezření, že se Sára kochá až příliš, když přeskočí ve sjezdu asi potřetí řídítka, později ale odhalíme příčinu v brzdě. Na pohled zcela rovný kotouč se z neznámého důvodu v jednom místě zasekával do obložení. Že by kouzlo pohanského boha Radegasta? Původně jsme trasu plánovali protáhnout až na Kalužný vrch, ale čas byl proti. Místo toho
jsme tedy zamířili k vrchu Javorový, nad kterým jsme již zdálky pozorovali jakási prehistorická monstra kroužící nad vrcholem ve stoupajících proudech vzduchu. Zdá se, že pterodaktyl dosud nevyhynul a skrývá se v hlubokých odlehlých lesích česko-slovensko-polského pohraničí! Díky práci pro světový cyklistický měsíčník jsme na pokraji kolosálního objevu! Přikládám k očím dalekohled a s děsem zjišťuji, že každý z těch netvorů zřejmě lapil do pařátů jednoho člověka! Na druhý pohled si ale oddechnu, nejde o pterodaktyla, ale o paragliding! Nádherný kamenitý sjezd na Javorový je již skoro rozloučením s Beskydy. Je zde příjemná restaurace a krásný výhled do údolí, do kterého startují odvážní letci na kluzácích. Skutečně netradiční zážitek nám předvede nesourodá trojka – iniciátor zkušený letec si před sebe na tandemový let vzal svého otce a ten má ještě před sebou v sedáku batole, vnuka. Takže tři generace najednou
ve vzduchu! Vzlet se podaří, dítě spokojeně vrní v sedáku a vše dokresluje zbarvení stroje, které je až na velikost lehce zaměnitelné s beruškou. O kus dál je umístěna lanovka, která dopravuje nahoru nejen letce, ale je to i možnost pro ty, kdo by chtěli tento kus Beskyd navštívit ze strany od Třince a nevyjíždět do kopce. Kromě toho všeho je zde také k dispozici lanové centrum, vkusně umístěné mezi stromy na okraji lesa. Prostě takový hodně sportovní kopec. My už ale sjeli jen po modré značce dolů do Guty-Rucki, odkud se dá jet na vlak do Třince. Beskydy jsou za námi, jsou to krásné hory a jedno z nejlepších míst pro bajk v naší zemi. A stejně dobré jako bajkování a příroda je zde skoro ve všech chatách fantastická kulajda a stejně dobré halušky, takže všechny vaše smysly budou uspokojeny. Daniel Kovářík Foto: Sára Čermáková-Kováříková a autor
Cykloturistika 11/2007 již v prodeji
a.cz
ristik
lotu
.Cyk www
ím m nů e á Úz ndi vajo i a N
■ Výšlap na Bukovou horu ■ Územím indiánů Navajo ■ Jedeme do Afriky, jedeme
ru u ho kovo u B na
do Zimbabwe...
ed
je
■ Víťa Dostál – tyká si s Panamericanou ■ Dalibor Kupka – naplňován
do
e...
australskou samotou
w
ab imb
em
Jed
iky,
fr oA
e dem
■ Pod štíty Západních Tater ■ Kastilie srdce Španělska
Z
ykli C lska ká aně s e Šp Brněn nkčn c d r s e – stování ý test fu v e astili K rizika c Doplňko zhovor o u ater í ích T ravotn 2008 lekůR samoto n d v u pa Zd vinky á o á k n Z r a ustrals títy u smrti žní no š te e d a tr o tr Po ních Stěn Vele ován pod jízda led zim – naplň h cyklo Pře Kupkou la d prá borem li s Da
Tyká
46 46 ❙ ❙ VELO VELO 6/2007 11/2007 č/79
49 K
042_046_prejezd.indd 46
Sk
ou
rican
e anam
si s
P
■ Cyklistika pod Stěnou smrti ■ Zdravotní rizika cestování I. díl ■ Brněnská cyklojízda ■ Veletržní novinky 2008 ■ Přehled zimních treter a návleků
■ Doplňkový test funkčního prádla A další pravidelné rubriky příběh jízdního kola, toulky s kreslířem, mozaika zajímavostí…
V-PRESS s.r.o. 2.
9:49 11:4 007 10.2
P.O.Box 34, pošta 618, 163 00 Praha 6, tel/fax 257 952 426,
[email protected], www.Cykloturistika.cz
9.10.2007 15:54:27 01
l.indd _titu
1
