Posudek vlivu na životní prostĜedí vývozního projektu ,,Investice do þernouhelného dolu Silesia
s roþní kapacitou 2,3-2,5 milionĤ tun þistého uhlí v lokalitČ Czechowice-Dziedzice v zemi koneþného urþení (Polsko)“
A. Uvedení, podle jakých mezinárodních pravidel, popĜípadČ norem þi smluv byl posudek vypracován. The newrevised Council Recommendation on Common Approaches on the Environment and Officially Supported Export Credits adopted by the Organisation for Economic Cooperation and Development Council (Trade and Agriculture Directorate Trade Committee, Working Party on Export Credits and Credit Guarantees) on 12 June 2007, TAD/ECG(2007)9.
Dz.U.08.199.1227 USTAWA z dnia 3 paĨdziernika 2008 r. o udostĊpnianiu informacji o Ğrodowisku i egoochronie, udziale spoáeczeĔstwa w ochronie Ğrodowiska oraz o ocenach oddziaáywania na Ğrodowisko Dz.U.05.239.2019 j.t. USTAWA z dnia 18 lipca 2001 r. Prawowodne Dz.U.10.185.1243 j.t. USTAWA z dnia 27 kwietnia 2001 r. o odpadach
B. Popis vývozního projektu: I. Základní údaje: 1. Název vývozního projektu, jeho kapacita (rozsah) a umístČní. Investice do þernouhelného dolu Silesia s roþní kapacitou 2,3-2,5 milionĤ tun þistého uhlí v lokalitČ Czechowice-Dziedzice v zemi koneþného urþení (Polsko).
2. PodrobnČjší specifikace projektu:
PG Silesia (PrzedsiĊbiorstwo Górnicze "SILESIA" Sp. z o.o., ul. Nad Biaáką 3, 43-502 Czechowice-Dziedzice, Polsko) je spoleþnost, jejímž pĜedmČtem þinnosti je tČžba a prodej þerného uhlí, pĜevážnČ pro energetické úþely. Spoleþnost PG Silesia je tČžební spoleþnost pĤsobící na jihu Polska. ZamČĜuje se na tČžbu vysoce kvalitního þerného uhlí urþeného primárnČ pro energetický sektor i na produkci uhlí pro drobné spotĜebitele. Vedle tČžby uhlí se PG Silesia mimo jiné soustĜećuje i na poskytování Ĝešení v oblasti ekologického ukládání energetických minerálĤ. PG Silesia je souþástí skupiny Energetický a prĤmyslový holding (EP holding), jenž je dlouhodobým strategickým investorem v energetice. Zahrnuje více než 20 podnikĤ pĤsobících v oblasti tČžby uhlí, výroby elektĜiny a tepla, obchodu s elektĜinou i její dodávky þi distribuce energií koncovým zákazníkĤm. EP Holding v konsorciu (50/50) se Skupinou ýEZ ovládá nČmeckou tČžební spoleþnost MIBRAG s roþní produkcí 20 milionĤ tun hnČdého uhlí.
2
Za uvedeným úþelem nakoupila PG Silesia v prosinci roku 2010 þást organizované þásti státního podniku od KW s.a. (Kompania WĊglowa). Cílem PG Silesia je zhruba do dvou let dosáhnout výkonu 3 miliony tun vytČžené hmoty roþnČ. KompaniaWĊglowa je nejvČtší spoleþnost v Evropské unii v tČžbČ energetického uhlí. Provozuje 15 dolĤ a zamČstnává více než 61 tisíc osob. Její celková tČžba dosahuje42 milionĤ tun þerného uhlí roþnČ. Podstatou vývozního projektu je financování investiþních a provozních výdajĤ spojených s þinností PG Silesia v letech 2011 - 2018 ve výši cca polských zlotých (PLN) 600 milionĤ (75% z celkové investice cca PLN 800 mln) þinností PG Silesia je hlubinná tČžba þerného uhlí. KompaniaWĊglowa a PG Silesia podepsaly smlouvu o pĜevodu þernouhelného dolu KWK Silesia na spoleþnost PG Silesia. Tím byla dokonþena celá prodejní transakce a PG Silesia plnČ pĜevzala veškeré operace dolu KWK Silesia. Spoleþnost PG Silesia je souþástí skupiny Energetický a prĤmyslový holding Energetický a prĤmyslový holding. V rámci smlouvy o pĜevzetí dolu byla na spoleþnost PG Silesia pĜevedena i tČžební koncese pro KWK Silesia. DĤl KWK Silesia se nachází zhruba 30 km od hranic ýeské republiky a jeho geologické zásoby pĜevyšují 500 milionĤ tun nízkosirnatého þerného uhlí. PG Silesia již také uzavĜela sociální dohodu se všemi pČti odborovými organizacemi. Tato sociální dohoda každému z celkem 738 zamČstnancĤ dolu KWK Silesia mj. garantuje pokraþování pracovní smlouvy a udržení dosavadní výše mzdy. Energetický a prĤmyslový holding, a. s., jako pĜední strategický investor v energetickém sektoru, považuje Polsko za velmi atraktivní trh s dlouhodobým rozvojovým potenciálem. BČhem následujících tĜí let plánuje v KWK Silesia investovat celkem 100 až 150 milionĤ euro do modernizace dolu tak, aby dosáhl tČžby na úrovni zhruba 3 miliony tun roþnČ. To souþasnČ povede k vytvoĜení významného poþtu nových pracovních míst. PĜedpokládá se, že plné úrovnČ tČžby dĤl KWK Silesia dosáhne v roce 2012. Realizace projektu byla zahájena pĜevodem aktiv dolu od pĜedešlého vlastníka v prosinci 2010.
UmístČní projektu je dáno lokací uhelného ložiska.
3
3. Možnost kumulace s jinými projekty. Projekt je realizován v OsvČtimské uhelné pánvi, kde probíhá již po nČkolik staletí zprvu pomístnČ povrchová, následnČ pak systematicky hlubinná tČžba þerného uhlí. Kumulace posuzovaného vývozního projektu nastává pĜedevším ve sféĜe vypouštČní dĤlních vod do Ĝeky Wisly, které je rozhodnutím polských vodohospodáĜských orgánĤ koordinováno tak, jak je dále uvedeno.
4. ZdĤvodnČní potĜeby zámČru a jeho umístČní, vþetnČ pĜehledu zvažovaných variant (i nulové varianty) a hlavních dĤvodĤ (z hlediska životního prostĜedí, ekonomických hledisek atd.) pro jejich výbČr, resp. odmítnutí. PĜedložený projekt zvažuje pouze aktivní variantu. V pĜípadČ nerealizace projektu by došlo k uplatnČní nulové varianty (þinnost dolu byla minulým vlastníkem utlumena, technické vybavení dolu by nebylo modernizováno, odþerpávání dĤlních vod by se zastavilo, dĤl by byl postupnČ spontánnČ zatopen s riziky ve sféĜe hydrogeologické – nekontrolovatelné úniky dĤlních vod podložím i ve sféĜe krajinnČ ekologické – terénní deprese apod.). 5. Popis technického a technologického Ĝešení vývozního projektu. Investiþní výdaje jsou soustĜedČny zejména do vybavení hlubinného dolu (stČnové tČžební kombajny, kombajny pro ražbu chodeb, výztuže chodeb atp.) a do rekonstrukce povrchové infrastruktury - úpravny uhlí, tČžního a skipového zaĜízení a dále pokrývá výdaje související s pĜípravou tČžby pod povrchem (pĜedevším ražba chodeb ke stČnám, pĜíprava stČn k tČžbČ atp.). Cílem projektu je tČžba cca 2,3-2,5 milionĤ tun þistého þerného energetického uhlí roþnČ, þehož bude dosaženo soubČžnou tČžbou dvou stČn. Projekt znovuuvedení dolu do provozu poþítá s modernizací infrastruktury a poĜízením dĤlní technologie. Úvodní þást projektu kromČ modernizace a dovybavení tČžební technologie rovnČž zahrnuje ražbu pĜístupových cest k tČžebním stČnám (první stČna bude otevĜena cca 04/2012 a druhá cca 01/2013). PotĜeba investiþního a provozního financování je dána jednak nutností poĜízení zcela nových investic fakticky umožĖujících tČžbu uhlí (bývalý vlastník do dolu zhruba deset let neinvestoval a tČžba byla utlumena), resp. provedení generálních oprav vybraných zaĜízení a jednak nutností financovat po urþitou dobu výdaje související s pĜípravou tČžby.
6. PĜedpokládaný termín zahájení realizace vývozu a jeho dokonþení. Dokonþení rozhodujících investic a tČžba plánované kapacity je plánováno na 3/2013.
4
II. Údaje o vstupech: 1. PĤda (napĜíklad druh, tĜída ochrany, velikost záboru). Spoleþnost PG Silesia vlastní 22 424 m2 vlastních pozemkĤ a dalších 610 780 m2 pozemkĤ má pronajato od státu na dobu 99 let. Vlastní tČžba je povolena hornickým úĜadem pod pozemky o celkové rozloze cca 21,6 km2.
2. Voda (napĜíklad zdroj vody, spotĜeba). Voda se ve spoleþnosti PG Silesia využívá ke dvČma hlavním úþelĤm. Je zdrojem pitné vody pro zamČstnance a dále se spotĜebovává v technologickém procesu samotné tČžby uhlí, kde se využívá jako „pohlcovaþ“ uhelného prachu. Zdrojem vody je místní vodovod, technologické vody pĜilehlý rybník. SpotĜeba technologické vody v roce 2010 þinila cca 335 000 m3, pitné vody cca 3 800 m3.
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (napĜíklad druh, zdroj, spotĜeba). Ostatními hlavními zdroji je zejména spotĜeba elektrické energie, kterou PG Silesia nakupuje bČžnČ na energetickém trhu v Polsku a spotĜeba tepla, které je nakupováno od spoleþnosti NSE, která má svĤj výrobní zdroj pĜímo v areálu PG Silesia. PG Silesia prodává NSE uhlí. Skuteþná spotĜeba: elektrická energie - 41 705 MWh, teplo - 96 286 GJ (uvádČná þísla spotĜeby jsou skuteþností za rok 2010, v dalším období bude spotĜeba stoupat spolu se stoupající výrobou).
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (napĜíklad potĜeba souvisejících staveb). Ze souþasných informací nevyplývají dodateþné nároky na vybudování zvláštní dopravní infrastruktury. Uhlí je expedováno dvČma hlavními cestami, vlakem a nákladními vozidly. Kapacita vlastní vleþky je dostateþná, stejnČ tak silnice, po které bude expedováno uhlí retailovým zákazníkĤm nákladními vozidly. Jedinou dopravní infrastrukturou, o které se v souþasné dobČ uvažuje, je vybudování cesty pro vývoz vytČženého kamene. Tato cesta by však byla budována v rámci vlastního areálu, a to z vytČženého materiálu.
5
III. Údaje o výstupech: 1. Ovzduší (napĜíklad pĜehled zdrojĤ zneþišĢování, druh a množství emitovaných škodlivin, zpĤsoby a úþinnost zachycování zneþišĢujících látek). PG Silesia nevlastní ani neprovozuje žádný spalinový zdroj zneþištČní ovzduší, elektrickou energii i teplo nakupuje od tĜetích osob. Metan uvolĖovaný pĜi tČžební þinnosti je v pĜevážné vČtšinČ zachytáván a prodáván k další spotĜebČ, k jeho velkému úniku do ovzduší nedochází.
2. Odpadní vody (napĜíklad pĜehled zdrojĤ odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštČní, vypouštČné zneþištČní, þisticí zaĜízení a jejich úþinnost). Odpadní vody mají dvojí charakter: a) bČžné odpadní vody. Jsou zachytávány a odvádČny kanalizaþním potrubím do þistiþky odpadních vod (externí). V roce 2010 bylo do kanalizace vypuštČno cca 88 tis. m3 odpadních vod b)
dĤlní vody.
Jde o slanou podzemní vodu smísenou s užitkovou vodou využívanou pĜi tČžbČ uhlí. Tato voda je potrubím odvádČna do vlastní retenþní nádrže PG Silesia na pozemcích PG Silesia, kde dochází k sedimentaci kalĤ. Pak je voda v souladu s platnými pĜedpisy vypouštČna do Ĝeky Wisly, což je zpoplatnČno. Množství cizorodých látek (soli), které tato voda obsahuje, je pravidelnČ sledováno a rozborováno (vlastní monitoring, monitoring státní správy). Množství vypouštČné vody je cca 1,8 mil. m3 za rok. . 3. Odpady (napĜíklad pĜehled zdrojĤ odpadĤ, kategorizace a množství odpadĤ, zpĤsoby nakládání s odpady). PĜi tČžební þinnosti nedochází ke vzniku žádných speciálních odpadĤ (s výjimkou výše uvedené slané vody). VČtšina odpadĤ tak vzniká v souvislosti s provozem strojĤ (napĜ. oleje atp.). S odpady se nakládá v souladu s platnými pĜedpisy, norma ISO není vzhledem k nedávnému pĜevzetí ve spoleþnosti PG Silesia prozatím zavedena a její zavedení je však nedílnou souþástí celého projektu. 4. Ostatní (napĜíklad hluk a vibrace, záĜení, zápach, jiné výstupy - pĜehled zdrojĤ, množství emisí, zpĤsoby jejich omezení). Ostatní výstupy (napĜíklad hluk a vibrace, záĜení, zápach, jiné výstupy - pĜehled zdrojĤ, množství emisí, zpĤsoby jejich omezení) nejsou podstatné.
6
5. DoplĖující údaje (napĜíklad významné terénní úpravy a zásahy do krajiny). PĜi tČžební þinnosti dochází k vyzvednutí pomČrnČ velkého množství dĤlního kamene (cílovČ cca 0,5-0,6 mln tun roþnČ), který bude buć skládkován na povrchu dolu a bude tedy tvoĜit haldu, nebo bude po dohodČ s úĜady využit pĜi tvorbČ protizáplavových hrází Ĝeky (cíl). PG Silesia bude tudíž pĜi nakládání s kamenem postupovat následovnČ: x
vyrovnání nerovností ve vlastním areálu a získání tak kvalitnČjších ploch pro skladování uhlí a dalšího majetku;
x
stavba protipovodĖových hrází bránících prĤniku vody do oblastí, na kterých se dohodne s místní samosprávou;
x
stavba valu okolo PG Silesia, který bude eliminovat zatopení území PG Silesia;
x
vývoz do uzavĜeného lomu, který bude následnČ rekultivován;
x
pokud bude taková možnost, drcení a prodej pro stavební úþely.
Po vytČžení jednotlivých stČn (zásob uhlí), dochází v podzemí k jejich Ĝízenému zavalení, pĜesto se tČžba v prĤbČhu þasu (obvykle 1-6 let) na povrhu projeví propadem pĤdy v Ĝádech desítek cm. Podle toho, jakého území a zda se propad dotkne, mĤže vzniknout požadavek na vyrovnání povrchu. Souþástí areálu je umČlá nádrž na sedimentaci kalĤ. Ta bude po uzavĜení dolu rekultivována zpĤsobem, který bude pĜedepsán hornickým úĜadem.
7
C. Údaje o stavu životního prostĜedí v území, kde bude vývozní projekt realizován: ZemČpisná poloha a administrativní údaje Oblast tČžby, "Czechowice II", ve které je hlavní minerální surovinou þerné uhlí a metan jako uhelného dolu KWK „Silesia” leží na okraji OsvČtimské kotliny, ohraniþený na západČ oblastí WyĪyną ĝląską (Slezská vysoþina), a na jihu Pogórzem ĝląskim (Slezské pĜedhĤĜí). Vymezení oblasti je administrativní hranicí Slezska a zahrnuje následující administrativní jednotky: a) Urząd Miasta i Gminy Czechowice-Dziedzice miasto CzechowiceDziedzice, powiat bielskobialski b) UrządMiasta i Gminy Pszczyna – miejscowoĞci Rudoátowice i ûwiklice, powiat pszczyĔski Obr. 1. ZemČpisná poloha oblasti Czechowice-Dziedzice (zdroj: Program Ochrony Srodowiska dla Gminy CzechowiceDziedzice 2004
c) Urząd Gminy Goczaákowice – miejscowoĞü Goczaákowice
Zdrój, powiat pszczyĔski d) Urząd Gminy MiedĨna – miejscowoĞü Grzawa, powiat pszczyĔski
e) Urząd Gminy Bestwina – miejscowoĞü Kaniów, powiat bielsko-bialski.
Dotþená oblast Czechowice-Dziedzice leží v jižním Polsku, ve Slezském wojvodství, v okrese Bielsko. Podle údajĤ z roku 2002Czechowice-Dziedzice má obec (katastr obce) rozlohu 66.28 km².
8
ZemČpisná poloha: Czechowice-Dziedzice se nachází v jižní þásti Polska, na jižním okraji OsvČtimské pánve. PĜevážná þást obce leží v Karpatské pĜedhlubni. PĜirozená hranice dotþené oblasti jsou: •z východu – Ĝeka Biaáa •na severu - Ĝeka Wisáa •ze severozápadu – jezero Goczaákowickie Katastr Czechowice-Dziedzice Obecje rozdČlen do oblastí: • mČsto Czechowice-Dziedzice -32.9 km2 • mimomČstská þást: -33.1 km2- obce: vesnice Bronów, Ligota, Zabrzeg Celková rozloha mimomČstské þásti je 66 km2 nejvyšší bod - 312.2 m nad moĜem nejnižší bod - 239.0 m nad moĜem Sousedící obce (katastry) • z jihu: Jasienica,Bielsko-Biala •ze severu:Pszczyna,Goczaákowice •od východu:Bestwina •ze západu Chybie
Obr.2. geografická poloha dotþené oblasti
Czechowice-Dziedzice jsou obcí ležící na jižním okraji OsvČtimské pánve tvoĜené pĜedevším moĜskými usazeninami terciérního stáĜí, pod kterou se nachází karbonské vrstvy náležející k Hornoslezské uhelné pánvi. Charakteristickým rysem obce je rozdČlení území z fyzickogeografického hlediska, kdy je obec tvoĜena dvČma základními jednotkami rozdČlenými údolím horního povodí Wisly. Oblast Czechowice-Dziedzice je význaþná výraznou rozmanitostí krajiny, vþetnČ velkých rozdílĤ v relativních výškách, hustou sítí Ĝek a roklí se strmými svahy, podmínČnými sprašovými substráty. NicménČ, pĜevažující oblastí je rovinaté území, ploché nivní terasy údolí Ĝeky Wisly, Iáownicy, Wapienicy, Jasienicy a Bialé. Charakteristickým rysem krajiny je množství rybniþních nádrží v nivních polohách. Velké plochy rybníkĤ a Ĝíþních údolí jsou pĜírodní ptaþí útoþištČ, a tento fakt rozhodl, že
9
témČĜ polovina rozlohy katastru obce se nachází v oblasti Natura 2000 s názvem "Údolí Horní Wisly", vyhlášeném v rámci Evropské ekologické sítČ zemí Evropské unie.
PěÍRODNÍ POMċRY
Geologická charakteristika Zájmové území je souþásti Hornoslezské pánve, která je rozsáhlým sedimentaþním prostorem situovaným ve východní periférii variského horstva. Dnes má zaoblenČ trojúhelníkový obrys. OsvČtimská pánev je podjednotkou Hornoslezské pánve. V hornoslezské pánvi jsou význaþné tektonické smČry, a to hlavní, podélný, ve smČru SSV - JJZ a pĜíþný ve smČru zhruba Z - V. Výška skoku mĤže být až stovky m. PodobnČ vrásové struktury mají také smČr SSV – JJZ.
Obr. 3. Geologická mapa Hornoslezské pánve. Tr – terciér, J-jura, T- trias, P-Perm, C-karbon (podle Pluta I 2005)
10
Obr. 4. Litostratigrafické þlenČní karbonu hornoslezské pánve – þeská a polská þást (podle Dopity et al. 1997, upraveno).
11
Povrch karbonu je nerovný, nadložní tĜetihorní souvrství (miocén) má proto mocnost pĜibližnČ mezi 100 – 600 m. Z hornin pĜevládají jíly, jílovce a písky. Prostor mezi ýeským masivem, Karpaty a Podolským masivem byl ve stĜedním miocénu vyplnČn moĜským zálivem. V obdobích, kdy silnČ pĜevládal výpar nad pĜítokem, docházelo k usazování evaporitĤ (sádrovec, soli). Na poddolovaném území se voda obohacená solemi dostává do prostor vlastního dolu, odkud je þerpána na povrch. Kvartérní sedimenty, pĜevážnČ hlíny a písky, mají mocnost nČkolik m až desítky m. PĜevážnČ jde o nivní sedimenty Wisly a jejich pĜítokĤ. Sedimenty zde tvoĜí významná ložiska. Po vytČžení písku zĤstává prostor zatopen jezerem o nČkolikametrové hloubce. Na západní stranČ dobývacího prostoru je ložisko rašeliny mocné až 4 m. Ve sníženinách vznikají menší slatiništČ. Antropogenní sedimenty jsou, vzhledem k dlouholeté tČžbČ uhlí, þasto pĜekryty navážkou hlušiny. Na více místech je hlušina vypálena požáry.
Využití krajiny Dotþené území oblasti Czechowice-Dziedzice z hlediska využití krajiny je rozþlenČno na zemČdČlské pĤdy (orné pĤdy, pastviny, louky a pastviny komplexy sadĤ, zahrad, farem), zaujímající cca 40% rozlohy, lesy (cca 16%), vodní toky a vodních plochy - vþetnČ Ĝeky Wisly, Bialé, Iáownicy a dalších vodoteþí, rybníkĤ a jezer (7%), mČstskou zeleĖ - parky, trávníky, zelené sídlištČ, prostory a sportovní zaĜízení, hĜbitovy (6%). ZastavČné plochy, vþetnČ obytných a prĤmyslových oblastí a komunikací zaujímají cca 31%.
zemČdČlská pĤda lesy vody mČstská zeleĖ zastavČné plochy
Obr. 5. PomČrné využití krajiny (land use). Orig.
12
Obr. 6.: Land use oblasti Slezsko: Orig.: Janusz Krupanek- Instytut Ekologii Terenów Uprzemysáowionych
Vegetaþní charakteristika Vegetace je velmi diferencovaná v závislosti na využívání jednotlivých þástí území. PĤvodním vegetaþním krytem celé oblasti byly listnaté lesy nižších poloh, ke kterým by též smČĜovala potenciální pĜirozená vegetace (Obr. 6.). Hlavní složky souþasného vegetaþního krytu jsou lesní porosty (pĜevážnČ druhotné, kulturní lesy), zemČdČlské pĤdy (agrocenózy), rašeliništČ a mokĜady a vodní plochy (obr. 5.). Lesní plochy jsou relativnČ diferencované v dílþí fragmenty pĤvodních popĜ. pĜirozených porostĤ, produkþní lesy jsou zastoupeny výraznČ ménČ. Významnými složkami lesních porostĤ jsou zejména: x x x
Lesní komplexy v okolí Zabrzega, nejlépe zachované fragmenty v prostoru rezervace Rotuz. (Calamagrostio villosae - Pinetum, Molinio - Pinetum, Vaccinio uliginosiPinetum,Querco roboris-Pinetum) zbytkové fragmenty listnatých lesĤ v lesních komplexech mezi Zbijowem a Swierkowicami (Tilio-Carpinetum) Remiza lesna Bazaniec – chránČné území v oblasti Czechowice-Dziedzice - fragmenty listnatých lesù (Fraxino-Ulmetum) 13
x
Nivní a pobĜežní porosty v komplexu sukcesních fází s pobĜežními vrbinami v nivČ Wisly, þasto antropogennČ podmínČné (Salicetum albo-fragilis, Salicetum triandroviminalis)
ZemČdČlské pĤdy tvoĜí základní charakter krajiny, ale jsou zbaveny Ĝady cenných rostlinných spoleþenstev z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhĤ. Vyskytují se spoleþenstva tĜídy Stellarietea mediae. Existence mnoha cenných druhĤ ptákĤ. RašeliništČ a mokĜady - jsou v regionálním mČĜítku nejcennČjšími ekosystémy. VýznamnČ se rozvíjejí v pĜírodní rezervaci Rotuz - mimo jiné Rhynchosporetum albae a rašeliništČ se Sphagnetumm agellanici. Vodní toky a nádrže jsou znaþnČ diferencované z pohledu pĜírodních hodnot. Za pozornost stojí zejména rostlinná spoleþenstva Trapetum natantis a Lemno minoris-Salvinietum natantis. Cenné elementy flóry i fauny Flóra v oblasti Czechowice-Dziedzice je dobĜe prozkoumána. Jsou zaznamenány následující druhy rostlin pĜísnČ chránČné podle polské legislativy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Blechnum spicant — pĜírodní rezervace Rotuz. Cephalanthera rubra— okraje lesĤ v okolí Zabrzeg-Czarnolesie. Dactylorhiza maculata — mokré louky oblasti, pĜírodní rezervace Rotuz. Dactylorhiza majalis— mokré louky oblasti, pĜírodní rezervace Rotuz. Daphne mezereum— okolí Zbijowa Drosera rotundifolia — pĜírodní rezervace Rotuz. Epipactis helleborine — lesy, parky, roztroušenČ v celé oblasti Equisetum telmateia — okolí Zbijowa. Hedera helix — lesy, parky, roztroušenČ v celé oblasti, þasto antropogenní stanovištČ, kde nepodléhá ochranČ 10. Lycopodiella inundata— pĜírodní rezervace Rotuz. 11. Lycopodium annotinum — pĜírodní rezervace Rotuz. 12. Najas minor–výskyt ve spoleþenstvech:Typhetum latifoliae, Glycerietum maximae, Ceratophylletum demersi, Elodeetum canadensis, Myriophylletum spicati, vytváĜí též specifická spoleþenstva s dominancí Najas minor – Najas marina. 13. Nuphar lutea— ramena Wisly. 14. Nymphaea alba— ramena Wisly. 15. Ranunculus aquatilis–výskyt ve spoleþenstvech Potametumnatantis (napĜ.BestwiĔskie rybníky), ve kterých je dominantní. 16. Salvinia natans —rybníky — Renardowice, Bronów, Nebracz. 17. Trapa natans-vytváĜí v zájmové oblasti þetné fytocenozy: Trapetum natantis, Lemno minoris-Salvinion natantis, Ceratophylletum demersi. Rybník Kopalniok. 18. Utricularia vulgaris-þetná pĜítomnost tohoto druhu zaznamenána na rybnících v Kaniowo, kde vytváĜí vlastní spoleþenstvo. Jinak ve spoleþenstvech s Najas marina a Najas minor. 19. Vinca minor — kĜoviny, zahrady - þasto antropogenní stanovištČ, kde nepodléhá ochranČ
NejvýznaþnČjšími zástupci fauny dotþené oblasti jsou ptáci, vázaní pĜedevším na nádrže stojaté vody (tĤnČ, rybníky) v údolí Wisly, dále pak významné skupiny obojživelníkĤ. 14
Obr. 6.: Potenciální pĜirozená vegetace dotþené oblast. Zdroj: SILESIA/sil/econet_polska.html
15
Natura 2000 V oblasti Czechowice-Dziedzice byla naĜízením ministra životního prostĜedí dne 21. þervence 2004 zĜízena zvláštní oblast ochrany ptákĤ Natura 2000 "Údolí Horní Visly". Oznaþení Natura 2000 se v Polsku používá od roku 2001 a je souþástí ochrany ohrožených druhĤ volnČ žijících živoþichĤ evropského kontinentu-evropské ekologické sítČ Natura2000 v rámci tzv. SmČrnice o ptácích 79/409/EHS (1979) a SmČrnice o stanovištích 92/43/ EHS (1992). Tyto smČrnice vyžadují od þlenských státĤ EU ochranu volnČ žijících ptákĤ a jejich stanovišĢ a významných stanovišĢ druhĤ rostlin a živoþichĤ. Natura 2000 poskytuje základ pro harmonické soužití þlovČka s pĜírodou, hledáním kompromisu mezi akutními hospodáĜskými výhodami a ochranou životního prostĜedí. V souþasné dobČ jev Polsku založeno 72 oblastí Natura 2000 – ptaþích oblastí. V dotþeném území se nachází oblast Natura 2000 Horního údolí Ĝeky Wisly, která zaujímá plochu 24 765 ha, z toho do oblasti Czechowice-Dziedzice spadá 3 156.9 ha, tj.12,8% všech výše uvedených oblasti.
Obr.7.: NATURA 2000 v zájmové oblasti Czechowice-Dziedzice http://natura2000.gdos.gov.pl/natura2000/en/
16
Soustava evropsky významných území Natura 2000 Vstupem Polské republiky do Evropské unie byla ochrana pĜírody a krajiny v Polsku povýšena na „evropskou úroveĖ“. Pro Polskou republiku vznikla povinnost zaþlenit (transponovat) do svého právního Ĝádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních smČrnic, upravujících ochranu pĜírody v EU: SmČrnici Rady 79/409/EHS, o ochranČ volnČ žijících ptákĤ a SmČrnici Rady 92/43/EHS, o ochranČ pĜírodních stanovišĢ volnČ žijících živoþichu a planČ rostoucích rostlin. SmČrnice Rady 79/409/EHS, o ochranČ volnČ žijících ptákĤ (Birds directive) je historicky první právní pĜedpis zemí Evropských spoleþenství na ochranu pĜírody. SmČrnice má 19 þlánkĤ a 5 pĜíloh. Podle þlánku þ. 4 smČrnice mají þlenské státy za povinnost pro druhy a poddruhy ptákĤ, uvedených v pĜíloze I a dále pro pravidelnČ se vyskytující tažné druhy ptákĤ zĜizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA: Special Protection Areas tzv. Ptaþí oblasti). Jednotlivé pĜílohy smČrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupnČ novelizovány. Podle této smČrnice jsou ovšem chránČny v krajinČ i všechny ostatní struktury, sloužící ochranČ tČchto ptaþích druhĤ SmČrnice Rady 92/43/EHS, o ochranČ pĜírodních stanovišĢ, volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin (Habitats directive) stanovila pĤvodnČ termín vzniku seznamu chránČných lokalit celého Spoleþenství na rok 1998. Díky prodlevám þlenských státu s transpozicí smČrnice byly první tzv. národní seznamy pĜedloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na nČkteré státy v roce 2000. Cílem smČrnice je „pĜispívat k zabezpeþení biologické rozmanitosti prostĜednictvím ochrany pĜírodních stanovišĢ a volnČ žijící fauny a flóry na evropském území þlenských státĤ“. SmČrnice je tvoĜena 24 þlánky a 6 pĜílohami. V roce 1997 byla smČrnice novelizována (zejména její pĜílohy I a II), další doplnČní druhových seznamu v pĜílohách smČrnice navrhly novČ pĜistupující þlenské státy vþetnČ Polské republiky. O plnČní povinností, vyplývajících ze smČrnice, musí þlenské státy v šestiletých intervalech Obr. 8.: NATURA 2000 http://www.2007.przyroda.katowice.pl/natura_2000.html informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí
17
ze smČrnice, je vytvoĜení a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupnČm ochrany, která umožĖuje zachovat pĜírodní stanovištČ a stanovištČ druhĤ v jejich pĜirozeném areálu rozšíĜení ve stavu pĜíznivém z hlediska ochrany nebo popĜípadČ umožní tento stav obnovit. V Polské republice je soustava Natura 2000 tvoĜena dvČma typy území: ptaþími oblastmi (viz Birds directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats directive).
Ptaþí území Významná Ptaþí území (Bird Areas) mezinárodního významu zahrnuje v þásti Horní Wisly údolní nádrž Goczaákowicka a þetné rybniþní komplexy. Byla stanovena na základČ tzv. SmČrnice o ptácích zabývající se ochranou volnČ žijících ptákĤ. Kulturní nádrže (rybníky) roztroušené plošnČ po celém území, mají významnou hospodáĜskou i ekologickou funkci. Tyto vodní útvary jsou þasto pokryté emerzní, submerzní i litorární vegetací, na hrázích þasto rostou staré listnaté stromy. Rybníky jsou napájeny vodami Ĝeky Wisly a jejích pĜítokĤ. V Ptaþím území Horního údolí Ĝeky Wisly zĤstaly terestrické biotopy, fragmenty lužních lesĤ, bažiny a rašeliništnČ se specifickou vegetací. V oblastech bez pĜirozených jezer a nádrží jsou rybniþní nádrže pro mnoho cenných druhĤ rostlina živoþichĤ náhradní mokĜadní prostĜedí.
Obr.9.: NATURA 2000 –Ptaþí územíhttp://www.2007.przyroda.katowice.pl/ostoje_ptakow.html
18
V rámci soustavy Natura 2000, je v Ptaþím území Horní údolí Ĝeky Wisly identifikováno 29 druhĤ ptákĤ ze seznamu tzv. SmČrnice o ptácích, a 8 druhĤ polské ýervené knihy PCK. V období rozmnožování žije v oblasti, nejménČ 1% národní populace tČchto druhĤ ptákĤ (tabulka 1). V oblasti Horního údolí Ĝeky Wisly, která tvoĜí souþást soustavy Natura 2000, se nachází pĜírodní rezervace Rotuz (na rozhraní územních jednotek obcí Czechowice-Dziedzice (10,4ha) a obce Chybie. Je to jediná rezervace v provincii Slezsko tvoĜená hlubokými vrstvami rašeliny (až 4 metry). Toto území je významným útoþištČm ohrožených druhĤv Polsku. “Území Natura 2000 v územní jednotce Czechowice-Dziedzice je situováno do hustČ osídlené oblasti, s budovami roztroušenými v zemČdČlské krajinČ. V oblasti pĤsobnosti smČrnice o ptácích nestanoví podmínky Natura 2000 výrazné omezení þinnosti ekonomických aktivit, zemČdČlství, lesnictví, myslivosti a rybáĜství, za pĜedpokladu, že neohrozí zachování pĜírodních stanovišĢ a vlivy na v druhy rostlin a živoþichĤ, jejichž ochrana byla jmenována, nebude výraznČ negativní. Ohrožení ptaþích populací v Údolí Horní Wisly by mohlo nastat zejména likvidací nebo zmČnou využití chovných rybníkĤ, odstraĖování ostrovĤ a nadmČrným používáním chemických hnojiv a pesticidĤ“ (Aktualizacja Programu Ochrony ĝrodowiskadla Gminy Czechowice-Dziedzicena lata 2009-2012 z perspektywądo roku 2016). "Údolí Horní Wisly" kód PLB 240001 Speciální oblasti ochrany ptactva (SPA), patĜící do Evropské sítČ Natura 2000 byla vyhlášena v dubnu 2004 a zaujímá plochu 24,740.19 hektarĤ, z nichž pouze 3156.9 ha leží uvnitĜ administrativních hranic obcí Czechowice-Dziedzice. Plocha speciální oblasti ochrany ptactva (SPA) zahrnuje þást Horní Wisly, údolní nádrž Goczaákowickie, rozsáhlé komplexy rybníkĤ a na dolním toku. Údolní nádrž Goczaákowickie je rekreaþní nádrží (koupání, vodní sporty), rybaĜení je zde možné pouze ze bĜehu a je omezeno vydáním povolení. Rybníky jsou vesmČs intenzivnČ rybáĜsky obhospodaĜované (intenzivní chov kapra), na podzim probíhá intenzivní lov vodního ptactva. Oblast je hustČ obydlená, s rozptýlenými objekty mezi zemČdČlskými kulturami. Lesy jsou zachovány pouze jako fragmenty.
19
mokĜady orná pĤda listnaté lesy smíšené lesy kulturní lesy louky a pastviny zemČdČlské oblasti s vysokým podílem pĜírodních prvkĤ vodní plochy komplexní systémy plodin a pĤdy
Obr. 10.: Struktura krajinného pokryvu Ptaþího území Údolí HorníVisly (pomČrné hodnoty) Zdroj:: Standardow formular zdanych dla obszarów NATURA 2000- Aktualizacja Programu Ochrony ĝrodowiska dla Gminy Czechowice-Dziedzice na lata 2009-2012 z perspektywądo roku 2016).
V Ptaþí oblasti, "údolí Horní Visly," je uvádČno nejménČ 29 druhĤ ptákĤ, uvedených v pĜíloze I SmČrnice o ochranČ ptákĤ a 8 druhĤ ptákĤ, které jsou uvedeny v polské ýervené knize (Red Book). V období rozmnožování tuto oblast obývá alespoĖ 1% populace tČchto druhĤ domácích ptákĤ. BČhem migrace koncentrace mokĜadních ptákĤ pĜekraþuje 20 tisíc jedincĤ (tabulka 2). Tabulka: 1.: Seznam druhĤ ptákĤ v oblasti "Údolí Horní Wisly"(Druhy vyjmenované v pĜíloze I SmČrnice o ochranČ ptákĤ 79/409/EWG) – trvalé populace Kód
Název druhu Polsky – þesky (vČdecký název)
Trvalá populace
A021 A022 A023 A026 A027 A031 A038 A072 A075 A081 A119 A120 A122 A127 A132
Bąk – bukaþ velký (Botaurus stellaris) Bączek – bukáþek malý (Ixobrychus minutus) ĝlepowron – kvakoš noþní (Nycticorax nycticorax) Czaplana dobna – volavka stĜíbrná (Egretta garzetta) Czapla biaáa – volavka bílá (Egretta alba) Bocian biaáy- þáp bílý (Ciconia ciconia) àabĊdĨkrzykliwy – labuĢ zpČvná (Cygnus cygus) Trzmiel ojada – vþelojed lesní (Pernis apivorus) Bielik – orel moĜský (Haliaeetus albicilla) Báotniak stawowy – moták pochop (Circus aeruginosus) Kropiatka – chĜástal kropenatý (Porzana porzana) Zielonka – chĜástal malý (Porzana parva) Derkacz – chĜástal polní (Crex crex) ĝuraw – jeĜáb popelavý (Grus grus) Szablodziób – tenkozobec opaþný (Recurvirostra avosetta) Mewa czarnogáowa – racek þernohlavý (Larus melanocephalus) Rybitwa rzeczna – rybák obecný (Sterna hirundo) Rybitwa biaáowąsa – rybák bahenní (Chlidonias
15 m 7 – 18 p 137 p
A176 A193 A196
Migraþní populace
0–1p 1p 11 p 10 p 1p 1–5m 1–2p 2p
Oznaþení vzhledem k poþetnosti populací C C A D C C D D C P C D D C A
1–4p
B
230 p 200 p
B A
9i 80 – 120 i 30 p P
20
A197 A229 A234 A236 A238 A272 A307 A321
A338 A339 A379
hybridus) Rybitwa czarna – rybák þerný (Chlidonias niger) Zimorodek – ledĖáþek Ĝíþní (Alcedo atthis) DziĊcioá zielonosiwy – žluna šedá (Picus canus) DziĊcioá czarny – datel þerný (Dryocopus martius) DziĊcioá Ğredni – strakapoud prostĜední (Dendrocopos medius) PodróVniczek – slavík modráþek (Luscinia svecica) JarzĊbatka – pČnice vlašská (Sylvia nisoria) Muchoáówka biaáoszyja – lejsek bČlokrký (Ficedula albicollis) Gąsiorek – Ģuhýk obecný (Lanius collurio) Dzierzba czarnoczelna- Ģuhýk malý (Lanius minor) Ortolan – strnad zahradní (Emberiza hortulana)
157 p 10 p P 1–2p 10 p
B C D D D
2–3p
C
P
10 – 30 p
D C
P 0–1p 1–2p
D C D
Tabulka: 2.: Seznam druhĤ ptákĤ v oblasti "Údolí Horní Wisly"(Druhy vyjmenované v pĜíloze I SmČrnice o ochranČ ptákĤ 79/409/EWG) – migrující populace
Kód
Název druhu Polsky – þesky (vČdecký název)
A004 A005 A006
Perkozek – potápka malá (Tachybaptus ruficollis) Perkozd wuczuby – potápka roháþ (Podicep scristatus) Perkozrd zawoszyi - potápka rudokrká (Podiceps grisegena) Zausznik - potápka þernokrká (Podiceps nigricollis) àabĊdĨniemy – labuĢ velká (Cygnus olor) Krakwa – kopĜivka obecná (Anas strepera) Cyraneczka – þírka obecná (Anas crecca)
A008 A036 A051 A052 A053 A055 A056 A059 A061 A118 A123 A125 A136 A153 A162 A179
KrzyVówka – kachna divoká (Anas platyrhynchos) Cyranka – þírka modrá (Anas querquedula) Páaskonos - lžiþák pestrý (Anas clypeata) Gáowienka - polák velký (Aythya felina) Czernica - (Aythya fuligula) Wodnik – chĜástal vodní (Rallus aquaticus) Kokoszka – slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) àyska - lyska þerná (Fulica atra) Sieweczka rzeczna – kulík Ĝíþní (Charadrius dubius) Kszyk – bekasina otavní (Gallinago gallinaro) Krwawodziób – tenkzobec opaþný (Tringa tetanus) ĝmieszka – racek chechtavý (Larus ridibundus)
Rozmnožující se populace
63 p 513 p 2130 i
11 p
Oznaþení vzhledem k poþetnosti populací C B C
666 p 34 p 54 p 5p 560 p
A C C C
46 p 25 p 500 i 274 p 339 p 12 p 86 p 481 p 26 p 3p 45 p 9 741 p
C C C B C C C C D C B
Odhad velikosti populace daného druhu v oblasti,ve vztahu k poþetnosti populace dané zemČ: - A 15 -100%, B -2-15%, C -0-2%, Dpoþet jedincĤ je zanedbatelný, P- poþet párĤ, a- poþet jedincĤ, m- poþet tokajících samcĤ, P- neuveden pĜesný poþet párĤ/jednotlivcĤ Zdroj: standardní formuláĜ údajĤ o území soustavy Natura 2000
21
Jednou z hlavních hrozeb pro toto území mĤže být zmČna využití a hospodaĜení na rybniþních nádržích. Rybníky jsou nádrže vytvoĜené þlovČkem a pouze s odpovídajícím managementem jsou schopné trvalé existence. Pokud by bylo standardní rybniþní hospodaĜení zastaveno nebo výraznČ pozmČnČno (to se týká i zmČny kvality vody) zanikl by jedineþný ekosystém, který je nezbytný pro život mnoha ohrožených druhĤ ptákĤ. Hrozbou pro volnČ žijící živoþichy je i zpĤsob rekonstrukce, bagrování, rozšíĜení vodních ploch – což jsou aktivity, které mohou být spojeny s likvidací vegetace a mČlkých litorálĤ, což je pro mnoho druhĤ limitujícím. Na jedné stranČ je tĜeba respektovat ekonomiku hospodaĜení na rybniþních nádržích, na druhé stranČ by mČly být respektovány potĜeby zachování diverzity prostĜedí - kousky rákosu, mČlþin, ostrovĤ, plovoucí skupiny vegetace. Další hrozbou je také nadmČrná eutrofizace zvyšující množství, zpĤsobená pĜílivem chemických hnojiv z okolních polí a luk, což vede zejména k rozvoji sinic a Ĝas. ZvláštČ nebezpeþné pro život v rybnících jsou sinice (Cyanophyta), protože mnoho z nich obsahuje pro obratlovce toxické látky. Stále þastČji se zneþišĢujícím prvkem v rybniþní a mokĜadní krajinČ stávají hlušiny a dĤlní vody (odpad z hlubinné tČžby þerného uhlí), kdy se dostávají do vodoteþí buć pĜímým vypouštČním, nebo prostĜednictvím výplachĤ nebo dešĢových srážek. Stávají se tak zdrojem emisí do životního prostĜedí v podobČ síranĤ a chloridĤ. V dĤsledku to vede k silnému zasolení a okyselování pĤdy i vody. ZároveĖ jsou uvolnČny do životního prostĜedí radioaktivní prvky, tČžké kovy a jiné prvky, jako jsou, mimo jiné, zinek, molybden a selen. ěádné fungování cenných pĜírodních oblastí je podmínČno možnou komunikací s ostatními ekologickými oblastmi, mimo jiné existencí koridorĤ umožĖujících migraci živoþichĤ a rostlin. Toto má významný vliv na biodiverzitu jak v rámci zemČ, tak celé Evropská unie. EECONET Evropská ekologická síĢ EECONET (tzv. evropské ekologické sítČ) byla ustavena na konferenci v Maastrichtu (9. - 12.12.1993). Tato síĢ se v Polské republice skládá ze dvou základních prvkĤ: základní oblasti (centra) a ekologické koridory. Základní oblast je jednotka uzlových ekosystémĤ, odlišitelná od okolních ekosystémĤ bohatá na druhovČ specifické tradiþní agrocenozy. Ekologické koridory jsou prostorové struktury, které umožĖují rozšíĜení druhĤ, mezi uzlovými oblastmi k nim pĜiléhajícími.
Obr. 11.: Elementy národní ekologické sítČ Econet- Polsko Vprovincii Slezsku (SILESIA/sil/econet polska.html)
Národní ekologické sítČ Eeconet – Polsko byla vyhlášena v roce 1995 (A. Liro 1995 Koncepce národní ekologické sítČ Eeconet - Polsko Nadace IUCN Polsko, Varšava). Urþené prvky v Polsku byly pro vyþlenČny zajištČní Ĝádného fungování pĜirozeného systému Polska (Liro A. (eds.) 1998:
22
Strategie realizace národní ekologické sítČ Eeconet-Polsko Nadace IUCN Polsko, Varšava). V souþasné dobČ však je realizován v rámci Evropské unie a Evropské ekologické sítČNatura2000, které - na rozdíl od smČrnice o stanovištích92/43/EHS– vytváĜí souvislou síĢ vzájemnČ propojených ekosystémĤ. V rámci Slezska je EECONET je tvoĜen dvČma oblastmi mezinárodních uzlĤ (biocenter Kraków-CzĊstochowa Jura a Zywiec Beskyd) a dvČma ekologický mikoridory (údolí Ĝeky Odry a Údolí Wisly).
Tabulka 3.: Seznam prvkĤ národní ekologické sítČ Eeconet- Polsko v provincii Slezsku
Název prvku
ZaĜazení prvku ID
Element EE sítČ
Jura Krakowsko-CzĊstochowska
mezinárodní
30M Biocentrum-krajinný celek
Beskid ĩywiecki
mezinárodní
40M Biocentrum-krajinný celek
Bory Stobrawskie
národní
10K Biocentrum-krajinný celek
WyĪyna WieluĔska
národní
15K Biocentrum-krajinný celek
Obszar Miechowski
národní
17K Biocentrum-krajinný celek
Beskidĝląski
národní
29K Biocentrum-krajinný celek
BeskidMaáy
národní
30K Biocentrum-krajinný celek
Górna Odra
mezinárodní
19m
Ekologický koridor
GórnaWisáa
mezinárodní
26m
Ekologický koridor
Maáa Panew
národní
51k
Ekologický koridor
Korytarz CzĊstochowski Warty
národní
52k
Ekologický koridor
Korytarz Koniecpolski
národní
54k
Ekologický koridor
Górna Pilica
národní
55k
Ekologický koridor
Biaáa Nida
národní
58k
Ekologický koridor
Szyndzielnia
národní
69k
Ekologický koridor
Beskid Makowski i Wyspowy
národní
70k
Ekologický koridor
Materiaástronyopracowano 27 lipca 2005 roku. Autor opracowania: J. B. Parusel.
23
Ostatní ekologické struktury Vzhledem k rozsahu a podrobnosti sítČ ekologických struktur je uvedena pouzestruktura regionální a nadregionální. Tento soubor by mČl být ucelený pro potĜeby celé oblasti Slezska. V pĜípadČ ekologické bariéry, byly použity jen hlavní antropogenní pĜekážky (dopravní cesty a elektrické vedení). V pozadí mapy (Obr. 12) existují þtyĜi hlavní ekosystémy: les a kĜoviny, louky a pastviny, voda a intravilán.
Obr. 12.: Ekologické struktury Slezska (SILESIA/sil/econet_polska.html)
PĜírodní stanovištČ evropského významu V území, dotþeném realizací vývozního projektu Investice do hlubinného þernouhelného dolu Silesia – RUCH II, jsou identifikována pĜírodní stanovištČ evropského významu, obsažená v naĜízení ministra životního prostĜedí Polské republiky ze 16.kvČtna 2005, týkající se typĤ pĜírodních stanovišĢ a druhĤ rostlin a živoþichĤ, které vyžadují ochranu v podobČ oznaþení Natura 2000 území (Dz. U.þ. 94, bod795). 3130 -okraje nebo obnažená dna vodních nádrží se spoleþenstvy Litorelletea, IsoëtoNanojuncetea Podtyp3130-1-Vegetace mezotrofních vod, které patĜí do spoleþenstev Lobelion, Hydrocotylo-Baldenion a Eleocharition acicularis. Vysoká hodnota tČchto spoleþenstev a druhĤ uvedených v jejich složení vyplývá z faktu jejich existence v Polsku, na východní hranici rozšíĜení.Tato spoleþenstva jsou vzácná, je vysoké riziko jejich vyhynutí (Popiela 2004). 3150 –Eutrofní vody rybníkĤ a pĜírodních nádrží se spoleþenstvy Nympeion, Potamion Podtyp3150-2 eutrofní jezera a malé vodní nádrže. Spoleþenstvo Potamion: Potametum pectinati, Potametum acutifolii, Ranunculetum circinati, Elodeetum canadensis, Ceratophylletum demersi, Myriophylletum spicati, Potametum lucentis; Spoleþenstvo Nymphaeion: Potametum natantis, Trapetum natantis, Polygonetum natantis; Spoleþenstvo Lemnion gibbae: Spirodeletum polyrhizae;
24
Spoleþenstvo Riccio fluitantis-Lemnion trisulcae: Ricciocarpetum natantis; Spoleþenstvo Lemno minoris-Salvinion natantis: Lemno minoris-Salvinietum natantis.
Významné lokality z hlediska ochrany pĜírody a jejich možná kolize s Ĝešením zámČru (investice) MokĜadní ekosystémy a rybníky v údolí Ĝeky Biaáa a Wisla jsou významné výskytem Ĝady významných fytocenóz s výskytem vzácných a chránČných druhĤ rostlin. Druhová diverzita vodních a mokĜadních spoleþenstev je mimoĜádnČ vysoká zejména v oblasti BestwiĔských rybníkĤ, jejichž ochrana je právnČ zakotvena jako chránČná krajinná oblast "PodkĊpie". Podle odborníkĤ (Wilczek, MaĞka 2010) vyžaduje krajina v této oblasti ochranu jednotlivých krajinných segmentĤ. Proto jsou v souþasné dobČ v návrhu dvČ chránČné pĜírodní krajinné oblasti, a tĜi ekologické oblasti. Vodní a bahenní vegetace údolí Ĝeky Biaáa je identifikátorem pĜírodních stanovišĢ evropského významu. Další významné lokality jsou svou existencí i vznikem vesmČs antropogenního pĤvodu, statut ochrany je uplatnČn na významné parky, zahrady i soliterní dĜeviny.
ChránČná krajinná oblast "PodkĊpie" Založena usnesením Rady obce Bestwina z 29. þervna 1995, o urþení chránČných území a se vztahuje na konkrétní komplexní území táhnoucí se od hranic mČsta Bielsko-Biaáa, a obcí Kaniowo, mezi Ĝekou Biaáa a vodoteþí Máynówka. Hlavním cílem ochrany pĜírody je zachování Ĝeky a okolní vegetace a velké soustavy rybníkĤ jako "památka" tradiþního rybniþního hospodaĜení v oblasti Horního údolí Ĝeky Visly. Celý komplex je též ekologickým biokoridorem údolí Ĝeky Visly. BestwiĔskie rybníky jsou charakteristické vysokou biodiverzitou zejména mokĜadní vegetace. Výskyt vČtšiny chránČných druhĤ uvádČných pro údolí Ĝeky Biaáa byl zaznamenán také zde. Poloha chránČné oblasti v pĜípadČ zvýšeného prĤtoku Ĝeky Wisly (povodnČ) nevyluþuje pĜímý posuzovaného vývozního projektu. Navrhovaná chránČná pĜírodní krajinná oblast "údolí Ĝeky Biaáa" (Wilczek, MaĞka 2010) Nachází v jižní þásti oblasti a zahrnuje údolí Ĝeky Biaáa. ěeka zde protéká pĜírodním korytem, v nivČ s fragmenty lužních lesĤ a vlhkých luk. Navrhovaná chránČná oblast by mČla zahrnovat i Komorowickie rybníky, útoþištČ vodního ptactva ve smyslu Direktivy o ptácích. Území je ohroženo pĜedevším vytvoĜením zvláštní ekonomické zóny a využitím þásti pozemkĤ pro prĤmyslovou výstavbu. Stavební práce již vedly k prokazatelným zmČnám v hydrologickém režimu pĜilehlých oblastí, které jsou navrženy pro ochranu. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
Navrhovaná ekologická oblasti "Komorowickie Rybníky" (Wilczek, MaĞka 2010) Tato navrhovaná chránČná oblast zahrnuje nejvČtší komplex rybníkĤ v oblasti Bielsko-Biaáa, pĜímo sousedící s rybníky v Bestwina. PrĤzkumy z posledních let nepotvrdily pĜítomnost
25
významných fytocenoz tĜídy Lemnetea s úþastí druhĤ podléhajících ochranČ (vodní kapradiny Salvinia natans) udávaných z tohoto území (Wilczek et al. 2003), což je pravdČpodobnČ zpĤsobeno velmi intenzivním využíváním rybníkĤ pro chov ryb a jako sedimentaþních nádrží. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
Navrhovaná ekologická oblast "rybník v Kaniów" Malý rybník, který se nachází v blízkosti obce Kaniów, východnČ od Czechowice-Dziedzice. Významný pro masivní výskyt Utricularia vulgaris, rostlina zaĜazena mezi pĜísnČ chránČné druhy Polska. Rybník, vzhledem k blízkosti uhelných dolĤ ve Slezsku, je silnČ ohrožován dopady lidské þinnosti. Poloha rybníka v pĜípadČ zvýšeného prĤtoku Ĝeky Wisly (povodnČ) nevyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
Navrhované ekologické oblasti "rybníkĤ Marianki" Floristické výzkum v rybnících Marianki v Czechowice-Dziedzice dokladují významný výskyt pĜísnČ chránČného druhu Najas minor. Okraje rybníkĤ jsou zarostlé Typhetum latifoliae a Phragmitetum australis. Vzhledem k blízkosti železniþní dopravy a vlastní prĤmyslové zóny Czechowice-Dziedzice mĤže být lokalita nepĜímo ovlivnČna.
Navrhovaná chránČná krajinná oblast pĜírody "štČrkoven Kaniów" V oblasti bývalé štČrkovny, nyní naplnČné vodou, významná pĜítomnost fytocenóz s Eleocharitetum acicularis, pĜírodní stanovištČ evropského významu (kód 3130). Tato oblast se vyznaþuje znaky významné estetické hodnoty. Poloha štČrkoven v pĜípadČ zvýšeného prĤtoku Ĝeky Wisly (povodnČ) nevyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
PĜírodní rezervace ROTUZ Rezervace vyhlášená v roce 1967, je nejcennČjší pĜírodní oblastí v katastru CzechowiceDziedzice. Lokalizace: v severozápadní þásti obce, ve lesním komplexu v oblasti Zabrzega, Miliardowice. Je souþástí Údolí Horní Wisly. PĜísnČ chránČné fragmenty rašeliništČ se vzácnými a chránČnnými druhy cévnatých rostlin: rosnatka, brusinka, suchopýry, vzácné mechorosty. Významná fauna – krkavec, jeĜáb, jelen. RašeliništČ "Rotuz" má vysoké vČdecké a pĜírodní hodnoty, unikátní v zemi. Je to jediná rezerva rašeliny v provincii Slezsko. Rozkládá se na ploše uprostĜed lesa a lesního rašeliništČ o rozloze 40.63 ha, z toho obec Czechowice-Dziedzice je asi 10,4 hektarĤ. Hloubka rašelinného ložiska cca 4 metry. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
26
DOLINA WISàY (Údolí Horní Wisly) Lokalita: údolí Ĝeky Visly od odtoku z pĜehrady v Zabrzegu až k východní hranici obce a severovýchodní þásti regionu v Renardowic i Koloni ĩebracz. Horní povodí Visly, je nejvýznamnČjší povodí v zemi. ýetné rybniþní komplexy - Kopalniok, DĊbina DLN, Páaw Dolny, Páaw Górny, BáaĪkowiec, PowyĪka i Stawy Dworskie. Významná flóra i fauna. Poloha území v pĜípadČ zvýšeného prĤtoku Ĝeky Wisly (povodnČ) nevyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu. Stálé zatížení vypouštČnými dĤlními vodami.
RYBNIýNÍ SOUSTAVA SOKOàY I HAàCNOWIEC IntenzivnČ využívané rybníky pro chov ryb mezi Ĝekami Iáownica, a Jasienica v Toczkowicach a Ligota. Území vysoké pĜírodní hodnoty, na hrázích v okolí rybníkĤ významné duby. Rybníky jsou místem tahových zastávek i hnízdČní Ĝady vodních ptákĤ, mezi nejvýznamnČjší patĜí unikátní kolonie kvakoše noþního (Nycticorax nycticorax). Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
REMIZA LEĝNA BAĩANIEC Lokalizace: Jižní þást Czechowice-Dziedzice v oblasti Zámeckého vrchu. Lesní fragment v zemČdČlské krajinČ, floristicky i faunisticky odlišný od svého okolí. Lokalitou protéká drobná vodoteþ na dnČ hluboké rokle. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
LESNÍ KOMPLEX PODRAJ Lokalizace: kĜižovatka ul. Potocznej a Wodnej. Jedná se o malý zalesnČný vrch (287.4 m). Na severním svahu malá vodoteþ. Stromová vegetace s pĜevahou buku, habru, dubu, lípy a bĜízy. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
RYBNÍKY BROĩYSKA Lokalizace: jižní þást okresu v údolí potoka BroĪyska ĝwierkówka. Komplex rybníkĤ, místy silnČ zarostlých. ýetné populace obojživelníkĤ. Poloha vymezené oblasti vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
PĜírodní památky v území Czechowice-Dziedzice PĜírodní památky jsou v Polsku vyhlašovány v souladu s ustanoveními Zákona o ochranČ pĜírody ze dne 16. dubna 2004. Jedná se o jednotlivé objekty pĜírody živé i neživé, nebo jejich
27
shluky zvláštní hodnoty, vČdecké, kulturní, historické a krajiny, významné památné stromy, zdroje, vodopády, prameny, skály, rokle, balvany a jeskynČ. V území Czechowice-Dziedzice existuje 9 pĜírodních památek vþetnČ 8 jednotlivých stromĤ a alejí. V tomto hodnocení se jednotlivými památnými stromy nezabýváme, žádný není v oblasti vlivu posuzovaného vývozního projektu. PARK PRZYPAàACOWY Lokalizace: ul. Zamkowa, Czechowice-Dziedzice Park o rozloze 4,8 ha se nachází v registru historických zahrad Polska. PozdnČ barokní park, založený na obdélníkovém pĤdorysu. Významné dĜeviny: habr, buk, dub, jilm, kaštany. Zajímavým prvkem je alej lip drobnolistých s korunami formovanými do tvaru svícnĤ. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
PARK DWORSKI Lokalizace: ul. Kaniowski Zámecký park v severovýchodní þásti mČsta. Monumentální velkolistá lípa, jasan a kaštany, ve staré þásti parku poškozené dĜeviny, vyžaduje úpravy sadu. Na hrázích kolem parku vysázeny duby a jasany. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
PARK MIEJSKI w Osiedlu „Lesisko” Lokalizace: v centru mezi ulicemi Barlickiego N., J. Sáowackiego a H. Sienkiewicze. V parku je 29 druhĤ stromĤ a keĜĤ. Nejstaršími stromy jsou duby a bĜíza bradaviþnatá. NejpĤsobivČjší z nich dosahují až 180 cm v obvodu. Zajímavé jsou také tĜešnČ se kmeny až 200 cm v obvodu. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu. ZIELEē u kostela NMP Królowej Polski Lokalizace: v centru ul. H. Koááątaja. ZajímavČ komponované jehliþnany (modĜíny, jedle a kanadské tsugy vytváĜí stČnu lemovanou magnóliemi. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
FARNÍ HěBITOV U SV. KATEěINY Lokalizace: Dolní Czechowice, ul. Nicolaus Copernicus. Od vchodu do kostela alej lip malolistých.V historické þásti hĜbitova stromy s obvodem kmenĤ nad 100 cm. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu. HěBITOV U KOSTELA PANNY MARIE POMOCNICE Lokalizace: ul. Legií. Cenné stromy - lípa velkolistá, jasan, javory, bĜízy, kaštany s jehliþnany: thuje, cypryšky a pichlavé smrky. Poloha pĜírodní památky vyluþuje pĜímý vliv posuzovaného vývozního projektu.
28
Povrchové vody Obec Czechowice-Dziedzice je situována v povodí Ĝeky Wisly, která tvoĜí jeho severní hranice. Obec má rozsáhlý systém kanálĤ a odvodĖovacích pĜíkopĤ, navazující na významné rybniþní soustavy na ploše pĜes 450 ha. Na území obce, na Ĝece Wisla, Iáownica, Jasienica, Wapienica a Biaáa, jsou standardizované mČĜicí body pro kontrolu národních a regionálních monitoringĤ kvality povrchových vod. Tabulka 4.: Klasifikace povrchových vod podle Oblastního inspektorátu pro ochranu životního prostĜedí v Katovicích.
suspenze
fyzikálnČ chem. parametry bez suspenzí
fyzikálnČ chemické
I.
3. II.
4. III.
I.
6. II.
7. non
8. non
9. non
10. non
non
I.
II.
III.
I.
II.
III.
III.
III.
non
non
I.
II.
III.
I.
I.
III.
III.
III.
III.
III.
I.
II.
III.
I.
I.
non
non
non
III.
non
I.
III.
non
I.
II.
III.
III.
non
non
non
2.
Obr. 13.: Ĝíþní síĢ oblasti Czechowice-Dziedzice. Zdroj: Oblastní inspektorát pro ochranu životního prostĜedí v Katovicích
minerálnílátky
tČžké kovy
bakteriologické
celková klasifikace
biogenníslouþeniny
1. Wisáa(93,8 km) ponizejujsciaIáownicy (37,8 km) Iáownica (26,5 km) ujscie do Wisáy (0,9 km) Jasienica (21,7 km) ujscie do Iáownicy(0,4/4,8 km) Wapienica (20,3 km) ujscie do Iáownicy(1,2/1,6 km) Biaáa (28,6 km) ujscie do Wisáy (0,5 km)
kyslík
Ĝeka
oznaþení klasifikace
BSK5 CHSK
Klasifikacena základČ jednotlivých fyzikálnČ-chemických ukazatelĤ
5.
11.
Posouzení kvality vody Ĝeky Wisly dokumentuje nadmČrné zneþištČní – od ústí Iáownicy byly zaznamenány hodnoty pĜevyšující normy þistoty povrchových vod pro Polskou republiku ve vČtšinČ skupin fyzikálnČ-chemických parametrĤ, tak bakteriologické klasifikace se odchylovaly od prĤmČru. Po prĤtoku oblastí Czechowice-Dziedzice se výraznČ zvyšuje obsah chloridĤ, rozpuštČných pevných látek, amoniakálního dusíku a dusitanĤ. To svČdþí o vysokém zatížení minerálními látkami (zasolená voda) a organickými látkami (kanalizace) ve vodách Ĝeky Wisly a levobĜežního pĜítoku Bialé. Obsah chloridĤ v Ĝece Wisla stoupá až na tĜicetinásobek standardu, od asi 50 mg/l do maximálních hodnot pĜibližnČ 1300 mg/l).
29
Podle sledování Krajského inspektorátu pro ochranu životního prostĜedí v Katovicích, kvalita vody Ĝeky Biala odpovídá obecným þistoty klasifikaci tĜídy III pouze v horní þásti toku, ve stĜední a dolní þásti neodpovídá normám pro kvalitu povrchových vod Polské republiky. Celková kvalita vody Ĝeky Bialé na soutoku s Wislou je výraznČ horší než u Wisly. I pĜes celkovČ špatnou kvalitu vody, je prokázané postupné zlepšování fyzikálních a chemických ukazatelĤ vody Ĝeky Bialé.
Vliv tČžby na stav povrchových vod a podzemních vod. V severovýchodní þásti obce je pozorovatelný významný vliv hlubinné tČžby þerného uhlí dolu Silesia na vody. Je vytvoĜen systém usazovacích nádrží doprovázený podmáþením terénu dĤlní vodou, což vede k degradaci okolních pĤd vþetnČ zemČdČlských. PĜekážky v odtoku mohou zpĤsobit místní zaplavení nČkterých ploch. DĤlní vody, vyznaþují se vysokou slaností, jsou vypouštČny do Ĝeky Wisly. Provozovatel dolu Silesia vlastní vodoprávní povolení na vypouštČní zasolených vod v množství do vod Ĝeky Wisly v km 35 v množství 4690 m3/den. VypouštČní tČchto vod se provádí pĜes usazovací nádrže Rontok Duzy. Pro odstranČní negativních úþinkĤ mineralizované a kontaminované dĤlní vody a povrchových vod dolu bylo Krajským inspektorátem pro ochranu životního prostĜedí v Katovicích doporuþeno realizovat omezení množství vody, "u zdroje" a prostĜednictvím projektĤ prĤtokĤ vod pĜes retenþní a akumulaþní nádrže zlepšit jejich kvalitu pĜed vypouštČním do Ĝeky Wisly. Podzemní voda prosakuje do dĤlních prostor, odtud musí být þerpána na povrch. PrimárnČ obsahuje rozpuštČné soli, v dole je navíc kontaminována ve vČtší nebo menší míĜe dalšími látkami (maziva, uhelný prach, produkty rozkladu minerálĤ). Provoz dolu sice zpĤsobuje þásteþný odtok hlubokých podzemních vod z terciérního souvrství, voda je však neustále doplĖována prĤsakem z nadložních vrstev. DĤlní voda se zbavuje kalu v þistiþce a kališti, problém jsou rozpuštČné soli (pĜedevším se jedná o chlorid sodný), která nepĜíznivČ ovlivĖují vodu v blízké Visle, kam jsou vypouštČny. V souþasné dobČ je vypouštČní dĤlních vod malé, lze však pĜedpokládat, že se po zvýšení tČžby zvČtší i objem dĤlních vod. Mimo dĤlní vody jsou provozem dolu, zejména krátkodobým i dlouhodobým ukládáním kameniva ovlivĖovány i vody stékající po povrchu. PĜedevším je silnČ urychleno vsakování, podstatnČjší je však možná zmČna chemizmu. Horniny, pĜípadnČ uhlí, které se spolu s nimi dostane na skládku, zvČtrávají a tím se mČní i jejich minerální složení. PĜedevším jde o pyrit, ze kterého se oxidací uvolĖuje kyselina sírová. Ta zpĤsobuje nejen okyselení vod, ale mĤže být i jednou z pĜíþin samovznícení horninové skládky.
Vlivy na pĤdu.
Podstatný je zábor pĤdy, který se však do budoucna prakticky nebude zvČtšovat. Horniny na skládce postupnČ zvČtrávají, rozpadají se na jíl a písek. Na takovém materiálu se daĜí ĜadČ rostlin a stromĤ, lze pĜedpokládat, že na nevyužívaných þástech horninové skládky bude
30
postupnČ probíhat pĜirozená rekultivace. Staré skládky jsou již v souþasné dobČ zarostlé vzrostlými stromy. Urþitým rizikem je možnost kontaminace pĤd výplachy z materiálĤ, použitých na výstavbu hrází a hrázových cest. Vlivy na horninové prostĜedí a pĜírodní zdroje. Silesia je kamenouhelný dĤl. PĜi tČžební a zpracovatelské þinnosti je tČženo ložisko uhlí a metanu. Nelze vylouþit, že bude možno využívat i v souþasnosti nežádoucího odpadu – slané dĤlní vody. Její využití je možné pĜedevším jako minerální vody v lázeĖství. Místní solanka byla do roku 1920 využívána v Goczaákowicích.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy. Provoz dolu znamená urþité zmenšení pĤvodních biotopĤ, ale také vznik biotopĤ nových. Již tím, že jde o pomČrnČ velké území se znaþnČ omezeným pĜístupem pro lidi, jde o možné refugium Ĝady druhĤ. Navíc opuštČná kalištČ a opuštČné haldy zvyšují rozmanitost biotopĤ. Z tohoto hlediska lze dokonce pĜedpokládat zvýšení druhové pestrosti dané lokality. Problematika vlivu na floru a faunu (vzhledem ke kontaktní blízkosti s Údolím Horní Wisly a územím Natura 2000 bude vyžadovat následný monitoring vlivu. Vlivy na krajinu. DĤl je situován v rovinaté oblasti. NejvČtší nerovnosti jsou dnes již nevyužívané staré haldy, pĜi tom jedna z nich je postupnČ odebírána. Pokud bude v prostoru dolu další depot hornin, bude plochý a nebude se výraznČ projevovat. DĤl a jeho provoz vytváĜí v krajinČ nové krajinné prvky – haldy, vodní a mokĜadní plochy, ale i druhotná slaniska, která se postupnČ zaþleĖují do krajinné mozajky. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Kulturní památky nebudou provozem ani rozvojem dolu dotþeny, jiný negativní vliv na hmotný majetek se rovnČž nepĜedpokládá.
III. Charakteristika environmentálních rizik pĜi možných haváriích a nestandardních stavech.
Povrch mĤže být ohrožen dĤlními otĜesy. ZároveĖ s tČžbou vznikají v podzemí volné prostory, které nelze zcela zaplnit zakládkou. Celé území proto postupnČ klesá, obvykle se jedná o poklesy ĜádovČ v metrech. Klesání mĤže pokraþovat i desítky let po ukonþení tČžby. Do znaþné míry lze poklesy kompenzovat postupným zvyšováním terénu nasypáním horninového materiálu tam, kde je to nutné. VytČžení uhelné sloje má za následek postupný pokles povrchu. Zakládkou ve vytČženém prostoru se pokles zmírní, ale zcela odstranit nelze. NejzávažnČjším dĤsledkem je zmČna vodního režimu na povrchu. Na poddolovaném území vznikají místa náchylná k podmáþení a zatopení. PĜevaha pískovcĤ a slepencĤ smČrem do nadloží mĤže tyto dĤsledky tČžby zmírnit, ale na druhou stranu mĤže docházet k dĤlním otĜesĤm. Jejich intenzita mĤže dosáhnout stupnČ 4 – 5 stupnice MSK – 64. Maximální možnou intenzitu nelze odhadnout, z analogií 31
lze však pĜedpokládat, že by mohla být stupeĖ 6 (trhliny v omítce, mírné škody na budovách). Pokles území vlivem vytČžení slojí zaþíná se zpoždČním mČsícĤ až let po zavalení vydobytého prostoru, doznívá až desítky let a pokles lze pĜedpokládat ĜádovČ v metrech. Plyny – metan a radon Metan je jímán pro energetické úþely. Je tĜeba sledovat i obsah radonu a jeho rozptyl do okolí dolu. Množství radonu v plynu obvykle nevyluþuje jeho použití v domácnostech, problém by mohl nastat pouze v pĜípadČ nČkterých velkoprovozĤ. Manipulace s uhlím VytČžené uhlí je zdrojem prachu, který mĤže negativnČ ovlivĖovat okolní prostĜedí (vliv na lidské zdraví). PĜi ukládání uhlí na hromadách pĜed distribucí je nebezpeþí záparĤ a samovznícení. Manipulace s hlušinou V hlušinČ pĜevládají pískovce (místy až slepence), o nČco ménČ je jílovcĤ. PĜi tČžbČ z hloubČji uložených slojí se bude podíl jílovcĤ zvyšovat. VČtšina hlušiny se používá na úpravy cest a silnic v širším okolí dolu. Vždy je pĜímČs uhlí. Z dalších materiálĤ jsou to slepence a malé množství pelosideritĤ. Z minerálĤ se bČžnČ vyskytuje kalcit, ankerit, siderit a pyrit. Podstatné je, že hlušina vystavená povČtrnostním vlivĤm se mĤže samovolnČ vznítit. Požáry odvalĤ jsou pak dlouhodobé a jen velmi obtížnČ se likvidují. DĤl Silesia má celkem 4 odvaly – starou, prohoĜelou haldu, novČjší, která hoĜela jen místy a dva odvaly – doþasný, odkud se materiál odváží na stavby (pĜevážnČ silnic) a trvalou skládku. Poslední dvČ úložištČ jsou plochá, s výškou do 10 m. ProhoĜelá halda je þásteþnČ odebraná – vypálené horniny jsou vynikajícím materiálem pro silniþní stavby, navíc v okolí není dostateþný zdroj kameniva. Halda se postupnČ sesouvá, vČtší pohyb materiálu mĤže nastat pĜedevším po velkých nebo dlouhotrvajících deštích. NovČjší halda je z vČtší þásti zarostlá náletovými stromy. PĜesto je patrné, že i tady došlo na nČkolika místech k hoĜení. Odebírání materiálu, které i tady dĜíve probíhalo, mĤže umožnit pĜístup vzduchu ke staršímu materiálu a (i když pravdČpodobnost není velká) vznícení haldy. Doþasná skládka hlušiny je v souþasné dobČ rekonstrukce dolu v omezeném provozu. Vliv na prostĜedí mĤže mít prašnost v suchém období. Trvalá skládka hlušiny je þásteþnČ oplocená. V souþasnosti je vČtšina hornin silnČ rozvČtralá a rozpadavá. Podle družicových snímkĤ byl prostor využíván jako smetištČ, pozdČji došlo k zakrytí inertním materiálem. V patČ skládky na severní stranČ je nejen domovní odpad, ale také vyvezené mršiny a biologický odpad (paznehty, odpad z jatek). Tento prostor byl pĜekryt navážkou. V souþasné dobČ se sem vyváží smČs hornin a kalĤ. KalištČ je v souþasné dobČ mimo provoz. Je z vČtší þásti zarostlé rákosím a funguje jako pĜirozená rákosová þistiþka. Uhelné kaly a jílové minerály mají velkou sorpþní schopnost – zejména pokud se jedná o tČžké kovy.
32
IV. Charakteristika opatĜení k prevenci, vylouþení, snížení, popĜípadČ kompenzaci nepĜíznivých vlivĤ na životní prostĜedí. Nebezpeþí požáru skladu uhlí lze vylouþit správnou manipulací a dodržováním bezpeþnostních pĜedpisĤ. Naproti tomu požár haldy mĤže být i Ĝadu mČsícĤ témČĜ nepozorovatelný. Proto je nutné v pravidelných intervalech sledovat teplotu (nejlépe infrakamerou). OdkalištČ po tČžbČ uhlí Vzhledem k abnormálnČ velké sorpci materiálu mĤže být obohaceno o tČžké kovy. V pĜípadČ vysušení jde o velký zdroj prachu. DĤlní vody DĤlní vody a jejich následné vypouštČní do pĜirozených vodoteþí se jeví jako jeden z nejzávažnČjších negativních vlivĤ provozu uhelného dolu. Zakyselené mineralizované vody se dostávají do pĜímého kontaktu s významnými a chránČnými þástmi pĜírody, v nČkterých pĜípadech tento kontakt hrozí pouze za zvýšeného povodĖového stavu. ěešení tohoto problému vyžaduje specifický pĜístup (varianty Ĝešení) pro odsolování vod vypouštČných do vodoteþí. Možnost ukládání zasolených vod pĜímo tlakováním do horninového komplexu nelze vzhledem k pĜedpokládanému prohloubení a rozšíĜení dolu využít. Takové Ĝešení uvažuje napĜ. Pluta 2005 (Prace naukowe Glovneho Institutu Gornictva Katowice).
Obr. 14.: Mineralizace podzemních vod Hornoslezské uhelné pánve a rozdČlení na hydrochemické regiony (svČtle šedá – mineralizace 50 -110g/l, tmavČ šedá – mineralizace nad 110g/l)
33
34
H. Souhrnné vyhodnocení souladu posuzovaného vývozu s pravidly na ochranu životního prostĜedí, jehož souþástí je jednoznaþné urþení vlivu vývozu na životní prostĜedí - jednoznaþné závČreþné vyhodnocení pĜijatelnosti nebo nepĜijatelnosti vlivu projektu na životní prostĜedí.
vyhovuje
vyhovuje
Vlivy na krajinu
Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
Celkové hodnocení
Nebezpeþím mohou být dĤlní vody v kontaktu s prostĜedím Ĝíþní nivy. Vyhodnocovat periodicky po 2 letech, první monitorovací zpráva v roce 2013.
vyhovuje s podmínkou
Historický komplex povrchové þásti dolu lze považovat za kulturní památku a bylo by velmi záslužné, kdyby s ním tak mohlo být zacházeno.
Jako u každého provozu obdobného typu jsou negativní vlivy na krajinu doþasné, pĜi výsledném formování terénu mĤže být výsledek i velmi pĜíznivý.
V pĜípadČ povodĖových stavĤ nelze vylouþit kontakt s vodními zdroji.
vyhovuje
Vlivy na horninové prostĜedí a pĜírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
Na trvalých skládkách materiálu dbát dĤslednČ na formování struktury terény, zejména aby nedocházelo k pĜípadným splavĤm, a smyvĤm mimo skládkové prostory (možná kontaminace nivních pĤd, zemČdČlských ploch) v pĜípadČ použití materiálu na protipovodĖové hráze. Vyhodnocovat periodicky po 2 letech, první monitorovací zpráva v roce 2013.
vyhovuje s podmínkou
Nutnost pĜesnČ dodržovat technologické pĜedpisy. PĜes udČlené výjimky pro vypouštČní dĤlních vod do vodoteþí vyvíjet metodické postupy k omezení zasolení vypouštČných vod. Doporuþen pravidelný monitoring. První monitorovací zpráva v roce 2012.
Omezovat prašnost pĜi manipulaci s uhlím a horninou, sledovat zneþištČní mČstských komunikací a drážních tČles pĜi pĜevozu materiálu. Vyhodnocovat periodicky po 2 letech, první monitorovací zpráva v roce 2013.
Poznámky Kladný sociálnČ ekonomický dopad, zvýšení zamČstnanosti.
vyhovuje s podmínkou
Nehodnoceno
Lokální zdroj hluku nepĜesahující hlukové limity. Vyhodnocovat periodicky po 2 letech, první monitorovací zpráva v roce 2013.
VYHOVUJE
Nevyhovuje
vyhovuje
vyhovuje
Vyhovuje vyhovuje
Vlivy na pĤdu
Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na povrchové a podzemní vody
Složka životního prostĜedí Vlivy na obyvatelstvo, vþetnČ sociálnČ ekonomických vlivĤ Vlivy na ovzduší a klima
35
J. Ostatní údaje: 1.
Uvedení materiálĤ, na které posudek odkazuje.
Dz.U.08.199.1227 USTAWA z dnia 3 paĨdziernika 2008 r. o udostĊpnianiu informacji o Ğrodowisku i jego ochronie, udziale spoáeczeĔstwa w ochronie Ğrodowiska oraz o ocenach oddziaáywania na Ğrodowisko Dz.U.05.239.2019 j.t. USTAWA z dnia 18 lipca 2001 r. Prawo wodne Dz.U.10.185.1243 j.t. USTAWA z dnia 27 kwietnia 2001 r. o odpadach Dz.U.2001.62.627 Prawo ochrony Ğrodowiska Dz.U.1994.27.96 Prawo geologiczne i górnicze Dz.U.2001.98.1067 Ustanowienie programu wieloletniego "Program dla Odry - 2006" Dz.U.2004.92.880 Ochrona Przyrody SmČrnice Rady 79/409/EHS, o ochranČ volnČ žijících ptákĤ (1979) SmČrnice Rady 92/43/EHS, o ochranČ pĜírodních stanovišĢ volnČ žijících živoþichĤ a planČ rostoucích rostlin. (1992) Agnieszka Chylak.: Program Ochrony Srodowiska dla Gminy Czechowice-Dziedzice. BIELSKO – BIAàA, CZERWIEC 2004 ROK, Beskidzki Fundusz Ekorozwoju S.A. Agnieszka Chylak.: Aktualizacja Programu Ochrony ĝrodowiska dla Gminy Czechowice-Dziedzice na lata 2009-2012 z perspektywą do roku 2016 Wilczek, Z., Bernacki L., Sierka E., 2003. Current possibilities and an attempt at determination of hierarchy of establishment of new protected areas within the territory of Bielsko-Bia³a (in Polish), in: Korczyñski M. (red.). Flora miast. KujawskoPomorskie Centrum Edukacji Ekologicznej, Polskie Tow. Bot. Oddzia³ w Bydgoszczy, Bydgoszcz, 106–117. Wilczek, Z., MaĞka, M.: CONSERVATION OF WATER AND SWAMP VEGETATION IN THE BIA£A RIVER VALLEY (SILESIAN FOOTHILLS, OŒWIÊCIM BASIN) Teka Kom. Ochr. Kszt. ĝrod. Przyr. – OL PAN, 2010, 7, 457– 465 Popiela, A., 2004. Banks or dried bottoms of water reservoirs with communities of Litorelletea, Isoëto-Nanojuncetea (in Polish), in: Herbich J. (red.). Wody s³odkie i torfowiska. Poradniki ochrony siedlisk i gatunków Natura 2000 – podrêcznik metodyczny. Ministerstwo Œrodowiska, Warszawa. t. 2, 37–47. Pluta, I: Mine waters of the upper Silesian coal basin – origin, pollutants and purification. Práce naukowe Glowneho Institutu Gornictwa. Katowice 2005 Liro, A.: 1995 Koncepce národní ekologické sítČ Eeconet - Polsko Nadace IUCN Polsko, Varšava Liro, A. (eds.): 1998 Strategie realizace národní ekologické sítČ Eeconet - Polsko Nadace IUCN Polsko, Varšava http://www.2007.przyroda.katowice.pl/ostoje_ptakow.html http://www.SILESIA/sil/econet_polska.html http://natura2000.gdos.gov.pl/natura2000/en/
36
2. Uvedení všech konzultací a jednání, které se z hlediska posouzení vlivu na životní prostĜedí k danému vývozu uskuteþnily, vþetnČ jejich výsledkĤ.
PĜi pĜípravČ posudku tohoto vývozního projektu probČhla jednání na dole Silesia, Czechowice-Dziedzice ve dnech 14.4., 12.5., 28.7. a 8.11.2011. Dále probČhla jednání na polském ministerstvu životního prostĜedí ve VaršavČ dne 13.7.2011 (relevantní polská legislativa) a 28.7.2011 v Katovicích (Oblastní inspektorát pro ochranu životního prostĜedí). Jednání s pĜedstavitelem dolu Silesia k finalizaci posudku se konalo dne 21.11.2011 na ýeské zemČdČlské univerzitČ v Praze. Posudek byl pĜedán na dole Silesia, Czechowice-Dziedzice dne 8.12.2011.
37
