Postup zhotovení výplně

Klinická příručka pro postupy v záchovné stomatologii Adheziva | Kompozity | Závěrečné úpravy a leštění

Vaše praxe je naší inspirací.™

Postup zhotovení výplně Klinická příručka

Clinic_lokalizace_CZ_V1_1.indd I

25.8.2009 13:05:53

Vše, co potřebujete, je Kerr

Úvod Postup zhotovení výplně

Úvod

Postup zhotovení výplně krok za krokem, přehled výrobků

3-6

Vazby: Vazby & Adheze, Prof. David Watts, Dr. Nick Silikas

7-8

Rodina produktů OptiBond

9-10

OptiBond FL

11-12

OptiBond Solo Plus

13-14

OptiBond All-In-One

15-16

Kompozity: Estetika a kompozity, Prof. Angelo Putignano

17-20

Herculite XRV Ultra

21-22

Klinický případ: třída IV

23-24

Klinický případ: třída V

25-26

Klinický případ: třída II

27-28

Klinický případ: třída I

29

Závěrečné úpravy a leštění: Závěrečné úpravy a leštění kompozitních oprav, Prof. Martin Jung

31-33

Ošetření povrchu kompozitní výplně, přehled

34-36

OptiDisc

37-38

Lešticí systém HiLusterPlus

39-40

OptiShine

41

Reference na Herculite XRV, OptiBond FL

42

Biografie autorů

43

1

Clinic_lokalizace_CZ_V1_1.indd 1

25.8.2009 13:08:20

Dosažení estetických výsledků jednoduchým, rychlým a spolehlivým způsobem představuje každodenní výzvu postupů v záchovné stomatologii. Odborná způsobilost produktů značky Kerr v oblasti kompozitů a adhezivních systémů společně se sofistikovanými nástroji značky KerrHawe nabízí řešení pro dosažení předvídatelných a rychlejších výsledků ve všech klinických situacích.

Tato příručka postupů pro záchovou stomatologii sumarizuje jednotlivé materiály, nástroje a techniky, které jsou důležité pro dosažení vysoce kvalitních výplní s dlouhotrvajícím klinickým úspěchem.

2



25.8.2009 13:08:26



KROK

PRODUKT

VÝROBKY ZNAČKY KERR

Diagnostika zubního kazu

Rentgenové vyšetření

Řada držáků filmu a senzorů

Kwik-Bite

Preparace kavity

Vrtáčky

SuperBite Posterior

Karbidové vrtáčky

Diamantové vrtáčky BlueWhite

Doplňky

SuperBite Anterior

Karbidový vrtáček

Diamantový vrtáček BlueWhite

OptiDam™ SoftClamp™ Fixafloss™ OptiDam

OptiView™

SoftClamp

OptiView Fixafloss

3


25.8.2009 13:08:26

KROK

Adheze

PRODUKT

Celkové leptání

VÝROBKY ZNAČKY KERR

OptiBond™ FL OptiBond™ Solo Plus™

Samoleptání

Kompozitní výplně

Nanohybridní materiály

OptiBond™ All-In-One

Premise™ Premise™ Packable Herculite® XRV Ultra™

Mikrohybridní materiály

Herculite® XRV™ Point 4™

Flowable kompozity

Premise™ Flowable

Premise

Premise Packable

Herculite XRV Ultra

Revolution™ Formula 2

Premise Flowable

4



25.8.2009 13:08:28



KROK

PRODUKT

Aplikační metody

Matrice

VÝROBKY ZNAČKY KERRHAWE

SuperMat® System Hawe Adapt® Matrice Lucifix® Matrice Adapt SuperCap Ocelové a transparentní matrice

Lucifix Matrice

SuperMat System

Dělené matrice Hawe Adapt® Transparentní cervikální matrice značky Hawe Klínky

Dělené matrice

Cervikální matrice

Klínky z javorového dřeva značky Hawe Ruční tvarovací nástroje

Polymerizace

Halogenové polymerační lampy

Zásobník klínků

CompoRoller™ CompoRoller

OptiLux 501, Demetron LC

LED lampy Demetron A1 a A2 LEDemetron II DEMI Demetron A1 a A2

Demi

5


25.8.2009 13:10:34

Závěrečné úpravy a leštění

Flexibilní disk Abrazivní pásky

OptiDisc® OptiStrip™

OptiDisc

Abrazivní kartáčky

Lešticí nástroje

Profesionální čištění

OptiStrip

Occlubrush® OptiShine™ Occlubrush

OptiShine

Lešticí nástroje GlossPlus

Lešticí nástroje HiLusterPlus

Lešticí systém HiLuster

Cleanic® CleanPolish a SuperPolish Pro-Cup® Kartáčky

Pro-Cup Pasta Cleanic s mátovou, jablečnou a žvýkačkovou příchutí

6



25.8.2009 13:11:02


Adheziva Postup zhotovení výplně

Adheziva Mechanismus vazby u skloviny je založen na mikromechanické vazbě mezi pryskyřicí a kyselinou fosforečnou modifikovaným hrubým povrchem skloviny. Příprava skloviny tak zůstává nejběžněji užívanou metodou vazby pryskyřičných kompozitů na povrch skloviny. Zajišťuje pevné spojení. Sklovinu lze upravit dalším leptáním povrchu a aplikací pryskyřice, čímž dosáhneme požadované pevnosti vazby v tahu mezi sklovinou a pryskyřicí a umožníme tak pryskyřici mechanicky se navázat na povrch skloviny. Dentin má však mnohem komplexnější strukturu povrchu než sklovina. Před vytvořením vazby s dentinem doporučujeme odstranit či modifikovat smear layer a vyčistit tak vstupy do denti-

Bonding & adheze Prof. David Watts, Dr. Nick Silikas, University of Manchester, UK nových tubulů kondiciováním povrchu dentinu. Tekuté adhezivum se poté aplikuje na dentin a zpolymerizuje, při zajištění optimálního zvlhčení povrchu a absorpce do dentinových tubulů. Adhezivum vytvoří inter-penetrační síť s vrstvou demineralizovaného kolagenu v dentinových tubulech, která způsobí vznik hybridní vrstvy. Zachování hybridní vrstvy ještě před aplikací hydrofobní pryskyřice je nesmírně důležité, neboť zajišťuje vznik pevné vazby mezi pryskyřicí a dentinem. Jakákoliv kontaminace jakékoliv oblasti adhezivního sytému by tudíž mohla ohrozit integritu vazby. Mechanismus navržený pro tento materiál spočíval v navázání organické složky dentinu, jmenovitě kolagenu. První studii,

jež se zabývala mechanismem vazby dentinu, vypracoval Nakabayashi (1). Jako první identifikoval vrstvu mezi pryskyřicí a dentinovým substrátem a popsal ji jako „hybridní“ v tom smyslu, že organická složka dentinu byla prostoupena pryskyřicí. Termín „hybridní vrstva“ je nyní synonymem pro vazbu pryskyřice a naleptaného dentinu. Hybridní vrstva, její struktura, tvorba a možnosti zlepšení byly předmětem neuvěřitelného množství dalších výzkumných studií. Tato vrstva bývá také nazývána „interdifuzní zónou pryskyřice a dentinu“ (2). Klasifikace Na trh už bylo uvedeno velké množství dentinových adheziv. Tyto změny někteří nazývají jako „generace“ a naznačují tak chronologický vývoj těchto produktů. To však může být velmi matoucí. Více konzistentní a logičtější přístup je klasifikovat adhezivní materiály dle počtu kroků, které je potřeba provést k dokončení adhezivního procesu. „Tříkrokové“ či „konvenční“ systémy Tuto skupinu tvoří produkty s třemi samostatnými kroky aplikace: Leptání, úprava povrchu prim-

7


25.8.2009 13:11:26

erem a nanášení adhezivní pryskyřice. Jsou rovněž známy jako systémy „leptání a oplachování“. Ačkoliv byly na trh uvedeny jako první, stále se ještě hojně používají a vykazují spolehlivost spojení. Jejich hlavní nevýhodou je citlivost techniky, neboť jakákoliv odchylka od doporučeného postupu znamená zhoršení kvality vazby. „Dvoukrokové“ systémy Tuto skupinu lze dále rozdělit na dvě podskupiny: I) přípravky, které mají zvlášť krok leptání a v druhém kroku kombinují priming a bonding. Tyto systémy se často nazývají jako systémy „jedné lahvičky“. Můžeme zde však identifikovat podobné problémy jako u tříkrokových systémů. II) leptání a priming jsou zkombinovány v prvním kroku a bonding je pak druhým krokem. Toto se také nazývá „samoleptací primery“. Kyselá pryskyřice leptá a zároveň infiltruje dentin. Není potřeba zub oplachovat, což zkracuje dobu aplikace a rovněž redukuje citlivost techniky tím, že eliminuje potřebu zachovat dentin vlhký. Systémy „jedné lahvičky“ či „vše v jednom“ Tyto systémy kombinují všechny kroky dohromady. Jejich způsob fungování je podobný „samoleptacím primerům“, ale zahrnuje rovněž vezebnou pryskyřici. Obecně se však nepovažují za stejně spolehlivé adhezivní systémy jako předchozí produkty. Na trh byly uvedeny teprve nedávno, a tak je hodnocení jejich klinických výsledků teprve omezené.

8


Mechanismus vazby Mikromechanické spojení výplňového materiálu s dentinem cestou intermediátní adhezivní vrstvy se označuje jako dentinový bonding (3). Pryskyřice během primingu a bondingu penetruje zkolabovaná vlákna kolagenu (po demineralizaci) a vytváří interpenetrační vrstvu. Tato vrstva byla již dostatečně popsána (4, 5). Tloušťka hybridní vrstvy se pohybuje od 1 μm u všech systému “vše v jednom” až do 5 μm u konvenčních systémů. Síla vazby nezávisí na tloušťce hybridní vrstvy, neboť materiály se samoleptacím primerem vykázaly větší sílu vazby než mnohé jiné systémy, ačkoliv mají jen tenkou hybridní vrstvu. Leptání, oplachování a sušení způsobuje zkolabování kolagenu z důvodu ztráty podpůrné hydroxylapatitové struktury. Zkolabovaná vlákna kolagenu bránila úspěšné difuzi pryskyřičných monomerů. K vyřešení problému máme dva možné přístupy. První se nazývá „technika suché vazby“ a zahrnuje vysoušení dentinu vzduchem po leptání a následnou aplikaci primeru na bázi vody, který znovu expanduje zkolabovaný kolagen (6, 7). Druhý přístup se nazývá „technika mokré vazby“. Demineralizovaný kolagen je po opláchnutí podpořen zbytkovou vodou (8). Takto se může lépe se rozprostřít roztok primeru po celé síti kolagenových vláken. Avšak pokud jde o klinickou praxi, je velmi obtížné nalézt správný poměr zbytkové vlhkosti. Nadbytečná vlhkost může být pro vazbu škodlivá. Toto se nazývá „fenomén převlhčení“ (9). Jelikož se „technika suché vazby“ považuje za méně citlivou, měla by být preferována oproti obtížněji standardizované „technice mokré vazby“ (2). Relevantní studie in vitro týkající se pevnosti vazby

poskytují užitečné indikace eventuálního prospektivního klinického úspěchu systému. Nicméně, nejvyšší úroveň důkazů po porovnání účinnosti vazebných systémů získáme z retrospektivních klinických studií. Retrospektivní klinické studie s prodlouženou dobou sledování budou velmi užitečné při hodnocení výsledků určité skupiny a určité metody aplikace. Reference 1. Nakabayashi N, Kojima K, Masuhara E. The promotion of adhesion by the infiltration of monomers into tooth substrates. J Biomed Mater Res1982;16:265273. 2. Van Landuyt K, De Munck J, Coutinho E, Peumans M, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Bonding to Dentin: Smear Layer and the Process of Hybridization. In: Eliades G, Watts DC, Eliades T, vydavatelé. Dental Hard Tissues and Bonding Interfacial Phenomena and Related Properties Berlin: Springer; 2005. Str. 89-122. 3. Eick JD, Gwinnett AJ, Pashley DH, Robinson SJ. Current concepts on adhesion to dentin. Crit Rev Oral Biol Med 1997;8:306-335. 4. Van Meerbeek B, Braem M, Lambrechts P, Vanherle G. Morphological characterization of the interface between resin and sclerotic dentine. J Dent Res 1994;22:141-146. 5. Van Meerbeek B, Inokoshi S, Braem M, Lambrechts P, Vanherle G. Morphological aspects of the resin-dentin interdiffusion zone with different dentin adhesive systems. J Dent Res 1992;71:1530-1540. 6. Finger WJ, Balkenhol M. Rewetting strategies for bonding to dry dentin with an acetone-based adhesive. J Adhes Dent 2000;2:51-56. 7. Frankenberger R, Krämer N, Petschelt A. Technique sensitivity of dentin bonding: effect of application mistakes on bond strength and marginal adaptation. Oper Dent 2000;25:324-330. 8. Kanca JI. Effect of resin primer solvents and surface wetness on resin composite bond strength to dentin. Am J Dent 1992;5:213-215. 9. Tay FR, Gwinnett JA, Wei SH. Micromorphological spectrum from overdrying to overwetting acid-conditioned dentin in water-free acetone-based, single-bottle primer/adhesives. Dent Mater 1996;12:236-244.


25.8.2009 13:11:34



OptiBond™

Uznáván hlavními spotřebiteli, považován za zlatý standard adhezivní technologie skupiny výrobků řady OptiBond. Zajišťuje výkonnost, univerzálnost a předvídatelné výsledky.

... jméno, které označuje brilantnost adheze… Chemické pozadí

Rodina výrobků OptiBond™ Celkové leptání Čísla kroků

Samoleptání

3

2

1

4. generace

5. generace

7. generace

Leptací gel

Adhezivní monomer GPDM Všechna adheziva značky OptiBond se vyznačují jedinečnými chemickými vlastnostmi, které z nich činí zlatý standard mezi adhezivními materiály. Ověřené monomery GPDM jsou účinné při vytváření perfektních vazeb s minimálním rizikem mikroleakage a postoperativní citlivosti.

Primer

Adhezivum

GPDM = Glycerolfosfát-1.3 Dimetakrylát

9


25.8.2009 13:11:36

Roků na trhu Aplikace Přímý postup Nepřímý postup leptání Doba aplikace Pevnost vazby v MPa Na dentin Na sklovinu Vlastnosti Množství plniva Funguje na mokrém nebo suchém dentinu Tloušťka vrstvy Rentgenokontrastnost Rozpouštědlo Balení Skladovací podmínky

Obsah Unidose

™

10


OptiBond™ FL

OptiBond™ Solo Plus

OptiBond™ All-In-One

15 let

10 let

3 roky

• Ano 1:30 min.

• • Ano 1:10 min.

• • Ne 0:55 min.

32 MPa 33 MPa

31 MPa 34 MPa

36 MPa 26 MPa

48%

15%

7%

• ~60 Ķ 267% Al voda etanol

• ~10 Ķ etanol

• ~5 Ķ voda, etanol, aceton

Okolní teplota

Okolní teplota

Obsah lahvičky 8 ml

Lahvička primeru 8 ml 5 ml 0.1 ml

Chlazení od 2°C do 8°C Lahvička adheziva

0.1 ml

Technologie plněného adheziva Technologie plněného adheziva byla poprvé představena společností Kerr v přípravku OptiBond FL.

Skelné plnivo v adhezivech OptiBond: • posiluje dentinové kanálky z hlediska vyšší pevnosti vazby a ochrany proti mikroleakage • dlouhodobě uvolňuje fluorid • snižuje kontrakci během polymerizace • funguje jako tlumič mechanického namáhání a termická bariéra mezi výplňovým materiálem a zubem • doslova eliminuje postoperační citlivost • funguje dobře v suchém, vlhkém i mokrém prostředí

5 ml 0.18 ml


25.8.2009 13:12:07



OptiBond™ FL Adhezivní systém ve dvou lahvičkách pro techniku celkového leptání

OptiBond FL byl na trh uveden v roce 1995 a již tehdy určil standard v oblasti adhezivní technologie. Během 15 let se stal úspěšným po celém světě, osvědčil se v mnohých dlouhodobých klinických studiích a bývá doporučován jako zlatý standard vedoucími stomatologickými školami po celém světě.

Vlastnosti

Po aplikaci přípravku OptiBond FL lze dosáhnout spolehlivé vazby bez postoperační citlivosti. OptiBond Fl lze rovněž úspěšně používat v jakémkoliv adhezivním postupu. Prof. Marco Ferrari

• jedinečná strukturální vazba. 48 % množství plniva stačí k dosažení vynikající pevnosti vazby. • účinný tok během aplikace. Jedna vrstva primeru. Jedna vrstva adheziva. Mokré i suché prostředí • vysoce rentgenokontrastní. 267% radioopacita usnadňuje detekci rentgenovým snímkem. • možnosti dodání. Jediné dvousložkové adhezivum dostupné v balení v lahvičkách i v balení Unidose - jedno použití. • ověřené dlouhodobé výsledky.

Legenda mezi adhezivy

11


25.8.2009 13:12:16

OptiBond FL získává cenu REALITY’S 20th Anniversary Legacy Award, symbolizující vynikající dlouhodobé klinické výsledky.

OptiBond™ FL Návod k aplikaci

Klinický úspěch 13letá klinická studie

TechniqueKlinické hodnocení dentinového adhezivního Technique Technique Technique systému: Výsledky za 13 let, A. A. Boghosian Technique Technique Technique Technique Summary J.L. Drummond a E. P. Lautenschlager, Summary Summary aNorthwestern Summary Summary Summary Summary Summary Medicine University Feinberg School of Závěr: Po třinácti letech prokázal přípravek OptiBond vynikající vlastnosti jak v oblasti retence k zubní tkáni, tak v oblasti okrajového uzávěru. Dále materiál OptiBond prokázal účinnost ve spojení s kompozitem, kdy eliminoval citlivost vznikající z defektů při odtržení materiálu.

1. Naleptejte sklovinu leptacím gelem značky Kerr (35% kyselina fosforečná) po dobu 15 vteřin.

5. Osušte vzduchem po dobu 5 vteřin.

2. Řádně 15 vteřin oplachujte.

3. Lehce osušte vzduchem po dobu 3 vteřin. Nepřesušte.

6. Pomocí druhého aplikátoru 7. Lehce osušte vzduchem lehkým natíracím pohybem po dobu 3 vteřin. po dobu 15 vteřin nanášejte adhezivum (černý hrot pro jednorázové balení Unidose).

4. Lehkým natíracím pohybem po dobu 15 vteřin nanášejte primer (žlutý hrot pro jednorázové balení Unidose).

8. Polymerujte světlem po dobu 20 vteřin*. Povrch je pak připraven pro nanášení kompozitu.

Více než 10 let po ošetření materiálem OptiBond FL.

Více než 13 let po ošetření materiálem OptiBond FL.

Případy poskytnuty s laskavým svolením Dr. Alana Boghosiana

* Doporučené doby polymerace: Demi 5 s., L.E.Demetron II 5 s., L.E.Demetron I, 10 s. anebo Optilux 501 v režimu Boost 10 s.

12



25.8.2009 13:12:19



OptiBond™ Solo Plus Jednosložkové adhezivum pro techniku celkového leptání

OptiBond Solo Plus je jednosložkové adhezivum, které v jediném kroku kombinuje primer a adhezivum. Smíchání primeru a adheziva v jediné lahvičce bylo reakcí na potřebu adhezivního materiálu, jež by se snadněji a rychleji používal a který by vykazoval tutéž pevnost a trvanlivost při celkovém leptání.

Případ poskytnut s laskavým svolením Prof. Angela Putignana

Vlastnosti • Pevná vazba. Ověřený výsledek dosažený zjednodušeným postupem aplikace. Trvanlivé chemické a mikromechanické spojení chrání proti mikroleakage a zajišťuje vynikající integritu okrajů. • Technologie plnění. OptiBond Solo Plus je z 15% plněn týmž plnivem o velikosti částic 0,4 mikronu, kterou najdete v uznávaných kompozitech značky Kerr. • Na bázi etanolu. V etanolovém rozpouštědle jsou obsaženy promotory adheze, což zmenšuje jak onu únavnou potřebu několika vrstev, tak neustálé znovunanášení, které je nutné u acetonových adheziv. • Všestranný. Účinný při použití u všech přímých i nepřímých indikací. Použití ve vlhkém i suchém prostředí. • dodává se i v jednorázovém balení Unidose™. K dostání v lahvičce i v jednorázovém balení.

Vysoce účinné, snadno aplikovatelné adhezivum pro celkové leptání

13


25.8.2009 13:12:26

Klinický výzkum OptiBond™ Solo Plus Návod k aplikaci

Pevnost vazby dentinu ve smyku (Mpa) u adheziv 5. generace 35 30

31

25 20

20

21

Excite®

XP Bond™

22

23

23

15 10 5 0

Adper™ Prime® & One Step® Single Bond Bond NT™ Plus Autoři H. Lu*, H. Bui, X. Qian, D. Tobia, Kerr Corporation, IADR 2008, #401

1. Naleptejte sklovinu a dentin po dobu 15 vteřin.

5. Otočte víčkem jednorázového balení a otevřete jej.

2. Řádně 15 vteřin oplachujte.

3. Osušte vzduchem po dobu 3 vteřin. Nepřesušte.

6. Ponořte dovnitř kartáček. 7. Lehce osušte vzduchem po dobu Lehkým natíracím 3 vteřin. pohybem nanášejte po dobu 15 vteřin přípravek OptiBond Solo Plus.

OptiBond® Solo Plus™

4. Před nanášením pořádně protřepejte nádobku jednorázového balení Unidose.

8. Polymerujte světlem po dobu 20 vteřin*. Povrch je pak připraven pro nanášení kompozitu.

PEVNÁ TRVANLIVÁ VAZBA Rastrový obrázek ukazuje vynikající penetraci OptiBondu Solo Plus do demineralizovaného dentinu, tvorbu dlouhých pryskyřičných zálitků a dobře definovanou hybridní vrstvu, což vše potvrzuje vynikající vazebnou sílu.


14



25.8.2009 13:12:27



OptiBond™ All-In-One Jednokrokové samoleptací adhezivum

Samoleptací adhezivum OptiBond All-In-One skvěle proniká dentinovými kanálky, zajišťuje vynikající vazebnou sílu a ochranu proti mikroleakage a postoperační citlivosti. Jeho jedinečná nanoleptací schopnost umožňuje nejúčinnější leptání skloviny jakýmkoliv existujícím jednosložkovým adhezivem. Vytváří hlubší leptaný povrch a zlepšuje tak mechanickou retenci a chemickou vazbu. Navíc díky tenkosti vrstvy vytváří účinné, jednofázové adhezivní prostředí pro snadnější dosazení a lepší umístění finální práce.

Účinné nano-leptání skloviny Rastrový obrázek ukazuje čistě exponované nanokrystaly sklovinného hydroxylapatitu,které vytváří větší hrubý povrch pro mikromechanickou retenci a chemickou vazbu.

Dobře definovaná adhezivní vrstva Rozhraní dentinu a skvělé těsnící vlastnosti zajištěné dobře definovaným adhezivem. Rastrový obrázek ukazuje kompozit, vrstvu adheziva OptiBond Allin-One a rozhraní dentinu s adhezivem.

Účinná vazba jednoduchým způsobem

15


25.8.2009 13:12:30

Klinický výzkum OptiBond™ All-In-One Návod k aplikaci

20 seconds

Pevnost vazby ve smyku (Mpa)

Pevnost vazby ve smyku v případě jednosložkového samoleptacího adhezivního systému na humánní dentin (24 hodin)* 35

35,0 30

30,4

20

20,2 15 10

10,3

5 0

Clearfil® S3 Bond

2. Otočením otevřete.

3. Ponořte kartáček.

4. První vrstvu naneste kartáčovacím pohybem.

20 seconds

5. Ponořte kartáček.

6. Druhou vrstvu naneste kartáčovacím pohybem.

7. Jemně osušte vzduchem, pak střední silou sušte vzduchem alespoň 5 vteřin.

8. Polymerujte světlem po dobu 10 vteřin*.

GBond™

iBond™

Xeno® IV

OptiBond® All•In•One

Pevnost vazby ve smyku v případě jednosložkového samoleptacího adhezivního systému na bovinní sklovinu (24 hodin)* Pevnost vazby ve smyku (Mpa)

1. Protřepejte.

32,2

25

30

28,2

25 20

21,7

23,0

21,6

15 10

11,3

5 0

Clearfil® S3 Bond

GBond™

iBond™

Xeno® IV

OptiBond® All•In•One

* Studii vedl Dr. James Dunn z Loma Linda University. Ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků.


16



25.8.2009 13:12:38


Kompozity Postup zhotovení výplně

KOMPOZITY Již velcí filozofové antického Řecka, jako byl Plato, a další pozdější filozofové jako Baumgarten, Kant, Hegel, Vico anebo Crose, hledali koncept estetiky a krásy na racionální a “vědecké” bázi. Trojice krásy, dobroty a pravdy představuje ideál, o jehož dosažení by měl usilovat každý jedinec. Jde o jistou „dokonalost“, která však možná ani neexistuje. Nejrozšířenější koncept vnímané krásy je založen na interakci mezi „citem“, tj. emočními a instinktivními vlivy, a „rozumem“ čili racionálními faktory. Hutchinson a Shaftesbury výstižně definovali estetiku jako schopnost vnímat harmonii (Inquiry into the origin of our ideas of beauty, 1725). Od estetiky ale obvykle odlišujeme kosmetiku, která hledá stereotyp krásy bez ohledu na přirozený kontext, v jakém se daný subjekt vyskytuje. Estetika na druhou stranu vyjadřuje přirozený archetyp v souladu s matematickým teorémem, s jasnými a přeložitelnými principy krásy. V tomto ohledu vznikají teorie týkající se etického vnitřního smyslu estetiky, který bývá definován jako pasivní schopnost přijímat ideje krásy ze všech objektů, ve kterých existuje uniformita v rozdílnosti (tj. „harmonie“) (1). Tyto objektivní faktory, které akceptují interakci mezi objektem

Estetika a kompozity Prof. Angelo Putignano, University of Marche, Ancona, Itálie a „mentálními kategoriemi“ pozorovatele, představují racionální základ krásy. V anatomii bylo již aplikováno bezpočet pravidel krásy, které mají formulovat proporce chrupu a obličeje tak, aby byly v souladu se „zlatým řezem“ (dle Leonarda) či v souladu s antropometrickými (cefalometrickými) parametry přijatými z epidemiologických studií. Ale existují určité subjektivní faktory, typické pro instinktivní emoční a psychologický kontext pozorovatele, které mohou významně ovlivnit cit pro krásu. Asimilace „vkusu“ a vnímání krásy byla vždy ve vzájemném vztahu s danou epochou a specifickým, historickým, kulturním a společenským kontextem doby, v jaké se pozorovatel pohyboval. Pilkington definoval

dentální estetiku v roce 1936 jako „vědu o napodobování, harmonizování našeho díla s dílem přírody a jak je co nejvíce minimalizovat“. Před pár desetiletími se většina stomatologů pracujících v oblasti výplní a fixních náhrad zaměřovala na dlouhodobá řešení a vzhled výplně nebo fixní práce byl až na druhém místě (2). V běžné praxi se tedy vyráběly amalgámové náhrady a korunky ze slitiny zlata. Byly považovány za hlavní a nejtrvanlivější řešení a pacienti je ochotně přijímali i přes jejich nepříznivý vzhled. Vývoj preventivní a konzervační stomatologie měl velký vliv na rozvoj estetické záchovné stomatologie. Úspěch preventivní stomatologie měl za následek existenci zubů bez kazu, a tudíž bílých a bez výplní, čímž vzrostla rovněž poptávka po estetických výplních a korunkách. Dobrý vzhled společně s celkovým zdravím,s adekvátní náhradou funkce a atraktivním úsměvem hrají důležitou roli v moderní společnosti. Z obecného hlediska se za hezký úsměv považuje ten, který má dobře profilovaný chrup z hlediska, tvaru, kontur, barvy, textury povrchu a detailu, vzhledu, úhlu a pozice jednotlivých zubů, a konečně i z hlediska incizálního skusu.

17


25.8.2009 13:12:43

Úkolem každé estetické náhrady je vypadat důvěryhodně a přirozeně s ohledem na funkci, maximální zachování chrupu a tkání parodontu. Aby stomatolog splnil tento úkol, musí vybrat nejvhodnější materiály z hlediska odolnosti,

Organická hmota většiny moderních kompozitních pryskyřic je nejčastěji tvořena monomerem, který vynalezl Bowen v roce 1957 prostřednictvím reakce mezi jednou molekulou bisfenolu A a dvěma molekulami glycidylmethakrylátu (GMA). Výsledkem je viskózní monomer vysoké molekulární hmotnosti, který se nazývá BISGMA. Při tvorbě matrice kompozitní pryskyřice nacházíme další monomery s nižší molekulární hmotností a v nižším procentu, jako je třeba TEDGMA trietylenglykol dimethakrylát, který je nejčastější), UEDMA (diuretan dimethakrylát, který se někdy používá jako jediná složka matrice), MMA (methylmethakrylát) a další, které jsou méně důležité a méně používané.

biokompatibility a samozřejmě estetického vzhledu. Kompozitní pryskyřice se používají již před třicet let a v posledních letech představují stále častější řešení právě díky svým vynikajícím estetickým a neustále se zlepšujícím mechanickým vlastnostem (3).

Druhou složkou kompozitní pryskyřice je anorganické plnivo, které se přidává do matrice pro zvýšení její odolnosti, která je jinak nedostatečná. Jedná se zejména o tvrdost, odolnost proti stlačení, odolnost proti opotřebení a nepropustnost. Plniva lze klasifikovat na základě jejich chemické povahy na plniva na bázi oxidu křemičitého nebo koloidní siliky, křemene, skelných hmot, jiných kovů či zirkonia. Na druhou stranu, Bayne v roce 1994 navrhnul následující podkategorie založené na průměru částic:

Termín kompozit odkazuje na kombinaci alespoň dvou chemicky rozdílných hmot s určitým rozhraním, které obě složky odděluje. V jejich kombinaci pak dosáhneme vynikajících vlastností na rozdíl od stavu, kdy jsou hmoty oddělené. Při tvorbě kompozitní pryskyřice používáme tři různé složky: • Organickou matrix; • anorganické plnivo; • Spojovací složku.

18


• • • •

mega plniva (od 2 do 0,5 mm) makro plniva (od 100 do 10 μm) střední plniva (od 10 do 1 μm) mini plniva (od 1 do 0.1 μm)

• mikro plniva (od 0,1 do 0,01 μm) • nano plniva (od 0,01 do 0,005 μm) Na základě výrobních technik se běžná či tradiční plniva vyrábí rozmělňováním anorganických látek uvedených shora, čímž dosáhneme makro plniva s částicemi nepravidelného tvaru a velikosti, které vyžadují jen malé množství vlhkého monomeru, a tudíž vykazují menší viskozitu. Náhrada se obtížně dokončuje a leští a navíc vše přispívá k tvorbě mikroskopických prasklin. Oproti tomu plniva vytvořená precipitací


25.8.2009 13:12:46



pyrogenního křemíku při vysokých teplotách, zaváděných postupně, obsahují kulovité částice mikro plniva (mezi 0,04 a 0,06 μm). Jedním z nejvíce inovativních produktů této skupiny materiálů jsou kompozity z mikro plniva s praepolymerizovanými kulovitými částicemi. Mikro plniva obecně vykazují mnohem lepší vlastnosti kompozitů. Navíc, tento druh mikro plniva přináší další výhody právě díky kulovitému tvaru částic plniva: • lepší vazba mezi matricí a plnivem; • méně vnitřního pnutí mezi matricí a plnivem, protože obsahuje praepolymerizované kuličky plněné rovnoměrně rozloženým SiO2; • následné zlepšení odolnosti proti opotřebení a únavě materiálu. Nicméně tato třída materiálů nepředstavuje řešení pro všechny podmínky potřebné pro dentální náhrady, neboť i ony jsou ovlivněny technickými nedostatky: Mikro plniva nejsou schopná odolávat vysokému žvýkacímu tlaku, zejména z důvodu nižší odolnosti pyrogenního oxidu křemíku ve srovnání s plnivy na bázi skla a křemene. Navíc jednou z hlavních slabých stránek mikro plniv je i polymerační kontrakce. Může zahrnovat i oblast okrajového uzávěru výplně, což je nejkritičtější oblast konzervačního ošetření (4, 5). Zkušenosti získané s tradičními makro kompozity (TC) a mikro plnivy, ať už homogenními nebo nehomogenními (HMC a IMC) poskytly výrobcům poznatky potřebné pro výrobu materiálu,

který lze v současnosti používat u všech tříd preparovaných kavit, neboť vykazuje jak fyzikální vlastnosti předchozích materiálů, tak estetické vlastnosti nové generace: Hybridní kompozity. Hybridní kompozity jsou vysoce naplněné materiály (přes 70 % objemu). Technologie hybridních materiálů je založena na přítomnosti dvojí disperzní fáze sestávající z keramicko-skelných makro částic podobných makro plnivům, ačkoliv s omezenějšími rozměry (většinou mezi 10 a 50 μm), a dále z mikro částic pyrogenního oxidu křemíku, které jsou typické pro mikro plniva (přibližné rozměry jsou 0,04 – 0,06 μm) (6). Smíšené plnivo představuje jasné zlepšení materiálu v obou oblastech: Fyzikální vlastnosti a estetické výhody. Makro částice jsou zodpovědné za větší mechanickou odolnost materiálu, neboť mají vyšší modul elasticity ve srovnání se základní matrix, se kterou vytváří jednotnou hmotu. A tímto způsobem, aplikovanou silou vyvoláme flexi částic ještě dříve, než může působit na pryskyřici, která je skutečnou slabinou během aplikace zátěže. Navíc, vysoká hodnota plniva snižuje procento využité pryskyřice a v důsledku toho snižuje polymerační kontrakci, za kterou je pryskyřice zodpovědná. Lepší estetické výhody na druhou stranu jsou výsledkem přítomnosti mikro plniva, což zaručuje lepší leštitelnost povrchu a extrémně širokou škálu odstínů (7, 8).

lepidlo, které má dvě funkční skupiny, jedna se váže na methakrylátové skupiny pryskyřice, druhá na oxid křemičitý v plnivu.

Třetí složkou kompozitu je silanové pojivo, dvoufunkční molekula schopná navázat dva různé materiály. Silan je organické silikonové

Jakmile kompozit ztuhne, stupeň konverze (degree of conversion, DC), který je vyjádřen procentem monomerů, které projdou

Postup zhotovení výplně Tuhnutí kompozitních pryskyřic se váže na proces polymerizace, kdy monomery vytváří makromolekulární komplexy známé jako polymery. Navíc je v pryskyřici přítomen primer, molekula, která při aktivaci uvolňuje volné radikály nutné pro postupnou polymerizaci. Nejčastěji používané primery využívají k vlastní aktivaci viditelné složky světla nebo UV paprsků (9). Ty, které náleží do druhé skupiny, se nyní již tak nevyužívají. Patří sem benzoinodimethyléter. Diketon je nejrozšířeněji používaná molekula u nejběžnějších současných kompozitů: Kafrchinon společně s NN-dimethylaminoethylmethakrylátem. Druhý primer se aktivuje polymerační lampou využívající viditelného světla s vlnovou délkou mezi 430 a 480 nm. Tyto molekuly iniciují polymerizaci vytvářením trojrozměrné sítě s mnoha příčnými vazbami. Během procesu tvorby sítě mají hladiny volných radikálů a dimethakrylátových molekul, které nejsou do tohoto procesu zapojeny, tendenci drasticky klesat, čímž zabraňují kompletní konverzi dvojných vazeb dimethakrylátu.

19


25.8.2009 13:12:48

polymerizací, sotva za běžných podmínek překročí 75 %. Stupeň konverze je určujícím faktorem pro sérii fyzikálních vlastností kompozitu, jako je tvrdost nebo odolnost proti opotřebení. Když kombinace dvou monomerů zkrátí molekulární strukturu, můžeme z toho usuzovat, že vyšší stupeň konverze zvýší procento kontrakce, neboť celková délka polymeru je menší než u jednotlivých monomerů. Ve skutečnosti se monomery spojují kovalentními vazbami, a tak předpokládáme, že vzdálenost mezi nimi je třikrát nižší než vzdálenost Van der Waalsových vazeb, které existují mezi dvěma monomery. Z tohoto důvodu kompozit kontrahuje více v jednom objemu než s minimálními po sobě jdoucími přídavky. Směr kontrakce závisí na tvaru kavity a síle adheze. Adhezivum aplikované na stěny brání kontrakci kompozitu, takže povrch materiálu, který se stahuje v kontaktu se stěnou kavity, nemůže kontrahovat kvůli přetrvávajícímu účinku adheziva. Proto je-li kompozit v kontaktu pouze se stěnou, dochází ke kontrakci ve směru ke stěně a zahrnuje všechny ostatní volné povrchy. Jsou-li zde dvě stěny, zbývající povrch zůstane bez kontaktu. Jsou-li přítomny všechny stěny kavity, pak k nim kompozit adheruje a jedinou volnou stěnou je ta okluzní. Čím vyšší počet stěn, ke kterým kompozit adheruje, tím vyšší je C faktor, tj. vztah mezi adhezním povrchem a volným povrchem, a tím i větší pnutí, kterému bude materiál vystaven při kontrakci, jak uvedl Failzer v roce 1987. Pnutí mezi zubem

20


a kompozitem vychází na 4 Mpa pro každý povrch. Během polymerizace probíhají dvě fáze. První je tzv. prae-gelová, kdy se kontrakce kompozitu kompenzuje vnitřním tokem materiálu, takže zmírňuje kontrakci a redukuje pnutí. Druhá fáze se nazývá post-gelová a od předchozí ji odděluje právě stádium gelu, během kterého už materiál nekompenzuje kontrakci a dochází k pnutí. Pevný kompozit vykazuje vyšší modul elasticity čili Youngův modul a vyvine více pnutí během polymerizace s kratší prae-gelovou fází. Tekoucí kompozit naopak vykazuje nižší modul elasticity s delší prae-gelovou fází. Ačkoliv se kompozity považují za optimální materiály, mají jistě i své limity, které mohou potenciálně zmařit cíle ošetření. Hlavní slabinou, která se vztahuje na všechny třídy kompozitů včetně hybridů, je kontrakce během polymerizace, tj. zmenšení objemu, které nastává u pryskyřic během polyadiční fáze, jakmile začne reakce. Lze z toho vyvodit, že na konci procesu zhotovení výplně se může objevit okrajová spára mezi zubem a výplní, způsobená právě kontrakcí. Na druhou stranu, absence tvorby prasklin znamená tvorbu tahových sil v rekonstruované oblasti, které se uvolní buď na zbylé stěně zubu, s rizikem jejího zlomení, nebo v hmotě výplně. Výsledek je pro všechny tři analyzované závěry, které zvažujeme, stejný, bez ohledu na to, jak jsou nepravděpodobné: Selhání výplně. Abychom se tomuto vyhnuli, případy, které je možno ošetřit přímo zhotovovanou výplní kompozitním

materiálem, musíme hodnotit opatrně a důsledně dodržovat návod k použití a sledovat omezení, která stále existují, jakkoliv jsou redukovaná, zejména v případech hybridních materiálů. Ačkoliv vývoj kompozitů pravděpodobně dosáhl svých technologických hranic, jistě i nadále existuje prostor na zlepšení, a můžeme tudíž očekávat v blízké budoucnosti, že se objeví nový kompozitní materiál, třeba samoadhezivní, který se stane materiálem volby pro estetické výplně a náhrady. Zdá se, že hybridní kompozity z estetického hlediska dosáhly charakteristik ideálního materiálu, ačkoliv jako u všech kompozitů podléhají technickým problémům, které doposud nebyly uspokojivě vyřešeny.

Reference 1. Ceruti A, Mangani F, Putignano A. Odontoiatria estetica adesiva – Didattica Multimediale. Ed. Quintessence. 2008 Cap.1; p:18-20. 2. Christensen GJ. Longevity versus Esthetics. The Great Restorative Debate. JADA 2007, 138, 1013-1015. 3. Raj V, Macedo GV, Ritter AV. Longevity of Posterior Composite Restorations. Journal Compilation 2007, 19(1), 3-5. 4. Abe Y, Lambrechts P, Inoue S, et al. Dynamic elastic modulus of “packable” composites. Dent Mater 2001;17:520-5. 5. Burgess JO, Walker R, Davidson JM. Posterior resin-based composite: review of the literature. Pediatr Dent 2002;24:465-79. Review. 6. Dino R, Cerutti A, Mangani F, Putignano A. Restauri estetico-adesivi indiretti parziali nei settori posteriori. Ed.U.T.E.T. 2007 Cap. 2; p: 18-22. 7. Christensen GJ. Preventing postoperative tooth sensitivity in class I, II and V restorations. J Am Dent Assoc 2002;133:229-31. 8. Fabianelli A, Goracci C, Ferrari M. Sealing ability of packable resin composites in class II restorations. J Adhes Dent 2003 Fall; 5:217-23 9. Lee IB, Son HH, Um CM. Rheologic properties of flowable, conventional hybrid, and condensable composite resins. Dent Mater 2003;19:298-307.


25.8.2009 13:12:49



Herculite® XRV Ultra™

Odkaz Herculite Po 25 let byl Herculite XRV průmyslovým standardem pro kompozitní výplně. Herculite XRV Ultra je nanohybridní verzí Herculite XRV (mikrohybridní), která v sobě zahrnuje více biomimetiky, tj. vlastností podobných přirozenému chrupu. Herculite XRV Ultra je založen na nejnovější technologii nanoplniv. Kromě lepší manipulace vykazuje i lepší přirozený vzhled konečné výplně, neboť napodobuje opalescenci a fluorescenci přirozeného chrupu.

Herculite výplň po 13 letech Případ poskytnut s laskavým svolením A. A. Boghosiana, J. L. Drummonda a E.P. Lautenschlagera – Studie provedená na Northwestern University

Výhody nanotechnologie Pokročilá nanotechnologie v případě Herculite Ultra má větší výhody, které nenajdete u tradičních mikrohybridních kompozitů. Jako nanohybridní kompozit kombinuje Herculite Ultra běžná hybridní plniva s menšími částicemi plniva o velikosti kolem 50 nm. Tyto menší částice umožňují materiálu Herculite Ultra lepší leštitelnost a klinický lesk, lepší estetické vlastnosti a vynikající mechanickou odolnost.

Porovnání s dalšími kompozity Narušení či běžné opotřebení se u výplní s většími částicemi objevuje častěji a rychleji, což snižuje celkovou životnost a estetický vzhled výplně. Jakmile dojde k polymerizaci, velké prae-polymerované částice doslova zmizí a povrch je snadno leštitelný. Leštěný povrch sestává pouze z nanohybridních částic menších, než je vlnová délka viditelného světla.

Nanohybridní kompozit

21


25.8.2009 13:12:56

Lepší manipulace

Klinický výzkum Uchování lesku

Mapa pro srovnání manipulačních vlastností Handling Comparison Map Z100™ TPH3

Esthet X Venus

Krémový Creamy

V průběhu času se pryskyřice v kompozitu opotřebuje, dojde k expozici skelného plniva a tvorbě drsného povrchu. Je-li velikost plniva menší než průměrná vlnová délka světla (jako v případě Herculite Ultra, Premise™ a Point 4™), pak je světlo rozptýleno jednotně a povrch se jeví jako lesklý. Navzdory opotřebení kompozitu je tedy uchování lesku vynikající.

Sticky Lepivý

Point 4

Filtek Z250

Herculite XRV ™

Grandio

Tuhý Stiff

Premise ™

Gradia™ Direct

Test zubního kartáčku, University of Leeds

Filtek™ Supreme Plus

90 80

Herculite Ultra

69.1

Herculite® Ultra Kerr

Venus® Heraeus Kulzer

62.3

51.1

40 30 20 10 0

Co říkají stomatologové o Herculite Ultra

Tetric EvoCeram® Ivoclar

Filtek™ Z250 3M

Miris™ Coltene Whaledent

Výsledky měření lesku byly odečteny z měřiče lesku po uplynutí 600 minut po odečtení výchozího stavu.

90 % účastníků zkušební skupiny říká, že by vyměnili své stávající kompozity za Herculite Ultra.

Herculite Ultra

Venus

Tetric Evoceram

Před

„Opravdu dobře se adaptuje, vůbec nelepí a snadno se tvaruje.“ „Na nanohybrid je perfektní. Nejlepší kompozit, jaký kdy byl.“ nejlepší

65.2

70 60 50

Non-Sticky Nelepivý

Mapa díkyinput informacím Mapbyla wasvytvořena created with from od různých a oddělení Kerr R&D. variousstomatologů clinicians and Kerr R&D.

73

5 4

4,85

4,54

4,69

4,77

4,77

4,69

Tloušťka

Adaptabilita

Komprese s nástrojem

Přilnavost k nástroji

4,92

3

Po

2 1

nejhorší

0 Manipulace

Lepivost / přilnavost

Odolnost proti propadání

Fotografie s laskavým svolením poskytnuty University of Leeds

22



25.8.2009 13:12:57



Herculite XRV Ultra v klinických případech IV. třída Případ s laskavým svolením poskytl Prof. Angelo Putignano.

1) Výchozí stav.

2) Otisky zubů zhotoveny pro diagnostický wax-up.

3) Maska zhotovená na základě diagnostického wax-upu.

4) Test masky.

5) Ošetřovaný zub s nasazeným OptiDamem.

6) Test masky s OptiDamem.

23


25.8.2009 13:12:59

7) Leptání po dobu 15 vteřin leptacím gelem.

8) Palatinální stěna s A2 sklovinným odstínem, na většinu korunkové části bylo naneseno malé množství dentinového odstínu A3.

9) Dentin A2 byl nanesen na zakrytí předchozí vrstvy a vytvarován rýhami.

10) Incizální hmota se používá jak kolem, tak mezi rýhy pro vytvoření průsvitného efektu a zvýraznění rýh.

11) Většina korunkové části je pak lehce pigmentována oranžově a bělavé oblasti ošetřeny Kolor + Plus® White.

12) Vestibulární sklovinný odstín A2 je nanesen ve velmi tenké vrstvě.

13) Po konečných úpravách a leštění.

14) Dokončené ošetření po kontrole po 10 dnech.

24



25.8.2009 13:13:00



V. třída Případ poskytl s laskavým svolením Prof. Angelo Putignano. Tato kazuistika se týká 30letého pacienta s četnými erozemi způsobenými určitými stravovacími návyky a neadekvátní zubní hygienou:

1) Výchozí stav, eroze na 1.1 a 2.1.

2) Izolace pomocí kofferdamu.

3) Jemné zdrsnění sklerotického dentinu pomocí kulatého karbidového vrtáčku.

4) Linie okrajového uzávěru diamantovým vrtáčkem o hrubosti 20 mikronů.

5) Leptání 37% kyselinou fosforečnou.

6) Nanášení adheziva OptiBond Solo Plus kartáčovacím pohybem po dobu 15 vteřin. Polymerace světlem po dobu 10 vteřin pomocí Demi.

25


25.8.2009 13:13:23

7) Aplikace tenké vrstvy Premise Flow A3.5; polymerace světlem po dobu 20 vteřin pomocí Demi.

8) První vrstva Herculite XRV Ultra, A3 sklovina, na cervikální část; polymerace světlem po dobu 20 vteřin.

9) Druhá a poslední vrstva Herculite XRV Ultra, A3 sklovina; polymerace světlem po dobu 20 vteřin.

10) Závěrečné úpravy středně hrubým diskem OptiDisc, malá velikost.

11) Leštění pomocí GlossPlus Polisher Minipoint.

12) Leštění pro vyšší lesk pomocí HiLuster Dia Polisher Minipoint.

13) Po konečných úpravách a sejmutí kofferdamu. 26



25.8.2009 13:13:40



II. třída Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano.

1) Výchozí stav.

2) Předběžná preparace.

3) Vyhlazení kavity pomocí profylaktické pasty bez obsahu fluoridu.

4) Preparace kavity po odstranění kazu, odhalení sklerotického dentinu.


6) Nanesení adheziva OptiBond Solo Plus. Aplikuje se po dobu 15 vteřin a poté polymeruje světlem po dobu 10 vteřin.

7) Tenká vrstva Premise Flow.

8) Rekonstrukce aproximální stěny.

27


25.8.2009 13:13:43

9) První vrstva Herculite XRV Ultra, A3,5 dentin, polymerace světlem po dobu 20 vteřin.

10) Vestibulární hmota A3 dentin, polymerace světlem po dobu 10 vteřin.

11) Lingvální hmota A3 dentin, polymerace světlem po dobu 10 vteřin.

12) Tenká vrstva sklovinného odstínu A3 pod glycerinem pro zabrán2ní vzduchové inhibice.

13) Aproximální profil výplně.

14) Konečné úpravy vícebřitým vrtáčkem.

15) Kontrola okluze.

16) Leštění pomocí OptiShine.

17) Konečný výsledek.

28



25.8.2009 13:14:19



Třída I Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano.

1) Výchozí stav.

2) Preparovaná kavita.


4) Nanesení adheziva OptiBond Solo Plus, aplikujte po sobu 15 vteřin a polymerujte světlem po dobu 10 vteřin.

5) Vrstva dentinu A3, polymerace světlem po dobu 20 vteřin.

6) Konečný výsledek.

29


25.8.2009 13:15:03

30



25.8.2009 13:15:21


Závěrečné úpravy a leštění Postup zhotovení výplně

Závěrečné úpravy a leštění Estetická dokonalost je jedním z klíčových faktorů dentálních kompozitních výplní. Zbarvení, optický vzhled a textura povrchu estetické výplně jsou kritické nejen z hlediska spokojenosti pacienta a jeho komfortu [Jones et al., 2004]. Chování kompozitů v biologickém prostředí ústní dutiny a vlastnosti kompozitních materiálů jsou silně ovlivněny kvalitou povrchu. Nepravidelnosti na povrchu napomáhají akumulaci zubního plaku[Ikeda et al., 2007], což následně může vést k sekundárním kazům a zánětům přilehlé tkáně gingivy. Zejména v případě výplní, jež jsou vystavovány silnému žvýkacímu tlaku a antagonistické aktivitě, drsnost povrchu ovlivňuje odolnost proti opotřebení a abrazivitu dentálních kompozitních materiálů [Willems et al., 1991; Mandikos et al., 2001]. Drsné povrchy kompozitů snáze podléhají zbarvení a skvrnám Patel et al., 2004; Lu et al., 2005]. Vlastnosti materiálů, jako je mechanická pevnost a pevnost v ohybu a dále mikrotvrdost pryskyřičných kompozitů se zlepšují minimalizací drsnosti povrchu [Gordan et al., 2003; Venturini et al., 2006; Lohbauer et al.,

Závěrečné úpravy a leštění kompozitních výplní Prof. Martin Jung, Justus-Liebig-University, Giessen, Německo

2008]. Perfektní dokončení povrchu kompozitu je tudíž předpokladem pro spokojenost pacienta a trvanlivost kompozitní výplně. Povrchy kompozitů, které se polymerizují pod mylar matricí vykazují minimální povrchovou drsnost [Yap et al., 1997; Ergücü a Türkün, 2007; Üctasli et al., 2007; Korkmaz et al., 2008]. Z klinického hlediska většina kompozitních

Případ laskavě poskytl Prof. Angelo Putignano

výplní vyžaduje další úpravy a leštění. Závěrečné úpravy zahrnují odstranění přebytečného materiálu, přizpůsobení morfologie povrchu a odstranění překážek ve skusu. To způsobuje zdrsnění povrchu, které je nutné eliminovat následným leštěním. Rotační nástroje, které se pro tento účel používají, mají ale také určité požadavky. Musí být stejně účinné jak v případě tvrdých částic, tak v případě jemného pryskyřičného pojiva a nesmí mít negativní účinky na povrch kompozitu. Nástroje pro závěrečné úpravy musí být dostatečně účinné a nesmí zanechat povrch výplně hrubý. Rotační nástroje pro závěrečné úpravy a leštění musí fungovat s různými druhy morfologie povrchu (ploché a konvexní vs. strukturované a konkávní povrchy). S ohledem na úvodní úpravy kompozitních výplní existují dva druhy vrtáčků, které se pro tento účel doporučují: Diamantové nástroje a nástroje z wolfram karbidu. Diamantové nástroje jsou typické relativně vyšší řeznou účinností v závislosti na velikosti

31


25.8.2009 13:16:07

abrazivních diamantových částic [Jung, 1997]. Kvůli agresivnímu účinku diamantových částic zanechávají diamantové vrtáčky povrch kompozitu více méně drsný [Jung et al., 2007b]. Vrtáčky z wolfram karbidu se liší dle počtu a orientace řezných drážek. Tyto nástroje jsou typické omezenější řeznou účinností a dosahují mnohem hladších povrchů s pouze nepatrným zdrsněním [Jung, 1997; Barbosa et al., 2005; Turssi et al., 2005]. V odborné literatuře existuje jistá kontroverze, zda jsou mezi různými druhy vrtáčků z wolfram karbidu nějaké významné rozdíly vzhledem k výsledné kvalitě povrchu [Jung, 1997; Radlanski a Best, 2007].

Flexibilní disky obecně přináší hladší povrchy kompozitů a umožňují účinnou redukci zbývající hrubosti. Z tohoto důvodu se flexibilní disky považují za jakýsi klinický standard v leštění kompozitních povrchů [Tjan a Clayton, 1989; Wilson et al., 1990; Hoelscher et al., 1998; Setcos et al., 1999; Roeder et al., 2000; Üctasli et al., 2007]. Díky tvaru fungují na plochých i konvexních površích. Nedoporučují se však pro aplikaci na konkávní nebo strukturované povrchy [Chen et al., 1988; Tjan a Clayton, 1989]. Díky variabilitě průměrů disků a jejich tloušťky je můžeme adaptovat na různé klinické situace. Většina disků zahrnuje tři až čtyři pracovní úkony a umožňují vysokou řeznou účinnost a redukci hrubosti. Flexibilní disky proto představují jedinou technologii, kterou lze použít jak pro závěrečné úpravy, tak pro leštění.

Po předchozím ošetření jsou povrchy kompozitů v různém stupni hrubosti v závislosti na rozsahu a množství korekčních prací a na počtu a druhu použitých vrtáčků. Abyste dosáhli perfektního estetického výsledku, je nutné maximálně zredukovat zbývající hrubost povrchu následným leštěním.

Gumové lešticí nástroje představují velkou heterogenní skupinu lešticích zařízení. Variace ve velikosti a tvaru umožňují aplikaci jak na konvexní, tak na strukturované či konkávní povrchy kompozitních výplní. Většina výrobků z této skupiny je typická silikonovou matricí, jež připomíná gumu. Abrazivní částice, jež jsou integrovány do matrice, jsou většinou vyrobeny z karbidu křemíku či z oxidu křemičitého, oxidu hlinitého nebo z diamantových částic různé velikosti zrna. Klinická aplikace se významně liší v závislosti na produktu. Od jednokrokových aplikací po dvou, tří až čtyřkrokové procedury. Díky těmto variacím pak účinnost leštění silně závisí na druhu použitého produktu. Mnohé lešticí sady dosáhly dobré kvality povrchu kompozitu, srovnatelné nebo dokonce ještě lepší než u flexibilních disků [Jung et al., 2003; Jung et al., 2007a]. Jiné produkty naopak prokázaly horší lešticí účinky [Ergücü a Türkün, 2007; Cenci et al., 2008]. Účinnost jednokrokových sad oproti vícekrokovým sadám je stále předmětem odborných diskuzí v literatuře [Da Costa et al., 2007; Jung et al., 2007a]. Lešticí kartáčky představují rozdílný přístup k minimalizaci kompozitní hrubosti. Abrazivní částice karbidu křemíku jsou integrovány do matrice základní látky speciálních syntetických vláken. To umožňuje univerzální aplikovatelnost lešticích kartáčků na různé druhy morfologií kompozitních povrchů. Lešticí kartáčky

Existuje velké množství lešticích technik, které se aplikují na kompozitní výplně. Lešticí systémy se liší vzhledem k tvaru a velikosti jednotlivých nástrojů, počtu pracovních kroků, složením matrice a abrazivních částic a dále i konzistencí.

Případ laskavě poskytl Prof. Joseph Sabbagh

32



25.8.2009 13:16:08



představují jednokrokový systém. Jejich účinnost leštění je příznivá, ale závisí na kvalitě úvodních úprav [Krejčí et al., 1999; Jung et al., 2007a]. Plstěné kotouče jsou dalším představitelem jednokrokových systémů. Abrazivní diamantové částice jsou integrovány do plstěné matrice pomocí vosku. Díky jemné matrici lze plstěné kotouče použít na různé typy kompozitních povrchů. Na druhou stranu, plstěné kotouče je nutné vyhodit po jednom použití z důvodu jejich složení. Lešticí výsledky silně závisí na druhu předchozího ošetření [Jung et al., 1997; Jung et al., 2003; Scheibe et al., 2009]. A konečně, další alternativou pro leštění kompozitů jsou gely. Lze je aplikovat v jednom či vícero krocích na všechny druhy povrchů. Lešticí gely se používají na disky, umělohmotné hroty i kartáčky. Lešticí pasta na bázi diamantů vykazuje výborné výsledky u hybridních kompozitů [Jung, 2002]. Lešticí pasty na bázi diamantových částic dosahují menší hrubosti povrchu ve srovnání s gely na bázi oxidu hlinitého [Kaplan et al., 1996]. Doporučujeme používat gely jako závěrečný krok v leštění [Turssi et al., 2000; Radlanski a Best, 2007].

V případě rotačních nástrojů se lze jen v omezeném měřítku dostat do aproximálních oblastí povrchů. Tato speciální situace vyžaduje použití ručních lešticích a dokončovacích pásků, ačkoliv jejich lešticí účinnost se zdá být poněkud omezená [Whitehead et al., 1990]. Jinak lze použít i oscilační pilníky na konečnou úpravu potažené diamantem, a to v případech s větším množstvím nadbytečného kompozitu v aproximálně-cervikální oblasti kompozitní výplně. Oscilační pilníky potažené diamantem mají za následek drsný povrch po aplikaci na cervikální okraje kompozitních inlejí. Následným použitím lešticí pasty na umělohmotných páscích bylo dosaženo snížení zbývající hrubosti povrchu [Small et al., 1992].

Úspěch jednokrokových lešticích systémů v obecném měřítku velmi závisí na podmínkách povrchu kompozitu a zbývající hrubosti po úpravách. Lešticí sady se dvěma či více pracovními kroky jsou méně citlivé na druh předchozího ošetření.

Reference jsou dostupné na vyžádání.

Postup zhotovení výplně Výběr vhodného systému pro závěrečné úpravy a leštění kompozitních oprav a výplní závisí na řadě faktorů. Neexistuje univerzální systém pro všechny klinické indikace. Přístupnost a morfologie (konvexní nebo strukturovaná) povrchů kompozitů a potřeba a rozsah úvodních úprav hrají velkou roli. A konečně, výběr určitého lešticího systému by měl zohlednit i texturu a hrubost povrchu po úvodních úpravách.

33


25.8.2009 13:16:12

Ošetření povrchu kompozitní výplně Okluzní / konkávní plochy

Hrubost povrchu

KONTURY Vytvořte primární geometrický tvar

ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY Odstraňte přebytečný kompozit. Vytvarujte anatomii okluze, lingvální fisury a sekundární anatomii.

LEŠTĚNÍ Odstraňte povrchové škrábance. Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.35 μm.

Karbidový vrtáček 12 břitů

Diamant 40 Ķm

Dia: sRa=1.25 Ķm


Diamant 20 Ķm

Dia: sRa=0.56 Ķm

Occlubrush a OptiShine jsou univerzální lešticí nástroje pro všechny okluzní a konkávní distální plochy

Occlubrush

OptiShine

Gloss

GlossP: sRa=0.26 Ķm

HiLuster

HiLust: sRa=0.10 Ķm

LEŠTĚNÍ S VYSOKÝM LESKEM Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.2 Ķm.

34



25.8.2009 13:16:13



Konvexní / ploché povrchy

Hrubost povrchu


ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY Odstraňte přebytečný kompozit. Vytvarujte anatomii okluze, lingvální fissury a sekundární anatomii.


Diamant 40 Ķm

OptiDisc Extra-Coarse (extra hrubý)

Disc: sRa=1.20 Ķm


Diamant 20 Ķm

OptiDisc Coarse-Medium (středně hrubý)

Disc: sRa=0.63 Ķm

LEŠTĚNÍ Odstraňte povrchové škrábance. Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.35 μm. OptiDisc Fine (jemný)

OptiShine

Gloss Polisher

Disc: sRa=0.33 Ķm

HiLuster Polisher

Disc: sRa=0.12 Ķm

LEŠTĚNÍ S VYSOKÝM LESKEM Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.2 Ķm. OptiDisc Extra-Fine (extra jemný)

35


25.8.2009 13:16:29

Aproximální plochy

Hrubost povrchu


Diamantové pásky se nedoporučují pro aplikaci na frontální úsek chrupu Diamant 40 Ķm

Diamantový pásek

Pásek: sRa=0.90 Ķm

Diamant 20 Ķm

OptiStrip pro závěrečné úpravy

Pásek: sRa=0.58 Ķm

ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY Odstraňte přebytečný kompozit. Vytvarujte anatomii okluze, lingvální fissury a sekundární anatomii.

LEŠTĚNÍ Odstraňte povrchové škrábance. Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.35 μm.

OptiDisc lze rovněž použít aproximálně.

OptiStrip pro leštění

OptiShine

OptiDisc

OShine: sRa=0.25 Ķm

HiLuster


LEŠTĚNÍ S VYSOKÝM LESKEM Snižte hrubost plochy pod Ra = 0.2 μm.

36



25.8.2009 13:18:21



OptiDisc® První průsvitný disk pro závěrečné úpravy a leštění, který je jak jemný, tak účinný. Flexibilní disky se používají pro závěrečné úpravy a leštění kompozitních výplní, sklo-ionomerů, amalgámů a drahých/ středně drahých kovů. Použití celé sady dodává náhradě konečný lesk, který je srovnatelný se vzhledem přirozeného chrupu.

OptiDisc

Sof-Lex XT

Vlastnosti • jedinečná fixace mezi diskem a mandrelem. Optimální přenos krouticího momentu na disk, žádné posouvání a žádná citlivost na otáčky. • Optimální flexibilita disku. Skvělá adaptace vůči anatomii zubu. • Průsvitné disky. Dobrý přehled o pracovní ploše. • Barevně odlišené fáze abrazivity. Snadné rozpoznání velikosti zrna. • Zelené označení abrazivních stran. Snadné rozpoznání abrazivních ploch od neabrazivních. • Abrazivní vrstva ihned připravená k použití. Vysoká účinnost. Holé řezné okraje pro vysokou účinnost již od začátku. 15.9mm

12.6mm

9.6mm

Extra-Coarse (extra hrubý) 80 Ķm

Coarse/Medium (středně hrubý) 40 Ķm

Zelená aktivní strana

Disk: sRa=1.20 Ķm

Mandrel • Kovový mandrel • Patentovaný design mandrelu. Mandrel je umístěn pod povrchem disku, aby nedošlo ke kontaktu se zubem. • Speciální povlak mandrelu. Ochrana proti poškození.

Disk: sRa=0.63 Ķm

Fine (jemný) 20 Ķm

Disk: sRa=0.33 Ķm

Extra-Fine (extra jemný) 10 Ķm

Disk: sRa=0.12 Ķm

37


25.8.2009 13:18:23

Abrazivní povlak OptiDisc Kerr 200 Ķm < >

Extra-Coarse (extra hrubý)

Coarse-Medium (středně hrubý)

Fine (jemný)

Extra-Fine (extra jemný)

OptiDisc lze na vřeténku otáčet, abyste měli snadný přístup k aktivní straně na meziální a distální ploše zubu.

200 Ķm < >

Coarse (hrubý)

Medium (střední)

Sof-Lex XT 3M Espe

Fine (jemný)

Super Fine (super jemný)

Rastrové obrázky ukazují abrazivní povlak 2 konkurenčních výrobků.

Odstranění materiálu po každé aplikaci po dobu 20 vteřin na Point4

Rastrové obrázky laskavě poskytl Dr. Jean-Pierre Salomon, Francie.

0.0160

3M Soft-Lex OptiDisc

Abrazivum

Tmel

Tmel

Abrazivum

Polyester

Fólie

Odstranění materiálu (g)

0.0140 0.0120 0.0100 0.0080 0.0060 0.0040 0.0020

OptiDisc

Sof-Lex XT 3M Espe

OptiDisc má abrazivní vrstvu připravenou k okamžtému použití – nepotažené řezné hrany pro vysoký účinek hned od začátku.

38


0.0000 3M Coarse Hawe Extra coarse (extra hrubý)

3M Medium Hawe Medium/Coarse (středně hrubý)

Fine (jemný)

Super Fine (super jemný)


25.8.2009 13:18:24



Lešticí sada HiLusterPlus 2kroková lešticí sada pro kompozity

Vlastnosti • Výsledky s vysokým leskem v pouhých 2 krocích. Hladký povrch a vysoký lesk ve dvou krocích. • Účinný. Primární leštění a konečné leštění v jediném kroku prostřednictvím účinných leštidel GlossPLUS, konečná hrubost povrchu po prvním kroku je kolem sRa 0.25 μm. • Diamantové částice. Vynikající konečné výsledky díky diamantovým částicím v lešticím nástroji HiLusterPLUS . Konečná hrubost povrchu kolem sRa 0.10 μm po druhém kroku. • Optimální flexibilita. Flexibilita lešticích nástrojů byla upravena, aby se lépe přizpůsobila anatomii zubu. • Dobrá adheze mezi vřeténkem a lešticím nástrojem. Zamezuje uvolnění abrazivních částí. • Hygienické. Možnost sterilizace před prvním použitím, aby byla zachována hygiena – lze sterilizovat autoklávem při 134°C.

Lešticí nástroje GlossPLUS Flame (plamének) č. výrobku 2651 Minipoint (minišpička) č. výrobku 2652 Cup (kalíšek) č. výrobku 2653 Cup (kalíšek) č. výrobku 2654

GlossP: sRa=0.26 Ķm

Materiál lešticího nástroje: Lešticí nástroje GlossPlus : Lešticí systém HiLusterPlus

částice oxidu hlinitého v silikonovém elastomeru. (půměrná velikost částic: 20 mikronů) Dia : částice karbidu křemíku a diamantů (5 mikronů) v silikonovém elastomeru.

Lešticí systémy HiLusterPLUS Dia Flame (Plamének) č. výrobku 2651 Minipoint (minišpička) č. výrobku 2652 Cup (kalíšek) č. výrobku 2653

Materiál mandrelu:

Mandrel potažený zlatem

Cup (kalíšek) č. výrobku 2654


39


25.8.2009 13:18:29

Použití na různé povrchy

Srovnání lešticího systému HiLuster a Enhance+PoGo při použití Herculite XRV Ultra 1: Referenční povrch OptiDisc Coarse-Medium (středně hrubý) OptiDisc sRa: 0.56 Ķm

Lešticí nástroje GlossPlus

OptiDisc sRa: 0.56 Ķm

2: Leštění

Flame (plamének)

Minipoint

Minipoint

40


Minipoint

2: Leštění s velkým leskem

Minipoint

Lešticí sada HiLusterPLUS

Enhance sRa: 0.6 Ķm

GlossPLUS sRa: 0.27 Ķm

PoGo

Lešticí sada HiLusterPLUS

Enhance sRa: 0.32 Ķm

HiLusterPLUS Dia sRa: 0.14 Ķm

Cup (kalíšek)

Lešticí systém HiLusterPlus Dia

Flame (plamének)

Enhance + PoGo

Cup (kalíšek)

Enhance je velmi agresivní lešticí systém, které zanechává povrch velmi hrubý. PoGo dokáže povrch uhladit po přípravku Enhance, ale konečná hrubost povrchu o sRa = 0.32 Ķm se nedá považovat za povrch s vysokým leskem. Prostřednictvím 2krokového lešticího systému HiLuster dosáhneme mnohem vyšší hladkosti a lesklosti povrchu o sRa = 0.14 Ķm.


25.8.2009 13:18:32



OptiShine První konkávní lešticí kartáček

Vlastnosti • Účinný v praxi. Konkávní tvar kartáčku se hodí na všechny druhy povrchu zubů a zejména na těžce přístupné plochy, jako jsou aproximální plochy a okluzní fissury. • Univerzální použití. Díky svému konkávnímu tvaru vždy zanechává skvělé výsledky leštění u všech náhrad. Redukuje hrubost povrchu, aniž by měnil anatomický tvar a mikrotexturu povrchu. • Skvělý lesk. Lešticího efektu je dosaženo pomocí lešticích částic ve štětinách kartáčku (z karbidu křemíku), a tak není potřeba používat žádnou pastu. • Trvanlivý, lze použít vícekrát. Lze sterilizovat autoklávem při 134°C alespoň 3 minuty. Žádný dopad na lešticí výkonnost.

Dobrý přístup díky konkávnímu tvaru OptiShine.

Každá štětinka je lešticím nástrojem. Speciální vlákna se zabudovanými abrazivními částicemi z karbidu křemíku.

OShine: sRa=0.25 Ķm

Nelze si jej splést. Snadno jej rozpoznáte pomocí zlatého mandrelu.

Dobrý přístup do všech fissur a okluzních ploch.

41


25.8.2009 13:18:52

Reference na výrobek Herculite® XRV

Reference na výrobek OptiBond FL

1.

1.

2. 3. 4. 5.

6. 7. 8.

9.

10. 11. 12.

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Effect of delivering light in specific narrow bandwidths from 394 to 515nm on the micro-hardness of resin composites. Price RB, Felix CA. Dent Mater. 2009 Feb 23. Shear strength evaluation of composite-composite resin associations. Ribeiro JC, Gomes PN, Moysés MR, Dias SC, Pereira LJ, Ribeiro JG. J Dent. 2008 May;36(5):326-30. Epub 2008 Mar 11. Polymerization stress of resin composites as a function of system compliance. Gonćalves F, Pfeifer CS, Meira JB, Ballester RY, Lima RG, Braga RR. Dent Mater. 2008 May;24(5):645-52. Epub 2007 Aug 24. Cytotoxicity of resin composites as a function of interface area. Franz A, König F, Skolka A, Sperr W, Bauer P, Lucas T, Watts DC, Schedle A. Dent Mater. 2007 Nov;23(11):1438-46. Epub 2007 Aug 3. The evaluation of direct composite restorations for the worn mandibular anterior dentition - clinical performance and patient satisfaction. Poyser NJ, Briggs PF, Chana HS, Kelleher MG, Porter RW, Patel MM. J Oral Rehabil. 2007 May;34(5):361-76. Surface texture of four nanofilled and one hybrid composite after finishing. Jung M, Sehr K, Klimek J. Oper Dent. 2007 Jan-Feb;32(1):45-52. Residual stress in composites with the thin-ring-slitting approach. Park JW, Ferracane JL. J Dent Res. 2006 Oct;85(10):945-9. Effect of light-curing method on marginal adaptation, microleakage, and microhardness of composite restorations. Ritter AV, Cavalcante LM, Swift EJ Jr, Thompson JY, Pimenta LA. J Biomed Mater Res B Appl Biomater. 2006 Aug;78(2):302-11. The effects of thermocycling on the flexural strength and flexural modulus of modern resin-based filling materials. Janda R, Roulet JF, Latta M, Rüttermann S. Dent Mater. 2006 Dec;22(12):1103-8. Epub 2006 Jan 10. A clinical evaluation of posterior composite restorations: 17-year findings. da Rosa Rodolpho PA, Cenci MS, Donassollo TA, Loguércio AD, Demarco FF. J Dent. 2006 Aug;34(7):427-35. Epub 2005 Nov 28. Polishing occlusal surfaces of direct Class II composite restorations in vivo. Jung M, Hornung K, Klimek J. Oper Dent. 2005 Mar-Apr;30(2):139-46. The survival and clinical performance of resin-based composite restorations used to treat localised anterior tooth wear. Redman CD, Hemmings KW, Good JA. Br Dent J. 2003 May 24;194(10):566-72; discussion 559. In vivo comparison of a microfilled and a hybrid minifilled composite resin in Class III restorations: 2-year follow-up. Reusens B, D’hoore W, Vreven J. Clin Oral Investig. 1999 Jun;3(2):62-9. Tooth wear treated with direct composite restorations at an increased vertical dimension: results at 30 months. Hemmings KW, Darbar UR, Vaughan S. J Prosthet Dent. 2000 Mar;83(3):287-93. A 4-year retrospective clinical study of Class I and Class II composite restorations. Geurtsen W, Schoeler U. J Dent. 1997 May-Jul;25(3-4):229-32. Stratification of composite restorations: systematic and durable replication of natural aesthetics. Magne P, Holz J. Pract Periodontics Aesthet Dent. 1996 Jan-Feb;8(1):61-8; quiz 70. A clinical evaluation of posterior composite resin restorations. Bryant RW, Hodge KL. Aust Dent J. 1994 Apr;39(2):77-81. Clinical evaluation of a highly wear resistant composite. Dickinson GL, Gerbo LR, Leinfelder KF. Am J Dent. 1993 Apr;6(2):85-7. Two-year evaluation in vivo and in vitro of Class 2 composites. Fuks AB, Chosack A, Eidelman E. Oper Dent. 1990 Nov-Dec;15(6):219-23. Cuspal deformation and fracture resistance of teeth with dentin adhesives and composites. Sheth JJ, Fuller JL, Jensen ME. J Prosthet Dent. 1988 Nov;60(5):560-9.

2. 3.

4. 5.

6.

7.

8. 9. 10.

11. 12.

13.

14. 15.

16. 17. 18. 19.

42


A randomized controlled clinical trial of a HEMA-free all-in-one adhesive in non-carious cervical lesions at 1 year. Van Landuyt KL, Peumans M, Fieuws S, De Munck J, Cardoso MV, Ermis RB, Lambrechts P, Van Meerbeek B. J Dent. 2008 Oct;36(10):847-55. In vitro cytotoxicity of different desensitizers under simulated pulpal flow conditions. Wiegand A, Buchholz K, Werner C, Attin T. J Adhes Dent. 2008 Jun;10(3):227-32. Bonding effectiveness and interfacial characterization of a HEMA/TEGDMA-free three-step etch&rinse adhesive. Mine A, De Munck J, Van Landuyt KL, Poitevin A, Kuboki T, Yoshida Y, Suzuki K, Lambrechts P, Van Meerbeek B. J Dent. 2008 Oct;36(10):767-73. Direct dentin bonding technique sensitivity when using air/suction drying steps. Magne P, Mahallati R, Bazos P, So WS. J Esthet Restor Dent. 2008;20(2):130-8 Micropermeability of current self-etching and etch-and-rinse adhesives bonded to deep dentine: a comparison study using a double-staining/confocal microscopy technique. Sauro S, Pashley DH, Mannocci F, Tay FR, Pilecki P, Sherriff M, Watson TF. Eur J Oral Sci. 2008 Apr;116(2):184-93. Marginal integrity: is the clinical performance of bonded restorations predictable in vitro? Frankenberger R, Krämer N, Lohbauer U, Nikolaenko SA, Reich SM. J Adhes Dent. 2007;9 Suppl 1:107-16. Erratum in: J Adhes Dent. 2007 Dec;9(6):546. Bond strength of self-etch adhesives to dentin prepared with three different diamond burs. Ermis RB, De Munck J, Cardoso MV, Coutinho E, Van Landuyt KL, Poitevin A, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2008 Jul;24(7):978-85. Bonding BisGMA to dentin--a proof of concept for hydrophobic dentin bonding. Tay FR, Pashley DH, Kapur RR, Carrilho MR, Hur YB, Garrett LV, Tay KC. J Dent Res. 2007 Nov;86(11):1034-9. Immediate dentin sealing supports delayed restoration placement. Magne P, So WS, Cascione D. J Prosthet Dent. 2007 Sep;98(3):166-74. Influence of dentin cavity surface finishing on micro-tensile bond strength of adhesives. Cardoso MV, Coutinho E, Ermis RB, Poitevin A, Van Landuyt K, De Munck J, Carvalho RC, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2008 Apr;24(4):492-501. Marginal integrity of class V restorations: SEM versus dye penetration. Ernst CP, Galler P, Willershausen B, Haller B. Dent Mater. 2008 Mar;24(3):319-27. Bonding to ground versus unground enamel in fluorosed teeth. Ermis RB, De Munck J, Cardoso MV, Coutinho E, Van Landuyt KL, Poitevin A, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2007 Oct;23(10):1250-5. Polymerization kinetics of dental adhesives cured with LED: correlation between extent of conversion and permeability. Breschi L, Cadenaro M, Antoniolli F, Sauro S, Biasotto M, Prati C, Tay FR, Di Lenarda R. Dent Mater. 2007 Sep;23(9):1066-72. Restoring cervical lesions with flexible composites. Peumans M, De Munck J, Van Landuyt KL, Kanumilli P, Yoshida Y, Inoue S, Lambrechts P, Van Meerbeek B. Dent Mater. 2007 Jun;23(6):749-54. Effect of water storage on the bonding effectiveness of 6 adhesives to Class I cavity dentin. De Munck J, Shirai K, Yoshida Y, Inoue S, Van Landuyt K, Lambrechts P, Suzuki K, Shintani H, Van Meerbeek B. Oper Dent. 2006 Jul-Aug;31(4):456-65. Immediate dentin sealing of onlay preparations: thickness of pre-cured Dentin Bonding Agent and effect of surface cleaning. Stavridakis MM, Krejci I, Magne P. Oper Dent. 2005 Nov-Dec;30(6):747-57. Degree of conversion and permeability of dental adhesives. Cadenaro M, Antoniolli F, Sauro S, Tay FR, Di Lenarda R, Prati C, Biasotto M, Contardo L, Breschi L. Eur J Oral Sci. 2005 Dec;113(6):525-30. Self-etch vs etch-and-rinse adhesives: effect of thermo-mechanical fatigue loading on marginal quality of bonded resin composite restorations. Frankenberger R, Tay FR. Dent Mater. 2005 May;21(5):397-412. Influence of c-factor and layering technique on microtensile bond strength to dentin. Nikolaenko SA, Lohbauer U, Roggendorf M, Petschelt A, Dasch W, Frankenberger R. Dent Mater. 2004 Jul;20(6):579-85.


25.8.2009 13:18:56


Biografie autorů v abecedním pořadí

Prof. Martin Jung, DDS Poliklinika konzervační a preventivní stomatologie Fakulta stomatologie, Justus-Liebig University, Giessen, Německo [email protected] Studium stomatologie na Justus-Liebig University, Giessen, Německo, 1979 – 1984. Aprobace v oboru stomatologie, 1984. Vědecký asistent na Poliklinice konzervační a preventivní stomatologie na fakultě stomatologie na Justus-Liebig-University v Giessenu, Německo, 1985. Závěrečná zkouška (diplomová práce: “Effects of rotary instrumentation on surface of human teeth”) 1989. Asistent ředitele na poliklinice konzervační a preventivní stomatologie, 1992. Habilitace („Finishing and polishing of indirect ceramic- and composite-inlays in-vitro and in-vivo“) na fakultě stomatologie, Justus-Liebig-University, 1999. Profesor konzervativní stomatologie, 2005. Specialista na klinickou endodoncii, 2006. Hlavní vědecké činnosti: Stomatologické materiály, kvalita povrchu materiálů výplní, výrobky ústní hygieny, endodoncie.

Prof. Angelo Putignano, MD, DDS Profesor konzervační stomatologie, vedoucí oddělení endodoncie a chirurgické stomatologie, Děkan School of Dental Hygienist Polytechnic University of Marche, Ancona, Itálie [email protected]; [email protected] Titul M.D. a D.D.S., postgraduální studium na University of Ancona, Italy. Profesor konzervační stomatologie na School of Dentistry, Polytechnic University of Marche, Ancona. Vedoucí oddělení chirurgické stomatologie a endodoncie na School of Dentistry, Polytechnic University of Marche, Ancona. Děkan School of Dental Hygienist Polytechnic University of Marche, Ancona. Aktivní člen italské společnosti chirurgické stomatologie (SIDOC) a člen Evropské akademie estetické stomatologie (European Academy of Esthetic Dentistry, EAED). Zakládající člen akademie minimálně invazivní stomatologie (Academy of Minimally Invasive Dentistry, ACAMID). Soukromá ordinace konzervační stomatologie v Anconě. Spoluautor knihy „Adhesive Dentistry: the Key to success“, kterou vydalo nakladatelství Quintessence International.

Dr. Nick Silikas, BSc, MPhil, PhD, FADM Lektor v oboru stomatologických biomateriálů University of Manchester, VB [email protected]

Dr. Nick Silikas v současné době pracuje jako lektor v oboru stomatologických biomateriálů na School of Dentistry, University of Manchester. Narodil se v Řecku, ale vyšší vzdělání dokončil již v Manchesteru, kde také obdržel titul BSc (Hons) v oboru chemie, a dále titul MPhil v oboru farmacie, a konečně PhD v oboru stomatologických biomateriálů. Pracuje jako redakční poradce časopisu Dental Materials v oboru ústních a kraniofaciálních biomateriálů [Elsevier Science]. Dále pracuje jako výzkumný pracovník při Akademii stomatologických materiálů (FADM) a člen Mezinárodní asociace pro stomatologický výzkum (International Association of Dental Research, IADR) Mezi jeho výzkumné zájmy patří zobrazovací technika a analýza. Specializuje se na charakteristiku rozhraní pomocí různých technik jako mikroskopie atomárních sil, rentgenová fotoelektronová spektroskopie, FEG-SEM, FTIR spektroskopie apod. Rovněž se angažuje ve studiu mechanických vlastností materiálů pomocí nanoindentace a tradičních mechanických testů (3bodové ohýbání, komprese, zakřivení atd.). Prof. David Watts, DSc, PhD, FInstP, FRSC, FADM Vedoucí výzkumné skupiny biomateriálů/biomechaniky University of Manchester, VB [email protected] Profesor David Watts, PhD vede mezinárodně uznávanou výzkumnou skupinu pro výzkum biomateriálů a biomechaniky na University of Manchester, School of Dentistry, která zkoumá základní strukturu a vlastnosti tvrdých tkání, biomimetické kompozity, nové vědecké nástroje, vědu o fotonech a vývoj v oblasti stomatologie a ortopedie. Jako konzultant úspěšně dohlížel na 40 postgraduálních doktorandských prací a recenzoval přes 250 výzkumných prací svých kolegů. Profesor Watts je držitelem stipendia královské chemické společnosti na Fyzikálním institutu a na Akademii stomatologických materiálů, a rovněž je výzkumným profesorem na Oregon Health and Sciences University, USA. Získal doktorát věd na University of Athens a v roce 2003 cenu pro uznávaného vědce IADR za výzkum stomatologických biomateriálů. V roce 1998 se stal vedoucím redakce časopisu Dental Materials v oboru ústních a kraniofaciálních biomateriálů [Elsevier]. Od roku 1986 také pracoval jako hlavní expert ve VB na International Standards Organization TC 106 (v oboru stomatologie), se specializací na keramické materiály a pryskyřičné kompozity a dále na foto-polymerizaci.

Ráda bych tímto upřímně poděkovala našim význačným autorům, profesoru Martinu Jungovi, profesoru Angelu Putignanovi, doktoru Nicku Silikasovi a profesoru Davidu Wattsovi za jejich cennou podporu, vědecké příspěvky a rady při realizaci této klinické příručky pro postupy v záchovné stomatologii společnosti Kerr. Srdečné díky patří rovněž inovačnímu a produktovému manažerskému týmu společnosti Kerr za jejich zásadní přínos a spolupráci. Manuela Brusoni Manažerka po klinické záležitosti v Evropě [email protected]

43


25.8.2009 13:18:57

KerrHawe SA | Via Strecce 4 | P.O.Box 268 | CH-6934 Bioggio | Phone ++41 91 610 05 05 | Fax ++41 91 610 05 14 | www.KerrHawe.com


25.8.2009 13:19:16

Přímé zástoupení společnosti Kerr: HU-FA Dental a.s. Moravní 909, 765 02 Otrokovice tel.: 577 926 226-7, fax: 577 926 205

Soral&Hanzlík s.r.o. Kettnerova 1940/1, 150 00 Praha 5 tel.: 251 626 910-12, fax: 251 625 192

DENTAMED (ČR) s.r.o. Pod Lipami 41/2602, 130 00 Praha3 tel.: 266 007 111 ,fax: 224 936 927

Schafferová spol. s r.o. Jánského 24, 779 00 Olomouc tel.: 585 757 200, fax.: 585 757 209

44



25.8.2009 13:18:59

Český tým společnosti Kerr: Martin Janák Country Manager Czech Republic +420 724 355 577; [email protected]

Monika Mikolášová Sales & Marketing Assistant Czech Republic +420 602 152 582 [email protected]

Tereza Francouzová Sales Representative Czech Republic +420 724 102 512 [email protected]

Beáta Tomešová Sales Representative Czech Republic +420 606 686 402 [email protected]

SpofaDental a.s. Markova 238, CZ-506 46 Jičín Tel.: +420 493 583 334, Fax: +420 493 583 333 www.KerrHawe.com • www.KerrDental.com • www.spofadental.com

45



25.8.2009 13:19:07


25.8.2009 13:19:17

Postup zhotovení výplně

Recommend Documents