Poslankyně Hana Orgoníková:

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Poslankyně Hana Orgoníková: Hezké odpoledne nebo podvečer, vítám vás na dnešním veřejném projednávání petice – přesně přečtu, jak se jmenuje – Petice proti průzkumu těžby a proti těžbě břidlicových plynů metodou hydraulického štěpení (petice čj. 22/P/2012). Dovolte, abych mezi námi přivítala petenty. Jako předseda petičního výboru je zde pan Jiří Malík, dalšími zástupci petentů je pan Lukáš Panny. Já bych byla docela ráda, jestli by si mohl pan Lukáš Panny sednout vedle pana Malíka, pokud byste s tím souhlasili. Pan Tomáš Chalupa, který byl pozván, se omluvil, ale posílá za sebe pana ing. Tomáše Tesaře, který je jeho náměstkem. Pak bude přítomen pan ředitel Holý a pan Venera. Nade mnou sedí pan ing. Pavel Šolc, který je náměstkem ministra průmyslu a obchodu pana dr. Martina Kuby, který se také omlouvá. Ještě je zde pan Mgr. Petr Havránek a pan Pavel Kavina, ředitel odboru na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pak zde máme další hosty. Jednak je to – ale zatím asi nedorazil, nevidím ho, ale určitě přijde – pan hejtman Královéhradeckého kraje pan Bc. Lubomír Franc. Máme zde starostky, zástupce sekretariátu hejtmana paní Ulmannová, paní Hylmarová, pan Mědílek, pan Davidík, paní Havrdová, Jaroslav Vlček, Miloslava Vlčková, Jiří Haken, Lenka Hozová, Jana Šepsová, Hana Nedvědová, Vladimíra Pátková. A další petenti z koalice STOP hydraulickému štěpení pan ing. Andrš, RNDr. Fatka, Prof. Frýda, Prof. Moldan, Jiří Novotný, paní Bergerová a Jan Kozderka. Dovolte, abych mezi námi také přivítala další hosty, kteří se zúčastní našeho setkání. Pan hejtman Franc má tady místo. Abych přivítala také kromě dalších hostů i poslance jednak petičního výboru – je to pan poslanec Votava, pan poslanec Sklenák, pan poslanec Filip, místopředseda petičního výboru pan Vladimír Koníček, pan poslanec Cempírek, pan poslanec Laudát. A já se jmenuji Hana Orgoníková a budu dnešní zasedání řídit. Pak zde máme místopředsedu výboru pro životní prostředí pana poslance Böhnische. Jestli jsou mezi vámi ještě další poslanci, můj zrak tak daleko nesahá. Možná že ano, ale nevidím. Jinak vítám ještě mezi námi pana senátora Pakostu a také zástupce tisku. Samozřejmě jste všichni vítáni, všichni dostanete slovo, pokud se přihlásíte. Máme na to zhruba dvě hodiny, můžeme malinko přetáhnout. S panem Malíkem jsem se domluvila, jak by asi vypadalo dnešní zasedání. První slovo bude mít pan Malík jako zástupce petentů. Sdělil mi, že jste se připravili na takovou prezentaci, takže by vystupoval pan Malík, pak by vystupoval pan Andrš. Promiňte, že neužívám tituly. Pak by to byl pan Fatka, pan Frýda, Prof. Moldan, pan Novotný, paní Bergerová. Pak bych dala slovo zástupcům Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupcům - 1/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Ministerstva životního prostředí. Pak by hovořila paní starostka Nedvědová, pokud má samozřejmě zájem – jen říkám to, o čem jsme hovořili. Pan Mědílek, paní Hylmarová, pan Kozderka a domnívám se, že v tomto bloku by měl poslední slovo pan hejtman Franc, kterého mezi námi také samozřejmě vítám. Upozorňuji vás, že všichni, kdo hovoří do mikrofonu, budou nahráváni. Je to ne proto, že byste byli odposloucháváni, ale proto, abychom měli doklad o tom, jakou formou se vedlo toto jednání, aby byla zachycena zlatá slova, která zde všichni budeme samozřejmě říkat. Musím ale říct, že mínění poslanců je na vaší straně, myslím na straně petentů. K tomu bych chtěla říci ještě jednu věc. Je důležité, abychom se zde dohodli na tom, že nejsme příliš pro to nebo vůbec pro to, aby se dělal průzkum, poněvadž průzkum v České republice znamená těžba. A jsme v oblasti – konkrétně na Náchodsku a Trutnovsku, kde je voda v podzemí. A myslím si, že jestli se povedou někdy v budoucnu války, tak to nebude kvůli územím, ale kvůli vodě. Takže to mějme všichni na paměti a s touto myšlenkou k tomu přistupujme. To je ode mě zahájení a nyní bych požádala pana Malíka o úvodní slovo. Pan Jiří Malík: My moc děkujeme za koalici STOP HF, která se vlastně zrodila z té petiční akce. Strašně moc děkujeme poslancům, že nám tady umožňují nějakým způsobem mluvit, a zejména děkuji petentům, kteří dnes mají tu moc, že nás sem dostali 31 tisíci podpisy. My jsme si připravili pro vás takovou naši anabázi, kterou jsme jako občané absolvovali od ledna t.r., kdy jsme se poprvé dozvěděli – kdy jsme se jednoho rána probudili v průzkumném území Basgas Energia Czech s překvapením, že by byl nějaký průzkum a následně nějaká eventuální těžba. Začali jsme pátrat a výsledky toho, co jsme vypátrali, se vám tady pokusíme říct. Samozřejmě někteří z nás jsou profesionálové, někteří nikoliv, ale část těch lidí, která pak bude mluvit po mně, jsou poměrně renomovaní vědci, a proto jsme i založili vědeckou radu, která vám tyto věci teď předkládá. Takže je to takové trochu netypické, ale doufám, že se společně dobereme k tomu, jakým způsobem dál v této věci pokračovat. Metoda břidličného štěpení začala více méně v USA – teď nevím, jestli mně to tady bude pobíhat (projekce)… asi ne, škoda… takže technické problémy nejsou na naší straně, zkoušeli jsme to tady předtím… Tohle by byla zhruba osnova, podstata té metody, dopady těžby na životní prostředí v USA, co tvrdí o těžbě a průzkumu více méně těžaři potažmo část třeba Ministerstva životního prostředí, pak jestli moratorium nebo zákon, jak to vlastně spolu souvisí. Samozřejmě to je náš osobní pohled, co bychom rádi. - 2/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Můžeme prosím. Více méně v takovémto horninovém prostředí, kde je stabilní geologický vývoj, velké vrstvy atd., o čem budou hovořit kolegové, to všechno začalo. Je to už na první pohled jinak než u nás. Můžeme dál. My jsme si vygooglovali první snímky, kde nás zajímalo, kde to začínalo, jak to pokračuje. Toto je UTAH teda Juta z vesmíru z nějakých těch kilometrů poměrně vysoko. Tady ještě není nic moc vidět. Když dáme další slajd, zjistíme, že těžba spočívá v poměrně rozsáhlém povrchovém, více méně si myslíme, drancování plochy, kdy vlastně, když se ještě přiblížíme blíže, tak vidíme, že zhruba na každých 300 – 400 metrů, pokud je to pole výtěžné, se dělají plošiny. Můžeš to přiblížit ještě víc. To, co je černé, jsou laguny, které jsou frakční štěpení, jak vysvětlím dál, a pak ještě takové menší, které jsou na zpětnou toxickou vodu. To je Wyoming, pohled letecký na typické jakoby břidličné pole. Je zajímavé, že my jsme se zabývali tím, jakým způsobem je třeba ovlivňováno i to horninové prostředí. A z údajů EPA jsme zjistili, že za období 2006 až 2009 bylo injektováno do podzemí kolem 420 mil. litrů chemie na 40 tisících vrtech. V současnosti jsou údaje poměrně disproporční – že je v Americe až 500 tisíc vrtů. Můžeme dál. Tady už máme pohled na Colorado. Vidíme, že těžba je celoplošná, že mění de facto velmi tvář té krajiny. Tady už máme odsunuté věže, takže vidíme, že už je i po hydrofrakčním štěpení a vlastně zůstává krajina, která je poměrně zjizvená. Připomíná to tankodrom. Samozřejmě že za dvacet třicet let bude vypadat jinak a lépe, ale ty dopady jsou poměrně dramatické. Můžeme dál. Opět Colorado, kde vidíme nějaké rybníčky, které jsou pak použité na to, že se vhání voda do podzemí, takže z toho vlastně plyne takový první závěr, že ta metoda je velice náročná na spotřebu vody. Můžeme dál. Tady máme první blokdiagram, který jsme stáhli z oficiálních stránek firmy Chesapeake Energy, což je vlastně jedna z vlajkových údajně zelených lodí břidličného průmyslu v USA – ještě se k ní v průběhu dalších prezentací dostaneme. Tady vidíme blokdiagram, kdy těžba spočívá v tom, že se vede nejdříve vertikální vrt. Poté, co se upraví plošina, narazí se na břidlici, stočí se to horizontálně, rozpraská se celá hornina zhruba deset centimetrů okolo vrtu a následně se 100 metrů nahoru, 100 metrů dolů a do stran právě – můžeš – díky tomu, že se tam nasune tahle ta záležitost, čemuž se říká frakční jednotka, což je asi 60 kompresorů, které tlačí pod zem více méně směs vody, písku – to je asi 99 % - a 1 % je chemie, potažmo chemie, která je částečně karcinogenní, částečně mutagenní, částečně

- 3/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) toxická, někdy více, někdy méně. Samozřejmě je to tam naředěno v určitých množstvích, ale celkový objem je dost alarmující. Můžeme dál. Takže hornina se pak rozpraská po jednotlivých listech jakoby spečených v té minulosti. A tím, že se voda jímá zpátky, tak ten vrt vlastně působí jako takový komínek, ze kterého pak uniká plyn. Nicméně není to tak úplně jednoduché, protože ten plyn uniká zhruba prvního půl roku celkem dobře a následně rychle jeho kapacita klesá, a tak se po jednotlivých polích tzv. přefrakovává. Některé vrty se přefrakovávají třikrát, některé až desetkrát, tzn. vždycky se tam ta jednotka, kterou vidíme v pravém horním rohu, vrací. Těžba a průzkum se více méně jakoby opticky neliší. Poslední fáze průzkumu je vlastně ostrá těžba. A samotná těžba je pak o stovkách tisících vrtech na tisících kilometrech čtverečních. Můžeme. Tady je blokdiagram, jak to zhruba vypadá. Samozřejmě to je velmi zjednodušeno. Z toho se dá vyvodit akorát více méně to, že ekologická stopa této činnosti je velice významná tam, kde třeba není voda, protože všechno se tam musí dovážet a zase odvážet zpátky včetně té chemie, tzn. zhruba na jeden vrt je potřeba několik až tisíc pojezdů kamionů. Můžeme dál. Jelikož tady jede ZUK (?), tak to můžeme přeskočit kliknutím na stranu. A tady možná to poběží, nevím, jak si s tím poradí počítač, to jsme nezkoušeli. Skutečně tato věc je stažena z filmu Gasland, kde proniká v kontaktních zónách metan do vodovodních jakoby trubek, protože v Americe nemají ty farmy jednotné řady, ale mají studny a více méně, když pak nastupuje ta ostrá těžba, jsou desítky stovky případů, kdy zahoří metan, který se tam vytlačí z podzemí. Můžeme dál. Že ty dopady v USA, přestože má geologickou strukturu poměrně dobrou, jsou významné, dokládají nejenom tiskoviny, významné tiskoviny, naprosto ověřené, které jsme nastudovali a máme z nich veškeré zdroje, ale také iniciativy, které se zabývají právě dokumentováním, jako tady ta jedna z iniciativ havárií v Americe. Můžeme dál. Prokázané dopady těžby břidličných plynů v USA jsou dneska zcela jasné. Přestože u nás se setkáváme s opačným názorem, zejména ze strany těžařů. Znečištění pitné vody je prokázáno, tam máte odkazy, nebudu s tím zdržovat, na jednotlivé zdroje, které jsou vlastně ještě vědecky křížově ověřovány. Jsou tam případy otrav i hospodářských zvířat, lidem je zakazováno i prát prádlo v té vodě, natož ji pít apod. Jsou to desítky až stovky havárií na ten obrovský počet vrtů. Jdeme dál. Dokonce dochází i ke smogovým situacím v některých státech, které jsou uvedeny v tom textu. Je popsán jednoznačně dopad právě při fázi číslo 2, tzn. těže odcházejí a přichází ta frakční jednotka, takže dokonce tam, jak vidíte na těch obrázkách, se vyvěšují - 4/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) vlajky, že by neměli do té zóny chodit lidé, protože je tam třeba vysoká koncentrace sirovodíku, jsou na to studie, kde je jednoznačně dokázáno, že těžba generuje vysoké nadlimitní toxické nebo třeba i nervové de facto plyny, která ovlivňují celá města, a emise se dostávají i do obytných částí. Lidé si stěžují za prvé na vysoký hluk, který neutuchal, ta frakční jednotka tam je třeba několik týdnů. A de facto ještě dochází k tomu, že je tam velký zápach, což se zdá jako minimální věc, ale je to velmi obtěžující. Můžeme dál. Samostatnou kapitolou celé té záležitosti je samozřejmě selhání lidského faktoru, i když ta metoda je nebezpečná sama o sobě. Tady máme zdokumentované některé havárie, které se udály v USA. Je jich poměrně hodně a mají velmi vážné dopady, které dnes už přiznávají oficiální zdroje v USA. Můžeme. Zajímavý bod. V podstatě z našich médií se dozvíte jenom jediné sdělení, že všechny vrty těsní. Je to více méně přesně naopak. A po 15 letech netěsní až 60 % vrtů. Takže je jednoznačné, že v naší geologické struktuře kontaminace pitné vody je téměř jistotou. Můžeme dál. Tato metoda způsobuje také zemětřesení, i když nejsou výrazná – zhruba do 2,3 Richterovy škály. Může to vést k tomu, že se zase naruší integrita vrtu, tzn. v České republice a její geologické situaci je tento moment potřeba ještě více akcentovat při úvahách jakýchkoli, jestli už průzkum provádět nebo nikoliv. Důkazem toho třeba je i první vrt Cuadrilla ve Velké Británii, nebo jeden z prvních vrtů, který způsobil zemětřesení, protože narazili na tektoniku. Britská vláda zastavila průzkum na jeden rok. Můžeme. Prokázané dopady na životní prostředí jsou zcela jednoznačné – od záboru půdy přes znečišťující látky, jejich emise do ovzduší, do vod. Je obrovský problém se zpětnou vodou, jelikož je obohacena pak např. i minerály a látkami, které jsou z toho horninového prostředí, takže dochází k tomu, že jsou tam těžké kovy, které jsou toxické. A navíc, což je hlavní problém třeba u Pensylvánie, je to, že ta voda je radioaktivní, protože vymílá radioaktivní stopu z té horniny. V České republice, asi nemusím zdůrazňovat, by tento problém byl řádově daleko vyšší. Můžeme. Často také slýcháváme, že firmy nedostávají vůbec žádné pokuty. Tady můžete vidět citace z tisku, že pokuty nejsou vůbec malé a dostávají je právě i ty zelené firmy, které se u nás prezentují jako zelené, za zcela zásadní havárie i s poškozením lidského zdraví atd. Můžeme dál. Co vlastně tvrdí – my tomu říkáme HF lobby – omlouvám se za ten výraz, nic lepšího nás nenapadlo. Více méně to, že žádný z těch 40 tisíc vrtů, které udávají to dolní číslo v USA, nekontaminoval nikdy půdu, nekontaminoval pitnou vodu atd. Dále tvrdí, že chemikálie jsou tak naředěné, že nejsou nebezpečné, což třeba tvrdila u nás mluvčí od - 5/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Hatten Energy. A pan Benada, který zastupuje Cuadrillu na Valašském Meziříčí, říkal, že technologie je velmi bezpečná, po stránce používaných chemikálií jde o minimální množství, navíc jsou to v podstatě typy látek, které používáme denně, jako třeba jar, všichni si v tom mácháme ruce, do 200 kubíků vody se přidává půl procenta chemikálií. - Citace je z iDNES v Olomouckém kraji. Dál tvrdil, že vrty dokonale těsní, cementací se taky hermeticky oddělí atd. atd. Dále tvrdí, že žádná společnost v USA nebyla nikdy pokutována a že voda v USA puštěná z kohoutku hoří pouze díky metanu z bažin. Pan Eisner tvrdí, že jsou známé pouze dva případy zemětřesení v USA. Takže sami si už dáte do obrazu, kde je asi pravda nebo kde není pravda. Můžeme dál. To je žánrový obrázek průzkumného území Basgas Energia Czech, které v podstatě dnes stojí v přerušeném správním řízení, podle našeho názoru chybně, bez termínu. Tady se zastavme u dvou věcí, které nás jako úplně první ťukly do hlavy. Tisková mluvčí od Hatten Energy nás odkázala na tuto grafiku Hatten Energy s tím, že tam jsou přece úplně neškodné látky, že tímto tady u nás budou frakovat a uprostřed jejich území bude např. poličská křídová pánev, která zásobuje minimálně 120 tisíc lidí pitnou vodou ve východních Čechách. Takže glutaraldehyd je, např. když si stáhnete normy REACH, látka, která je jedovatá vždy, akorát se její účinky projeví třeba po delší době, když je ta koncentrace vyšší, eneldymetylfolmamytil (?) je třeba i mutagenní látka, která může poškozovat plod v těle matky apod. Glutaraldehyd pro vaši informaci se např. v USA nesmí prodávat. Můžeme dál. Takže 0,5 % je pouze, jak tvrdí vždycky těžaři, pár kilogramů, jak říká pan Benada. Musím říct, že tomu opravdu nerozumí. Já jsem se s ním bavil osobně a sdělil mi, že když je vrt někde do dvou kilometrů, tak že má 60 kubíků objem a že pak ta chemie je o kilogramech. Není to pravda. Je to 70 tun v průměru, pokud vycházíme z průměrných údajů EPA, na jedno frakční štěpení. To znamená, že u nás bychom dostali do podzemí tisíce, desetitisíce možná i tun, pakliže by se rozjela těžba, což je podle našeho názoru naprosto nepřijatelné minimálně s pěti zákony České republiky. Můžeme. Takže my jsme si dovolili udělat takovou trošku českou levou nebo pravou, prostě fekál, takže ještě když klikneš několikrát, tak se tam jednak objeví celkový počet, je to 16 fekálních vozů na to průměrné štěpení a je to samozřejmě toxická směs. Můžeme. Takže my jsme vlastně do zákona, který jsme se nějakým způsobem pokusili navrhnout do Senátu, o kterém by pak snad mohl informovat pan senátor Pakosta, vylišili na základě našeho rozsáhlého studia 13 poškození životního prostředí. Ta čtrnáctá je to, co se týká úplně všech, protože většina lidí v průzkumných územích o tom ví a mimo průzkumná území si myslí, že se jich to týká. Tak si dovolím odhadnout, protože jsem vodař, dělal jsem - 6/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) dvacet let vodaře ve státní správě, tak pakliže bychom tuto metodu třeba i průzkumem nebo následně těžbou pustili, tak se bude jednat de facto řádově o desítky miliard. Když to srovnáme s Ralskem, to nás stálo dodneška 40 mld. a do roku 2027 dáme každý rok jednu miliardu na sanaci. A tato věc (?) je celkem růžový palouk. Z výše uvedeného podle našeho názoru jednoznačně plyne, že metoda, pokud ji srovnáme třeba s legislativou vodařskou, hospodářskou apod., je jednoznačně v rozporu s několika zákony, protože látky, se kterými tady chtějí ty firmy operovat, jsou jednoznačně látky závadné vodám, které by vůbec neměly přijít do životního prostředí resp. do vody. Je potřeba se na ně dívat jako na havárii na podzemní vodě. Můžeme dál. Tady jsme ještě pak v závěrečné části zákon versus moratorium. My jsme měli s Ministerstvem životního prostředí takovou více méně neformální dohodu, že se pokusíme, aby se ta legislativní díra nějakým způsobem zalátala, že bude nejdřív moratorium a že se pak přijme nějaký dejme tomu speciální zákon. Bohužel stanoviska se dneska rozcházejí. Pan ministr říká, že zákon je zákaz myslet. My si to nemyslíme, protože dneska pod tím zákonem je vlastně chráněno asi 80 mil. lidí na planetě. A moratorium naopak otevírá možnost arbitráží. Moratorium nezabrání tomu, aby těžaři dávali další žádosti o nová území. Hovoříme o tom dnes, lidi jsou uklidněni, že bude moratorium. Ono teda žádné zatím není. A např. dneska už víme, že je zažádáno o další obrovské území mezi Hradcem Králové, Českou Třebovou a Pardubicemi – 1 300 kilometrů čtverečních, 360 obcí, které jsou sice na konvenční těžbu plynu, ale po zhodnocení vědeckou radou je nám jasné, že tam více méně konvenční plyn nebude a že to je postupná příprava dostat břidlice jako takové do legislativy. Když si přečtete důvodovou zprávu k moratoriu, tak je tam jednoznačně doplňován zákon EIA a zákon horní, jeho podzákonné normy, že tam je příprava na to, aby se mohl zkoumat. Takže jestli to mohu velmi rychle už uzavřít. Jednoznačně si myslíme a prosíme Sněmovnu, abychom se všichni spojili a dali dohromady to, že tady budeme mít zákon, který zakáže tuto nebezpečnou metodu nejenom v té fázi těžby – to si snad nikdo, kdo viděl ty fotky ve foyer, nedokáže představit, že bychom tady měli - ale i průzkum. Skutečně průzkum není vůbec potřeba, jak uvidíte dál, řeknou to geologové. My moc doufáme, že nás v tom nenecháte. Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Teď bych požádala pana Andrše, aby se ujal slova. Vím, že jste nabití ve vědecké radě Koalice STOP HF, ale prosím, abychom byli trošku stručnější. Jsem ale k vám jedna líbeznost, pane Malíku. (S úsměvem.) Takže prosím pana Andrše. - 7/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů)

Pan Lumír Andrš: Dobré odpoledne, dámy a pánové, doufám, že budu slyšet. Pokusím se to ovládat odtud. Budu velmi stručný. Pokusím se podívat na ekonomický pohled na těžbu břidlicových plynů metodou frakčního štěpení hornin, a to proto, že je jasné, že tato věc je spelována v médiích, je poměrně hodně medializováno to, že je to výhodné. A diskutujeme-li o průzkumu, tak samozřejmě musíme mít jasno, zda případná těžba je výhodná či nikoliv. Jmenuji se Lumír Andrš a jsem člen vědecké rady STOP HF. Uvidíme, jestli to bude fungovat. První otázka. Má těžba břidlicových plynů pro náš stát smysl? Samozřejmě na to je spousta pohledů. Já jsem se na to podíval od té ekonomiky. Stát nevlastní distribuční soustavu. Plyn kupujeme u subjektů s rozdílnou vlastnickou strukturou a momentálně největší subjekt je RWE. Když se na něj podíváme, tak tam má 34 % Německo, nějakých 12 % nebo 19 % USA a 19 % UK a Ireland. Zbytek jsou v podstatě volné akcie na trhu. Takže na tom stát určitě neprofituje. Zkusíme se podívat na Slovensko. Slovensko to neudělalo takovým způsobem, jako se to udělalo tady. Slovensko si nechalo plynárenský průmysl v rozhodovací většině, tzn. 51 %, tudíž mají šanci ovlivnit jak ceny, tak na nich profitovat. Když se podíváme k nám. Pokud tady někdo prodává plyn, tak to jde přes distribuční soustavu RWE, kupuje ho distributor, prodejce ho koupí od distributora a zákazník to dostane třeba i v nějaké regulaci, ale dostane to zákazník od prodejce. Prodejců je cca 20. Tady je maličko na straně státu, pokud ten plyn prodává ČEZ. Tím pádem náš stát nemůže ovlivnit ani ceny nakupovaného plynu ani na něm přímo profitovat. Má tedy z tohoto pohledu pro náš stát těžba břidličných plynů smysl? Já si myslím, že rozhodně ne. Pojďme dál. Pomůže těžba břidličných plynů nějak zlepšit ekonomiku státu jiným způsobem – odvody apod.? Já tvrdím, že je tady velmi špatné nastavení legislativy. A to se týká i jiných oblastí, nejenom těžby břidličného plynu, ale těžařství jako celku. Státu těžba uškodí. A to proč? Z nerostného bohatství státu, kdy je dáno ústavou, že je majetkem všeho lidu tohoto státu, se stane soukromé vlastnictví. Příjmy státu přitom jsou minimální a vytěžený plyn, to, co z toho vznikne, budeme muset koupit u dodavatele z distribuční sítě. Tím pádem státu je de facto jedno, kde se plyn těží. Pojďme se podívat dál. Tohle je hodně textu. Je to výtah z horního zákona. Je to pro vás nečitelné, nicméně v těch červených políčkách je řečeno, že těžař zaplatí zhruba stokorunu za hektar; v případě, že je těžba příliš neekologická, tak až tisíc korun za hektar za - 8/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) rok povolení k těžbě. Těžař zaplatí do 10 % - říkám znovu do 10 %, ne více než 10 %. Do 10 % z toho, co vytěží, k ceně vytěženého produktu za ten rok, ve kterém to vytěží. A v případě, že se těžař dohodne s místní obcí, která patří do katastru, kde se těží, že zaměstná alespoň jednoho člověka z této obce, třeba na nějaké podružné práce, tak může být osvobozen od placení vůbec. To znamená, dá se říct, že těžař po dohodě s místní obcí zaplatí státnímu rozpočtu 100 korun resp. báňskému úřadu za hektar za rok – a to je vše. Zkuste si to dát do kontrastu s občanem, kde se zvedaly daně z nemovitosti třikrát za sebou. Když se na to podíváte přesně, zjistíte, že těžař zaplatí za hektar až 3 – 5tisíckrát méně státnímu rozpočtu za to, že může drancovat zemi, než občan za svou zahrádku. Tímto způsobem myslím těžba břidličných plynů rozhodně nemůže zlepšit ekonomiku státu. Pojďme se podívat na jinou věc, která se speluje v médiích. Je-li břidlicový plyn levný nebo není levný. Už selský rozum určitě dá, že konvenční ložiska, kde navrtáte jakýsi bazén nebo nějakou nádrž podzemní jedním nebo více vrty na dlouhou dobu a z tohoto ložiska potom těžíte dejme tomu 50 nebo 70 let a pořád to teče, tak je to velice levné. V porovnání s břidličným plynem, kde vlastně musíte vyvrtat stovky a tisíce vrtů, posunujete se vlastně po té krajině a ty vrty děláte jeden za druhým, vedle sebe. A do dvou let všechny ty vrty mají vytěženo 80 % toho, co se z nich vytěžit dá. Geologové potom řeknou víc o té struktuře, proč to tak je, ale ekonomicky vytěžíte za dva roky 80 % toho, co tam je, a pak to v té krajině straší ještě spousty let, kdy z toho leze už jen malinko plynu a ty náklady jsou samozřejmě násobně a násobně vyšší, protože tam stále jsou náklady na nějakou údržbu atd. To znamená, že těžba břidličných plynů je velice nákladná, a to i když nezapočítáme sanace a nezapočítáme škody. Takže rozhodně ne. V USA je trošku specifická situace, což je vidět na trhu. Tam vzniklo to, že vlastně břidličný plyn zlevnil plyn na trhu. Ale on ho nezlevnil břidličný plyn. Podívejme se na to, co je příčinou této anomálie a jaký je důsledek. Příčiny jsou v tom, že vlastně po třicet let vláda Spojených států z vytištěných peněz podporovala výzkum a transformaci tohoto trhu. V podstatě vytvořila jakýsi přepínač Spojených států na plyn. Na základě těchto iniciativ si těžařské firmy vzaly obrovské úvěry. Ty úvěry jsou tak obrovské, což za chvíli ukážeme, že firmy mají problémy. Firmy začaly těžit a dodávat do systému plyn zhruba okolo roku 1999 a něco málo předtím. Spotřeba USA byla orientována na původní zdroje. A je tam jedna specifická věc u toho plynu. Ono by to bylo u nás také – plyn se nedá jednoduše přenášet – musí být plynovody, musí být pipeliny. Oni v podstatě tím, že největší místa spotřeby jsou umístěny u velkých lokalit a místa těžby jsou někde jinde, tak mají problém u bytů přepnout spotřebu na ten plyn. Navíc k tomu přistoupily nedostatečné skladovací kapacity a minulá - 9/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) mírná zima. To způsobilo skokové snížení ceny na trhu USA pod výrobní náklady těžařů. Proto ta situace těch těžařů. A je tam určitá situace setrvačnosti trhů. To znamená, že ten trh, jak se v ekonomice pohybuje a jde nějakou dobu dolů, tak samozřejmě má setrvačnost, někdy tam vydrží a pak zas půjde nahoru. Tady nastala jedna věc – tím, jak těžaři vyrábí pod svými náklady, tak oni musí vyrábět, protože tam je problém, že banky na ně tlačí, aby spláceli úvěry, takže oni nemůžou jen tak vypnout kohouty. Omezují produkci, omezují ji jiným způsobem, řekneme si k tomu, ti slabší krachují. Následně stoupne tato cena na trzích a vývoj bude jiný – k tomu si řekneme dál. Jsou tady příklady – současné chování Chesapeake Energy, Chevron, ExxonMobil a další. Odklánějí se od nových vrtů pro suchý plyn - to je vlastně to, co by chtěli dělat u nás ve Spojených státech se odklánějí a v podstatě těží pouze vrty, kde je zároveň ropa tak, aby něco přitom vytěžili, co prodají za draho. Jsou tady signály, že ty firmy jsou na tom velmi špatně, jako např. Chesapeake Energy, který prodává majetky. Jsou momentálně v zadlužení – ani byste nevěřili – 22 mld. dolarů, což je opravdu veliké číslo. V červnu se rozhodli prodat majetek za více než 4 mld. dolarů. Takže je vidět, že je s nimi zle. Těžaři se zkouší dostat na jiné trhy. Zkouší se dostat do EU. A co těžaři očekávají od toho, aby se sem dostali? Přemýšlel jsem nad tím a myslíme si, že je to hlavně získání licencí na těžbu, získání území a započetí těžby. To je jejich primární cíl. Jaký to má mít pro ně efekt? Efekt je pro ně zvýšení kredibility u bank, zvýšení hodnoty akcií před případným prodejem. A když se podíváme na ekonomickou návratnost a výnos, tak nelze vůbec uvažovat, že by k tomu došlo. To znamená, že ekonomickou návratnost ani výnos oni v Evropě nemůžou čekat. Břidlicový plyn rozhodně nebude nadále levný ani v USA. Otázka - zase naše média uvádějí, že tím, že se tady bude těžit břidličný plyn, tak se extrémně zlevní plyn pro obyvatele v České republice. Pojďme se na ten problém podívat. Evropská unie a USA mají rozdílnou státní strukturu, to všichni dobře víme. Autonomie zemí tady samozřejmě má svůj vliv v té těžbě, v povolovacích procesech atd. Břidličný plyn bude drahý proti plynu z konvenčních ložisek, to jsme si vysvětlili předtím. Břidličného plynu bude méně než v Americe, to si vysvětlíme následně a řeknou k tomu geologové, a bude dislokován do různých oblastí Evropy, pokud k té těžbě v Evropě dojde. Těžba břidličného plynu cenu v Evropské unii nesníží, to si myslí naše vědecká koalice. Záměrně říkám, že nesníží, ne že neovlivní. Já si myslím, že tomu bude právě naopak, že těžba břidličného plynu cenu zvýší, což uvidíme následně. Může těžba břidličných plynů zvýšit zaměstnanost? To je otázka, kterou nám zase předkládají média - nevím, kdo za to platí. V každém případě, když jsme se podívali na - 10/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) jednoduchou analýzu, kolik lidí je potřeba na jeden vrt. Na jednom vrtu pracuje v průběhu životnosti vrtu od 1 do 40 lidí včetně obslužnosti. Když si vezmeme příklad – Cuadrilla group, UK, Lancashire – tam, kde kolega říkal, že bylo to zemětřesení. Tato firma počítá 13,75 člověka na jednu vrtnou soupravu. Tyto vrtné soupravy, když vyvrtají, sunou se krajinou dál a u vrtu zůstává základní obsluha, to je jeden člověk nebo dva lidi nebo nějaká takováto obsluha. To znamená, že skupinka lidí se posune s vrtnou soupravou. Záleží, kolik těch vrtných souprav bude, ale to si můžeme přenásobit krát 13 lidí a máme to. Pojďme se podívat na to, co udělá těžba se zaměstnaností v ostatních oblastech. Sníží zaměstnanost zemědělství, protože bude neprodejná produkce z krajiny, kde bude započata těžba. Bude zničená země, tudíž zemědělci se budou stěhovat. Zničí to místní silniční infrastrukturu a krajinu, takže nastane odliv turistů. Sníží se zaměstnanost v turistickém ruchu a nastane restrukturalizace místních podniků z důvodu odlivu lidí. Takže si myslíme, že je velmi pravděpodobné, že přinejmenším rozhodně ne, ale vliv bude na zaměstnanost velmi negativní. Může těžba břidličných plynů snížit naši závislost na Rusku? Další velmi úsměvná otázka v médiích. Tady se hraje na to, že jsme byli kdysi v područí Ruska. Plyn se kupuje na burze, není zde přímá závislost. Nemám ukazovátko, ale nahoře je ta šipečka, kterou jsme použili dříve – distributor – prodejce – zákazník. To znamená, že plyn na trhu není podepsaný. Rusko a Norsko jsou hlavními dodavateli plynu do Evropské unie. A to si myslíme, že prozatím i zůstane. Na naší straně, pokud chceme, abychom se odpoutali nebo nějakým způsobem si zajistili část nezávislosti na těchto dodávkách, můžeme řešit úspory např. v teplárenství, můžeme řešit alternativní zdroje. I komisař Evropské unie Günther Ettinger mimochodem tento týden prohlásil, že břidlice nejsou odpovědí na snížení importu. Nejde o náhradu, spíš o doplňkový zdroj. Günther Ettinger nepracuje pro nás, nicméně je to stejná věta, co tady říkáme my. Těžba v rozsahu, jaký bude v Evropské unii možný, rozhodně nesníží žádné závislosti. Je těžba břidličných plynů metodou hydrofrakčního štěpení rentabilní? To je velmi zajímavá otázka. Tady jsem si vybral teoretický obchodní model Chesapeake Energy. Je to největší fraker ve Spojených státech, tzn., že by to mělo být propracováno. Na tomhle grafu, co tady vidíte, křivka, která jde dolů, je vlastně aktuální výtěžnost vrtu, tzn. že se vlastně hyperbolicky snižuje k nule, k limitě. A ta křivka, co jde zezdola nahoru, to je křivka, kolik se z toho vrtu po dobu životnosti vrtu vytěží. Pojďme se podívat na další obrázek. Tady ten graf je poněkud složitý na to, když nemůžu ukazovat. Nicméně je tady v podstatě závislost ceny na trhu na ose y, na ose x máme čas. A ta

- 11/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) modrá křivka, která je v pravém grafu, odpovídá té křivce, která je úplně stejná nebo podobná, taková ta hnědá křivka, co jde vlastně odzdola do pravého rohu nahoru – nebo ne do pravého, ale do té poloviny nahoru. Tento graf v podstatě ukazuje to, jakým způsobem Chesapeake Energy může vydělávat v závislosti na ceně na trhu. Dá se říct, že velmi jednoduše vám řeknu, že vycházíme z toho, že výtěžnost vrtu má nějakou hodnotu EUR 3,75, což je 3,75 bilionů kubických feetů vytěžených za celou životnost toho vrtu. Z této hodnoty Chesapeake Energy vychází. A v případě, že by tato hodnota byla správně, tak by vydělával nulu při ceně 9 dolarů na trhu. 9 dolarů za British thermal unit, což je dnes uznávaná jednotka, podle které to v Americe měří. Dneska je cena kolem 3,4 – 3,5. Dneska ráno jsem se díval, byla hodnota 3,5. To znamená, že oni nevydělávají. Ovšem kdyby vydělávali, kdyby byla cena na trhu 9 dolarů, tak by splatili své závazky za 33 let. To znamená, že to není nějaký extra výnos. V případě, že by byla cena na trzích 15 -16, tak by dostáli svým závazkům za 30 měsíců. Podle tohoto obchodního modelu. Pojďme dál. Těžba – to je pořád ta samá otázka, kterou řešíme – tady jsem v podstatě předeslal to, co tady je nahoře. Model předpokládá stálou vydatnost vrtů 3,75, jak jsme již předeslali. Realita je ovšem výrazně horší. Arthur Berman, to je geolog, analytik, který pracuje 34 let pro americké těžařské společnosti, uvádí, že EUR je třikrát menší, je 1,25 biliónů kubických feetů na vrt. To ovšem mění celou ekonomickou rozvahu Chesapeake Energy a nebo vůbec těžařů. Uvádí to, že 1 až 3 % vrtů je skutečně vydatných, což je v oblasti Bakkenu. Ekonomika tady úzce souvisí totiž s geologií. Tloušťka vrstvy, ze které se těží, je pro těžbu velice podstatná. Až se k tomu dostaneme v Evropě, tak uvidíte, jaký to má velký význam. Tady ta tloušťka vrstvy je kolem 200 feetů až 300 feetů, což je 60 metrů až 90 metrů tloušťky. To znamená, že oni, pokud to provrtrají, štěpí tady tu masu skály. Nasycení té břidlice v Barnett Shale je 320 kubických

feetů na tunu. Chesapeake Energy těží v Marcellus Shale, kde je 80 kubických feetů na tunu, tzn. to nasycení je podstatně menší, je čtyřikrát menší. Uvidíme potom dál v ekonomice, co to s tím dělá. V každém případě u jakéhokoli břidličného vrtu jeho vydatnost prudce klesá. To jsme viděli. Během šesti měsíců klesne vlastně čtyřnásobně a během dalších šesti měsíců se dostane téměř na minimum, kde už to potom jede celá léta stejně. 97 procent vrtů má tím pádem primárně nízkou vydatnost. Co je tedy příčinou zadlužení Chesapeake Energy? Vážení přátelé, skutečnost – skutečnost je příčinou vysokého zadlužení. Pojďme se podívat na jiný problém těžby břidličných plynů. Je taky velice důležitý. Souvisí s tím úbytkem. Výsledky Southwestern Energy v druhém kvartálu roku 2012: Celková produkce plynu byla 121 bil. kubických feetů z oblasti Fighting Wind (?). Zvýšení ze 116 bil. kubických feetů. Mají 2 289 vrtů. Vypadá to optimisticky, jenže optimistické to není. Při 131 nových vrtech výtěžnosti, která by měla být, by měl být nárůst 41 bil. kubických feetů, ale byl jen 5. To znamená, oni nejsou schopni i přitom, že k 2 289 věžím přidají 140 - 12/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) vrtů kvartálně, nejsou schopni udržet stálou produkci. To znamená, že produkce ohromujícím způsobem klesá. Tady v tom případě je to 64procentní pokles ročně. To znamená, že oni musí tím, kolik mají věží, aby udrželi produkci, vyvrtat 560 věží na 2 000…ročně. To je strašná věc. Tady to jsou všechny vrty v Americe momentálně. Tady je krásně vidět, že když se podíváme úplně nahoru. Produkce z vrtů z roku 2012 je zhruba 20 %. Produkce z vrtů za rok 2011 je zhruba 20 % celkového objemu. Vrty z roku 2010 dělají 10 a ten zbytek už jsou velice malá čísla – 250 tisíc vrtů nebo 241 823, které jsou starší, dávají Spojeným státům pouze 9,82 %. Přitom vyžadují obsluhu a pořád hrozí v té krajině. Takže tady jsme se dostali v podstatě základní ekonomické otázce – je to už sedmá – a budu už za chvíli končit – tady jsme se dostali k vlastní rentabilitě. Náklady někde kolem 18 mil. dolarů na vrt a jeho zakoupení, vyvrtání, kolem 30 tisíc měsíčně dolarů je na mzdy, údržbu atd. Co je u toho podstatné, je ta geologie. Pokud jsou schopni těžit v tom EUR 1,25, tak ta ekonomika je postavena tak, že nulový zisk budou mít při ceně 3,8 dolarů za British thermal unit v Bakkenu, ale Chesapeake Energy např. bude mít tu cenu v Marcellus Shale 12,59. To znamená, takto jsou schopni oni produkovat nulový zisk. To znamená, že oni budou vydělávat, až bude takováto cena na trhu. Cena na trhu je momentálně 3,4 dolarů, tzn. stále jsou úplně všichni ve ztrátě. Takže tady pro odlehčení – můžou si aspoň flambovat kuřata. Podívejme se na Evropu. Ty samé náklady, úplně odlišná geologie. Břidlice mají desetinovou tloušťku oproti Spojeným státům. To znamená, že bude desetinová výtěžnost. EUR bude 0,125. To znamená, že pokud budeme chtít, abychom se dostali ekonomicky do ceny výhodné, tak tady vlastně se díváme, že momentálně v porovnání s Amerikou zhruba 3,5krát větší ceny v Evropě, ten plyn je 3,5krát dražší. Tak když to přepočítáme na srovnatelné podmínky na trhu, tak ta cena by musela jít 10krát nahoru oproti Americe, tzn. na nějakých 34 až 40 dolarů za milión britských termálních jednotek, abychom byli schopni vydělávat. To znamená, že my bychom museli pro výdělek v Evropě stávající ceny zvýšit nejméně třikrát a byli bychom v nule. To znamená, že těžaři tady nemůžou vydělávat. Ten cíl je úplně jiný. Odhady těžitelných zásob. Proč to všechno děláme? V USA tvrdili, že mají zásoby na 100 let a více, tvrdil to i Obama. Nejnovější prognózy hovoří o 10 až 15 letech. Podobná situace je v Polsku, kde se odhad drasticky snížil z 300 let na 2 roky. Chris Nelder, analytik, ve své práci uvádí, že v USA zbývá 11 let nebo méně břidličného plynu. Je tedy těžba břidličných plynů rentabilní? Za daných podmínek rozhodně ne. Samozřejmě pokud si zdražíme surovinu tady čtyřikrát, tak o tom můžeme uvažovat. - 13/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Závěrem. Zemní plyn je rozhodně významný zdroj energie. Ale i v USA se o něm pochybuje, zda břidličný plyn je životaschopným zdrojem energie. Vzhledem ke geologické realitě v Evropské unii tato metoda nebude nikdy rentabilnější než těžba z komerčních ložisek a bude velmi problematická z důvodu geologické struktury a malé hmotnosti (?) břidlic. V České republice naše koalice nevidí pro ekonomiku v těžbě břidličných plynů žádný význam, naopak těžba může být velice ztrátová. Tato břidličná bublina se nápadně podobá hypoteční bublině z let 2005 – 2007 a všichni víme, co to udělalo s trhy. Tyto následky mohou být opravdu nedozírné. Je těžba břidličných plynů HF metodou pro Českou republiku nebo Evropu ekonomicky výhodným řešením energetické situace? Rozhodně ne. Je to ekonomický nesmysl s tragickými následky pro přírodu a společnost. Takže průzkum koalice nedoporučuje. Je v České republice zbytečný, ekonomicky nevýhodný, a to i v případě, že by ho zaplatily cizí společnosti. Pokud jsou nějaké dotazy… toto je konec mé prezentace. Děkuji vám. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Myslím, že žádné dotazy nebudou. Jsem ráda, že jste vyslechli zprávu se zaujetím. Opravdu vám za to děkuji, protože byla dlouhá, vyčerpávající, ale jak mě informoval pan Malík, jinak to nejde. Jinak mě tady napomínají, že vám nechávám takový velký prostor. Teď je na řadě pan Fatka. Ale já se nedomnívám, že byste měli jít až do takových detailů a tak dlouho hovořit, poněvadž tak, jak jsem pochopila – teď za mnou byl pan poslanec Laudát – on má návrh na usnesení. Netvrdím, že ho máme přijímat, ale prostě má návrh na usnesení a byl by docela rád, kdyby ho mohl přednést, protože chce odejít. Ale když dovolíte – jak dlouho, pane Fatko, budete hovořit? Pan Oldřich Fatka: Minimální verze je do deseti minut. Poslankyně Hana Orgoníková: Ale to je opravdu dlouhá verze. Pane Fatko, protože plno lidí musí odejít, mají zástoje, já se hrozně omlouvám. Hlásí se pan Vojta Filip. Prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, vážení přítomní, já to poslouchám se zaujetím, ale v každém případě jsme v petičním výboru. A my tady diskutujeme o věcech, které náleží výboru hospodářskému a výboru pro životní prostředí. A teď se musíme rozhodnout, jaké argumenty kde vyslechneme a co budeme chtít jako poslanci od exekutivy. Samozřejmě to usnesení jsem ještě nečetl, nevím, jaké navrhoval kolega Laudát, ale já jsem přesvědčen, že vaše argumenty skutečně musí projít právě těmi odbornými - 14/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) výbory a odbornými ministerstvy. Já jsem dopředu rozhodnutý, jak bych se k tomu zachoval, ale musíme se nějak soustředit na to, jestli můžeme v tom sledu ty hlavní argumenty vyslechnout způsobem, abychom my mohli rozhodnout, kam to z petičního výboru posuneme. Protože tento výbor má vyslechnout vaše argumenty a vy si musíte nějaké nechat, promiňte mi, pro to jednání s odbornými výbory, protože my je nemůžeme nahradit jako petiční výbor. My musíme udělat usnesení, které doporučí, co s tou peticí učinit. Jestli jsme předtím s peticí učinili nějaké rozhodnutí, že chceme od Ministerstva kultury nějaký zásadní materiál do 31. 10., tak také budeme chtít od Ministerstva životního prostředí a od ministra průmyslu a obchodu také nějaké dokumenty, kde se to musí projednávat a pak se odborně budeme dohadovat dál. To, co tady jste říkal teď o ekonomické výhodnosti, to je na rozpočtový výbor. Protože potom tam půjde samozřejmě o to, kam se dostaneme, jaká bude např. cena sanací, když to někdo povolí, jako že doufám, že to nikdo nepovolí, ale v tomto ohledu. Nebo než přijmeme zákon – zase se vrátím k tomu veřejnému slyšení, které jsme začínali ve tři hodiny. Nesouhlasím, že tady není zákon. My tady zákony máme téměř na všechno a teď jde o to, jestli nám ta současná podoba vyhovuje, protože tady nikdy předtím nic takového nebylo, tak jestli máme udělat nějakou změnu a dokdy, jakým způsobem a kdo ji navrhne. Jestli to budou poslanci petičního výboru, i ti to můžou být, ale myslím si, že by bylo mnohem výhodnější, kdyby to byli ti poslanci, kteří to mají ve své kompetenci. A já budu hrozně rád třeba na rozpočtovém výboru argumenty o výtěžnosti dávat dohromady, stejně jako kolega Votava a další. Takže jenom bych prosil o stručnost, abychom se mohli dostat k tomu, co je naším cílem a naším úkolem jako poslanců petičního výboru. Poslankyně Hana Orgoníková: A já to ještě doplním. My jsme na vaší straně, tady není problém. My jsme na vaší straně, my nechceme, aby se ta těžba prováděla. Ale ty argumenty jsou vysoce odborné, to je pravda. Já netvrdím, že všichni poslanci tomu rozumí. Já jsem stavař a některé věci z toho chápu. A vím přesně, co nechci. Nechci, aby se zničilo ložisko podzemních vod na Náchodsku, Trutnovsku, na Berounsku atd. Znovu opakuji to, co jsem řekla na začátku – pokud budou někdy nějaké problémy i vojenské, tak mohou být jedině kvůli vodě. Proto jsem tak rozčílená, že třeba Hradec Králové vodu zcela dobrovolně médium jako takové přenechal Veolii. To považuji za strašnou hloupost. Pojďme se nějak domluvit, jak teď budeme postupovat. Pane Fatko, já se hrozně omlouvám. Pojďte si tady sednout k nám a pojďme hovořit o tom, co chcete. Vy chcete to, co chceme my. Já si myslím, že není problém. - 15/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů)

Pan Oldřich Fatka: Pokusím se být maximálně stručný. Jedná se o to, že když jsem se před třičtvrtě rokem dozvěděl o tom, že se u nás uvažuje o těžbě břidličného plynu, tak jsem si myslel, že je to velká legrace. Protože v posledních třiceti letech se zabývám oblastí střední Evropy a posledních patnáct let přednáším tuto problematiku včetně vývoje světa v posledních 500 miliónech let na Univerzitě Karlově. Z tohoto důvodu jsem v posledních dvaceti letech, kdy se dá cestovat, kromě Antarktidy projel celý svět. A když jsem zjistil, že se tady uvažuje o těžbě břidličného plynu, vystupuji tady z toho důvodu jako člen vědecké rady Koalice STOP HF, protože geologické argumenty, které se tady pokusím předvést, zcela jednoznačně ukazují naprostou nesmyslnost toho, oč se tady vlastně jedná. Základní problém spočívá totiž v tom, že vývoj území, kde je velmi úspěšná těžba břidličných plynů, je naprosto odlišný od území nejen České republiky, ale Evropy. A já jsem si jako příklad vzal dvě práce pracovníků, kteří jsou všeobecně akceptováni ve vědecké komunitě a kteří nejsou žádným členy STOP HF nebo podobných iniciativ, jmenovitě dr. Robina Knoxe, což je absolvent Univerzity Cambridge, který byl dlouhodobě ředitelem paleontologického oddělení britského Muzea přírodních věd, a Profesora Tronda Torsvika, který je profesorem na téže univerzitě, a kteří v posledních třech letech publikovali dvě základní práce, které jsem použil pro to, abyste pochopili jednoduše ty rozdíly v geologické stavbě. Nebudu se zabývat žádnými detaily. Takže tohle jsou dvě práce, které můžu dát k dispozici, pokud bude mít někdo zájem ty práce vidět. Jedná se o to, že se podíváme ve třech časových řezech v posledních 500 miliónech let na vývoj severoamerického kontinentu v porovnání s vývojem Evropy. Tohle je severní Amerika před 510 milióny lety. Vidíte, že leží na rovníku a symbolika je ta, že hnědá barva je souše, světle modrá barva jsou mělká moře, tmavě modrá barva jsou hluboká moře. Tohle je situace pře 510 milióny lety. Před 420 mil. lety severní Amerika stále leží na rovníku a je v podobné pozici, jako byla těch 90 mil. let předtím. Jestliže se podíváme na situaci před 310 mil. lety, situace je stále stejná – mělká moře, hluboká moře a souše. Tohle jsou tři obrázky z té první práce. Nyní je porovnáme se třemi obrázky z té druhé práce Knoxe a Torsvika. Tohle je projekce před 500 mil. lety při pohledu z jihu. Máme jižní pól a ten obvod toho kruhu je rovník. Jestliže se podíváme na to, kde najdeme Evropu, máme obrovský problém. Zatímco Amerika leží na rovníku, Evropa je v této době tvořena šesti základními bloky, které jsou řádově od sebe ve vzdálenosti až 3 tis. kilometrů. Jestliže se podíváme na ten další řez, Amerika se jenom mírně naklání a rotuje. Evropa prodělává velmi dramatické změny, kdy - 16/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) z těch šesti jednotlivých bloků máme malé cucky, které jsou oddělovány hlubokými moři. Jestliže se podíváme na situaci před ještě menší časovou vzdáleností 310, Amerika se stále jenom mírně naklání a Evropa koliduje a dává dohromady vznik toho, co teprve dnes známe jako Evropu. Jestliže se tedy podíváme na to, jak vypadá ta geologická situace a promítneme si to v čase vpravo 550 mil. let, vlevo 250 mil. let, severní Amerika mírně rotuje proti směru hodinových ručiček zhruba o 90 stupňů. A jestliže se pokusíme něco podobného sestavit pro Evropu, tak to vypadá tak, že Evropa je rozdělena na těch šest cucků, které postupně mezi sebou kolidují. A to má za následek naprosto rozdílný vývoj těch vrstev, ve kterých se těží plyn v Americe, a těch vrstev, které máme v Evropě. Jestliže se podíváme, kde se těží břidlicový plyn v severní Americe, tohle je ta pozice z těch 460 mil. let, tak to přesně odpovídá tomu, kde jsou ložiska břidličného plynu v současné době. Takhle vypadají ty vrstvy. Protože Amerika byl obrovský blok, který se mírně nakláněl, a všechna ta okrajová moře vytvářela subhorizontálně uložené horniny, které dneska nejsou vůbec žádným způsobem porušeny, takže zavrtáte jeden vrt a v tom vrtu se podíváte horizontálně a přesně jste pořád v té samé vrstvě na vzdálenost řádově stovek kilometrů. Jestliže se podíváme, jak vypadá území v Evropě, tak máme tenhle ten problém. Všechno je tektonicky deformováno! To je právě tím, jak se ty cucky dávaly dohromady! Ty vrstvy vůbec nejsou vodorovné, ty jsou různě deformované! Tady vidíte těmi červenými tečkami ukázáno to, jak vypadají potenciální zájmové horniny, ve kterých je plánována těžba. Tam tohle vůbec nemůže fungovat! Já to neříkám z teoretických znalostí – já jsem kromě Antarktidy projezdil všechny kontinenty světa. V Americe jsem nebyl proto, abych se díval na břidličný plyn, ale realita je ta, že geologická stavba je natolik odlišná, že z geologického hlediska není o čem diskutovat. Není o čem diskutovat! Protože ten vývoj je zcela odlišný. Měl jsem tady připraveno několik dalších slajdů, na kterých jsem chtěl ukázat problematiku, která je s tím spojena – v Barrandienu a na Trutnovsku. To je toto tektonické postižení. Je tady podstatně menší hloubka zájmových vrstev! Zatímco v Americe máme všechny věci uložené několik kilometrů hluboko, u nás to leze až na povrch. Ve chvíli, kdy tam začneme tlačit tu tekutinu, tak ta nám vyleze na povrch. A jako závěr chci tady shrnout jednu věc a prosil bych pana náměstka ministra životního prostředí, aby se na tohle podíval. Protože když jsem tuto problematiku posledně přednášel v Senátu, pan ministr Chalupa již nebyl přítomen této části přednášky. Já jsem geolog, vím, že vy geologické vzdělání nemáte, ale prosím, zohledňujte ve vašich rozhodnutích a ve vašich úvahách to, co říká akademická obec. A akademická obec to neříká - 17/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) proto, že jsme proti plynu! Principiálně. Vůbec to neříká proto, jak píše pan novinář Palata: Ať nás vláda nechá sledovat BISkou, že tady zastáváme nějaké názory, které jsou proti zájmům tohoto státu! Já jsem odborník. Já pouze artikuluji svoji znalost a artikuluji ji z toho důvodu, že jsem lokálpatriot, že mám tuhletu zemi rád! Ne proto, že se chci někoho zastávat. Ale když dáme karcinogeny, když dáme jednoznačné problematické chemikálie do prostoru, kde máme pitnou vodu pro statisíce lidí v této zemi, tak nejenže nebude co pít, ale ono nebude ani co pěstovat, protože voda bude kontaminovaná! A čím budeme zalívat na těch polích? Já to nevím, já se ptám. A na závěr chci konstatovat: Žijeme v území, které je jedním z nejprobádanějších území v rámci celého světa z geologického hlediska. První mapy produkované v roce 1848 druhou geologickou službou založenou na světě - první byla v Británii, rakousko-uherský Reichs-Anstalt byl druhý na světě. Máme tady v některých územích tři nebo čtyři mapovací túry a periody, kdy se všechno tohle území do detailu sledovalo na povrchu i v hloubce. A já kladu otázku: Je možné, aby několik málo vrtů mohlo zásadním způsobem ovlivnit znalosti o geologické stavbě tohoto území? Já jako profesionál musím jednoznačně říci: Ne, nikoli! Je to obsahem nikoli první, ale druhé zprávy, kterou vypracovala Česká geologická služba pro Ministerstvo životního prostředí. Odborné zprávy existují. První je z roku 2011, je nyní veřejná. V roce 2012 byla vypracována druhá zpráva. Já se ptám, jaký je její osud a co obsahuje? A zároveň kladu otázku a dělám sumář: Kdo potřebuje moratorium, ten chce zřejmě ještě třetí zprávu. Ptám se třemi otazníky před a se třemi otazníky za. Proč. A kladu jednu klasickou otázku. Cui bono? Děkuji. (Silný potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Tak to bylo úplně nejlepší. Děkuji. Děkuji a omlouvám se, že jsem měla řeči a vytýkám Filipovi, že mě k nim donutil. (Oživení a smích.) Protože on chtěl, aby se to zkrátilo. Ale tohleto bylo fakticky vyčerpávající a děkuji vám, pane doktore, fakticky děkuji moc. A myslím si, že teďka je prostor, že bychom měli dát slovo panu náměstkovi Tesařovi z Ministerstva životního prostředí a panu náměstkovi Šolcovi z Ministerstva průmyslu a obchodu. A můžeme to potom proložit, dále by měl vystupovat pan profesor Frýda. Souhlasíte s tím? Takže, prosím. Pan Tomáš Tesař: Dobré odpoledne, já předběhnu kolegu, protože náš resort tady byl citován, aspoň pokud jsem tady jako první, tak si vezmu slovo. Pokusím se to faktograficky shrnout, čili vezu to od konce. Za prvé jsem rád, že žijeme v době, kdy akademická obec již - 18/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) není sledována státní tajnou službou. Za druhé je nepochybné, prosím pěkně, že zájem Ministerstva životního prostředí je totožný, jak jsem pochopil, někde s drtivou většinou lidí, která tady je, a velmi rád slyším, že někde i se zákonodárným sborem nebo s jeho petiční částí, řekněme. Chtěl bych říct pár faktů. Není pochyb o tom, prosím pěkně, že těžba břidlicového plynu jako kterákoli jiná těžba má výrazný dopad do životního prostředí. O tom není vůbec sporu. Zrovna tak není sporu o tom, že jsme dneska v situaci, a tady to bylo podrobně vyloženo, že průzkum ložisek se dneska dostává při použití technologie řekněme z hlediska rizik na úroveň těžby. Byť někde kompenzováno do daleko menšího úseku. Problém, který vnímá exekutiva, a teď mluvím za životní prostředí, ale po debatách s MPO musím říct, že to vidíme stejně – exekutiva má povinnost navrhovat a hledat nástroje pro zákonodárný sbor, aby případně ho přesvědčila, aby schválil takové změny zákonů, který umožní, a teď se vrátím na půdu Ministerstva životního prostředí, opravdu odpovědně posoudit. Posoudit vytyčení průzkumného prostoru, posoudit vytyčení dobývacího prostoru, povolení těžby atd. A teď se přiznám a omlouvám se, že jsem tady nebyl od začátku, ale my se tady bavíme o hydraulické frakci, o těžbě břidlicového plynu. Ten problém je širší, prosím pěkně, Nevím, jestli tady bylo zmíněno zplynování uhlí, což v obecné rovině znamená opět nekonvenční těžbu plynu, která je technologicky úplně jiná, ale rizika, řekněme rizika legislativní, kvůli kterým tady dneska jsme, a v podstatě to vnímám tak, že hledáme nástroj, jak legislativu nastavit do roviny, abychom ta rizika buďto eliminovali stoprocentně, což je návrh pana senátora Pakosty, případně petičního výboru, nebo nastavili parametry technické, což je návrh řekněme resortu Ministerstva životního prostředí. To znamená jednoznačně teďka to zastavit, vydat vládním nařízením moratorium a odpovědně si sednout jako exekutiva nad normy, které mají díry. Součástí tohoto moratoria, které Ministerstvo životního prostředí představilo, je i podrobná rešerše orgány státní správy. Budu velmi rád, když dostaneme informace, které tady byly, abychom skutečně mohli zjistit, jakým způsobem, a teď nemluvím o tom, jakou máme geologickou stavbu v České republice – to souhlasím, a nepochybně to je pravda. Jsme v úplně jiném teritoriu než jsou Spojené státy. Já jsem si rád tady s úžasem vyslechl obrovskou historii, kterou dneska jsme schopni zmapovat a zdůvodnit, proč tomu tak je. My chceme a teď, když budu mluvit jenom za resort životního prostředí, tak my chceme, aby se v zákoně upravila například teze, že při průzkumném vrtu se nemusí vyžadovat nebo přímo v zákoně je dikce, že není potřeba nastavit proces posuzování vlivu na životní prostředí, zjednodušeně EIA. Nebylo to zřejmě doposud potřeba, já to nevím. Ale při - 19/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) použití hydraulické frakce nebo při použití pokusného spalování uhlí pod zemí to je nepochybně potřeba. My to dneska v těch zákonech nemáme. Tím chci říct, že i když se vyřeší problém zákonným zastavením způsobu hydraulické frakce těžby břidlicového plynu případně i někde vytyčování průzkumného území v tomto smyslu, tak to nevyřeší problém, který v legislativě máme. S tím se budeme muset poprat stejně, protože nevíme, kde za pět let se ocitneme. My dneska víme, že geologický průzkum v té poslední fázi znamená aplikaci technologie, která tady ještě nebyla a která – souhlasím – s sebou nese obrovská rizika. O tom není vůbec pochyb. Čili stanovisko Ministerstva životního prostředí jako exekutivního orgánu je odpovědně přinést, pojmenovat, kde jsou slabá místa. Já za sebe říkám: Není pochyb o tom, že kdybychom pro průzkumný vrt otevřeli EIA, tak nemůže nikdy projít. Nemůže projít v Poličské pánvi! Ale my dneska pro to nemáme, prosím pěkně, nástroj, exekutiva! Proto jsme zvolili tento postup a proto jdeme touto cestou. Nejsme v rozporu. S řadou z vás jsem mluvil na toto téma a my se shodujeme. Já tady akorát, prosím pěkně, hájím exekutivní cestu, která má odpovědnost za to, ne, že si teďka vyřeší problém, že se nebude stanovovat území pro průzkum břidlicového plynu a zároveň začne řešit problém stanovování průzkumného území pro zplynování uhlí, a budeme tady sedět za rok znova. My ten problém chceme řešit komplexně. Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Jenže tady je obava, že mezi tím, jak je to moratorium, takže se připraví právě zákony tak, aby se mohlo těžit. Z toho je právě ta obava. A proto ti lidé se takhle zvedli. Fakticky, já jsem to tady zaslechla, to řekne každý, protože tak to lidé vnímají. Proto jsme udělali veřejné slyšení, abychom si tady tyhle věci řekli. A proto tady o tom hovoříme. A není to tak, že tady je petiční výbor. V petičním výboru jsou poslanci, kteří mají svoji profesi a jsou i v jiných výborech – to řekl Vojta trošku nešťastně. Poněvadž to není o tom, že my to budeme posouvat někam dál. My zde nějakým způsobem rozhodneme. Takže to jsem chtěla říci, uvést to na pravou míru. Poněvadž když řeknete, že tady jsou lidé v petičním výboru, tak to vypadá, jako když nic jiného neumí nežli si přečíst petici a přijmout k ní nějaké usnesení. Ale není tomu tak! Já jsem stavař, to je právník, to je doktor přírodních věd atd., čili jsou zde odborníci, kteří se zabývají svojí profesí a jsou také v petičním výboru. Asi takhle bych to řekla, pane náměstku. Pan Tomáš Tesař: Já jsem si ani náznakem, pokud to tak vyznělo, tak se za to omlouvám, netroufnul říct, že by tady nebyli odborníci. Ale souhlasím s tím, co tady zaznělo, - 20/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) že skutečně tato problematika v tomto detailu, tak jak tady byla představena, tak by měla být na hospodářském výboru, měla by být představena na výboru pro životní prostředí. A obava, že zákonodárný sbor schválí potom připravené materiály v podobě, která je opačná, než si dneska zákonodárný sbor myslí, to já nemůžu komentovat. To, heleďte se, je vůle zákonodárného sboru, vůle lidu. Poslankyně Hana Orgoníková: To já ani, pane náměstku, nechci. Já vám jenom říkám, co se domnívají občané a proč do toho šli s takovou vehemencí a proč je tady tolik tisíc podpisů. Asi takhle bych to řekla. A teďka pan náměstek Šolc, prosím Pan Pavel Šolc: Děkuji, dobrý den. Pokusím se být velice stručný. Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu se vyjadřujeme k tomu z hlediska surovinové koncepce. Ta je, jak mnoho z vás ví, v tuto chvíli v procesu projednávání vládou. Surovinová koncepce neuvažuje s těžbou ani s průzkumem břidličných plynů v horizontu, pro který je stavěna. Nepočítá s břidličnými plyny ani v surovinové bilanci. To znamená, v tuto chvíli těžba ani průzkum nepředstavuje strategický zájem České republiky. Na druhé straně je fakt, že spotřeba zemního plynu jako takového v České republice poroste, i přes všechna opatření zaměřená na rozvoj obnovitelných zdrojů a výstavbu jádra, to je fakt, a poroste stejně silně nebo ještě silněji ve všech zemích Evropské unie. Hlavním zdrojem do budoucna bude Rusko, Střední východ a severní Afrika a zkapalněný plyn z možných nalezišť včetně břidličného plynu ze Spojených států. Jestli je zmiňováno Norsko, tak v Severním moři a v oblasti Norska těžba do 20 let bude minulostí, to znamená, to nás nezachrání. A jestliže se bavíme o tom, že se plyn nakupuje na burze, tak je potřeba se bavit o tom, odkud a v jakých proporcích se na tu burzu dostává. To je jako kdybychom říkali, že elektřina se získává ze zásuvky. Nicméně k tomu řešení: Tady zaznělo, že řada zákonů zajišťuje ochranu životního prostředí a dokonce v řadě případů tak intenzivně, že je komplikovaná téměř jakákoliv činnost. Pokud je skutečně problém v tuto chvíli, že zákony mají mezeru, která neumožňuje v procesu EIA zhodnotit vlivy na životní prostředí a že neumožňuje vyloučit těžbu nebo i průzkum, který by měl zásadní vlivy, tak k tomu směřuje návrh moratoria a to je návrh, který Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje. Zákon o zákazu štěpení se domníváme, že je ad hoc legislativou, která zakazuje jednu technologii, a ta technologie není využívána jenom pro průzkum břidličného plynu. Ta technologie je využívána pro průzkum minerálních vod, v lázeňství, takže bychom trošku vylili s vaničkou i dítě. - 21/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) A jestliže problémem této technologie, a většinou to tady zaznělo, jsou aditiva, která tvoří škodliviny pro životní prostředí, tak dokud budou tato aditiva přidávána a potřebná, tak je technologie neakceptovatelná, nicméně jakmile zakážeme tuto technologii, tak tím zakážeme i možnost, že by v budoucnu existovala aditiva, která jsou inertní k životnímu prostředí. Takže z tohoto důvodu my se domníváme, že mnohem vhodnější přístup je v průběhu moratoria, ve kterém nebudou žádné průzkumy ani žádné kroky směřující k tomu, aby byla legislativa upravena a aby se nepřijímal ad hoc zákon, který reaguje na současnou situaci. A znova opakuji: v surovinové politice se nepočítá s břidličným plynem v České republice, byť břidličný plyn je fenomén, který zásadním způsobem ovlivní Českou republiku a dostupnost plynu, ale břidličný plyn odjinud. Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuju. Teďka se hlásil pan poslanec František Laudát, prosím. Poslanec František Laudát: Dobrý večer. Vzhledem k tomu, že musím jít přijímat slovenskou delegaci, tak se omlouvám. Takže bych prosil teď členy petičního výboru, přečtu návrh usnesení k téhle záležitosti a nějak se hlasováním rozhodněte, případně návrhy na modifikaci. Nejdřív to přečtu celý a potom ještě krok po kroku. A můžeme hlasovat i po bodech, jak si řeknete. Za prvé. Petiční výbor 1. Bere na vědomí informace o těžbě břidlicového plynu včetně ekonomických a ekologických aspektů. (To asi není nic proti ničemu.) 2. Z důvodů dopadů na životní prostředí nepovažuje za vhodné realizovat vrty včetně průzkumných na území České republiky. 3. Žádá vládu, aby vyhodnotila veškeré skutečnosti a následně podnikla věcné a legislativní kroky, které ukončí současné aktivity související s těžbou břidlicového plynu na území ČR. 4. Ukládá předsedovi petičního výboru seznámit s tímto stanoviskem vládu ČR a Poslaneckou sněmovnu. Tak chcete hlasovat nebo návrhy? Poslankyně Hana Orgoníková: Pan poslanec Filip, prosím. Poslanec Vojtěch Filip: Rozumím tomu, co říká kolega Laudát. Vůbec nemám nic proti prvním dvěma a čtvrtému bodu usnesení nic, ale myslím si, že situace je jiná. Za prvé, vnímám to tak, že jestli to není v energetické koncepci, tak v podstatě se nemusíme úplně tak - 22/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) bát. Bát se musíme toho, že někoho to napadne a bude to chtít zkusit. Takže v tomhle ohledu bych spíše požádal Ministerstvo životního prostředí, aby učinilo všechny kroky, když žádné takové povolení nedá. O to požádat Ministerstvo životního prostředí můžeme. To vidím jako mnohem efektivnější, protože kromě správního řízení, které povede, tak máme tady jistotu. Já také nejsem pro ad hoc zákon, protože to se nám může vymstít. A já jsem si to užil a považuji třetí vystoupení za nejlepší, protože jsem si to užil, když jsme dělali ve společné komisi česko-rakouské seismické podmínky Jaderné elektrárny Temelín. Takže vím trošku o co jde. Ale v tomhle ohledu si myslím, že to jsou dvě základní věci a já jsem přesvědčen, že to by nám mělo postačovat na to, abychom do té doby – a tady nesouhlasím s kolegyní Orgoníkovou – že by se to těm výborům nemělo posunout. Já si myslím, že se o tom diskutovat má a že se to má opravdu zpracovat do zákona o ochraně životního prostředí. Za druhé do stavebního zákona, prostě to jsou věci, kdy my jsme si to užili v oblasti Kašperských hor při tom, když tam chtěli těžit zlato. To taky byla samá chemie a hnus. Také proběhla petiční akce, také se to podařilo zastavit. Ale legislativa není v tomto ohledu dokonalá. Myslím si, že téhle iniciativy můžeme využít, abychom o tom dál diskutovali na odborných jednáních. A já se toho rád zúčastním jak v rozpočtovém, tak v kontrolním výboru, abychom si o tom něco pověděli. Ale tohle si myslím, že jestli, Františku, můžu požádat, tak jestli by ta žádost nebyla na Ministerstvo životního prostředí, aby v žádném případě to nedělal. A pokud jde o Ministerstvo průmyslu a obchodu, že oceňujeme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nepočítá s břidličným plynem v energetické koncepci České republiky. Protože když to takhle bude, tak myslím, že to by nám postačovalo pro úvod, protože s tím dál musíme pracovat. Já si nemyslím, že to tady můžeme smést ze stolu takhle rychle. Poslankyně Hana Orgoníková: To já si taky nemyslím a navíc jsme zvali jednak předsedu výboru rozpočtového, životního prostředí, ale ten tady je, zástupce výboru pro životního prostředí pan Böhnisch jako místopředseda, ale zástupce výboru hospodářského tady teda není a to mě mrzí, protože tam tenhle zákon patří nejvíc. Takže to se určitě posune, ale já si myslím, že my tady máme taky svůj úkol. A byla bych ráda, kdyby po bodech pan poslanec četl návrhy usnesení s tím, co zde bylo řečeno ohledně toho, že oceňujeme Ministerstvo průmyslu a obchodu s koncepcí, že by se tady nemělo těžit. Poslanec František Laudát: Takže já to budu číst a když tak hned mě modifikujte, Vojto, prosím tě. - 23/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) 1. Bere na vědomí informace o těžbě břidlicového plynu včetně ekonomických a ekologických aspektů, to by bylo 1/a. 1/b by bylo tedy Bere na vědomí stanovisko MPO, že nepočítá s těžbou břidlicového plynu ve své energetické koncepci. (Z pléna: A vyslovuje mu poděkování. - Ne!) Bereme na vědomí tu informaci, která tady zazněla. (Z pléna: Je to v návrhu, ten je teď projednáván vládou. Dobře, že nepočítá v návrhu EK. Tak konkrétní návrhy, jak to má znít. (Z pléna: …státní energetické koncepce ani surovinové politiky.) Takže to první je jasné. Za b) by bylo teda Bere na vědomí stanovisko MPO, že nepočítá v návrhu státní energetické koncepce a v surovinové politice s těžbou břidlicového plynu. To je za b). Druhý bod, nebo chcete hlasovat? Nebo až to bude celé a pak ještě jednou? Takže první bod by byl, pojďte aspoň hlasovat: Bere na vědomí informaci o těžbě břidlicového plynu včetně ekonomických a ekologických aspektů, je za a). A za b) Bere na vědomí stanovisko MPO, že nepočítá ve svém návrhu státní energetické koncepce a v surovinové politice s těžbou břidlicového plynu. To by byl bod číslo 1. Takže, kdo je pro? Poslankyně Hana Orgoníková: Takže hlasujeme. Všichni přítomní. Poslanec František Laudát: Teď prosím o pozornost, bod číslo 2. Poslankyně Hana Orgoníková: Ještě technicky, prosím, pan náměstek Tesař. Pan Tomáš Tesař: Já jestli můžu zdvořile jenom, abychom si ozřejmili, o co se jedná. Jestliže v surovinové a energetické koncepci bude napsáno, že se nepočítá s využitím, s využitím, ne s těžbou, s využitím nekonvenčních plynů nebo břidlicového plynu, to teď není podstatné, bavíme se o břidlicovém plynu, tak v takovém případě Ministerstvo životního prostředí má nástroj při stanovování průzkumných území říct ne. V případě, že tam bude ta citace, o které mluvíte teď, to znamená, že nemáme zájem na těžbě, tak to není žádná informace o tom, že Česká republika nemá zájem prozkoumat. Poslankyně Hana Orgoníková: Musím tam být průzkum a těžba? Obojí tam musí být? Průzkum a těžba.

- 24/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Pan Tomáš Tesař: Využití těchto energetických zdrojů. A pokud Česká republika ve své politice řekne: Já nemám zájem využívat tento zdroj, tak v této větě je obsaženo, že nebudu zkoumat, nebude mě prostě zajímat. Pokud změním tuto politiku v budoucnu, tak se k tomu můžu vrátit. Pokud tam bude jenom, že nebudu těžit, tak je tam napsáno zároveň pod čarou logikou, že ale zkoumat můžu. A Ministerstvo životního prostředí je ve stejné situaci. Poslanec František Laudát: Tomu rozumím, pane náměstku, dobře. Tak ještě chcete modifikaci? Takže by bylo za b). Bere na vědomí stanovisko MPO, že nepočítá s využitím a průzkumem…. (Z pléna: S využitím břidličného plynu v surovinové politice státu.) S využitím břidličného plynu v surovinové politice státu. Ne s těžbou, ale s využitím. Poslanec Vojtěch Filip: Jestli to stačí, pane náměstku, tak my jsme spokojeni. Poslanec František Laudát: Takže tam bude modifikace ne s těžbou, ale s využitím. Poslanec Vojtěch Filip: Já jsem chtěl do usnesení v bodě 3 totiž rozdělit ty věci na MPO a na MŽP, protože potom bych rád slyšel pana hejtmana také k té věci, ale myslím si, že to je dost důležitá věc. Poslankyně Hana Orgoníková: Teď se hlásím já. Myslím si, že tam musí být průzkum a těžba. Ne, může, protože i kluci si taky myslí, že se to pak dá obejít. (Z pléna: …. budeme využívat….Hlasy: Ano, ano! Potlesk.) Musí to tam být. Poslanec František Laudát: Tak abychom učinili zadost, tak tam bude průzkum, těžba, využití. Co vy nato? (Potlesk, smích.) Takže dej hlasovat, prosím. Takže tam bude průzkum, těžba, využití, pro jistotu – a je to. Poslankyně Hana Orgoníková: Takže dávám hlasovat. Kdo je pro? Všichni přítomní, děkuji. Pokračuj, Františku. Poslanec František Laudát: Takže bod číslo 2 a doufám, paní tajemnice, že to nějak zaznamenáváte. Já pak budu muset utýct, ale když tak to dáme zítra dohromady. Petiční výbor z důvodů dopadu na životní prostředí nepovažuje za vhodné realizovat vrty včetně průzkumných na území České republiky. - 25/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů)

Poslanec Vojtěch Filip: To je přesně ono, že my jsme něco brali na vědomí a teď o to žádáme. Takže jsem to chtěl dát do b), abychom si jasně řekli, ale může to tak být. Je to zdvojený, nejsem proti tomu, ale chtěl jsem o to požádat Ministerstvo životního prostředí. Poslankyně Hana Orgoníková: Takže dávám hlasovat. Kdo je pro? Všichni přítomní, děkuji. Poslanec František Laudát: Opravdu se omlouvám, jsem ve stresu. Petiční výbor žádá MŽP, aby vyhodnotilo veškeré skutečnosti a následně podniklo věcné a legislativní kroky na základě toho vyhodnocení. Protože já nevím, jestli to bude věcné, to moratorium plus zákon, prostě nechávám tam otevřeny obě možnosti - věcné a legislativní kroky, které ukončí – a teď mi řekněte, jestli veškeré nebo současné aktivity související s těžbou břidlicového plynu. (Z pléna: Veškeré.) Takže prosím petiční výbor, ten bude hlasovat. Poslankyně Hana Orgoníková: Veškeré. Poslanec František Laudát: Takže veškeré tam zůstane. Poslankyně Hana Orgoníková: Tak kdo je pro? Všichni přítomní, děkuji. Poslanec František Laudát: No a čtvrtý bod je ukládací. Ukládá místopředsedkyni petičního výboru seznámit s tímto stanoviskem MŽP a Poslaneckou sněmovnu. Poslankyně Hana Orgoníková: Hlásí se pan poslanec Filip. Poslanec Vojtěch Filip: Já si ale stále myslím, že bychom tu prezentaci měli postoupit právě výboru pro životní prostředí a výboru hospodářskému. Protože ta prezentace, myslím si, pro nás je výborná, ale v té písemné podobě, protože ji mají všichni na slajdech, tak je určitě využitelná pro práci těch dvou výborů a já bych to do toho usnesení ještě zahrnul, protože to je naše právo jako petičního výboru to posunout. Žádá výbor hospodářský a výbor pro životní prostředí, aby se seznámily s prezentacemi, které byly na veřejném slyšení použity od petentů. Takhle to bude jednodušší, ano. - 26/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů)

Poslanec František Laudát: Tak to by asi mělo být širší. To znamená, že by to znělo: Žádá hospodářský výbor a životního prostředí Poslanecké sněmovny, aby se seznámily s problematikou těžby břidlicového plynu, nebo spíš projednaly problematiku těžby břidlicového plynu a seznámily se i s prezentacemi, které by použity na veřejném slyšení v petičním výboru. Poslankyně Hana Orgoníková: A jak by to vypadalo, kdyby se tady těžilo. (Z pléna: Ne, zjednoduš to, prosím tě.) … tenhle bod a potom dám hlasovat o návrhu usnesení jako o celku. Kdo je pro to, jak jsme to teď tady dávali dohromady? Všichni přítomní, děkuji. A teď dávám hlasovat o návrhu usnesení jako o celku. Čili všechny body, které byly předneseny. Kdo je pro? Opět všichni přítomní, děkuji. A na některé z vás se nedostalo. Chcete se někdo ještě k tomu vyjádřit? Prosím, pan profesor Moldan. Pan Moldan: Děkuji za slovo, budu velmi stručný. Chtěl bych jenom připomenout, nejspíš Ministerstvu životního prostředí, že opravdu všecka ta správní řízení a všecko, co je okolo toho, se děje podle zákonů, které skutečně neodpovídají. To víme všichni. Já bych prosil, abyste velmi pečlivě udělali teď mimo jakoukoli další aktivitu legislativní analýzu zákonů, podle kterých to běží, a zjistili, jestli tam přece jenom není nějaká možnost to prostě zakázat nebo nepovolit v současné době, protože zkrátka tam paragrafy, které umožňují průzkum podle zákona o geologických pracích prostě naprosto současné realitě neodpovídají. Čili prosím, abyste se na to velmi důkladně podívali. To je první poznámka. Ještě mi dovolte poznámky dvě, velmi stručné, věcné. Jedna poznámka je ta, o čem že se v souvislosti o břidličných plynech a když se dneska v tisku a podobně hodnotí boom americký a přínos břidličného plynu, tak se zejména uvažuje o tom, že to má velký přínos z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, které evidentně plyn má nižší na jednotku energie než uhlí. Ale zapomíná se na to, že s těžbou i s průzkumem, ale i zejména s těžbou břidličného plynu jsou spojeny významné úniky metanu a dalších plynů do ovzduší a že vlastně celkový efekt pro životní prostředí, to znamená zejména efekt na změnu klimatu v rámci celkové bilance emisí může být dokonce negativní. A to si myslím, že se málo ví a málo hodnotí, tak bych to jenom rád poznamenal ještě k těm odborným prezentacím, které tady byly. - 27/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Děkuji za pozornost. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Tak děkuji. Ještě se přihlásil pan poslanec Cempírek, prosím. Poslanec Václav Cempírek: Dobrý večer, nechci zdržovat, jenom bych chtěl, aby kolegové do prezentací zapracovali takovou poznámku, že srovnáváme nesrovnatelná území. Jak geologicky, tak i z hlediska obydlení. A to je třeba si uvědomit. A za další, vyjděme i z devastací naší krajiny, ke které došlo v posledních letech minulého století s těžbou uranu. Je to blízko v Ralsku, na Českolipsku, to znamená, že příklady s těžbou chemií do země tady máme a tohle je nepřístupná technologie pro naši republiku a to si musí každý uvědomit. To je lepší topit šiškami než si zdevastovat krajinu. Takže to je jenom takový můj postřeh k tomu a děkuji za prezentace. Hlavně ta poslední byla opravdu bombastická. Dobrou noc. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji a ještě bych předala slovo panu hejtmanovi Královéhradeckého kraje, prosím. Pan Lubomír Franc: Dámy a pánové, budu velmi stručný. Chci jenom upozornit na to, a my to všichni víme, že břidličné plyny jsou opravdu zásadní téma pro Královéhradecký kraj a pro okres Náchod. Je tam někde přes sto tisíc obyvatel a přes 30 tis. lidí se vlastně vyjádřilo aktivně v petici. Ještě k tomu chci dodat to, co říkám vždycky, že pro mě to bylo velké překvapení, když se vůbec začalo uvažovat o vytyčení průzkumného území, protože my, co žijeme v tom území, tak jsme byli vždycky svázáni tím, že chráněná krajinná oblast nás omezuje ve stavebnictví, v podnikání, ve sportovních a kulturních akcích a teď najednou někdo přišel s něčím, co jsem vůbec nepředpokládal, že přijít může. Dál ještě velmi stručně pohled kraje. Za prvé to je samozřejmě pohled státní správy a tady bych se opakoval ve všem, co tady bylo řečeno. Od EIA, která nelogicky není potřeba, od všech dalších záležitostí, které se týkají vodního hospodářství, státní správy. Státní správa samozřejmě v tomhle se musí řídit zákony a předpisy a není to o pocitech, jestli tu těžbu ano nebo ne, ale je to daleko složitější. A taky se přimlouvám pro to, aby legislativa byla jasná a srozumitelná. Ale to důležité asi je pohled samosprávy, to znamená, já zde můžu prezentovat to, že je prakticky absolutní nesouhlas zastupitelů Královehradeckého kraje, aby se pokračovalo ve všech procesech, o kterých jsme tady mluvili. A nepředpokládám, že tak jak vím, jak znám jednotlivá volební uskupení, že by se názor změnil v příštím volebním období. - 28/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) My velmi pečlivě sledujeme legislativní proces, jestli bude nebo nebude přijat zákon, který reguluje anebo zakazuje tuto těžbu. A vím i o tom, že mnoho zastupitelů, pokud by tento zákon takto nebyl na stole a neprošel, takže by i žádalo kraj v rámci jeho legislativní iniciativy o to, aby problém zase byl zvednut a zase byl řešen. A poslední poznámka: myslím, že musíme opravdu přihlížet k tomu, že občané s touto záležitostí v Královéhradeckém kraji nesouhlasí. Jsou věci samozřejmě ekonomické, jsou věci technické, ale já si myslím, že tady se musí i přihlížet k tomu, že tam nesouhlas obyvatel Královéhradeckého kraje je. Je to věc politiky, ale je to věc, která se musí v tomhle respektovat, protože to je přání obyvatel a tak by to mělo být. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Děkujeme. Ještě se hlásil pan senátor Pakosta, i když on už se vypovídal v Senátu, ale dám mu tady slovo, prosím. Senátor Petr Pakosta: Paní předsedající, já budu maximálně stručný, děkuji za tu poznámku. Jenom na adresu speciálního zákona, který je momentálně předložen v Senátu a projednává se. Cestou speciálního zákona jsme se rozhodli vyrazit proto, že nám připadalo, že exekutiva celý problém hydraulického štěpení při těžbě břidlicových plynů řeší s nedostatečnou razancí. Občané byli právem znepokojeni, a proto jsme se rozhodli jít cestou zákona, protože podle našeho názoru zákon je víc než moratorium. V této chvíli je předložen pozměňovací návrh, který posouvá smysl výhradně do oblasti těžby břidlicových plynů použitím metody hydraulického štěpení jak na Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak na Ministerstvo životního prostředí. Toto je známo, takže ta poznámka, pane náměstku, byla trošku nefér. A momentálně řešíme to, zda se do zákona podaří ještě zabudovat zákaz těžby podzemního zplynování uhlí, což by velmi uvítali zase občané na Mělnicku. Zákon má několik velkých výhod tím, že je předložen jako speciální. Za prvé nezasahuje do dosavadních zákonů, mluvím např. o geologickém nebo horním zákoně. A dává tak prostor pro potřebné legislativní změny. Zákon je víc než moratorium, to už jsem říkal, a především, co pokládám za zásadní, posouvá celou tuto záležitost pod kontrolu Parlamentu. Což si myslím, že se exekutivě nemusí líbit, ale jak zákonodárce tak i normální občané si myslím, že tohle přivítají. To je vše, děkuji. (Potlesk.)

- 29/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Poslankyně Hana Orgoníková: Chýlíme se ke konci. Jenom se ještě zeptám, jestli chce ještě někdo vystoupit. Prosím, tady ten mladý muž. vaše jméno? (Jirka Novotný, obec Trojanovice, předseda Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu.) Pan Jiří Novotný: Zdravím vás všechny, dobrý den. Já skutečně také jenom krátce. Zastupuji sdružení 30 měst a obcí, které zastupuje dohromady 200 tis. obyvatel Severomoravského regionu. Jednoznačně podporujeme aktivitu sdružení STOP HF a vidíme už pozitivní jenom to, že se samozřejmě diskuse rozjede a že se, doufám, legislativní změny udají. My na Frenštátsku 20 let bojujeme za to, aby se tam netěžilo uhlí a aby se hospodárně využívalo nerostné bohatství v České republice. Protože když dneska 60 % uhlí vyvážíme ven, tak si myslíme, že toto prostě správné není. A 20 let bojujeme s legislativou, která je vstřícná vůči těžařům a více méně státu svazuje ruce. Proto bych byl rád, kdyby se o té legislativě skutečně jenom nemluvilo a aby se zlepšila a aby exekutiva nějakou pořádnou novelu horního zákona a zákona o geologických pracích přednesla do Parlamentu a začalo se o ní diskutovat na široké úrovni. A vás, pánové poslanci a poslankyně, prosím, abyste tomu skutečně věnovali pozornost, protože mám obavu z toho, že se může rozkrást Česká republika. Protože privatizací už bylo svým způsobem rozkradeno dost a zbývají tady zdroje, které jsou v rukou státu a neměly by být rozparcelovány pouze pro soukromé subjekty. Což si myslím, že i přidělení průzkumu je vlastně takové svým způsobem rozparcelování a státu by to potom mohlo svazovat ruce. Tak moc prosím, i samozřejmě pana náměstka Šolce, aby ten nový horní zákon, který by měl vyjít, aby vyšel ven a aby se o něm začalo diskutovat a aby byl skutečně takový, aby státu nesvazoval ruce a aby umožnil občanům a státu si ovlivňovat, co se s nerostným bohatstvím bude dělat, kolik se ho vytěží a jak se s ním bude nakládat. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Ještě tady vpředu se hlásí. Opravdu, kdo chcete se stručně vyjádřit, tak máte opravdu možnost. Prosím. (Mědílek, starosta, Červený Kostelec.) Pan Petr Mědílek: Já jen opravdu stručně. Nerad bych, možná se toho nedožiji, ale 20 let je hrozně dlouhá doba, abychom takhle dlouho čekali i u nás na přijetí nějakého nového zákona. Já se přimlouvám zrovna tak jako kolega, aby to bylo hodně rychle. Protože my už jsme tohle jednání jednou víceméně zažili. My jsme byli v tom prvním, kdy pan ministr byl u nás na Náchodsku, a můžu říct, že jsem to slyšel podruhé nebo potřetí a nic se neděje! Co - 30/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) máme říct lidem? Ti dali petici, podepsali ji a já si myslím, že jim musím odpovědět. A já se ptám paní předsedkyně, jak to bude pokračovat? Tady bylo nějaké usnesení, kam to půjde dál, kdy se o tom dozvíme a co máme říct lidem? To bych chtěl slyšet! (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Já nejsem předsedkyně, říkejte mi předsedající, když už tak předsedající. Ale můžete seznámit s tím, že zde bylo přijato toto usnesení, poněvadž to je zásadní. A myslete si, co chcete, já jsem dosáhla toho, čeho jsem chtěla dosáhnout. A to si myslím, že je i v zájmu vašem a já děkuji za to, že jste přišli, starostové, že jste se toho ujali, sehnali tolik podpisů.. Děkuji i panu hejtmanovi, Zdeňce Horníkové, která tam také dělala aktivitu na Náchodsku. Myslím si, že to je dobře. Pan Pakosta se usmívá, taky ji dělal, samozřejmě. Teď když se podává zákon, bude ho pravděpodobně předkládat Asociace krajů, jak jsem to tak pochopila, nebo ho budete předkládat vy? (Z pléna: Je v Senátu.) Už je u vás, tak ano. Prosím. Řečník: Jestli to mohu doplnit, tak vlastně Asociace krajů v čele s hejtmanem Haškem byla řekněme jakousi pojistkou, ale ona má ještě vlastní názor, co by se tam mělo změnit, a to je posunout rozhodovací pravomoc daleko důrazněji na úroveň krajů a obcí. Takže vlastně to je přínos Asociace krajů a já myslím, že v tomhle směru oni budou činit nějaké kroky. Poslankyně Hana Orgoníková: … nejsem příliš spokojena. Prosím, pan poslanec Filip taky není. Poslanec Vojtěch Filip: Já myslím, že odpověď na ten dotaz je potřeba říct jasně. My tu začneme projednávat návrh zákona, který přijde ze Senátu. Až sem dorazí a máme na to nejméně 10 dnů, abychom si ho přečetli. To je jedna záležitost a my to začneme projednávat. Já ovšem očekávám, že po našem usnesení Ministerstvo životního prostředí na základě usnesení zvýší iniciativu a rychlost projednávání návrhů změn zákona, které se týkají toho, co tady pan náměstek řekl. A podle mého soudu se to může dostat na projednávání už na prosincové schůzi. Na říjnové nepředpokládám, protože to bude rozpočtová. To říkám na rovinu, abychom si tady nenalévali něco, co potom nebude pravda. Takže to je jedna záležitost. Druhá záležitost je, že Asociace krajů nemůže předložit žádný návrh zákona. Může to předložit jednotlivý kraj, tedy krajské zastupitelstvo. Tam si musí vybrat, jestli to bude Hradecký kraj nebo třeba Moravskoslezský kraj. Ale v tom případě je to stejné jako Senát jako celek. Případně to mohou podat poslanci, byť jednotlivý poslanec, to - 31/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) samozřejmě se můžeme podívat na to, co bude rychlejší a efektivnější, ale to už je po dohodě výborů, ve kterých to musí projít. Proto jsme tak trvali na tom, aby to prošlo k nám do výborů, abychom se tím zabývali v těch místech, která mohou znamenat, že legislativní návrh může být uchopen poměrně rychle a efektivně na nejbližší schůzi Sněmovny. Poslankyně Hana Orgoníková: Ještě poslankyně Horníková, prosím. Poslankyně Zdeňka Horníková: Hezký podvečer vám všem. Protože ne všichni jsou z Náchodska, tak mi dovolte, abych řekla, že jsem poslankyně za Náchodsko. Velice oceňuji to, že starostové Náchodska se dali dohromady. Oceňuji i aktivity lidí, kteří o celé problematice něco věcí, a oceňuji to, že dali dohromady petici s takovým počtem podpisů, s jakou nám ji do Poslanecké sněmovny předali. Já bych prosím, pár věcí, a odmítám jakýkoli populistický názor a nechtěla jsem vystupovat proto, že si myslím, že by bylo nevhodné, aby se zde odehrávala jakákoli kampaň, jsme před volbami. Nicméně jsem poslanec za Náchodsko, za oblast, které se tato problematika velmi osobně dotýkala. Chci říci, že v okamžiku, kdy vznikla petice a kdy jsme byli požádáni, abychom se zabývali celou problematikou, pan ministr životního prostředí Chalupa požádal, aby ho na ministerstvu navštívili zástupci, kteří organizovali petici, a aby ho navštívili starostové, kteří pod peticí byli podepsáni. Toto setkání se na ministerstvu uskutečnilo, pan ministr požádal o setkání se všemi starosty u nás na Náchodsku, to se uskutečnilo. Pan ministr přímo na setkání v Božanově ujistil všechny starosty a všechny zástupce samosprávy a ty, kteří byli přítomni, že jednoznačně pro něj jako pro ministra životního prostředí je ochrana životního prostředí. Jestliže dostal otázku, jestli voda nebo jiný zájem, jednoznačně řekl: Voda je život a není o čem diskutovat. Následně krok, který učinil, byl jednoznačný. Na Náchodsku se prosím pěkně nikdy nebude zkoumat ani těžit! A to proto, že tam k tomu jsou nedané důvody k tomu tam vůbec plyn těžit, protože tam prostě žádný není. To, co tady zaznělo dneska z odborných vystoupení, myslím, že je naprosto skvělá věc, měla by dostat tato vystoupení do ruky všichni, kteří jsou schopni o dané problematice rozhodovat. Petiční výbor je od toho, aby projednal petici a posunul celou problematiku tam, kde má být. Do odborných kruhů. Já jsem velmi ráda, že tady je zástupce obou ministerstev, která jsou klíčová. Skoro bych řekla, že by to projednání mělo být i na rozpočtovém výboru případně na Ministerstvu financí, protože to je třetí klíčové ministerstvo.

- 32/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Já bych v tuto chvíli chtěla poděkovat za přístup obou ministerstev, protože já ten přístup považuji za systémový. Jestli zde zaznělo, že máme předlohu speciálního zákona, tak vám mohu zase v klidu říct jako zákonodárce, že každý zákon lze změnit a zrušit. To, že vznikne speciální zákon, nebude dostatečně prodiskutován, zjistí-li se, že má mezery, kdykoli tento zákon lze změnit. Já se jednoznačně stavím za pana ministra životního prostředí, který se rozhodl jít cestou možná delší, ale já doufám, že to, co bude přijato a ty tři zákony, o kterých se tady hlavně mluvilo, že budou vyžadovat nějaké změny, že budou řádně ty změny projednány, že budou řádně projednány v Poslanecké sněmovny, v Senátu a přijaty. Ne na rok, na dva, protože si to žádá doba, protože chceme rychlé a snadné řešení. Ono totiž rychlé a snadné řešení není. A jestli chceme systémové řešení a chceme ho na 20, 30, 50 let, pak si to systémové řešení vyžaduje opravdu pozornost. A já bych moc poprosila oba zástupce obou ministerstev, aby si vzali do svých sekretariátů skutečně všechny podklady, které jsou tady k dispozici. S panem Malíkem jsme nad nimi seděli řadu hodin, pan Malík podklady má. Já jsem mu také říkala, aby je tady všechny přednesl, ten čas na to prostě není. Já poprosím, abyste všechny podklady, které máte v písemné, jiné formě, předali ministerstvům, aby skutečně tam se ten problém řešil na odborné úrovni. A jsem přesvědčena, že nakonec přijmeme takové zákony, které budou chránit naše životní prostředí a budou tady na dalších 20, 30 let. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Teď jsem viděla paní starostku Nedvědovou, pak pan Malík. Takže paní starostka, prosím. Paní Hana Nedvědová: Takže všem hezký večer. Jmenuji se Hana Nedvědová, jsem starostkou města Hronova. Město osm kilometrů od Náchoda, tedy v zájmové oblasti průzkumu a těžby břidlicových plynů. Zaplaťpánbůh, dnes už zamítnuté. Já bych, prosím vás, chtěla podpořit dotaz kolegy Mědílka z Červeného Kostelce, který je z Náchodska a vede město, které skutečně zůstalo v zájmovém území. My se tady bavíme o tom, že to všichni podporujeme, všichni to chceme, ale musíte všichni pochopit, a teď prosím vás, z petičního výboru, že my jsme skutečně na začátku roku byli ve velmi svízelné situaci. Královéhradecký kraj, resp. krajský úřad vydal souhlasné stanovisko s těžbou a průzkumem. Ministerstvo životního prostředí udělalo totéž. Dokonce v území, kde jak už kolega Malík zmínil, je Poličská křídová pánev, kde je skutečně zdroj pitné vody. A když si tady říkáme, co je nám bližší, já s tím souhlasím. Ale ministerstvo nám například na tom prvním setkání se zástupci obcí řeklo: Vy sami, samosprávo, si hledejte argumenty, proč je - 33/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) voda víc než plyn pod zemí. Já jsem tenkrát vůbec nevěřila svým uším. A teď si tady říkáme: Ano, voda je víc! Všichni to víme. Ale na ministerstvu jsou další žádosti o ten průzkum. Vždyť vy musíte postupovat podle správního řádu! Tam vůbec žádný odklad, dokud to nebude upraveno zákonem, neexistuje! Takže odpověď kolegovi Mědílkovi v tuto chvíli je, pokud se skutečně legislativa nezmění – ale co nejrychleji – tak Ministerstvo životního prostředí přece musí postupovat podle správního řádu. Proto mě docela vyděsilo to původní, návrh na usnesení od kolegy Laudáta, protože to šlo úplně proti tomu, co skutečně ministerstvo musí činit. A pochopte, že my jako zástupci samospráv, byť mě už se to třeba teď jakoby netýká, ale není mi jedno, co je přes kopec, ti lidi se tam skutečně ptají! A oni vědí, že ten proces probíhá, podle správního řádu jsou tam nějaké lhůty a vy skutečně podle toho, co jsem si zjišťovala, jste teď na Trutnovsku, tam není voda, jako byla u nás, a CHKO. Tam si myslím, že bude ministerstvo v tomto jako bezzubý orgán a jaké budete mít argumenty pro zamítnutí? Já si myslím, že se to bude hledat velmi těžko. Proto pléduji za to, abyste kolegovi odpověděli. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Pan náměstek Tesař, prosím. Pan Tomáš Tesař: Já jenom krátce, moc děkuji za tahle slova. Je možná důležité říct teďka, že ta cesta, která vede k cíli, na kterém se tady, jak předpokládám, asi všichni shodneme, tak vede různými cestami. Jedna věc je zákon. Tady byl vznesen dotaz, kdy vlastně, co máte říct lidem, kdy bude přijat zákon? Z hlediska časového je, prosím pěkně, nejrychlejší řešení moratorium. Kdo zná zákonnou proceduru, tak pan poslanec tady říká, když ministerstvo zamaká, tak to máme v prosinci na schůzi. No jo, ale kde je výsledek, prosím pěkně? Červen možná anebo taky až po nějakých dalších volbách. Čili tady bych chtěl říct, a já jsem to nezmínil a děkuji za to, že jste mně to připomněla – my cestou vládního moratoria, kdy dostane státní exekutiva do ruky nástroj, u kterého někteří legislativní právníci mají trošičku otazník, ale máme tady precedens, máme tady těžební moratorium v severních Čechách, čili máme se o co z hlediska právního opřít, a je to to nejrychlejší. Já jsem tady řekl, že to je na konci meziresortního řízení a vláda to dostane velmi rychle na stůl. A pokud to vláda odsouhlasí, tak v ten moment, a vy máte pravdu, paní starostko, má exekutiva zákonný důvod pro to zamítnout. A zamítnout, prosím pěkně, ne jednu lokalitu, protože tam je CHKO a zřejmě by se tam dalo vyargumentovat z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody. Ne v případě XY jinak. I v případě vytyčování zplynování uhlí, což třeba vás netrápí, ale tady to padlo od někoho. Je to problém na Mělníku. A to je - 34/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) nejrychlejší systémové řešení! A to já jsem možná špatně zdůraznil. To, že pak proběhne legislativní proces, na jehož konci má být zákonná úprava nepochybně v té obecné rovině a souhlasím s tím, že má být podrobně vydiskutována, ne ušitá rychlou jehlou, tak už pak se nikdo nemusí bát. Pak můžete říct lidem: Vláda přijala toto moratorium a tak jako dneska řekněme v politické rovině se bojuje v Jiříkově, jestli pod ním uhlí vytěžit nebo nevytěžit, ale máme tady usnesení vlády, které jednoznačně říká, že zatím ne. A pokud toto usnesení vlády nebude změněno, tak ta jistota tady je. A my říkáme a už součástí usnesení vlády, které my máme připraveno, jsou data a kroky, dokdy, která složka státu, MŽP, MPO připraví legislativní změnu, kterou pošleme do Parlamentu, který ne pod nějakým tlakem, že to prostě musí stihnout, aby nějaké správní řízení nebylo vyřešeno, to podrobí seriózní debatě a na konci chci věřit, že vypadne zákon, který, tak jak tady odeznělo, se můžeme o něj opřít 20, 30, 50 let v nějakém horizontu technologií, které se dneska k těžbám používají. Čili jednoznačně nejrychlejší cestou je, prosím pěkně, rozhodnutí vlády. Není to cesta speciálního zákona, jak tady má pan senátor Pakosta. A já znovu říkám, pokud tento zákon bude přijat, tak není vůbec s tím, co si myslí dneska Ministerstvo životního prostředí. Naopak! Ale vyřeší pouze jeden dílčí segment! Poslankyně Hana Orgoníková: Dál pan kolega, prosím. Pan Jiří Frýda: Dobrý den, profesor Frýda. Nechtěl jsem vás zdržovat nějakými informacemi, ale když jsem slyšel výroky paní poslankyně Horníkové, tak mně přeběhl mráz po zádech. Prosím vás, státní orgány, takové jako jsou ministerstvo, nejsou závislé na tom, jestli my dáme nějaké prezentace! My nejsme od toho, abychom suplovali práci Ministerstva životního prostředí! Ministerstvo životního prostředí má tradiční starodávnou instituci, která se jmenuje Česká geologická služba, která je tady od vzniku samostatného Československého státu, navazovala na geologickou službu rakouskou.! V této instituci pracuje geologická elita tohoto státu! V archivech geofondu je dneska přes 200 tis. zpráv, informací! My jsme vyjádřili nějaké stanovisko jako vědecká rada Koalice STOP HF. O něco později, asi o dva měsíce, v dubnu 2012 byl připraven materiál pro pana ministra touto institucí, který beze zbytku potvrdil veškeré věci, které jsme předtím my říkali. Čili, naučme se používat informační bohatství tohoto státu, které bylo vytvořeno, informační bohatství za miliardy. V archivech leží mnoho informací. Není to jenom v geofondu. Geologická služba má svůj archiv. Uranový průzkum má svůj archiv, bývalá Geoindustria. Řada těch zpráv není - 35/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) pořád propojena. Jsou to metainformace. My víme, že z té oblasti je nějaká informace. Věnujme tam více peněz, vytěžme tuto informaci. Nejsou potřeba pak jakékoliv výroky o tom, že někde něco nevíme. My to informační bohatství tady máme. Stejně tak jako v České geologické službě se dneska řeší velice významný projekt, to je rebilance zásob vody. do tohoto projektu teče, prosím, od roku 2010 do roku 2015 přes 600 mil. korun. To není projekt, který by byl zbytečný. Již dnes se ukazuje na mnoha místech, že těží se více vody než se tam dostává z dotačních oblastí. Bohužel některá průzkumná území byla stanovena právě v těchto územích, kde počítáme do budoucna se zdroji pitné vody. Čili tady si myslím, že je situace trošinku jiná. Tady je spíš důležité, abychom se naučili více využívat informačních zdrojů, které máme, a ne ad hoc sbírat prezentace vytvořené zčásti vědeckou komunitou, Koalicí STOP HF jako podkladové materiály pro nějaké rozhodování. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Ano, děkuji a omlouvám se, pane profesore, že na vás nedošla řada, ale teď jste to řekl úplně perfektně. Pan Malík se teď hlásí, prosím. Pan Jiří Malík: Já bych se pokusil reagovat na některé příspěvky, které tady zazněly jak ze strany Ministerstva životního prostředí, tak od paní Horníkové. My jsme vlastně akcentovali naši aktivitu právě díky tomu, že Ministerstvo životního prostředí konalo nesprávným způsobem, podle našeho názoru. A my jsme pana ministra informovali velmi přesně, co si myslíme, že by měl udělat. To znamená, my jsme na začátku a velmi prosebně, řadou nějakých kroků a dopisů, psali, že jestliže rozhodnutí třeba toho královéhradeckého MŽP trpí řadou naprosto flagrantních právních vad, tak není možné, aby pan ministr pustil tu věc znovu zpět do nového řízení. Prostě to je právě nezhojitelná záležitost a máme na to výklady Ústavního soudu atd.,a pan ministr na to nereflektoval. Když jsme se bavili ze začátku o tom, jak do toho jít, tak my jsme samozřejmě jako první přicházeli s variantou moratoria a s variantou zákona s tím, že jsme přemýšleli o tom, jak to vlastně navléknout. A víceméně taková nějaká dohoda přes paní poslankyni byla taková, že bude moratorium, proč ne, že. Je to jistě dobrý moment v té legislativní nouzi. Ale do doby než bude přijat buď nový speciální zákon, který byl šel velmi rychle, protože má novely atd., anebo bude změněn horní zákon. Ale tam nám bylo jasné, že když sedm let někde leží a nemění se, takže asi bude hodně těžké pro třeba břidličné plyny, zplynování uhlí atd., ho měnit. To je jeden základní klíčový moment.

- 36/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Pak je další klíčový moment, že přeci pan ministr nemůže říct, že zákon je zákaz myslet a odejít z přednášky, veřejného slyšení v Senátu, v polovině, stáhnout si televizní štáb a před Ministerstvem životního prostředí říct tuto věc. A nedoposlechnout to, co vy jste ještě taky vlastně nedoposlechli, protože my těch informací máme o mnoho víc. Já to chápu. A pan ministr se vlastně nedozvěděl, protože ignoroval stanovisko České geologické služby, že v této zemi nelze vůbec těžit a není co zkoumat. A není ani proč. Takže zcela logicky je pak absolutně jasné – a já děkuji Ministerstvu průmyslu a obchodu, že je v podstatě ekologičtější a zelenější než Ministerstvo životního prostředí. (Potlesk.) Bohužel. A jediný relevantní „nepřítel“, my s vámi budeme samozřejmě rádi spolupracovat a veškerá data vám dáme, proč ne, ale prostě táhněme za jeden provaz. My máme pocit, a proto se možná scházíme i tady, protože Ministerstvo životního prostředí nereagovalo adekvátně, vůbec, a ono vůbec totiž, jak pánové naznačili, nemuselo stanovit ani jedno průzkumné území pro břidličné plyny! Proč to udělalo? Protože je horní zákon, ten platí, a jestliže břidličné plyny ta koncepce neobsahovala, tak je jednoznačně v rozporu se zákonem. Jestli se mýlím, tak mně to vysvětlete nějakým způsobem. Protože jestliže je § 4a odst. 6 napsán tak, jak je napsán, tak žádost zamítám a žádné průzkumné území nedávám. Tečka. (Potlesk.) Takže je velmi rychlá ta věc! Takže vůbec nepotřebujeme moratorium, vůbec nepotřebujeme speciální zákon. My máme asi šest zákonů, já jsem to nezdůraznil, kde v podstatě když Ministerstvo životního prostředí bude Ministerstvem životního prostředí, tak není co řešit. Jenže není. To je všechno. (Potlesk.) A prosím jenom poslední tečka: Hrozně rád bych poděkoval Sněmovně, jak dolní komoře, tak horní, i paní Horníkové, všem za spolupráci. Protože to byla strašná práce. Sedm měsíců je za námi, jeden z našich zakládajících členů bohužel se nedožil tohoto veřejného slyšení, takže mu věnujme tichou vzpomínku. Poličáci vědí, o kom mluvím. A my jsme z trutnovské pokojné demonstrace vlastně vám tady věnovali takový obraz, Sněmovně, takže když si ho tady nějakým způsobem vyvěsíte, tak budeme rádi. Prosím, kolegové, pojďte to tady někdo roztáhnout. Je to taková krajina, kde si myslíme, že bychom mohli žít bez těch věží. Děkuji. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Panu náměstkovi Tesařovi už slovo nedám a sice z toho důvodu, že by tvrdil, že to není pravda, co říká pan Malík.

- 37/38 -

Petice čj. 22/P/2012 (těžba břidlicových plynů) Pan Tomáš Tesař: Já se tedy koncentruji jenom na jedno tvrzení. Vy jste říkal, že už dneska v surovinové politice není nic o břidličném plynu. A proto my máme nástroj pro to, abychom ve správním řízení mohli rozhodnout. Ono pořád není, protože ještě není přijata. (Hlasy z pléna: …. mělo být povoleno.) Ale, prosím pěkně, to není pravda! Není pravda, a proto my usilujeme o tu dikci, aby tam byla, protože stanovení průzkumného území není v rozporu se současnou surovinovou politikou. Tam právě musí být v dikci napsáno, že tato těžba nekonvenčních plynů, že ji stát nechce. Dneska tam na téma plynu obecně je, že samozřejmě ano! To není tak, že tam musí být explicitně, pokud není vyjmenováno. Nesmí být v rozporu. Ve správním řádu. Já nejsem znalec správního řádu, prosím pěkně, ale myslím si, že to takto je. Ale nechci debatu extendovat. Poslankyně Hana Orgoníková: Přesně jsem to odhadla! Takže tam se ještě hlásila mladá paní, blonďatá. Prosím. Paní Irena Hejnová: Dobrý den, já jsem Irena Hejnová, jsem z Náchoda a zastupuji zde obyčejné lidi, protože pracuji v oblasti služeb a mohu říci, že hodně si s lidmi povídám. A u nás opravdu lidi milují přírodu a jsou strašně znechuceni tím, jak politici k tomu přistupují. I když ne všichni, samozřejmě, nechci ublížit někomu. Ale pravda je jedna, že pan Jiří Malík má pravdu v tom, že úplně by stačilo, kdybychom všichni měli srdce na pravém místě, zapojili obyčejný selský rozum a snažili se pomoci naší zemi. Protože naše země má nádherné obrovské bohatství a my ho přece neprodáme! Přece to nedáme někomu, kdo si jenom naplní kapsy penězi a to je všechno! Ti lidé tady nemají vztah k naší zemi, oni nevědí, co tady cítíme, co jsme tady prožili, co to pro nás tady znamená. My jsme malá země, ale jsme srdce Evropy a myslím, že bychom si neměli naši zem nechat zničit! Takže je to úplně jednoduché – abychom se měli rádi a aby láska k přírodě i k lidem zvítězila. (Potlesk.) Poslankyně Hana Orgoníková: Když dovolíte, tak skončím dnešní veřejné slyšení, děkuji vám za účast, děkuji za bohatou diskusi. Děkuji odborníkům, kteří se zde vyjádřili a omlouvám se těm, na které se nedostalo, ale myslím si, že jsme docílili toho, čeho jsme docílit chtěli. A k tomu, co vy jste zde hovořil, co jste se ptal, tak si myslím, že cesta je jednodušší v tom, když to bude poslanecká iniciativa, případně, je to rychlejší. Takže to je vzkaz vašim spoluobčanům. Děkuji vám za účast, mějte se hezky a nashledanou. (Potlesk.)

- 38/38 -