2865
20. C ESTOVNÍ NÁHRADY
uvedené části sedmé zákoníku práce je řešeno poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce (zde je uveden zaměstnavatel, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky). Tuto skupinu zaměstnavatelů nazýváme pro zjednodušení „zaměstnavatelé-podnikatelé“.
3.1
Poskytnutí náhrad zaměstnanci při tuzemské pracovní cestě 3.1.1
Náhrada prokázaných jízdních výdajů Použití vozidla hromadné dopravy, popř. taxi 2865
Náhrada jízdních výdajů za použití určeného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci v prokázané výši. Pokud zaměstnanec použije dopravní prostředek určený zaměstnavatelem (autobus, vlak, letadlo, taxi apod.), prokazuje svůj nárok na poskytnutí náhrady jízdného dokladem o výdajích, které vynaložil na dopravu na pracovní cestě. Náhrada jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci v prokázané výši; tato náhrada náleží zaměstnanci i vedle náhrad podle § 157 odst. 1 až 3 ZP. Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. PŘÍKLAD
Zaměstnavatel vyslal zaměstnance, který má místo výkonu práce sjednáno v místě sídla firmy v Praze, na pracovní cestu v tomto městě. Zaměstnavatel na této pracovní cestě využíval při plnění pracovních povinností městskou hromadnou dopravu. Tento zaměstnanec má nárok na náhradu jízdného, i když nepředloží doklady o nákupu jízdenek z důvodu, že má zakoupenou tramvajenku, kterou si zaměstnanec uhradil ze svých prostředků.
316
mzdy 2012.indb 316
17.2.2012 12:22:45
POSKYTNUTÍ C ESTOVNÍC H NÁHRAD ZAMĚSTNANC I ...
2870–2880
Zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo jiné než vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem V tomto případě přísluší zaměstnanci za každý kilometr jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu (dále též „PHM“).
2870
Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu Náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel z ceny PHM, spotřeby PHM a počtu ujetých kilometrů na pracovní cestě.
2875
Stanovení spotřeby vozidla
2880
a) Technický průkaz vozidla obsahuje údaje o spotřebě pohonných hmot Spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě, uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. PŘÍKLAD
Zaměstnavatel vyslal po vzájemné dohodě dva zaměstnance jejich osobními automobily na pracovní cestu. 1. zaměstnanec –
2. zaměstnanec –
technický průkaz jeho vozidla obsahoval tyto údaje: spotřeba: město – 9,2 l/100 km; 90 km/hod. – 6,8 l/100 km; 120 km/hod. – 8,6 l/100 km technický průkaz jeho vozidla obsahoval tyto údaje: spotřeba: město – 9,2 l/100 km; 90 km/hod. – 6,8 l/100 km; 120 km/hod. – 8,6 l/100 km kombinovaný provoz: 8,5 l/100 km pro výpočet náhrady se použije spotřeba 8,5 litrů na 100 km
b) Technický průkaz vozidla neobsahuje údaje o spotřebě pohonných hmot Pokud technický průkaz vozidla údaje o spotřebě vozidla neobsahuje, zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za pohonnou hmotu, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. Typem silničního vozidla se podle § 15 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. rozumí vozidla jedné kategorie, která mají stejného výrobce, stejnou značku (obchodní název stanovený výrobcem) a obchodní označení vozidla a která mají podstatné koncepční a konstrukční znaky, kterými je rám nebo podlahová část. Typ silničního vozidla může zahrnovat variantu typu a verzi varianty typu vozidla. 317
mzdy 2012.indb 317
17.2.2012 12:22:45
2885–2895
2885
20. C ESTOVNÍ NÁHRADY
Stanovení ceny PHM Při výpočtu výše náhrady za spotřebované PHM se vychází z ceny PHM prokázané zaměstnancem dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen. Neprokáže-li zaměstnanec cenu, vypočte se výše náhrady z průměrné ceny PHM stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato vyhláška stanoví průměrnou cenu PHM, která odpovídá údajům Českého statistického úřadu (jedná se v podstatě o kvalifikovaný odhad ceny na budoucí období).
vyhl. č. 377/2011 Sb
Průměrné ceny stanovené vyhláškou MPSV ČR č. 429/2011 Sb. pro rok 2012 činí: Druh pohonné hmoty
2890
Cena
Benzin automobilový 95 oktanů
34,90 Kč
Benzin automobilový 98 oktanů
36,80 Kč
Motorová nafta
34,70 Kč
Sazba základní náhrady Pro rok 2012 jsou sazby základní náhrady pro silniční motorová vozidla stanoveny ve vyhlášce MPSV č. 429/2011 Sb.
§ 157 odst. 4 ZP
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 ZP činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek . . . . . . . . . . . . 1,00 Kč b) osobních silničních motorových vozidel . . . . 3,70 Kč PŘÍKLAD
Osobní automobil Fiat Tipo, rok výroby 1990, má v technickém průkazu uvedeny tyto hodnoty o spotřebě paliva na 100 km: EHK/ES – město 90 km/h 120 km/h celkem
7,6 l 6,8 l 7,9 l 22,3 : 3 = 7,43 l/100 km
Poplatník bude v uvedeném příkladu počítat s průměrnou spotřebou 7,43 l benzinu na 100 kilometrů jízdy. Pokud zaměstnanec doloží cenu nakoupených PHM, použije se pro výpočet náhrady za spotřebované PHM tato cena. Pokud doklad o nákupu PHM nepředloží, použije se v roce 2012 cena stanovená vyhláškou MPSV ČR č. 429/2011 Sb.
Použití osobního automobilu Nebyla-li výše základní náhrady sjednána nebo určena zaměstnavatelem před vysláním zaměstnance na pracovní cestu, přísluší zaměstnanci sazba základní náhrady, která v roce 2012 činí nejméně 3,70 Kč za 1 km jízdy.
2895
Použití přívěsu Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. 318
mzdy 2012.indb 318
17.2.2012 12:22:45
POSKYTNUTÍ C ESTOVNÍC H NÁHRAD ZAMĚSTNANC I ...
2900–2915
2900
Použití nákladního automobilu, autobusu nebo traktoru V případě, že zaměstnanec použije při pracovní cestě po dohodě se zaměstnavatelem nákladní automobil, autobus nebo traktor, přísluší zaměstnanci základní náhrada nejméně ve výši dvojnásobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla. Pro rok 2012 tento dvojnásobek činí dle vyhlášky MPSV 3,70 Kč x 2 = 7,40 Kč. Dohodnutí použití osobního automobilu namísto původně určeného dopravního prostředku dálkové přepravy Může však nastat situace, kdy zaměstnavatel určí jako dopravní prostředek na pracovní cestě zaměstnanci např. autobus. Zaměstnanec však z různých důvodů může chtít použít k pracovní cestě např. svůj automobil. Zaměstnavatel v takovémto případě může sjednat se zaměstnancem poskytnutí náhrady za použití motorového vozidla poskytnutého zaměstnancem ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové dopravy (v našem případě cena jízdenky autobusem).
Zaměstnanec použije silniční motorové vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem Jedná-li se o služební vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem, nevzniká zaměstnanci nárok na náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách. Zaměstnavatel vyúčtuje spotřebu PHM ve skutečně prokázané výši (forma plateb jménem zaměstnavatele).
2910
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel vyslal svého zaměstnance na pracovní cestu. Jako dopravní prostředek mu poskytl osobní automobil, který má zahrnutý v obchodním majetku. Na zaplacení PHM mu před zahájením pracovní cesty poskytl zálohu ve výši 1 000 Kč. Zaměstnanec na pracovní cestě zakoupil PHM ve výši 850 Kč, po návratu z pracovní cesty vyúčtoval zaměstnanec poskytnutou zálohu a vrátil zaměstnavateli 150 Kč.
3.1.2
Náhrada prokázaných výdajů za ubytování Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. V tomto případě je nutno prokázat doklady za ubytování, ve kterých musí být zejména dostatečně průkazným způsobem uvedena částka poskytnutá za ubytování, datum, identifikace ubytovatele spolu s jeho podpisem a rozsah poskytnuté služby.
2915
Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit. 319
mzdy 2012.indb 319
17.2.2012 12:22:45
2920
20. C ESTOVNÍ NÁHRADY
3.1.3
Náhrada zvýšených stravovacích výdajů (dále „stravné“) 2920
Výše stravného se určuje podle délky trvání pracovní cesty, a to ve třech časových pásmech.
V roce 2012 přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné § 163 odst. 1 nejméně ve výši (podle § 163 odst. 1 zákoníku práce, resp. vyhl. č. 429/2011 Sb.): ZP 64 Kč
trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
96 Kč
trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin
151 Kč
trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem, který vydává v souladu s § 189 zákoníku práce Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od 1. 1. 2007 je řešeno krácení stravného, a to pokud zaměstnavatel poskytne na pracovní cestě jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře (dále jen „jídlo“). Oproti stavu do 31. 12. 2006 zákon stanoví, že při krácení stravného je rozhodující délka pracovní cesty. Podle § 163 odst. 2 zákoníku práce, bylo§ 163 odst. 2 -li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (bezplatné ZP jídlo), přísluší zaměstnanci stravné snížené o každé bezplatné jídlo až o hodnotu: 70 % stravného
trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
35 % stravného
trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin
25 % stravného
trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
Pokud zaměstnavatel nesjedná nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanovené v § 163 odst. 1 ZP, přísluší zaměstnanci stravné ve výši shora uvedené, tj. ve výši podle § 163 odst. 1 zákoníku práce, resp. příslušné vyhlášky. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance nižší hodnotu snížení stravného, přísluší zaměstnanci stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v § 16 odst. 2 ZP (tj. krácení stravného o 25 % až 70 % v závislosti na délce pracovní cesty). Od 1. 1. 2007 platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. PŘÍKLAD
Zaměstnanec zahájil tuzemskou pracovní cestu v pondělí ve 20.00 hod. a ukončil ji druhý den ve 2.00 hod. ráno. I když tato cesta trvala první den pouze 4 hodiny a druhý den pouze 2 hodiny, lze v tomto případě tyto doby sečíst s tím, že zaměstnanec má nárok na stravné jako při tuzemské pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin. V tomto
320
mzdy 2012.indb 320
17.2.2012 12:22:45
POSKYTNUTÍ C ESTOVNÍC H NÁHRAD ZAMĚSTNANC I ...
2925–2930
případě lze upustit od odděleného posuzování nároku na stravné vztaženého ke kalendářnímu dni.
3.1.4
Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů Zaměstnanci zde přísluší zákonný nárok na poskytnutí náhrad, které zaměstnanec vynaložil v souvislosti s vykonávanou pracovní cestou. Zákon o cestovních náhradách (ani jiný obecně závazný právní předpis) neobsahuje taxativní či demonstrativní výčet těchto nároků. Pro posouzení, které náhrady zaměstnanci přísluší jako vedlejší výdaj, by se měla brát do úvahy jak zásada slušnosti vůči zaměstnanci, tak zásada hospodárnosti pro zaměstnavatele. Je zřejmě nezpochybnitelné, že mezi takovéto nutné vedlejší výdaje bude patřit např. proplacení vstupenky na veletrh, na který byl zaměstnanec vyslán, nebo proplacení sprchy, pokud byl zaměstnanec ubytován na pokoji bez sociálního zařízení, alikvotní část havarijního pojištění při pracovní cestě vozidlem zaměstnance apod.
2925
PŘÍKLAD
Zaměstnavatel vyslal na pracovní cestu svého zaměstnance do Českých Budějovic z důvodu nákupu zemědělského stroje. Jelikož v této době probíhala ve městě výstava Země živitelka, bylo mu doporučeno tuto výstavu navštívit a případně zde dojednat nové kontrakty. Za vstupenku na výstavu zaplatil 100 Kč. Na noc se ubytoval v penzionu Spartan. Jelikož na pokoji nebyla sprcha, vysprchoval se ve sprše společné, za což zaplatil poplatek 20 Kč. Po návratu z pracovní cesty předložil zaměstnavateli doklad o zaplacení sprchy a vstupenku na výstavu. Zaměstnavatel mu tyto částky proplatil jako prokázaný nutný vedlejší výdaj.
3.1.5
Náhrada prokázaných jízdních výdajů – návštěva rodiny Trvá-li pracovní cesta déle než 7 kalendářních dnů, přísluší zaměstnan2930 ci náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět ve výši a za shodných podmínek jako v § 157 až 160 ZP s tím, že zaměstnavatel poskyt- § 157 až 160 ne zaměstnanci náhradu jízdních výdajů nejvýše v částce odpovídající jízdním ZP výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště na území České republiky. Za limitující se přitom považuje částka, která je pro zaměstnance nejvýhodnější. Při použití letecké přepravy zaměstnavatel hradí zaměstnanci jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny pouze ve výši odpovídající ceně jízdného silničního nebo železničního dopravního prostředku dálkové 321
mzdy 2012.indb 321
17.2.2012 12:22:45
