SPOLUBRATŘÍM KNĚŽÍM V EXILU POSÍLÁ PRAC.KROUŽEK UN.AP."VINCULUM" - ROMA,PIAZZA S.MARIA MAGGIORE,7. Řada první, číslo
sedmé.
v Římě, v listopadu 1951.
"CÍRKEVMÁ VŮČI VŠEM PLNIT TROJÍ ÚKOL: HORLIVÉ VĚŘÍCÍ VYCHOVÁVATI TAK, ABY MOHLI PLNĚ ZADOSTUČINIT POŽADAVKŮM SVÉ DOBY; TY, KTEŘÍ STOJÍ OPODÁL NA PRAHU, UVÁDĚT DO HŘEJIVÉ A SPASITELNÉ BLÍZKOSTI DOMÁCÍHO KRBU, A KONEČNĚ PŘIVÁDĚT ZPĚT VŠECHNY OSTATNÍ, KDO SE VZDÁLILI NÁBOŽENSTVÍ A KTERÉ NEMŮŽE PONECHAT CÍRKVE! BYL VŠAK ZTÍŽEN VELICE TÍM, ŽE POČET KNĚŽÍ NEVZRŮSTAL ÚMĚRNĚ SE VZRŮSTEM CELÉ CÍRKVE. PROTO KNĚŽÍ SE MUSEJÍ PŘEDEVŠÍM VĚNOVAT VYKONÁVÁNÍ ÚKOLU VÝHRADNĚ KNĚŽSKÝCH, KDE JE NEMŮŽE NIKDO NAHRADIT. PŘÍNOS LAIKŮ K APOŠTOLÁTU JE TEDYNEZBYTNOUNUTNOSTÍ." /PIUSXII. ke kongresistům laického apoštolátu./
RENOVAMINI SPIRITU MENTIS VESTRAE...Pro měsíční duchovní obnovu
Není to hanba pro celou Francii? Přičítají tu anekdotu La Fontainovi. Zbloudil prý kdysi, docela náhodou do kostela. Vlastně ani za to nemohl, jeho známý jej vzal s sebou na bohoslužby a p nil a vyrušoval. Ab svaté. La Fontaine v něm listuje, asi tak jako obracíme listy ve vyložených exemplářích nějaké knižní novinky, a najednou se začetl. Sláva, aspoň nyní už je zticha! Ale najednou vykřikne tak, že se na něho obrátí okolní lidé! "Poslyšte, ten Baruch, to je genius!" Dodává k tomu kterýsi kazatel:"Není tohanbaprocelouFrancii?Po půldruhém tisíciletí křesťanské tradicemusíčlověk,kterýznávšechnu možnou literaturu, docela náhodou objevit, a to ještě jen povrchně, jaká krása se skrývá v knihách Písma svatého!" Nebyla by to hanba pro všechen kněžský stav?
dě.Nepochybujemeo tom, že to potěšilo všechn xilu a že touží dát j jejich vůdcem poutí cizinou až do vítězného návratu do domova, časného i věčného. Nebyla by to však hanba pro všechen náš kněžský stav, kdybv se našel mezi námi někdo, kdo by ještě neobjevil, kolik sy, pravdy a milosti se pro nás samy skrývá na stránkách svaté knihy? Ptejme se tam, kde nás nikdo z lidí neslyší! Ptejme se potají! Koho? - Samy sebe. Ptejme se v meditaci:"Umím už sám skutečně zacházet tak s Písmem svatým, aby mi bylo denně nepostrádatelnou potravou ducha, bez které se cítím jakoby v duševní podvýživě? Když mám pochybnosti, chodím se ptát evangelia? Když jsem smutný, hledám útěchy na těch místech, která jsem si už zaškrtl pro takové těžké chvilky? Než si vytvořím o něčem úsudek, zajímám se o to, jak by o tom asi smýšlel Kristus Pán podle toho, co řekl v evangeliu?" Začnu zítra! Proč zítra? Ještě dnes večer bude jistě volná chvilka, abych si tevřel knihu knih. Vložím si do ní několik lístků. Zaznamenám si místa, která mi jsou drahá, kterým už rozumím, kde dovedu pochopit a chutnat jejich vnitřní krásu. Vrátím se k nim často a pravidelně a rozmnožím
VINCULUM I,7 -2- LISTOPAD 1951 si jejich počet. Na procházce lesem.
Znám už určité cestičky v háji, kam chodívám na procházku. Je to můj stálýokruh.Jsem s ním velmi spokojen, a přece po každé udělám malou odbočku, změním směr, zastavím se u nějakého keře. Objevím po k něconového,co jsem ještě nikdy neviděl. A čím déle do toho lesa dím, čím je mi bližší, tím více tam nacházím. Jak je to s mými pochůzkami mezi zasetými lány Božího slova? Odpusťte, já se tu nevyznám. Cizinci se ptali hajného na cestu lesem."Odpusťte, já jsem tu nový, teprve několik dní, nevyznám se sám dobře." - Nováčkovi se to odpustí, ale přece jen si o něm pomyslíme:"Hleď se brzy obeznámit, jaký pak bys to byl strážce lesa!" Nikdo z nás už není nováčkem ve studiu Písma, a tolik cizinců čeká, abychom jim ukázali cestu! To není hanba pro Francii, ale pro celý křesťanský svět! Dnešní křesťané jsou opravdu z velké většiny cizinci, je jim cizí slovo Boží. A to je hanba pro všechny křesťany, i pro nás. Musíme je povodit a ukázat jim krásu těch krásných míst, na nichž se sami cítíme tak doma. Musejí cítit na tónu našeho hlasu a vidět to v lesku našich očí, že jim mluvíme o něčem, kde pro nás samy vane teplý dech domova. Žádná jiná kniha! "Žádná jiná kniha," - tak píše Pius XI. - "nemůže mluviti k duši tak velikým světlem pravdy, tak mocnou silou příkladu, tak srdečně, jako svaté evangelium!" To platí tedy tím více pro duši naši, duši kněze. P.T.
Z celkového nákladu 13.500 exemplářů nového vydaní Škrabalova překladu Evangelií bylo již rozesláno do všech dílů světa přes 5.000 kusů. Na požádání zašle jednotlivě i ve větším množství KŘESŤANSKÁ AKADEMIE Roma, Via della Conciliazione,1.
KSVÁTKUIMMACULAT
I my kněží někd znam. Pius XII. zasvětil celé lidstvonep.srdciP.Marie-napřání Matky Boží - 31. října roku 1942 a obnovil toto zasvěcení o svátku Nep. Početí P.Marie téhož roku. Všechny naše diecése jsou též zasvěceny nep. srdci P.Marie. Co znamená tato skutečnost? - Zásvětný úkon sám byl nejvyšším projevem pocty danéMatceBoží.Platíoněmobdobně,cořekliLevXIII. a Pius XI.ozasvěcenílidstvaBožskémusrdciPáně"Amplissimum,maximumqueobsequiitestimonium....Honorumomnium,quotquotsacratissimo Cordi consueverunt, velut absolutio perfectioque." Zasvětit se znamená ve haberi vlastním smyslu slova věnovat svou osobu tr- nývale a definitivně Bohu a jeho Když se brž nýbrž dávám, nedávám jen na čas ,službě. nýbrž trvale a zasvěcuji, navždy, ne neprosím, jen v úschovu, v plné vlastnictví. Kristus má toto úplné vlastnictví lého stvoření jako Bůh /dominium naturale/ i jako vykupitel světa/cedominium acquisitum/, svobodný tvor může toto vlastnictví a z lásky přijmout aale tuto svou rozhodnou vůli projevit /Cfr. II.,II--, q.81, a.8. - Encykilky Lva XIII. a Pia zasvěcením. XI./ svobodně
Obdobný při tom ovšem nikdy zapomenout,žr P.Maria má tovšenikolivzesebe.
VINCULUM
I,7
-
nýbrž z vůle Boží a ve stálé závislosti na Bohu a Kristu. Potom můžeme mluvit i u Matky Boží o všeobecném "dominium naturale", pokud je matkou Bohočlověka, pána celého stvoření, i o "dominium acquisitum", pokud je P.Maria spoluvykupitelkou dát výraz svobodným jejím uznáním, jak je vyjádřeno v úkonu zasvěcení lidstva nep. srdci P.Marie , srdci naší matky a královny světa. Úkon zasvěcení lidstva nep. srdci P.Marie je tedy věcí mimořádného a trvalého významu v životě Církve, nejedná se jen o nějakou zbožnou metaforu ani o nějakou periferní soukromou pobožnost.Přistupuje i ta okolnost, že podle sdělení Lucie , kterou si Matka Boží zvolila za svou tlumočnici ve Fatimě, s úkonem zasvěcení je tajemně spjato i obrácení Ruska a světový mír.-Kdo se trochu zamyslí nad událostmi ve Fatimě a nad různými vztahy, které jsou mezi fatimským zjevením a osobou nynějšího svatého Otce Pia XII., nad prohlášením dogmatu o nanebevzetí P.M. a mohutným mariánským hnutím, které se šíří ve všech národech a sdružuje v růžencové pobožnosti miliony věřících kolem Mariina oltáře,odryje snadno vnitřní souvislosti a rozhodne se prožívat skutečnost zasvěcení co nejosobněji a co nejintensivněji a povede k tomu i své věřící. Je to c e s t a s p á s y ! O.F. /Italie/ S OTEVŘENÝMA OČIMA A S OTEVŘENÝM SRDCEM
Pastorační zájmy
HO ŽIVOTA, kterou pronesl 29. října t.r. k účastnicím národního sjezdu porodníchasistentekv Římě, vyvolala velik ště anglosaské protestantské kruhy velmi ostře reagovaly na názory vyslovené svatým Otcem. Řada velikých deníků, které tvoříveřejnémínění v Anglii, protestovala. Papežovu řeč odsoudil i anglikánsky děkan Dr. Matews v kázání v katedrále sv.Pavla v Londýně 1.listopadu a nazval dokonce názory svatého Otce nelidskými. Svatý Otec se dotkl ve své řeči všech důležitých problémů dnešního manželství. A mluvil velice jasně. Všichni kněží by měli znát celý text jeho řeči. Zde můžeme podat jen stručný obsah a dotknout se obšírněji pouze jedné otázky. rodních asistentek, které je posláním opravdu apostolskym a může mít nesmírný vliv na poli náboženském a mravním, tím větší, čím důkladnější bude jejich odborné vzdělání a svědomitější a zdatnější jejich praxe. sejí být strážkyněmi života a nikdy nesmějí, pokud to bude od nich záležet, aby byl přímo zničen "bezcenný život" - jak někteří říkají nenarozeného dítěte. Tento zákon nepřipouští výjimek:Nad jakoukoliv lékařskou indikací stojí zákon Boží. Svatý Otec poukazuje v této věci na dekret sv.Officia z 22.XII. 1940 /AAS 1940, str. 533-534/. - Právě tato část projevu byla největším kamenem úrazu v Anglii. na antikoncepční metody, jak byly odsouzeny už PiemXI.v"Casticonnubii", dotýká se otázky sterilisace /odsouzené dekretem sv.Officia z 22.XI.1940/ a zvláštní pozornost věnuje užívání manželství v dobách periodické neplodnosti ženy.Protože tato otázka má velký význam pro pastoraci ve zpovědnici, shrneme řešení svatého Otce obšírněji. Je možno smířit upřímnou vůli po službě mateřství s dob přirozené neplodnosti ženy ? táže se svatý Otec a využíváním odpovídá: třeba dobře rozlišovat. - v Předně:Zcela jistě mohou manželé používat svého manželského práva i dobách přirozené neplodnosti, poněvadž takové jednání není ani proti přirozenosti aktu ani proti jeho případným následkům.
Mohou se manželé stýkat výlučně vtěchtoobdobích?-Třebaznovuroz-
VINCULUM I,7 -4- LISTOPAD 1951 doby přirozené neplodnosti, takže by v jiné doby druhá strana neměla práva žádat manželské spojení, takové manželství pro nedostatek souhlasu v podstatné věci by bylo neplatné. Kdyby manželé sice nevylučovali manželské právo samo, ale souhlasně omezovali jeho užívání pouze na tyto dny periodické neplodnosti, manželstvíbybylosiceplatné,aletakovýzpůsob užívání manželství není vždy mravně dovolený. Aby takové jednání bylo na čas nebo i trvale dovoleno, je třeba vždy vážných, dostatečných a nepochybných důvodů k ospravedlnění takového jednání. Není dostatečným důvodem, že akt je přirozený a že manželé jsou ochotni přijmout a vychovat dítě, které by se snad přece narodilo. Manželství je životní stav, který nedává pouze práva užívat manželství, nýbrž má i své vlastní povinnosti, svůj vlastní cíl: totiž zachování lidského pokolení, národa i Církve, což v nynějším řádu není možné bez plodného manželství. Proto vstoupit v manželství a užívat manželství, ale jen v těch dobách, kdy byl navždy, trvale a dobrovolně vyloučen bez vážného důvodu prvotní a nejpodstatnější účelmanželství, byl by hřích proti samému smyslu manželského života. Vážné důvody, které by mohly takové jednání ospravedlnit i na dlouhou dobu, ano i na celý život, mohou byt lékařská indikace, důvody eugenické, hospodářské, sociální. V delikátních a těžkých případech, kde by bylo s mateřstvím spojeno vážné nebezpečí pro život matky, nebylo by správné s naléhavostí radit k mateřství; avšak ani za takových okolnosti nejsou dovoleny žádné preventivní prostředky proti početí a tím méně nějaké přímé ohrožení klíčícího života a jeho vývoje. V takových případech nezbývá manželům nic jiného než úplná zdrženlivost, která sice vyžaduje někdy heroismu, ale který s nadpřirozenou pomocí, o níž třeba prosit, je možný i pro dnešní lidi. Ve čtvrté části své řeči připomíná svatý Otec nutnost hájit správný řád hodnot v manželství, jak to bylo zdůrazněno dekretem sv.Officia z 1.IV.1944/AAS 1944, p.103/ o prvotním účelu manželství aopostatném podřadění druhotných účelů tomuto: totiž rození a výchově dětí.
Dále hájí svatý Otec důstojnost lidské osobnosti v manželství, která by byla ohrožena umělým oplodňováním, jež by z rodiny učinilo biologickou laboratoř, jak o tom už mluvil při příležitosti mezinárodního kongresu katolických lékařů 29. září 1949 /AAS 1949, pag.560/. Konečně protestuje Pius XII. proti nekřesťanskému hedonismu, který se šíří ve svět+, a i mezi katolíky, kde ve spisech a konferencích "technice lásky v manželství" se propaguje autonomie a samoúčelnost sexuality a tvrdí se někdy, že v manželství je vše dovoleno, pokud jsou zachovány podstatné podmínky přirozeného aktu a není bráněno jeho přirozeným následkům. Je třeba zdůrazňovat důstojnost člověka a křesťana i v manželství. Při veškeré úctě k manželskému stavu nepřeceňovat jej; neužíbaná přirozené schopnosti generační / zvláště děje-li se z neznamená znehodnocení neb mrzačení člověka a jeho osobních a duchovních hodnot. Naopak. Na konec upozorňuje svatý Otec, že jeho tvrzení nemajínicspolečného ani s manicheismem ani s jansenismem -jak by se někteří chtěli sami před sebou ospravedlňovat - , nýbrž že je to pouze obrana cti křesťanského manželství a osobní důstojnosti manželů. Z toopravduučitel,jediný učitel lidstva. Církev, jako ných polích, i na poli manželské morálky, je uprostř py,kteráodplavujevšechno, ona jediná strážkynělidsk i lidského blahobytu. F.V./Italie/
NÁBOŽENSKÁ SITUACE UPRCHLÍKU ZČESKOSLOVENSKAVNĚMECKU.-Drazíspolubratři,prosím,abystevtomtodopisu, který píšu pro V přáníjehoredaktora, nehledali vyčerpávající studii. zkušenosti, jak je obtížné zachytit už jen statisticky, natož pak so-
VINCULUM I,7 -5- LISTOPAD 1951 ciologicky a psychologicky tak fluktující a různorodé prostředí, jakým jsou naši uprchlíci v Německu. Kromě toho mi jiné povinnosti dovolují napsati jen stručný náčrtek, který je míněn jako podnět k dalšímu zjišťování skutečnosti a k přemýšlení o pastoračních možnostech. Od roku 1945 můžeme rozlišovati několik vln exulantů, které se navzájem značně liší a do jisté míry střetávají. První vlna uprchlíků z ČSR, počínaje již od roku 1944, byli lidé, ve větším nebo menším měřítku čelně účastní v politice Slovenského státu. Většinou jsou to věřící a čin ní katolíci. Politicky žijí v představách minulosti.Problém komunismu vidí i nyní ve světle národnostní otázky. Tato skupina má dodnes značný vliv na slovenské exilové instituce. Z toho vyrůstá i nejeden problém pastorační. Druhou vlnou můžeme nazvat české uprchlíky, kteří již před rokem 1948 hledali asyl v Německu, protože byli s větší nebo menší oprávněností postiženi retribučními dekrety. Z této skupiny vyrůstal hlavní kádr tak zvaného prchalovského hnutí, které působilo nejednu obtíž i z hlediska pastoračního. Dnes je tato politická skupina v rozvratu. Mezi rokem 1945-1947 byl proveden odsun Němců z Československa. Postižena byla i řada lidí, kteří byli více Češi než Němci, na př. příslušníci smíšených manželství. V každém případě byl odsun projevem, podle mého názoru, nespravedlivého kolektivního potrestání a jeho následky jsou jednou z hlavních příčin obtížnosti naší situace v Německu. Po únorovém puči 1948 začíná hlavní a stále ještě trvající vlna politických uprchlíků z Československa. Na počátku utíkali zvláště političtí předáci nekomunistických stran, později a dosud pestrá směsice ze všech vrstev českého a slovenského národa.- Každý uprchlík samozřejmě usiluje o status politicky pronásledovaného člověka, který hledá asyl před přímým komunistickým terorem. Je ovšem zřejmé, že je to pravda jen do určité míry a s mnoha různými odstíny. Vyskytují se tu často zřejmí dobrodruzi a v některých případech i vyslaní agenti. V posledních měsících, kdy je útěk víc a více nebezpečný, přicházejí zvláště mladší dé z pohraničí. Kromě toho je nyní poměrně větší příliv nových uprchlíků do Rakouska a do západního Berlína. Sledujeme—li přibližné statistické údaje, které vydává Americký fond pro československé uprchlíky, pozorujeme, že při vší fluktuaci se aspoň v tomto roce počet našich uprchlíků v Německu udržuje stále na výši okolo 5.000. Nyní, kdy IRO končí svou činnost, nastává urychlený proud emigrace, takže do konce roku můžeme počítat s podstatným snížením tohoto počtu, zvláště když v zimních měsících bývá příliv nových uprchlíků menší. Sociální postavení zbývajících a nových uprchlíků V Německu je ztíženo zvláště tím, že nejen již takřka úplně přestala péče organisace IRO, nýbrž s její likvidací přichází také velmi mnoho našich lidí o zaměstnání. Najíti dnes práci v Německu je pro politického uprchlíka velmi obtížné. Velkým dobrodiním je i po této stránce rozhlasová stanice Svobodná Evropa v Mnichově. Může ovšem zaměstnat jen poměrně malou část a její americké vedení se ovšem brání tendenci vytvořit z ní jakýsi zaopatřovací podnik. Nejhorší je úděl těch uprchlíků, kteří z rozmanitých příčin nemohou vyemigrovati z Německa. Jestliže budou úplně rozpuštěny mezinárodní pomocné organisace nebo jejich pobočky v Německu, bude naším závažným kněžským úkolem, abychom šťastnějším emigrantům, kteří se dobře usadili v zámoří, důtklivě připomínali jejich křesťanskou a národní povinnost pomáhat svým méně šťastným krajanům, kteří zůstanou v německých vládních táborech a nemocnicích. Česka a slovenská exilová charita bude postavena před nový úkol a měla by býti podle toho vybudována. Na rozdíl od postupu IRO německé úřady, které jsou od 15.října 1949 odpovědny za ubytování nově přicházejících anebo z IRO vyloučených uprchlíků, usilují o decentralisaci jejich ubytování.-Největším táborem zůstává Valka u Norimberka, kde je stále ještě přes tisíc českých a slovenských uprchlíků, vedle celé řady jiných národností. Jinak jsou naši uprchlíci rozptýleni po celém Německu celkem asi ve 40 táborech a ne-
VINCULUM I,7 -6-
LISTOPAD 1951
mocnicích, rovněž vesměs mezinárodních.Tím se vytváří docela jiný obraz, než na jaký jsme si zvykli v prvních letech politického exilu,kde bylo takřka všechno soustředěno v Ludwigsburgu. Hlavní střediska jsou nyní Norimberk a Mnichov/Svobodná Evropa a emigrační středisko Funkkaserne/. Nejvíce malých táborů je roztroušeno v okolí Ludwigsburgu a blízkého Stuttgartu.
Této struktuře odpovídá nynější rozdělení duchovnísprávy.Dvačeští a jeden slovenský kněz soustavně pracují veValce,/Dp.Jos sef L. a P.L.s.j./, okolí Stuttgartské objíždí dp.Václav S. V táboře ve Weilmünsteru a zčásti i v jiných malých táborech hessenských pracuje dp.František V. Malé tábory a nemocnice ve francouzské zo vuje dp. Jaroslav K. S pomocí P.Os. s.j. se snažím o pravidelnou duchovní správu pro Mnichov a okolí. Je to umožněno zvláště tím, že nám rozhlasová stanice Svobodná Evropa dává k disposici autobusy, kterými svážíme uprchlíky z táborů a zaměstnance rozhlasu do mnichovského kostela sv. Štěpána , kde je každou neděli sborová mše sv. s promluv davě česky a slovensky, a ovšem příležitost k svaté zpovědi. Bývá zde 80-150 věřících a 8-15 svatých přijímání. Kromě toho navštěvuji pravidelně mnichovskou nemocnici ve Schwabingu, kde mívám mši svatou a přednášku. V Mnichově je zřízena také naše Charita, která je zatím jen výkonnou pobočkou zdejší NCWC.Abych mohl zvládnout tyto úkoly, které musím konat současně s pravidelnou a stále rostoucí prací v rozhlase, půjčila mi společnost Diaspora-Miva na přání svatého Otce starý Volkswagen. K doplněníobrazu je třeba říci několik slov o organisaci uprchlické duchovní správy. V chaotických poměrech v letech 1945 -1948 byla duchovní správa východních bezdomovců v Německu svěřena přímovatikanskémisi, která ji vykonávala prostřednictvím národních delegátů jednotlivých skupin. Ti dostávali přímou a exemptní jurisdikci. Na přání německých biskupů byl tento system počínaje 1.1. 1949 zrušen, jen s výjimkou Poláků, a uprchlíci podléhají pravomoci místních biskupů. Protože však mají řadu svých zvláštních problémů, které nejsou schopny a ochotny řešitmístníordinariáty,zůstal pro každou národnost úřad národního delegáta nebo vedoucího kaplana, ovšem bez vlastní jurisdikce, jen jako jakási spojka mezi uprchlými kněžími, místními ordinariáty a apoštolskou nunciaturou. Od roku 1945 byl pro slovenské uprchlíky jmenován národním delegátem dp.Zaň. Roku 1948 dostal podobné jmenování pro československé uprchlíky, bez bližšího označení vzájemné kompetence, Dr.Petr Lekavý, který z ničeho vybudoval rozvětvenou duchovní správu v táborech. Koncem roku 1950 Dr. Lekavý vyemigroval do USA a ndp. apoštolský nuncius svěřil jeho funkci, ovšem již naznačeným způsobem omezenou, mně. Počátkem léta 1951 vyemigroval dp. Zaň a jeho funkce svěřena Dr.Vojtěchu Buckovi. Prakticky se má práce, pokud jde o hledisko autority,týkáuprchlíků českých. V pastorační a charitativní péči se na národnostní rozdíly nehledí. Tolik zatím k nastínění vnějšího obrazu situace. Příště se, dá-li Pán Bůh, budu podrobněji zabývat pastoračními otázkami v užším slova smyslu. Th.Dr.Alexander Heidler
DEJTE NÁM ČESKÉHO KNĚZE ! - Křesťanská akademie v Římě v posledních měsících dostala několik dopisů od našich krajanů z různých končin světa s prosbou o kněze. Některé dopisy dojímají až k slzám. Tato touha po českém knězi je jistě něčím radostným, poněvadž je známkou, kolik je ještě víry v našem exilu. Zároveň však nám zní jako bolestná výčitka, že jsme snad někdy hledali příliš své osobní zájmy a zapomněli na duchovní potřeby svých krajanů.Nebyla to vždy naše vina. Nebylo tu středímajícípatřičnouautoritu, které by mohlo rozdělit kněze potřeb krajanské pastorace a koordinovat jejích práci, nebylo dosud ani dostatečného přehledu o skutečných potřebách naší emigrace. Doufáme, že mnoho z těchto bolestí bude brzy odstraněno. Kr lii budou brzy,alespoň zčásti,uspokojeni, nezdrží-li věcúřední"šiml". Pokud chcete, důstojní pánové, vyemigrovat, nezapomeňte, ze třeba mít nejdříve biskupa, který vás přijme, a povolení Kongr. konsistoriální resp. Propagandy.Pište nám, získáme vám potřebné informace.-VINCULUM
VINCULUM I,7 -7- LISTOPAD 1951 Upozorňujeme, že Pracovní kroužek Unionis Apostolicae "Vinculum" přesídlil. Naše nová adresa je od nynějška tato: VINCULUM Piazza S.Maria Maggiore, 7 ROMA - ITALIA
NA TUTO ADRESU POSÍLEJTE VŠECHNUKORESPONDENCI.-DÉKUJEMAVÁM! Z BLÍZKA I Z DÁLI
Naše
zpravodajství ŘÍMSKÉ ZPRÁVY
SVATÝ OTEC promluvil v posledních týdnech při mnohých příležitostech. 24. října přijal početnou skupinu účastníkůmezinárodníhosjezdupro úvěr a bankovnictví. Svatý Otec dovedl i při této příležitosti připomenout, že i toto odvětví lidské práce má sloužit vyšším cílům a bude jim sloužit, bude-li dbát zásad morálky, mít před očima sociální význam kapitálu, dovede-li sloužit realisování velikých ideí a lidské práci. - Největší ohlas ve světě měla promluva svatého Otce kporodnímasistentkám o problémech dnešního manželství. - Všechny Čechy a Slováky jistěnesmírněpotěšilApoštolskýlistnašemuepiskopátu,klerualidu z 28. října , který jsme vám všem poslali hned, jakmile vyšel. Pokud jsme se dověděli, mnohé zahraniční národní i náboženské instituce i někteří jednotlivci poslali svatému Otci děkovné přípisy a telegramy. OSLAVY CHALCEDONSKÉHO KONCILU byly v Římě zahájeny v basilice lateránské slavnou východní liturgií, kterou celebroval arménský patriarcha kardinál Agagianian. Týž kardinál promluvil i při slavnostní akademii,která se konala ve velkém auditoriu Piova paláce. Svatý Otec promluvil z Castel Gandolfa k shromážděným rozhlasem a dal jim apoštolské požehnání. Oslavy byly zakončeny v basilice svatého Petra za přítomnosti svatého Otce o svátku Všech svatých. Po pontifikální mši sv. děkana kardinálského kolegia kard. Tisseranta svatý Otec posvětil mramorové desky u vchodu do svatopetrské basiliky s nápisem, který připomíná prohlášení dogmatu o nanebevzetí Panny Marie,a se jmény 17 kardinálů, 6 patriarchů a 547 arcibiskupů a biskupů přítomných loni při nezapomenutelné slavnosti. BEATIFIKAČNÍ A KANONISAČNÍ OSLAVY byly zakončeny 4. listopadu řečením ctih. zakladatelky sester Panny Marie z Večeřadla Marie Couderc Posvátná kongregace obřadů začala jednat na mnohé žádosti biskupů a jiných význačných osobností ozahájeníprocesusvatořečeníbl.PiaX.
blaho
REPRODUKCE DVOU FOTOGRAFIÍ SLUNEČNÍHO ZÁZRAKU VE FATIMĚ se objevily na první stránce nedělního čísla /18.X1.51/ L´Osservatore Romano s připomínkou známého prohlášení kardinála legáta Tedeschini-ho při mariánských slavnostech ve Fatimě.- Svatý Otec viděl loni čtyřikrát ve vatikánských zahradách /30. a 31. října, 1. a 8. listopadu/ podobný sluneční zjev, jaký se udál ve Fatimě roku 1917 při posledním zjeveni P.Marie /13.října/. KATASTROFÁLNÍ POVODNĚ V ITALII, které připravily desetitisíce rodin o přístřeší a majetek vzbudily po celé Italii nevídané závodění v důkazech bratrské křesťanské lásky."Řetěz dobroty" vyhlášeny italským radiemvyneslza tři dny 385 milionů lir a spousty potravin a šatstva. Svatý Otec promluvil též v rozhlase v neděli 18.XI. k postiženým slova otcovského soucitu a povzbuzení a věnoval hned 4 miliony lir a poslal do severní Italie 20.000 pokrývek. Papežská komise se na místě zúčastnila záchranných prací a otevřela své letni kolonie uprchlíkům - zvláště matkám a dětem. Světský i řeholní klerus v místech katastrofy podali důkazy hrdinské obětavosti a zdá se, ze někteří zaplatili odvahu i smrtí.Tragické neštěstí probudilo v milonech srdcích zasypanou lásk a vytvořilo ze všech jednu rodinu. MŠE SVATÁ ZA DOMOV A EXIL V PROSINCI bude sloužena o poslední neděli adventní 23. prosince v basilice sv.Petra u oltáře sv.Václava.
VINCULUM
I,7
-8-
LISTOPAD
1951
KŘESŤANSKÁ AKADEMIE V ŘÍMĚ vydala serii pěti pohlednic s pražskými motivy. Pomozte koupí těchto pohlednic k podpoře její rozsáhlé činnosti! Jest ještě mnoho důstojných pánů, kteří si neobjednali publikaci JAK STUDOVAT, která vyšla jako první svazek v edici STUDIUM.- Jsou připravenydalšísvazky této edice, ale budou moci vyjiti, až bude rozprodán první svazek a získá se tak úhrada na další. Obojí si můžete objednat v Accademia Cristiana ,Roma Via della Conciliazione,1.-Italia. Budete-li psát prac.kroužku "Vinculum", můžete přiložit svou objednávku. Obstaráme Vám její vyřízení. ZPRÁVY Z DOMOVA Náboženská situace zůstává celkem nezměněna. Přibývá únavy a ubývá rozhodného odporu u některých, zvláště starších kněží. Svatováclavský mírový sjezd duchovenstva v Praze nedosáhl svého účelu, třebas účast kněží byla tak veliká. Organisátoři sjezdu chtěli sjezdem dokázat řejnosti domácí i zahraniční, že katolické kněžstvo jde ve své většině s komunismem, že se Církev svými kněžími a dokonce za vedení některých biskupů dala do služeb komunistického režimu a proto se nemůže mluvit o pronásledování Církve v Československu. Proto se tolik zdůrazňovala a zdůrazňuje stále v tisku i na různých schůzích naprostá dobrovolnost účasti na mírovém sjezdu. Ve skutečnosti však se ví, že bylo předem určeno, kolik kněží musí dodat každá diecése a bylo vyhrožováno nejrůznějšími tresty, využíváno zvláště doporučení některýchbiskupůatd.Pravý účelsjezdunikomu nebyl sdělen, poněvadž by tam byli žádného slušného kněze nedostali, aby poslouchal urážlivé řeči svatého Otce a Církve, které tam pronesli Fierlinger, Plojhar a spol. - Ačkoliv sjezd nedosáhl žádaného cíle, chce z něho vlastenecké kněžstvo vytlouci co nejvíce: Jsou organisovány okresní /nikoliv vikariátní/ konference kněžstva s tímto programem:zhodnotit znovu význam mírového sjezdu kněžstva, probrat důležité aktuality -nábor do Svazu čs-sov. přátelství, význam návštěvy presidenta Piecka, rozbor řeči předsedy vlády Zápotockého...Tam vedou t.zv. vlastenečtí generální a kapitulní vikáři klerus. - Mladí se celkem drží statečně. Jsou však též smutné případy mezi světským i řeholním klérem. Vytrvat není lehké! Mezi bohoslovci na vojně se začínají vyskytovat hlasy, které začínají pochybovat o správnosti dosavadní cesty a chtěli by vstoupit do státních generálních seminářů. Nábor nových kandidátů asi nebyl příliš úspěšný. Kněžstvo má získávat kandidáty nematuranty pro jednoroční přípravné kursy pro bohoslovecké studium. Zdá se, že v pražském semináři byla změna spirituála, P.Leb. se prý dostal na Moravu. Existoval také nějakou dobu tajný seminář v Lit. v klášteře Dom. za vedení Otce Hab.; věc vyšla na světlo, dokonce seotomprýmluvilo i ve vládě, a O.Hab. znovu zatčen a uvězněn, snad i někteří bohoslovci, pokud se včas neschovali, - V jáchymovských uranových dolech pracuje i řada kněží služba - mezi přinesla nimi i ndp.opat Opasek, P.Feistl avláda jiní. Jedna německá zprav. zprávu, která dosud nebyla potvrzena,že byla rozpuštěna katolická akce, poněvadž na ní nemá zájem.Zeznemožněno. školaschismatická zmizely kříže, vyučování náboženství velmi ztíženo, někde úplně Kněží je stále citelnější nedostatek, mnozí z trestu přesídleni na novém místě jim komunisté předem udělali uvítání jako vlasteneckým kněžím, aby hned od začátku jim vzali důvěru věrných katolíků, na 600 kněží z řad světského kléru v žaláři neb koncentračních táborech.Všichni kněží, pokud nemají styku se svým řádným biskupem, dostali zcela mimořádné fakulty pro duchovníasprávu. K dvěma odsouzeným kněžím na smrt adp. P.Pařilovi P. Drbolovi přibyl v posledních dnech třetí Jan Bula, administrátor v Rokytnici nad Rokytnou. Byl odsouzen vpopravemým souvislosti s babickou aférou. Ovšem důvody ve skutečnosti jsou zcela jiné; je potvrzeno, že bylo ve skrytu zavražděno více kněží ve vězení neb i venku, pod maskou fingované sebevraždy neb uměle nastrojeného neštěstí.-Doporučujeme všechny do vašeho bratrského mementa uPŘIPRAVUJTE oltáře. UPOZORŇUJEME NAOTCI VÝZVU DUCHOVNÍHO ODBORUV.F. KŘESŤ.AKADEMIE O DĚKOVNÉ ADRESE SVATÉMU PIU XII DUCHOVNÍ DARY! DÍKY! ---------------------------------------------------------------------VINCULUMFolia circularia CleroAPPROBATIONE ČSR in dispersione destinata in 1.BOHEMICA.-Manuscripti instar.-CUM ECCLESIASTICA.-24.11.1951
