Poruchy plodnosti
A. VROZENÉ ANOMÁLIE - vyskytují se poměrně vzácně díky dlouhodobě prováděné selekci na plodnost - nelze je však podceňovat, protože řada z nich je dědičné povahy
Intersexuální stavy = vrozené anomálie charakterizované přítomností tkání a znaků obojího pohlaví
● Hermafroditismus je charakteristický přítomností znaků obojího pohlaví u jednoho jedince - způsobený vlivem jednoduchého recesivního genu v zygotách s geneticky předurčeným ♀ pohlavím - při této anomálii nacházíme u jednoho jedince buď (vaječníky i
▪ pohlavní žlázy obojího pohlaví
varlata) nebo tzv. ovaritestis (orgán s funkcí a tkáněmi obou pohlaví) žlázy pouze
▪ nebo mají hermafroditi pohlavní
jednoho pohlaví, ale vývodné pohlavní cesty nebo jejich část odpovídají pohlaví opačnému - hermafroditi jsou zpravidla neplodní
● Freemartinismus je abnormální vývin pohlavních orgánů ♀, které pocházejí z různopohlavních dvojčat - placentární cévy obou plodů se často propojí ve společnou cévní síť - ♂ gonády začínají svou hormonální produkci dříve než ♀ a díky spojení krevního řečiště obou plodů jsou schopny hormonálně ovlivňovat vývoj samičích pohlavních orgánů → některé části pohlavního ústrojí ♀ vazivových
nevyvinou vůbec, jsou přítomny pouze v podobě
pruhů nebo jsou neprůchozí → často chybí děložní rohy nebo celá děloha a pochva bývá obvykle slepě uzavřena - tato anomálie nemá dědičný charakter a zapříčiňuje absolutní neplodnost
● Syndrom testikulární feminizace je dědičná porucha funkcí receptorů - postihuje jedince geneticky determinované jako ♂ u nichž jsou vyvinuta varlata - je u nich geneticky blokována citlivost buněk na androgeny → během embryonálního vývoje nedochází k diferenciaci vývodných pohlavních cest - vznik defektu je podmíněn recesivním genem přenášeným matkou - zvířata exteriérově odpovídají ♀ stejně jako jejich vnější pohlavní ústrojí - pochva končí slepě a dál pokračuje jen vazivový pás → k varlatům
se dělí na dva pruhy směřující
- postižená zvířata jsou neplodná
Vývojové anomálie gonád = nejčastěji nedostatečný vývoj zárodečného epitelu ● Hypoplazie ovarií = typická nedostatečným vývojem vaječníků, především zárodečného epitelu - jedná se o dědičnou vývojovou vadu způsobenou genem vázaným na genetický základ pro bílou barvu těla - takto postižený bývá pouze jeden vaječník (v 87% případů levý) o
při částečné hypoplazii je vaječník menší, folikuly vykazují snížený počet a jejich vývoj bývá zpomalený
o
při úplné hypoplazii: ▪ jsou vaječníky malé, úzké, tuhé a zcela chybí folikuly
sekrece
▪ vývodné pohlavní cesty jsou založeny normálně, ale vlivem snížené estrogenů během růstu a dospívání jedince jsou jednotlivé orgány malé ▪ nevýrazné jsou i sekundární pohlavní znaky (úzká pánev, malá vulva, nevyvinutá mléčná žláza), nebo mají zvířata vzhled kastrátů (volů) ▪ zevně se neobjevují příznaky říje
o
při jednostranné hypoplazii je diagnostika obtížná: ▪ příznaky říje se sice objevují, ale se sníženou intenzitou a ♀ musejí být vícekrát inseminovány, aby zabřezly
je
▪ u jalovic je potřeba rozpoznat hypoplazii od opožděného pohlavního dospívání, které často způsobeno nízkou úrovní výživy nebo karencí některých živin
- postižená zvířata by měla být z chovu vyřazována
● Aplazie ovarií je vzácná anomálie, kdy vaječník není vůbec vyvinut
● Duplicita nebo rozštěpení ovarií se vyskytuje velmi vzácně - parenchym ovaria je umístěn na více místech v závěsném vazu, ale jeho funkce je zachována
Vývojové anomálie vývodných pohlavních cest ● Nemoc bílých jalovic je dědičně podmíněný defekt vyskytující se především u bílých jedinců plemene Shorthorn, výjimečně se může vyskytnout i u našeho červenostrakatého skotu - během embryonálního vývoje je geneticky tlumena diferenciace a vývoj pohlavních cest - anomálie se mohou na pohlavních cestách vyskytnout v různém rozsahu:
hypertrofovaný, zúžený až neperforovaný hymenální prstenec může vést ke znemožnění inseminace a bolestivosti až krvácení při páření
jednostranné postižení pohlavních cest např. jednorohá děloha nemusí nutně vést k nemožnosti zabřeznutí
těžké malformace pochvy, krčku děložního a dělohy
- orgány mohou existovat pouze v podobě vazivových pruhů, pokud jsou luminizované → lumen vyplněn žlutým až červeným sekretem děložních žlázek, který se resorpcí vody mění v hnědou kašovitou hmotu → děložní rohy s nahromaděným sekretem mohou imitovat stav březosti
ovariální činnost a cykličnost je zachována
- při lehčích formách nemoci bílých jalovic může plemenice zabřeznout, je však žádoucí takto postižená zvířata z plemenitby vyřazovat (dědičný defekt) - kromě výše uvedených defektů se mohou vyskytnout i další vývojové anomálie postihující různé části pohlavního aparátu ♀ - projevují se nepřítomností, srůsty či neprůchodnosti některých částí pohlavního ústrojí
B. ZÍSKANÉ ANOMÁLIE - získané abnormality se objevují především u starších zvířat Příčiny: ▪ poranění ▪ chronické zánětlivé procesy ▪ funkční poruchy a bujení tkání (novotvary)
● Hydrometra se vyskytuje hlavně u starších zvířat - jedná se o nahromadění sekretu děložních žlázek v dutině dělohy - často přechází v pyometru - postižená zvířata se z chovu vyřazují
● Pneumometra se vyskytuje u starých krav s nedostatečným uzavřením stydké štěrbiny a s pochvou naplněnou vzduchem - děloha je atypicky uložená, zvětšená a plní se vzduchem - její stěna je ochablá a výrazně ztenčená - postižená zvířata se vyřazují z chovu
● Urovagina je stav, který vyskytuje u starších zvířat nebo u krav po těžkých porodech - vaginální stěna a její fixační aparát je ochablý, poševní dno je propadlé → hromadí se moč - zvířata lze výjimečně inseminovat 1 - 2 hodiny po výplachu 0,5% roztokem uhličitanu sodného
Pneumovagina je stav, kdy se v pochvě hromadí vzduch - častá příčina následných zánětů - léčba je možná pouze chirurgickým zákrokem
● Neuzavření stydké štěrbiny vzniká často po těžkých porodech - výkaly znečišťují pochvu → častá příčina zánětů - ošetření je možné plastickou korekcí deformovaných stydkých pysků Funkční poruchy
●Tichá říje = říje, při které dozrávají folikuly a dochází k ovulaci, ale zvíře nevykazuje zevní příznaky říje - pohlavní cyklus funguje, ale je obtížné zjištění říje → zvířata zůstávají nepřipuštěna - tichá říje se vyskytuje poměrně často u vysokoužitkových dojnic v prvních měsících po porodu - v dalších měsících po porodu se říje projevuje obvyklými příznaky - příčiny tiché říje jsou jednak genetické + nedostatky v technice chovu skotu → následkem je nevyrovnaná produkce hormonů v organismu → nedosahuje-li hladina estrogenů potřebné úrovně → příznaky říje se neobjeví Vnější příčiny tichých říjí: ▪ trvalé ustájení s nedostatkem pohybu
▪ nedostatečná výživa ▪ vysoká mléčná produkce ▪ nepříznivé klimatické podmínky ▪ nedostatky v hygieně ustájení skotu
● Acyklie – dystrofie vaječníků = stav, při kterém jsou výrazně zmenšené vaječníky s úbytkem zárodečného epitelu → na vaječnících neprobíhají cyklické změny, nezrají folikuly, nedochází k ovulaci ani tvorbě žlutého tělíska - příčinou vzniku této poruchy je narušení hypotalamo-hypofyzární osy a nedostatečná produkce FSH a LH - tato anomálie se objevuje při podvýživě (hladová sterilita) nebo naopak při překrmování (sterilita z nadbytku) - ke vzniku acyklie může přispět i dlouhodobé zkrmování zdravotně závadných krmiv
Léčba: ▪ kontrola a úprava krmné dávky ▪ při nedostatku minerálních látek a stopových prvků se podávají minerální směsi a doporučuje se přidávat i vitamíny A, D, E ▪ velmi účinné je vyhnání zvířat na pastvu či do výběhů a zlepšení zoohygienických podmínek ustájení ▪ zlepšení stavu může přinést i přítomnost plemeníka ▪ k obnově ovariální funkce napomáhají i masáže dělohy a vaječníků
Syndrom ovariálních cyst (SOC) - nejzávažnější funkční porucha plodnosti u skotu - příčinou je narušení hypotalamo-hypofyzární osy → dochází ke změně poměru FSH a LH v neprospěch LH - generativní a endokrinní funkce vaječníků je narušena → nastává dočasná až trvalá neplodnost - jako ovariální cysta je označován kulovitý fluktuující útvar o průměru nejméně 2 - 2,5 cm, vyplněný tekutinou, zůstávající na vaječníku 10 a více dnů, bez současné přítomnosti CL - syndrom se podílí na celkové neplodnosti mléčného skotu 10-20% a jednou za život je jím postiženo 10 - 40% krav - vyšší výskyt SOC je u vysokoužitkových dojnic v období 15. - 45. dne po porodu a souvisí s prvním poporodním dozráním folikulu a mohutným nástupem laktace - u jalovic se SOC vyskytuje ojediněle, stejně jako u masných krav - výskyt SOC je geneticky predisponován vysokým koeficientem heritability (0,43) a prokázalo se, že na přenosu těchto poruch se podílejí i plemeníci se sklonem k poruchám libida - z vnějších faktorů se uplatňují především nedostatky ve výživě
Podle stupně nedostatku LH vznikají různé typy ovariálních poruch:
Při malém nedostatku LH se ještě nevytvářejí cysty → dochází k perzistenci folikulů s opožděnou ovulací a následnou tvorbou žlutého tělíska
Při výraznějším nedostatku LH již k ovulaci nedochází, folikul luteinizuje a může se vytvořit luteální cysta doprovázená zvýšením hladiny progesteronu
Při velkém nedostatku LH vzniká nejtěžší forma SOC, tzv. folikulární cysty
● Luteální cysty s výrazným lemem luteální tkáně mohou přispívat k výrazné produkci progesteronu → blokovat pohlavní cyklus - po určité době dojde k regresi cyst, stejně jako u žlutého tělíska - tato doba však může být delší než 1 pohlavní cyklus
▶ Folikulární cysty jsou příčinou dlouhodobé produkce estrogenů → simulují hormonální stav během říje → plemenice často vykazují vnější příznaky říje, které však přetrvávají delší dobu
Léčbu lze rozdělit na dvě skupiny metod: a) Mechanické odstranění cyst (cystotripsie) = vymáčknutí cysty tlakem na její stěnu při rektální palpaci
b) Hormonální metody – v současnosti nejužívanější metoda likvidace cyst (popř. kombinace metod mechanických a hormonálních)
● k odstranění folikulárních (př. Supergestran,
cyst
se
nejčastěji
používají
preparáty
na
bázi
GnRH
Derigestran) → podněcují produkci LH v hypofýze =▶ i ovulaci - vzniklé CL produkuje progesteron, pohlavní cyklus se normalizuje a následná říje se dostavuje do 20 dnů po aplikaci GnRH ● možná je i aplikace progesteronu ve formě vaginálních spirál, které se zavádějí do pochvy na dobu 12 dnů → implantovaný progesteron nahrazuje funkci CL - 2 - 3 dny po vyjmutí spirály nastupuje říje, kterou je vhodné vynechat a inseminovat až v další indukované či spontánní říji ●dalším postupem je aplikace humánního choriového gonadotropinu HCG, který má silný luteinizační účinek na stěnu cysty → zvyšuje se hladina progesteronu v krvi (4. - 11. den po aplikaci) → simuluje se stav přítomnosti žlutého tělíska - při poklesu hladiny progesteronu kolem 20. dne po aplikaci se dostavuje spontánní říje a ovulace
- v případě luteálních cyst je doporučováno používání prostaglandinů (preparátů typu Oestrophan) → mají výrazný luteolytický účinek → 3 - 4 dny po jejich aplikaci dochází k rozpadu žlutého tělíska a následné říji - pro zpřesnění doby inseminace lze 3 dny po Oestrophanu aplikovat GnRH pro podporu ovulace a inseminovat tentýž den
Perzistentní žluté tělísko = funkční anomálie spočívající v přetrvávání CL na ovariu po dobu delší než 1 cyklus, aniž by bylo zvíře březí → činnost CL je zachována: ▪ brání růstu a zrání folikulů ▪ blokuje průběh pohlavního cyklu =▶ kratší či delší neplodnost
- kráva je delší dobu bez říje (není březí) a na ovariu je palpačně zjištěno CL - tento jev bývá vázán na patologický obsah v děloze nebo na embryonální odúmrť
Na vznik perzistentního CL může mít vliv vnější prostředí: ▪ výživa (nejčastěji) ▪
ustájení
bez
možnosti
pohybu ▪ hygienické nedostatky ▪
podmínky
nepříznivé
klimatické
▪ rušivé psychické vlivy
- léčba je zaměřena na odstranění CL prostřednictvím PGF2α - říje se dostaví do 3 dnů, říjový hlen je často zkalený → neinseminovat - je vhodné provést ošetření dělohy výplachem
Záněty pohlavního ústrojí - často jsou spojeny s obtížným průběhem porodu Jedná se o záněty: o
Vaječníků
o
Vejcovodů
o
Dělohy
● Vleklý zánět děložní sliznice – objevuje se po porodu - původcem bývá nespecifický komplex mikroorganismů - při rektálním vyšetření bývá zjišťována zvětšená děloha s tužší děložní stěnou a fluktuujícím obsahem - léčba jsou doporučovány výplachy dělohy antibakteriálními a desinfekčními roztoky ● Pyometra - těžká forma endometritidy, vyznačující se nahromaděním hnisu v děloze - onemocnění nejčastěji vzniká z akutní nebo chronické endometritidy po porodu - u krav je častým následkem macerace plodu po trichomonádové infekci - příčinou také bývá odumření plodu po infekci Actinomyces pyogenes nebo smíšenou infekcí E. coli, streptokoky, stafylokoky aj., které vnikly do dělohy jakoukoli cestou - původci vyvolávají hnisavý zánět, prosáknutí endometria, lýzi plodu a hromadění hnisu v děloze - zvířata při tomto onemocnění zpravidla nevykazují příznaky poruchy celkového zdravotního
stavu a není-li děloha příliš naplněna laktace je normální V případě dlouhodobého trvání onemocnění a velkého naplnění dělohy zvíře:
hubne
vypadává srst
dochází k otokům kloubů
popř. jsou metastázy v jiných orgánech a dostavují se příznaky celkové sepse
- obnovení pohlavních funkcí je nejisté - léčba spočívá ve vyprázdnění dělohy a následném ošetření kataru dělohy - po vyprázdnění dělohy je vhodný výplach desinfekčními roztoky ● Zánět děložního krčku ● Zánět pochvy, poševní předsíně a vulvy
Bezpříznaková sterilita - charakteristickým rysem těchto poruch je nezabřezávání, respektive časné přerušení březosti plemenic, které vykazují normální průběh pohlavního cyklu a na pohlavních orgánech nejsou patrné žádné anomálie Bezpříznaková sterilita je když:
Plemenice se již minimálně jednou otelila
Plemenice vykazuje normální pohlavní cyklus
Plemenice byla minimálně 3x inseminována semenem plodného býka
Komplexní vyšetření plemenice neukázalo patologické morfologicko-funkční změny
Podmínky chovu jsou dobré
- výskyt bezpříznakové sterility je zaznamenán u cca 10% zvířat zařazených do reprodukce
Dosavadní poznatky svědčí o dvou formách opakovaného přebíhání: ● Vynechání oplození – jeho příčinou může být: ▪ snížená kvalita ovulovaných vajíček ▪ k oplození vůbec nedojde ▪ zárodek po oplození dále nevyvíjí
● Embryonální mortalita = odumření a zánik oplozených vajíček a embryí v raných stádiích březosti
- v dobrých chovech odumírá z nejrůznějších důvodů až 20% embryí (normální míra EM) - ve stádech s problematickou plodností může EM dosahovat 40 i více % - k embryonální mortalitě dochází nejčastěji do doby vytvoření plodových obalů a jejich spojení s dělohou, tj. v době, kdy je přežití závislé na kvalitě a kvantitě výživných látek v uterinním sekretu a kdy je embryo nejvíce zranitelné Příčiny EM vycházejí: ▪ ze samotného embrya resp. ze vztahu embryo-matka ▪ z vnitřního prostředí matky ▪ z existenčních podmínek, které matku ovlivňují - léčba není možná, ale snižování procenta výskytu EM je možné preventivně → hlavně zajištění optimálního životního prostředí zvířat (welfare)
6.1.2 Vnější činitelé o
prostředí
o
výživa a krmení - úroveň výživy
o
podmínky ustájení
o
hygiena prostředí
o
technika chovu
o
užitkovost
o
zdravotní stav
o
vliv ročního období na zabřezávání
o
organizace a evidence zootechnické práce
Podmínkou vyhovující reprodukce je:
dobrý zdravotní stav a chovná kondice zvířete - zvláště v období rozdojování dojnice po otelení, kdy množství přijatých živin v krmné dávce nestačí na produkci mléka → dochází k úbytku živé hmotnosti krav
plnohodnotná krmná dávka s vyváženým poměrem energetické složky a stravitelných N-látek je dalším důležitým faktorem ovlivňujícím plodnost - nedostatek energetické složky v krmné dávce snižuje u dojnic zabřezávání - důležité je i zastoupení minerálních látek, vitamínů (A, D, E) a stopových prvků (jód, mangan, zinek, fluor, měď, atd.)
- nedostatečná výživa plemenic se projevuje: ▪ nedostatečnými a tichými říjemi ▪ prodloužením doby involuce dělohy po porodu ▪ embryonální mortalitou - od úrovně výživy je odvislá i intenzita odchovu jalovic → určuje vhodný věk jalovice při zapouštění
péče chovatele o chovné plemenice bývá jedním z rozhodujících faktorů úspěšného chovu - při inseminaci je zabřeznutí ♀ odvislé od nahlášení říjících se ♀ k inseminaci - pravidelné sledování a vyhledávání říje je prvním předpokladem pro dosažení žádoucí natality ve stádě
podnebí a roční období ovlivňuje reprodukci především druhotně prostřednictvím kolísající výživy během roku - vysoké teploty působí na zabřezávání negativně
6.2 ANALÝZA PŘÍČIN ZHORŠENÉ PLODNOSTI - v každém chovu je nezbytné průběžně vyhodnocovat výsledky užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu stáda Je vhodné sledovat především tyto parametry: ⇨ Produkce
Dojivost
Obsah složek (tuk, bílkovina, laktóza)
Obsah somatických buněk
Močovina v mléce
Přírůstky nebo nárůst výšky v kříži u telat a jalovic
Počet úhynů a nutných porážek, jejich příčina
% procento zadržených lůžek
Ostatní poporodní komplikace
Kondice krav v jednotlivých fázích laktace
Komplikace s končetinami – kulhání
⇨ Zdraví
Metabolické testy, pH moči, stolice, rozbor bachorové tekutiny, nálezy z jatek a úhynů
⇨ Reprodukce
Rozdělení stáda → % březích krav → % zapuštěných a nevyšetřených krav → % nepřipuštěných do 60. dne po otelení → % nepřipuštěných nad 60 dní po otelení
Probíhá analýza nepřipuštěných nad 60 dní po porodu
% březích po 1. inseminaci a po všech inseminacích u krav a jalovic
Servis perioda, interval
Embryonální mortalita
Pravidelnost cyklů u krav a jalovic
Analýza poruch (necyklující zvířata, cysty, endometritidy…)
Další doplňková vyšetření (krystalizace poševního hlenu, spermicidita hlenu, atd.)
