PORTFOLIO POBYTOVÉ A ODLEHČOVACÍ CENTRUM PRO OSOBY S PARKINSONOVOU CHOROBOU - ÚVOZ
Diplomní projekt I Bc. Pavla Zvěřinová I FA ČVUT LS 2014/2015 I ateliér Šestáková
VEDOUCÍ PROJEKTU prof. Ing. arch. Irena Šestáková I KONZULTANTI Ing. arch. Pavel Lupač, Ing. arch. Ondřej Dvořák, Ph.D., Ing. arch. Jan Tomandl I
OBSAH
PŘEDMLUVA
1 OBSAH 2 PŘEDMLUVA 3 ZADÁNÍ, PROHLÁĚNÍ DIPLOMANTA 4 ANALÝZY - částečně převzaty z diplomního semináře a samostatně upraveny 5 NÁVRH 6 REFLEXE 7 ZDROJE
Samotné diplomové práci předcházel diplomový seminář pod vedením prof. Ing. arch. Ireny Šestákové, který jsem absolvovala v zimním semestru 2014/15. Během semináře jsem získala mnoho informací o samotné problematice Parkinsonovi choroby a také o samotné lokalitě. Na počátku této práce přikládám některé údaje, jako jsou limity úemí z územního plánu, mapové podklady, ..., které jsem čerpala z výsledného portfolia diplomního semináře. Po řadě analýz, které toto portfolio obsahuje následuje část návrhu - půdorysy, řezy, pohledy, vizualizace. V poslední části se ohlížím zpět za svým návrhem a nabízím postřehy, které z uplynulého semestru mám.
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Bc. Pavla Zvěřinová AR 2014/2015, LS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: POBYTOVÉ A ODLEHČOVACÍ CENTRUM PRO OSOBY S PARKINSONOVOU CHOROBOU PARKINSON`S DESEASE RESPITE CARE CENTRE JAZYK PRÁCE: ČESKÝ
Vedoucí práce:
PROF. ING. ARCH. IRENA ŠESTÁKOVÁ
Oponent práce:
ING. ARCH. ŠÁRKA VOŘÍŠKOVÁ
Klíčová slova (česká):
Parkinsonova choroba, rehabilitace, centrum, Úvoz
Anotace (česká):
Tématem diplomové práce je návrh pobytového a odlehčovacího centra pro osoby trpící Parkinsonovu chorobou. Centrum poskytuje krátkodobé ubytování, zdravotní péči a služby související s rehabilitací Parkinsoniků. Nová budova je co nejcitlivěji začleněna do svažitého terénu a reaguje na vyjímečnost okolí. Stavba je umístěna do historické části Prahy a vytváří nové pohledy do okolí.
Anotace (anglická):
Ústav: NAUKY O BUDOVÁCH
The theme of my diploma thesis is a project of Parkinson´s deseas respite care centre. The centre provides short-term accommodation, health care and rehabilitation services related to Parkinson's . The new building is sensitively incorporated into the sloping terrain and reacts to the unique area. The building is located in the historical part of Prague and create new views of the surroundings.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne
podpis autora
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
ZADÁNÍ
ZADÁNÍ - POZEMEK Tématem mé diplomové práce je návrh pohybového a relaxačního centra pro osoby trpící Parkinsonovou chorobou na Malé Straně v Praze, konkrétně v ulici Úvoz. Pozemek, který jsme dostali zadáním, leží ve svažitém terénu a jeho celkové převýšení je kolem 20 metrů. Jeho plocha je zhruba 105 000 m2. Jeho jedinečný tvar, “zub” na konci řady budov v ulici, zalomený rozsáhlou plochou rozprostírající se až k budovám nemocnice milosrd. sester sv. Karla Boromejského, nahrává jedinečnému návrhu řešení. Areál nemocnice je důležité zařadit do návrhu, aby vzniklo určité propojení a podpoření obou funkcí, které se navzájem podporují. Je orientovaný především k jihu, kam se otevírají jeho terasy. V minulosti byl součástí strahovských zahrad - vinic. Jeho plocha je v zastavitelném území, což je patrné z daných limit územního plánu Prahy. Zástavba v ulici Úvoz je zhruba o 5. NP a 1. PP. Sousední budova z východu má 3. NP a 1. PP.
ŘEZ A-A´
A´ A
ZADÁNÍ POZEMEK
PARKINSONOVA CHOROBA
PARKINSONOVA CHOROBA - PŘÍZNAKY
FÁZE NEMOCI
BEZPEČNÝ POHYB
Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní onemocnění. Tato nemoc je chronická, pomalu se rozvíjející onemocnění, které nelze vyléčit. Řadí se do skupiny nemocí charakteristické motorickými systémovými poruchami. Léčit ji však lze, je možné potlačit nebo omezit příznaky nemoci, a to dlouhodobě.
První příznaky jsou nejprve necharakteristické. Řadí se mezi ně bolesti ramen a zad, pocity tíže končetin, poruchy spánku, tichost, zácpa, deprese, snížená sexuální výkonnost atd.
Parkinsonova choroba je nemoc s pomalým vývojem. Nemocný prochází 4 vývojovými fázemi:
- hlavní pohybová trasa bez překážek, dostatečně široká a jednoduchá - prostor bez nadbytečného nábytku - nábytek na místě lehce dosažitelném a nepletoucím se do cesty - dobře osvětlený prostor - pro bezpečnější pohyb umístění madel, úchytů (i v podobě stabilního a pevného nábytku) - sedací nábytek, pohodlné usazení a snadné vstávání, s podporou při vstávání - schodiště opatřené protiskluzovými pásky, barevně a zábradlím,.. - bezprahové řešení přechodů z místností - jednolitá, protiskluzová podlaha - koupelna v blízkosti pokoje - dostatek prostoru mezi jednotlivými kusy nábytku - polohovací postel s držadlem pro zvednutí - vyhovující pomůcky pro každodenní úkony - světlo ovládané dotekem, zvukem či jednoduchým snadno dosažitelným vypínačem - prostor přizpůsobený i pro pohyb vozíčkáře
Vznik nemoci Není zapříčiněn životním stylem, druhem prácě či stravou. Průběh nemoci lze často zpomlit a udržovat v daném stádiu s minimálními obtížemi řadu let. Průběh a míra obtíží je závislá jak na léčbě, tak na psychickém stavu pacienta. Je zapříčiněn nadměrným odumíráním buněk tvořících dopamin v části středního mozku zvané substantia nigra, která je součástí bazálních ganglií. Dopamin je látka potřebná k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Chybějící látka narušuje správnou regulaci činnosti bazálních ganglií. Parkinsonova nemoc se projeví, chybí-li cca 70% těchto buněk.
- třes (tremor), - svalová ztuhlost (rigidita), - celková zpomalenost pohybů (bradykineze), - poruchy stoje a chůze - a jiné... HYBNÉ OBTÍŽE Třes (tremor)
Bývá nejcharakterističtější, nejčastější a pro laiky nejznámější obtíží pacientů s PN. Typický “parkinsonský” třes se objevuje hlavně na končetinách, hlava je postižena málokdy. Je převážně klidového charakteru. Začíná obvykle na prstech horních končetin, a to většinou nesymetricky. Postupně se rozšiřuje i na stejnostrannou dolní končetinu. Frekvence třesu je obvykle malá, asi 4 až 6 kmitů za sekundu.
Svalová ztuhlost (rigidita)
DRŽENÍ TĚLA
ŠPATNÁ JEMNÁ MOTORIKA
KLIDOVÝ TŘES TIKY
NESROZUMITELNOST
SVALOVÁ ZTUHLOST
Příčiny nemoci Dnes stále není známo, co je vlastně příčinou Parkinsonovy nemoci. Jedna z možností ukazuje na genetické predispozice, které v kombinaci s vnějšími vlivy prostředí můžou negativně působit na lidský organizmus. Na vznik Parkinsonovy nemoci byl prokázán přímý vliv užívání heroinu a jiných toxických látek. Dalším prokazatelným vlivem se jeví virová mozková infekce či opakované zhmoždění hlavy. Jiné faktory nejsou zcela vědecky podložené.
Tyto příznaky však doprovází i různá jiná onemocnění, proto je nepovažujeme za příliš specifické. Teprve za řadu měsíců či dokonce let se objevují čtyři typické a základní příčiny nemoci:
Projevuje se zvýšením normálního svalového napětí, které je potřebné k pohybu a udržení vzpřímeného postoje. Ztuhlý sval klade odpor jekémukoliv pohybu. Znesnadňuje normální hybnost a je často příčinou zmíněné bolesti ramenou, zad atd. Svalová ztuhlost však není zcela specifická (stejně jako třes) jen pro Parkinsonovu chorobu.
Zpomalenost pohybů (bradykineze)
Projevuje se ztrátou či snížením schopností především začít pohyb. Celá spontánnost pohybů je zpomalená, nevýrazná. Tzv. automatické pohyby jsou také omezeny nebo sníženy např. výkyvy horními končetinami při chůzi. Projevuje se i na chudé mimice obličeje (řídké mrkání, tichá a monotónní řeč atd.) Dochází i k přerušení pohybu, kdy např. při chůzi nemocní “ztuhnou” (freezing) a nejsou schopni pohybu ani tam, ani zpět.
Porucha stoje a chůze
Charakteristické je zejména sehnuté držení trupu, šíje a pokrčení končetin. U pokročilejší fáze je typická chůze o drobných, šouravých krůčcích s nejistými, pomalými otočkami, kdy často dochází k poruše rovnováhy. Zajímavé je, že chůze po schodech, nahoru a dolů nečinní pacientům obvykle tlik potíží jako chůze po rovině.
1. FÁZE Zahrnuje první příznaky, zjištění a oznámení diagnózy a první roky s nemocí. Je to adaptační fáze, která je velmi intenzivní z emočního hlediska. Zánik buněk začíná dlouho před tím, než se objeví první typické motorické příznaky nemoci. Nemocný si začíná uvědomovat, že je více unavený, pracovní výkon se snížuje, je zpomalený, pokud dostane i třeba chřipku, dlouho trvá, než se z ní vyléčí. Také může nemocného začít bolet rameno nebo ruka a má v nich pocit tuhnutí, popř. se mu špatně chodí nebo nohou zakopává či ji má ztuhlejší. Může se projevit nemotornost rukou, nejdou zapnout knoflíky nebo má potíže s psaním. 2. FÁZE Připomíná klid po bouři. Život se díky léčbě vrací do dřívějších kolejí. Léky zmírnily příznaky, nemocný si zvykl na fakt, že trpí Parkinsonovu chorobou. Je to fáze vyrovnanosti. Postupně tuto skutečnost oznámí známým, přátelům a v zaměstnání. Běžný život nemusí být omezen, aktivity také ne, ani pracovní činnost. 3. FÁZE Začínají se objevovat fluktuace hybnosti (výkyvy v pohybech) a zvraty ve stavech nemocného. Dochází též k výkyvům účinků léků. Fluktuace jsou charakterizovány střídáním stavů hybnosti. Do této doby bylo možné nemoc zahrnout do života a vyrovnat se s ní. Nyní získává nemoc navrch a výkyvy v pohybech komplikují každodenní život. 4. FÁZE Fáze útoku – nemoc zabírá veškeré místo. Nastupují poruchy, které mají značný vliv na každodenní život nemocného a jeho okolí. Závislost nemocného na vnější pomoci roste. Tyto fáze probíhají u každého nemocného trochu jinak, v jiných časových úsecích a příznaky mohou být různě zkombinovány. LÉČBA Rehabilitační léčba Pravidelná pohybová léčba u nemocných je stejně důležitá jako pravidelné podávání léků. Rehabilitační léčba obsahuje celou řadu cviků, které je nutné procvičovat. Patří mezi ně např. otáčení na bok, sed na lůžku, vstávání z lůžka, zpomalení nebo zastavení při chůzi, sed na židli aj. Nemělo by se zapomínat také na procvičování svalů v obličeji, cvičení hlavy a krční páteře. Rodina Motivace, podpora soběstačnosti, přizpůsobení denního režimu možnostem pacienta, předcvičování, dopřání dostatku času k provedení určité činnosti,..
ANALÝZY PARKINSONOVA CHOROBA
PlÁN VYUŽITÍ PLOCH 1
ÚSES 2
PAMÁTKOVÁ OCHRANA
1 VEŘEJÉ VYBAVENÍ
4 ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ
2 OCHRANNÁ ZÓNA NADREGION. BIOKORIDORU
4 NEZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ
2 CELOMĚSTSKÝ SYSTÉM ZELENĚ
5 VŠEOBECNĚ OBYTNÉ
3 PMÁTKOVÁ REZERVACE
5 ÚSES
3
4 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
5 ČLENĚNÍ PLOCH ZELENĚ
7 1. Vojenské mapování 1764-1768
8 3. Vojenské mapování 1877-1880 3
6 ENERGETIKA
ANALÝZY LIMITY DANÉ ÚZEMNÍM PLÁNEM
ANALÝZY STARÉ MAPY 9 2. Vojenské mapování 1836-1852 10
Současná situace
STRUKTURA KRAJINY
MALÁ STRANA ÚVOZ
Prostorovou kompozici zástavby Hlavního města Prahy ovlivnila zejména terénní rozmanitost. Důležitým prvkem je řeka Vltava a její údolní niva. Pro reliéf Prahy je typický nápadné výškové rozdíly - vysoko položenými plošinami a hluboce zaříznutými údolími podél vodních toků. Největší výškové rozpětí na území Prahy tak činí 224 m.
Osídlení na dnešním území Malé Strany je doloženo již od 8. století . Byla založena Přemyslem Otakarem II. na počátku jara roku 1257 (neví se přesně) a je to jakýsi stupeň k Pražskému hradu. Pro Malou Stranu je typická střešní krajina. Už kvůli tomu, že je to naprosté centrum Prahy, je zde velké množství staveb pro náboženské účely, školy, vládní instituce, ambasády a dále obchody, sídla firem, stavby pro stravování, stavby pro ubytování, nemocnice. Zástavba má zde funkci občanské vybavenosti a služeb, která se mísí s bydlením situovaného ve vyšších patrech. Stavby jsou dochovány zejména z renesance a baroka. Významným prvkem jsou zelené plochy jako je Vrtbovská zahrada, Petřín, Kampa, Valdštejnská zahrada,...
Samotný reliéf se dočkal mnoha změn působením člověka. Nejvíce ho ovlivnila zejména těžba. Následná regulace Vltavy umožnila rozsáhlých změnv její nivě.
Ulice Úvoz tedy spadá do historické oblasti Prahy - Malá Strana. Je pokračováním Nerudovy ulice, odkud stoupá do příkrého svahu a končí u Pohořelce. Dříve tudy vedla Královská cesta. Nejstarší název této komunikace byl Strahovská cesta, neboť už na počátku 12. století směřovala ke klášteru, který od roku 1140 budovali na Strahovském vrchu příslušníci řádu premonstrátů. Asi od 14. století je pak užíváno názvu Hluboká cesta. Tento název ulice získala díky morfologii terénu. Úřední název Úvoz platí od roku 1870.
11
12
Úvoz nebo úvozová cesta je označení pro cestu, která se zařezává do terénu. Úvozové cesty obvykle bývají staré cesty a v dnešní době se v Evropě vyskytují už jen nesouvisle. Mohou být kolové, tedy dost široké, aby jimi projel vůz s nákladem, ale existují i tak úzké, kde by projel pouze kůň či jiné tažné zvíře. Zahloubení úvozových cest může být od několika centimetrů až po metry. Zanoření cesty do terénu mohlo poskytovat cestujícím ochranu před nepřízní počasí, ale i ukrytí před lupiči. Některé úvozové cesty byly později zpevněny štěrkem, vydlážděny nebo vyasfaltovány. V mnoha městech a obcích se jejich někdejší existence dochovala v místních názvech. Většina jich však zůstává ukryta v krajině, neboť jsou nevhodné pro silniční provoz. Zde, na Malé Straně, kde se hluboká cesta zařezává do příkrého svahu, se kolem ní v obtížném prostředí uchytila zástavba a dala tak vzniknout ulici Úvoz. Ulice měří asi 460 m. Severní část je lemována řadou historických domů a zhruba v polovině je schodištěm propojena se souběžnou Loretánskou ulicí. Jižní strana Úvozu je z velké části bez zástavby. Poskytuje kouzelný pohled na Petřín a zahrady rozprostírající se na východním svahu Strahova.
13 Rostlá struktura měst. typu
Kompaktní a bloková struktura
Vilová struktura
Rostlá struktura městského typu vychází z přírodních podmínek a středověkého založení, zejména v době renesance a baroka. Rostlá struktura se často prolíná se zástavbou kompaktní. Nejvíce se s ní setkáme v samotném centru Prahy - historickém jádru. Typickým znakem je malebnost ulic, jejich nepravidelnost, nízká zástavba,... Pro kompaktní a blokovou zástavbu, kterou nalezneme na pražských předměstí 19. a 20. století je typická forma uzavřené blokové struktury (Karlín, Vinohrady, Dejvice, Holešovice, Žižkov a další). Ta se liší zejména měřítkem bloku a velikostí vnitřních ploch - dvorů, většinou zelených. Uliční síť je jasně hiearchizována a ctí jasnou kompozici, prostorové osy jsou tak všudypřítomné. Jednotvárnou strukturu bloků tak rozbíjí často jen dominanty městských a kulturních staveb, prostory náměstí a parků. Vznikaly tak typické obytné čtvrti s živými partery domů. Zástavba blokové struktury až na vyjímky respektuje jednotné výškové regulace o výšce 21-23 m. Do stejného období patří i zástavba vilového charakteru, která je otevřená a většinou nízkopodlažní (Hanspaulka, Baba, Ořechovka,Střešovice, ..). kompozičně jsou zde důležité parky a veřejné prostory, které poskytují společnou zeleň, která je tak v kontrastu se soukromou zelení - zahradami. Výše popsané jsou struktury, které v Praze nalezneme nejčastějji. Přidává se k nim ještě například sídlištní zástavba, která je typická svou uniformovaností a typičností. Náš pozemek pro Pobytové a odlehčovací centrum pro osoby s Parkinsonovu chorobou se nachází na Malé Straně, na Úvoze. Spadá tak do kategorie “rostlé sruktury městského typu”. Dá se říct, že je naprostým centrem
ANALÝZY MALÁ STRANA, ÚVOZ
ANALÝZY STRUKTURA, ZÁSTAVBA
PRAŽSKÝ HRAD
Pražský hrad
Hrzánský palác
Nemocnice milosrd. sester sv. Karla Boromejského
Šterneberský a Arcibiskupský palác
klášter kapucínů
Lobkovický palác
Martinický palác
Ministerstvo zahraničních věcí, Černínský p.
Schwarzenberský palác
Toskánský palác
Klášter premonstrátů na Strahově
ANALÝZY VZTAHY K OKOLÍ - DOMINANTY
KLÁŠTER PREMONSTRÁTŮ NA STRAHOVÉ
NEMOCNICE MILOSRDN. SESTER SV. KARLA BOROMEJSKÉHO
SCHWARZENBERSKÝ PALÁC
ANALÝZY VZTAHY K OKOLÍ - DOMINANTY
Černínská zahrada je využívána pro účely Ministerstva zahraničí ČR. Spolu s Černínským palácem je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky. V r. 1693 se začala budovat zahrada podle plánů arch. Francesca Carattiho. Budování dokončil roku 1723 až vnuk zakladatele, hrabě František Josef Černín z Chudenic. Na budování zahrady se podílel i architekt Domenico Egidio Rossi, později František Maxmilian Kaňka, kterému se připisuje autorství letohrádku v zahradě. Zahrada byla značně zdevastována v letech 1741–1742 a 1757 při obléhání Prusy. V r. 1929 proběhla opět podle plánu arch. Otokara Fierlingera. Architekt D. E. Rossi navrhl v roce 1692 v plánu zahrady dvě fontány. Až na dva drobné lasturovité prvky je
Hradčanské náměstí je hlavní náměstí Hradčan, které z východní strany navazuje na 1. hradní nádvoří a západní vstupní bránu a západní průčelí Pražského hradu . Na jihu náměstí stojí kostel sv. Benedikta spolu s klášterem karmelitek čp. 184, dále renesanční Schwarzenberský palác. Ve středu náměstí stojí morový sloup Panny Marie, dílo Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Na náměstí stojí i významná technická památka, litinový kandelábr plynového osvětlení, vyrobený v roce 1867. V sousedství je pomník T. G. Masaryka. Socha prvního československého prezidenta stojící na vysokém podstavci je vysoká 3 m.
fontána zcela bez ozdob.
Čtvrté nádvoří Pražského hradu je zahrada Na Baště. Je situováno v západní části hradního areálu. Od ostatních hradních nádvoří se zřetelně liší. Leží na vedlejších komunikacích – není součástí slavnostní vstupu, netvoří rovnou plochu, je doplněno zelení a vlastně se nejedná o klasické nádvoří. Dnešní podoba s rysy japonské zahrady vychází z návrhu Josofa Plečnika. Střední část pod rampou ke Španělskému sálu zaujímá trávník se stromy, nášlapnými kameny a především pergolou krytými zbytky středověké bašty, která dala zahradě jméno. Pochozí plochy jsou vysypány bílým štěrkem, do kterého jsou zakomponovány pravidelně osázené střižené stromy.
ZAHRADA NA BAŠTĚ
ČERNÍNSKÁ ZAHRADA
HRADČANSKÉ NÁMĚSTÍ
VELKÁ STRAHOVSKÁ ZAHRADA
Komplex zahrad vrchu Petřína je volný název pro zahrady na vrcholu a svazích vrchu Petřína mezi Malou Stranou a Strahovem. Pod tento název je zahrnována Velká strahovská zahrada, Lobkovická zahrada, park u rozhledny na Petříně, Růžový sad, Seminářská zahrada, zahrada Nebozízek a zahrada vily Kinských. Původně byly na místě dnešních zahrad vinice, později ovocné sady obklopené lesními partiemi, jejichž ráz se v redukované formě udržuje dodnes. Během 19. století se některé ze zahrad změnily či zakládaly v duchu anglického krajinářského parku. Park je veřejně přístupný, je využíván především k promenádním procházkám. Zelené svahy Petřína jsou významnou terénní dominantou Prahy.
zahrada Na baště
Černínská zahrada
Hradčanské náměstí
Velká strahovská zahrada
ANALÝZY VZTAHY K OKOLÍ - ZELEŇ
ANALÝZY VZTAHY K OKOLÍ - ZELEŇ
- rehabilitační část - svažitý pozemek je rozdělen do tří úrovní, které jsou terasovitě uspořádány - pobytová část - budova orientovaná tak, aby dominantně ukončovala řadu domů - schody zpřístupňující svažitý pozemek
- rehabilitační část -spojení teras s budovou, která propojuje všechny provozy - pobytová část - nezměněna - ponechání schodiště ve východní části pozemku
- rehabilitační část - umístění pultové střechy na propojovací budovu - pobytová část - umístění pultové střechy, výškově upraveno
- rehabilitační část - posunutí propojovací budovy na východ a vznik atria - pobytová část - nezměněno - schody zpřístupňující areál byly zapuštěny a stávají se součástí budov
FORMULACE VIZE, VARIANTY Tématem mé diplomové práce je návrh pohybového a relaxačního centra pro osoby trpící Parkinsonovou chorobou na Malé Straně v Praze, konkrétně v ulici Úvoz. Hlavní charakteristikou daného pozemku je značná svažitost, díky které jsou zde výjimečné panoramatické pohledy na centrum Prahy. Při mé práci jsem se snažila o zapojení centra do života staré Prahy a o vzájemné reakci novostavby a staré Prahy a jeho zapojení do okolí. Zároveň, aby se zde pacienti cítili bezpečně a ne izolovaně od zdravých pacientů. Samotná lokalita má dobrou dopravní dostupnost jak z jižní strany od Nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského, tak ze severní strany z ulice Úvoz. Práci jsem zpracovávala samostatně v ateliéru. Zpočátku jsem se snažila o nalezení hmoty, která by seděla do dané zástavby a zároveń tvořila příjemné prostředí pro osoby postižené Parkinsonovou chorobu. Díky pečlivé analýze a práci ve variantách, které jsem ověřovala i papírovými modely, jsem se dopracovala k variantě, která se vyznačuje klidovým atriem a vzájemnou reakcí budov vůči sobě.
K řešení, ke kterému jsem se dopracovala, jsem se dostávala postupně. Splnila jsem si pro sebe dané cíle:
ponechání terasovitosti pozemku a jeho podpoření práce s terénem, zapuštění budov tak, aby zbytečně nerušily okolí ukončení uliční řady dominantním prvkem reakce na tento dominantní prvek (orientace) ve svažté části vytvoření atria, které navazuje na okolní zástavbu - inspirace ponechání schodů v pravé části vedoucí k sousedící budově
NÁVRH FORMULACE VIZE, VARIANTY
NÁVRH Pozemek Pro výstvbu pobytového a odlehčovacího centra pro osoby s Parkinsonovou chorobou byl zadán pozemek na Malé Straně v samotném centru Prahy mezi ulicemi Úvoz v na severní straně a Vlašská z jižní strany. Pozemek volně navazuje na Strahovské zahrady a z jihu na Nemocnici milosrdných sester sv. Karla Boromejskéhoa. V současnosti je osázena stromy různého stáří a tvoří tak pokračování již zmiňovaných zahrad. Dalším charakteristickým prvkem je jeho velká svažitost, která na druhou stranu poskytuje krásné výhledy na malebnou Prahu a na Petřín. Tato lokalita má velký potenciál pro stavby takové fuknce, jako je pobytové a odlehčovací centrum. Dostupnost MHD je zajiš´tována ze dvou nejbližších stanic MHD a to přes Úvoz na Pohořelec a dolů k nemocnici na Nemocnci pod Petřínem. Specifiickým prvkem je také jeho tvar. Ten dává podnět k výraznému ukončení ulice a vytvoření dominantnějšího prvku, který upoutává pozornost. Spodní část pozemku je již mnohem širší a láká k použití terénních úprav. Urbanistické řešení V současnosti se na jižní straně nachází poměrně rozsáhlé prkoviště sloužící převážně nemocnici. V návrhu jsem toto parkoviště posunula a změnila jeho orientaci. Také bylo opticky odděleno řadou stromů, která tak samostatně vytváří hranici pro nově vzniklý klidový parčík spojující návrh s nemocnicí. Objemové a provozní řešení
NÁVRH SCHWARZPLAN
Hmoty pobytového a odlehčovacího centra jsou narvženy rozdílně dle funkce. Pobytová část je orientována do ulice a je přístupná především z Úvozu. Navazuje na uliční zástavbu a výrazně ji ukončuje a to především orientací střechy a štítů. Její přízemí je věnováno veřejnosti, která si přes den může vychutnat kávu s jedinečným výhledem. V 1. NP jsem tedy umístila kavárnu, která zároveň slouží jako jídelna pro ubytované hosty, se zázemím. V návrhu je počítáno, že se v budově nebudou jídla vařit, ale pouze popřípadě ohřívat z donáškové služby. Barový pult zároveň slouží jako recepce. V dalších NP jsou umístěny pokoje, v každém patře dva dvoulůžkové a jeden jednolůžkový. V 1. PP je ještě také umístěn jeden dvojlůžkový pokoj společně se sesternou, která je díky prosklení otevřena do chodby, kterou tak prosvětluje a opticky rozšiřuje. Dále tam nalezneme asistovanou koupel. Ve 2. PP je ještě umístěn poslední jednolůžkový pokoj a v prostorech, které nejsou osvětleny denním světlem pak místnosti jako sklad kompenzačních pomůcek a prádla. Ve 3. PP, kterým můžeme vstoupit do prostoru terapeutické zahrady a vyjít směrem k terasám, je umístěna technická místnost a společenská místnost, napříkald pro televizi, společné akce,... Téměř ve všech patrech je umístěn osvětlený prostor, který je propojen s chodbou a utváří místo pro odpočinek a posezení s ostatními pacienty. Také schodiště je zčásti proskleno. Díky dennímu světlu společně s chodbou vytváří prostornější a příjemnější prostředí pro osoby s Parkinsonovu chorobu, které tak nutně potřebují. Na rozdíl od vícepatrové uliční budovy, je rehabilitační část pojednána především jako terénní úprava, ve které je vložena hmota reagující na pobytovou část. Do této vyčnívající trojpodlažní budovy jsou vloženy zdravotnické a rehabilitační funkce. V 1. NP této budovy jsou umístěny tři ordinace - logopeda, neurologa a psychologa, a dále šatny pro vanové koupele a bazén. Šatny se opakují i ve 2. NP, tentokrát ale pro individuální a společný tělocvik, a dále místnosti pro rehabilitační činnosti jako jsou dílna a cvičná kuchyně. A ty dále pokračují i ve 3. NP a to počítačovou a hudební místností. Toto patro je též vstupní, takže je zde umístěna sesterna a její zázemí. V terasách o dvou nadzemních patrech jsou orientovány rehabilitace (tělocvik) a mokré provozy (vanové koupele a bazén). Přízemí v levém křídle je věnováno administrativě (vedení) a z části též veřejnosti (poradny). Výhodou mého konceptu je možnost zabudování určitých provozů do podzemí. A tudíž využití denního světla pro ty prostory, kde je to příjemné. Celý areál se skládá ze dvou funkčně i konstrukčně oddělených hmot. Jejich vzájemný přístup je zjednodušen
Tato část je využita zároveň pro rehabilitace, kde si pacienti mohou nacvičovat pro ně obtížné pohybové aktivity, zejména chůzi. V úrovni terasy, která je vytvořena nad přízemím rehabilitační části, jsou vytvořeny klidové zálivy, které poskytují jedinečný výhled na centrum Prahy, nedaleký Petřín, Strahovský klášter nebo na samotnou nemocnici. V těchto zálivech lze posedět a relaxovat. Ve všech částí, chodbách, koupelnách, pokojích .. by měly být umístěny rozlišovací barevné prvky pro lepší orientaci a dále různé typy madel, pro usnadnění pohybu pro pacienty. Hmoty spolu nvzájem tvoří jakýsi blok, který poskytuje soukromí pro pacienty při jejich procedurách a zároveň nvazauje na zástavbu, která se v dané lokalitě nachází. Areál je zpřístupněn několika schodišti, které též reagují na současné schody ve východní části a také na plno schodišť roztroušených po celé Malé Straně, které propojují jednotlivé ulice ve svažitém terénu. Schody, které vedou podél pobytové budovy zpřístupňují celý areál i z Úvozu zjednodušují tak celou cestu pro pacienty. Samotné schody jsou pro osoby s Parkinsonovou chorobou vítané a napomáhají s léčbou. Konstrukční řešení Nosná konstrukce pobytového a odlehčovacího centra je řešená jako stěnový systém ze železobetonu. Stropy jsou tvořeny obousměrně pnutými železobetonovými deskami. Budovy jsou zloženy na pasech. Obvodový plášť je v terénních částech tvořen odvětrávanou fasádou s kamenným obkladem a ve vícepatrových budovách je jednoduše bíle omítnut. Světlé dřevěné skládané okenice jsou důležitým prvkem, který ozvláštńuje fasádu a zároveň slouží jako stínení v horkých dnech. Tento prvek je inspirací z historické zástavby Prahy. Jako střešní krytina byla zvolena plechová střecha světle šedé barvy.
Strenghts
Weaknesses
Opportunities
Threats
výhled na město dostupnost centra velké množství zeleně v okolí orientace na jih blízkost nemocnice historické prostředí
začlenění do společnosti vytvoření kulturního centra
převýšení terénu vzdálenost MHD povrch chodníků (kostky) příliš mnoho lidí v okolí problém se zásobováním
dezorientace v okolí složitost okolí
NÁVRH NÁVRH, SWOT ANALÝZA
+- 0,000 = 256 m.n.m
+- 0,000 = 256 m.n.m
NÁVRH SITUACE, PŮDORYS 1. NP
NÁVRH - POBYTOVÁ ČÁST PŮDORYSY 2. , 3. a 4. NP; 1., 2. a 3. PP - POBYTOVÁ ČÁST
NÁVRH VIZUALIZACE
+- 0,000 = 256 m.n.m
+- 0,000 =256 m.n.m
NÁVRH - REHABILITAČNÍ ČÁST PŮDORYSY 3. NP
NÁVRH - REHABILITAČNÍ ČÁST PŮDORYSY 2. NP
+- 0,000 = 256 m.n.m
NÁVRH - REHABILITČNÍ ČÁST PŮDORYSY 1. NP, 1. PP
NÁVRH VIZUALIZACE
3NP = +6,600
2NP = +3,300
1NP = 0,000
NEMOCNICE MILOSRDNÝCH SESTER SVATÉHO KARLA BOROMEJSKÉHO
4NP = +9,900
CHRÁM SVATÉHO MIKULÁŠE
ÚVOZ
ŠTERNBERSKÝ PALÁC
PRAŽSKÝ HRAD
ÚVOZ
+- O,OOO 1PP = -3,300
2PP = -6,600
3PP = -9,900
1NP = -9,920
2NP = -13,580
1NP = -17,240
1PP = -20,900
NÁVRH ŘEZOPOHLEDY
NÁVRH ARCHITEKTONICKO - KONSTRUKČNÍ DETAIL
NÁVRH VIZUALIZACE
REFLEXE
ZDROJE
Uplynulý semetsr jsem zpracovávala toto zadání s velkou chutí. Zadání je zajímavé a hlavně daná lokalita je pro každého velkou výzvou. Propojení různých funkcí a zasazení je do tak složitého terénu bylo mou hlavní prioritou. Další, co bylo mým cílem, a co se mi myslím zadařilo, je využití svažitého pozemku. Mým řešením je vybudování teras, ve kterých jsou umístěny rehabilitační funkce.
ANALÝZY
limity dané územním plánem - 1,2,,3,4,5,6 - http://mpp.praha.eu/app/map/VykresyUP/ staré mapy - 7,8,9,10 - školní podklady Malá Strana, Úvoz - 11 - https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0CAcQjRw&url=http%3A%2F%2Fwww.fotohistorie.cz%2FPraha%2FPra ha-mesto%2FMala_Strana%2FDefault.aspx&ei=80QlVcnIJMHysgHewIDoDg&bvm=bv.90237346,d.bGg&psig=AFQjCNHn0F5xlQF-6RGzjH2gad0CZDyjyg&ust=1428592224281705 12 vlastní foto struktura, zástavba - 1,2,3 - http://www.geoportalpraha.cz/cs/mapove-aplikace#.VSVW1vmsWSo 13 - http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/UAP2008/2_3_sidelni_struktura_urbanismus.pdf vztahy k okolí, zeleň - 1 - http://i.idnes.cz/12/111/cl6/JB471872_bibb.jpg 8 - https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSsgcQsFlfVqfCkBjIkXTEkhNzK2dxXhhhmp6FTq_k2-adgeoBy 11 - http://www.photo-prague.net/photo/1047/213509de068857a74745867bf83db265.jpg
Dalším cílem bylo také vytvoření koncového domu v ulici, který by na sebe upoutal pozornost, kterou si zaslouží. V počátcích návrhu jsem ubytování umísťovala do části, která je teď rehabilitační, to jest do svahu. S ohlédnutím zpět si myslím, že jsem ji nakonec umístila správně, protože samotná rehabilitační čsát má tak více klidu a stává se relaxační a zároveň ozdravnou zónou. V úvahu také přišlo mnoho variant střech. Zvolila jsem opačnou orientaci štítu, než je obyvklé v ulici Úvoz už jen kvůli tvaru budovy. Tato orientace dává domu zvláštní význam a vytváří tak z domu pohledovou dominantu Úvozu. Navíc ta samá orientace štítu domu ve svahu nechá vzniknout zajímavým průhledům právě ze strany nemocnice. Nově příchozí vidí již při příchodu celý k němu se otevírající areál. Z pohledu ulice velikost areálu není patrná a otevírá se pouze z pohledu od nemocnice.
vztahy k okolí, zeleň - 1 - http://www.praguecityline.cz/wp-content/gallery/prazsky-hrad-zahrady/prazsky-hrad-zahrada-na-baste003.jpg 2 - https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSsgcQsFlfVqfCkBjIkXTEkhNzK2dxXhhhmp6FTq_k2-adgeoBy 3 - http://www.peceoseniory.cz/data/images/479_2.jpg 4 - http://www.prague.eu/file/edee/object/538/1.jpg rešerše - 14 - http://im.foto.mapy.cz/orig/000/065/000065d44_f8f8df 15 - http://www.kazduvdvur.cz/wp-content/gallery/opraveno_03-2014/kazduv_dvur_pokoj9.jpg 16 - DSC_0025_67_640x425.JPG 17 - https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQgmEHsJrJhY-y27cQtzqnP41tqhzrT4CQ5T3ytU_ardCzBIOMO 18 - DSC_0025_67_640x425.JPG 19 - http://www.kadawittfeldarchitektur.de/typo3temp/pics/ab025d98e1.jpg 20 - http://www.kadawittfeldarchitektur.de/typo3temp/pics/fa6753daf6.jpg 21 - http://www.kadawittfeldarchitektur.de/typo3temp/pics/ab025d98e1.jpg
Fasádní řešení hlavní pobytové budovy jsem zvolila jednoduché, které ozvláštňují pouze okenice, které jsem nechala přírodně dřevěné. Po mnoha variantách jsem se rozhodla pro nenápadnost a jednoduchost. Naproti materiál na terasy byl pro mě od počátku jasný a to kamenný obklad. Tento materiál evokuje přírodu a podstatu samotných teras a blízých vinic. Myslím, že samotný návrh by si zasloužil jistě více, než jeden semestr a jsem přesvědčena, že leccos by podlehlo úpravám. I tak si myslím, že jsem navrhla fungující areál, který by zapadl na dané místo...
REFLEXE
ZDROJE POBYTOVÉ A ODLEHČOVACÍ CENTRUM PRO OSOBY S PARKINSONOVOU CHOROBOU, Úvoz I Diplomní projekt I Pavla Zvěřinová I FA ČVUT LS 2014/2015 I ateliér Šestáková
