Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
POROVNÁNÍ VÝNOSNOSTI DRUHÉHO PILÍŘE PENZIJNÍHO SPOŘENÍ S VYBRANÝMI INVESTIČNÍMI PRODUKTY Comparison of pension supplementary insurance and investment products performance Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Dagmar LINNERTOVÁ
Autor: Markéta SEDLÁŘOVÁ
Brno, 2014
Jméno a příjmení Autora:
Markéta Sedlářová
Název bakalářské práce:
Porovnání výnosnosti druhého pilíře s vybranými investičními produkty
penzijního
spoření
Comparison of pension supplementary insurance and investment products performance Katedra:
Financí
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Dagmar Linnertová
Rok obhajoby:
2014
Anotace Cílem bakalářské práce „Porovnání výnosnosti druhého pilíře penzijního spoření s vybranými investičními produkty“ je srovnání výhodnosti spoření ve druhém pilíři a pomocí zvolených investičních instrumentů. V první části je teoreticky vymezen druhý pilíř penzijního spoření a zvolené investiční instrumenty. V druhé části jsou shrnuty výhody a nevýhody zvolených produktů a druhého pilíře. V třetí části je na modelovém případě porovnána výnosnost druhého pilíře a zvolených produktů a závěr obsahuje investiční doporučení. Annotation The goal of the bachelor's thesis is the comparison of pension supplementary insurance and investment products performance. The first part defines the conditions of the pension supplementary insurance and selected investment instruments. The second part concludes the advantages and disadvantages of the selected products and the pension insurance. The third part compares the performance of the pension insurance with the selected products and the conclusion contains an investment recommendation. Klíčová slova Investování, druhý pilíř, podílový fond, zlato.
Keywords Investments, pension supplementary insurance, mutual fund, gold.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Porovnání výnosnosti druhého pilíře penzijního spoření s vybranými investičními produkty vypracovala samostatně pod vedením Ing. Dagmary Linnertové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 24. dubna 2014 vlastnoruční podpis autora
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Druhý pilíř penzijního spoření ............................................................................................ 7 1.1 Poskytovatelé druhého pilíře ...................................................................................... 7 1.2 Poplatky ...................................................................................................................... 8 1.3 Úplata .......................................................................................................................... 9 1.4 Způsoby vyplácení .................................................................................................... 11 1.5 Dědictví..................................................................................................................... 12 1.6 Strategie .................................................................................................................... 12 1.6.1 Důchodový fond státních dluhopisů ................................................................. 13 1.6.2 Konzervativní důchodový fond ........................................................................ 14 1.6.3 Vyvážený důchodový fond ............................................................................... 14 1.6.4 Dynamický důchodový fond............................................................................. 14 1.7 Výnosy fondů............................................................................................................ 15 1.8 Riziko ........................................................................................................................ 16 2 Podílové fondy .................................................................................................................. 18 2.1 Druhy fondů podle emise podílových listů ............................................................... 18 2.2 Druhy fondů podle právní úpravy............................................................................. 19 2.3 Způsoby správy portfolia .......................................................................................... 21 2.4 Riziko ........................................................................................................................ 21 3 U.S. Pioneer Fund – CZK-Hedged ................................................................................... 24 3.1 Způsob investování ................................................................................................... 24 3.2 Poplatky .................................................................................................................... 24 3.3 Výnosnost ................................................................................................................. 27 3.4 Riziko ........................................................................................................................ 28 4 Investiční zlato .................................................................................................................. 29 4.1 Historický vývoj tržní ceny zlata .............................................................................. 30 5 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů investice ....................................................... 34 5.1 Investiční společnosti................................................................................................ 34 5.1.1 Výhody ............................................................................................................. 34 5.1.2 Nevýhody .......................................................................................................... 34 5.2 Investiční zlato .......................................................................................................... 35 5.2.1 Výhody ............................................................................................................. 35 5.2.2 Nevýhody .......................................................................................................... 35 5.3 Druhý pilíř důchodového spoření ............................................................................. 36 5.3.1 Výhody ............................................................................................................. 36 5.3.2 Nevýhody .......................................................................................................... 36 6 Porovnání výnosnosti na modelovém příkladu................................................................. 37 6.1 Výpočet výnosnosti investice do podílového fondu ................................................. 38 6.1.1 Poplatky ............................................................................................................ 38 6.1.2 Výpočet ............................................................................................................. 40 6.2 Výpočet výnosnosti spoření ve druhém pilíři penzijního spoření ............................ 41 6.2.1 Úplata a poplatky .............................................................................................. 41 6.2.2 Výpočet ............................................................................................................. 42 6.3 Porovnání výsledku výpočtu druhého pilíře a podílového fondu ............................. 42 6.4 Investiční zlato .......................................................................................................... 43 6.4.1 Výpočet ............................................................................................................. 44 6.5 Investiční doporučení................................................................................................ 45 Závěr ......................................................................................................................................... 47
Seznam použitých zdrojů .......................................................................................................... 49 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 51 Seznam grafů ............................................................................................................................ 51 Seznam příloh ........................................................................................................................... 52
Úvod Cílem práce je zhodnotit, zda je výhodnější spořit ve druhém pilíři penzijního spoření nebo spíše zvolit vlastní investiční strategii. Dílčími cíly je charakterizovat zvolené investiční instrumenty a zhodnotit jejich výhody a nevýhody. Při zpracování práce byla použita metoda analýzy, komparace a deskripce. Důvodem výběru tohoto tématu je jeho aktuálnost, jelikož změna penzijního systému podnítila mnoho diskuzí o nutnosti reformy a také zda je nutné, aby si každý sám spořil vlastní prostředky na období důchodu nebo by se měl o vše postarat stát. Také o tématu druhého pilíře není žádná ucelená publikace, která by vše podrobně vysvětlovala a ani napříč politickým spektrem není jednotný názor, zda bylo vytvoření druhého pilíře penzijního spoření dobrým krokem či nikoliv. Investiční produkty, s kterými je v této práci druhý pilíř srovnáván, jsou vybrány tak, aby do nich mohl investovat průměrný občan České republiky, tedy aby měsíční náklady na investici bylo možné pokrýt z průměrné mzdy a instrument nevyžadoval odborné znalosti. Tyto kritéria splňují podílové fondy a investiční zlato a budou použity v modelovém příkladu. Vlastnosti těchto produktům vymezím v prvních čtyřech kapitolách. První kapitola se bude zabývat charakteristikou druhého pilíře, druhá kapitola popíše vlastnosti podílových fondů. Třetí kapitola popíše konkrétní podílový fond, který bude použit v praktické části – způsob investování, poplatky, výnosy a riziko. Čtvrtá kapitola popisuje investici do zlata, konkrétně přímou investici. U všech zvolených instrumentů jsou popsány pouze vlastnosti důležité pro srovnání investičních strategií uvedených v praktické části, jelikož pro souhrnnou charakteristiku každého použitého produktu není v této práci prostor. Výčet výhod a nevýhod všech těchto instrumentů bude samostatně uveden v páté kapitole, kvůli lepší přehlednosti. Porovnání výnosnosti a dalších vlastností zvolených produktů bude provedeno na modelovém příkladě a uvedeno v šesté kapitole. Na konci této kapitoly se pokusím formulovat investiční doporučení pro průměrného občana České republiky. Závěr práce shrnuje rozdíly a podobnosti druhého pilíře penzijního spoření a zvolených investičních produktů a shrnuje faktory, které ovlivnily investiční doporučení.
6
1 Druhý pilíř penzijního spoření Vznikl důchodovou reformou začínající 1. ledna 2013 a je upravený zákonem č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření. Jde o dobrovolné spoření na penzi, kdy jsou z hrubé mzdy účastníka spoření odváděna navíc 2 % a 3 % ze mzdy jsou přesunuta z prvního pilíře (průběžného důchodového spoření). Výsledná částka je úročena podle důchodového fondu nebo kombinace fondů, které si účastník zvolí na začátku spoření a vývoje cen na finančním trhu. Do tohoto systému může vstoupit každý občan České republiky starší 18 let a mladší 35 let, kterému zatím nebyl vyplácen starobní důchod. Lidé starší než 35 let měli možnost přihlásit se do tohoto systému pouze do července roku 2013.
1.1 Poskytovatelé druhého pilíře Spoření „může provozovat pouze penzijní společnost, které bylo uděleno povolení k činnosti podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a povolení k vytvoření důchodového fondu“ udělené Českou národní bankou.1 Požadavky na základní kapitál jsou 300 milionů korun2 a po celou dobu provozování důchodového spoření udržuje kapitál na úrovni přiměřené prostředkům účastníků spoření.3 Každá penzijní společnost musí mít depozitáře důchodového fondu (banku s licencí k této činnosti), který dohlíží, jestli penzijní společnost nakládá s majetkem fondů v souladu se všemi relevantními zákony a smlouvami4 a spravuje účty penzijní společnosti, na kterých je uložen veškerý majetek fondu.5 Spoření ve druhém pilíři zajišťuje Allianz penzijní společnost a.s., AXA penzijní společnost a.s., Česká spořitelna - penzijní společnost a.s., ČSOB penzijní společnost a.s., KB penzijní společnost a.s., Raiffeisen penzijní společnost a.s. a Penzijní společnost České pojišťovny a.s. Dříve tyto služby poskytovala i Generali penzijní společnost a.s., ale byla sloučena s Penzijní společností České pojišťovny. AXA penzijní společnost neposkytuje vlastní produkty, ale zprostředkovává produkty Komerční banky a funguje tedy jako investiční zprostředkovatel.6 Dále jsou Českou národní bankou povoleny penzijní společnosti ING a Conseq (dříve 1
Zákon č. 426/2011 Sb., §25. Zákon č. 426/2011 Sb., §28 3 Zákon č. 426/2011 Sb., §29, odst. 1 4 Zákon č. 426/2011 Sb., §38 5 Zákon č. 426/2011 Sb., §40 6 AXA. AXA [online]. Dostupné z: https://www.axa.cz/sporeni-na-duchod/duchodove-sporeni/ 2
7
Aegon), ale ty spoření ve druhém pilíři nezajišťují. ING penzijní společnost tyto služby neposkytuje, jelikož dle jejich názoru není jisté, jestli se druhý pilíř v roce 2014 nezruší.7
1.2 Poplatky Penzijní společnost si může účtovat poplatky za některé provedené úkony a jejich výše se u jednotlivých společností může lišit, ale zákon upravuje maximální částku, kterou si mohou penzijní společnosti účtovat. Za změnu strategie spoření, pokud byla měněna více než jednou za rok, si může společnost účtovat maximálně 500 Kč a za převedení prostředků k jiné společnosti maximálně 800 Kč (tento poplatek musí být uhrazen zvlášť, není možné jej strhnout z účtu účastníka). Za uzavření smlouvy může penzijní společnost požadovat maximálně 500 Kč8 po odečtení odměny zprostředkovatele, která „nesmí přesáhnou 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti“9 Za 1. až 3. čtvrtletí roku 2013 byla průměrná mzda v národním hospodářství 24 622 Kč.10 Odměna zprostředkovatele tedy v roce 2014 nesmí přesáhnout 861,77 Kč. Pokud se mění investiční cíl, způsob investování, výše úplaty, důchodový fond se slučuje s jiným nebo se mění jeho obhospodařovatel, nesmí důchodový fond po účastníkovi požadovat poplatky za změnu strategie nebo za přesunutí prostředků do jiného fondu, pokud účastník tyto úkony provede dříve než za 6 měsíců „ode dne nabytí právní moci rozhodnutí“ o změnách fondu.11 Poplatky za zaslání výpisu spoření častěji než jednou za rok a poskytování informací jiným způsobem, než je uvedený v zákoně nejsou omezeny konkrétní maximální částkou, ale musí odpovídat skutečně vynaloženým nákladům.12
7
ING Penzijní společnost, a.s. ING Penzijní společnost. Dostupné z: https://www.ingpenzijnispolecnost.cz/poradna/vse-penzijni-reforme/ 8 Zákon č. 426/2011 Sb., §36 9 Zákon č. 426/2011 Sb., §35 10 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/sdeleni_mzda 11 Zákon č. 426/2011 Sb., §34 12 Zákon č. 426/2011 Sb., §33
8
1.3 Úplata Penzijní společnosti si také mohou účtovat úplatu za obhospodařování majetku a za zhodnocení majetku na pokrytí nákladů na provoz penzijní společnosti v souvislosti s důchodovým spořením jako poplatky bankám, náklady na propagaci a reklamu, odměny za výkon auditora a depozitáře důchodového fondu, poplatky za vypořádání obchodů, poplatky obchodníkům s cennými papíry a náklady na zprostředkování smluv o důchodovém spoření. Úplata za obhospodařování majetku ve fondu státních dluhopisů nesmí překročit 0,3 % průměrné roční hodnoty fondového vlastnictví, u konzervativního fondu nesmí překročit 0,4 %, u vyváženého fondu 0,5 % a u dynamického 0,6 % průměrné roční hodnoty fondového vlastnictví.13 Úplata u konzervativního, vyváženého a dynamického fondu se dále snižuje o: „náklady tohoto fondu na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování.“ Průměrná roční hodnota fondového vlastnictví se vypočítá „jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.“14 Dále může penzijní společnost požadovat úplatu 10 % za zhodnocení majetku, ale pouze u konzervativního, vyváženého a dynamického fondu. Úplata se počítá jako rozdíl průměrné roční hodnoty důchodové jednotky (za příslušné období) a „nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek.“15
13
Zákon č. 426/2011 Sb., §32 Zákon č. 426/2011 Sb., §32, odst. 4 15 Zákon č. 426/2011 Sb., §32, odst. 5 14
9
Tabulka č. 1: porovnání poplatků a úplat u jednotlivých penzijních společností Raiffeisen
Allianz
AXA
Česká spořitelna
ČSOB
Česká pojišťovna
Komerční banka
Změna strategie
500 Kč
500 Kč
500 Kč
500 Kč*
100 Kč
500 Kč
500 Kč
Převedení prostředků
800 Kč
800 Kč
800 Kč
800 Kč
800 Kč
800 Kč
800 Kč
Poskytnutí informací
50 Kč
60 Kč
100 Kč
28 Kč
-
-
100 Kč
Zaslání výpisu
50 Kč
60 Kč
100 Kč
28 Kč*
-
-
100 Kč
Raiffeisen
Allianz
AXA
Komerční banka 2014
Poplatky
Úplata za obhospodařování
Česká spořitelna 2013 2014
2013
2014
Česká pojišťovna 2013 2014
ČSOB
2013
2014
2013
2014
Fond státních dluhopisů
0%
0,3 %
0,3 %
0,3 %**
0%
0,3 %
0%
0,3 %
0%
0,3 %
0,3 %**
Konzervativní fond
0%
0,4 %
0,3 %
0,4 %**
0%
0,4 %
0%
0,4 %
0%
0,4 %
0,4 %**
Vyvážený fond
0%
0,5 %
0,4 %
0,5 %**
0%
0,5 %
0%
0,5 %
0%
0,5 %
0,5 %**
Dynamický fond
0%
0,6 %
0,5 %
0,6 %**
0%
0,6 %
0%
0,6 %
0%
0,6 %
0,6 %**
Allianz
AXA
2013
2014
2013
2014
Česká spořitelna 2013 2014
Fond státních dluhopisů
0%
0%
0%
0 %**
0%
0%
0%
0%
0%
0 %**
Konzervativní fond
0%
10 %
0%
10 %**
0%
10 %
10 %
0%
10 %
10 %**
Vyvážený fond
0%
10 %
0%
10 %**
0%
10 %
10 %
0%
10 %
10 %**
Dynamický fond
0%
10 %
0%
10 % **
0%
10 %
10 %
0%
10 %
10 %**
Raiffeisen
Úplata za zhodnocení
ČSOB 2013 a 2014
Česká pojišťovna 2013 2014
Komerční banka 2014
Pramen: vlastní tvorba z informací uvedených na webových stránkách jednotlivých penzijních společností *Za tuto službu nemuseli účastníci spoření v roce 2013 platit stanovený poplatek **Za tuto službu nemuseli účastníci spoření v roce 2013 platit stanovenou úplatu
ČSOB penzijní společnost na svých webových stránkách neuvádí, jakou částku si účtuje za poskytnutí informací jiným, než zákonným způsobem a za zaslání výpisu z důchodového spoření (častěji než jednou za rok), ale ani neuvádí, že by tyto úkony byly zdarma. Penzijní společnost České pojišťovny stejně jako ČSOB penzijní společnost neuvádí v sazebníku konkrétní částky za tyto úkony, pouze informuje, že částka je ve výši účelně vynaložených nákladů. Poplatky za převedení prostředků k jiné společnosti a změnu strategie častěji než jednou za rok se u jednotlivých společností neliší (s výjimkou ČSOB, která si účtuje 100 Kč) a účtují si maximální možnou sazbu. Poplatky se výrazněji liší (nejvíce o 72 Kč) až u poplatků za zaslání výpisu ze spoření častěji než jednou ročně a poskytnutí informací jiným než zákonným způsobem, kde si nejméně účtuje Česká spořitelna a nejvíce Komerční banka 10
(a zároveň AXA, která zprostředkovává její služby). Komerční banka tento rozdíl vysvětluje tím, že tyto informace nezpracovává strojově, ale individuálně pro každého zákazníka a proto jsou náklady, které v ceně zohledňuje vyšší než u jiných společností. Úplatu za obhospodařování majetku a za zhodnocení majetku mají všechny společnosti stanovenou v zákonem povolené maximální výši, ale v roce 2013 ji zákazníci nemuseli platit. Výjimkou je Allianz, která si i v roce 2013 účtovala úplatu za obhospodařování majetku (ale u konzervativního, vyváženého a dynamického fondu sníženou o 0,1 % než je zákonný limit) a ČSOB, která si v roce 2013 účtovala úplatu za zhodnocení majetku. V roce 2014 a dál se tedy úplaty u jednotlivých fondů lišit nebudou.
1.4 Způsoby vyplácení Účastník si může před ukončením spoření vybrat, jestli chce dostávat naspořené prostředky jako doživotní výplatu, doživotní výplatu se sjednanou pozůstalostní výplatou na tři roky nebo výplatu důchodu na 20 let.16 Vyplácení naspořených prostředků zvoleným způsobem zajišťuje pojišťovna, které jsou z penzijní společnosti převedeny účastníkovi naspořené prostředky v podobě jednorázového pojistného na pojištění důchodu.17 Tento převod je proveden na základě uzavření pojistné smlouvy o pojištění důchodu, od které nelze žádným způsobem po celou dobu její platnosti odstoupit.18 Při volbě pozůstalostní výplaty na tři roky je při smrti účastníka (v době vyplácení), po dobu tří let určené osobě vyplácen pozůstalostní důchod ve stejné výši, jako byl vyplácen účastníkovi. Po uplynutí této doby vyplácení skončí a zbylé prostředky nejsou předmětem dědictví. Při výplatě důchodu na 20 let dostává účastník vypočtenou částku a po uplynutí lhůty nemá nárok na další plnění z druhého pilíře.19 Od té chvíle má nárok pouze na důchod z průběžného státního systému.
16
Zákon č. 426/2011 Sb., § 18 Zákon č. 426/2011 Sb., § 14 18 Zákon č. 426/2011 Sb., § 17, odst. 4 19 Zákon č. 426/2011 Sb., § 20 17
11
1.5 Dědictví Když účastník zemře ve spořící době, jsou jeho naspořené prostředky předmětem dědictví a jsou vyplaceny oprávněné osobě. Pokud však tato osoba je účastníkem spoření ve druhém pilíři, je jí dědictví automaticky převedeno do jejího spoření bez možnosti výběru, zda je chce takto převézt nebo je chce vyplatit. Podobná nemožnost volby je i v případě, že oprávněnou osobou je osoba mladší 18 let. Takové osobě jsou zděděné prostředky převedeny jako jednorázové pojistné na pojištění sirotčího důchodu k pojišťovně zajištující výplatu naspořených prostředků z druhého pilíře a jsou po dobu pěti let vypláceny jako sirotčí důchod.20 Zemře-li však účastník až v době vyplácení, jsou naspořené prostředky předmětem dědictví pouze za předpokladu, že zvolil vyplácení důchodu na 20 let. Pokud zvolil doživotní vyplácení, prostředky předmětem dědictví nejsou.21 Při výběru výplaty tedy musí účastník odhadnout, kolika let by se mohl dožít a zhodnotit, zda je pro něj důležitější jistý příjem až do smrti při výběru doživotní výplaty, i když jeho naspořený majetek nebude moci nikdo zdědit nebo si vybere výplatu na 20 let a bude riskovat, že bude žít déle, než po dobu kterou mu budou prostředky vypláceny, a jeho příjmy se tedy po dvaceti letech omezí pouze na průběžný důchodový systém, ale jeho naspořené prostředky bude moci zdědit určená osoba.
1.6 Strategie Strategii spoření si účastník volí podle toho, do kterého důchodového fondu se rozhodne investovat nebo jakou kombinaci fondů si zvolí. Každý z fondů má jinak omezený výběr instrumentů, do kterých smí investovat a rozdílné maximální úplaty, které si penzijní společnosti mohou účtovat. Od těchto podmínek se odvíjí výnos jednotlivých fondů a také míra podstupovaného rizika. Penzijní společnost je povinna deset let před dosažením důchodového věku účastníkem převést prostředky do konzervativního fondu. Devět let před dosažením důchodového věku
20 21
Zákon č. 426/2011 Sb., § 16 Zákon č. 426/2011 Sb., § 19
12
musí 20 % prostředků převést do konzervativního fondu, osm let 40 %, sedm let 60 %, šest let 80 % a pět let před dosažením důchodového věku musí převést 100 % prostředků do konzervativního fondu. Nejpozději 60 dní před těmito změnami musí účastníka upozornit, že budou jeho prostředky převedeny a že s touto změnou nemusí souhlasit a může se rozhodnout jinak. Pokud účastník s tímto postupem nesouhlasí, musí penzijní společnost písemně požádat nejméně 60 dnů před započetím změn, aby tyto změny neprováděla. Tyto změny se neuplatní, pokud účastník spoří ve fondu státních dluhopisů.22 Tento postup má zajistit nižší rizikovost před ukončením spoření a započetím vyplácení důchodů a má zajistit, aby účastník měl větší pravděpodobnost, že o prostředky nepřijde.
1.6.1 Důchodový fond státních dluhopisů Tento fond může investovat pouze do dluhopisů (nebo obdobných cenných papírů), nástrojů peněžního trhu emitovaných Českou republikou nebo Českou národní bankou a do termínových vkladů s délkou maximálně dva roky emitovaných regulovanou bankou. Výběr dluhopisů, do kterých fond může investovat, je omezen na obligace emitované Českou Republikou, Českou národní bankou, členským státem OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) nebo jeho centrální bankou (pokud mají dostatečný rating), „Evropským fondem finanční stability, Evropskou centrální bankou, Evropskou investiční bankou, Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejichž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a které Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede.“ Nejméně 90 % majetku musí být investováno do dluhopisů České národní banky a České republiky a do nástrojů peněžního trhu a investice do dluhopisů výše zmíněných organizací a do dluhopisů členských států OECD a jejich centrálních bank nesmí přesáhnout 30 % hodnoty majetku fondu.23 Jako jediný fond není omezen pravidlem, že nesmí investovat do finančních instrumentů jedné osoby více než 5 %, pokud jde o dluhopisy České republiky nebo České národní banky.24
22
Zákon č. 426/2011 Sb., § 11 Zákon č. 426/2011 Sb., § 46 24 Zákon č. 426/2011 Sb., § 53 23
13
1.6.2 Konzervativní důchodový fond Jeho investice jsou omezeny na dluhopisy a nástroje peněžního trhu vydané členskými státy OECD a jejich centrálními bankami, dluhopisy vydané mezinárodními finančními institucemi stejnými jako u fondu státních dluhopisů nebo emitované dalšími institucemi a společnostmi, které dosáhnou dostatečného ratingu. Dále mohou investovat do nástrojů peněžního trhu, které emitovaly osoby s dostatečným ratingem a do cenných papíru vydaných podílovým fondem, pokud investuje pouze do nástrojů peněžního trhu se splatností kratší než půl roku a podléhá dohledu členského státu nebo mu byla udělena licence. Do cenných papírů vydaných podílovým fondem a dluhopisů a nástrojů peněžního trhu vydaných osobou s dostatečným ratingem smí fond investovat maximálně 30 % hodnoty majetku fondu a vážená průměrná splatnost portfolia fondu může být nejvýše pět let.25 Dále fond nesmí investovat více než 5 % majetku do instrumentů vydaných jednou osobou.26
1.6.3 Vyvážený důchodový fond Stejně jako konzervativní fond může investovat do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu vydaných členskými státy OECD a jejich centrálními bankami nebo osobami s dostatečným ratingem. U vyváženého fondu jsou však požadavky na rating mírnější, než u fondu konzervativního. Dále smí vyvážený fond investovat do akcií obchodovaných na evropském regulovaném trhu nebo obdobně regulovaném trhu, který je uveden v seznamu vydaném Českou národní bankou a do cenných papírů vydaných standardním fondem nebo zahraničním standardním fondem. Investice do akcií, investičních nástrojů odvozujících svoji hodnotu od akcií a cenných papírů standardního fondu investujícího převážně do akcií nesmí přesáhnout 40 %.27 Procento investovaného majetku do instrumentů jedné osoby je omezeno stejně jako u konzervativního fondu28 a majetek, který není zajištěný před měnovým rizikem může být maximálně 25 % hodnoty fondu.
1.6.4 Dynamický důchodový fond Může investovat pouze do instrumentů, do kterých smí investovat vyvážený fond, ale má mírnější požadavky na rating osob, které tyto instrumenty vydávají. Také může investovat do 25
Zákon č. 426/2011 Sb., § 47 Zákon č. 426/2011 Sb., § 53 27 Zákon č. 426/2011 Sb., § 48 28 Zákon č. 426/2011 Sb., § 53 26
14
cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování a zahraničním fondem kolektivního investování. Maximálně 80 % majetku může fond investovat do akcií, cenných papírů fondů kolektivního investování a investičním nástrojů, jejichž hodnota se odvíjí převážně od akcií.29 Procento investovaného majetku do instrumentů jedné osoby je omezeno stejně jako u konzervativního a vyváženého fondu30 a majetek nezajištěný proti měnovému riziku nesmí mít hodnotu vyšší než 50 % hodnoty majetku fondu.31
1.7 Výnosy fondů Výše výnosů se odvíjí od skladby investičního portfolia jednotlivých důchodových fondů a situace na finančních trzích. Penzijní fondy mají zákonem dány pouze typy finančních instrumentů, do kterých mohou investovat, ne konkrétní tituly, proto se mohou portfolia jednotlivých společností a jejich očekávané výnosy velmi lišit. Graf č. 1: očekávané roční zhodnocení důchodových fondů 9% 8%
8%
7,1%
7% 6%
6%
5% 5% 4,5%
5% 4%
2,9% 2,8%
3% 2%
2%
3%
3,4% 2,9%
2% 1,7%
5% 4%
3%
3,9%
Raiffeisen ČSOB Česká pojišťovna Česká spořitelna
2,8%
Komerční banka
2,1%
1% 0% Dluhopisový
Konzervativní
Vyvážený
Dynamický
Pramen: vlastní tvorba z dat získaných od jednotlivých penzijních společností
Fondy státních dluhopisů a konzervativní fondy mají u jednotlivých penzijních společností relativně podobné výnosy, mezi kterými není větší rozdíl než 1,2 % (fondy státních dluhopisů) nebo 1,4 % (konzervativní fondy). Větší rozdíly jsou mezi vyváženými fondy
29
Zákon č. 426/2011 Sb., § 48, 49 Zákon č. 426/2011 Sb., § 53 31 Zákon č. 426/2011 Sb., § 49 odst. 3 30
15
(2,2 %) a především mezi dynamickými fondy, kde je rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším očekávaným výnosem 4,1 %. Tyto rozdíly vychází z rozdílné správy portfolia jednotlivých fondů, předpokládané délky spoření, odhadovaného vývoje na finančních trzích a zda je zohledněna inflace a účtované poplatky. Od penzijní společnosti Allianz se bohužel nepodařilo získat informace o odhadovaných výnosech. Všechny tyto výnosy jsou však pouze předpokládané, protože fondy neexistují dostatečně dlouho a nejsou tedy k dispozici data, z kterých by bylo možné zjistit historický výnos a z něj odvozovat výnos budoucí. Proto účastník nemá příliš velkou jistotu, že dosáhne slibovaného výnosu, jelikož jde pouze o odhad jednotlivých penzijních společností.
1.8 Riziko Účastník spoření podstupuje především riziko úrokových sazeb, událostí, riziko úvěrové, inflační, měnové a operační. Riziko úrokových sazeb je nebezpečí, že se tržní úrokové sazby budou měnit pro investora nepříznivým způsobem. Toto riziko je důležité především u dluhopisů, které na změny úrokových sazeb reagují citlivě. Pokud úrokové sazby rostou, výnos dluhopisů klesá a naopak. Riziko inflace souvisí s nárůstem míry inflace, která snižuje reálný výnos investic. Ten může být až záporný, pokud je míra inflace vyšší než nominální výnos. Je tedy důležité zhodnotit, zda zvolený instrument (v případě druhého pilíře konkrétní důchodový fond) bude v budoucnu dosahovat vyššího výnosu než inflace a bude tedy ziskový. Riziko úvěrové (insolventnosti) je nebezpečí, že emitent bude dočasně nebo trvale nesolventní a nebude schopný dostát svým závazkům. Toto riziko lze omezit pečlivým výběrem emitenta, například pomocí ratingového hodnocení. Riziko událostí souvisí s možností vzniku nepříznivých situací, které negativně ovlivní výnosy, například finanční krize, podvody na finančních trzích, politické skandály, přírodní katastrofy apod. 32 Měnové riziko představuje nebezpečí, že se kurz mezi tuzemskou měnou a měnou, ve kterou je instrument denominován, vyvine pro investora nepříznivě. Operační riziko souvisí s podvody na finančním trhu, nesprávnými informacemi a lidskými chybami.33 Při výběru strategie musí účastník zhodnotit jaká rizika je ochotný podstoupit, v jaké míře a jestli jim odpovídá předpokládaný výnos.
32 33
REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 75 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 76
16
Míra volatility výnosů (a tedy rizikovost) jednotlivých důchodových fondů je vyjádřena na syntetickém ukazateli vycházejícím z vyhlášky 57 / 2012 Sb. (viz příloha č. 1). Umístění v ukazateli záleží na složení portfolia fondu a může se tedy u jednotlivých penzijních společností lišit. Tabulka č. 2: procento volatility výnosů jednotlivých důchodových fondů druhého pilíře
Fond státních dluhopisů Konzervativní fond Vyvážený fond
Česká pojišťovna
Česká spořitelna
Allianz
KB
ČSOB
Raiffeisen
0,5–2 %
0,5–2 %
0,5–2 %
2–5 %
0,5–2 %
0,5–2 %
0,5–2 %
0,5–2 %
2–5 %
0,5–2 %
0,5–2 %
2–5 %
2–5 %
2–5 %
5–10 %
5–10 %
5–10 %
5–10 %
Dynamický fond 10–15 % 10–15 % 10–15 % 10–15 % 15–25 % 15–25 % Pramen: vlastní úprava z informací dostupných na webových stránkách penzijních společností
Procento volatility vyjadřuje, o kolik procent se může reálný výnos odchýlit od výnosu očekávaného, tedy jaká je rizikovost finančního instrumentu. Důchodové fondy státních dluhopisů jsou málo rizikové a odchylka se pohybuje do dvou procent, kromě fondu Komerční banky, která udává 2–5 %. Důchodové konzervativní fondy jsou většinou penzijních společností považovány za stejně rizikové jako fondy státních dluhopisů, kromě penzijní společnosti Allianz a Raiffeisen, které udávají 2–5 %. U vyvážených důchodových fondů je odchylka většinou 5–10 % (kromě České spořitelny a České pojišťovny, kde je 2–5 %.), jelikož tyto fondy investují do akcií, které jsou mnohem rizikovější než dluhopisy, podílové listy nebo nástroje peněžního trhu, do kterých investuje konzervativní fond a fond státních dluhopisů. Nejvyšší odchylka je u dynamických důchodových fondů, jelikož investují velkou část majetku do akcií. Většina penzijních společností udává odchylku 10–15 %, Raiffeisen a ČSOB 15–25 %. Zajímavé je, že penzijní společnost Raiffeisen udává odchylku 15–25 % a odhaduje výnos v dynamickém fondu 8 % a Česká pojišťovna odhaduje 7,1 %, ale odchylku pouze 10–15 %. Nejnižší riziko u všech důchodových fondů mají penzijní společnosti Česká spořitelna, která má zároveň nejnižší odhadované výnosy u všech fondů a Česká pojišťovna, která naopak má druhé nejvyšší odhadované výnosy (kromě konzervativního fondu). Nejvyšší odchylku má penzijní společnost Raiffeisen, která zároveň odhaduje nejvyšší výnosy u všech svých důchodových fondů.
17
2 Podílové fondy Druhá kapitola se zabývá základními typy podílových fondů podle různých kritérií, jelikož konkrétní podílový fond bude použit v modelovém příkladu pro porovnání výnosnosti druhého pilíře penzijního spoření. Některé dále zmíněné charakteristiky platí také pro investiční fondy s právní subjektivitou nebo fondy kvalifikovaných investorů, ale ty nesplňují zvolená kritéria (investiční fondy mají většinou stanovenou velmi vysokou počáteční investici a fondy kvalifikovaných investorů vyžadují odborné znalosti), proto bude dále uvedená charakteristika aplikována pouze na podílové fondy. Podílový fond představuje soubor majetku bez právní subjektivity, který musí být obhospodařován investiční společností.34 Jeho činnost spočívá ve: „shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.“35 Tyto vložené prostředky jsou majetkem investorů a podílový fond, resp. investiční společnost je pouze spravuje.36
2.1 Druhy fondů podle emise podílových listů Uzavřený fond Uzavřené podílové fondy jsou zřizovány pouze na dobu určitou a objem emise je omezen povoleným počtem podílových listů nebo dobou emise. Podílník nemá nárok na odkup podílových listů emitentem a může je pouze obchodovat na sekundárním trhu, kde jejich cenu neovlivňuje jen čistá hodnota aktiv, ale i tržní výkyvy. Otevřený fond Otevřené podílové fondy jsou zřizovány na dobu neurčitou (pokud není statutem fondu dáno jinak) a emise podílových listů není nijak omezena. Podílník má nárok na odkup podílového listu emitentem za částku odpovídající poslednímu ocenění, která může být snížena o poplatek za odkup, pokud tak podílový fond stanoví. Otevřené podílové fondy jsou v České republice obvyklejší než fondy uzavřené. V roce 2009 bylo otevřených fondů 111 a uzavřené 34
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. s 462 Zákon č. 240/2013 Sb., § 93, odst. 1, b 36 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 340 35
18
pouze dva37 a na konci roku 2013 již nebyl žádný uzavřený fond a otevřených fondů bylo 125.38
2.2 Druhy fondů podle právní úpravy Standardní fondy Standardní fondy mají přísnější právní úpravu než fondy speciální a mohou mít pouze podobu otevřeného fondu. Také mohou investovat pouze do povolených investičních instrumentů a musí dodržovat přísnější pravidla pro rozkládání a omezování rizik.39 Ke konci roku 2013 bylo celkem 49 standardních fondů a nejvíce bylo fondů dluhopisových (19) a akciových (14).40 Fondy akciové Akciové fondy patří mezi poměrně rizikové fondy, jelikož kurzy akcií jsou velmi volatilní a nejsou ovlivňovány jen tržním vývojem, ale i vývojem samotného podniku. Fondy se mohou dále dělit podle typu akcií, které nakupují na fondy investující do „blue chip“, do středně velkých podniků, do malých podniků, mohou se zaměřovat na akcie z určitého odvětví nebo vše různě kombinovat. Fondy peněžního trhu Tyto fondy investují do krátkodobých instrumentů (většinou dluhopisových), se splatností do 12 měsíců, s nízkou rizikovostí, vysokou likviditou, ale také nízkou výnosností.41 Fondy dluhopisové Fondy zaměřené na dluhopisy jsou považovány spíše za méně rizikové a méně výnosné, ale záleží na kvalitě emitenta, do jehož dluhopisů je převážně investováno. Státní obligace vyspělých států jsou obecně považovány za nejbezpečnější, jejich výnosy však nejsou příliš vysoké. Dále fondy často investují do komunálních, bankovních nebo korporačních dluhopisů, které jsou rizikovější, ale většinou dosahují vyššího výnosu.
37
MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. s 462 Česká národní banka. Česká národní banka [online]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/fondy_ko l_investovani/fki_ukazatele_tab01.html 39 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 343 40 Česká národní banka. Česká národní banka [online]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/fondy_ko l_investovani/fki_ukazatele_tab01.html 41 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 346 38
19
Fondy smíšené Tyto fondy kombinují různé investiční instrumenty, ale převážně je jejich portfolio složeno z akcií a obligací. Fondy „tematické“ Tematické fondy se zaměřují na určitou oblast investování a k ní nakupují různé konkrétní investiční instrumenty. Například když se fond zaměří na určitý drahý kov, nakupuje deriváty, jejichž podkladovým aktivem je daný drahý kov, akcie firem těžících tento kov, akcie indexových fondů investujícího do tohoto kovu nebo drahý kov samotný. Fondy reálných aktiv Fondy investují do komodit, umění nebo starožitností a investoři je většinou využívají k zajištění proti inflaci nebo při nestabilitě finančních trhů.42 Fondy derivátové Tyto fondy investují do finančních i komoditních derivátů, nejčastěji však do futures nebo opcí. Jsou poměrně rizikové a díky pákovému efektu může investor dosáhnout vysokého výnosu, ale také značně prodělat, tedy jsou vhodné spíše pro zkušené investory. Fondy zaručených výnosů Fondy garantují určitý výnos, který je zajištěn pomocí kvalitních, fixně úročených dluhopisů (většinou státních), které mohou být kombinovány s rizikovějšími instrumenty, jako jsou finanční deriváty. Indexové fondy Indexové fondy investují většinou do akcií určitého významného burzovního indexu a dlouhodobě je drží ve svém portfoliu, bez ohledu na aktuální vývoj na finančních trzích.43 Speciální fondy Speciální fondy jsou legislativně méně omezeny než fondy standardní a jsou tedy kvůli vyšší rizikovosti vhodné spíše pro zkušené nebo institucionální investory.44 Ke konci roku 2013 bylo celkem 76 speciálních fondů, z toho 30 smíšených a 22 fondů fondů.45
42
REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 344 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 345 44 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 346 45 Česká národní banka. Česká národní banka [online]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/fondy_ko l_investovani/fki_ukazatele_tab01.html 43
20
Fondy fondů Tzv. střešní fondy investují do podílových listů jiných podílových fondů nebo do akcií investičních fondů. Výhodou tohoto způsobu investice je značná diverzifikace rizika, ale velkou nevýhodou jsou vysoké poplatky placené každému z fondů, který se investování účastní.46 Fondy nemovitostí Investují do nemovitostí a do akcií nemovitostních společností. Speciální fondy cenných papírů Tyto fondy investují do různých investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu a do finančních derivátů, ale oproti fondům standardním mají povolené investovat větší podíl majetku do nástrojů jednoho emitenta.47
2.3 Způsoby správy portfolia Aktivní Vychází se z předpokladu, že trh je neefektivní a nachází se zde nadhodnocené a podhodnocené cenné papíry nebo tržní segmenty. V těchto tržních chybách správce portfolia hledá na základě investičních analýz nejvýhodnější možnosti investování.48 Nevýhodou tohoto způsobu správy jsou vysoké poplatky za obhospodařování fondu a vysoké transakční náklady při provádění mnoha obchodů. Pasivní Vychází z předpokladu, že trh je efektivní a investiční instrumenty jsou správně oceněny. Správce portfolia kopíruje zvolený tržní index nebo po stanovenou dobu drží předem zvolené portfolio. Výhodou jsou nízké poplatky, nízké transakční náklady a menší riziko, nevýhodou jsou nižší výnosy oproti aktivní správě portfolia.49
2.4 Riziko V podílových fondech může investor podstupovat riziko úvěrové, inflační, měnové, operační, právní, riziko úrokových sazeb, likvidity a událostí.
46
REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 345 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. s 464 48 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. s 468 49 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s 348, 349 47
21
Riziko úvěrové (insolventnosti) je nebezpečí, že emitent bude dočasně nebo trvale nesolventní a nebude schopný dostát svým závazkům. Toto riziko lze omezit pečlivým výběrem emitenta například pomocí ratingového hodnocení. Úvěrové riziko podstupuje investor, pokud podílový fond investuje do dluhopisů nebo podobných dluhových cenných papírů. Riziko inflace souvisí s nárůstem míry inflace, která snižuje reálný výnos investic, který může být až záporný, pokud je míra inflace vyšší než nominální výnos. Je tedy důležité zhodnotit, zda zvolený instrument bude v budoucnu dosahovat vyššího výnosu než inflace a bude tedy ziskový. Riziko událostí souvisí s možností vzniku nepříznivých situací, které negativně ovlivní výnosy, například finanční krize, podvody na finančních trzích, politické skandály, přírodní katastrofy apod. Riziko likvidity souvisí s možností, že investor nebude v určitém období nebo trvale schopen přeměnit investiční instrument na hotovost za odpovídající cenu a za standardní transakční náklady. Toto riziko může nastat, když klesne bonita emitenta nebo na nekvalitních trzích. Riziko úrokových sazeb je nebezpečí, že se tržní úrokové sazby budou měnit pro investora nepříznivým způsobem.50 Toto riziko je důležité především u dluhopisů, které na změny úrokových sazeb reagují citlivě. Když úrokové sazby rostou, tržní cena dluhopisů klesá a naopak.51 Změny úrokových sazeb ovlivňují také tržní kurzy akcií, které klesají, pokud úrokové sazby rostou a naopak.52 Operační riziko souvisí s podvody na finančním trhu, nesprávnými informacemi a lidskými chybami. Měnové riziko představuje nebezpečí, že se kurz mezi tuzemskou měnou a měnou, ve které je instrument denominován, vyvine pro investora nepříznivě. Riziko právní představuje možnost, že kontrakt nebude uskutečnitelný kvůli právní nevymahatelnosti. Právní riziko nastává především na finančních trzích s nedokonalým právním systémem, většinou v méně rozvinutých zemích.53 Mutual Funds v USA Tato část je v práci zařazena, jelikož bude v praktické části použit podílový fond kopírující složení amerického fondu typu mutual fund a považuji tedy za nutné tento pojem alespoň stručně vysvětlit. Mutual fund je obecný název, používaný v anglicky mluvících zemích, pro otevřené investiční fondy, které jsou v USA upraveny právním předpisem „Investment Company Act“ 50
REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 75 MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. s. 410 52 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 103 53 REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 76 51
22
z roku 1940. Stejně jako investiční fondy v České republice mají aktivně řízené portfolio a lze je podobně dělit podle obchodovaného instrumentu na akciové fondy, dluhopisové, mezinárodní, indexové apod. Obecně jsou tyto typy fondů velmi podobné.54
54
BODIE, Z. KANE, A. MARCUS, A. Investments. p. 93, 96, 97
23
3 U.S. Pioneer Fund – CZK-Hedged U.S. Pioneer Fund je podílový fond, který byl vybrán pro praktickou část této práce, protože splňuje vlastnosti investičního produktu stanovené v úvodu a také kopíruje portfolio amerického fondu s dlouhou historií a s velmi dobrými výsledky. Tento podílový fond bude použit pro výpočet modelového příkladu a je tedy nutné kromě výnosnosti zhodnotit i možná rizika investice, účtované poplatky a popsat způsob investování a portfolio fondu. U.S. Pioneer Fund je otevřený akciový podílový fond, jehož činnost byla zahájena 1. 6. 2010. Portfolio bylo vytvořeno podle Pioneer Fund (jde o tzv. mutual fund) založeného v roce 1928 v USA a od roku 1986 jej řídí John Carey. Investuje především do akcií amerických společností s velkou tržní kapitalizací (86,3 % portfolia) z různých sektorů indexu S&P 500 (složení portfolia podle sektorů viz příloha č. 2). Velikost fondu je 29,3762 miliard korun a skládá se celkem ze 132 pozic (deset největších pozic portfolia viz příloha č. 3). Největší pozice v portfoliu představují 20 – 25 % (k 30. 9. 2013 představovaly 19,4 %) a jsou drženy po dobu tří až pěti let, pokud se výkonnost společnosti nezhorší, nedosáhne se cílové ceny nebo pokud není výhodnější vyměnit ji za jinou. Je obhospodařován společností Pioneer Asset Management, S.A. a investování do fondu zajišťuje UniCredit Bank nebo vybraní zprostředkovatelé.
3.1 Způsob investování Při uzavření smlouvy se zvolí cílová částka, které chce investor dosáhnout, délka spoření a výše pravidelné investice. Minimální pravidelný vklad je 500 Kč a cílová částka při tomto pravidelném vkladu musí být nejméně 18 000 Kč. Po uzavření smlouvy investor pravidelně zasílá zvolenou částku a za ni jsou mu nakupovány podílové listy. Na konci spoření jsou podílové listy zpětně odkoupeny fondem a jejich hodnota je investorovi vyplacena na určený účet nebo vyplacena v hotovosti. Doporučená délka investice je nejméně pět let.
3.2 Poplatky Podílový fond si účtuje nákupní poplatek, který se přičítá ke každé investované částce. Výše sazby a výsledného poplatku se počítá různými vzorci podle vybraného způsobu úhrady. 24
Podílník si může vybrat, zda chce uhradit poplatek předem, tzv. expres, kdy celý vypočítaný poplatek zašle na příslušný účet zároveň s první pravidelnou investicí nebo jej chce zaplatit způsobem tzv. standard, kdy ze zaslané částky na pravidelnou investici je 60 % odečteno na zaplacení poplatku a 40 % je investováno. Jakmile je poplatek zaplacen, je celá pravidelná investice investována. Další způsobem je průběžná platba, kdy je nákupní poplatek stržen z každé zaslané částky. Výpočet poplatku při platbě předem „expres“ poplatek = celková investovaná částka * (sazba * (1-sleva)) Kde: Celková investovaná částka je zvolená částka na začátku investice, které chce podílník dosáhnout, pro určení výše sazby se použije celková investovaná částka (viz tabulka č. 3 na další straně), sleva je 10 %. Výpočet poplatku při platbě předem „standard“ poplatek = celková investovaná částka * sazba Kde: Celková investovaná částka je zvolená částka na začátku investice, které chce podílník dosáhnout, pro určení výše sazby se použije aktuální investovaná částka (viz tabulka č. 3 na další straně). Výpočet poplatku při průběžné platbě poplatek = aktuální investovaná částka * sazba Kde: Aktuální investovaná částka je částka, která je pravidelně investována, pro určení výše sazby se použije aktuální investovaná částka (viz tabulka č. 3 na další straně).55
55
Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf
25
Tabulka č. 3: sazby nákupního poplatku fondů Pioneer Celková / aktuální investovaná částka Do 100 000 Kč
3,75 %
Od 100 000 Kč včetně
3,50 %
Od 250 000 Kč včetně
3,25 %
Od 500 000 Kč včetně
2,75 %
Pramen: Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 2014-18-03] Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf
Další poplatky se platí za převod nebo výměnu produktů, zpětný odkup podílových listů nebo výpis z registru majitelů cenných papírů. Investor je také povinen zaplatit náklady, které fondu přímo vznikly při poskytování investičních služeb, například bankovní poplatky nebo náklady na poskytnutí informací v listinné podobě. Tyto dodatečné náklady jsou většinou zahrnuty v ceně úkonu, ke kterému se vztahují a mohou být pouze ve výši účelně vynaložených nákladů.56 Tabulka č. 4: další poplatky účtované za služby fondů Pioneer Bezhotovostní zpětný odkup podílových fondů Podílníci, jejichž finančním poradcem je UniCredit Bank Převod na běžný účet v UniCredit Bank Převod na běžný účet v jiné bance
0 Kč 30 Kč 60 Kč
Výměna, přechod a převod produktů Pioneer Investments Podílníci, jejichž finančním poradcem je UniCredit Bank Podílníci jiných finančních poradců Výpis z registru majitelů cenných papírů
0 Kč 50 Kč 50 Kč
Zpětný odkup podílových fondů vyplacený v
80 Kč
hotovosti
56
Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/InfoProZakazniky.pdf
26
Pramen: vlastní zobrazení dat z UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. UniCredit Bank [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/sazebnik/obcane/cenne-papiry-apodilove-fondy
Podílníci nejsou povinni založit si účet u Unicredit Bank, když chtějí investovat do fondů Pioneer, ale z výše uvedené tabulky vyplývá, že pokud tak učiní, budou jejich náklady na spoření v podílových fondech nižší. Podílník ale musí vzít v úvahu, že pokud si účet založí, bude muset platit bankou stanovené poplatky za vedení a operace prováděné na běžném účtu a spočítat si, která z variant bude pro něj výhodnější.
3.3 Výnosnost Tabulka č. 5: historická výnosnost zajištěného fondu Pioneer k 10.4.2014 6 měsíců
7,66 %
1 rok
15,42 %
2 roky (p.a.)
15,36 %
3 roky (p.a.)
7,14 %
Pramen: vlastní zobrazení z dat Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 201404-13]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/FondyPrehled_Pref.asp
Tabulka č. 6: historická výnosnost amerického fondu Pioneer, podle kterého je zajištěný fond tvořen, k 31.3.2014 1 rok
15,01 %
3 roky (p.a.)
8,62 %
5 let (p.a.)
16,91 %
10 let (p.a.)
6,21 %
Pramen: vlastní zobrazení Pioneer Investments. Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://us.pioneerinvestments.com/funds/default.jsp?navid=25&navvr=183
U zajištěného fondu Pioneer jsou k dispozici historická data pouze tři roky zpětně, jelikož byl založen v roce 2010. Ale protože má stejné portfolio jako americký fond Pioneer a rozdíl výnosu je způsobován kurzovými změnami dolaru a koruny a náklady na zajištění měnového
27
rizika (hedge), lze předpokládat, že do budoucna bude dosahovat velmi podobného výkonu jako americký fond doposud. Výnosy fondu za celou dobu jeho existence viz příloha č. 4.
3.4 Riziko Směrodatná odchylka rizika zajištěného fondu je 13,65 %, tedy výnos může v průběhu spoření značně kolísat. S touto mírou rizika je však nutné u akciových fondů vždy počítat. Směrodatná odchylka amerického fondu Pioneer fund je 13,27 %, která je nižší než u českého fondu, jelikož americký fond nepodstupuje měnové riziko. Takto vysoká směrodatná odchylka znamená vysokou volatilitu cen a výnosů. Nejvyšší výnos za dobu existence amerického fondu byl 54,39 % v roce 1943 a 51,63 % v roce 1945 a největší ztráta byla -45 % v roce 1937 a -35,12 % v roce 1930.57 Výnosy fondu za celou dobu jeho existence viz příloha č. 4. Z jednotlivých rizik podstupuje investor především riziko inflační, měnové, operační, právní, riziko úrokových sazeb, koncentrace a událostí. V případě Pioneer fondu se měnové riziko snižuje zajišťováním (hedging) pomocí finančních derivátů. Riziko koncentrace se snižuje rozložením investice mezi více odvětví, ale naopak jej zvyšuje investování do akcií převážně amerických společností. Riziko událostí zvyšuje investování převážně do akcií jednoho státu, ale vzhledem k provázanosti finančních trhů není možné se mu zcela vyhnout, stejně jako riziku inflačnímu. Riziko úrokových sazeb má v tomto případě vliv na kurz akcií, jelikož když úrokové sazby rostou, klesá kurz akcií a naopak.58
57 58
Yahoo. Yahoo! Finance [online]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/q/pm?s=piodx REJNUŠ, O. Cenné papíry a burzy. s. 103
28
4 Investiční zlato Investiční zlato je použito v modelovém příkladě, jelikož jeho vlastnosti v kombinaci s akciovým fondem diverzifikují riziko a investiční zlato splňuje kritéria stanovená v úvodu. V této kapitole je popsán přímý způsob investice a historický vývoj ceny zlata, který tuto investici ovlivňuje. Ostatní investice do zlata jako akcie fondů zaměřujících se na zlato nebo deriváty na zlato v práci popsané nebudou, jelikož pro toto téma není prostor a nesouvisí s modelovým příkladem. Jde o přímou formu investice (promptní typ obchodu), kdy investor fyzicky nakupuje zlato. Investiční zlato se prodává v podobě zlatých cihel, mincí nebo slitků různých vah. Pro potřeby menších investorů se vyrábí i slitky nebo mince o váze jeden, dva, pět nebo deset gramů. Zlato je obchodováno v trojských uncích (31,1035 g)59 a tržní cena je udávána v dolarech. Zlato je velmi konzervativní a relativně likvidní investice, která je využívána spíše k zajištění se do budoucna než ke spekulativním obchodům. Nejvíce je zlato nakupováno v době vysoké inflace a nestability finančních trhů kvůli pozitivní korelaci s inflací a nízkou korelací s akciovými trhy. Když roste inflace, roste cena zlata (a naopak) a když dochází k prudkému poklesu na akciových trzích, cena zlata se příliš nemění (pokud není ovlivněna jinými faktory, např. nedůvěrou ve finanční trhy).60 Dále zlato negativně koreluje s dolarem a s dluhopisy. Pomocí kombinace těchto instrumentů (investiční zlato, akcie a dluhopisy) lze „podle Markowitzových principů pro vhodnou tvorbu portfolia částečně diverzifikovat neboli snížit celkové riziko portfolia.“61 Nevýhodou přímé investice jsou dodatečné náklady na nákup a skladování, případně pojištění zlata. Další nevýhodou je, že zlato neposkytuje žádný průběžný úrok. Jediný výnos, který investor z držení zlata získá je rozdíl mezi kupní a prodejní cenou. Nevýhodou slitků nízké hmotnosti je velmi vysoká marže výrobce přičítaná k nákupní ceně, která může být u jednogramových slitků i 50 %.62
59
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. s. 298. JÍLEK, J. Finance v globální ekonomice II. s. 423. 61 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. s. 291. 62 Česká mincovna. ČM, Česká mincovna [online]. Dostupné z: http://www.ceskamincovna.cz/investicni-zlatozlate-cihly-a-slitky-393-p/ 60
29
4.1 Historický vývoj tržní ceny zlata Výkyvy tržní ceny zlata jsou ovlivněny především ekonomickými a politickými změnami a v malé míře také těžebními aktivitami. „Od roku 1934 do roku 1968 byla cena zlata fixována na úrovni 35 dolarů za trojskou unci,“ poté, co bylo toto omezení zrušeno, vzrostla cena v roce 1974, vlivem poptávky a nabídky, na 200 dolarů za trojskou unci. K většímu růstu došlo v roce 1980 kvůli nestabilitě finančních trhů, vysoké inflaci a vysokým úrokovým mírám v USA a politické nestabilitě ve světě, kdy cena vzrostla na 855 dolarů.63 Během druhé poloviny 80. let a 90. let cena postupně klesala, především díky ekonomické prosperitě a zvýšeným investicím do moderních zajišťovacích produktů. K nárůstu tržní ceny začalo opět docházet po roce 2000, kdy došlo k prasknutí technologické spekulativní bubliny a pokračoval díky účetním skandálům společností Enron, WorldCom a dalších v letech 2001 a 200264. Cenu zvýšila také obava z války USA a Iráku v roce 200365, pokles dolaru a obavy z jeho nestability na přelomu let 2005 a 2006 a přírodní katastrofy, například hurikán Katrina v roce 2005 (viz graf č. 4). Nejvyšší nárůst cen zlata nastal po poslední finanční krizi z roku 2008, kdy mnoho investorů přestalo věřit nestabilním finančním trhům a začalo investovat především do zlata a také do stříbra.66 Růst pokračoval až do září roku 2011, kdy tržní cena zlata dosáhla svého maxima 1 902,90 dolarů za unci (5.9.2011)67 Poté během roku 2012 a 2013 klesala s mnoha výkyvy na aktuální cenu 1 318 dolarů za unci (26 042,36 Kč za unci, při směnném kurzu dolaru a koruny 19,759 Kč).68
63
JÍLEK, J. Finance v globální ekonomice II. s. 427. VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. s. 294. 65 JÍLEK, J. Finance v globální ekonomice II. s. 428. 66 VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. s. 294. 67 Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=87&od=13.4.2011&curr=USD&default_curr=USD&unit= &lg=1&RF=660 68 Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/Default.asp?mf=5&af=1&ap=2+dny&mp=2+dny 64
30
Graf č. 2: vývoj tržní ceny zlata v krátkém období (1 rok)
Pramen: Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z : http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=87&od=13.4.2013&curr=USD&default_curr=USD&uni t=&lg=1
Graf č. 3: vývoj tržní ceny zlata ve středně dlouhém období (8 let)
Pramen: Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z : http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=87&od=29.9.2003&curr=USD&default_curr=USD&uni t=&lg=1
31
Graf č. 4: vývoj tržní ceny zlata v dlouhém období (14 let)
Pramen: KITCO Metals Inc. KITCO [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: www.kitco.com/charts/historicalgold.html
Graf č. 5: vývoj tržní ceny zlata ve velmi dlouhém období (39 let)
Pramen: KITCO Metals Inc. KITCO [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: www.kitco.com/charts/historicalgold.html
Jak lze vidět v předchozích grafech, čím kratší je zkoumané období, tím volatilnější je tržní cena zlata a tedy je investice rizikovější. V dlouhém až velmi dlouhém období však ceny zlata konstantně rostou a volatilita není tak vysoká, je tedy méně rizikové využívat zlato na dlouhodobé investice.
32
Tabulka č. 7: výnos investice do zlata za určitá období 2013-2014
2011-2013
2008-2013
2003-2013
1993-2013
1983-2013
1973-2013
1 rok
2 roky
5 let
10 let
20 let
30 let
40 let
-8,31%
-10,20%
61,85%
288,36%
292,26%
232,70%
1350,10%
-5,24% p.a.
10,11% p.a. 14,53% p.a.
7,07% p.a.
4,09% p.a.
6,91% p.a.
Pramen: vlastní tvorba z dat dostupných na KITCO Metals Inc. KITCO [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.kitco.com/charts/historicalgold.html
Vzhledem k extrémnímu růstu tržní ceny v posledních deseti letech, díky výše zmíněným událostem, jsou výnosy i za dlouhé období velmi optimistické a je třeba je opatrně hodnotit, jelikož v nejbližších letech se pravděpodobně nebudou opakovat. Na druhou stranu, tržní cena zlata neustále roste a lze předpokládat, že se tento trend do budoucna nezmění, jelikož množství zlata je omezené. Dále také tržní cenu zlata zvyšují spekulativní bubliny a nestabilita finančních trhů a je velice nepravděpodobné, že by žádná taková situace nenastala během příštích 20 až 40 let.
33
5 Výhody a nevýhody jednotlivých způsobů investice Pátá kapitola podává přehledný výčet výhod a nevýhod investičních produktů uvedených v předchozích kapitolách.
5.1 Investiční společnosti 5.1.1 Výhody Profesionální správa fondu. Investor nemusí mít odborné znalosti. Investor se dostane na trhy, na které by jako jednotlivec neměl přístup. Investování je časově nenáročné na správu portfolia. Lze investovat i nízké částky. Nízké riziko oproti jiným způsobům investování. Příjmy z podílových fondů jsou osvobozeny od daně, pokud doba mezi nabytím a prodáním podílového listu přesáhne 6 měsíců69 (od 1.1.2014 se tato lhůta prodlužuje na 3 roky70, ale pouze u cenných papírů nabytých po roce 2014). Uspořené prostředky jsou vždy předmětem dědictví. Investované prostředky jsou majetkem investora, investiční společnost je pouze spravuje.
5.1.2 Nevýhody Poplatky za správu portfolia. Představy správce fondu o investici se nemusí shodovat s investorovými. Investor podstupuje riziko, že se fond stane nesolventním. Nižší výnosnost oproti jiným způsobům investování. Riziko úrokových sazeb, měnové, operační, právní, úvěrové, inflační, likvidity a událostí.
69 70
Zákon č. 586/1992 Sb., § 4, odst. 1, písm. w Předpis č. 344/2013 Sb., 20.
34
5.2 Investiční zlato 5.2.1 Výhody Investor neriskuje nesolventnost, jelikož má zlato uloženo u sebe, v bance nebo u výrobce. Investiční zlato lze nakupovat i po jednom gramu, tedy za nižší částky. V dlouhém až velmi dlouhém období cena zlata stále roste. Investiční zlato lze obratem prodat na pobočce výrobce mincí a slitků nebo v bance. Vhodný investiční instrument pro zajištění se do budoucna proti inflaci. Osvobození od daně z přidané hodnoty (ostatní drahé kovy osvobozeny nejsou).
5.2.2 Nevýhody Při nákupu a prodeji slitků nízké hmotnosti jsou vyšší náklady výrobce a tedy i cena slitků. Investování je časově náročnější, jelikož investor musí přijít na pobočku výrobce nebo do banky prodávající investiční zlato a zlato si odnést (pokud jej nemá uložené u výrobce). Náklady na skladování a případné pojištění zlata.71 Cena slitků se odvíjí nejen od tržní ceny zlata, ale také od vývoje kurzů některých světových měn, investor tedy podstupuje i měnové riziko. Kvůli prodlevě mezi odesláním peněz z účtu a jejich přijetím na účet výrobce slitků a mincí může dojít k negativní změně prodejní nebo kupní ceny, jelikož se prodejní nebo kupní cena určuje až v den přijetí peněz na účet výrobce (pokud nemá u výrobce zřízený účet řešící tuto nevýhodu). Při odkupu zlata bankou si banka ověřuje pravost zlata, které trvá několik dní a až poté může být zlato odkoupeno a zaplaceno. Riziko úrokových sazeb, měnové, likvidity, událostí, operační a inflační.
71
VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. str. 298
35
5.3 Druhý pilíř důchodového spoření 5.3.1 Výhody Investor nemusí mít odborné znalosti. Spoření je časově nenáročné na správu. Lze investovat i nízké částky. Profesionální správa fondu. Nižší riziko oproti jiným způsobům investování díky přísnějším podmínkám, které musí investiční společnosti dodržovat. Příjem z penze je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.72
5.3.2 Nevýhody Poplatky a úplaty za správu úspor. Představy správce fondu o investici se nemusí shodovat s investorovými. Investor podstupuje riziko, že se fond stane nesolventním. Nižší výnosnost oproti jiným způsobům investování. Riziko úrokových sazeb, úvěrové, inflační, událostí, měnové a operační. Nelze ze spoření vystoupit. Spoření je na velmi dlouhou dobu, nelze tedy předem odhadnout, jak se bude trh vyvíjet. Pokud účastník zvolí doživotní důchod nebo doživotní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu a zemře v době vyplácení, nejsou uspořené prostředky předmětem dědictví.73 Při výběru výplaty na 20 let nemá účastník po uplynutí této doby nárok na další plnění z druhého pilíře74 a dostává důchod pouze z průběžného státního sytému. Pokud dědic také spoří ve druhém pilíři budou zděděné prostředky vždy přesunuty do jeho spoření, bez možnosti jednorázové výplaty prostředků jako u běžného dědictví.75
72
Zákon č. 586/1992 Sb., § 4, odst. 1, písm. l Zákon č. 426/2011 Sb. §19, odst. 1 a odst. 2 74 Zákon č. 426/2011 Sb., § 20 75 Zákon č. 426/2011 Sb., § 16 odst. 3 73
36
6 Porovnání výnosnosti na modelovém příkladu V modelovém příkladě bude porovnána výnosnost druhého pilíře penzijního spoření a zvolených investičních produktů. Investiční produkty jsou zvoleny tak, aby byly finančně dostupné pro průměrného občana České republiky a aby jejich využití nevyžadovalo velké odborné znalosti. Vzhledem k špatné finanční gramotnosti v České republice, prokázané mnoha výzkumy, např. výzkumy z roku 2010 a 2007 pro Ministerstvo financí a Českou národní banku, byl do modelového příkladu vybrán podílový fond a investiční zlato, namísto složitějších instrumentů jako jsou finanční deriváty, speciální fondy nebo fondy kvalifikovaných investorů. Dle kritérií nemohou být využity ani akcie nebo investiční certifikáty, jelikož je jejich nákupní cena velmi vysoká (především u kvalitních, bezpečnějších akcií a u bonusových certifikátů). U akcií a certifikátů obchodovaných na burze jsou také vysoké dodatečné náklady na zřízení a vedení účtu a poplatky za uskutečněné obchody u člena burzy (obchodníka s cennými papíry, brokera, apod.), bez kterého nelze na většině burz obchodovat. Dalším možným investičním instrumentem splňujícím uvažovaná kritéria jsou státní a municipální dluhopisy „pro domácnosti” emitované za nižší cenu (pohybující se kolem 100 Kč) a obchodované na Burze cenných papírů Praha. Nevýhodou však je nutnost uzavírat obchody přes členy burzy, kteří si za tyto služby účtují poplatky a také nejsou tyto dluhopisy emitovány pravidelně. V příkladu budou použita data průměrného občana České republiky. Pro měsíční příjem bude použit medián mzdy v České republice, protože medián je v tomto případě přesnější statistickou veličinou než průměr, který je velmi ovlivňován extrémními hodnotami. Spoření bude počítáno na dobu 20 let, kvůli dostupnosti historických dat (například inflace) a také jelikož při investici na delší dobu (30 nebo 40 let) není možné předvídat vývoj na finančních trzích.
Modelová osoba Osoba zvolená do modelového příkladu je muž, s měsíčním platem 22 239 Kč76, bydlící v Brně a bude spořit 20 let.
76
Český statistický úřad [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/7A003DB742/$File/310913a180.pdf
37
6.1
Výpočet výnosnosti investice do podílového fondu
Modelová osoba bude spořit v akciovém, podílovém fondu U.S. Pioneer Fund – CZK Hedged, jelikož jde o fond kopírující americký U.S. Pioneer Fund existující od roku 1928 s velmi dobrými výsledky. Jde o akciový fond, tedy velmi volatilní, ale při spoření na takto dlouhé období a předpokladu, že naspořené prostředky chceme využít v důchodu, je třeba brát v úvahu i výši inflace, která byla za posledních 20 let průměrně 4,08 % (výpočet viz příloha č. 5). Za tohoto předpokladu by tedy nebylo nejlepším rozhodnutím spořit ve fondu investujícím do státních dluhopisů nebo do fondů investujících do dluhopisů a nástrojů peněžního trhu, jelikož nedosahují dostatečného výnosu. Stejně jako ve druhém pilíři bude modelová osoba spořit 5 % ze svého měsíčního příjmu, tedy 1 100 Kč (5 % z měsíční mzdy 22 239 Kč je 1 111,95 Kč, ale taková částka v podílovém fondu spořit nelze, proto bude použita nejbližší nižší zaokrouhlená částka). Na začátku spoření je třeba stanovit cílovou částku, která se používá pro stanovení poplatku u způsobu platby předem expres a také bude použita pro porovnání výhodnosti jednotlivých způsobů platby poplatku. Při investici 1 100 Kč měsíčně po dobu 20 let a úroku 5,74 % je naspořená částka 486 896 Kč. Cílová částka tedy bude stanovena na 480 000 Kč a sazba poplatku předem expres bude 3,25 % (viz tabulka č. 8).
6.1.1 Poplatky Přirážku ke kupní ceně lze platit třemi způsoby: předem „expres”, předem „standard” nebo průběžně. U způsobů expres je „celková investovaná částka” cílovou částkou (ta je 480 000 Kč) a dle níže uvedené tabulky tedy bude sazba poplatku 3,25 %. U platby předem standard se výše sazby určuje dle tabulky podle výše pravidelně investované částky (která je 1 100 Kč), takže sazba poplatku je v tomto případě 3,75 %. U platby předem expres je poplatek zaplacen jednorázově s první investicí a poté již průběžné poplatky placeny nejsou. Při platbě předem standard je přirážka ke kupní ceně odečítána z prvních pravidelných investic (60 % je odečteno na zaplacení poplatku a 40 % je investováno) do doby, než je celý poplatek splacen. U průběžné platby je „celková investovaná částka” průběžnou investovanou částkou, tedy 1 100 Kč a sazba poplatku podle níže uvedené tabulky je 3,75 %. Tento poplatek je každý měsíc odečítán z investované částky. 38
Výpočet poplatku při platbě předem „expres” poplatek = celková investovaná částka * (sazba * (1-sleva)) poplatek = 480 000 * (0,0325*(1-0,1) poplatek = 14 040 Kč Výpočet poplatku při platbě předem „standard” poplatek = celková investovaná částka * sazba poplatek = 480 000 * 0,0375 poplatek = 18 000 Kč Výpočet poplatku při průběžné platbě poplatek = aktuální investovaná částka * sazba poplatek = 1 100 * 0,0375 poplatek = 41,25 Kč poplatky za 20 let = 9 900 Kč Tabulka č. 8: sazby nákupního poplatku Celková / aktuální investovaná částka Do 100 000 Kč
3,75 %
Od 100 000 Kč včetně
3,50 %
Od 250 000 Kč včetně
3,25 %
Od 500 000 Kč včetně
2,75 %
Pramen: Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 2014-03-17] Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prospekt/Cenik_PioneerFunds.pdf
V tomto modelovém příkladě je nejvýhodnější průběžný způsob úhrady, jelikož při tomto způsobu bude za celé období spoření vynaloženo nejméně prostředků na přirážku ke kupní ceně. Obecně platí, že u cílové částky do 337 000 Kč při spoření na 20 let je nejvýhodnější platit přirážku ke kupní ceně způsobem předem expres a od této částky výše je výhodnější platit poplatek průběžně. Výsledná investovaná částka v modelovém příkladě snížená o poplatek je tedy 1 058,75 Kč. Výše dalších poplatků za celou dobu spoření záleží na tom, zda by si modelová osoba zřídila účet u UniCredit Bank, která zprostředkovává investici do fondu a jaký typ účtu by si vybrala. 39
Dále také záleží, jak často by zpoplatněné služby využívala a jakým způsobem by prováděla vyúčtování odkupu podílových listů (viz tabulka č. 4).
6.1.2 Výpočet Pro výpočet byl použit vzorec pro dlouhodobé spoření předlhůtní, jelikož je pravidelná částka investována vždy na začátku měsíce:
Kde: S je výsledná naspořená částka m vyjadřuje, kolikrát za rok je vkládána pravidelná částka, v modelovém příkladu m = 12 x je částka vkládaná každý měsíc snížená o poplatek, v modelovém příkladu x = 1 058,75 i je úrok, v modelovém příkladu i = 0,0574 n je počet let spoření, v modelovém příkladu n = 20 Úrok byl spočítám pomocí vzorce:
Kde: i je zjišťovaný úrok n je počet let spoření, modelovém příkladě n = 20 výnos za dobu spoření jsou sečtené roční výnosy od roku 1994 do roku 2013, převedené na desetinné číslo (viz příloha č. 4) Pro výpočet výnosu byly použity data amerického fondu Pioneer, podle kterého je sestavován zajištěný fond Pioneer (oba investují do stejných aktiv), do kterého je v modelovém příkladě investováno, jelikož zajištěný fond neexistuje dostatečně dlouho. Rozdíl mezi těmito fondy je minimální a způsobený pouze směnným kurzem dolaru a koruny a náklady na zajištění (hedge). Pro výpočet byla použita data od roku 1994 do roku 2013.
40
Výsledná naspořená částka po 20 letech, při měsíčním vkladu a úroku 5,74 % p.a. je 482 550,17 Kč.
6.2 Výpočet výnosnosti spoření ve druhém pilíři penzijního spoření Pro výpočet výnosu druhého pilíře penzijního spoření byl vybrán dynamický důchodový fond, jelikož se svým složením nejvíce podobá vybranému podílovému fondu. Dalším důvodem je odhadovaný výnos důchodových fondů státních dluhopisů a konzervativních důchodových fondů, který není dostatečně vysoký při zohlednění inflace a vzhledem k délce spoření. Stejně jako u podílového fondu bude modelová osoba spořit 5 % ze svého měsíčního příjmu po dobu dvaceti let a výpočet bude proveden stejným vzorcem.
6.2.1 Úplata a poplatky Penzijní společnosti si účtují úplatu za obhospodařování majetku a za zhodnocení majetku. Úplata za obhospodařování majetku se počítá: „jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období.“77 (tzv. průměrná roční hodnota důchodové jednotky). Tedy výše úplaty se odvíjí od výkonnosti jednotlivých fondů a procentuální sazby úplaty, kterou si stanoví penzijní společnost (viz tabulka č. 1) a jejíž maximální výše je stanovena zákonem (v roce 2013 si ji penzijní společnosti neúčtovaly). Úplata za zhodnocení majetku se počítá jako rozdíl průměrné roční hodnoty důchodové jednotky a „nejvyšší průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku důchodového fondu vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek.“78 Vzhledem k tomu, že důchodové fondy druhého pilíře existují teprve od roku 2013, průměrná roční hodnota důchodové jednotky se rovná nejvyšší průměrné roční hodnotě důchodové jednotky v předcházejících letech a jejich rozdíl se rovná nula, tudíž i úplata za zhodnocení majetku za rok 2013 se rovná nule. Výše poplatků záleží na ceně služeb u jednotlivých penzijních společností (viz tabulka č. 1) a četnosti jejich využívání.
77 78
Zákon č. 426/2011 Sb., §32, odst. 4 Zákon č. 426/2011 Sb., §32, odst. 5
41
6.2.2 Výpočet Pro výpočet byl použit vzorec pro dlouhodobé spoření předlhůtní, jelikož je pravidelná částka investována vždy na začátku měsíce:
Kde: S je výsledná naspořená částka m vyjadřuje, kolikrát za rok je vkládána pravidelná částka, v modelovém příkladu m = 12 x je částka vkládaná každý měsíc, v modelovém příkladu x = 1 100 i je úrok, v modelovém příkladu i = 0,06 n je počet let spoření, v modelovém příkladu n = 20 Úrok byl spočítán jako průměr odhadovaných výnosů dynamických důchodových fondů jednotlivých penzijních společností. Výsledná naspořená částka po 20 letech, při měsíčním vkladu a úroku 6 % p.a. je 501 350,82 Kč.
6.3 Porovnání výsledku výpočtu druhého pilíře a podílového fondu Vyšší naspořená částka vychází u druhého pilíře, jelikož bylo počítáno s vyšším úrokem, při jinak stejných podmínkách. Podstatným rozdílem v úrocích je, že u druhého pilíře jde o odhad, ale u podílového fondu, jde o historická data. Historický výnos samozřejmě nezaručuje výnos budoucí, ale je zde větší pravděpodobnost dosažení očekávaného výnosu nebo podobného. U výsledků výpočtu je nutné zohlednit i riziko. U důchodových fondů se může pohybovat mezi 10–25 % a u podílového zajištěného fondu je 13,65 % a u amerického fondu je 13,27 %. Důchodové fondy tedy nejsou výrazně bezpečnější, než fondy podílové. Důležitým aspektem také je, jestli jsou úspory nějakým způsobem garantovány. U podílových fondů bohužel neexistuje garanční fond jako pro jiné právnické osoby (např. Garanční fond obchodníků s cennými papíry), ale ani u penzijních společností taková garance neexistuje. Dalo by se předpokládat, že jsou úspory garantovány státem, když jde o státem vytvořený způsob spoření, ale žádné takové konkrétní ustanovení neexistuje.
42
Dalším důležitým faktorem je, že výpočet nezohledňuje vývoj cen a výsledek je v dnešních cenách, které jsou pravděpodobně mnohem nižší, než ceny budoucí. O to důležitější je vytvořit investiční plán, který poskytne dostatečný výnos a průběžně jej upravovat vzhledem ke změně podmínek na finančních trzích. Další důležitou otázkou, nad kterou by se měla osoba v modelovém příkladě zamyslet je, zda výsledná naspořená částka dokáže pokrýt jeho potřeby do budoucna. Například pokud by chtěl naspořené prostředky využívat 10 let po odchodu do důchodu, vychází ve druhém pilíři naspořených 501 350,82 Kč na měsíční příjem 4°177,92 Kč, měsíční příjem navíc z podílového fondu je 4 021,25 Kč. Za předpokladu, že bude příjem z průběžného důchodového systému v budoucnu stále stejný, jsou 4 000 Kč milé přilepšení, ale pokud důchod z průběžného systému klesne (jak je odhadováno), nemusel by veškerý měsíční příjem stačit na pokrytí všech potřeb. Tento problém je ještě markantnější, pokud bychom naspořené prostředky přepočítali na měsíční příjem na 20 let (tato situace není nereálná, lze se dožít 90 a více let). V tomto případě by byl měsíční příjem z naspořených prostředků ve druhém pilíři pouze 2 088,96 Kč a z podílového fondu pouze 2 010,63 Kč. Proto je důležité nespořit jen nejnutnější minimum, ale i něco navíc. Každý občan České republiky je podle průzkumu Českého statistického úřadu schopný ušetřit měsíčně 1 100 Kč (medián, spočítán jako rozdíl čistých příjmů a čistých výdajů přepočítaný na měsíce79), které může dále investovat. Vzhledem ke kritériím investičního produktu, stanovených na začátku této kapitoly, budou tyto volné prostředky vloženy do investičního zlata v podobě investičních slitků.
6.4 Investiční zlato Investiční zlato působí jako složitý investiční produkt, ale nákup v praxi nevyžaduje rozsáhlé investiční znalosti ani příliš času. Pouze počáteční rozhodnutí, zda do zlata investovat vyžaduje zkoumání informací a porovnávání jednotlivých produktů. V modelovém příkladě bude nákup prováděn osobně na pobočce výrobce Česká mincovna v Brně. Investiční zlato lze také zaslat poštou, ale tato služba stojí 99 Kč nebo 129 Kč, tudíž je výhodnější snížit dodatečné náklady na minimum a vyzvednout si slitky osobně. Další
79
Český statistický úřad [online]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/4A001715D5/$File/30011351.pdf
43
náklady mohou být na skladování, např. v bezpečnostní schránce či na pořízení trezoru. Nejlepší ochrana je však podle mne neříkat o nákupech zlata všem ve svém okolí. Také lze zlato skladovat přímo u výrobce, ale je třeba zjistit, zda jde o státní či soukromý podnik, jelikož soukromý podnik může zkrachovat a můžeme tak přijít o celou investici. Dodatečné náklady také mohou být na pojištění investice. Investice v modelovém příkladě nebude pravidelná měsíční, jelikož měsíční prostředky, které mohou být na investici vynaloženy jsou 1 100 Kč a cena nejmenšího, jednogramového slitku je momentálně 1 264 Kč (tržní cena jednoho gramu zlata plus marže výrobce). Bylo by možné nakupovat slitky například každých pět měsíců, ale vzhledem k vysoké marži slitků nízké hmotnosti je výhodnější uskutečnit nákup pouze jednou ročně a koupit slitek větší váhy (viz tabulka č. 9). Za rok má modelová osoba k dispozici 13 200 Kč, za které může při stávajících cenách koupit desetigramový slitek (9 589 Kč), dvougramový slitek (2 415 Kč) a jednogramový slitek (1 264 Kč), celkem za 13 268 Kč.80 Tržní cena se samozřejmě v čase vyvíjí a nakupované množství by se muselo měnit v závislosti na vývoji ceny, ale v modelovém příkladě bude počítáno s konstantním množstvím 13 gramů, jelikož nelze dopředu předvídat, jak přesně se tržní cena změní. Stejně tak bude v příkladě použita aktuální cena za jeden gram zlata 839,6 Kč81. Pouze výnos bude použit historický (viz tabulka č. 7). Tabulka č. 9: marže výrobce na zlatých slitcích nízké váhy hmotnost
1g
2g
5g
10 g
20 g
1 unce
marže
50,55%
43,82%
24,58%
14,20%
11,09%
6,93%
Pramen: Vlastní tvorba z dat dostupných na Česká mincovna. ČM, Česká mincovna [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.ceskamincovna.cz/investicni-zlato-zlate-cihly-a-slitky-393-p/
6.4.1 Výpočet Výsledný výnos bude počítán pomocí:
80
Česká mincovna. ČM, Česká mincovna [online]. Dostupné z: http://www.ceskamincovna.cz/investicni-zlatozlate-cihly-a-slitky-393-p/ 81 Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. Dostupné z : http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=87&curr=CZK&on=0&unit=1%20g&lg=1
44
Kde: množství za rok je v modelovém příkladu 13 tržní cena 1 gramu je v modelovém příkladu 839,6 Kč n je počet let investování, v modelovém příkladu n = 20 p je procento výnosu převedené na desetinná čísla, v modelovém příkladu p = 2,9226 Výsledná částka po 20 letech je 637 991,89 Kč. Pokud tuto částku opět přepočítáme na měsíční příjem, po dobu 10 let bude 5 316,6 Kč a po dobu 20 let 2 658,3 Kč. V kombinaci s druhým pilířem / podílovým fondem však bude měsíční příjem navíc po dobu 10 let 9 494,52 Kč / 9 337,85 Kč a po dobu 20 let 4 747,26 Kč / 4 668,93 Kč.
6.5 Investiční doporučení V první řadě je důležité, aby si každý spořil sám na důchod a nespoléhal pouze na stát. I kdyby se nevyplnily některé prognózy a stát vyplácel stále stejné důchody nebo vyšší, vždy je lepší mít k dispozici více prostředků nebo alespoň určitou finanční rezervu na mimořádné situace. Samozřejmě je velmi složité až nemožné spořit měsíčně větší částku z minimální mzdy nebo podobně nízkého příjmu, ale lze předpokládat, že postupem věku, s přibývajícími pracovními zkušenostmi by se měla tato mzda zvyšovat (nebo také vlivem ekonomických faktorů jako růst reálné mzdy nebo zvyšování minimální mzdy státním rozhodnutím). Z výše uvedených výsledků vyplývá, že spořit 20 let, 1 100 Kč měsíčně na důstojné zajištění se na důchod nestačí, především, když vezmeme v úvahu i budoucí inflaci. Řešením tedy je spořit déle nebo spořit více peněz měsíčně, podle individuálních podmínek. Je tedy třeba sestavit si finanční plán, zjistit jakou částku lze měsíčně uspořit a investovat (a téměř vždy lze tuto částku zvýšit, pokud přehodnotíme své výdaje), zvážit jaká je šance na vyšší mzdu v budoucnu a poté zvolit vyhovující investiční produkt odpovídající našim znalostem, účelu investice (tedy při spoření na důchod žádné extrémně rizikové produkty) a délce spoření. Dle mého názoru je výhodnější spořit v podílovém fondu a investovat do zlata, než využít pouze druhý pilíř. Podílový fond a důchodové fondy mají velmi podobné vlastnosti (rizikovost, garance) a výkonnost, ale druhý pilíř je nevýhodnější, protože z něj nelze vystoupit, podmínky spoření se mohou měnit s každou novou vládou a v určitých situacích, zmíněných v podkapitole 1.5, nejsou naspořené prostředky předmětem dědictví. Pouze lze 45
měnit investiční strategii pomocí změny fondu, ale tato služba je zpoplatněna, pokud je využívána častěji než jednou za rok. Další výhodou kombinace amerického, akciového fondu a investičního zlata je lepší zajištění proti inflaci vzhledem k negativní korelaci zlata s inflací, směnným kurzem dolaru a nestabilitou finančních trhů. Důchodové fondy druhého pilíře žádnou podobnou kombinaci neumožňují. Samozřejmě existuje mnoho dalších investičních produktů výhodnějších než druhý pilíř nebo podílové fondy jako finanční deriváty, investiční certifikáty, apod., které jsou však pro nezkušeného investora příliš rizikové nebo vyžadují mnohonásobně vyšší měsíční investici, než 1 100 Kč.
46
Závěr Cílem této práce je porovnat, zda je výhodnější spořit ve druhém pilíři nebo ve vybraných investičních produktech. Podle mne je výhodnější investovat do podílového fondu a investičního zlata. Když porovnáme druhý pilíř a podílový fond, tak se příliš neliší. Mají podobný výnos, i když u důchodových fondů jsou výnosy pouze odhadnuté a u podílového fondu jde o historická data a je tedy větší pravděpodobnost dosažení očekávaného výnosu (i když historické výnosy samozřejmě nezaručují výnosy budoucí). I riziko je velmi podobné, rozdíl je, že penzijní společnosti stanovily větší rozsah, ve kterém se může výnos pohybovat, kdežto podílový fond stanovuje konkrétní hodnotu. Ani jedna z variant spoření nemá garantované, že investor o své prostředky nepřijde. Nevidím tedy důvod, proč spořit ve druhém pilíři, z kterého nelze vystoupit, když mohu mít velmi podobné podmínky v podílovém fondu, kde se svými prostředky mohu nakládat volněji, kdykoliv spoření ukončit a nemusím se bát, zda někdo zdědí mé naspořené prostředky nebo ne, když umřu ve „špatném období“. Další nevýhodou je malá diverzifikace rizika v druhém pilíři. Sice lze kombinovat spořící strategie dle věku, ale stále jsou v portfoliu všech důchodových fondů především instrumenty negativně reagující na inflaci (dluhopisy, akcie, nástroje peněžního trhu). A v dlouhém období, např. 40 let, na které je spoření v druhém pilíři plánováno, je velmi důležité zajištění proti inflaci – jinak může být reálný výnos na konci spoření blízký nule nebo záporný. Oproti tomu akciový podílový fond a investiční zlato se svými vlastnostmi doplňují a snižují inflační riziko. Při porovnání s investičním zlatem jsou nevýhody druhého pilíře dle mého názoru ještě markantnější. Oproti investičnímu zlatu má nižší výnos (i když je třeba mít na paměti, že růst tržní ceny zlata v posledních 14 letech je extrémní a pravděpodobně se nebude v brzké době opakovat), investice do zlata lze upravovat dle aktuální situace pomocí množství nakupovaných slitků, investiční slitky jde velmi rychle proměnit na hotovost (ale s transakčními náklady), kdežto u druhého pilíře se musí čekat do dovršení důchodového věku (třeba i 40 let). Myslím si, že stát v penzijní reformě nevymyslel nic nového, pouze vytvořil podílové fondy s přísnější úpravou. Pozitivum vytvoření druhého pilíře však je, že ukázal lidem, že je třeba se zajistit na důchod vlastními silami a nespoléhat pouze na stát. Otázkou však zůstává, jestli by 47
nebylo méně nákladné investovat spíše do vzdělávání na toto téma a zlepšení finanční gramotnosti, než do nefungujícího nového systému, který může být kdykoliv zrušen. Závěrem této práce tedy je, že každý by se měl snažit co nejlépe se zajistit na důchod, stanovit si alespoň základní finanční plán a vybrat si (nebo si nechat poradit) produkt, který bude vyhovovat účelu investice. Pro běžného občana České republiky může být takovým produktem právě investice do podílového fondu a investičního zlata. Oba způsoby jsou časově nenáročné, finančně schůdné a není u nich třeba velkých odborných znalostí nebo neustálého sledování situace na finančních trzích.
48
Seznam použitých zdrojů: Knižní zdroje: [] BODIE, Zvi. KANE, Alex. MARCUS, Alan. Investments. 9th edition. New York: McGraw-Hill/Irwin, 2011, 994 p. ISBN 9780073530703 [] JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2013, 560 s. ISBN 9788024745169 [] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2011, 520 s. ISBN 978-80-86929-70-5 [] REJNUŠ, Oldřich. Cenné papíry a burzy. 2. přepracované vydání. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 406 s. ISBN 9788021446731 [] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 792 s. ISBN 978-80-7357-647-9 Legislativní zdroje: [] Předpis č. 344/2013 Sb. Zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. [] Vyhláška č. 57/2012 Sb. o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu. [] Zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření. [] Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. [] Zákon č. 240/2013 Sb., zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Internetové zdroje: [] AXA. AXA [online]. 2012 [cit. 2013-12-21]. Dostupné z:www.axa.cz [] Česká mincovna. ČM, Česká mincovna [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.ceskamincovna.cz [] Česká národní banka. Česká národní banka [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.cnb.cz [] Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: www.czso.cz [] ING Penzijní společnost, a.s. ING Penzijní společnost [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: www.ingpenzijnispolecnost.cz [] KITCO Metals Inc. KITCO [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: www.kitco.com [] Kurzy.cz, spol. s.r.o. Kurzycz [online]. 2013 [cit. 2013-12-08]. Dostupné z: www.kurzy.cz 49
[] Ministerstvo práce a sociálních věcí. Integrovaný portál MPSV [online]. 2012 [cit. 201402-01]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz [] Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer Investments [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz [] Pioneer Investments. Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://us.pioneerinvestments.com [] UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. UniCredit Bank [online]. 2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: www.unicreditbank.cz/ []Yahoo.
Yahoo!
Finance
[online].
2014
www.finance.yahoo.com
50
[cit.
2014-18-03].
Dostupné
z:
Seznam tabulek Tabulka č. 1: porovnání poplatků a úplat u jednotlivých penzijních společností ..................... 10 Tabulka č. 2: procento volatility výnosů jednotlivých důchodových fondů druhého pilíře ..... 17 Tabulka č. 3: sazby nákupního poplatku fondů Pioneer ........................................................... 26 Tabulka č. 4: další poplatky účtované za služby fondů Pioneer ............................................... 26 Tabulka č. 5: historická výnosnost zajištěného fondu Pioneer k 10.4.2014 ............................. 27 Tabulka č. 6: historická výnosnost amerického fondu Pioneer, podle kterého je zajištěný fond tvořen, k 31.3.2014 ................................................................................................................... 27 Tabulka č. 7: výnos investice do zlata za určitá období ........................................................... 33 Tabulka č. 8: sazby nákupního poplatku .................................................................................. 39 Tabulka č. 9: marže výrobce na zlatých slitcích nízké váhy .................................................... 44
Seznam grafů Graf č. 1: očekávané roční zhodnocení důchodových fondů .................................................... 15 Graf č. 2: vývoj tržní ceny zlata v krátkém období (1 rok) ...................................................... 31 Graf č. 3: vývoj tržní ceny zlata ve středně dlouhém období (8 let)......................................... 31 Graf č. 4: vývoj tržní ceny zlata v dlouhém období (14 let) ..................................................... 32 Graf č. 5: vývoj tržní ceny zlata ve velmi dlouhém období (39 let) ......................................... 32
51
Seznam příloh Příloha č. 1: syntetický ukazatel rizikovosti důchodových fondů Příloha č. 2: deset největších pozic v portfoliu zajištěného fondu Pioneer Příloha č. 3: portfolio zajištěného fondu Pioneer podle sektorů Příloha č. 4: historické výnosy amerického fondu Pioneer za celou dobu existence fondu Příloha č. 5: výpočet průměrné roční inflace v České republice za 20 let
52
Příloha č. 1: syntetický ukazatel rizikovosti důchodových fondů Rizikovost fondu
Intervaly volatility
1
rovno/více než 0%
méně než 0,5%
2
0,5%
2%
3
2%
5%
4
5%
10%
5
10%
15%
6
15%
25%
7
25%
Pramen: vyhláška č. 57/2012 Sb. o minimálních náležitostech statutu účastnického fondu a statutu důchodového fondu, Příloha odst. 2
Příloha č. 2: deset největších pozic v portfoliu zajištěného fondu Pioneer
Pramen: Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prezentace/CZ_PFAmerica_CZK_Hedged.pdf
Příloha č. 3: portfolio zajištěného fondu Pioneer podle sektorů
Pramen: Pioneer Asset Management, a.s. Pioneer investments [online]. 2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: www.pioneerinvestments.cz/Fond/Prezentace/CZ_PFAmerica_CZK_Hedged.pdf
Příloha č. 4: historické výnosy amerického fondu Pioneer za celou dobu existence fondu
Pramen: vlastní zobrazení dat z Yahoo. Yahoo! Finance [online]. 2014 [cit. 2014-18-03]. Dostupné z: http://finance.yahoo.com/q/pm?s=piodx
Příloha č. 5: výpočet průměrné roční inflace v České republice za 20 let 2013
1,4
2012
3,3
2011
1,9
2010
1,5
2009
1
2008
6,3
2007
2,8
2006
2,5
2005
1,9
2004
2,8
2003
0,1
2002
1,8
2001
4,7
2000
3,9
1999
2,1
1998
10,7
1997
8,5
1996
8,8
1995
9,1
1994
10
Pramen: Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-04-11] Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/mira_inflace
Inflace za 20 let byla počítána pomocí tzv. useknutého průměru (trimmed mean), kdy nebyla brána v úvahu nejvyšší a nejnižší hodnota, jelikož průměr ovlivňují extrémní hodnoty. I přes tuto změnu vychází průměrná inflace za 20 let v porovnání s průměrnou inflací za 10 let, která je 2,54 %, velmi vysoká, díky extrémní inflaci v devadesátých letech.
