Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne pracovního týdne

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne pracovního týdne

Vypracoval: Mgr. Helena Spörlová Vedoucí práce: RNDr. Zuzana Šmídová, Ph.D. České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 5. prosince 2015

Mgr. Helena Spörlová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala RNDr. Zuzaně Šmídové, Ph.D. která vedla moji závěrečnou práci a byla mi nápomocna svými odbornými znalostmi a cennými radami při zpracování tohoto tématu. Také chci poděkovat své rodině za trpělivost a toleranci.

Anotace Závěrečná práce je zaměřena na problematiku výživy žáků základní školy v průběhu rána a dopoledne pracovního týdne. Přibližuje význam základních živin pro dětský organismus a nutriční doporučení pro výživu dětí. Práce porovnává stravovací návyky dětí mladšího a staršího školního věku. Zaměřuje se na snídaně a dopolední svačiny dětí, na jejich složení, taktéž na příjem tekutin a dodržování pitného režimu ve škole. Zdůrazňuje význam přítomnosti všech jídel v průběhu dne a důležitost rovnováhy energetické bilance pro zdraví dětí. Klíčová slova: výživa, základní živiny, výživová doporučení, snídaně, dopolední svačina, pitný režim

Abstract The final work is focused on the issues of food of pupils in primary school in the morning and during a week. There is described the importance of basic nutrients for children´s organism and nutritious recommendation for children´s food. There are compared the eating habits of children in school age in the final work. The author is concentrating on breakfasts and snacks of pupils, the ingredients and drink intake at school. There is underlined the meaning of presence of all meals per day and importance of balance of energy for children´s health. Key words: food, nutrients, nutritious recommendation, breakfast, morning snack, drink intake

Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 7 1

Lidská výživa ...................................................................................................................... 8

2

Hygiena výživy ................................................................................................................. 10

3

Výživová doporučení ....................................................................................................... 13 3.1

Obecná výživová doporučení .................................................................................. 13

3.2

Výživová doporučení vydaná v České republice ..................................................... 13

3.3

Výživová doporučení pro děti školního věku .......................................................... 14

4

Složení potravy ................................................................................................................ 15 4.1

Bílkoviny .................................................................................................................. 15

4.2

Tuky ......................................................................................................................... 16

4.2.1

Dělení tuků podle složení ................................................................................ 17

4.2.2

Dělení tuků podle původu ............................................................................... 17

4.3

4.3.1

Běžné cukry ve stravě:..................................................................................... 18

4.3.2

Dělení sacharidů: ............................................................................................. 18

4.3.3

Vláknina ........................................................................................................... 19

4.4

Vitaminy .................................................................................................................. 20

4.4.1

Vitaminy rozpustné v tucích ............................................................................ 20

4.4.2

Vitaminy rozpustné ve vodě............................................................................ 21

4.5

Minerální látky ........................................................................................................ 22

4.5.1

Makroelementy ............................................................................................... 22

4.5.2

Mikroelementy (stopové prvky) ...................................................................... 23

4.5.3

Toxické mikroelementy ................................................................................... 24

4.6 5

Sacharidy ................................................................................................................. 18

Voda ve výživě člověka a pitný režim ...................................................................... 24

Energetický příjem .......................................................................................................... 28 5.1

Energetický příjem podle jídla ................................................................................. 30

5.2

Energetický příjem vzhledem k věku a pohlaví ....................................................... 30

6

Snídaně a přesnídávka (dopolední svačina) v jídelníčku dětí .......................................... 31

7

Cíl závěrečné práce ......................................................................................................... 33

8

Stanovené předpoklady .................................................................................................. 34

9

Popis výzkumného vzorku ............................................................................................... 35

10

Teoretický popis použité metody ................................................................................ 36

11

Vlastní výzkumné šetření ............................................................................................ 38

11.1

Popis použitého dotazníku ...................................................................................... 38

11.2

Výzkum .................................................................................................................... 38

11.3

Výsledky a zhodnocení předpokladů ...................................................................... 66

12

Závěr ............................................................................................................................ 72

13

Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 74

14

Seznam obrázků .......................................................................................................... 76

15

Seznam tabulek ........................................................................................................... 80

16

Přílohy ......................................................................................................................... 82

Úvod Zdraví člověka je to nejcennější, co má. Je to stav, který mu umožňuje plnou tělesnou i duševní aktivitu. Je to stav, kdy je člověk spokojený sám se sebou. K tomu, aby jedinec tohoto stavu dosáhl, je zapotřebí přiměřená fyzická i psychická aktivita, prevence nemocí a v nemalé míře k tomu přispívá také racionální výživa. Během posledních let se výrazně změnil způsob výživy. Na jedné straně jsou velké možnosti zdravého stravování, na druhé straně jsou levná lákadla fastfoodů, nepřeberné množství cukrovinek. Potrava poskytuje základní živiny – bílkoviny, tuky a sacharidy, které jakožto zdroje energie jsou nutné pro činnost organizmu. Nevyhnutelné jsou také vitaminy, minerální látky, stopové prvky a voda. Všechny tyto látky jsou potřebné pro správný metabolizmus lidského organizmu. Je nutné, aby byla zachována vyrovnaná energetická bilance v těle. Při dlouhodobém nedostatečném nebo nadbytečném příjmu energie může dojít k poškození zdraví. Cílem této závěrečné práce je přiblížit význam racionální výživy pro člověka a porovnat stravovací návyky žáků 1. stupně (věková kategorie 7 – 11 let) a žáků 2. stupně základní školy (věková kategorie 12 – 15 let). Děti prostřednictvím dotazníku uvedou nejčastější složení svých snídaní a dopoledních svačin. Označí potraviny, které konzumují pravidelně, které jen občas, sdělí, jaké je zastoupení ovoce a zeleniny v jejich jídelníčku. Prozkoumáno bude také množství přijatých tekutin během dopoledne a druhy konzumovaných nápojů. Výzkum by měl ukázat společné popř. rozdílné stravovací návyky dětí různého věku. Také přiblíží, jak děti pravidelně, či nepravidelně snídají a svačí, jak dodržují pitný režim. Kvalitní snídaně, dopolední svačina a dostatek tekutin jsou předpokladem k zvládnutí náročného procesu učení ve škole. Závěrečná práce obsahuje teoretickou část (kapitoly 1 – 6) a praktickou část (kapitoly 7 – 11).

7

1 Lidská výživa Správná výživa je založena na současných vědeckých poznatcích, které podávají informaci o nezbytném příjmu určitého množství energie, živin a vody, o optimálním příjmu živin během dne i delšího časového období a o jejich poměru v jednotlivých jídlech. Důležitým faktorem není jen absolutní obsah živin v pokrmu, ale i jejich využitelnost v lidském organizmu. Velkou roli hraje také tradice a osobní zkušenosti jednotlivce (Pánek a kol., 2002). Zdraví každého člověka souvisí s výživou. Racionální výživa je základem dobrého zdraví. Strava musí člověku poskytovat dostatek živin, tj. bílkovin, tuků a sacharidů. Musí obsahovat všechny potřebné vitaminy, minerální látky a stopové prvky (makroelementy i mikroelementy). Zároveň musí být vůči organizmu nezávadná a neměla by jej zatěžovat. Výživové potřeby záleží na věku, pohlaví, tělesné a duševní aktivitě a tělesném typu člověka (Pánek a kol., 2002). Základním úkolem lidské výživy je dodat tělu energii, kterou potřebuje k svému životu. Organizmus energii potřebuje:  při nezbytných tělesných funkcích, které probíhají neustále po dobu celého života (činnost srdce, dýchání, trávení, udržování tělesné teploty, atd.)  při práci duševní i tělesné  při rozmnožování a růstu  při udržování zdraví a kondice Lidská výživa se realizuje prostřednictvím potravy. Potrava jsou všechny materiály, které se mohou použít k výživě lidí. Pokud potrava slouží k výživě lidí, označuje se jako poživatina, pokud slouží k výživě zvířat, jde o krmivo. Poživatiny jsou materiály sloužící jako potrava pro výživu lidí. Patří k nim:  potraviny (jejich funkcí je dodávání energie a živin organizmu)  pochutiny (mají senzorickou hodnotu, např. koření, sůl; nebo povzbudivé účinky, např. káva, čaj), jsou zanedbatelným zdrojem živin  nápoje (slouží k zásobení organizmu vodou) 8

 lahůdky (mají vysokou senzorickou a výživovou hodnotu a obsahují energii) Pokrm je potravina nebo směs potravin upravená ke konzumaci. Jídlo je soustava chodů, kterou konzumujeme v určitou denní dobu (snídaně, přesnídávka, oběd,…). Strava je vše, co člověk sní za den, týden, měsíc či jiný časový úsek. Stravovací režim je způsob stravování během dne nebo jiného časového intervalu. Zahrnuje množství poživatin zkonzumovaných při jednotlivých jídlech a skladbu jídel (Pánek a kol., 2002).

9

2 Hygiena výživy Výživa ovlivňuje zdraví každého jedince. Stát, tedy i Česká republika, dbá na to, aby zabránil zdravotním problémům obyvatelstva vznikajícím z nedostatečné výživy. Hygiena výživy se zabývá dietními vlivy ve výživě populace a jejich sledováním. Do této oblasti patří (Svačina a kol., 2013):  Formulace výživových doporučení pro různé jedince a skupiny podle věku, pohlaví, pracovní zátěže apod. Bývá definováno procento obsažených živin (cukrů, tuků, bílkovin a dalších složek) s cílem dosáhnout snížení výskytu závažných onemocnění. Slouží k tomu mimo jiné potravinové pyramidy.

Obr.1: Potravinová pyramida Zdroj: http://bit.ly/1Ijus1t

10

Tabulka I: Definice porcí (Kernová, 2012; Svačina a kol., 2013) Obilniny,

rýže,

těstoviny, Jedna porce = 1 krajíc chleba (60 g), 1 rohlík či houska, 1 miska

pečivo

ovesných vloček nebo müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125 g – 200 g).

Ovoce

Jedna porce = 1 jablko, pomeranč či banán (100 g), miska jahod, rybízu či borůvek, sklenice neředěné ovocné šťávy (100 ml).

Zelenina

Jedna porce = velká paprika, mrkev či 2 rajčata, 120 g čínského zelí či salátu, 250 g brambor či sklenice neředěné zeleninové šťávy.

Ryby, maso, drůbež, vejce, Jedna porce = 100 g drůbežího masa, 100 g rybího masa či 80 g luštěniny

červeného masa, 2 vařené bílky nebo miska sójových bobů, 60 g sójového masa, 300 g vařených luštěnin.

Mléko, mléčné výrobky

Jedna porce = 1 sklenice mléka (200 ml), 1 kelímek jogurtu (200 ml), sýr (30 – 40 g).

Sůl, tuky, cukry

Jedna porce = cukr (10 g), tuk (10 g).



Hodnocení výživy sledovaných skupin, výskyt obezity a poruch výživy.



Sledování hygienických zásad při práci s potravinami a úpravy zákonů.

V dnešní době se využívá také jednoduchá a funkční pomůcka zdravé výživy tzv. „Zdravý talíř“. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.

11

Obr. 2: Zdravý talíř Zdroj: http://bit.ly/1lpBl6T

12

3 Výživová doporučení 3.1 Obecná výživová doporučení Hlavní nutriční cíle popisují dokumenty WHO (Světová zdravotnická organizace), ve kterých je pět hlavních nutričních cílů: 1. Dosáhnout energetické rovnováhy a zdravé hmotnosti. 2. Omezit příjem energie z tuků a posunout spotřebu nasycených mastných kyselin směrem k nenasyceným. 3. Zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a ořechů. 4. Omezit příjem volných cukrů. 5. Omezit spotřebu soli (sodíku), jodizovat sůl (Svačina a kol., 2013).

3.2 Výživová doporučení vydaná v České republice Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydalo v roce 2005 dokument Výživová doporučení MZ ČR pro návrhy postupů k implementaci Globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví, který rozpracovává cíle Globální strategie pro ČR do následujících bodů (Svačina a kol., 2013): 1. Jezte vyváženou pestrou stravu založenou více na potravinách rostlinného původu. 2. Udržujte svou hmotnost a obvod pasu v doporučeném rozmezí (v dospělosti BMI 18,5 – 25 kg/m²; obvod pasu u mužů ne více než 94 cm, u žen ne více než 80 cm). Pravidelně se věnujte pohybové aktivitě. 3. Jezte různé druhy ovoce a zeleniny, alespoň 400 g denně, přednostně čerstvé a místního původu. 4. Kontrolujte příjem tuků, snižte spotřebu potravin s jejich vysokým obsahem (uzenin, tučných sýrů, čokolád, chipsů) a dávejte přednost rostlinným olejům před živočišnými tuky. Denně konzumujte mléko nebo mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku.

13

5. Několikrát denně jezte chléb, pečivo, těstoviny, rýži nebo další výrobky z obilovin (zejména celozrnné) a brambory. 6. Nahrazujte tučné maso a masné výrobky rybami, luštěninami a netučnou drůbeží. 7. Vyvarujte se každodenní konzumaci alkoholických nápojů. 8. Omezujte příjem kuchyňské soli, celkový denní příjem soli nemá být vyšší než 5 g (1 čajová lžička), a to včetně soli skryté v potravinách. Používejte sůl obohacenou jodem. 9. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladké nápoje nahrazujte dostatečným množstvím nesladkých nápojů, např. vody. 10. Podporujte plné kojení do ukončeného 6. měsíce věku, poté kojení s příkrmem do dvou let věku dítěte i déle.

3.3 Výživová doporučení pro děti školního věku Tabulka II: Návrh výživových doporučení pro děti a dospívající (Kernová, 2012) Děti školního věku

Dospívající

Výživný faktor

Energie MJ

3 – 6 let

7 – 10 let

11 – 14 let

ch + d

ch + d

chlapci

15 – 18 let dívky

chlapci

dívky

5,9

7,4

9,2

8,4

10,0

9,2

1400,0

1800,0

2200,0

2000,0

2400,0

2200,0

Bílkoviny g

35,0

45,0

55,0

53,0

68,0

60,0

Tuky g

50,0

60,0

75,0

70,0

80,0

75,0

Energie kcal

14

4 Složení potravy Složení potravy ovlivňuje vývoj, růst, činnost a zdraví organizmu. Optimální je pestrá a vyvážená strava obsahující všechny tři základní složky: bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy), cukry (sacharidy). Ve výživě zdravého člověka s normální hmotností by měly být živiny přijímány v následujícím přibližném poměru energií: Tabulka III: Zastoupení příjmu živin (Kernová, 2012; Svačina a kol., 2013) Bílkoviny

15 %

15%

Tuky

25%

30%

Cukry

60%

55%

Tabulka IV: Přibližný energetický obsah základních živin (Svačina, 2003) Živiny

Obsah energie na 1 g

Bílkoviny

17 kJ/4 kcal

Sacharidy

17 kJ/4 kcal

Tuky

39 kJ/9 kcal

1 kcal = 4,2 kJ

4.1 Bílkoviny Bílkoviny jsou pro výživu člověka nutné a nenahraditelné. Podílejí se na stavbě a obnově tkání, jsou zdrojem dusíku a energie. Bílkoviny z potravy se musí v těle rozštěpit v několika fázích až na nejmenší stavební prvky, kterými jsou aminokyseliny. V potravě se vyskytuje více než 20 aminokyselin, z toho většinu si náš organizmus umí vytvořit sám, ale 8 z nich (valin, leucin, izoleucin, treonin, fenylalanin, tryptofan, metionin a lyzin) nedovede syntetizovat a musí je přijímat z potravy. Tyto aminokyseliny jsou označovány jako esenciální (nezbytné pro tělo). Skladba a množství esenciálních aminokyselin jsou kritériem, podle něhož se posuzuje kvalita bílkovinových zdrojů. Bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků 15

z nich obsahují všechny nezbytné aminokyseliny ve správném vzájemném poměru a potřebném množství. Jsou to bílkoviny živočišné. Rostlinné bílkoviny, jejichž zdrojem jsou

luštěniny,

obiloviny,

brambory,

ořechy,

nemají

všechny

esenciální

aminokyseliny, nebo je obsahují v nesprávném poměru. Zdroje bílkovin v potravě je třeba střídat a kombinovat tak, aby výsledkem bylo kompletní spektrum nepostradatelných aminokyselin. Doporučený poměr živočišných a rostlinných bílkovin je 1 : 1. Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,5 g/kg tělesné hmotnosti. Doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g/kg hmotnosti (Kernová, 2012; Pánek a kol., 2002).

Tabulka V: Denní doporučená dávka bílkovin podle věku dětí (Petrásek a kol., 2004) Věk a pohlaví

Dávka bílkovin g/kg hmotnosti

% celkové energie

Děti 7 – 9 let

1,8

8,0 %

Dívky 13 – 15 let

1,0

7,5 %

Hoši 13 – 15 let

1,3

7,5 %

Nedostatek bílkovin způsobuje poruchy tělesného a duševního vývoje (opožďování růstu, extrémně nízká hmotnost, psychické poruchy), oslabení imunity (špatné hojení ran, zvýšená nemocnost). Na nedostatek bílkovin je nejcitlivější vyvíjející se organizmus. Při přebytku bílkovin dochází k vyšší tvorbě škodlivých (karcinogenních látek), vyšší je riziko onemocnění dnou, osteoporózou, nádory, srdečními a cévními chorobami. Přebytek bílkovin zatěžuje metabolizmus ledvin a jater (Kernová, 2012).

4.2 Tuky Tuky jsou přirozené složky potravin, dodávají organizmu nezbytné mastné kyseliny, které jsou důležité pro látkovou přeměnu a uchovávání zásob energie, tvorbu buněčných membrán, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, prodlužují 16

dobu vyprazdňování žaludku, vyvolávají po určitou dobu po požití pocit sytosti. Jsou jednou z hlavních energetických složek potravy. K zajištění všech fyziologických funkcí stačí 25 g tuku denně. Tuky by měly krýt příjem energie maximálně z 30 %. Tuky zvyšují jemnost chuti potravin a zlepšují jejich senzorickou texturu (Pánek a kol., 2002).

4.2.1 Dělení tuků podle složení 1. Nasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou pevné. Jejich zdrojem je tučné maso, máslo, tučné mléčné výrobky, palmový a kokosový olej. Jejich nadměrné množství v potravě zvyšuje riziko srdečních, cévních i nádorových onemocnění. Měly by tvořit max. ⅓ přijatých tuků. 2. Mononenasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou tekuté. Zdrojem je olivový olej typický pro přímořské oblasti, kde je také nižší výskyt srdečních a cévních onemocnění. 3. Polynenasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou tekuté (rybí tuky). Podílejí se na regulaci krevní srážlivosti a tlaku krve, jsou považovány za ochranné z hlediska srdečních a cévních chorob, zabraňují vzniku krevních sraženin, jsou nezbytné pro růst a vývoj. 4. Trans-mastné kyseliny – vyskytují se přirozeně v mase, mléce; ve ztužených tucích vznikají v procesu ztužení. Jsou obsaženy také v pečivu, čokoládě, v sušenkách. Nepříznivě ovlivňují zdraví stejně jako kyseliny nasycené (Červená, 1994; Kernová, 2012; Pánek a kol., 2002).

4.2.2 Dělení tuků podle původu 1. Tuky živočišného původu – obsahují mnoho nasycených mastných kyselin, což zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Živočišného původu je máslo, sádlo, lůj a slanina. Zvláštní postavení mají rybí tuky (viz 4.2.1). 2. Mezi tuky rostlinného původu řadíme rostlinné oleje a rostlinné tuky z nich vyráběné. Obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které

17

v přiměřeném množství organizmu prospívají. Doporučuje se přijímat ve stravě ⅓ tuků živočišných a ⅔ tuků rostlinných a rybích. 3. Cholesterol je tuk s významnou rolí v organizmu. Je základní stavební jednotkou pro některé hormony a pro tvorbu žlučových kyselin nutných k trávení. Z větší části si ho tělo vytváří samo, ale je přijímán také z potravy. Cholesterol je v tucích a v bílkovinných potravinách živočišného původu – v mase, uzeninách, vnitřnostech, vejcích, mléčných výrobcích, másle, sádle, loji. Doporučená denní dávka činí nejvíce 300 mg. Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují (Červená, 1994; Svačina, 2003).

4.3 Sacharidy Sacharidy jsou nejrozšířenější složkou potravy. Jsou zdrojem energie ve formě glukózy nebo zásobního škrobu glykogenu. Měly by tvořit asi 50 – 60 % z celkové energetické hodnoty stravy. Sacharidy poskytují energii pro růst a také se ukládají jako cukry a škroby (Kernová, 2012).

4.3.1 Běžné cukry ve stravě:  fruktóza (přírodní ovocný cukr)  sacharóza (rafinovaný řepný nebo třtinový cukr)  glukóza (hroznový cukr)  maltóza (sladovnický cukr)  laktóza (mléční cukr)

4.3.2 Dělení sacharidů:  Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza, manóza) jsou rychlým zdrojem energie, ale brzy po jejich konzumaci následuje pocit hladu a pokles hladiny cukru v krvi. Jsou obsaženy v ovoci, medu, ve sladkých výrobcích. Tyto zdroje energie jsou označovány jako „prázdné kalorie“.  Disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza).  Oligosacharidy (rafinóza) jsou obsaženy v luštěninách.  Polysacharidy (složené sacharidy – škroby, dextrin) nejsou na rozdíl od monosacharidů a disacharidů sladké. Jsou obsaženy v obilninách, rýži, 18

bramborách, zelenině. Jsou důležitým zdrojem energie, člověka zasytí, vstřebávají se pomalu a postupně. Pomáhají udržovat stálou hladinu krevního cukru (Kernová, 2012). Přebytečný cukr ve stravě může způsobit snížení imunity, zubní kaz a obezitu. Nadměrná konzumace cukrů a tuků může vést až ke vzniku cukrovky, při které tělo není schopno kontrolovat koncentraci cukru v krvi (Červená, 1994).

4.3.3 Vláknina Vláknina tvoří nestravitelnou složku potravy. Jsou to polysacharidy rostlinného původu. Tyto látky příznivě ovlivňují metabolizmus tuků a cholesterolu, navozují pocit sytosti. Povzbuzují činnost střev, působí proti zácpě a preventivně proti závažným nemocem. Vláknina přispívá k lepšímu vstřebávání cukrů, pomáhá snižovat hladinu glukózy v krvi. Vláknina nemá pro organizmus velkou výživovou hodnotu, ale z hlediska trávení je nepostradatelná. Nejvíce vlákniny je v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných výrobcích, bramborách. V každodenní stravě je doporučeno přijmout 30 g vlákniny (tj. alespoň 0,5 kg ovoce nebo zeleniny denně, brambory jako příkrm jednou denně, časté zařazování luštěnin a celozrnného pečiva). Existují dva typy vlákniny:  Rozpustná (pektiny, klovatiny, některé hemicelulózy), která se v procesu bakteriálního kvašení v tlustém střevě zcela rozloží. Rozpustná vláknina hraje důležitou roli v žaludku a tenkém střevě, kde zpomaluje trávení a umožňuje metabolizmu snáze řídit kolísání obsahu živin.  Nerozpustná (celulóza, lignin, některé hemicelulózy), která je z těla vyloučena. Funkce nerozpustné vlákniny je v tlustém střevě, kde urychluje vyměšování. Nadbytečný příjem vlákniny může způsobit střevní potíže (Kernová, 2012; Svačina, 2003; Brewer, 1999).

19

4.4 Vitaminy Vitaminy jsou spolu s minerálními látkami označovány jako mikronutrienty. Na rozdíl od bílkovin, tuků a sacharidů jich tělo potřebuje mnohem menší množství (denní spotřeba je v miligramech (mg) někdy jen v mikrogramech (µg)). Vitaminy jsou organické látky, z nichž si jen malou část dokáže organizmus vytvořit sám (vitamin B1, B12, K2). Většinu vitaminů přijímá člověk v potravě (Kernová, 2012). Vitaminy napomáhají metabolizmu nebo slouží jako antioxidanty (tj. látky brzdící škodlivé reakce v těle a likvidující vedlejší škodlivé produkty metabolizmu). Vitaminy se účastní (Brewer, 1999):  na přeměně tuků a sacharidů na energii  na trávení potravy  na dělení a růstu buněk  na obnově poškozených tkání  na udržování krve v dobrém stavu  na boji proti infekcím  na duševní bdělosti  na zdravé reprodukci Při nadbytečném příjmu vitaminů může dojít k hypervitaminóze. Nedostatek vitaminů je označován jako hypovitaminóza až avitaminóza. Vitaminy se dělí na vitaminy rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

4.4.1 Vitaminy rozpustné v tucích Mohou být ukládány v těle po delší dobu. K jejich vstřebávání je nutná přítomnost tuků (Kernová, 2012). Patří k nim:  Vitamin A – nutný k vidění, pro růst, vývoj kostí, posiluje imunitu.  Vitamin D – potřebný pro dobrý stav kostí, zubů a kůže.  Vitamin E – tlumí rozvoj chorob krevního oběhu, chrání před nádorovými onemocněními.  Vitamin K – ovlivňuje srážlivost krve. 20

4.4.2 Vitaminy rozpustné ve vodě Jsou obsaženy v potravinách rostlinného i živočišného původu. Výjimkou je vitamin B12, zdrojem kterého jsou pouze potraviny živočišného původu. Přísun těchto vitaminů musí být pravidelný, protože organizmus si nevytváří jejich zásoby (Brewer, 1999; Červená, 1994; Kernová, 2012). Patří sem:  Vitamin B1 (thiamin) – ovlivňuje metabolizmus sacharidů, činnost srdce, napomáhá trávení a chuti k jídlu.  Vitamin B2 (riboflavin) – pomáhá spalovat cukry a ovlivňuje vývoj mozku dítěte.  Vitamin B3 (niacin) – ovlivňuje cholesterol a tuky v krvi, stimuluje činnost srdce a mozku.  Vitamin B5 (kyselina pantothenová) – podílí se na metabolizmu, léčí alergie, pomáhá růstu vlasů.  Vitamin B6 (pyridoxin) – má velkou roli v metabolizmu.  Vitamin B9 (kyselina listová) – chrání srdce a cévy, napomáhá krvetvorbě, ovlivňuje zdravý vývoj plodu.  Vitamin B12 (kyanokobalamin) – je nezbytný pro množení buněk, ovlivňuje funkci nervové soustavy a krvetvorbu.  Vitamin H (biotin) – napomáhá metabolizmu, ovlivňuje stav pokožky.  Vitamin C (kyselina askorbová) – pomáhá zvyšovat odolnost organizmu, regeneruje nemocné tkáně a aktivuje bílé krvinky.

Tabulka VI: Doporučené denní dávky (DDD) vitaminů pro děti školního věku (Brewer, 1999; Petrásek a kol., 2004) Vitamin

DDD

Vitamin

DDD

A

0,8 – 1 mg

B5

1,2 – 1,7 mg

D

5 µg

B6

1,2 – 1,7 mg

E

10 – 14 mg

B9

100 – 400 µg

K

50 – 70 µg

B12

1,8 – 3 µg

21

B1

1 – 1,3 mg

H

několik

jednotek

µg B2

1,5 – 2 mg

B3

13 – 18 mg

C

65 – 100 mg

4.5 Minerální látky Minerální látky patří mezi mikronutrienty. Jsou v těle obsaženy jen v malém množství, ale jsou pro činnost organizmu nezbytně nutné. Lidské tělo si je nedokáže vytvořit a přijímá je z potravy a vody. Vyrovnaná a pestrá strava je dostatečným zdrojem minerálních látek, které náš organizmus potřebuje. Některé prvky se v těle vyskytují ve větším množství. Jsou označovány jako makroelementy a tvoří více než 0,005 % tělesné hmotnosti. Jejich denní spotřeba je větší než 100 mg. Prvky s nižším podílem na tělesné hmotnosti se označují jako mikroelementy nebo stopové prvky (Kernová, 2012; Pánek a kol., 2002).

4.5.1 Makroelementy (Brewer, 1999; Červená, 1994)

Vápník – calcium (Ca) – udržuje zdravé kosti, zuby, ovlivňuje činnost srdce, srážlivost krve, řízení svalů. Hořčík – magnesium (Mg) – udržuje stabilitu buněk, je nutný pro činnost srdce, svalů, nervů a pro tvorbu kostí. Sodík – natrium (Na) – udržuje stálost vnitřního prostředí. Do těla se dostává ve formě jedlé soli. Denní dávka sodíku je 1,6 g. Toto množství je obsaženo asi ve 4 g soli. Nadbytečný příjem sodíku vyvolává zvýšení krevního tlaku, selhání ledvin, riziko srdečních a cévních onemocnění. Draslík – kalium (K) – je důležitý pro metabolizmus bílkovin a sacharidů, také pro svalovou aktivitu a funkci srdečního svalu, ovlivňuje činnost trávicího traktu, krevního oběhu a nervového systému. 22

Chlor – chlorum (Cl) – přijímá člověk ve formě chloridů, které jsou důležité pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové. Ta tvoří součást žaludeční šťávy. Fosfor – phosphorus (P) – je součástí zubů a kostí, účastní se metabolických reakcí. Síra – sulphur (S) – se účastní metabolických procesů.

4.5.2 Mikroelementy (stopové prvky) (Kernová, 2012; Červená, 1994)

Železo – ferrum (Fe) – je důležité pro tvorbu červených krvinek, je součástí hemoglobinu, jenž přenáší kyslík a oxid uhličitý po celém těle. Zinek – zincum (Zn) – se podílí na antioxidační činnosti. Je důležitý pro správný růst, vývoj pohlavních orgánů, hojení ran a imunitní funkce. Měď – cuprum (Cu) – se podílí na vývoji kostí, při tvorbě pigmentu, přispívá k ochraně před vznikem rakoviny žaludku. Mangan – manganum (Mn) – je nezbytný pro správnou tvorbu buněk, kostí, krve, pro účinek vitaminu B1, pro činnost CNS. Molybden – molibdenium (Mo) – se podílí na regulaci metabolizmu mědi. Chrom – chromium (Cr) – je nezbytný při metabolizmu sacharidů. Jeho nedostatek může být jednou z příčin vzniku cukrovky. Vanad – vanadium (V) – je důležitý pro regulaci mineralizace kostí a zubů. Nikl – niccolum (Ni) – ovlivňuje tvorbu krve a inzulinu. Kobalt – cobaltum (Co) – je součástí vitaminu B12. Křemík – silicium (Si) – je součástí kostí, podporuje růst, zlepšuje stav cév, srdce, ovlivňuje vzhled vlasů, pokožky, nehtů. Selen – selenium (Se) – je silným antioxidantem, chrání před srdečními, cévními a nádorovými onemocněními. Jod – iodum (I) – je součástí hormonů štítné žlázy, která řídí v těle rychlost metabolizmu. Fluor – fluorum (F) – je nezbytný pro tvorbu kostí a zvláště zubů, v nichž tvoří součást zubní skloviny. Brom – brom (B) – patří k esenciálním prvkům, ovlivňuje správnou činnost hypofýzy. 23

4.5.3 Toxické mikroelementy Mezi toxické mikroelementy patří hliník, olovo, kadmium, rtuť, arzen, beryllium. Záleží na koncentraci těchto prvků. Při zvýšeném příjmu můžou způsobit závažné zdravotní komplikace. Vitaminy a minerální látky nemají pro tělo žádnou energetickou hodnotu (Červená, 1994).

Tabulka VII: Doporučené denní dávky (DDD) minerálních látek a stopových prvků pro děti školního věku (Kernová, 2012) Minerální látka

DDD

Minerální látka

DDD

Ca

1000 – 1200 mg

Cu

0,03 mg / 1 kg

Mg

250 – 400 mg

Mn

5 mg

Na

1,6 g

Mo

0,5 mg

K

5g

Cr

0,2 mg

Cl

7g

Ni

0,1 – 0,5 mg

P

1,1 – 1,2 g

Se

25 – 45 µg

S

0,5 – 1 g

I

140 – 200 µg

Fe

10 – 16 mg

F

0,3 – 0,5 mg

Zn

10 – 12 mg

4.6 Voda ve výživě člověka a pitný režim Nezbytnou součástí lidských živin je voda. Je zdrojem vodíku a kyslíku, slouží jako rozpouštědlo, ve kterém probíhají všechny biochemické reakce lidského organizmu. Voda je nutná k trávení a vylučování odpadních látek, zvlhčuje pokožku, sliznice, oči a klouby, pomáhá regulovat tělesnou teplotu. Zatímco bez potravy může zdravý člověk přežít i déle než měsíc, bez vody jen několik dní. Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 l vody močí, stolicí, dýcháním a pocením. Aby měl organizmus vyrovnanou vodní bilanci, musí tyto ztráty nahradit, musí pravidelně 24

vodu přijímat. Metabolickou činností v těle se vytvoří 0,3 l vody, v potravě se přijímá 0,9 l a 1,5 l vody se musí do těla doplnit pitím. Rovnováha ve výdeji a příjmu tekutin je důležitá pro zachování zdraví, duševní pohody a pracovní výkonnosti (Faierajzlová, 2015). Lidské tělo obsahuje v průměru 45 – 75 % vody. Obsah vody závisí na několika faktorech (Pánek a kol., 2002):  Věk – se vzrůstajícím věkem se postupně dehydratují tkáně. U dětí je vyšší obsah vody (až 75 %) než u starších osob (46 – 54 %).  Dehydratace organizmu – k ní dochází pod vlivem vysokých teplot ovzduší, při malém příjmu vody.  Pohlaví – organizmus žen obsahuje méně vody než organizmus mužů (rozdíl je kolem 10 %).  Individuální faktory – souvisejí s množstvím tělesného tuku. Člověk musí pít, aby zachoval správnou činnost ledvin a vylučování škodlivých látek, aby zachoval plnou výkonnost tělesných i duševních funkcí. Dostatek tekutin ovlivňuje také normální vzhled pokožky. Dojde-li k nedostatečnému přísunu tekutin (dehydrataci), projevuje se nejčastěji bolestmi hlavy, únavou, malátností, poklesem výkonnosti. Dlouhodobý nedostatek tekutin může způsobit zažívací potíže (zácpu), poruchy činnosti ledvin, zvyšuje se riziko tvoření kamenů, zánětu slepého střeva, vznik nádorových onemocnění, zejména střev, riziko vzniku trombózy žil (Faierajzlová, 2015). Děti mají proti dospělým relativně vyšší potřebu tekutin, a proto je zajištění vhodného pitného režimu ve školách důležitou složkou péče o žáky. Tekutiny je nutné doplňovat průběžně. Nemělo by se čekat na žízeň. Ta totiž není prvním signálem k napití, ale již prvním příznakem dehydratace (odvodňování) (Faierajzlová, 2015). K vhodným nápojům pro všechny lidi je čistá pitná voda, která obsahuje co nejméně minerálů a chemikálií. Je nejzdravější a nejlevnější (Červená, 1994). K pravidelné konzumaci jsou vhodné kojenecké vody, balená pitná voda, pramenité a minerální vody. Jsou vhodnější bez oxidu uhličitého CO₂, který způsobuje 25

překyselení žaludku. K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy nebo neslazené a ne moc silné čaje (černé i zelené), ředěné ovocné džusy, k ochucení vody lze použít i citron (Kernová, 2012). U minerálních vod je nutné sledovat jejich složení. Minerálky s obsahem minerálů více než 500mg /l nejsou pro běžné pití vhodné. Jsou jen občasným doplňkem pro zpestření pitného režimu zdravých osob (Faierajzlová, 2015). K nápojům, kterým je vhodnější se vyhýbat, patří slazené nápoje, limonády, džusy, nektary, sirupy, kolové nápoje, ochucené minerálky, energetické nápoje. Důvodem je cukr, který zvyšuje pocit žízně a tělu dodává jen prázdné kalorie. Nadbytečné cukry vedou k poškození zubů a riziku nadváhy. Naopak zdravé je doma odšťavněné ovoce. Takto získaný džus je kvalitní, neměl by být doslazován a najednou by se měla vypít jenom jedna sklenice. Toto množství se rovná jedné porci ovoce. Pro malé děti je vhodnější džus ředěný. Nápoje s obsahem kofeinu nejsou vhodné pro děti, způsobují jejich neklid, odvodňují a kyselina fosforečná vyplavuje vápník z kostí. Zakoupené ledové čaje obsahují taktéž velké množství cukru a je třeba je ředit vodou (Kernová, 2012). Káva není součástí pitného režimu, naopak je nutno po jejím vypití doplnit vodu. Mléko a kakao se nepočítají k pitnému režimu, jsou zahrnuty do tekuté výživy (Faierajzlová, 2015). Rady pro příjem tekutin (Faierajzlová, 2015):  Pít v průběhu dne po menších dávkách.  Ráno ihned vypít sklenici vody a tím doplnit noční ztráty pocením a metabolickými procesy.  V horkých dnech pít nejlépe nakyslé a nahořklé nápoje.  Pít před i při jídle, ale ne 20 minut po jídle. Ředí se tím žaludeční šťávy nutné pro trávení potravy.

26

Tabulka VIII: Energetická hodnota a obsah cukru ve vybraných nápojích (Kernová, 2012) Název

Energie (kJ/l)

Cukr (kostek/l)

Relax 100% jablečná šťáva

1910

27

Hello 100% pomerančová 1920

27

šťáva Jupík jahoda

1760

25

Sprite citron

1260

18

Kofola Originál

1420

20

Coca Cola

1780

25

Pepsi cola

1870

26

Ledový čaj Nestea jablko

1190

17

Ondrášovka citron

850

12

Mattoni s příchutí hrušky

910

13

27

5 Energetický příjem Energetický příjem závisí na kvalitě i kvantitě jídla. Hlavními energetickými zdroji jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. Předpokladem zdraví je vyrovnaná energetická bilance. Je důležité, aby energie přijatá byla v rovnováze s energií vydanou. V dnešní době nepřeberného množství potravin lze této rovnováhy jen ztěžka dosáhnout. Nadměrný příjem živin má za následek zvyšování hmotnosti jedinců. Když se chuť k jídlu spojí s pasivním způsobem života, k nadváze a obezitě už není daleko. Nejúčinnější formou sledování příjmu a výdaje energie je sledování tělesné hmotnosti. V dospělém věku si stačí udržet optimální rozmezí tzv. BMI (Body Mass Index), které je 18,5 – 25. BMI se vypočítává ze vztahu:

BMI = hmotnost (kg) / tělesná výška² (m)

Tabulka IX: Tělesná hmotnost podle BMI (Svačina, 2003) BMI

Interpretace hodnot

méně než 18,5

podvýživa

18,5 – 24,9

normální hmotnost

25 – 29,9

nadváha

30 – 34,9

obezita I. stupně (mírná)

35 – 39,9

obezita II. stupně (střední)

více než 40

obezita III. stupně (morbidní)

Aby energetická bilance byla v rovnováze, doporučuje se dodržovat dietní zásady (Svačina, 2003):  Pravidelnost v jídle.  Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne.  Strava musí splňovat zásady racionální výživy, dostatek vlákniny, vitaminů a minerálních látek. 28

 Snížení obsahu tuku.  Omezení kuchyňské soli.  Dostatečný příjem tekutin 1,5 – 2 l denně.  Změna stravovacích návyků znamená změnu způsobu života. Výzkumy potvrdily, že nejzdravější složkou potravy je syrová zelenina, syrové ovoce, semena, ořechy, sója, luštěniny, med, netučné mléčné výrobky, ryby.

Tabulka X: Porovnání zdravé stravy a bohaté západní stravy (množství denně, energie v %) (Červená, 1994) Látka

Zdravá strava

Bohatá západní strava

Tuky

5%

42 %

Bílkoviny

7 – 10 %

12 %

Sacharidy

85 %

46 %

Vláknina

60 g

10 g

Sodík

1000 mg

5000 mg

Draslík

5000 mg

2000 mg

Vápník

400 mg

800 mg

Cholesterol

0

600 mg

Z hlediska optimálního zdraví a správného rozvoje osobnosti je období dětství, mladšího a staršího školního věku kritickou etapou vývoje člověka. Požadavky na příjem živin ve správném množství a poměru s rychle vyvíjejícím se organizmem se mění. V těchto obdobích se formují výživové návyky na celý život. Proto je nutné dbát nejen na potřebu živin, ale i na skladbu stravy, stravovací a pitný režim. Pozitivní úlohu může hrát škola, ale hlavní podíl na tvorbě návyků má rodina.

29

5.1 Energetický příjem podle jídla Energetický příjem je v průběhu dne rozdělený do pěti dávek. Při náročnější fyzické aktivitě je možno počítat ještě s druhou večeří, která by měla být lehká a neměla by zatěžovat organizmus.

Tabulka XI: Energetický příjem podle jídla (Anonym, 2015). 7 - 10 let

10 – 13 let

(kJ)

D (kJ)

H (kJ)

D (kJ)

H (kJ)

1674

1800

1882

1924

2092

přesnídávka 15%

1255,5

1350

1411,5

1443

1569

oběd

30%

2511

2700

2823

2886

3138

svačina

15%

1255,5

1350

1411,5

1443

1569

večeře

20%

1674

1800

1882

1924

2092

snídaně

20%

13 – 15 let

5.2 Energetický příjem vzhledem k věku a pohlaví U dívek a chlapců do 10 let je energetická potřeba organizmu přibližně stejná, později se rozdíly zvyšují. Vše závisí na stupni pohybové aktivity. Obecně platí, že čím méně svalové hmoty, tím nižší energetická potřeba (Pánek a kol., 2002).

Tabulka XII: Denní spotřeba energie (Anonym, 2015) Denní příjem v kJ

Dívky

Hoši

7 – 10 let

8 370

8 370

10 – 13 let

9 000

9 410

13 – 15 let

9 620

10 460

Děti, které pravidelně přijímají nadbytečné množství energie, jsou ohroženy nadváhou a obezitou. 30

6 Snídaně a přesnídávka (dopolední svačina) v jídelníčku dětí Pro zdravý vývoj dětí je důležité správné rozložení příjmu energie v průběhu dne. Děti v tomto období rostou, potřebují vyšší příjem bílkovin než dospělí. Jejich potřebu kryje dostatečný příjem živočišných produktů. Rostoucí děti potřebují stravu bohatou na vápník, fosfor a železo, vitamin C (ochrana před infekcí), vitamin D (tvorba kostí), vitaminy skupiny B (zvýšení reaktivity při učení) a vitamin A (čtení a práce při umělém osvětlení). Děti mají jíst pětkrát denně (tři hlavní jídla a dvě menší mezi nimi). Nepříznivě působí absence snídaně a přesnídávky (dopolední svačiny) a posun konzumace většiny energie až do doby okolo poledne a později (Pánek a kol., 2002). V souladu se zásadami racionální výživy je důležité naučit dítě snídat a konzumovat snídani v klidu. Snídaně dodává potřebnou energii na celé dopoledne a předchází budoucím sklonům k obezitě. Zamezí vzniku velkého pocitu hladu v průběhu dopoledního vyučování a sníží riziko nevhodného složení svačiny (hlavně u starších dětí konzumace jídel rychlého občerstvení či sladkostí). Hodně dětí ráno odmítá konzumovat jakékoliv jídlo. Brzké vstávání a docházka do školy v nich vyvolává stres. Často se jen něčeho napijí. Nepravidelné snídaně nebo malý ranní příjem stravy může být důsledkem obav dítěte ze školy. V dnešní době jsou k snídani populární různé druhy cereálií zalitých mlékem. Záleží na tom, o jaký druh cereálních směsí jde. Některé jsou přeslazené a obarvené, jiné typy obsahují celozrnné vločky a jsou bez cukru. Je vhodné vždy pečlivě prostudovat složení směsi. Lepší variantou snídaně jsou ovesné nebo jahelné kaše s trochou medu a ovocem nebo jogurtem. Nevhodné jsou pravidelné sladké snídaně obsahující koblihy, buchty, koláčky, nutellu atd. Ani opakující se konzumace uzenin a ohřátých párků není vhodná. Dopolední svačina by měla obsahovat kromě přiměřeného množství především celozrnného pečiva také ovoce, zeleninu nebo jogurt. Tyto potraviny skvěle nahradí lákavější chipsy, sušenky, čokoládové tyčinky nebo čokoládu. I když čtvereček kvalitní hořké čokolády neuškodí, naopak podporuje činnost mozku. Zdraví prospěšné je 31

také snížení množství přijímaných uzenin a vyloučení ze stravy uzenin tepelně nezpracovaných (např. svačina: rohlík + studený párek). V průběhu vyučování je vhodné omezit příjem přeslazených limonád a džusů (i když jedna sklenice zdravého džusu je alternativou jedné porci ovoce) a nahradit je zdravějšími nápoji. Děti pijí relativně více než dospělí. Aby byl příjem tekutin i v průběhu výuky dostačující, je zaveden ve škole tzv. pitný režim. Během dopoledne by mělo dítě vypít 300 – 500 ml tekutin, ideálně pitné vody. Nedostatečný přísun tekutin v dopoledních hodinách může být rizikový zejména z hlediska onemocnění močových cest, tvorby ledvinových kamenů. Některé studie poukazují na vliv pitného režimu na soustředěnost a celkový psychický výkon dětí (Faierajzlová, 2015). Výživa dětí může být ovlivněna hlavně v období staršího školního věku důsledkem emoční lability. Ta se promítá do stravovacího chování ve formě odmítání stravy nebo přejídání se. Do způsobu výživy se promítají také výživové módní trendy. Dívky často drží striktně energeticky omezené diety, jiní upřednostňují alternativní směry ve výživě (veganství apod.) (Pánek a kol., 2002; Svačina a kol., 2013). Správná výživa ovlivňuje tělesný růst dětí a podílí se na jejich duševním rozvoji.

32

7 Cíl závěrečné práce Cílem této závěrečné práce je porovnat stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně základní školy během rána a dopoledne pracovního týdne. V teoretické části této práce byl nastíněn problém stravování dětí, význam racionální výživy pro jejich fyzický i psychický vývoj. Na základě provedeného výzkumu tato práce přiblíží složení snídaní a dopoledních svačin žáků naší základní školy v průběhu pracovního týdne. Porovnáno bude jejich složení v závislosti na věku, tj. rozdíl mezi dětmi mladšího a staršího školního věku. Porovnán bude taktéž příjem tekutin a dodržování pitného režimu v dopoledních hodinách. Výsledkem práce by mělo být zjištění rozdílů ve stravování dětí mladšího a staršího školního věku.

33

8 Stanovené předpoklady Před zahájením práce byly stanoveny tyto předpoklady: 1. Snídá vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. 2. Nesnídá vyšší procento dívek než chlapců. 3. Děti preferují k snídani pečivo. 4. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v pravidelnosti snídaní nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelnosti snídaní z roku 2011 (Kernová, 2012). 5. Svačí vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. 6. Žáci 2. stupně konzumují uzeniny ke svačině častěji než žáci 1. stupně ZŠ. 7. Svačina žáků 1. stupně obsahuje častěji ovoce a zeleninu než svačina žáků 2. stupně ZŠ. 8. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v konzumaci ovoce a zeleniny nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelné konzumace ovoce a zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (Kernová, 2012). 9. Součástí svačin žáků 1. stupně jsou pamlsky častěji, než je tomu tak u žáků 2. stupně ZŠ. 10. Žáci 2. stupně dodržují lépe pitný režim z hlediska množství tekutin. 11. Žáci 1. stupně přijímají kvalitnější tekutiny než žáci 2. stupně ZŠ.

34

9 Popis výzkumného vzorku Objektem výzkumu byli žáci Masarykovy základní školy ve Kdyni. Základní škola je tvořena oběma stupni a ve školním roce 2014/15 ji navštěvovalo celkem 607 žáků (1. stupeň – 315 žáků, 2. stupeň – 292 žáků). Výzkum se uskutečnil v červnu 2015 a zúčastnilo se ho 172 žáků školy, což je 28,34% celkového počtu žáků. Tabulka XIII: Zastoupení žáků ve výzkumu, zdroj: vlastní Žáci 1. stupně ZŠ

Žáci 2. stupně

Ročník

Chlapci

Dívky

Celkem

Ročník

Chlapci

Dívky

Celkem

2.

12

10

22

6.

13

10

23

3.

13

10

23

7.

12

9

21

4.

7

14

21

8.

9

12

21

5.

9

14

23

9.

4

14

18

Celkem

41

48

89

Celkem

38

45

83

Všichni žáci, kteří se zúčastnili výzkumu, měli podepsaný souhlas rodičů. Ten je nutný v případě, že respondentovi není 18 let. Původně bylo osloveno 180 žáků školy, ale 8 z nich nedostalo svolení rodičů, což bylo 4,44% z celkového počtu oslovených.

35

10 Teoretický popis použité metody K výzkumu byla použita dotazníková metoda. 1.

Při této metodě se shromažďování dat zakládá na dotazování osob. Je určená pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody pedagogických výzkumů. Osoba, která vyplňuje dotazník, se označuje jako respondent. Úkolové jednotky se nazývají položky nebo otázky (pojem položka je širší, může zahrnovat i požadavek nebo výzvu: zaškrtni, označ) (Anonym, 2008; Kohoutek, 2010).

Použití dotazníkové metody předpokládá:  Vztah tazatele a dotazovaných – důležité je navodit takovou atmosféru, aby respondent pochopil, že tazatel hledá informace pro společensky hodnotné cíle a byl přesvědčeno užitečnosti informací, které podává. Proto se k dotazníku obvykle připojuje stručné vysvětlení, které respondenta informuje o smyslu a způsobu využití výsledku šetření.  Výběr vzorku – výzkumný pracovník určí velikost vzorku, kterému má být dotazník předložen, a to buď metodou náhodného výběru, nebo na základě odborné úvahy.  Sestavování dotazníku

–

zda

strukturovaný,

nestrukturovaný

nebo

kombinovaný. Délka dotazníku závisí na složitosti zkoumaného problému, ale také na věku a schopnostech respondentů, na jejich časových možnostech a na schopnostech tazatele.  Předvýzkum – by měl prověřit jasnost, jednoznačnost a smysluplnost otázek. Každý tazatel by si měl svůj dotazník vyplnit především sám, a potom ho ještě vyzkoušet na malém vzorku respondentů. Podle získaných poznatků může některé otázky ještě upřesnit, doplnit nebo přeformulovat jejich znění.  Koncipování dotazníku – zásadní problém při koncipování dotazníku spočívá v tom, jak se nejlépe zeptat, abychom se dověděli skutečně to, co potřebujeme zjistit. Je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl 36

dotazníkového průzkumu. Otázky by měly být anonymní. Tím lze zvýšit upřímnost odpovědí. Otázky v dotazníku mohou být: uzavřené, otevřené, škálové. Uzavřené otázky nabízejí tázanému volbu mezi dvěma či více možnými odpověďmi, např. ano – ne – nevím. Otevřené otázky dávají respondentu možnost vyjádřit se, umožňují objasňování, řešení vztahů a hypotéz, týkají se autopercepce a sebehodnocení. Škálové položky jsou typické pro posuzování škály. Posuzovací škálu (hodnotící stupnici) lze definovat jako druh dotazníku sloužící

k záznamu

jednotlivých

vlastností posuzované

osoby nebo

posuzovaného předmětu posuzovatelem.  Zpracování výsledků výzkumu – odpovědi je třeba nejprve kategorizovat a teprve potom se mohou kvantifikovat. Z hlediska objektivity dat získaných dotazníkem je důležité spojovat jeho užití s dalšími metodami, které doplní, prohloubí a zpřesní výsledky (rozhovor, pedagogické pozorování a další). Získané výsledky lze prezentovat formou tabulek, grafů a dále zpracovávat statistickými i dalšími metodami.

2.

Dotazník je průzkumná metoda, která je psanou formou řízeného rozhovoru, ale je méně časově náročný než rozhovor. Dotazník je řazený k subjektivním metodám. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšetřovaný může různým způsobem ovlivňovat své výpovědi (Anonym, 2008; Kohoutek, 2010).

37

11 Vlastní výzkumné šetření 11.1 Popis použitého dotazníku Dotazník použitý k výzkumu tvořilo 20 otázek (viz. Příloha č. 1). Byl sestavený tak, aby jej mohli a zvládli vyplnit žáci napříč všemi ročníky základní školy. První část se týkala složení snídaní, popř. absence snídaně. Druhá část byla zaměřena na dopolední svačinu, popř. na její absenci. Třetí část zkoumala dodržování pitného režimu žáků. Součástí výuky v rámci prvouky, přírodovědy a přírodopisu je také učivo o zdravé výživě. Už žáci 2. třídy se seznamují s potravinovou pyramidou. Základy o správném a zdravém stravování mají již od mladšího školního věku. Proto jim byla položena také poslední otázka, co si myslí o svém dopoledním stravování, zda je, či není v souladu se zdravou výživou. Vyplnění dotazníku zabralo dětem na 1. stupni cca 20 – 25 minut, žákům 2. stupně to trvalo 15 – 20 minut. V každé třídě jsem při vyplňování dotazníků byla přítomna. V úvodu byl dětem vysvětlen smysl a záměr dotazníku a k čemu výsledky průzkumu poslouží. Žáci dostali jasné instrukce, jak mají postupovat a označovat své odpovědi. Každou otázku slyšeli od tázajícího a byla jim vysvětlena.

11.2 Výzkum Výzkumu se celkem zúčastnilo 172 žáků základní školy. Z toho bylo 79 chlapců (45,93%) a 93 dívek (54,07%). Žáci 1. stupně v počtu 89 tvořili 51,74% a žáci 2. stupně v počtu 83 tvořili 48,26% dotazovaných dětí.

38

 Na otázku „Kolikrát v průběhu pracovního týdne snídáš?“ odpověděli následovně: Tabulka XIV: Četnost snídaní (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň

1x

4 děti

4,49%

2x

1 dítě

1,12%

3x

7 dětí

7,87%

4x

8 dětí

8,99%

5x

62 dětí

69,66%

1krát 2krát 3krát 4krát 5krát

nesnídám 7 dětí

nesnídám

7,87%

Obr. 3: Četnost snídaní v průběhu prac. týdne (1. st.), zdroj: vlastní Tabulka XV: Četnost snídaní (2. st.), zdroj: vlastní 1x

13 dětí

15,66%

2x

5 dětí

6,02%

2krát

3x

8 dětí

9,64%

3krát

4x

0 dětí

0%

5krát

5x

42 dětí

50,61%

nesnídám

nesnídám 15 dětí

18,07%

2. stupeň 1krát

4krát

Obr. 4: Četnost snídaní v průběhu prac. týdne (2. st.), zdroj: vlastní

Z grafů je jasné, že pravidelně snídá vyšší procento žáků 1. stupně. Výsledky prokázaly, že dětí, které nesnídají, je více na 2. stupni. Na 1. stupni nesnídá 7 dětí, z toho je 5 dívek (5,62%), na 2. stupni nesnídá 15 dětí, z toho je 9 dívek.

39

 Další otázka byla zaměřena na místo, kde děti snídají. Konzumace ranního jídla by měla být v klidu domova, než jde dítě do školy. Ne všichni žáci ale snídají doma. Tabulka XVI: Místo snídaně (1. st.), zdroj: vlastní snídám

1. stupeň

79

96,34%

2

2,44%

1

1,22%

doma

snídám doma

cestou

cestou do školy

do školy

ve škole před vyuč.

ve škole před vyuč.

Obr. 5: Místo, kde žáci 1. stupně snídají, zdroj: vlastní

Tabulka XVII: Místo snídaně (2. st.), zdroj: vlastní snídám

2. stupeň

62

91,18%

3

4,41%

3

4,41%

doma

snídám doma

cestou

cestou do školy

do školy

ve škole před vyuč.

ve škole před vyuč.

Obr. 6: Místo, kde žáci 2. stupně snídají, zdroj: vlastní

40

 Každé dítě má rádo k snídani něco jiného. Některé dávají přednost pečivu, jiné populárním cereáliím. Tabulka XVIII: Zastoupení pečiva (1. st), zdroj: vlastní

1. stupeň pečivo cereálie

pečivo

52

58,43%

cereálie

30

33,70%

nesnídám

7

7,87%

nesnídám

Obr. 7: Zastoupení pečiva ve snídani žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka XIX: Zastoupení pečiva (2. st.), zdroj: vlastní

2. stupeň pečivo

pečivo

43

51,81%

cereálie

25

30,12%

nesnídám

15

18,07%

cereálie nesnídám

Obr. 8: Zastoupení pečiva ve snídani žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

 Pečivo je zdraví prospěšné, je hutné a zasytí. Nejzdravější je celozrnné pečivo, které obsahuje vlákninu tak důležitou pro organismus. Tradičně je u nás konzumované hlavně bílé pečivo a bílý chléb, který zatěžuje trávicí trakt. Celozrnné pečivo se setkává s velkou oblibou hlavně v poslední době, kdy hodně lidí dbá na racionální výživu. Přesto jsou děti, které konzumaci tohoto druhu pečiva odmítají, nejsou z domova naučené přijímat celozrnné výrobky. Žáci při této otázce mohli označit 1 – 2 možnosti volby oblíbeného druhu pečiva. Při zpracovávání výsledků, byly všechny možnosti sečteny a procenta vyjadřují ne počet dětí, které preferují ten nebo onen druh pečiva, ale oblíbenost daného druhu pečiva mezi dotázanými.

41

V jaké oblibě jsou různé druhy pečiva u žáků naší školy, ukazují grafy: Tabulka XX: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.), zdroj: vlastní Druh pečiva

1. stupeň bílý chléb tmavý chléb

Oblíbenost Pořadí v%

oblíbenosti

Bílý chléb

18,01

4.

Tmavý chléb

16,22

5.

Bílé pečivo

27,03

1.

Celozrnné pečivo

18,92

3.

Sladké pečivo

19,82

2.

bílě pečivo celozrnné pečivo sladké pečivo

Obr. 9: Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka XXI: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.), zdroj: vlastní Druh pečiva

2. stupeň bílý chléb

Oblíbenost Pořadí v%

oblíbenosti

tmavý chléb

Bílý chléb

15,09

3. - 4.

bílé pečivo

Tmavý chléb

9,44

5.

Bílé pečivo

28,30

2.

Celozrnné pečivo

32,08

1.

Sladké pečivo

15,09

3. – 4.

celozrnné pečivo sladké pečivo

Obr. 10: Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Přibližně 45% žáků 1. stupně a 44% žáků 2. stupně upřednostňuje k snídani pečivo z bílé mouky. 35% žáků 1. stupně a asi 42% žáků 2. stupně snídá tmavý chléb nebo celozrnné pečivo. Sladkých snídaní bývá pod 20%.

42

 Součástí snídaní bývá dále: Tabulka XXII: Součásti snídaně (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň máslo

Potravina

Obliba v %

Pořadí

Máslo

17,46%

1.

9,53%

6.

sýr

Sýr

jogurt marmeláda, dže m med

Jogurt

11,90%

2. – 3.

Marmeláda, džem

7,94%

8.

Med

4,76%

9. – 10.

10,32%

4. – 5.

nutella vejce paštika

Nutella

uzenina

Vejce

2,38%

11.

Paštika

4,76%

9. – 10.

Uzenina

8,73%

7.

ovoce zelenina

Obr. 11: Součásti snídaně žáků 1. stupně,

Ovoce

11,90%

2. – 3.

zdroj: vlastní

Zelenina

10,32%

4. – 5.

43

Tabulka XXIII: Součásti snídaně (2. st.), zdroj: vlastní

2. stupeň máslo

Potravina

Obliba v %

Pořadí

Máslo

21,49%

1.

Sýr

13,22%

4.

Jogurt

10,74%

5.

sýr jogurt marmeláda, dže m med nutella

Marmeláda, džem

4,96%

7. - 8.

Med

3,31%

9

14,05%

3.

vejce

Nutella

paštika uzenina

Vejce

0,83%

11.

ovoce

Paštika

1,65%

10.

Uzenina

9,09%

6.

15,70%

2.

zelenina

Obr. 12: Součásti snídaně žáků 2. stupně,

Ovoce

zdroj: vlastní

Zelenina

4,96%

Stejně jako grafy a tabulky v předešlé otázce, také tyto vypovídají o oblíbenosti jednotlivých potravin, které děti konzumují k snídani nejčastěji. Průzkum ukázal, že nejčastější součástí snídaně je máslo. V dotazníku nebylo konkretizováno, o jaký druh másla se jedná. Myslím, že žáci 1. stupně by nebyli schopni určit, co jim maminka maže na rohlík (zda se jedná o máslo živočišného či rostlinného původu). U mladších i u starších je ve velké oblibě jogurt a ovoce. Souvisí to s konzumací cereálií k snídani. Do ovesných kaší si nejčastěji přidávají právě tato „dochucovadla“, jiní přidávají ještě med. V oblibě jsou také sýry, ale také lískooříšková pomazánka (nutella). O něco menší zájem je o uzeniny. V malé oblibě jsou paštiky a vejce.

 Většina dětí má k snídani nějaký nápoj, nejčastěji teplý. Jsou děti, které nepijí ráno nic. Pro organismus tato skutečnost není ideální. Tělo potřebuje doplnit tekutiny, o které v noci přišlo. 44

7. – 8.

Žáci vybírali z různých možností: Tabulka XXIV: Oblíbenost sníd. nápojů (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň

Nápoj

Obliba v %

Pořadí

Voda

11,03%

4.

voda

Minerálka

6,21%

5.

minerálka

Šťáva

4,14%

7.

Džus

4,83%

6.

Čaj

42,07%

1.

Mléko

12,41%

3.

Kakao

14,48%

2.

Káva

2,07%

9.

Nic

2,76%

8.

šťáva džus čaj mléko kakao káva nic

Obr. 13: Snídaňové nápoje žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka XXV: Oblíbenost sníd. nápojů (2. st.), zdroj: vlastní Nápoj

2. stupeň

Pořadí

voda

Voda

minerálka

Minerálka

5,60%

7. – 8.

šťáva

Šťáva

4,80%

9.

Džus

5,60%

7. – 8.

džus

14,40%

3.

čaj

Čaj

29,60%

1.

Mléko

8,00%

5.

káva

Kakao

16,00%

2.

cola

Káva

6,40%

6.

nic

Cola

0,80%

10.

Nic

8,80%

4.

mléko kakao

Obr. 14: Snídaňové nápoje žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

45

Čaj, mléko a kakao jsou nejoblíbenějšími nápoji k snídani. I když dost velké procento v zastoupení má voda. Relativně často byla u žáků 2. stupně označena volba, že k snídani nepijí nic. Když vezmeme v úvahu skutečnost, že 18% žáků této věkové kategorie nesnídá, je tento údaj možný. Některé děti uvedly, že sice nesnídají, ale mají alespoň něco k pití. Některé děti, a to i děti 1. stupně, uvedly, že pijí k snídani kávu. Jedná o dětskou kávu (Caro – pražené obiloviny nebo meltu apod.).

 Další část dotazníku byla věnována dopolední svačině dětí. O tom kolikrát v průběhu pracovního týdne žáci svačí, vypovídají grafy: Tabulka XXVI: Četnost svačin (1. st.), zdroj: vlastní 1x

5 dětí

5,62%

2x

4 děti

4,50%

2krát

3x

1 dítě

1,12%

3krát

4x

1 dítě

1,12%

5krát

5x

78 dětí

87,64%

nesvačím

nesvačím

0 dětí

0%

1. stupeň 1krát

4krát

Obr. 15: Četnost dopoledních svačin žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka XXVII: Četnost svačin (2. st.), zdroj: vlastní 1x

3 děti

3,61%

2x

2 děti

2,41%

3x

4 děti

4,82%

4x

6 dětí

7,23%

5krát

5x

64 dětí

77,11%

nesvačím

nesvačím

4 děti

4,82%

2. stupeň 1krát 2krát 3krát 4krát

Obr. 16: Četnost dopoledních svačin žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

46

Potěšující je výsledek tohoto dílčího výzkumu, že převážná většina žáků naší školy svačí pravidelně. Děti na 1. stupni pod vedením svých učitelů jsou vedeny ke společné svačině s prostíráním. Získávají tak základy stolování a s tím také souvisí to, že žádný žák neuvedl, že nesvačí.

 Většina dětí si nosí svačinu z domova, přesné údaje vyjadřují grafy: Tabulka XXVIII: Způsob pořízení svačiny (1. st.), zdroj: vlastní sv.

1. stupeň sv. nosím z domova sv. si kupuji cestou do školy sv. si kupuji ve škol. bufetu

nosím 85 dětí

95,51%

z domova sv.

si

kupuji 3 děti

3,37%

cestou do školy sv. si kupuji ve 1 dítě

1,12%

škol. bufetu

Obr. 17: Způsob obstarání si svačiny žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXIX: Způsob pořízení svačiny (2. st.), zdroj: vlastní sv.

2. stupeň sv. nosím z domova

sv. si kupuji ve škol. bufetu

83,54%

z domova sv.

sv. si kupuji cestou do školy

nosím 66 dětí

si

kupuji 0 dětí

0%

cestou do školy sv. si kupuji ve 13 dětí škol. bufetu

Obr. 18: Způsob obstarání si svačiny žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

47

16,46%

 Ve škole je v provozu školní bufet, který má otevírací hodiny od 7:00 do 13:30 hod. V době, kdy žáci vstupují do budovy školy, je již otevřen. Nabídka bufetu je značně omezená a nedostačující. Jelikož žáci školy navštěvují tři různé budovy, do bufetu chodí jen omezená část dětí. V nabídce bufetu je jen pizza rohlík, obložená bageta (bílá), čokoládový croissant, kobliha, sušenky (polomáčené, BeBe sušenky), křupky. Ty děti, které se dotazníku zúčastnily a navštěvují školní bufet, využívají jeho nabídku následovně: Tabulka XXX: Využití nabídky škol. bufetu (1. st.), zdroj: vlastní pizza rohlík

30,95%

obložená bageta

52,38%

čoko. croissant

0%

kobliha

kobliha

0%

sušenky

sušenky

9,53%

křupky

křupky

7,14%

1. stupeň pizza rohlík obložená bageta čoko. croissant

Obr. 19: Využití nabídky školního bufetu žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXI: Využití nabídky škol. bufetu (2. st.), zdroj: vlastní pizza rohlík

57,14%

pizza rohlík

obložená bageta

14,29%

obložená bageta čoko. croissant

čoko. croissant

0%

kobliha

0%

sušenky

sušenky

0%

křupky

křupky

28,57%

2. stupeň

kobliha

Obr. 20: Využití nabídky školního bufetu žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

48

 Na otázku „Je součástí tvé svačiny pečivo?“ odpověděli žáci následovně: Tabulka XXXII: Obsah pečiva ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň

ano

87

97,75%

ne

2

2,25%

ano ne

Obr. 21: Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXIII: Obsah pečiva ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

2. stupeň

ano

79

100%

ne

0

0%

ano ne

Obr. 22: Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní Vypovídá to o skutečnosti, že pečivo je nepostradatelnou složkou potravy.

49

 O tom, jaký druh pečiva nosí děti ke svačině nejčastěji, vypovídají další grafy: Tabulka: XXXIV: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.), zdroj: vlastní Druh pečiva

1. stupeň bílý chléb tmavý chléb bílě pečivo celozrnné pečivo sladké pečivo

Oblíbenost

Pořadí

v%

oblíbenosti

Bílý chléb

15,28

3. - 4.

Tmavý chléb

15,28

3. – 4.

Bílé pečivo

39,58

1.

Celozrnné pečivo

16,67

2.

Sladké pečivo

13,19

5.

Obr. 23: Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj vlastní Tabulka XXXV: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.), zdroj: vlastní Druh pečiva

2. stupeň bílý chléb tmavý chléb bílě pečivo celozrnné pečivo sladké pečivo

Oblíbenost Pořadí v%

oblíbenosti

Bílý chléb

14,17

3.

Tmavý chléb

5,83

5.

Bílé pečivo

45,83

1.

Celozrnné pečivo

24,17

2.

Sladké pečivo

10,00

4.

Obr. 24: Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní Z výsledků vylívá, že v oblíbenosti jednoznačně vede bílé pečivo. Když k tomu ještě přičteme procenta oblíbenosti bílého chleba a sladkého pečiva, tak celozrnné výrobky jsou ve značné ztrátě. Mezi žáky 1. stupně je to poměr 68,05% : 31,95% a mezi dětmi 2. stupně 70% : 30%. Tento poměr dokazuje také přibližně stejné stravovací návyky mladších a starších dětí školního věku. Když porovnáme výsledky zastoupení různých druhů pečiva u snídaně a u svačiny, tak procento celozrnných výrobků u svačin výrazně klesá, hlavně u žáků 2. stupně. 50

 Součástí svačin podle průzkumu bývá nejčastěji: Tabulka XXXVI: Součásti svačin - oblíbenost (1. st), zdroj: vlastní Potravina

1. stupeň

Oblíbenost Pořadí v%

oblíbenosti

Máslo

28,05

1. – 2.

Sýr

19,51

3.

máslo sýr marmeláda, džem uzeniny nutella

Marmeláda, džem 7,92

5.

Uzeniny

28,05

1. – 2.

Nutella

9,76

4.

Paštika

6,71

6.

paštika

Obr. 25: Součásti svačin žáků 1. stupně,

zdroj: vlastní

Tabulka XXXVII: Součásti svačin - oblíbenost (2. st.), zdroj: vlastní Potravina

2. stupeň máslo sýr marmeláda, džem uzeniny nutella

Oblíbenost Pořadí v%

oblíbenosti

Máslo

32,16

1. – 2.

Sýr

24,48

3.

Marmeláda, džem 3,50

5.

Uzeniny

32,16

1. – 2.

Nutella

2,80

6.

Paštika

4,90

4.

paštika

Obr. 26: Součásti svačin žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

51

Velmi zajímavé zjištění přinesly tyto dva grafy. Složení svačin u žáků 1. a 2. stupně je téměř totožné. Svačina ve složení máslo – uzeniny – sýr je tím nejčastějším jídlem dětí naší školy. Alarmující je hlavně vysoké procento zastoupení uzenin, které preferuje třetina žáků. O jaký druh uzenin přesně jde, ukazují následující grafy:

Tabulka XXXVIII: Uzeniny ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní Uzenina

1. stupeň

Počet dětí

Zastoupení v%

šunka párek

Šunka

54

60,67

měkký salám

Párek

5

5,62

trvanlivý salám nenosí uzeniny

Měkký salám

7

7,86

Trvanlivý salám

10

11,24

Nenosí uzeniny

13

14,61

Obr. 27: Druhy uzenin ve svačinách

žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXIX: Uzeniny ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní Uzenina

2. stupeň

Počet dětí

Zastoupení v%

šunka párek

Šunka

54

68,36

měkký salám

Párek

4

5,06

Měkký salám

8

10,13

Trvanlivý salám

4

5,06

Nenosí uzeniny

9

11,39

trvanlivý salám nenosí uzeniny

Obr. 28: Druhy uzenin ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

52

Průzkum ukázal na jednoznačné vedení šunky mezi ostatními uzeninami. Záleží také na tom, jaký druh šunky žáci konzumují. Složení jednotlivých šunek bývá odlišné podle obsahu masa. Šunka se dělí na čtyři kvalitativní třídy:  šunka nejvyšší jakosti – min. 16% čistých svalových bílkovin  šunka výběrová – min. 13% čistých svalových bílkovin  šunka standardní – min. 10% čistých svalových bílkovin  šunka konzumní – min. 7% čistých svalových bílkovin Pokud má výrobek méně než 7% čistých svalových bílkovin, je označován ne jako šunka, ale jako nářez. Vepřové maso obsahuje 19 – 21%, hovězí a kuřecí maso 2022% svalových bílkovin. V obchodech je šunka nejvyšší jakosti prodávána s označením obsahu masa nad 90% (Anonym, 2015).

Uzeniny jsou z hlediska stravování méně vhodnými potravinami. Většina z nich má vysoký obsah tuků a soli. Jejich pravidelná konzumace není vhodná také z hlediska obsahu škodlivých látek, které vznikají v masných výrobcích při procesu uzení. Nadměrný příjem soli a tuků může postupem času způsobovat některá kardiovaskulární onemocnění. Nejčastějším projevem je vysoký krevní tlak, který může způsobit infarkt, mozkovou příhodu nebo selhání ledvin.

 Zdravá svačina by měla obsahovat také kousek ovoce nebo zeleniny, vhodný je také jogurt. Jaké zastoupení mají tyto složky potravy ve svačinách dětí, ukazují další výzkumy. Grafy znázorňují také konzumaci sladkých lákadel, jako jsou sušenky, čokoládové tyčinky a čokoláda.

53

 Konzumace jogurtu: Tabulka XL: Jogurt ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

2 děti

2,24%

každý den

často

7 dětí

7,87%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

56 dětí

62,92%

nikdy

24 dětí

26,97%

1. stupeň

Obr. 29: Jogurt ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLI: Jogurt ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

1 dítě

1,21%

každý den

často

3 děti

3,61%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

27 dětí

32,53%

nikdy

52 dětí

62,65%

2. stupeň

Obr. 30: Jogurt ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Jen asi 27% žáků 1. stupně nemívá ke svačině nikdy jogurt. Proti tomu je téměř 63% žáků 2. stupně, kteří si jej ke svačině nikdy nenosí. Je to procentuálně u starších dětí velký nárůst. Ovlivněno to bývá hlavně tím, že svačiny menším dětem připravují maminky, starší děti při přípravě svačiny na její složení nedbají. Přitom jogurt jako mléčný výrobek má vysokou výživovou hodnotu. Obsahuje bílkoviny, vitamíny, vápník, nízkotučné jogurty také málo tuku, kvalitní jogurty kousky ovoce.

54

 Konzumace ovoce: Tabulka XLII: Ovoce ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

17 dětí

19,10%

každý den

často

31 dětí

34,83%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

33 dětí

37,08%

nikdy

8 dětí

8,99%

1. stupeň

Obr. 31: Ovoce ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLIII: Ovoce ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

6 dětí

7,23%

každý den

často

26 dětí

31,32%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

37 dětí

44,58%

nikdy

14 dětí

16,87%

2. stupeň

Obr. 32: Ovoce ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Ovoce je nedílnou a důležitou součástí jídelníčku. Každý den by mělo být obsaženo v některém z jídel. Děti rády nosí do školy hlavně sezónní ovoce, v zimě pak citrusy. Grafy ukazují na to, že většina dětí nosí ovoce ke svačině často (3 – 4 krát týdně) nebo alespoň občas (1 - 2 krát týdně). Vysoké procento dětí (19%) 1. stupně svačí ovoce každý den a jen 9% dětí nikdy. U žáků 2. stupně je to přesně naopak; jenom málo přes 7% dětí má ovoce ve škole každý den, ale téměř 17% žáků nikdy. Čerstvé ovoce je zdrojem cukrů, vitamínu C a zejména vlákniny. Vitamín C, který má významnou imunitní funkci, je v kolektivu dětí důležitý.

55

 Konzumace zeleniny: Tabulka XLIV: Zelenina ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

17 dětí

19,10%

každý den

často

31 dětí

34,83%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

26 dětí

29,21%

nikdy

15 dětí

16,86%

1. stupeň

Obr. 33: Zelenina ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLV: Zelenina ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

2 děti

2,41%

každý den

často

24 dětí

28,91%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

35 dětí

42,17%

nikdy

22 dětí

26,51%

2. stupeň

Obr. 34: Zelenina ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Konzumace zeleniny při svačině je méně častá než konzumace ovoce. Až 17% dětí 1. stupně nemívá zeleninu ke svačině nikdy. U dětí 2. stupně je to více než čtvrtina dotázaných. I přesto většina žáků obou věkových kategorií konzumuje zeleninu často nebo občas. Příkladem mohou být svačiny těch dětí, kde je vždy připraven např. kousek jablka s kouskem mrkve nebo kedlubny. Zelenina je zdrojem vitamínu C, obsahuje draslík a hořčík. Z výživového hlediska má význam pro obsah vlákniny. Některé druhy zeleniny obsahují látky působící preventivně proti nádorovým či kardiovaskulárním onemocněním.

56

 Konzumace sušenek: Tabulka XLVI: Sušenky ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

1 dítě

1,12%

každý den

často

15 dětí

16,86%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

55 dětí

61,80%

nikdy

18 dětí

20,22%

1. stupeň

Obr. 35: Sušenky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLVII: Sušenky ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

3 děti

3,61%

každý den

často

21 dětí

25,30%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

40 dětí

68,20%

nikdy

19 dětí

22,89%

2. stupeň

Obr. 36: Sušenky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Téměř 80% dětí mívá sušenku (Tatranka, Delissa, Horalka, Mila, Siesta) ke svačině alespoň jednou týdně. Některé děti, i když jen malý počet, dokonce denně. Přibližně pětina dětí nenosí sušenky nikdy. Sladkosti působí na děti lákavě, ale obsahují velké množství tuků a cukrů a mají vysokou energetickou hodnotu (např. Tatranka 1080kJ/kus). Bílý cukr obsažený v cukrovinkách má nepříznivé účinky na chrup dětí. Je proto nutné usměrňovat příjem cukrů do organismu.

57

 Konzumace čokoládových tyčinek: Tabulka XLVIII: Čokol. tyčinky ve svač. (1. st.), zdroj: vlastní každý den

3 děti

3,37%

každý den

často

7 dětí

7,87%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

28 dětí

31,46%

nikdy

51 dětí

57,30%

1. stupeň

Obr. 37: Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka XLIX: Čokol. tyčinky ve svač. (2. st.), zdroj: vlastní každý den

1 dítě

1,21%

každý den

často

7 dětí

8,43%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

28 dětí

33,73%

nikdy

47 dětí

56,63%

2. stupeň

Obr. 38: Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní O něco příznivější je konzumace čokoládových tyčinek (Mars, Snickers apod.). Většina žáků obou stupňů ZŠ tyto sladkosti v dopoledních hodinách nekonzumuje. Dětí, které si čokoládové tyčinky nosí ke svačině každý den nebo často, je kolem 10% v obou věkových kategoriích. Čokoládové tyčinky jsou zdrojem prázdných kalorií, obsahují velmi vysoké množství cukru a tuku, mají vysokou energetickou hodnotu (např. Mars, Snickers, Twix 800 – 1200 kJ/kus). Jednorázový velký příjem cukrů může vyvolat v těle metabolickou reakci – velkou produkci inzulinu, který nakonec odbourá v těle více cukru, než bylo do těla přijato. Tím dochází k nerovnováze organismu, k hypoglykemickému stavu, který může vyvolat např. bolesti hlavy (Kernová, 2012). Občas se skutečně stává, že dítě, které se nasvačí, po půl hodině hlásí, že se necítí dobře, točí se mu a bolí ho hlava. Sladkosti k tomu mohou přispět.

58

 Konzumace čokolády: Tabulka L: Čokoláda ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

0 dětí

0%

každý den

často

2 děti

2,24%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

33 dětí

37,08%

nikdy

54 dětí

60,68%

1. stupeň

Obr. 39: Čokoláda ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka LI: Čokoláda ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

1 dítě

1,21%

každý den

často

3 děti

3,61%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

17 dětí

20,48%

nikdy

62 dětí

74,70%

2. stupeň

Obr. 40: Čokoláda ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Čokoláda je velkým lákadlem pro svoji vůni a chuť. Je bohatým zdrojem energie, obsahuje velké množství tuku a cukru. I když má mírné povzbudivé účinky, vzhledem k obsahu cukru a tuku by její konzumace měla být usměrňována. Jedná-li se o kvalitní hořkou čokoládu, její konzumace v rozumném množství není závadná. Žáci 1. stupně (přibližně 37%) dostávají čokoládu na přilepšenou jen občas a asi 61% nikdy. Na 2. stupni čokoládu dopoledne nikdy nekonzumuje asi 75% žáků.

59

 Konzumace brambůrků a podobných výrobků: Tabulka LII: Brambůrky ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní každý den

0 dětí

0%

každý den

často

0 dětí

0%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

3 děti

3,37%

nikdy

86 dětí

96,63%

1. stupeň

Obr. 41: Brambůrky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka LIII: Brambůrky ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní každý den

1 dítě

1,21%

každý den

často

1 dítě

1,21%

často (3 - 4x týdně) občas (1 - 2x týdně) nikdy

občas

10 dětí

12,04%

nikdy

71 dětí

85,54%

2. stupeň

Obr. 42: Brambůrky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Brambůrky, chipsy, křupky apod. bývají často součástí jídelníčku dětí. Tyto potraviny však obsahují velké množství tuku a soli a jsou pro organismus nezdravé. Také jejich úprava smažením nepatří k postupům propagujícím zdravou výživu. Průzkum ukázal, že zanedbatelné procento dětí 1. stupně si občas přinese ke svačině také brambůrky. Na 2. stupni je dětí pojídajících brambůrky v dopoledním čase více. Vysoký příjem tuků a soli může vést k obezitě a závažným onemocněním.

 Další část výzkumu byla zaměřena na pitný režim žáků naší školy. Aby dítě mělo dostatek tekutin, musí v průběhu dne vypít asi 2,5 litru. Příjem tekutin by měl být pravidelný během celého dne. Jelikož žák stráví ve škole pět i více hodin, musí doplňovat také tekutiny během vyučování. Děti pijí nejen o přestávkách, ale také při 60

vyučovacích hodinách. Jsou učitelé, kteří tolerují láhev s pitím na lavici žáka a ten se může napít kdykoliv během výuky. Toto lze praktikovat hlavně u starších žáků, kteří po napití dál pokračují v práci a neruší své spolužáky. Mladší děti často vyruší z jejich koncentrace i ten nejmenší podnět. V tomto případě učitelé volí při hodině kratší přestávky s chvilkou na napití. Využijí čas při změně druhu činnosti při výuce, kdy si žáci připravují jiné pomůcky a přitom se také napijí. Proces učení je pro žáky náročný, vydávají velké množství energie (přemýšlení, nervozita, pocení) a nedostatek tekutin zpomaluje myšlení. Během dopoledne by měl žák vypít kolem půl litru tekutin, záleží na délce doby strávené ve škole. Otázkou „Kolikrát týdně si nosíš do školy pití?“ bylo zjištěno, jak samotní žáci dodržují pitný režim. Tabulka LIV: Četnost donášky nápojů (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň 1krát 2krát 3krát 4krát 5krát nenosím pití

1x

3 děti

3,37%

2x

0 dětí

0%

3x

0 dětí

0%

4x

3 děti

3,37%

5x

82 dětí

92,14%

nenosím

1 dítě

1,12%

Obr. 43: Četnost donášky nápojů do školy žáky 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka LV: Četnost donášky nápojů (2. st.), zdroj: vlastní

2. stupeň 1krát 2krát 3krát 4krát 5krát nenosím pití

1x

1 dítě

1,21%

2x

2 děti

2,41%

3x

4 děti

4,82%

4x

5 dětí

6,02%

5x

67 dětí

80,72%

nenosím

4 děti

4,82%

Obr. 44: Četnost donášky nápojů do školy žáky 2. stupně, zdroj: vlastní Větší kontrola rodičů nad žáky 1. stupně dokazuje skutečnost, že téměř všechny děti si nosí do školy nápoje. U žáků 2. stupně je to asi 81%. Ale ani to, že si žák pití 61

nepřinese, neznamená, že dopoledne nic nepije. Hodně dětí pije pitnou vodu z kohoutku ve třídě.  Na otázku „Co piješ ve škole nejčastěji?“ odpověděli žáci následovně: Tabulka LVI: Druhy nápojů – oblíbenost (1. st.), zdroj: vlastní

1. stupeň voda

Nápoj

Obliba v %

Pořadí

Voda

17,61%

2.

Šťáva

37,32%

1.

4,93%

6.

11,27%

4.

6,34%

5.

16,19%

3.

Sycené nápoje

3,52%

7.

Energ. nápoje

2,82%

8.

šťáva neslazená minerálka slazená minerálka džus

Neslaz. minerálka Slaz. minerálka

čaj sycené nápoje

Džus

energetické nápoje

Čaj

Obr. 45: Druhy nápojů v pitném režimu žáků 1. stupně, zdroj vlastní Tabulka LVII: Druhy nápojů – oblíbenost (2. st.), zdroj: vlastní Nápoj

Obliba v %

Pořadí

voda

Voda

23,96%

2.

šťáva

Šťáva

29,75%

1.

neslazená minerálka slazená minerálka džus

Neslaz. minerálka

6,61%

5.

20,66%

3.

Džus

3,31%

7.

čaj

Čaj

4,96%

6.

sycené nápoje

Sycené nápoje

9,09%

4.

Energ. nápoje

0,83%

8. – 9.

Dia nápoje

0,83%

8. – 9.

2. stupeň

Slaz. minerálka

energetické nápoje dia nápoje

Obr. 46: Druhy nápojů v pitném režimu žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

62

Nejoblíbenějším nápojem v dopoledních hodinách všech žáků školy je šťáva a čistá voda. Šťávu mají děti připravenou z domova. Do vody si přidávají nejčastěji koupená ochucovadla, např. ovocné sirupy. Ty bývají barvené a konzervované. Jsou hodně sladké a děti by je měly pít jen občas. Žijeme v oblasti, kde si lidé pěstují a zpracovávají ovoce z vlastních zahrad a jedním z produktů domácností jsou také domácí šťávy. Ty neobsahují konzervanty, ale často jen šťávu z citronu, jsou tedy zdravější. Děti z 1. stupně si často nosí do školy čaj. Ten na 2. stupni není tak oblíbený, ale stoupá procento oblíbenosti slazených minerálek. Ty bývají často přeslazené, stejně jako jiné sycené nápoje (Coca – cola, Fanta, Kofola, Sprite, apod.), které jsou v oblibě žáků 2. stupně hned za slazenými minerálkami. Vodu, šťávu, čaj a neslazené minerálky pije během dopoledne asi 76% dětí na 1. stupni a přibližně 65% dětí na 2. stupni. K těm byly připočteny také dia nápoje žáka trpícího cukrovkou. Velká oblíbenost pitné vody u žáků 2. stupně souvisí s tím, že někteří si nápoje z domova nenosí a pijí vodu z kohoutku.

 Důležitým faktorem je nejen to, co dítě pije, ale také kolik vypije. Žáci vyplňující dotazník uváděli v předchozí otázce, kolikrát týdně si nosí do školy pití. Dítě si sice nápoj přinese, ale ne vždy jej také vypije. Učitel nemůže postřehnout, jestli se každý žák v danou chvíli napije a jestli po vyučování odnáší domů láhev prázdnou.

63

 Další grafy znázorňují množství tekutin skutečně vypitých žáky v dopoledních hodinách ve škole. Tabulka LVIII: Vypité tekutiny (1. st.), zdroj: vlastní 1,5l

6 dětí

6,74%

1l

26 dětí

29,21%

1l

0,5l

50 dětí

56,18%

0,5l

0,25l

2 děti

2,25%

0,25l

méně než 2 děti

2,25%

1. stupeň 1,5l

méně než 0,25l nic

0,25l nic

3 děti

3,37%

Obr. 47: Množství tekutin skutečně vypitých žáky 1. stupně, zdroj: vlastní Tabulka LIX: Vypité tekutiny (2. st.), zdroj: vlastní 1,5l

8 dětí

9,64%

1l

35 dětí

42,17%

1l

0,5l

36 dětí

43,37%

0,5l

0,25l

1 dítě

1,21%

méně než 3 děti

3,61%

2. stupeň 1,5l

0,25l méně než 0,25l nic

0,25l nic

0 dětí

0%

Obr. 48: Množství tekutin skutečně vypitých žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

Doporučuje se vypít během dopoledne 300 – 500 ml tekutin. Příjem tekutin je ovlivněn délkou vyučování, také teplotou ve třídě a ročním obdobím. Z výsledků průzkumu vyplývá, že většina dětí přijme dopoledne 0,5 – 1 l tekutin. Pitný režim asi 85% žáků naší školy je v naprostém pořádku. Některé děti vypijí až 1,5 l tekutin. Když to tělo (popř. zdravotní stav) vyžaduje, je vše bez problémů. Když však dítě přijímá toto množství bez rozmyslu, může dojít k nadbytečnému příjmu tekutin. Dlouhodobým nadbytkem tekutin může dojít k nadměrnému pocení (a to i 64

v klidovém režimu), k přetěžování ledvin a srdce a k jejich následnému oslabování. Neuspokojivá jsou procenta vyjadřující nedodržování pitného režimu. Na 1. stupni uvedl jeden žák, že pití nenosí. V této části výzkumu však uvedli tři žáci, že během dopoledne nepřijímají žádné tekutiny. Spolu s dětmi, které vypijí ve škole jen 0,25 l nebo méně než 0,25 l tekutin, tvoří téměř 8%. Jejich příjem tekutin je nedostačující. Stejně tomu tak je asi u 5% žáků 2. stupně. Mezi nimi však není žák, který by během dopoledne nepřijímal žádné tekutiny. Z dotazníkových výzkumů by bylo možné zjistit, ve kterých třídách se žáci s nedostatečným pitným režimem vyskytují. Vhodnou osvětou by bylo možné ovlivnit jejich příjem tekutin.

 Poslední otázka výzkumného dotazníku byla zaměřena na zjištění subjektivního názoru žáků na své stravování během dopoledne pracovního týdne. Mají-li pocit, že se stravují zdravě nebo ne. Oporou při posuzování kvality stravy jim byly vědomosti o racionální výživě získané ve škole, ale také v rodinách nebo médiích. Takto odpovídali: Tabulka LX: Posouzení vlastní stravy (1. st.), zdroj: vlastní ano

34 dětí

38,2%

ano

spíše ano

26 dětí

29,2%

spíše ano

někdy

19 dětí

21,35%

někdy

ne

2 děti

2,25%

ne

nevím

8 dětí

9,0%

1. stupeň

nevím

Obr. 49: Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

65

Tabulka LXI: Posouzení vlastní stravy (2. st.), zdroj: vlastní ano

10 dětí

12,05%

spíše ano

28 dětí

33,74%

někdy

32 dětí

38,55%

někdy

ne

8 dětí

9,64%

ne

nevím

5 dětí

6,02%

2. stupeň ano spíše ano

nevím

Obr. 50: Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

Více než 67% žáků 1. stupně a téměř 46% žáků 2. stupně si myslí, že se stravují spíše zdravě. Nižší procento u starších dětí souvisí s jejich většími znalostmi v dané oblasti a také s kritickým pohledem na sebe. S tím souvisí také procenta hodnotící kvalitu stravování záporně. Na 1. stupni hodnotí své snídaně a svačiny jako nezdravé jen málo přes 2% dotázaných, na 2. stupni to je téměř 10% žáků.

11.3 Výsledky a zhodnocení předpokladů 1. Snídá vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad. Z celkového počtu 89 dotázaných žáků 1. stupně snídá alespoň jednou týdně 92,13% žáků a 7,87% žáků nesnídá. Na 2. stupni snídá z celkového počtu 83 dotazovaných dětí 81,93%. Nesnídá celkem 18,07% žáků staršího školního věku.

2. Nesnídá vyšší procento dívek než chlapců. Na 1. stupni nesnídá 7,87% respondentů, z toho je 5,62% děvčat. Na 2. stupni nesnídá 18,07% dotazovaných, z toho je 10,84% dívek. U obou věkových kategorií vynechávají snídani častěji děvčata než chlapci. U mladších dívek to může souviset

66

s tím, že ráno dítě odmítá nebo nestíhá snídat. U starších děvčat bývá jídlo vynecháváno kvůli různým dietám. Výzkumem se předpoklad potvrdil.

3. Děti preferují k snídani pečivo. Průzkum potvrdil tento předpoklad. Pečivo snídá 58,43% mladších a 51,81% starších dětí. Necelá polovina z nich upřednostňuje výrobky z bílé mouky. Když k tomu připočítáme sladké pečivo, potom na 1. stupni je poměr konzumace výrobků z bílé mouky k výrobkům celozrnným 64,86% : 35,14%, na 2. stupni 58,48% : 41,52%.

4. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v pravidelnosti snídaní nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelnosti snídaní z roku 2011 (Kernová, 2012).

Žáci MZŠ Kdyně

Český průměr 100%

80% 60%

95%

69%

40%

90%

61% 46%

85%

42%

95% 90% 84%

80%

20%

80%

75%

0%

70% 11 let chlapci

15 let

7 - 11 let

dívky

chlapci

12 - 15 let dívky

Obr. 51: Výzkum pravidelnosti snídaní

Obr. 52: Výzkum pravidelnosti snídaní

z roku 2011 (Kernová, 2012)

v MZŠ Kdyně, zdroj: vlastní

V tomto případě se naše předpoklady nepotvrdily. Snídá vyšší procento žáků naší školy, než je tomu v českém průměru. Důvodů může být několik: a/ žáci nepodali pravdivé informace b/ velmi kvalitní péče maminek o své děti c/ prostředí maloměsta, žáci nemají příliš možností koupit si něco cestou do školy a snídají doma.

67

5. Svačí vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. Z průzkumu vyplývá, že z dotázaných žáků 1. stupně svačí všichni. Na 2. stupni svačí 95,18% respondentů. Většina dětí, které konzumují dopolední svačinu, preferují pečivo. Každá svačina obsahuje nějaký druh bílého, celozrnného či sladkého pečiva. Předpoklad byl výzkumem potvrzený. 6. Žáci 2. stupně konzumují uzeniny ke svačině častěji než žáci 1. stupně ZŠ. Z výsledků dotazníků vyplývá, že uzeniny tvoří součást svačin mladších dětí z 28,05% a starších dětí z 32,16%. Žáci 2. stupně upřednostňují uzeniny jen o něco více než jejich mladší spolužáci. V obou věkových kategoriích jsou máslo a uzeniny nejoblíbenější a nejčastější součástí svačin. Předpoklad se potvrdil, i když rozdíly v konzumaci uzenin nejsou velké. 7. Svačina žáků 1. stupně obsahuje častěji ovoce a zeleninu než svačina žáků 2. stupně ZŠ. Vezmeme-li v úvahu výsledky průzkumu, dojdeme k následujícím skutečnostem: Žáci 1. stupně – konzumující ovoce ke svačině alespoň 3 krát týdně - 53,93% - nikdy nemívají ovoce ke svačině – 8,99% - konzumující zeleninu ke svačině alespoň 3 krát týdně – 53,93% - nikdy nemívají zeleninu ke svačině – 16,86% Žáci 2. stupně – konzumující ovoce ke svačině alespoň 3 krát týdně – 38,55% - nikdy nemívají ovoce ke svačině – 16,87% - konzumující zeleninu alespoň 3 krát týdně – 31,32% - nikdy nemívají zeleninu ke svačině – 26,51% Výzkum je skutečně důkazem toho a potvrdil předpoklad, že ovoce a zelenina jsou častěji součástí svačin mladších dětí než starších. 8. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v konzumaci ovoce a zeleniny nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelné konzumace ovoce a zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (Kernová, 2012). 68

Konzumace ovoce:

Český průměr konzumace za celý den

Žáci MZŠ Kdyně konzumace v dopoledních hodinách

60% 50% 40%

55% 42%

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

40%

30% 29%

20% 10% 0% 11 let chlapci

34%

20%

15 let

18%

7 - 11 let

dívky

21%

12 - 15 let

chlapci

dívky

Obr. 53: Výzkum pravidelné konzumace

Obr. 54: Výzkum pravidelné konzumace

ovoce alespoň 1x denně z roku 2011

ovoce alespoň 1x denně v MZŠ Kdyně,

(Kernová, 2012)

zdroj: vlastní

Konzumace zeleniny:

Český průměr konzumace za celý den 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Žáci MZŠ Kdyně konzumace v dopoledních hodinách 35%

43%

30%

36%

29%

25%

30%

20%

25%

15%

21%

18%

10%

13%

5% 0% 11 let chlapci

15 let

7 - 11 let

dívky

12 - 15 let

chlapci

dívky

Obr. 55: Výzkum pravidelné konzumace

Obr. 56: Výzkum pravidelné konzumace

zeleniny alespoň 1x denně z roku 2011

zeleniny

(Kernová, 2012)

Kdyně, zdroj: vlastní

69

alespoň

1x

denně

v MZŠ

Do grafů byly zahrnuty výsledky z výzkumu dětí MZŠ Kdyně, které uvedly, že konzumují ke svačině ovoce a zeleninu každý den nebo často (3 – 4 krát týdně). Tím, že tato konzumace je omezená jen na dopolední dobu, dá se předpokládat, že v průběhu dne ještě poroste a procento se zvýší také o děti, které v dotazníku uvedly, že konzumují ke svačině ovoce a zeleninu jen občas. Odpolední svačina také často zahrnuje ovoce a zeleninu. Z toho vyplývá, že požívání ovoce a zeleniny je srovnatelné s českým průměrem. Porovnání grafů také dokazuje, že dívky konzumují pravidelně ovoce a zeleninu častěji než chlapci. Předpoklady byly potvrzeny.

9. Součástí svačin žáků 1. stupně jsou pamlsky častěji, než je tomu tak u žáků druhého stupně ZŠ. Průzkum ukázal, že alespoň jednou týdně nosí ke svačině: Tabulka LXII: Četnost pamlsků ve svač. Tabulka LXIII: Četnost pamlsků ve svač. Žáci 1. stupně

Žáci 2. stupně

sušenku

79,78%

sušenku

77,11%

čokol. tyčinku

42,70%

čokol. tyčinku

43,37%

čokoládu

39,32%

čokoládu

25,30%

Sušenky a čokoládové tyčinky jsou přibližně stejně oblíbené u všech žáků, čokoládu si nosí do školy daleko více žáků 1. stupně. Předpoklad se potvrdil u konzumace sušenek a čokolády, naopak u konzumace čokoládových tyčinek se předpoklad nepotvrdil.

10. Žáci 2. stupně dodržují lépe pitný režim, z hlediska množství tekutin. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že 85,39% mladších dětí a 85,54% starších dětí správně dodržuje pitný režim. 7,87% žáků 1. stupně a 4,82% žáků 2. stupně přijímá nedostatečné množství tekutin během dopoledne. 6,74% mladších žáků a 9,64% starších žáků uvedlo, že vypije v průběhu vyučování 1,5 l tekutin. Normy pitného režimu mají splněny a s ohledem k délce vyučování je toto množství vypitých tekutin 70

možné. Podle procenta dětí nedodržujících pitný režim z hlediska množství tekutin je příjem tekutin u žáků 2. stupně kvalitnější. To potvrzuje předpoklad.

11. Žáci 1. stupně přijímají kvalitnější tekutiny než žáci 2. stupně ZŠ. 76,05% dětí 1. stupně a 65,28% dětí 2. stupně pije vodu, šťávu, neslazenou minerálku nebo čaj. Přeslazené ochucené minerálky a sycené nápoje přijímá 14,79% mladších a 29,75% starších dětí. Z tohoto výsledku je zřejmé, že mladší žáci konzumují kvalitnější tekutiny. Předpoklad byl správný a výzkum ho potvrdil.

71

12 Závěr Tato závěrečná práce měla nastínit problematiku stravování mladších a starších žáků základní školy v průběhu rána a dopoledních hodin pracovního týdne. Výzkum byl zaměřen na složení snídaní a dopoledních svačin, taktéž na dodržování pitného režimu ve škole. Cílem práce bylo porovnat stravovací návyky dvou věkových kategorií dětí 7 – 11 let a 12 – 15 let. Výzkumem bylo zjištěno, že snídá více dětí mladšího věku a častěji snídají chlapci než dívky. Většina dětí snídá doma a prioritu v jejich jídelníčku má pečivo, zejména z bílé mouky. Nejčastější součástí snídaně je máslo, děti na 1. stupni konzumují ještě ovoce a jogurt a děti 2. stupně ovoce a nutellu. Snídani nejčastěji zapíjí čajem nebo kakaem. Dopolední svačinu nosí pravidelně všichni žáci 1. stupně. Jedna pětina žáků 2. stupně svačí nepravidelně, z toho ještě část nesvačí vůbec. Většina všech dětí si nosí jídlo z domova. Nejčastěji je dopolední svačina složená z bílého pečiva s máslem, uzeninou (nejčastěji šunkou) a sýrem. Většina dětí 1. stupně si alespoň jednou týdně přináší jogurt. Většina všech dětí si nosí jednou týdně ovoce a zeleninu, ale mladší děti ve větším počtu. Alespoň jednou týdně si nosí sušenku nebo čokoládu také většina dětí a opět mladší děti častěji. Čokoládové tyčinky mají ve větší oblibě žáci 2. stupně. Většina dětí si přináší do školy také nápoje, častěji však mladší děti. Průzkum ukázal, že starší děti dodržují lépe pitný režim z hlediska množství vypitých tekutin, ale mladší žáci nosí nápoje kvalitnější. Cíle práce byly naplněny. Byly porovnány stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně během rána a dopoledne pracovního týdne. V mnohém se jejich zvyklosti shodují, ale také rozcházejí. Ve většině byly také potvrzeny předpoklady, které byly formulovány na začátku praktické části. Jediný předpoklad, který se nepotvrdil, je porovnání četnosti snídaní dětí MZŠ Kdyně s českým průměrem. Bylo by však chvályhodné, kdyby děti skutečně pravidelně snídaly v tak hojném počtu jako ve Kdyni.

72

Kdyby byly hypoteticky sestaveny snídaně a dopolední svačina z nejoblíbenějších potravin našich žáků, měly by toto složení (vytvořeno podle většinových odpovědí): 1. stupeň: snídaně: rohlík (bílý), máslo, jogurt, ovoce, čaj svačina: houska (bílá), máslo, šunka, sýr, šťáva, jogurt (občas), ovoce (občas), zelenina (často), sušenka (občas), čokoládová tyčinka (nikdy), čokoláda (nikdy), brambůrky (nikdy) 2. stupeň: snídaně: houska (celozrnná), máslo, ovoce, nutella, čaj svačina: rohlík (bílý), máslo, šunka, sýr, šťáva, jogurt (nikdy), ovoce (občas), zelenina (občas), sušenka (občas), čokoládová tyčinka (nikdy), čokoláda (nikdy), brambůrky (nikdy) Osvětou a diskusí s dětmi i rodiči lze jejich jídelníček v lecčem ještě obohatit. Zvýšit příjem celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny. Racionální výživa ve spojení s odpovídající pohybovou aktivitou je totiž předpokladem správného vývoje dětí. Vždyť ne zbytečné je tvrzení „v zdravém těle – zdravý duch“.

73

13 Seznam použitých zdrojů 1.

ANONYM. Energetický příjem v průběhu dne. 2015 Http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/edukacni-materialy.html [online]. [cit. 2015-11-29].

2.

ANONYM, Metody empirického zkoumání. 2008 http://ireferaty.cz/304/4105/metody-empirickeho-zkoumani [online]. [cit. 2015-11-15].

3.

ANONYM. Šunka. 2015 https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0unka#Druhy_.C5.A1unky [online]. [cit. 2015-11-15].

4. BREWER, Sarah. Vyvážená strava. Čes. vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 1999, 80 s. ISBN 80-7236-054-x. 5. ČERVENÁ, Drahomíra a Karel ČERVENÝ. Léčba výživou: Encyklopedie léčivých potravin. Martin: Neografia, 1994, 213 s. ISBN 80-85186-56-x. 6. FAIERAJZLOVÁ, Věra. Pitný režim a jeho úskalí. 2015 http://www.vychovakezdravi.cz/download/file/V%C3%BD%C5%BEiva/Pitn%C3%BD%2 0re%C5%BEim-p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka-Fai.pdf [online].[cit. 2015-11-15]

7. KERNOVÁ, Věra. Všech pět pohromadě: výchova ke správné výživě dětí a mládeže. 1. vyd. Liberec: Venkovský prostor, 2012, 92, *434+ s. ISBN 978-80903897-7-9. 8. KOHOUTEK, Rudolf. Dotazník jako průzkumná metoda. 2010 http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda [online]. [cit. 2015-11-15].

9. PÁNEK, Jan. Základy výživy. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2002, 207 s. ISBN 8086320-23-5. 10.

PETRÁSEK, Richard. Co dělat, abychom žili zdravě. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad,

2004, 128 s. ISBN 80-7021-711-1. 11.

SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Cukrovka a obezita: proč

dostávají obézní lidé cukrovku? : jak bojem s obezitou předcházet cukrovce? : jak cukrovku léčit?. Praha: Maxdorf, 2003, 246 s. Medica. ISBN 80-85912-58-9.

74

12.

SVAČINA, Štěpán, Dana MÜLLEROVÁ a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie

pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2., upr. vyd. Praha: Triton, 2013, 341 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-699-9.

75

14 Seznam obrázků Obr. 1 http://files.zdraveodborne.webnode.cz/system_preview_detail_200000006313ea323e2-public/potravinov%C3%A1%20pyramida.jpg [online].[cit. 2015-11-15] Obr. 2 http://www.margit.cz/files/2012/11/zdravy-talir.png [online]. [cit. 2015-11-15]

Obr. 3 Četnost snídaní v průběhu pracovního týdne (1. st.) Obr. 4 Četnost snídaní v průběhu pracovního týdne (2. st.) Obr. 5 Místo, kde žáci 1. stupně snídají Obr. 6 Místo, kde žáci 2. stupně snídají Obr. 7 Zastoupení pečiva ve snídani žáků 1. stupně Obr. 8 Zastoupení pečiva ve snídani žáků 2. stupně Obr. 9 Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 1. stupně Obr. 10 Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 2. stupně Obr. 11 Součásti snídaně žáků 1. stupně Obr. 12 Součásti snídaně žáků 2. stupně Obr. 13 Snídaňové nápoje žáků 1. stupně Obr. 14 Snídaňové nápoje žáků 2. stupně Obr. 15 Četnost dopoledních svačin žáků 1. stupně Obr. 16 Četnost dopoledních svačin žáků 2. stupně Obr. 17 Způsob obstarání si svačiny žáků 1. stupně Obr. 18 Způsob obstarání si svačiny žáků 2. stupně Obr. 19 Využití nabídky školního bufetu žáky 1. stupně Obr. 20 Využití nabídky školního bufetu žáky 2. stupně Obr. 21 Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 22 Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 23 Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 24 Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 25 Součásti svačin žáků 1. stupně Obr. 26 Součásti svačin žáků 2. stupně 76

Obr. 27 Druhy uzenin ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 28 Druhy uzenin ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 29 Jogurt ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 30 Jogurt ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 31 Ovoce ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 32 Ovoce ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 33 Zelenina ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 34 Zelenina ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 35 Sušenky ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 36 Sušenky ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 37 Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 38 Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 39 Čokoláda ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 40 Čokoláda ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 41 Brambůrky ve svačinách žáků 1. stupně Obr. 42 Brambůrky ve svačinách žáků 2. stupně Obr. 43 Četnost donášky nápojů do školy žáky 1. stupně Obr. 44 Četnost donášky nápojů do školy žáky 2. stupně Obr. 45 Druhy nápojů v pitném režimu žáků 1. stupně Obr. 46 Druhy nápojů v pitném režimu žáků 2. stupně Obr. 47 Množství tekutin skutečně vypitých žáky 1. stupně Obr. 48 Množství tekutin skutečně vypitých žáky 2. stupně Obr. 49 Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 1. stupně Obr. 50 Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 2. stupně Obr. 51 Výzkum pravidelnosti snídaní z roku 2011 (český průměr) Obr. 52 Výzkum pravidelnosti snídaní na MZŠ Kdyně Obr. 53 Výzkum pravidelné konzumace ovoce alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (český průměr) 77

Obr. 54 Výzkum pravidelné konzumace ovoce na MZŠ Kdyně Obr. 55 Výzkum pravidelné konzumace zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (český průměr) Obr. 56 Výzkum pravidelné konzumace zeleniny na MZŠ Kdyně

78

15 Seznam tabulek Tabulka I: Definice porcí Tabulka II: Návrh výživových doporučení pro děti a dospívající Tabulka III: Zastoupení příjmu živin Tabulka IV: Přibližný energetický obsah základních živin Tabulka V: Denní doporučená dávka bílkovin podle věku dětí Tabulka VI: Doporučené denní dávky vitaminů pro děti školního věku Tabulka VII: Doporučené denní dávky minerálních látek a stopových prvků pro děti školního věku Tabulka VIII: Energetická hodnota a obsah cukru ve vybraných nápojích Tabulka IX: Tělesná hmotnost podle BMI Tabulka X: Porovnání zdravé stravy a bohaté západní stravy (množství denně, energie v %) Tabulka XI: Energetický příjem podle jídla Tabulka XII: Denní spotřeba energie Tabulka XIII: Zastoupení žáků ve výzkumu Tabulka XIV: Četnost snídaní (1. st.) Tabulka XV: Četnost snídaní (2. st.) Tabulka XVI: Místo snídaně (1. st.) Tabulka XVII: Místo snídaně (2. st.) Tabulka XVIII: Zastoupení pečiva (1. st) Tabulka XIX: Zastoupení pečiva (2. st) Tabulka XX: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.) Tabulka XXI: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.) Tabulka XXII: Součásti snídaně (1. st.) Tabulka XXIII: Součásti snídaně (2. st.) Tabulka XXIV: Oblíbenost sníd. nápojů (1. st.) 79

Tabulka XXV: Oblíbenost sníd. nápojů (2. st.) Tabulka XXVI: Četnost svačin (1. st.) Tabulka XXVII: Četnost svačin (2. st.) Tabulka XXVIII: Způsob pořízení svačiny (1. st.) Tabulka XXIX: Způsob pořízení svačiny (2. st.) Tabulka XXX: Využití nabídky škol. bufetu (1. st.) Tabulka XXXI: Využití nabídky škol. bufetu (2. st.) Tabulka XXXII: Obsah pečiva ve svačině (1. st.) Tabulka XXXIII: Obsah pečiva ve svačině (2. st.) Tabulka XXXIV: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.) Tabulka XXXV: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.) Tabulka XXXVI: Součásti svačin - oblíbenost (1. st) Tabulka XXXVII: Součásti svačin - oblíbenost (2. st) Tabulka XXXVIII: Uzeniny ve svačině (1. st.) Tabulka XXXIX: Uzeniny ve svačině (2. st.) Tabulka XL: Jogurt ve svačině (1. st.) Tabulka XLI: Jogurt ve svačině (2. st.) Tabulka XLII: Ovoce ve svačině (1. st.) Tabulka XLIII: Ovoce ve svačině (2. st.) Tabulka XLIV: Zelenina ve svačině (1. st.) Tabulka XLV: Zelenina ve svačině (2. st.) Tabulka XLVI: Sušenky ve svačině (1. st.) Tabulka XLVII: Sušenky ve svačině (2. st.) Tabulka XLVIII: Čokol. tyčinky ve svač. (1. st.) Tabulka XLIX: Čokol. tyčinky ve svač. (2. st.) Tabulka L: Čokoláda ve svačině (1. st.) Tabulka LI: Čokoláda ve svačině (2. st.) Tabulka LII: Brambůrky ve svačině (1. st.) 80

Tabulka LIII: Brambůrky ve svačině (2. st.) Tabulka LIV: Četnost donášky nápojů (1. st.) Tabulka LV: Četnost donášky nápojů (2. st.) Tabulka LVI: Druhy nápojů – oblíbenost (1. st.) Tabulka LVII: Druhy nápojů – oblíbenost (2. st.) Tabulka LVIII: Vypité tekutiny (1. st.) Tabulka LIX: Vypité tekutiny (2. st.) Tabulka LX: Posouzení vlastní stravy (1. st.) Tabulka LXI: Posouzení vlastní stravy (2. st.) Tabulka LXII: Četnost pamlsků ve svač. (1. st.) Tabulka LXIII: Četnost pamlsků ve svač. (2. st.)

81

16 Přílohy 1.

Dotazník

82

Dotazník Tento dotazník poslouží k výzkumu stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně základní školy během rána a dopoledne pracovního týdne. Věnujte, prosím, několik minut svého času k vyplnění následujícího dotazníku. Zvolenou možnost označte křížkem do rámečku.

1. Vyber pohlaví: chlapec

□

dívka

□

2. Jsi žákem: 2. ročníku

□

6. ročníku

□

3. ročníku

□

7. ročníku

□

4. ročníku

□

8. ročníku

□

5. ročníku

□

9. ročníku

□

3. Kolikrát v průběhu pracovního týdne snídáš? 1x

□

2x

□

4. Kde snídáš?

3x

□

doma

5. Co snídáš častěji?

□

4x

□

5x

□

nesnídám

cestou do školy

pečivo

□

cereálie

□

□ ve škole před vyučováním

□

6. Který druh pečiva snídáš nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti) bílý chléb

□

celozrnné pečivo

□

tmavý chléb

□

sladké pečivo (vánočka, koláč, šáteček, …)

bílé pečivo

□

jiná možnost (uveď) _____________________

□

□

7. Co je nejčastěji součástí tvé snídaně? (označ 1 – 2 možnosti) máslo

□

med

□

uzenina

□

sýr

□

nutella

□

ovoce

□

jogurt

□

vejce

□

zelenina

□

marmeláda, džem

□

paštika

□

jiná možnost (uveď) _____________________

8. Jaký nápoj piješ k snídani nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti) voda

□

mléko

□

minerálka

□

kakao

□

šťáva

□

káva

□

džus

□

nic

□

čaj

□

jiná možnost (uveď) ___________________

9. Kolikrát týdně ve škole svačíš? 1x

□

4x

□

kupuješ cestou do školy

□

2x

□

3x

□

10. Svačinu si: nosíš z domova

□

kupuješ ve školním bufetu

□

5x

□

nesvačím

□

11. Když si koupíš svačinu ve školním bufetu, bývá to nejčastěji: pizza rohlík

□

obložená bageta sušenky

čokoládový croissant

□

□

12. Je součástí tvé svačiny pečivo?

kobliha

□

křupky

□

ano

□

□

ne

□

13. Který druh pečiva máš ke svačině nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti) bílý chléb

□

celozrnné pečivo

□

tmavý chléb

□

sladké pečivo

□

bílé pečivo

□

jiná možnost (uveď) _____________________

14. Co bývá součástí tvé svačiny nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti) máslo

□

uzenina

□

sýr

□

nutella

□

marmeláda, džem

□

paštika

□

15. Když máš ke svačině uzeninu, nejčastěji to je: šunka

□

měkký salám

□

párek

□

trvanlivý salám

□

nenosím uzeniny

□

16. Součástí tvé svačiny bývá také:

□

často (3 – 4 krát)

□

často (3 – 4 krát)

jogurt

každý den

ovoce

každý den

zelenina

každý den

□

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

často (3 – 4 krát)

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

každý den

□

často (3 – 4 krát)

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

čok. tyčinka každý den

□

často (3 – 4 krát)

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

čokoláda

každý den

□

často (3 – 4 krát)

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

brambůrky

každý den

□

často (3 – 4 krát)

□

občas (1 – 2 krát)

□

nikdy

□

sušenka

jiná možnost________každý den

□

často (3 – 4 krát)

□ občas

(1 – 2 krát)

17. Kolikrát týdně si nosíš do školy pití?

1x

□

2x

□

3x

□

4x

□

5x

□

pití nenosím

□

□ nikdy □

18. Co piješ ve škole nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti) voda

□

šťáva

□

čaj

□

sycené nápoje (Coca-cola, Fanta, Kofola, Sprite, apod.)

□ neslazená minerálka

□

energetické nápoje

slazená minerálka

□

jiná možnost (uveď) _________________

džus

□

□

19. Jaké množství tekutin vypiješ přibližně denně ve škole? 1,5 l

□

0,25 l

□

1l

□

méně než 0,25 l

□

0,5 l

□

nic

□

20. Myslíš si, že tvé snídaně a svačiny jsou v souladu se zdravou výživou? ano

□

spíše ano

□

někdy

□

ne

□

nevím

□