Porovnání standardů kvality sociálních služeb a ošetřovatelských standardů

Individuální projekt MPSV: Inovace systému kvality sociálních služeb

Porovnání standardů kvality sociálních služeb a ošetřovatelských standardů Hana Janečková a Milena Johnová, 2013

Definice a cíle ošetřovatelské péče S použitím KONCEPCE OŠETŘOVATELSTVÍ. Věstník č. 9. Metodická opatření. MZ ČR, 2004. 1 a stránky Standardy ošetřovatelské péče MZ ČR 2. „Ošetřovatelskou péčí se rozumí soubor odborných činností zaměřených na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví jednotlivců, rodin a osob, majících společné sociální prostředí nebo trpících obdobnými zdravotními obtížemi. … Ošetřovatelství je zaměřeno zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.“ 3 Cílem ošetřovatelství je: • • • •

podporovat a upevňovat zdraví, podílet se na navrácení zdraví, zmírňovat utrpení nemocného člověka, zajistit klidné umírání a důstojnou smrt

Ošetřovatelskou péči podle uvedené koncepce zajišťují zdravotničtí pracovníci. Hlavní pracovní metodou je ošetřovatelský proces. ... Představuje sérii plánovaných činností a myšlenkových algoritmů, které profesionálové v ošetřovatelství používají: 1. ke zhodnocení stavu individuálních potřeb klienta, rodiny nebo komunity, 2. ke stanovení ošetřovatelských problémů (ošetřovatelských diagnóz), 3. k plánování ošetřovatelské péče, 4. k realizaci ošetřovatelské péče, 5. k vyhodnocování efektivity ošetřovatelské péče Specifickou formou je tzv. komunitní ošetřovatelství: Komunitní péče je zaměřená na ochranu zdraví, prevenci onemocnění a výchovu ke zdraví. Dále se zaměřuje na péči o nemocného a jeho rehabilitaci, včetně edukace rodinných příslušníků a blízkých v poskytování laické ošetřovatelské péče. Komunitní péče zahrnuje i péči o chronicky a nevyléčitelně nemocné a o zdravotně postižené občany, včetně zajišťování různých forem domácí péče. 1

http://www.fnusa.cz/files/kliniky/oop/Koncepce_osetrovatelstvi.pdf http://www.mzcr.cz/KvalitaOdbornik/obsah/standardy-osetrovatelske-pece_1854_15.html 3 Ve vyhlášce 55/2011 v § 2 odst. a) přesně stojí: ošetřovatelskou péčí se rozumí soubor odborných činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců..., rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti;... a zajištění klidného umírání a důstojné smrti 2

TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí

Strana 1 (celkem 6)


Zdravotnický pracovník, který poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci komunitní péče, úzce spolupracuje s lékaři, orgány státní správy a samosprávy, občanskými sdruženími apod.

Ošetřovatelské standardy Ošetřovatelským standardem se rozumí dohodnutá profesní norma kvality. Standardy mohou být vydány jako právní předpisy (zákony, vyhlášky), metodická opatření Ministerstva zdravotnictví zveřejněná ve Věstníku MZ, nebo jsou vypracovány zdravotnickým zařízením, profesní organizací apod. Ošetřovatelské standardy se týkají: • • • • •

kategorií a kvalifikace ošetřovatelského personálu realizace ošetřovatelského procesu ošetřovatelské dokumentace pracovních postupů vybavení a personálního obsazení pracoviště z hlediska ošetřovatelské péče

Zdravotnické zařízení je povinno dodržovat standardy dané právními předpisy a přijmout vlastní ošetřovatelské standardy, vycházející z rámcových standardů doporučených Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvu zdravotnictví ČR nechalo vytvořit metodiku pro vytvoření ošetřovatelských standardů3. Součástí metodiky je definování typů standardů podle MZ ČR: 1. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA STRUKTURU – manažerské standardy stanoví metody a nástroje k vedení lidí, poskytování zdrojů, prostředí, vybavení přístroji, nástroje na integraci a komunikaci, informační systémy apod. Obvykle jsou nazvány pojmem směrnice. 2. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA PROCES – řídící standardy stanoví závazné postupy pro řízení lidí, pro výkony a záznamy v praxi. Tyto standardy mají závazně strukturovaný obsah a zaměřují se na popis ošetřovatelských činností a výkonů. Postup je definován zejména z důvodu zajištění jednotné péče a bezpečného postupu pro pacienta i zdravotnického pracovníka. 3. STANDARDY ZAMĚŘENÉ NA VÝSLEDEK – monitorovací standardy stanoví metody a nástroje pro monitorování, měření, analýzy a hodnocení výsledků například struktura kvalifikace ošetřovatelského personálu, spokojenost pacientů, spokojenost personálu, výskyt nežádoucích jevů jako jsou pády nebo dekubity a další. Dalším metodickým nástrojem MZ ČR pro tvorbu ošetřovatelských standardů je několik standardů, které jsou rovněž zveřejněny na stránkách úřadu: Vedení ošetřovatelské dokumentace nebo Péče o zemřelého. Jde o velmi podrobný popis jednotlivých výkonů, jejichž účel lze vidět především v návodnosti. Standard k dokumentaci obsahuje 17 kritérií popsaných na 5 stranách, standard Péče o zemřelého se skládá z 25 instrukcí, výčtu pomůcek a to dokonce na 9 stranách. Jde o podrobnou metodiku, jejíž dodržování lze za pomoci standardu i kontrolovat. 3

Standardy ošetřovatelské péče: http://www.mzcr.cz/KvalitaOdbornik/obsah/standardyosetrovatelske-pece_1854_15.html TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí

Strana 2 (celkem 6)


Do procesu standardizace na národní úrovni jsou zapojeny profesní organizace, které vydávají vlastní standardy například v oblasti porodní asistence, fyzioterapie a dalších nelékařských oborů. Tyto standardy zveřejňují na vlastních webových stránkách.

Vazba ošetřovatelské péče na sociální služby Ošetřovatelská péče jako zdravotní obor se zaměřuje na prevenci, udržení, podporu a navrácení zdraví4, Od sociální služby se očekávání posílení sociálního začlenění resp. prevence sociálního vyloučení (viz zákon o sociálních službách) a podpora při naplňování práv. Zacílení je sice jiné (v jednom případě je úkolem působit na zdraví, ve druhém případě zase na sociální začlenění), ale smyslem obou typů služeb je působit na kvalitu života. V sociálních službách se ošetřovatelská péče potkává s pečovatelskou službou (v domácím prostředí uživatele služby) nebo je poskytována vlastním zdravotnickým personálem v pobytových zařízeních sociálních služeb (domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, týdenní stacionáře). Ošetřovatelská péče ale může být kombinována i s jinými druhy služeb – např. osobní asistence, odlehčovací péče, podpora samostatného bydlení, chráněné bydlení. Většinou jde o služby sociální péče. Ve službách sociální prevence jde zejména o služby kontaktních center a následné péče pro osoby s drogovou závislostí a osoby bez přístřeší a dále o azylové domy pro matky s dětmi (týká se např. ošetřování a stravování kojenců). Profesionální ošetřovatelství v současnosti zahrnuje vysoce specializované (zdravotnické) výkony5 vyžadující speciální kvalifikaci ve zdravotnickém oboru6. Pro činnosti, které nevyžadují takto speciální kvalifikaci, ale jsou poskytovány stejné cílové skupině, se vžil název pečovatelství. Vznik pečovatelství je vnímáno jako odštěpení od ošetřovatelství a v tomto kontextu pak logicky profesionální pečovatel by měl pracovat pod odborným dohledem profesionálního zdravotníka. Méně kvalifikované činnosti jsou ve zdravotnictví vykonávány zdravotnickými asistenty, ošetřovateli, sanitáři, ale v sociálních službách je tento typ činností vykonáván tzv. pracovníky v sociálních službách (PSS), kterým pro kvalifikaci stačí kvalifikační kurz bez nároku na předchozí vzdělání. Profesionální pečovatelé by tedy měli být řízeni kvalifikovanějšími profesionály (v obou sektorech). Tam, kde člověk potřebuje v domácím prostředí nebo v pobytové sociální službě specializované zdravotnické výkony při současné potřebě zajistit každodenní potřeby v péči o sebe a domácnost, měly by oba typy služeb na sebe navazovat a doplňovat se. To je možné jen při vzájemné spolupráci včetně společného plánování. Přičemž kompetentním pracovníkem pro koordinaci v sociálních službách nebude (obvykle) PSS, ale sociální pracovník (samozřejmě za účasti dalších kompetentních pracovníků, neformálních rodinných pečovatelů a samozřejmě člověka samotného). Rozsah specializovaných ošetřovatelských úkonů se bude měnit podle vyvíjejících se potřeb v oblasti zdraví. (V případě, že koordinaci péče i samotnou péči může zajistit rodina bez pomoci sociální služby, bude plán čistě ošetřovatelský.) 4

viz definice MZ ČR a vyhláška 55/2011 v § 2 odst. a) Viz příklad v příloze 6 viz vyhláška č. 55/2010 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 5


CÍL 1

Na vědomí

Strana 3 (celkem 6)


Ošetřovatelská péče i péče v režimu sociálních služeb mají společné:

• stejný účel – umožnit důstojný život (včetně konce života – umírání) lidí se zdravotními problémy, maximalizovat kvalitu života • je poskytována v pobytových zařízeních i ve vlastním, přirozeném sociálním prostředí • má shodné fáze: identifikace potřeb a problému, plán řešení, realizace plánu a vyhodnocení • nutnost spolupráce s přirozeným sociálním okolím člověka – rodinou apod. • řada méně kvalifikovaných ošetřovatelských úkonů je stejná jako v sociální péči (podávání stravy, polohování, hygiena, pitný režim) • schopnost komunikace s uživatelem služby/pacientem je nezbytností

Odlišnosti ošetřovatelské péče a péče v režimu sociální služby:

• jiné cíle – podpora a navrácení zdraví, zmírnění utrpení nemocného v případě zdravotní péče vs. naplnění práv a sociální začlenění, pozitivní role ve společnosti apod. v případě sociálních služeb (při společném plánování se zdravotník zaměřuje především na zdravotní stav, fyziologické funkce, bolest, zatímco sociální pracovník se více zajímá o zajištění podpory v každodenních činnostech, naplnění práv, sociální vztahy apod.) • metody práce vyžadující vyšší kvalifikaci jsou jiné, z toho plynou i jiné nároky na kvalifikaci personálu • proměnlivá intenzita v závislosti na (zdravotních resp. sociálních) potřebách člověka

Závěry pro revizi zákonných povinností poskytovatelů sociálních služeb Pro revizi standardů kvality Momentálně nejsou k dispozici jednotné, národní standardy ošetřovatelské péče. Každé (zdravotnické) zařízení si může vytvořit vlastní. Na stránkách MZ ČR jsou zveřejněny vzory pro tvorbu ošetřovatelských standardů. Detailnost ošetřovatelských standardů není kompatibilní se standardy kvality sociálních služeb. Tyto standardy lze u činností, které jsou společné pro sociální i zdravotní sféru (méně kvalifikované úkony), použít pro tvorbu metodik práce PSS v oblasti tzv. služeb péče (pečovatelská služba, domovy apod.) – např. standard Péče o zemřelého. Standardy popisující specifičtější, zdravotnické postupy mohou být pro sociální služby jen inspirativní. Ošetřovatelské standardy jsou jiným typem dokumentu než standardy kvality sociálních služeb a není možno je pro revizi použít.

Pro další související úpravy Pro fungování obou systémů je potřeba, aby se vytvořilo rozhraní, ve kterém budou pracovníci obou systémů znát svou roli. Role sociální služby v péči o zdraví je nejasná – není jasná její hranice, tudíž nejsou známy ani povinnosti poskytovatelů v tomto směru. Je potřeba nejdřív vyjasnit roli sociální služby v péči o zdraví a poté navrhnout právní a jiné úpravy. Roli sociálních služeb v péči o zdraví je nutno specifikovat do té míry, aby TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí

Strana 4 (celkem 6)


- poskytovatelé sociálních služeb byli s to formulovat cíle služby v oblasti péče o zdraví - pracovníci sociálních služeb mohli při jednání s uživateli dojednat relevantní cíle v procesu individuálního plánování (např. rozsah a způsob podpory v dodržování léčebného režimu) Poté bude zřejmé také to, jak mají pracovníci obou sektorů spolupracovat na úrovni poskytování péče jednotlivým lidem, resp. jak má vypadat naplnění kritéria 8b. Bude prostor pro vytvoření funkčního rozhraní sociálně-zdravotní péče, kde si profesionálové obou sektorů nebudou konkurovat ani nebudou jednat v provizoriu, kdy zvolené řešení je nouzové, nikoli optimálně funkční (nehledě na porušování zákona), ale budou moci spolupracovat ve prospěch člověka.

Příloha Příklad všeobecných standardů pro poskytování ošetřovatelské péče6: 1. Příjem, překlad a propuštění nemocného 2. Hygiena nemocných – celková koupel na lůžku 3. Stravování nemocných 4. Prevence a léčba dekubitů 5. Polohování nemocných 6. Odběr biologického materiálu 7. Podávání léků ústy 8. Podávání léků konečníkem 9. Podávání léků na kůži 10. Podávání léků do dýchacích cest 11. Podávání injekcí 12. Podávání opiátů 13. Podávání intravenosních injekcí 14. Podávání infuzí 15. Transfúze a její komplikace 16. Kyslíková terapie 17. Odsávání dýchacích cest 18. Kardiopulmonální resuscitace 19. Klysma 20. Cévkování nemocných 21. Měření krevního tlaku 22. Příprava nemocného k RTG vyšetření 23. Hypoglykémie, hyperglykémie 24. Nozokomiální nákazy 25. Bariérový systém ošetřování 26. Péče o nemocné s poruchou vědomí 27. Péče o neklidné nemocné 28. Péče o umírajícího 6

http://www.nemho.cz/oddeleni/luzkova-cast/osetrovatelska-pece/standardy---seznamy/vseobecnestandardy-pro-poskytovani-osetrovatelske-pece.htm TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

CÍL 1

Na vědomí

Strana 5 (celkem 6)


29. Péče o mrtvé tělo 30. Příprava k endoskopickému vyšetření GIT 31. Příprava k UZ vyšetření 32. Příprava k CT vyšetření 33. Příprava k bronchologickému vyšetření 34. Zavádění žaludeční sondy 35. Krmení sondou 36. Zdravotnická dokumentace 37. Hlášení o mimořádné události 38. Péče o pacienta s katétrem v periferním venosním řečišti 39. Práva pacientů – Práva hospitalizovaných dětí 40. Péče o pacienta s agresivním chováním 41. Omezení pacienta v lůžku 42. Mytí a dezinfekce rukou 43. Měření tělesné teploty 44. Měření dechu 45. Pitný režim, příjem tekutin per os 46. Měření srdeční frekvence 47. Převoz pacienta na operační sály a zpět na oddělení 48. Komunikace s nevidomým pacientem 49. Komunikace s neslyšícím pacientem 50. Komunikace s tělesně postiženým pacientem 51. Komunikace s pacientem se syndromem demence 52. Komunikace s klientem hluchoslepým 53. Komunikace s pacienty s poruchou řeči 54. Etický kodex pro zdravotní sestru 55. Příprava a podávání nápojů 56. Zavedení periferního žilního katétru PŽK) 57. Péče o periferní žilní katétr (PŽK) 58. Převaz rány 59. Asistence při zavedení centrálního venózního katétru (CVK)


CÍL 1

Na vědomí

Strana 6 (celkem 6)

Porovnání standardů kvality sociálních služeb a ošetřovatelských standardů

Recommend Documents