Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
POROVNÁNÍ PODMÍNEK PRO VEDENÍ A ZŘIZOVÁNÍ ÚČTU Comparison of conditions for opening and managing accounts Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan KRAJÍČEK
Autor: Ondřej VACA
Brno, duben 2008
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Ondřej Vaca
Ná z e v d i pl omové p r á c e :
Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtu
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Comparison of conditions for opening and managing accounts
Ka t e dr a:
Katedra financí
Ve d ouc í di p l omové p r á c e:
Ing. Jan Krajíček
Ro k ob ha j ob y:
2008
Anotace Předmětem diplomové práce „Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtu“ je kvalita bankovních služeb a podmínek pro jejich realizaci ve vybraných peněžních ústavech v ČR. První kapitola popisuje současný stav českého bankovního sektoru. Druhá kapitola sleduje vývoj bankovních služeb od založení České republiky a definuje jednotlivé bankovní služby. V třetí kapitole jsou uvedeny požadavky klienta-vysokoškolského studenta na bankovní služby. Ve čtvrté kapitole jsou prezentovány běžné účty pěti vybraných bank a v páté kapitole jsou porovnávány dle ceny a bonusových služeb.
Annotation The subject of this thesis „Comparison of conditions for opening and managing accounts“is a quality of bank services and conditions for their implementation in selected financial institutions in Czech republic. First chapter describe current situation of czech bank system. Second chapter is devoted to historical development of bank services from the origin of Czech republic and gives characteristics of a particular bank service. In third chapter are mentioned university student´s requirements to a current account. Fourth chapter presents courrent accounts of five selected banks and in fifth chapter accounts are compared in price and bonus services.
Klíčová slova Běžný účet, kritéria výběru účtu, bankovní poplatky, kvalita bankovních služeb, srovnávání bankovních účtů, student, retailové bankovnictví, úvěr.
Keywords Current account, criteria for account choice, charges, quality of services, comparison of conditions for managing a current account, student, retail banking, credit.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 29. dubna 2008
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkoval Ing. Janu Krajíčkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................... 5 ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 1
BANKOVNÍ SEKTOR V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................................................... 9 1.1 1.1.1
Rozdílné charakteristiky ................................................................................................................. 11
1.1.2
Distribuční kanály .......................................................................................................................... 12
1.1.3
Internetové bankovnictví ................................................................................................................ 13
1.2 2
2.1
VÝVOJ BANKOVNÍCH SLUŽEB PO ROCE 2000 .......................................................................................... 15
2.2
CHARAKTERISTICKÉ RYSY BANKOVNÍCH SLUŽEB ................................................................................... 16
2.3
ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH SLUŽEB .............................................................................................................. 17
2.3.1
Úvěrové a ostatní finanční produkty bank ..................................................................................... 18
2.3.2
Vkladové (depozitní) produkty bank............................................................................................... 23
2.3.3
Bankovní služby platebního styku .................................................................................................. 24 SOUČASNÉ DŮVODY VYUŽÍVÁNÍ BANKOVNÍCH SLUŽEB .......................................................................... 26
BANKOVNÍ KLIENT ................................................................................................................................. 27 3.1
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CHOVÁNÍ KLIENTA ............................................................................................. 27
3.1.1
Psychologické faktory .................................................................................................................... 28
3.1.2
Osobní faktory................................................................................................................................ 28
3.1.3
Sociální faktory .............................................................................................................................. 29
3.1.4
Kulturní faktory.............................................................................................................................. 29
3.2
4
SOUČASNÉ TRENDY V BANKOVNICTVÍ .................................................................................................... 13
VÝVOJ BANKOVNÍCH SLUŽEB ............................................................................................................ 15
2.4 3
ČESKÁ REPUBLIKA V RÁMCI EVROPSKÉHO BANKOVNÍHO SEKTORU ....................................................... 11
SOUKROMÁ KLIENTSKÁ SFÉRA ............................................................................................................... 29
3.2.1
Věk a etapy životního cyklu ............................................................................................................ 30
3.2.2
Zaměstnání ..................................................................................................................................... 31
3.2.3
Příjem a majetek ............................................................................................................................ 31
3.3
STUDENT VYSOKÉ ŠKOLY ....................................................................................................................... 32
3.4
STANOVENÍ KRITÉRIÍ PRO HODNOCENÍ BANK .......................................................................................... 32
VYBRANÉ BANKY .................................................................................................................................... 35 4.1
ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. ........................................................................................................................ 35
4.2
ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, A.S. ............................................................................................ 37
4.3
EBANKA, A. S. ......................................................................................................................................... 40
4.4
MBANK ................................................................................................................................................... 42
4.5
FIO, DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNA .................................................................................................................... 44
5
SROVNÁNÍ VYBRANÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ ....................................................................... 47 5.1
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ NA SPRÁVU ÚČTU ....................................................................................... 47
5.2
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ ZA PŘEPÁŽKOVÉ OPERACE ......................................................................... 48
5.3
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ ZA BEZHOTOVOSTNÍ OPERACE ................................................................... 49
5.4
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ NA PŘÍMÉ BANKOVNICTVÍ .......................................................................... 50
5.5
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ PŘI VYUŽÍVÁNÍ PLATEBNÍCH KARET ........................................................... 51
5.6
SROVNÁNÍ PODLE NÁKLADŮ NA KONTOKORENTNÍ ÚVĚR ........................................................................ 53
5.7
SROVNÁNÍ PODLE BONUSOVÝCH SLUŽEB ................................................................................................ 54
5.8
SROVNÁNÍ PODLE DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O SLUŽBÁCH ...................................................................... 55
5.9
CELKOVÉ SROVNÁNÍ VYBRANÝCH BANK ................................................................................................ 56
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................................ 62 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 64 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 64 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 64 PŘÍLOHY............................................................................................................................................................. 65
ÚVOD Přemýšleli jsme někdy nad tím, zda by nám bez bankovního účtu a balíčků bankovních služeb nebylo lépe? Někteří možná i došli k tomu, že by bylo. Prakticky to ovšem v dnešní době není skoro možné. Přes častou diskuzi o výši bankovních poplatků či kvalitě poskytovaných služeb jsou banky nedílnou součastní běžného života všech věkových skupin. Každý, ať vědomě nebo ne, je ovlivněn svou pohodlností, praktičností, okolím, pokrokem, reklamou nebo snahou o naplnění vlastních snů. V některých případech nám využívání bankovních služeb dokonce nařizuje zákon (přesuny finančních prostředků nad určitou hranici bezhotovostní formou, složení základního vkladu při zakládání akciové společnosti, atd.). Na druhou stranu banky nemohou zneužívat praktické nutnosti využívání svých služeb. Jejich konkurenční boj vyžaduje předvídání potřeb klientů a snahu o jejich uspokojování. Je to nejdůležitější cesta k zajišťování zisku, který je hlavním motivem bankovního podnikání, a který patří k důležitým ukazatelům hodnocení úspěšnosti banky. Při budování podílu na trhu jsou banky nuceny udržovat stávající klienty a získávat další tím, že neustále nabízí nové, inovované služby a produkty přizpůsobené konkrétním podmínkám spolu s využíváním moderních distribučních kanálů. Tak či tak jde o důvody proč je vyvíjen smysluplný tlak na banky, pokud jde o podmínky vzájemné spolupráce a proč je důležité vést diskuzi o výši bankovních poplatků a o úrovni bankovních služeb. Cílem mé diplomové práce „Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtu“ je analyzovat podmínky vzniku a vývoje bankovních služeb, stanovit kriteriální podmínky pro výběr banky, provést úvahu nad kvalitou služeb ve vybraných bankách a srovnat jejich nabídku. V první kapitole nastíníme současný stav bankovního sektoru v České republice. Na základě aktuálně dostupných statistických údajů provedeme výčet bank působících na našem území a zhodnotíme vývoj hlavních veličin. Následně získáme náhled na Českou republiku v rámci evropského bankovních sektoru, určíme její pozici jako minoritního člena a podíváme se na její přizpůsobivost evropskému vývoji. Na závěr kapitoly nastíníme současné trendy v bankovnictví. Ve druhé kapitole nejdříve stručně uvedeme historický vývoj bankovních služeb se zaměřením se na období fungování České republiky jako samostatného státu. Zmíníme se o měnících se požadavcích klientů a reakcích bank. Charakterizujeme základní rysy bankovních 7
služeb a provedeme jejich členění na úvěrové, vkladové a produkty platebního styku. Rozebereme současné důvody využívání bankovních služeb. Ve třetí kapitole poukážeme na vazbu mezi bankou a klientem, na důležitost vzájemné spolupráce. Analyzujeme faktory chování klientů a specifikujeme jejich obecné požadavky na bankovní služby. V další části se zaměříme na potřeby soukromé klientely, věkové skupiny 18-25 let a konkrétně vysokoškolského studenta. Uvedeme výčet služeb, jejichž dostupnost student při volbě bankovního ústavu vyžaduje. Zvolíme kritéria, podle kterých budeme porovnávat výhodnost volby zřízení účtu v daném bankovním ústavu. Hlavním kritériem bude cena, tj. roční náklad na správu účtu a realizaci bankovních služeb, druhým kritériem dostupnost bonusových služeb a informací o cenách a službách. Ve čtvrté kapitole vybereme pět institucí jejichž nabídku budeme porovnávat a zdůvodníme tuto volbu. Mezi vybranými budou banky s největším tržním podílem, banky s moderním přístupem ke správě účtu a zástupce nebankovní sféry. Nebankovní instituci uvádíme jako důkazu jejich rostoucího vlivu v oblasti poskytování bankovních služeb a schopnosti konkurovat klasickým bankovním ústavům. Představíme základní profil a stručný historický vývoj vybraných institucí. Poté charakterizujeme účet a s ním spojené služby, které banka nabízí. V závěrečné páté kapitole porovnáme zvolené instituce podle zvolených cenových a dalších kritérií. Sestavíme výsledné pořadí bank, které bude představovat naše doporučení vybrané cílové skupině vysokoškolských klientů při volbě bankovního účtu. Tato diplomová práce předpokládá základní znalost české bankovní legislativy, zejména otázku sjednocení dohledu ČNB nad bankovním sektorem a družstevními záložnami. V práci byly použity informace dostupné k 1.4.2008.
8
1 BANKOVNÍ SEKTOR V ČESKÉ REPUBLICE K 30.9.2007 působí v České republice 38 bank nebo poboček zahraničních bank, které mají od České národní banky udělenu platnou bankovní licenci. Z tohoto počtu je na českém bankovním poli 8 bank patřících do kategorie bank s rozhodující českou majetkovou účastí (z nichž 2 jsou bankami s rozhodující státní účastí) a 30 bank patřících do kategorie bank s rozhodující zahraniční majetkovou účastí (z nichž 14 jsou pobočky zahraničních bank).1 V roce 2006 se v zásadě nezměnilo tradiční rozdělení bankovních subjektů do pěti základních skupin. Skupina čtyř velkých bank nadále tvoří hlavní část tuzemského bankovního trhu, byť se podíl jejich aktiv na aktivech celého bankovního sektoru v roce 2006 mírně snížil pod úroveň 60 %. V celosvětovém i evropském měřítku dochází ke konsolidaci bankovních skupin a tento proces se dotýká také bankovního sektoru v České republice. V důsledku fúze mateřských bank začal v roce 2006 proces sloučení HVB Bank a Živnostenské banky2. V důsledku změny majitele eBanky bylo v roce 2006 také rozhodnuto o spojení této banky s tuzemskou Raiffeisenbank3. Na území ČR mohlo ke konci roku 2006 poskytovat bankovní služby rovněž 137 bank z členských zemí EU, které oznámily tuto činnost ČNB v rámci volného pohybu. Počet bank, které oznámily poskytování přeshraničních služeb v ČR, vzrostl v roce 2006 o 33, naopak dvě banky oznámily ukončení této činnosti. Banky se sídlem v ČR mohou rovněž poskytovat bankovní služby v ostatních zemích EU. V roce 2006 však žádná tuzemská banka neoznámila ČNB svůj záměr tak učinit. V předchozích letech to byla pouze Komerční banka a GE Money Bank, které oznámily poskytování přeshraničních služeb na území Slovenska. Své zahraniční pobočky v zemích EU měly dvě banky se sídlem v ČR (ČSOB a J&T BANKA). Vlastnická struktura bank působících v České republice se v roce 2006 zásadněji nezměnila. Na celkovém základním kapitálu sektoru převažuje zahraniční kapitál s přímým podílem 82,6% (tj. přímý podíl na bance vykonává právnická osoba registrovaná v zahraničí), přičemž meziročně došlo k jeho zvýšení o 0,5 procentního bodu. Zahraniční vlastníci kontrolují přímo i nepřímo 97,0 % celkové bilanční sumy sektoru. Vlastníci ze zemí EU převažují, na konci roku 2006 byl jejich podíl na zahraničním vlastnictví sektoru stabilizovaný a činil 87,2 %. Všichni vlastníci čtyř velkých bank jsou původem ze zemí EU. 1
www.cnb.cz viz.[6] od 5. 11. 2007 působí pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a. s. 3 termín právního sloučení je naplánován na 3. čtvrtletí roku 2008
2
9
Subjekty původem z USA vlastní dvě střední banky (GE Money Bank, Citibank). Pouze jedna malá banka vykazovala k 31. 12. 2006 vlastníky z jiného teritoria (IC Banka). Z hlediska příslušnosti k jednotlivým zemím EU je struktura vlastníků nadále diverzifikovaná. Nejvyšší podíl (39,5 %) na základním kapitálu tuzemských bank mají i nadále akcionáři z Rakouska. Počet obchodních míst se zvyšuje pravidelně již od roku 2003. V roce 2006 přibylo na území České republiky 52 nových obchodních míst a jejich počet dosáhl 1 877. Kromě skupiny malých bank zaznamenaly vzrůstající počet poboček všechny ostatní skupiny bank. Růstový potenciál podnikání v bankovnictví a snaha bank o rozšiřování nabídky služeb tak vede ke zvyšování prodejních míst. Na druhou stranu se banky snaží o racionalizaci svých činností a obchodní místa jsou zřizována tam, kde je možno docílit maximální efektivity prodeje produktů a služeb. Tomu odpovídá i charakter těchto obchodních míst a rozsah jimi nabízených služeb. Ke konci roku 2006 připadalo na jedno obchodní místo v tuzemsku zhruba 5,5 tisíce obyvatel ČR, což je v meziročním srovnání nepatrný pokles. Kromě rezidentů jsou však v obchodních sítích bank obsluhováni rovněž klienti přihlášení k přechodnému pobytu v ČR a ostatní klienti, zejména turisté a návštěvníci ČR. Produktivita měřená velikostí bilanční sumy obhospodařované jedním pracovníkem roste, na konci roku 2006 dosáhla hodnoty 82,4 milionů Kč, meziročně se zvýšila o 4,6 %. K bankovním účtům si klienti zpravidla zřizují alespoň jednu z forem elektronického přístupu k účtu − prostřednictvím platební karty, telefonu nebo počítače. Tento trend je mimo jiné podporován rostoucím počtem bankomatů, vysokou penetrací mobilních telefonů v ČR a zvyšujícími se možnostmi připojení k internetu, včetně klesajících cen za toto připojení. Z celkového počtu více než 7 milionů účtů obyvatelstva bylo ke konci roku 2006 jenom 14,6 % zřízeno zcela bez elektronické obsluhy. Pomocí telefonu bylo možné provádět transakce na 37,3 % účtů, prostřednictvím počítače na 33,5 %. Aktuálně se banky soustřeďují spolu s rozšiřující se nabídkou produktů elektronického bankovnictví ve větší míře na zvýšení jejich bezpečnosti a ochrany klienta. Příkladem může být rozšiřování čipových karet či zavádění nových prvků autorizace transakcí prováděných prostřednictvím internetového bankovnictví. Počty bankomatů se každým rokem zvyšují přibližně o 10 %. Začaly se prosazovat kreditní karty, jejichž meziroční nárůst ke konci roku 2006 přesáhl 50 %, částečně i vlivem
10
stále nižší výchozí základny. Pravidelně se zvyšuje počet emitovaných mezinárodních platebních karet, banky jich vydaly ke konci roku 2006 více než 7 miliónů kusů.4
1.1 Česká republika v rámci evropského bankovního sektoru 5 Nejvýznamnější banky působící na českém trhu jsou součástí velkých evropských bankovních skupin. Víceméně podobná je i situace v zemích našich nejbližších sousedů a souputníků na cestě transformace ekonomik a budování bankovních sektorů v podmínkách tržní ekonomiky. Například skupiny Unicredit, KBC, Erste Bank, Société Générale či Raiffeisenbank, které v České republice na konci roku 2007 kontrolovaly 78 % aktiv bankovního sektoru, jsou kromě České republiky přítomny také na Slovensku a většina z nich působí i v Maďarsku, Polsku či ve Slovinsku. Nezřídka patří mezi nejvýznamnější pětici domácích bank. Zdálo by se proto, že národní bankovní sektory, které působí v prostředí EU a jsou ovlivňovány stejnými mezinárodně působícími celky, by měly mít obdobné rysy a vykazovat podobné charakteristiky. Opak ale může být někdy pravdou. Pokud nové členské země středoevropského regionu srovnáme s původními členskými státy EU, objevíme často zřetelné rozdíly.
1.1.1 Rozdílné charakteristiky Odlišnosti vyplývají především z pozdějšího nastoupení transformace tržního hospodářství novějších členů EU, z rozdílného makroekonomického vývoje i celkové ekonomické situace, včetně vyspělosti finančních trhů a trhů nemovitostí. Vývoj ekonomiky v různých fázích vyžaduje a tudíž i stimuluje rozvoj rozdílných typů bankovních služeb a produktů. Dalším faktorem vstupujícím do hry může být paradoxně právě silný zahraniční vlastník, který se rozhodne některé aktivity - většinou sofistikované specializované služby - centralizovat ve své mateřské zemi. Rovněž samotné bankovní sektory mohou mít v různých zemích různou strukturu. Zatímco v ČR je banka definována příslušným zákonem jako instituce přijímající depozita, třeba ve Francii je definice širší a bankovní licenci mají rovněž poskytovatelé úvěrů. Pokud by tak nebankovní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů působící v ČR, jako jsou Home Credit, Cetelem či GE Money Multiservis, poskytovaly své služby ve Francii, řadily by se 4 5
www.cnb.cz viz. [7] www.bankovnictvi.ihned.cz viz. [5] 11
mezi banky. Definice banky v dané zemi tak ovlivňuje především velikost a následně i charakteristiky bankovního sektoru dané země. Prvkem, který by mohl do budoucna působit ve prospěch sbližování bankovních systémů, je postupná tvorba a zavádění předpisů platných na evropské úrovni. Kromě již existujících a většinou i uplatňovaných směrnic Basel II či MiFID se objevují snahy o sjednocení pravidel, za nichž jsou poskytovány hypoteční a spotřebitelské úvěry. Účelem připravovaných směrnic je především posílení postavení spotřebitele a pomoc v jeho orientaci prostřednictvím sjednocení zásad poskytování finančních produktů a služeb. Při srovnání charakteristik vykazovaných bankami v ČR s evropským průměrem je nutno vzít v úvahu i fakt, že tyto průměrné hodnoty jsou formovány největšími sektory v EU, tj. především Velkou Británií, Německem, Francií a Itálií - ty dohromady představují téměř 70 % bankovních aktiv v EU. ČR může se svým podílem menším než půl procenta ovlivnit výsledné průměry jen minimálně.
1.1.2 Distribuční kanály Rozhodujícím distribučním kanálem zůstává i s dynamickým rozvojem alternativních distribučních sítí pobočková síť. Nástup tržní ekonomiky v nově přijatých zemích EU spojený s rychlým rozvojem bankovních sektorů byl ve srovnání s tradičními zeměmi EU provázen rychleji rostoucím počtem bank a jejich poboček. Kvantitativní rozvoj distribučních sítí tak má - stejně jako tomu bylo ve vyspělejších zemích EU - návaznost na rychlý rozvoj alternativních distribučních kanálů měnících obchodní profil pobočkové sítě. Pobočky se s největší pravděpodobností budou orientovat spíše na obchodní činnost s vyšší přidanou hodnotou, často spojenou s poradenstvím. Elektronické bankovnictví umožňuje lépe rozvíjet přeshraniční obchody, stává se prvkem konkurenčního boje a jeho prostřednictvím banky operativně spolupracují s nebankovními subjekty. Především pro rutinní bankovní operace lze využívat samoobslužné obchodní zóny. Jednoduché transakce, standardizované produkty a bankovní informace jsou nabízeny při využití elektronických prostředků spojení klienta s bankou a bankomatem bez nutnosti návštěvy tradiční "kamenné" instituce. Je-li takto charakterizována nedávná transformace obchodních sítí v původních zemích EU, pak v nových zemích unie se přistupuje ke změnám s určitým časovým zpožděním. Ty nemusí být pro všechny bankovní sektory totožné. Způsob chování klientů,
12
tradice a někdy i celkově převažující konzervativní přístup jsou atributy, které mají na uplatňování nových technologii rozhodující vliv. Hustota a poskytované služby bankomatu se napříč EU rovněž výrazně liší. V roce 2006 připadalo v nových členských zemích na jeden bankomat obvykle více než 2000 obyvatel, v zemích vyspělejších se toto číslo dostalo většinou pod hranici 1500. Úspěšná transformace
formy
obsluhy
umožňuje
zvyšovat
efektivitu
snižováním
nákladů
na pobočkovou síť. Kromě klasických služeb spojených s bankomaty lze v některých zemích jejich prostřednictvím provádět i jiné finanční či dokonce nefinanční operace.
1.1.3 Internetové bankovnictví Pro banky se internetové bankovnictví stalo nejdynamičtějším elektronickým distribučním kanálem. Většina velkých evropských bank nabízí tímto způsobem svým klientům online informace i vybrané, především úvěrové a spořící produkty. Některé banky zřídily divize s vlastním obchodním názvem, které se navenek tváří jako samostatné instituce, další se rozhodly pro specializované dceřiné internetové banky. Produkty obvykle nabízejí za výhodnějších podmínek. Obsluha klientů prostřednictvím internetu je nejvíce rozšířena ve Skandinávii, Velké Británii a Holandsku. Internet zde takto využívá více než polovina domácností. Mezi novějšími členy EU byl nejrychlejší rozvoj zaznamenán v pobaltských zemích, zejména v Estonsku. Celkově však, podobně jako v zemích jižní Evropy, není příliš významný.
1.2 Současné trendy v bankovnictví6 Ve světové ekonomice lze v poslední době sledovat radikální změny. Je to postupná globalizace finančních trhů, expanze kapitálových trhů, sekuritizace, progresivní rozvoj informačních a telekomunikačních technologií a sociální změny. Od toho se odvíjí současné trendy v bankovnictví.
6
viz.[1] PETRJÁNOŠOVÁ, B.: Bankovní management str.14-17 13
Tabulka 1: Současné trendy v bankovnictví Přechod od klasického V klasickém modelu banka vykonávala úlohu prostředníka mezi věřiteli a modelu k přechodnému dlužníky, přičemž v rámci jednoho subjektu poskytovala všechny služby. modelu bankovnictví
Přechodný model je naopak založen na tom, že jednotlivé činnosti již nejsou prováděny
v
rámci
jednoho
subjektu,
nýbrž
prostřednictvím
specializovaných institucí. Konsolidace
V důsledku přesycení bankovního sektoru a zvýšené konkurence klesá počet bank, redukuje se jejich obchodní síť a klesá počet zaměstnanců.
Fúze a akvizice
Pro banky je nyní typická velká vlna fúzí a akvizicí, v jejichž důsledku vznikají větší a silnější subjekty.
Snižování nákladů
Je ve strategických záměrech každé z nejvýznamnějších světových bank, poněvadž je nejméně rizikovou cestou ke zvyšování ziskovosti bank a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.
Diverzifikace příjmů
Vyjadřuje snahu bank co nejvíce rozšířit zdroje příjmů, jejich diverzifikaci, zejména produktovou a zeměpisnou. Produktovou dimenzí banky vstupují do dalších aktivit, jako je například propojování bankovnictví a pojišťovnictví, správa aktiv klientů a větší angažovanost bank v investičním bankovnictví. Zeměpisná diverzifikace znamená snahu o diverzifikování příjmů, pokud jde o místo, kde jsou zisky vytvářeny.
Postupná globalizace
Stírání hranic bankovního podnikání (postupná globalizace) znamená, že je stále méně důležité místo a čas pro realizaci bankovního podnikání, což podporuje i postupné sbližování regulačních a právních předpisů mezi jednotlivými státy.
Využívání nových
Znamená změnu přístupu ke klientům a změnu tradičních způsobů dodání
informačních
produktů ke klientům. Důsledkem je růst samoobslužných zón a produktů
technologií
elektronického bankovnictví.
Sociální změny
Jde o změny modelů sociálního zabezpečení, demografické vlivy, rostoucí mobilitu obyvatelstva, růst životní úrovně obyvatelstva a sníženou loajalitu klientů, které rovněž působí na současné trendy v bankovnictví.
Zvyšování hodnoty pro Současnost zaznamenává trend k zvyšování této hodnoty, která je akcionáře
vyjadřována jako schopnost banky dlouhodobě vytvářet příliv peněz tak, aby překročil náklady na kapitál. Je komplexním vyjádřením potřeby kvalitního systému finančního řízení banky.
Pramen: Petrjánošová: Bankovní management
14
Zmíněné trendy v bankovnictví naznačují, že banky procházejí pohnutým obdobím. Po dlouhém období v podstatě neměnného klasického bankovnictví jsou současné banky vystaveny téměř nepřetržitým radikálním změnám. Managementy bank jsou tak pod trvalým tlakem jak obhájit právo jimi řízených bank na existenci.
2 VÝVOJ BANKOVNÍCH SLUŽEB Historie bankovních služeb šahá hlouběji do historie, pro potřeby této práce nastíníme vývoj od vzniku České republiky. Jakákoli změna ve struktuře bankovních služeb v České republice nebyla na počátku 90.let vůbec patrná. Banky se transformovaly z minulosti specializovaných na univerzální, ale nabídka jejich služeb se v podstatě nezměnila. Důvody lze vidět v upřednostnění bank v rozšiřování jejich pobočkových sítí, banky nové produkty teprve studovaly, a také sami klienti byli do té doby celkem konzervativní a nové produkty nevyhledávali. Situace se mění v roce 1994, kdy banky uvádí na trh nové produkty – platební karty. Od druhé poloviny 90. let se využívání platebních karet neustále zvyšuje a dnes patří do základní nabídky bankovních služeb. Karty se běžně vydávají jako součást klasických účtu pro privátní klientelu i pro firmy. Ostatní služby přímého bankovnictví se objevují na českém bankovním trhu až na konci 90.let. Jejich obliba mezi klienty roste stejně jako v případě platebních karet. Důkazem může být současná eBanka, průkopník v oblasti správy účtu přes internet, která zahájila svou činnost v roce 1997. Služby přímého bankovnictví v České republice využívají především mladí lidé do 40 let a také lidé s velkým pracovním vytížením. Starší generace preferuje klasický přístup a pro řešení záležitostí využívá osobní návštěvy pobočky.
2.1 Vývoj bankovních služeb po roce 2000 V novém tisíciletí nastává další rozvoj přímého elektronického bankovnictví jako prostředku snižování obchodních rizik, snižování nákladů a zvyšování efektivnosti. Dále se banky zaměřily na oblasti produktů pojištění označených jako bankopojištění. Všeobecně se tak projevila tendence prolínání produktů bankovních a nebankovních subjektů, působení procesu poklesu zprostředkování bank a sílící účasti nebankovních subjektů na finančních trzích. Motivem pro poskytování pojišťovacích služeb obchodními bankami je snaha zajistit příliv
15
primárních finančních zdrojů, omezení rizik bankovních obchodů, posílení rentability a zvýšení konkurenční schopnosti banky. Snahy o omezení rizik způsobených kolísáním měnových kurzů, úrokových sazeb a obchodních rizik jistě ovlivnily rozvoj termínových obchodů označovaných jako finanční deriváty. Zvětšená pozornost je věnována produktům v oblasti obsluhy drobné klientely označovaných jako retail banking s cílem získávání primárních finančních zdrojů a lepšího postavení na trhu. Dochází ke snižování hotovostních operací bank, vzhledem k vysokým nákladům na držení hotovosti, zpracování a rizik manipulace. 7
2.2 Charakteristické rysy bankovních služeb Svou podstatou bankovnictví patří do sféry služeb. Jednotlivé služby, které mohou banky svým klientům samostatně nabízet a zpravidla za úplatu provádět, označujeme jako bankovní produkty. I když se mohou jednotlivé produkty navzájem výrazně odlišovat, můžeme za jejich společné relevantní rysy považovat: • nemateriální (nehmotný) charakter Pro hodnotu bankovního produktu jsou rozhodující nemateriální faktory, vliv materiální části je zcela zanedbatelný. Z nemateriálního charakteru vyplývají pro bankovní produkty tři významné vlastnosti: • nejsou skladovatelné (není možné předzásobení ze strany banky); • abstraktní (nejsou viditelné, a proto je pro úspěšný prodej zapotřebí kvalitní reklama); • nejsou patentované (nelze je patentově chránit); • dualismus Je charakteristický pro většinu peněžních činností, včetně bankovních produktů. Podstatou je, že jednotlivé produkty jsou spojením hodnotové (dána finančním objemem) a věcné stránky (dána počtem jednotlivých produktů). Rozlišování obou složek má význam pro vyjádření ziskovosti jednotlivých produktů.
16
• vzájemná propojenost a podmíněnost Na jedné straně vyplývá z vlastní podstaty některých produktů, kdy jeden nemůže fungovat bez druhého. Banka např. nemůže provádět bezhotovostní platební styk, aniž by vedla svým klientům běžné účty. Na druhé straně propojují banky některé produkty cíleně s cílem nabídnout klientovi lepší služby (např. automatické uložení prostředků na běžném účtu do výnosnějších forem, pokud stav na účtu přesáhne dohodnutou výši).8
2.3 Členění bankovních služeb9 Z hlediska pozice a vlivu na rozvahu obchodní banky můžeme bankovní služby rozdělit klasickým způsobem na: •
aktivní
•
pasivní
•
neutrální Aktivní obchody banky jsou zobrazeny na straně aktiv bilance, banka v nich vystupuje
jako věřitel, bance vznikají pohledávky popř. jiná vlastnická práva (např. úvěry, nákupy cenných papírů). Pasivní obchody jsou zobrazeny na pasivní straně bilance, banka při nich vystupuje jako dlužník. Těmito operacemi získává banka cizí finanční zdroje na úvěrovém principu (např. vklady, vlastní dluhopisy). Do těchto obchodů mohou být zahrnuty i operace s vlastním kapitálem banky. Neutrální obchody bank se vyznačují tím, že banka zde nevstupuje do pozice dlužníka nebo věřitele. Jedná se o produkty platebního styku, devizové operace, depotní služby (úschovy) a služby správy a poradenství. Některé z neutrálních obchodů se zachycují mimo bilanci banky na mimobilančních účtech (např. záruky a akreditivy). Uvedená podstata neutrálních obchodů bank neznamená, že nemají vůbec žádný vliv na strukturu aktiv a pasiv bilance banky. Operace platebního styku ovlivňují debetní a kreditní zůstatky vedených účtů a tím strukturu bankovní bilance. Rovněž je třeba konstatovat, že produkty evidované v době svého vzniku mimo bilanci banky jsou potencionálními závazky, v případě realizace tohoto závazku vstupují do bilance např. ve formě vynuceného úvěru a mohou mít velmi nepříznivý vliv na hospodaření banky.
7
viz. [2] PÁNEK, D.: Bankovní služby str. 67-68 viz. [3] REVENDA, Z.: Peněžní ekonomie a bankovnictví str.132-133 9 viz. [2] PÁNEK, D.: Bankovní služby str. 8-58
8
17
Bankovní služby, můžeme rovněž rozdělit z hlediska jejich uživatelů, klientů bank, podle účelu využití produktů na: •
úvěrové a ostatní finanční produkty bank
•
vkladové (depozitní) produkty bank
•
bankovní služby platebního styku a zúčtování
2.3.1 Úvěrové a ostatní finanční produkty bank Tyto produkty tvoří řadu možností financování klientů banky. Nejvýraznější a v běžných obchodních bankách jsou nejužívanější úvěrové produkty. Bankovní úvěry jsou velmi výnosovým a rizikovým obchodem, mají zásadní vliv na likviditu banky, jejich poskytování je regulované centrální bankou spolu s ostatními aktivy pravidly kapitálové přiměřenosti, likvidity a pravidly úvěrové angažovanosti. Banky využívají mnoho druhů bankovních úvěrů, následně charakterizujeme ty základní. Kontokorentní úvěr Velmi rozšířený krátkodobý bankovní úvěr, využívaný ke krytí finančních potřeb klienta způsobených
nesouladem
příjmů
a
výdajů,
vlivem
např.
splatností
pohledávek,
technologických postupů apod. Je poskytován na kontokorentním účtu, což je v podstatě běžný účet s možností přechodů z kreditního zůstatku de debetní strany účtu. Výše čerpání úvěru je smluvně omezena sjednaným úvěrovým rámcem, s tím, že pohyb mezi debetní a kreditní stranou účtu je věcí potřeb klienta. Kontokorentní úvěr je obvykle sjednán na jeden rok, úvěrový rámec může být v tomto období stanoven různě pro jednotlivé měsíce, čtvrtletí nebo jiná období. Překročení sjednaného úvěrového rámce znamená zaúčtování sankčních úroků. Opakované nebo dlouhodobé překročení úvěrového rámce může vést k zastavení možnosti dalšího čerpání úvěru, jeho předčasné splacení z docházejících plateb a vypovězení úvěrové smlouvy bankou. Kontokorentní úvěr je zvýhodněnou formou financování, obvykle pro dlouhodobé bonitní klienty banky. Je úročen vyšší úrokovou sazbou než ostatní krátkodobé úvěry, neboť banka musí i v případě momentálního nečerpání úvěru rezervovat příslušné finanční zdroje k zajištění své stálé likvidity. Revolvingový úvěr Krátkodobý úvěr poskytovaný obchodními bankami k financování přechodných finančních potřeb klientů způsobených kolísáním stavu oběžného majetku (zásoby, pohledávky) z důvodu
výrobního
cyklu,
splatnosti
pohledávek 18
apod.
Úvěr
je
poskytován
na zvláštním úvěrovém účtu, smlouva s klientem je obvykle uzavírána na jeden rok. Čerpání úvěru se opakuje ve sjednaných intervalech, nejčastěji čtvrtletně nebo měsíčně (jednotlivé tranže úvěru). Úvěr je v každém sjednaném intervalu zcela splacen, což je podmínkou pro možnost čerpání další tranže. V případě, že dojde k ohrožení splacení předešlého čerpání úvěru, banka omezuje možnosti dalšího čerpání nebo financování zcela zastaví. Eskontní úvěr Tento krátkodobý směnečný úvěr je zpravidla poskytován se splatností do jednoho roku. Principem poskytnutí úvěru je odkup (eskont) směnky od jejího majitele bankou před dobou její splatnosti, banka se tak stává majitelem směnky. Banka poskytuje odkupem směnky eskontní úvěr, jehož výše je dána výší směnečné částky snížené o diskont. Zvláštností eskontního úvěru je to, že úvěr nesplácí jeho příjemce ale jiná osoba – směnečník v den splatnosti směnky, banka proto před rozhodnutím o poskytnutí eskontního úvěru zkoumá bonitu směnečníka. V případě nutnosti získání finančních zdrojů k zajištění likvidity mohou obchodní banky nabídnout eskontované směnky k odkupu centrální bance – reeskont směnek. Modifikací eskontního úvěru v případě obchodů se zahraničím je negociační úvěr. Akceptační úvěr Principem tohoto krátkodobého směnečného úvěru je akcept cizí směnky bankou (akceptační bankou), vystavené na tuto banku jejím klientem (kupujícím zboží) tedy příjemcem akceptačního úvěru. Banka se tímto akceptem stává hlavním směnečným dlužníkem a je povinna v den splatnosti směnky tuto proplatit. Bere na sebe závazek klienta, jedná se tedy o závazkový úvěr. Motivem klienta pro získání akceptu je propůjčení jejího dobrého jména k usnadnění průchodu obchodu, prodávající získává jistotu včasného zaplacení směnky. Banka tento akcept podmiňuje složením příslušné finanční částky klientem na účtu vedeném bankou ještě před datem splatnosti směnky. V případě, že tak klient – příjemce akceptačního úvěru neučiní, banka musí jako akceptant směnku proplatit ze svých prostředků a závazkový úvěr se tak mění na úvěr peněžní. Za poskytnutí akceptačního úvěru si banka účtuje akceptační provizi, obvykle stanovenou jako procentní sazbu ze směnečné částky. Při obchodních operacích se zahraničím se akceptační úvěr označuje jako ramboursní úvěr. Spotřební úvěr Spotřební
úvěry
představují
skupinu
úvěrů
poskytovaných
soukromým
osobám
a domácnostem na předměty určené ke spotřebě, popřípadě k částečnému krytí jejich spotřebitelských výdajů. Určitá část spotřebních úvěrů je poskytována bez podmínky 19
účelového vázání. Doba splatnosti těchto úvěrů se obvykle pohybuje v rozmezí šesti měsíců až pěti let. V řadě bank lze čerpat spotřební úvěr pouze na základě smlouvy s bankou o vedení účtu a to krátkodobým omezeným přechodem účtu do debetního zůstatku. Tyto úvěry jsou poskytovány bankami v řadě variant, obecně je můžeme rozdělit na revolvingové, splátkové a překlenovací. Investiční úvěr Poskytují se nejčastěji jako úvěry střednědobé (do čtyř let splatnosti) nebo dlouhodobé, v praxi
nepřesahující
deset
let.
Je
pro
ně
charakteristické
účelové
určení
(i čerpání) k financování investic, tedy pořízení a rozšíření budov, pořízení strojů, zařízení, nástrojů, apod. Vzhledem k velmi širokému rozsahu využití investičních úvěrů jsou podmínky jejich čerpání individuální záležitostí každého úvěrového případu. Základní podmínkou poskytnutí úvěru je kvalita a reálnost záměru budoucího dlužníka, jeho bonita, forma zajištění úvěru. Tyto úvěry jsou spojeny s vyšším rizikem návratnosti a likviditním rizikem banky. Z těchto důvodů jsou poskytovány s maximální obezřetností, v případě neúnosných rizik pro jednu banku je možné rozdělit riziko mezi více bank formou konsorciálního nebo syndikovaného úvěru. Každá ze zúčastněných bank potom nese úvěrové riziko podle výše své úvěrové angažovanosti ve financovaném záměru. Hypoteční úvěr Hypoteční úvěry jsou účelově určeny na investice do nemovitostí, jejich pořízení nebo výstavbu. Jejich charakteristikou je zajištění zástavním právem k nemovitosti. Obvykle jsou poskytovány dlouhodobě, v horizontu splatnosti 5-20 let. Minimální podíl vlastních zdrojů klienta na celkové vyšší investice při poskytnutí hypotečního úvěru je stanoven na 30%, banky stanovují tento podíl individuálně pro jednotlivé obchodní případy. Úročení hypotečního úvěru je odvozeno, podobně jako u jiných úvěrových produktů, od ceny finančních zdrojů banky. Pokud je využito jako zdroje refinancování emise hypotečních zástavních listů, základem úročení úvěru je jejich úrok. Hypoteční úvěr je splácen pravidelnými konstantními splátkami, tzv. anuitami, obsahujícími částku úmoru (splátka jistiny) a částku úroku. V průběhu splácení se mění vnitřní struktura anuity, klesá podíl úroku a roste podíl úmoru, vlivem postupného snižování (splácení) jistiny. Projektové financování Projektové financování lze charakterizovat jako financování samostatné, ekonomicky i právně vymezené akce – projektu, kde návratnost vložených prostředků, v případě banky 20
úvěru, zajišťuje budoucí peněžní tok z tohoto projektu. Konstrukce projektového financování za účasti více finančních subjektů se využívá u projektů s vysokou kapitálovou náročností se záměrem rozdělení vysokých rizik návratnosti. Účastníky takových projektů jsou obvykle sponzoři (nositelé projektu), stát, banky, budoucí vlastníci, provozovatelé částí zařízení apod. Obtížnost proti klasickému úvěrování spočívá v tom, že banka má velmi omezené možnosti postihu příjemců úvěru. Příjemcem úvěru od banky mohou být sponzoři projektu nebo nově založená instituce pro realizaci projektu. Faktoring Faktoring lze charakterizovat jako průběžný odkup krátkodobých pohledávek bankou od věřitele, a to bez možnosti regresu při neuhrazení pohledávky odběratelem. Cenou faktoringových operací je faktoringová provize obsahující složky rizika a nákladů operací (počet, obrat, splatnost), v případě využití funkce předfinancování je účtována úroková sazba odpovídající budoucím bankovním úrokům z krátkodobých úvěrů. Forfaiting Forfaiting lze charakterizovat jako smluvně sjednaný jednorázový odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek bankou, bez možnosti zpětného postihu věřitele (vývozce) při nezaplacení pohledávky. Základní složkou ceny forfaitingu je diskont, je to srážka banky z výše pohledávky při jejím odkupu, dále zpracovatelskou provizi a závazkovou provizi za rezervaci
finančních
prostředků
v době
od
uzavření
forfaitingové
smlouvy
do skutečného odkupu pohledávky. Leasing Svou podstatou je leasing pronájem investičních zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby nebo jiných předmětů sjednaných mezi pronajimatelem a nájemcem, kdy právo užívat předmět má nájemce za platby nájemného. Leasingová smlouva je uzavírána na dobu určitou nebo neurčitou. Z pohledu banky jako leasingové společnosti je smyslem dosažení zisku za pronájem předmětů. Banky se zúčastňují leasingových obchodů z důvodů umístění bankovního kapitálu, rozšíření finančních služeb, využívají znalosti bonity klientů, využívají své pobočkové sítě. Bankovní záruky Bankovní záruky jsou jedním z bankovních platebních zajišťovacích instrumentů. Bankovní zárukou přebírá banka riziko vyplývající z nedodržení podmínek kontraktu dodavatelem nebo
21
nezaplacení zboží a služeb odběratelem. Posouzení možnosti vystavení bankovní záruky je závislé na bonitě klienta (příkazce) a kvalitě zajištění záruky např. vkladem na účtu příkazce. Devizové obchody a služby Cílem devizových operací bank je provádění souvisejících plateb, obchodování s cizími měnami na základě jejich nabídky a poptávky a omezování měnových a úrokových rizik. Banky se při provádění devizových operací dostávají do tzv. otevřených pozic v jednotlivých měnách.
Otevřená
devizová
pozice
je
rozdíl
mezi
devizovými
aktivy
a devizovými pasivy v určité cizí měně. Jako základní služby obchodních bank v oblasti devizových operací poskytované klientele můžeme označit vedení devizových účtů (zhodnocují volné zdroje cizích měn klientů, jsou využívány pro provádění platebního styku a hotovostní výběry), směnárenské služby (provádění směn domácí měny za valuty a devizy cizích měn aktuálním kurzem) a devizové úvěry (při poskytnutí je závazek dlužníka vyjádřen ve volně směnitelné měně, téměř vždy je podmíněn devizovým inkasem klienty z jeho obchodů z důvodu omezení měnových rizik). Produkty investičního bankovnictví Pojem investiční bankovnictví můžeme definovat jako transakce bank s cennými papíry, finančními deriváty a ostatními svěřenými prostředky. Do této oblasti jsou zahrnuty následující operace bank: emisní obchody, vlastní a zprostředkovatelské obchody, depotní obchody, majetková správa, fúze a akvizice. Emisní obchody znamenají účast banky na přípravě a realizaci emise cenných papírů. Emitenti využívají služby banky z důvodů náročnosti přípravy emise a znalosti finančních trhů bankou. Na vlastní účet obchoduje banka s dluhovými cennými papíry (obligace, hypotéky) a majetkovými cennými papíry (akcie, podílové listy) z důvodů vyrovnávání své likvidity a zvyšování rentability banky. Zprostředkovatelské obchody s cennými papíry pro klienty, kde banka vystupuje jako broker, provádí banka formou nákupů a prodejů podle dispozic klienta na kapitálovém trhu nebo ze svého portfolia. Depotními obchody se rozumí uložení cenných papírů v bance na základě uzavřené smlouvy. Banka má povinnost řádného převzetí, opatrování a vrácení zpět na požádání. Za tyto služby inkasuje poplatky. Depotní obchody mohou být doplněny smlouvou o správě cenných papírů bankou, tedy výkon práv a povinností spojených s cenným papírem, jako
22
inkasem úroků nebo jistiny a výnosů z majetkových cenných papírů, vykonání předkupního práva apod. Provádění majetkové správy cenných papírů bankou znamená zprostředkovatelské obchody banky podle sjednaných požadavků klienta směřujících k řízení jeho portfolia, často jsou spojeny s dalšími finančními službami banky. Fúze a akvizice jsou aktivity banky spojené se zprostředkováním nákupů a převodů rozhodujících majetkových podílů (akcií) ze jednoho subjektu na druhý. Tyto operace uskutečňují banky z důvodů značné ziskovosti a také z důvodů možnosti získávání potencionálních obchodních příležitostí u nově vznikajících subjektů.
2.3.2 Vkladové (depozitní) produkty bank Depozitní obchody bank jsou zachyceny na pasivní straně bilance banky, banka při nich vystupuje v pozici dlužníka. Tyto operace zajišťují bankám získávání cizího kapitálu jako převažujícího zdroje financování aktivních obchodů. K získávání finančních zdrojů dochází v podstatě prostřednictvím přijímání vkladů, emisí bankovních dluhopisů a ostatních depozitních produktů. Vklady na viděnou Vklady na viděnou jsou základní službou banky klientům, jedná se o vklady na účtech s možností dispozice bez omezení lhůtou – běžné vklady. Představují je různé druhy běžných účtů, kontokorentních účtů, vkladových účtů apod., s dispozicí bez časového omezení. Tyto účty jsou určeny zejména pro provádění platebního styku a jsou úročeny nízkou úrokovou sazbou. Termínované vklady Vklady dohodnuté mezi bankou a klientem na pevnou částku a sjednanou dobu. Klient se vzdává na jistou dobu možnosti dispozice s vkladem. Úročení termínovaných vkladů je závislé na výši vkladu a době splatnosti vkladu, může se měnit podle vývoje tržních úrokových sazeb, zejména u vkladů s výpovědní lhůtou. Pro banku představují tyto vklady získané dlouhodobější finanční zdroje důležité z pohledu likvidity banky. Úsporné vklady Finanční prostředky vložené na úsporné (spořící) vkladové účty jsou ukládány se záměrem dlouhodobějšího
vkladu
a
jeho
zhodnocením 23
výhodnější
úrokovou
sazbou
než
na běžném účtu. Úsporné vklady jsou rovněž v obchodních bankách vedeny formou spořících účtů, jde o typ termínovaného účtu vedeného jako zvláštní účet k běžnému účtu klienta. Vklady na spořící účet jsou automaticky převáděny ve výši nad sjednaný limit zůstatku s klientem nebo samostatným pokynem klienta. Spořící účet není standardně využíván k provádění platebního styku. Vkladové listy a dluhopisy Tyto cenné papíry vydávají banky s cílem získání dlouhodobějších finančních zdrojů na pevně stanovenou dobu k pokrytí svých aktivních obchodů. Mohou se vyskytovat v různých druzích (depozitní certifikáty, vkladové listy, směnky) a formách (listinné, zaknihované), s různou dobou splatnosti (1 měsíc až několik let) a s různou převoditelností (na jméno, na řad, na majitele). Úroky mohou být fixní za celou dobu splatnosti nebo pohyblivé s vazbou na určitou tržní úrokovou sazbu. Pro banku mají takto získané finanční zdroje výhodu nižších nákladů a obvykle nejsou zařazeny mezi primární zdroje a nepodléhají tak regulacím a režimu povinných minimálních rezerv. Hypoteční zástavní listy Obchodní banky mající od centrální banky licenci na poskytování hypotečních úvěrů, emitují tento speciální druh dluhopisů s cílem získání zdrojů na jejich krytí. Hypoteční zástavní listy jsou kryty zástavním právem na nemovitosti, tato práva mají přednost před ostatními právy, z tohoto důvodu jsou bezpečným cenným papírem.
2.3.3 Bankovní služby platebního styku Provádění platebního styku patří mezi nejdůležitější činnosti obchodních bank, je jednou z jejich základních funkcí. Operace platebního styku jsou součástí převážné většiny ostatních bankovních služeb, poplatky za jeho provádění jsou významnou výnosovou položkou obchodní banky. Obecně můžeme rozdělit platební styk na hotovostní a bezhotovostní, dále také na tuzemský a zahraniční. Příkaz k úhradě Tento pokyn vystavuje plátce – klient banky, který dává své bance příkaz k provedení platby ze svého účtu ve prospěch příjemce platby.
24
Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu může být využíván pouze po dohodě mezi plátcem, příjemcem a bankou. Vystavuje ho příjemce, klient dává bance příkaz k inkasu z jiného účtu ve prospěch svého účtu. Šeky Šek je cenný papír obsahující bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance zaplatit z jeho účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou částku. Nejznámějším druhem je cestovní šek. Je využíván v mezinárodním cestovním ruchu a vydáván bankami pro tento účel, opravňuje k výběru hotovosti nebo platbám v určité měně oprávněnou osobou. Zamezuje rizikům spojených s držením hotovosti. Podle stanovených podmínek vydávající banky umožňuje náhradu škody při jeho ztrátě nebo odcizení. Dokumentární akreditiv Smyslem tohoto platebního instrumentu je zamezení rizika nezaplacení obchodního partnera zejména v mezinárodním obchodu. Akreditiv je závazek banky vzniklý na základě žádosti klienta poskytnout oprávněné osobě určité plnění pokud budou do stanovené doby předány dokumenty. Předávanými dokumenty jsou faktury, pojišťovací dokumenty, přepravní dokumenty, skladní list, nákladní list apod. Této transakce se obvykle zúčastňují čtyři strany: příkazce (kupující), banka otevírající akreditiv, oprávněná osoba (prodávající) a banka avizující popř. potvrzující. Po uskutečnění dodávky dojde prostřednictvím obou zúčastněných bank k předání dokumentů kupujícímu, platbě prodávajícímu a zatížení účtu kupujícího. Dokumentární inkaso Dalším rozšířeným platebním instrumentem v mezinárodním obchodu je dokumentární inkaso. Příkazce (prodávající) dává příkaz své bance, aby vyinkasovala u třetí osoby (kupujícího) sama nebo prostřednictvím korespondenční banky (inkasní banka) určité plnění proti předání stanovených dokumentů. Zúčastněné banky nevstupují do žádných závazků, odpovídají pouze za provedení inkasních úkonů. Dokumentární inkaso je tedy pro prodávajícího méně jistým způsobem placení než dokumentární akreditiv, proti běžnému bankovnímu převodu však má výhodu v tom, že se kupující dostane k dispozici se zbožím až po jeho zaplacení (jsou mu předány dokumenty).
25
Platební karty Platební karty jsou určeny k výběru hotovosti a k bezhotovostnímu placení. Jejich držitelům jsou obvykle poskytovány další služby typu pojištění apod. Platební karty jsou vydávány v různých kategoriích limitů a podmínek čerpání podle bonity klienta.
2.4 Současné důvody využívání bankovních služeb Základním důvodem je pohodlnost. Přirozeně si chceme zjednodušovat život a všechno co děláme. A to s sebou nese náklady, které jsme ochotni přijmout. Zadat trvalý příkaz na pravidelné platby zabere evidentně méně času než každý měsíc chodit se složenkami na poštu. A co je podstatné, využívání bezhotovostního platebního styku s sebou nese zjevně méně starostí, minimalizuje se totiž možnost opomenutí či prodlení plateb. I platba kartou je do značné míry pohodlnější. Není kupříkladu nutné nosit s sebou preventivně peníze pro případ spontánních nákupů. O elektronickém bankovnictví, kde klient nemusí opustit dům, ani nemluvě. Druhým motivem jsou sociální důvody. Jde o vliv prostředí, o hlavní proud ve společnosti, který ovlivňuje základní vzorce chování jedinců. A být dnes "in" v otázce správy financí v zásadě znamená mít bankovní účet, platit kvalitní platební kartou, využívat internetbanking, zadávat příkazy přes mobil a podobně. Je to praktické, a je-li člověk v kontaktu se svým okolím, dříve nebo později ho tato nutnost pohltí. Nejde ovšem pouze o zřízení běžného účtu, ale o celou škálu finančních produktů. Různé hypotéky, spotřebitelské úvěry a půjčky se staly běžnou součástí našich životů. Jedním z argumentů při přechodu na bezhotovostní platební styk na počátku 90. let bylo zajištění větší bezpečnosti finančních prostředků. Zatímco peníze v hotovosti lze lehce ukrást, platební kartu je možné prakticky okamžitě zablokovat. Naše vklady jsou v bankách pojištěny dle zákona o bankách a banky již v současné době jen tak lehce nezkrachují. Můžeme tedy žít bez bankovního účtu se vším co s ním souvisí, ale jsme ovlivněni svou pohodlností, praktičností, svým okolím, reklamou či snahou o naplnění vlastních snů. V některých případech nám dokonce nařizuje zákon, aby se přesuny finančních prostředků nad určitou hranici (nad 15 000 eur anebo ekvivalentu takové částky) odehrávaly zásadně bezhotovostně. Tak či tak jde o důvody proč je vyvíjen smysluplný tlak na banky, pokud jde o podmínky vzájemné spolupráce, či proč je důležité vést diskuzi o výši bankovních poplatků a o úrovni bankovních služeb.
26
3 BANKOVNÍ KLIENT10 Klient je rozhodujícím a určujícím činitelem veškeré činnosti. Předvídání jeho potřeb a formy jejich uspokojování jsou základní a nejdůležitější cestou k zajištění zisků a jsou jim podřízeny činnosti bank. Není možné si představit jakoukoliv banku bez klientů, bez nich by ztratily smysl existence. Existují některé základní vztahy mezi klientem a bankou: •
vždy je to klient, kdo je důležitější
•
banka je závislá na klientovi, ne klient na bance
•
klient má vždy pravdu
•
převaha nad klientem může být pouze krátkodobá a výsledkem může být i ztráta klienta
•
cílem není pouze jednotlivý obchod, ale dlouhodobá spokojenost klienta – dlouhodobá spolupráce
•
klient má možnost srovnání s jinými peněžními ústavy (jak v privátní, tak ve firemní klientele, nebo má účty u více bank)
•
je snadné klienta ztratit, ale obtížné jej získat
•
nezapomínejme na staré a dlouhodobé (věrné) klienty – zaslouží si zvýšenou péči
3.1 Faktory ovlivňující chování klienta Je nezbytné poznat faktory ovlivňující chování klienta a jednotlivé etapy procesu nákupu bankovních služeb. Tyto faktory určují co, jak a proč klient kupuje. Tyto faktory lze členit do následujících čtyř kategorií faktorů:
10
viz. [4] KRAJÍČEK, J.: Marketing v peněžnictví str. 40-50 27
3.1.1 Psychologické faktory •
Motivace – tvoří ji pohnutky, které jsou dostatečně silné na to, aby přiměly člověka k jednání. Jejich odstranění snižuje pocit napětí.
•
Vnímání – člověk vnímá svoje okolí prostřednictvím počitků. Proces jejich výběrů, třídění a zpracování probíhá u každého člověka individuálně (osobnost, vztah k okolí, zkušenosti apod.).
•
Zkušenost – předchozí prožitky mají vliv na změnu chování. Člověk získává svoji zkušenost prostřednictvím vzájemného působení pohnutek, stimulů, podnětů, reakcí a posílení. Pro svoje další rozhodování svoji zkušenost zobecňuje (např. věrnost značce a její podobě).
•
Víra a postoj – víra se projevuje stálým názorem člověka na něco. Postoj vyjadřuje vztah člověka, jeho hodnocení a sklon jednat určitým způsobem vůči věci, člověku, názoru.
3.1.2 Osobní faktory Za nejdůležitější z nich jsou považovány: •
Věk a životní cyklus – v průběhu lidského života dochází ke změnám v jeho potřebách, stejně jako spotřebě. Každý člověk prochází v průběhu svého životního cyklu různými přeměnami a transformacemi.
•
Povolání - s každým povoláním jsou spojeny rozdílné nákupy a preference, které se pojí se stravovacími návyky, oblečením, požadavky na služby a nelze zapomenout ani odlišné požadavky na bankovní služby.
•
Ekonomické podmínky - patří k nim nejenom čisté příjmy kupujících, ale i jeho úspory a jmění. Dále také možnosti půjček a sklon ke spořivosti nebo utrácení.
•
Životní styl - způsob života, odrážející se v lidské činnosti, zájmech a názorech. Dává obraz o celém člověku a jeho vztahu k okolí.
•
Osobnost a sebeuvědomění – zřetelné vlastnosti člověka vedoucí k relativně pevnému a stálému vztahu k jeho okolí. Existuje velké množství typů osobností, z nichž jmenujme pouze některé: sebevědomý člověk, ovlivnitelný člověk, společenský člověk, nedůvěřivý člověk. Sebevědomí je tvořeno představou člověka o sobě samém. Liší se jednak od ideálního pojetí i od pojetí ostatních lidí.
28
3.1.3 Sociální faktory Spotřebitelské chování je ovlivňováno i faktory jako referenční skupina, rodina, společenská role a postavení. Lidé žijí v trvalé interakci, sami ovlivňují a současně jsou ovlivňováni společenstvím i sociálními skupinami. Být součástí skupiny znamená podrobit se jejím pravidlům a uznat různá postavení i role jednotlivých členů. Sama skupina a někteří její členové mohou být vzorem jak pro své členy, tak i nečleny. Ve volbách jedinců může být cítit i důležitost společenských tříd. Příslušnost ke společenské třídě, jíž se jedinec cítí být členem, znamená volbu určitých produktů nebo služeb bez ohledu na jejich užitnou hodnotu, přičemž jiné mohou být podle stejných zásad odmítány.
3.1.4 Kulturní faktory Zásady a kodexy určující a charakterizující dané společenství mají nejširší a nejhlubší vliv na chování jejich členů. Společenské vrstvy jsou relativně trvalé a stejnorodé skupiny lidí, které jsou hierarchicky uspořádané. Ve stejné vrstvě dochází k formování podobných názorů, zájmů a jednání. Toto rozvrstvení nabývá někdy až podoby kastovního systému.
3.2 Soukromá klientská sféra Banka potřebuje o klientech vědět kdo jsou a jak k nim lze přistupovat. Klienti jsou totiž osoby, které mají mnohé společné vlastnosti, ale jsou přitom naprosto jedineční. Segmentace klientů je výsledkem poznatku, že banka může individualizovat a kvantifikovat skupiny se společným chováním a vlastnostmi a vytvářet homogenní skupiny klientů. V bankovnictví jsou dva hlavní segmenty podle nichž je nazývána i samotná orientace bank. Rozděluje se na soukromou klientskou sféru, kterou tvoří jednotlivci-fyzické osoby a podnikatelskou klientskou sféru, do které patří společnosti-právnické osoby. Záměrem této práce je studovat soukromou klientskou sféru, a proto budeme dále od teoretického výkladu podnikatelské klientské sféry abstrahovat. V segmentu soukromé klientské sféry je považována za nejdůležitější segmentace demografických faktorů a v případě potřeby u globálních bank i geografických faktorů. Ve vybraných případech se potom používají kritéria psychologická nebo chování.
29
Mezi demografické faktory patří: •
věk
•
příjem
•
majetek
•
zaměstnání
•
velikost rodiny
•
životní cyklus rodiny
•
vzdělání
•
náboženství
•
rasa
•
národnost
•
bydliště
•
pohlaví
Mezi geografické faktory patří: •
sídlo
•
adresa
•
národnost
3.2.1 Věk a etapy životního cyklu Rozdílné věkové skupiny mají různé požadavky a přístupy k bankovním službám. Nastíníme si základní dělení. Do 14-ti let je rozhodující vliv rodičů, kteří rozhodují o bance a bankovních produktech. Využíváno je především spoření (většinou na jejich účty zejména stavebního spoření spoří rodiče). Do věkové slupiny 14-18 let patří mladší na střední škole a ti, kteří ji ukončili. Chystají se do zaměstnání nebo na další studium. Snižuje se vliv rodičů, klesá zájem o spoření, roste zájem o technické prostředky (platební karty, GSM Banking, Telebanking, Internetbanking). Po dosažení plnoletosti (18-25 let) nastává nástup do zaměstnání, studium vysokých škol nebo jejich čerstvé absolvování. Očekávání budoucích příjmů spojené se zájmem o koupi na úvěr (leasing). Skupina 25-45 let je životním cyklem s vynikající úrovní spotřeby a čerpáním hypotečních úvěrů na první nebo druhý byt (dům), úvěrů na řešení okamžité spotřeby, finančních služeb (pojištění, platební karty) a finančního investování (fondy, akcie). Po dosažení 45-ti let je charakteristické, že potomci jsou postupně finančně nezávislí. Rozhodující je příprava na důchod (nejrůznější spořící produkty) a zdravotní 30
pojištění. V důchodovém věku je potřeba více méně závislá na zdravotním stavu. Důchodci nemají významný vztah k experimentům a využívání nových služeb.
3.2.2 Zaměstnání S pomocí této proměnné lze vytvářet další subsegmenty pro konkrétní produkty. Tabulka 2: Subsegment zaměstnání jako demografický faktor Příklad
Popis
Zaměstnanci
Skupina, která má pouze jeden příjem. Rozhodující v nabídce jsou platové účty (spojené s bankovní kartou) s možností čerpání úvěru. Jeho čerpáním jsou prakticky nahrazovány zálohy od zaměstnavatelů.
Profesionálové –
Profesní skupina s vynikající ekonomickou kapacitou a vysokou
odborníci
spotřebou náročných bankovních služeb.
Studenti
V zásadě zařazování do segmentu mladých. V současnosti jsou již pro ně vytvářeny samostatné skupiny.
Důchodci
Skupina beze sklonu ke změně banky a formy uložení peněžních prostředků
Pramen: Krajíček: Marketing v peněžnictví
3.2.3 Příjem a majetek Vše co může být ohodnoceno penězi, zejména příjmy a majetek jsou využívány pro ohodnocení tohoto segmentu, jeho kupní síly a budoucí ziskovosti. Jednotlivým stupňům odpovídají i přístupy bank ke klientům. Tyto stupně jsou: •
soukromé bankovnictví pro absolutní příjmový vrchol (není představitelné, že příslušníci tohoto segmentu navštěvují banku - naopak bankéři je navštěvují u nich doma, nebo v zaměstnání. Jsou využívány plně nadstandardní služby s maximálním možným servisem. Tomu odpovídá i cena a zajištění diskrétnosti a ochrany klienta. Cena nemusí být vždy vyšší, ale vyšší jsou obraty na účtech těchto klientů.)
•
soukromé bankovnictví pro střední a vysokou klientelu
•
vyšší standardní bankovnictví pro střední klientelu
•
tradiční přepážkový provoz pro střední nižší a nízkou kategorii klientů
31
3.3 Student vysoké školy Jedním ze základních měřítek úspěchu banky je počet jejich klientů. Pokud banka chce svou klientskou základnu rozšiřovat jsou pro ni vysokoškoláci zvláště atraktivní skupinou klientů. Na základě členění klientely banky se tedy dále zaměříme na vysokoškolské studenty, konkrétně na věkovou skupinu 18-25let. Základním důvodem pro založení účtu studenta-vysokoškoláka u některé banky je samostatné bydlení, tzn. situace, kdy se student odstěhuje od rodičů a ve většině případů je nucen samostatně hradit i pravidelné náklady spojené s provozem domácnosti (kolejí). U řady studentů je tak přechod na vysokou školu krokem k osamostatnění. Rodiče jim na bankovní účet posílají peněžní prostředky, se kterými se musí naučit hospodařit. Dalším důvodem založení bankovního účtu je pro studenta-vysokoškoláka nutnost spolufinancování svých studií. Nastoupí-li někam na dlouhodobější brigádu či do práce, často si účet zakládá proto, že to po něm, kvůli bezhotovostnímu zasílání výplaty, vyžaduje zaměstnavatel. Neméně podstatným důvodem pro založení bankovního účtu studenta-vysokoškoláka je ten, že většina vysokých škol posílá stipendia pouze na účet v bance. Nechce-li si tedy student nechat posílat příspěvky na konto rodičů, nezbude mu nic jiného, než si svůj účet v bance zařídit. Banky si proto mladé lidi předcházejí. Vědí totiž moc dobře, že pokud budou studenti se službami spokojeni, s největší pravděpodobností se z nich pak stanou jejich stálí klienti.
3.4 Stanovení kritérií pro hodnocení bank Ve vyspělých zemích je již dlouhou řadu let pro banky pravidlem poskytovat studentům vysokých škol vedení účtu včetně doplňkových služeb za výrazně výhodnějších podmínek než u běžných klientů. S rostoucí konkurencí na českém bankovním trhu se dočkali obdobné nabídky i studenti českých škol. Banky na českém trhu na jedné straně nabízejí spoustu nejrůznějších produktů a produktových balíčků, na druhé straně se z nich většinou těžko vybírá nabídka, která by se výrazně lišila od těch ostatních. O výhodnosti či nevýhodnosti přitom často rozhodují detaily.
32
Předpoklady a náležitosti na základě nichž se student-vysokoškolák rozhoduje o volbě bankovního ústavu: •
Doklady a podmínky pro založení
•
Úročení běžného účtu
•
Poplatky za správu účtu (založení, vedení, zrušení, za výpis, počáteční vklad)
•
Poplatky za hotovostní a bezhotovostní platební styk
•
Dostupnost pobočky
•
Dostupnost bankomatu
•
Mezinárodní platební karta k účtu
•
Kontokorentní úvěr
•
Přímého bankovnictví (internet banking, telebanking)
•
Bonusy - studentské karty (např. typu ISIC), finanční bonusy, studentské půjčky či slevové programy
• Pro
Pojištění (cestovní, pojištění ztráty/krádeže karty)
hodnocení
poskytovaných
služeb
v jednotlivých
bankovních
institucích
vyprofilujeme vysokoškolského studenta, který požaduje následující služby:11 •
Platební karta zdarma
•
Internetbanking
•
Kontokorentní úvěr s ročním rámcem 10.000 Kč
•
Měsíční elektronický výpis
•
Roční poštovní výpis
Námi zvolený klient provádí následující bankovní operace: •
Tři příchozí platby měsíčně
•
Tři výběry z vlastního bankomatu měsíčně
•
Jeden výběr z cizího bankomatu čtvrtletně
•
Jeden výběr a vklad v hotovosti v hodnotě nad 1000 Kč na přepážce v bance půlročně
•
Jeden elektronický trvalý příkaz s měsíční periodou
•
Dva elektronické jednorázové příkazy měsíčně
•
Aktivní využívání kontokorentního úvěru s průměrnou roční debetní částkou 5.000 Kč
33
V případě, že je kritériem cena služby, jsou banky řazeny od nejlevnější (1) po nejdražší (5). Pokud banka danou službu neposkytuje je automaticky ohodnocena nejhorší známkou (5). Cílem je zjištění ročního nákladu na vedení běžného účtu a služeb s ním spojených. Dále sledujeme zda klient může získat k běžnému účtu cestovní pojištění, pojištění ztráty/krádeže karty, finanční příspěvek a zda může založit účet online. V případě, že je služba dostupná, je banka ohodnocena plusem (+), v opačném případě mínusem (-). Stejným způsobem je hodnocena přehlednost webových stránek bank při hledání konkrétních informací o požadovaném účtu a přehlednost ceníků služeb. Na základě stanovených kritérií budou banky seřazeny od nejvhodnější (1) po nejhorší (5). Pro srovnání nabídek bankovních služeb klienta bude rozhodujícím kritériem cena služby za jeden rok. Banka, které neposkytuje některou z vybraných služeb je vyhodnocena jako nevyhovující požadavkům klienta. Jestliže bude rozdíl souhrnné ceny služeb jednotlivých bank nižší než 200 Kč, je preferovanější bankou ta, které získá více plusů z bonusových služeb a hodnocení dostupnosti informací.
11
dále v textu budeme vysokoškolského studenta označovat jako „klienta“ 34
4 VYBRANÉ BANKY Většina bankovních ústavů v České republice, která se zaměřuje na retailové bankovnictví, poskytuje bankovní účty pro studenty. Jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole nabídka studentských kont se příliš neliší, a proto by porovnání všech nabídek bylo zdlouhavé a neefektivní. Vybereme proto reprezentativní bankovní ústavy s rozdílnou historií, velikostí a strategií správy účtu. Mezi vybranými bankami budeme posuzovat dvě ze skupiny velkých bank dle podílu na trhu12. Bohužel komerční banky oficiální informace o počtu uzavřených studentských kont nezveřejňují, jelikož jsou považovány za interní, a proto budeme považovat banky dle celkového počtu klientů. Těmito bankami jsou Česká spořitelna, a.s. a Československá obchodní banka, a.s.. Obě banky se taktéž nachází na prvních dvou příčkách členění podle tržního podílu vkladů. Dále budeme porovnávat banky střední velikosti, které se zaměřují na správu účtu přes internet - preferovanou službu mladší věkové skupiny obyvatel. Vybranou bankou bude eBanka, a. s., průkopník této formy bankovnictví a mBank, nejnovější hráč na českém bankovním poli. „Vyzkoušejte to sami a přesvědčte se, že bankovní revoluce dorazila do ČR" vyzývá mBank na své webové stránce.13 Posledním porovnaným finančním ústavem nebude banka, ale specifická družstevní záložna – Fio, družstevní záložna. Do výběru ji zařazujeme proto, abychom ukázali, že i nebankovní instituce mohou v současné době velmi zdatně konkurovat svou paletou služeb a (bez)poplatkovou strategií marketingově silnějším bankám.
4.1 Česká spořitelna, a.s. Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost. Téměř pět a půl milionu klientů, které dnes Česká spořitelna má, hovoří zcela jasně o jejím pevném postavení na českém trhu. Od roku 2000 je Česká spořitelna členem silné středoevropské skupiny Erste s více než 16 miliony klientů. V červenci roku 2001 úspěšně dokončila svou transformaci, která se 12
www.cnb.cz viz. [7] str.88 35
zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Česká spořitelna kontinuálně pokračuje ve zkvalitňování svých produktů a služeb a zefektivňování pracovních procesů. Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna již vydala více než 3 miliony platebních karet, disponuje sítí zhruba 640 poboček a provozuje více než 1100 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.14
Program Student+ Program je určen studentům všech typů škol od 15 let do dosažení 30 let věku, českým studentům studujícím v zahraničí a zahraničním studentům studujícím v České republice. Pro založení účtu je nutný platný průkaz totožnosti a písemné potvrzení školy o prezenčním (řádném denním) studiu ne starším 30 dnů u tuzemské školy a ne starším 60 dnů u zahraniční školy. Službu lze získat na všech pobočkách České spořitelny. Informace o programu Student+ jsou dostupné na pobočkách České spořitelny, informační lince České spořitelny nebo pomocí služby SERVIS 24. Základní část programu Student+: •
sporožirový účet
•
mezinárodní platební karta Visa Electron Student+ nebo Maestro UK Student+, díky které je možné získat slevový program Student+
•
SERVIS 24 - snadné a bezpečné ovládání účtu přes internet nebo telefon
Volitelná část programu Student+: •
kreditní karta Kredit+ Visa Electron
•
kontokorentní úvěr
•
úvěr pro studenty vysokých škol
Kreditní kartu a kontokorent je možno využít samostatně nebo souběžně. Studenti prvních ročníků vyšších odborných nebo vysokých škol mohou využít celkového úvěrového limitu na obou produktech až 25.000 Kč a studenti druhých a vyšších ročníků vyšších
13 14
www.mbank.cz viz. [14] www.csas.cz viz. [8] 36
odborných nebo vysokých škol až 40.000 Kč při zachování podmínek pro poskytování jednotlivých produktů. Výhody: •
jeden produkt po celou dobu studií od 15 do 30 let
•
zdarma zřízení a vedení Programu Student+ s úrokovou sazbou 0,85% p.a.
•
okamžité vydání mezinárodní platební karty Visa Electron Student+, která je po celou dobu Programu Student+ zdarma
•
bezplatné zřízení a vedení a změny výše kontokorentu na financování potřeb v průběhu studia a bezplatné vydání kreditní karty Kredit+ Visa Electron, které můžete získat již při založení Programu Student+ a to až do výše 40.000 Kč
•
zdarma ovládání účtu prostřednictvím internetu nebo telefonu
•
zdarma vyhotovení pravidelného výpisu - velký výběr frekvencí elektronických a papírových výpisů
•
zřízení trvalých příkazů a povolení k inkasu (pro úhrady za ubytování, stravování, školné apod.) bez poplatku
•
změny a zrušení trvalých příkazů a povolení k inkasu prostřednictvím služby SERVIS 24 zdarma
•
úvěr až do výše 300.000 Kč pro studenty vysokých škol s možností snížené splátky po dobu studia a s výhodnou úrokovou sazbou po celou dobu splácení úvěru a to bez poplatku za zpracování a vyhotovení žádosti úvěru
•
příspěvek ve výši 200 Kč na ISIC kartu, která zajišťuje další zajímavé slevy při cestování po celém světě
Klienti, kteří přešli na produkt Program Student+ z produktu Sporostudent, mohou získat odměnu za úspěšné ukončení vysokoškolského studia.15
4.2 Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka, a. s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku. Do konce roku
37
2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1.1.2008. Obchodní profil ČSOB zahrnuje tyto segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V retailovém bankovnictví v ČR působí společnost pod dvěma obchodními značkami – ČSOB a Poštovní spořitelna, která využívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty.16 Klienti ČSOB jsou obsluhováni na 221 pobočkách v ČR, klienti Poštovní spořitelny jsou obsluhováni prostřednictvím 27 finančních center Poštovní spořitelny a zhruba na 3340 obchodních místech České pošty. ČSOB i Poštovní spořitelna dále poskytují své služby prostřednictvím různých kanálů přímého bankovnictví. Pobočková síť ČSOB nabízí současně se svými produkty a službami i produkty a služby celé Skupiny ČSOB. Ucelená nabídka služeb tak kromě bankovních služeb zahrnuje i pojistné a penzijní produkty (ČSOB Pojišťovna a penzijní fondy Stabilita a Progres), financování bydlení (Hypoteční banka a Českomoravská stavební spořitelna), kolektivní investování a správu majetku (investiční fondy ČSOB Investiční společnosti a ČSOB Asset Management) a specializovaných služeb (ČSOB Leasing a ČSOB Factoring). Služby spojené s obchodováním na finančních trzích poskytuje Patria, sesterská společnost ČSOB. Kombinujíc sílu svých značek zaujímá Skupina ČSOB silné pozice ve všech segmentech českého finančního trhu.17
Studentské konto Plus Studentské konto Plus je určené mladým lidem ve věku od 15 do 28 let. Oproti běžným účtům a standardním kontům se s ním neplatí za výběry platební kartou z bankomatů ČSOB, za příchozí či odeslané platby, stejně jako za vybrané služby spojené s vedením účtu. Konto standardně nabízí: •
běžný účet vedený v Kč se čtvrtletním zasíláním výpisů poštou/měsíčním elektronicky, který umožňuje platební styk prostřednictvím jednorázových a trvalých příkazů k úhradě/inkasu a plateb SIPO,
•
mezinárodní platební kartu VISA Classic Student,
•
povolené přečerpání účtu až do výše 20 000 Kč – aktuální úroková sazba18
15
www.csas.cz viz. [9] k 30.9.2007 17 www.csob.cz viz. [10] 18 13,90 % k 2.3.2008 16
38
•
ČSOB Elektronické bankovnictví k obsluze účtu prostřednictvím osobního počítače, mobilního nebo klasického telefonu
Navíc zdarma získáme: •
platební kartu VISA s neomezeným počtem výběrů z bankomatů ČSOB v ČR,
•
příchozí platby v rámci tuzemského korunového platebního styku,
•
odeslané korunové platby zadané přes služby ČSOB Internetbanking 24 nebo ČSOB Mobil 24
Potvrzení o studiu stačí doložit jen jednou za celou dobu studia. Výjimkou je žádost o povolené přečerpání účtu, kdy je vždy nutné přinést doklad o studiu. Po dovršení věku 28 let je garantován automatický přechod na některé ze standardních kont ČSOB. Při zakládání konta stačí předložit dva doklady totožnosti: •
zájemci do 19 let – občanský průkaz + další doklad (kartičku pojištěnce, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz),
•
zájemci ve věku 19 a více let navíc doklad o studiu na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole (průkaz středoškolského studenta, identifikační kartičku nebo index z kterého jasně vyplývá, že se jedná o prezenční formu studia).
Povolené přečerpání účtu je podmíněno: •
předložením indexu, ISIC karty nebo identifikační karty (papírové potvrzení s razítkem školy není akceptováno),
•
povinností splatit vyčerpanou částku úvěru vždy nejméně 1x v průběhu 12 měsíců ode dne posledního splacení, tj. kdy byl zůstatek na účtu kladný nebo roven nule,
•
konečným splacením v posledním dni měsíce, ve kterém bude dovršeno věku 28 let.
Poskytnutí konta cizincům je podmíněno řádným studiem na tuzemské SŠ, SOU, VOŠ, VŠ, popř. min. 4 semestrálním pomaturitním nástavbovým či postgraduálním studiem. Konto není poskytováno zahraničním studentům pobývajícím v ČR v rámci krátkodobých stáží.19
19
www.csob.cz viz. [11] 39
4.3 eBanka, a. s. eBanka, a.s. se přeměnila z původně čistě internetové banky na univerzální banku s plnohodnotným portfoliem služeb a produktů a vlastní obchodní sítí pro obsluhu dvou klíčových segmentů, retailu a středním a malých firem. Kořeny eBanky, a.s. sahají „jen“ do roku 1997, kdy převzetím Zemské banky vznikla Expandia Banka, která si dala za cíl vybudovat silný peněžní ústav, který nabídne klientům široké
spektrum
služeb
komerčního
bankovnictví
prostřednictvím
nejmodernějších
informačních technologií. Expandia Banka je asi právem považována za tu, která předběhla dobu, když v roce 1998 uvedla na český bankovní trh přímé bankovnictví. Klientský systém eBanky získal v té době řadu prestižních ocenění. Rok 1999 byl rokem eCity, projektu, který propojil nabídku firem s potenciálními zákazníky a doplnil jej potřebným a především bezpečným platebním systémem, to vše v prostředí internetu. Ve stejném roce do Expandie kapitálově vstupuje Česká pojišťovna, což přináší rozšíření služeb a nárůst klientů. Vše vyvrcholilo v roce 2001 změnou názvu na eBanku. Od té doby banka stále rozšiřuje svou nabídku služeb, zintenzivňuje spolupráci s Českou pojišťovnou, vylepšuje svou image a stává se uznávaným hráčem na bankovním trhu. 20 eBanka se na konci roku 2006 stala součástí jedné z nejsilnějších bankovních skupin ve střední a východní Evropě. Skupina Raiffeisen International působí v 16 zemích tohoto regionu, kde má téměř 3000 poboček a více než 12,5 milionu klientů. Vzájemným sloučením Raiffeisenbank a eBanky vzniká silný bankovní dům, který svým klientům nabízí široké portfolio služeb a produktů, včetně navýšení množství poboček. Termín právního sloučení bank je naplánován na 3. čtvrtletí roku 2008.21 „Klienti eBanky získají přístup k celé řadě kvalitních produktů Raiffeisenbank. Již nyní mohou získat kreditní karty, spotřebitelské úvěry, hypotéky či investiční produkty Raiffeisenbank. K hotovostním operacím navíc mohou využít více než 50 poboček Raiffeisenbank v ČR a prodejní síť eBanky se tak nově více než zdvojnásobila," říká Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisenbank.22
20
www.itbiz.cz viz. [12] www.ebanka.cz viz. [13] 22 www.itbiz.cz viz. [12] 21
40
eKonto (program Student) eBanka nenabízí individuální studentský účet, ale v rámci programu Student nabízí osobního konto eKonto se slevami na vybrané služby. eKonto je kombinací dvou unikátních principů osobního účtu, nastavení služeb na míru a věrnostní výhod. Mezi výhody řadíme: •
možnost neplatit žádné poplatky za vedení
•
pohodlnou cestu k financím díky několika formám přímého bankovnictví
•
multiměnovost účtu - až 10 měn na jednom účtu (CZK, USD, EUR, GBP, JPY, CAD, HUF, PLN, SKK, CHF)
•
bezpečnost účtu
•
vysoké zabezpečení služeb pomocí vícestupňové ochrany elektronickými klíči
•
uzamykatelnou platební kartu
•
bezpečný nákup na internetu
•
pohodlí – eKonto je možné založit online, v případě potřeby se lze během 14 dnů vrátit k rozepsané žádosti
•
přehlednost - pomocí eKonta ovládáme: běžný (osobní) účet, povolený debet i jiné nabízené služby, vše v maximálně přehledné formě
•
finanční rezervu až 150 000 Kč
•
na svém účtu můžeme jít až 150 000 Kč do minusu
•
úroky platíte jen za dny, kdy povolený debet používáte
•
všechny informace o povoleném debetu vidíte na svém účtu v internetovém bankovnictví
•
splatnost povoleného debetu je 365 kalendářních dní
Základem eKonta je vedení běžného účtu, přímé bankovnictví a elektronická debetní platební karta. První dva výběry z bankomatů Raiffeisenbank nebo eBanky v kalendářním měsíci jsou zdarma. Třetí a další výběry jsou zpoplatněny částkou 9,90 Kč. Pokud klient splní podmínky pro získání výhod Extra nebo Prémium, za výběr z bankomatu jiných bank platí také pouze 9,90 Kč. V případě, že podmínky nesplní, cena výběru z bankomatu jiných bank je 39,90 Kč za výběr.23
23
www.ebanka.cz viz. [14] 41
4.4 mBank mBank je pobočkou polské BRE Bank S. A, která je členem skupiny Commerzbank. Během uplynulých více než 20 let se stal BRE Bank jednou z čelních finančních institucí v Polsku – podle velikosti kapitálu, šířky služeb, rychlosti rozvoje, různorodosti poskytovaných produktů i úrovni bankovních technologií. V současnosti zaměstnává Skupina BRE Bank přes 5000 zaměstnanců ve svých společnostech a pobočkové síti. Na trhu se odlišujeme vysokou úrovní technologií, iniciativností a osobním přístupem ke klientům. Prostřednictvím mBank je přítomen také na trhu retailového bankovnictví. mBank začala působit v Polsku v roce 2000 a od počátku se snažila fungovat jinak, než bylo pro banky typické. Jejím mottem bylo přinést klientům maximální výhody a pohodlí. Během těch osmi let se jí o tom podařilo přesvědčit více než milion a půl klientů. V posledních letech patří také mezi hlavní postavy v oblasti kreditních karet, hypoték a také na trhu investičních fondů. Vždy to bylo proto, že přinášela nejen výhodné sazby, ale nové obchodní modely. Za založení, ani vedení účtu nic neplatíme. Když na něj pošleme stokorunu, nedopadne tak, jako dosud, postupně okrajovaná poplatky, až z ní nic nezbude. Jedním ze základních pravidel mBank je, že pokud klienti svěřují bance peníze, nemůže za to po nich banka chtít poplatky, naopak díky úrokům bude jejich suma růst. A to bez ohledu na to, jestli se bude jednat o stovku nebo sto tisíce. Výhody platí pro všechny bez rozdílu. Bezplatná správa účtu není akce na přilákání klientů, ale samozřejmý základ služeb. Snahou mBank je vytvoření konečně tolik potřebného konkurenčního prostředí. Konkurenci se nesnaží převyšovat pouze čísly, pořád se snaží mít něco, co konkurence nemá. Nejde totiž primárně o nejlepší sazbu, ale o nové funkce, které je mnohem těžší zkopírovat, protože to vyžaduje změnu uvažování. Tak si představuje mBank strategii nejlepších cen, pohodlí a inovace. mBank vstoupila na český trh v listopadu 2007. Nabídka produktů a služeb zahrnuje v první fázi osobní a spořící účty a platební karty, dále pak hypoteční úvěry a spotřebitelské půjčky. V průběhu roku 2008 přibudou investiční produkty a kreditní karty. Samozřejmostí jsou také služby finančního poradenství. Obchodní síť mBank v České republice bude tvořena 12 finančními centry a 18 kiosky. Tohoto stavu plánujeme dosáhnout v polovině roku 2008. Finanční centra jsou postupně budována ve větších městech, mKiosky jsou situovány do největších obchodních 42
center. Návštěvník v nich najde terminály se stálým přístupem na internet k obsluze svých účtů, telefony s přímým spojením na call centrum banky (mLinku) a v neposlední řadě také finanční poradce. Hlavním distribučním kanálem zůstává internet a telefon - pomocí nich je možné mít nepřetržitý přehled o svých financích. Cílem mBank je radikálně změnit vnímání banky jako instituce, vytvořit prostředí, ve kterém si může klient sám vybrat způsob správy svých peněz a podílet se na jeho rozvoji. Za nejdůležitější faktory úspěchu jsou považovány: cena a kvalita služeb, inovace, pohodlí, jednoduchost, otevřenost. 24
mKONTO Stejně jako v případě eKonta u eBanky nenabízí mBank speciální studentský účet. Důvodem je základní motto banky, které napovídá, že výhody platí bez omezení pro všechny. Proto budeme při analýze výhodnosti poskytovaných bankovních služeb považovat základní osobní účet – mKONTO. mKONTO je osobní účet nové generace, na němž peníze přibývají, nikoliv ubývají. Založení i správa je bez poplatků, pro všechny bez ohledu na výši aktiv nebo obratů. Zároveň neplatíme nic ani za příchozí a odchozí platby či šablony plateb a máte nad svými penězi nepřetržitou kontrolu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. mKONTO je pro všechny, kdo znají cenu svého času, a chtějí pro správu svých peněz používat nejnovější technologie. Výhody mKONTA: •
bezplatný přístup ke kontu pomocí internetu a telefonu
•
založení a správa účtu zdarma
•
platební karta Visa Classic zdarma
•
tři výběry měsíčně z jakéhokoliv bankomatu zdarma
•
výběry z bankomatů v zahraničí zdarma
•
odchozí i příchozí platby zdarma
•
možnost nastavení trvalých příkazů a šablon plateb zdarma
•
žádné limity na tok peněz
Díky vzdálenému přístupu přes internetové bankovnictví a mLinku je možné kdykoliv zjistit aktuální stav svého účtu. Na mLince můžeme provádět veškeré operace denně od 7 do 22 hodin. Základní informace (např. aktuální zůstatek) je možné získat také prostým odesláním SMS zprávy. 24
www.mbank.cz viz [15] 43
Otevření, správa i zrušení účtu jsou zdarma, bez jakýchkoliv dalších podmínek, bez nutnosti pravidelných vkladů nebo závislosti na výšce zůstatku. mKONTO je zdarma pro všechny. Nejde o jednorázovou akční nabídku: je to základ obchodního modelu mBank. K mKONTU získáte zdarma kartu Visa Classic. Můžeme ji používat bez obav ze skrytých poplatků či účtovaných položek, bezhotovostní transakce v obchodech i na internetu jsou zdarma. Neplatíme ani za správu karty. Výběry v zahraničí z kteréhokoliv bankomatu jsou zdarma, v České republice 3 výběry měsíčně z kteréhokoliv bankomatu zdarma, následující stojí 19 Kč. U mBank se neplatí za příchozí platby ani za prováděné platební příkazy. Ať už jsou peníze posílány v rámci mBank nebo na účet do jiné banky. Práci s internetovým bankovnictvím usnadňuje možnost definovat až 50 šablon plateb. Platební příkazy lze také nastavit s budoucím datem uskutečnění. Založení účtu je možné on-line nebo po telefonu. Smlouva o založení účtu je doručována k podpisu až domů nebo do práce dle dispozice zákazníka. Další možností je návštěva jednoho z Finančních Center nebo mKiosku. Podmínkou pro otevření účtu je dosažení 18 let.25
4.5 Fio, družstevní záložna Fio, družstevní záložna byla založena v roce 1996 a je jednou z největších a nejstabilnějších záložen v ČR. Působí podle jednotných pravidel Evropské unie pro tento typ finančních institucí. Za nejvýhodnějších podmínek poskytuje obvyklé bankovní služby, jako je domácí a zahraniční platební styk, přijímání vkladů, vydávání platebních karet, SIPO, trvalé příkazy, internetbanking, atd. Od 1.1.2006 je Fio, družstevní záložna, jako první instituce svého druhu v ČR, přímo napojena na zúčtovací centrum ČNB a není tedy již při zprostředkování korunového platebního styku v rámci ČR závislá na službách jiného komerčního peněžního ústavu. Účty vedené Fio, družstevní záložnou mají nyní vlastní bankovní kód /2010. Fio, družstevní záložna je součástí finanční skupiny Fio, která je jedním z nejvýznamnějších českých nebankovních poskytovatelů finančních služeb pro veřejnost.26
25 26
www.mbank.cz viz [16] www.fio-zalozna.cz viz [17] 44
Třemi hlavními činnostmi Finanční skupiny Fio jsou: •
zprostředkování obchodů s akciemi v ČR, USA a Německu a související služby
•
vklady, úvěry, platební styk a další služby bankovního typu zajišťované Fio, družstevní záložnou
•
vývoj a provozování informačních systémů a aplikací finančních institucí jak pro interní potřeby, tak pro další finanční instituce z ČR, Slovenska a Polska 27
Fio, družstevní záložna má vedoucí postavení na českém trhu. Co do objemu spravovaných vkladů je na prvním místě, co do počtu klientů je mezi třemi největšími záložnami. V nabídce Fio, družstevní záložny je plný rozsah bankovních služeb pro drobnou klientelu. Fio, družstevní záložna měla v roce 2007 8222 členů, její služby jsou dostupné na více než 60 místech po celé České republice (Fio poskytuje své služby i v rámci obchodních míst RM-SYSTÉMu). Založení záložny se datuje do roku 1996. V dubnu 1998 se stala první finanční institucí v ČR nabízející obsluhu účtů po internetu. Kolaps sektoru družstevních záložen na konci devadesátých let přestála Fio, družstevní záložna bez větších potíží pouze s drobným úbytkem členů a vkladů. Počínaje rokem 2001 se pak obnovil nárůst počtu klientů i objemů svěřených vkladů. V létě 2004 se stala jednou z prvních záložen splňujících podmínky euronovely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Vedle přísných pravidel činnosti risk managementu je záložna vázána pravidly pro minimální kapitálovou přiměřenost. Stanovené limity trvale výrazně překračuje a i podle tohoto kritéria patří mezi nejbezpečnější finanční instituce v ČR. Na činnost Fio, družstevní záložny dohlíží sekce bankovní regulace a dohledu České národní banky, která od 1.4.2006 převzala působnost bývalého Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Zůstatky na běžných a vkladových účtech vedených Fio, družstevní záložnou jsou ze zákona pojištěny stejně jako vklady v bankách, neboť od 1.4.2006 jsou všechny družstevní záložny účastníky Fondu pojištění vkladů dle zákona o bankách.28 V případě potíží záložny má každá osoba právo na náhradu 90% svých prostředků, maximálně 25.000,- EUR z tohoto fondu.
27 28
www.fio.cz viz. [18] zákon č. 21/1992 Sb., o bankách v platném znění 45
Každý klient, který chce využívat služby Fio, družstevní záložny, se musí stát jejím členem. Se členstvím jsou spojena vlastnická práva včetně podílu na hlasovacích právech.29 Fio jako první družstevní záložna expandovala na Slovensko. Tento krok přinesl velmi zjednodušený platební styk mezi Českem a Slovenskem. Účty klientů se stávají účty československými. V průběhu roku 2008 plánuje Fio, družstevní záložna požádat Českou národní banku o udělení bankovní licence.30
Standardní běžný účet Fio, družstevní záložna neposkytuje speciální bankovní účty pro studenty. Studenti od 18 let tedy mohou využít nabídky standardního běžného účtu se základní úrokovou sazbou 0,75% p.a. Pro založení účtu je potřeba dostavit se na pobočku Fio, družstevní záložny a předložit platný občanský průkaz. Výhodou je mimořádně levný platební styk: •
zřízení, vedení i zrušení účtu zdarma
•
zřízení a provoz internetbankingu zdarma
•
standardní mezibankovní platební styk zdarma
•
platební karta Maestro Fio Chip zdarma
Internetbanking, nejmodernější a nejefektivnější způsob ovládání bankovních účtů, umožňuje provádět prakticky všechny operace s účtem. Například je možné zdarma podávat jednorázové příkazy, trvalé příkazy k úhradě z běžného účtu, inkaso a SIPO, získávat výpisy z účtu za libovolné období, avizovat výběry v hotovosti na pobočkách Fio a podávat další pokyny spojené s jednotlivými typy účtů. Dále je možné zakládat podúčty a rušit již existující podúčty. K běžnému účtu je vydávána zdarma karta Maestro Fio Chip. Tato mezinárodní elektronická platební karta je určena pro výběry hotovosti z bankomatů a k úhradě zboží a služeb prostřednictvím elektronických pokladních terminálů označených značkou Maestro. Lze s ní dále zadarmo vybírat hotovost na pokladnách prodejen Albert a Hypernova v rámci služby CashBack (při placení kartou a úhradě nákupu minimálně ve výši 300 Kč, maximální výše výběru činí 1 500 Kč). Vydavatelem karet pro klienty Fio, družstevní záložny je ČSOB, a. s. Platba kartou u obchodníků je zdarma, výběr z bankomatu ČSOB stojí 6 Kč a z cizího bankomatu 30 Kč. K této kartě lze zakoupit jak cestovní pojištění tak pojištění neoprávněného použití platební karty v důsledku její ztráty nebo odcizení. 29
www.fio-zalozna.cz viz. [17] 46
Klienti mohou využít možnosti kontokorentního úvěru, který se přistavuje především v kombinaci s platebními kartami od Fio, družstevní záložny. Úrokové sazby z kontokorentního úvěru bývají výrazně výhodnější, než obvyklé sankce při přečerpání platební karty (vzniku debetního zůstatku). Kontokorentní úvěr je k běžnému účtu poskytován po posouzení žádosti klienta. Klient přitom musí mít bezproblémovou historii ve Fio. Čím déle je klientem a čím větší jsou obraty na jeho účtu, tím větší kontokorentní rámec je mu Fio ochotno přistavit. Úvěr do 50.000 Kč nevyžaduje žádného ručitele, jen dobrou historii ve Fio. Klient může prostředky použít na libovolný účel. Úrok je počítán denně jen z čerpané částky. Při aktivním čerpání kontokorentního úvěru se stanoví poplatek 4% z úvěrového rámce (minimálně 100 Kč) za přistavení a každou roční obnovu úvěru. Úrokem z čerpání je referenční sazba Fio zvýšená o 0,5%, nyní tedy 8,30% p.a.
5 SROVNÁNÍ VYBRANÝCH FINANČNÍCH INSTITUCÍ V této kapitole provedeme srovnání vybraných finančních institucí31 podle stanovených kriteriálních podmínek definovaných v kapitole 3.4 pro zkoumanou skupinu vysokoškolských studentů ve věku 18-25let. Všechny porovnávané banky vyžadují k založení účtu platný občasný průkaz. ČSOB požaduje ještě další doklad (kartičku pojištěnce, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz). Kromě mBank a Fio, družstevní záložny, které studentský účet jako samostatný produkt nenabízejí, je potřeba ve všech bankách předložit potvrzení o studiu. V ČSOB postačí jedenkrát za dobu studia, v České spořitelně a eBance každoročně.
5.1 Srovnání podle nákladů na správu účtu Všechny banky nabízejí zřízení a zrušení účtu zadarmo. Vedení účtu je taktéž zdarma, pouze v případě eBanky se platí 19Kč ročně. V České spořitelně, ČSOB a eBance vyžadují počáteční vklad. Všechny banky dávají možnost dvou forem zasílání výpisů – elektronicky a korespondenčně. Elektronická forma je ve všech bankách kromě eBanky zdarma. Korespondenční forma měsíčního zasílání výpisů je dobrovolná, Česká spořitelna udává tuto položku jako povinnou čtvrtletně s poplatkem 7,50Kč za poštovné.
30
www.penize.cz viz. [19] Dále budeme používat souhrnné označení „banky“, přestože se mezi porovnávanými finančními institucemi nachází Fio, družstevní záložna
31
47
Tabulka 3: Srovnání podle nákladů na správu účtu ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
zřízení účtu
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
1 Kč
vedení účtu
0 Kč
0 Kč
19 Kč
0 Kč
0 Kč
zrušení účtu
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
počáteční vklad
100 Kč
200 Kč
500 Kč
0 Kč
0 Kč
poštovní výpis
7,50 Kč
30 Kč
9,70 Kč
25 Kč
30 Kč
0 Kč
0 Kč
9,70 Kč
0 Kč
0 Kč
30 Kč
30 Kč
145 Kč
25 Kč
31 Kč
2
2
5
1
4
elektronický výpis roční náklad Pořadí Pramen: internetové stránky bank
Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročního nákladu na správu účtu: 1 – mBank (25 Kč) 2 – ČSOB (30 Kč) 2 - Česká spořitelna (30 Kč) 4 – Fio, družstevní záložna (31 Kč) 5 – eBanka (145 Kč)
5.2 Srovnání podle nákladů za přepážkové operace Tabulka 4: Srovnání podle nákladů na přepážkové operace ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
vklad na přepážce
8 Kč
6 Kč
10 Kč
x
0 Kč
výběr na přepážce
53 Kč
30 Kč
60 Kč
x
0 Kč
122 Kč
72 Kč
140 Kč
x
0 Kč
3
2
4
5
1
roční náklad Pořadí pramen: internetové stránky bank
Náklady spojené s hotovostními operacemi závisí na zaměření banky. U bank, které se zaměřují na elektronickou formu bankovnictví, eBanky a mBank, nemáme možnost zadávat jednorázové a trvalé příkazy na přepážce. U ostatních institucí se jedná o drahou záležitost, zadání pokynu stojí minimálně 30 Kč a stejně tak následné změny či rušení těchto pokynů.
48
Hotovostní vklady a výběry na přepážce umožňují všechny banky kromě mBank. Nejdražší vklad provedeme v eBance (vklad třetí osobou stojí 45 Kč) a nejlevnější ve Fio DZ, kde jsou veškeré vklady na účet (i třetí osobou) zdarma. Výběry na přepážce v bance jsou obecně velmi drahou záležitostí, cenou přesahují 30 Kč. Pouze Fio DZ nabízí svým klientům výběry nad 1000kč zdarma. Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročních nákladů za přepážkové operace: 1 - Fio, družstevní záložna (0 Kč) 2 – ČSOB (72 Kč) 3 - Česká spořitelna (122 Kč) 4 – eBanka (140 Kč) 5 – mBank (x)
5.3 Srovnání podle nákladů za bezhotovostní operace Tabulka 5: Srovnání podle nákladů na bezhotovostní operace ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
jednorázový příkaz
4 Kč
0 Kč
2,90 Kč
0 Kč
0 Kč
platba kartou
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
_ zřízení
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
_ změna
0 Kč
6 Kč
30 Kč
0 Kč
0 Kč
_ zrušení
0 Kč
6 Kč
30 Kč
0 Kč
0 Kč
_ provedení
7 Kč
0 Kč
2,90 Kč
0 Kč
0 Kč
_ v rámci banky
5 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
_ z jiné banky
7 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
432 Kč
0 Kč
104 Kč
0 Kč
0 Kč
5
1
4
1
1
trvalý příkaz:
příchozí platby:
roční náklad pořadí Pramen: internetové stránky bank
Všechny
porovnávané
banky
poskytují
služby
bezhotovostního
platebního
styku.
Samozřejmostí u všech bank je platba kartou u obchodníka zdarma. Taktéž veškeré příchozí
49
platby nejsou inkasovány s poplatkem. Výjimkou je Česká spořitelna, která za příchozí platbu účtuje 7 Kč, respektive 5 Kč, v případě, že se jedná o vnitrobankovní platbu. Jednorázová platba zadaná elektronicky je zpoplatněna pouze u eBanky (2,90 Kč) a České spořitelny (4 Kč, respektive 2 Kč jedná-li se o platbu v rámci České spořitelny). Všechny banky umožňují zřízení trvalého příkazu přes internet zdarma. V důsledku krátkého působení mBank na českém trhu však není u této banky v současné době možné podat pokyn k inkasu a SIPO. Dle informací dostupných na webových stránkách banky by měla být tato služba zpřístupněna od 2. čtvrtletí roku 2008. Změna a zrušení trvalého příkazu jsou výrazně zpoplatněny pouze v eBance (30 Kč) a mírně v ČSOB (6 Kč). Provedení trvalého příkazu je zpoplatněno opět v eBance (2,90 Kč) a také v České spořitelně (7 Kč). Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročních nákladů na bezhotovostní operace: 1 - Fio, družstevní záložna (0 Kč) 1 – mBank (0 Kč) 1 – ČSOB (0 Kč) 4 – eBanka (104 Kč) 5 – Česká spořitelna (432 Kč)
5.4 Srovnání podle nákladů na přímé bankovnictví Tabulka 6: Srovnání podle nákladů na přímé bankovnictví ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
zřízení
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
vedení
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
zrušení
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
roční náklad
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
1
1
1
1
1
pořadí pramen: internetové stránky bank
Pro všechny porovnávané banky je samozřejmostí poskytovat nějakou formu přímého bankovnictví. Nejrozšířenější formou přímého bankovnictví je internetbanking. Žádná z bank neúčtuje poplatek za jeho zřízení, vedení ani zrušení.
50
Princip zabezpečení internetbankingu se u jednotlivých bank liší. Základními principy jsou autorizace pomocí autorizačních sms a autorizace pomocí elektronického podpisového klíče. Obecně nelze říct, který z principů je bezpečnější, je to věc osobního názoru. Důležité je především individuální zabezpečení počítačů jednotlivých klientů a obrana osobních přístupových hesel a jejich nevydávání na základě podvodných emailů nebo jiných podnětů. Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročního nákladu na přímé bankovnictví: 1 - Fio, družstevní záložna (0 Kč) 1 – mBank (0 Kč) 1 – ČSOB (0 Kč) 1 – eBanka (0 Kč) 1 – Česká spořitelna (0 Kč)
5.5 Srovnání podle nákladů při využívání platebních karet Tabulka 7: Srovnání podle nákladů při využívání platebních karet
druh
ČS
ČSOB
eBanka
mBank
VISA
VISA
VISA
VISA
Electron
Classic
Electron
Classic
Fio Maestro
vydání
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
vedení
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
6 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
6 Kč
30 Kč
39,90 Kč
0 Kč
30 Kč
výběr z vlastního bankomatu výběr z cizího
25 Kč +
bankomatu
0,25%
platby u obchodníků
30 000 Kč
x 25 000 Kč
40 000 Kč
x
výběry z bankomatu
15 000 Kč
x 15 000 Kč
50 000 Kč
x
x
15 000 Kč 40 000 Kč
x
30 000 Kč
souhrnný limit (týdenní) roční náklad pořadí
316 Kč
120 Kč
278 Kč
76 Kč
336 Kč
4
2
3
1
5
pramen: internetové stránky bank
51
Každá porovnávaná banka poskytuje jednu platební kartu k účtu zdarma. Výjimkou je eBanka, která dává možnost výběru mezi Visa Electron a Maestro. eBanka je taktéž jedinou bankou, která vedení karty zpoplatňuje a to od druhé roku vedení ve výši 280 Kč. Výběr hotovostních peněž pomocí bankomatů je nejpreferovanějším způsobem výběru klientů. Všechny zmíněné banky disponují širokou vlastní nebo partnerskou distribuční sítí. Nejlépe je na tom z toho hlediska mBank, které sice na území České republiky vlastní bankomaty nemá, ale její klienti mohou využívat kterýkoli jiný bankomat na základě partnerských smluv. Výběr z cizího bankomatu je tedy výběrem z vlastního. Na druhém místě je Česká spořitelna s necelými 1100 vlastními bankomaty následovaná ČSOB a Fio, družstevní záložnou. Fio DZ stejně jako mBank nemá vlastní síť bankomatů, a proto na základě partnerské smlouvy vydává svým klientům karty ČSOB. Nejhůře v porovnání dostupnosti bankomatů vystupuje eBanka poskytující síť necelé stovky vlastních bankomatů. Snaha o nalákání mladých klientů se projevuje ve výhodnosti poplatků za výběry z vlastních bankomatů bank. ČSOB nabízí tyto výběry neomezeně zdarma, eBanka má dva výběry a mBank tři výběry měsíčně zdarma. V České spořitelně a Fio, družstevní záložně zaplatíme 6 Kč za každý výběr. Výběr z cizího bankomatu nejvýhodněji provedeme u mBank, kde se pravidlo tří výběrů zdarma neváže pouze na vlastní bankomaty jako v případě eBanky. Zbývající banky nabízí výběry z cizího bankomatu za cca 30 Kč. Srovnání limitů platebních karet je obtížnější jelikož banky uvádějí limity pro rozdílné časové období a navíc odděleně nebo souhrnně pro platby u obchodníků a výběry z bankomatů. Nejnižší týdenní limit nabízí ČSOB, ale jedná se o standardní základní limit, který je možné upravit podle představ klienta přímo v pobočce ČSOB nebo přes Call Centrum. Naopak nejvyšší limit nabízí mBank, která umožňuje denně vybrat z bankomatu až 50.000 Kč a zaplatit kartou u obchodníků až do výše 40.000 Kč. Všechny vydávané karty jsou mezinárodní. V porovnání je nejkvalitnější kartou Visa Classic, která je embosovaná a lze s ní provádět platby přes internet. Tuto kartu nabízí zdarma ČSOB a mBank. Česká spořitelna a eBanka nabízejí zdarma kartu Visa Electron, která má platby přes internet omezené. Fio DZ nabízí zdarma kartu Maestro Fio Chip, které platby přes internet neumožňuje.
52
Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročního nákladu na operace platební kartou: 1 – mBank (76 Kč) 2 – ČSOB (120 Kč) 3 – eBanka (278 Kč) 4 – Česká spořitelna (316 Kč) 5 – Fio, družstevní záložna (336 Kč)
5.6 Srovnání podle nákladů na kontokorentní úvěr Tabulka 8: Srovnání podle nákladů na kontokorentní úvěr ČS automaticky zřízení maximum úročení sankce při nesplacení nebo přečerpání roční náklad
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
ano
ano
ano
x
ne
0 Kč
0 Kč
200 Kč
x
4%
20 000 Kč 20 000 Kč 150 000 Kč
x
x 8,30%
15,90%
13,90%
13%
x
25%
15%
29%
x 23,40%
795 Kč
695 Kč
850 Kč
x 815 Kč
2
1
4
pořadí
5
3
Pramen: internetové stránky bank
Možnost automatického přistavení kontokorentního úvěru nabízí tři z pěti porovnávaných bank. mBank vzhledem ke své krátké historii na českém bankovním trhu kontokorentní úvěr nenabízí a to, jestli bude do nabídky služeb zařazen, závisí na zájmu ze strany klientů. Konkrétní datum tedy zveřejněno nebylo. Fio schvaluje kontokorent klientům s historií. Požadovanou výši rámce ovlivňuje výše průměrného měsíčního zůstatku na účtu a výše pravidelných příchozích plateb. V ČSOB a České spořitelně neplatíme nic za přistavení kontokorentního úvěru a můžeme čerpat částku až 20.000 Kč (v České spořitelně studenti prvního ročníku vysoké školy pouze do výše 15.000 Kč). Úrokové i sankční sazby jsou výhodnější v ČSOB. eBanka nabízí nejvyšší standardně dostupný rámec 150.000 Kč za srovnatelné sazby, ale s poplatkem 200 Kč za přistavení. V případě, že Fio, družstevní záložna schválí klientovi kontokorentní úvěr, je možné si vybrat ze dvou variant. V případě aktivního čerpání úvěru je výhodnější tzv. sazba 1. 53
To znamená, že za přistavení klient zaplatí poplatek 4% z požadované výše rámce (minimálně 100 Kč) a následná čerpaná částka je úročena pouze 8,3% p.a. Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle ročního nákladu na kontokorentní úvěr: 1 – ČSOB (695 Kč) 2 – Česká spořitelna (795 Kč) 3 – Fio, družstevní záložna (815 Kč) 4 – eBanka (850 Kč) 5 – mBank (x)
5.7 Srovnání podle bonusových služeb Tabulka 9: Srovnání podle bonusových služeb ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
pojištění ztráty/krádeže karty
+
+
-
-
+
cestovní pojištění
+
+
+
-
+
založení účtu online
-
-
+
+
-
příspěvek na ISIC
+
-
-
-
-
celkově
++
pramen: internetové stránky bank
Bonusové programy pro studenty poskytují banky pouze v rámci individuálních studentských kont. Výhodnost programu se projevuje při aktivních peněžních operacích, kdy klient získává body a tím pádem možnost slevy na vybrané zboží smluvních partnerů banky. Tyto výhody tedy poskytuje v rámci studentských kont pouze Česká spořitelna a ČSOB. Jediný benefit, který ale každý student pocítí bez ohledu na to, jestli platí platební kartou nebo vybírá z bankomatu, je příspěvek na studentskou kartu ISIC ve výši 200 Kč, který poskytuje jako jediná Česká spořitelna. Banky taky v rámci komplexnosti služeb nabízejí studentům možnost připojištění k platebním kartám. Studenti tedy mají tuto možnost ihned, protože o platební karty je vesměs zažádáno automaticky se zřízením běžného účtu. Standardně jsou nabízeny dva druhy připojištění – cestovní pojištění a pojištění ztráty/krádeže karty. Ceny se liší pouze minimálně. Základní cestovní pojištění je dostupné od 300 Kč ročně a pojištění ztráty/krádeže karty od 150 Kč ročně. 54
Jedině mBank připojištění ke kartám nenabízí. Na vině je zde opět krátká historie banky na českém trhu. Dle webových stránek banky je plánováno zavedení služby v průběhu roku 2008. Výhodu, kterou jistě každý student uvítá, je možnost založit si účet online. V současné době umožňují založit účet online pouze eBanka a mBank. Jedná se o důsledek strategie těchto bank, kdy se zaměřují na elektronickou formu bankovnictví. Protiváhou dané strategie je menší počet obchodních míst. Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle výhodnosti bonusových služeb: 1 – Česká spořitelna 2 – ČSOB 2 – Fio, družstevní záložna 2 – eBanka 2 – mBank
5.8 Srovnání podle dostupnosti informací o službách Tabulka 10: Srovnání podle dostupnosti informací o službách ČS
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
přehlednost webových stránek
+
+
-
+
+
přehlednost ceníků
-
-
-
+
+
--
++
++
celkově pramen: vlastní konstrukce
Záměrně jsem se vyhnul porovnávání kvality poskytovaných služeb na základě analýzy informací poskytnutých na infolince nebo při osobní návštěvě poboček bank. Jedná se totiž o subjektivní názor. V současnosti je samozřejmostí každé banky zaměstnávat na infolince školené zaměstnance. Rozdíl bych hledal spíše u elektronicky zasílaných dotazů na poskytované služby. Větší banky (Česká spořitelna, ČSOB) disponují rozsáhlejšími zákaznickými centry, jejichž přímou náplní práce je odpovídat na dotazy svých stávajících i potencionálních klientů. Reakce tedy může být rychlejší než v případě menších bank, kde na dotazy zpravidla odpovídají zaměstnanci poboček. Na druhou stranu zase vidím výhodu pobočkových pracovníků v jejich každodenním kontaktu s praxí, a proto mohou být jejich odpovědi více konkrétní a praktické.
55
Obecně se dá říct, že studenti vyhledávají informace pomocí internetu a na osobní návštěvu pobočky přichází řada až v případě, že došlo k rozhodnutí využít služby dané banky. Proto se domnívám, že odpovědi klientského pracovníka pobočky v zásadě neovlivní rozhodnutí studenta využít požadovanou službu. Při hledání informací je pro studenty nejdůležitější přehlednost webových stránek banky a ceníku služeb. V obou případech subjektivně shledávám jako nejpřehlednější webové stránky mBank. Velmi výstižný ceník služeb také nabízí Fio, družstevní záložna. V obou případech banky těží z jednotnosti poskytovaných služeb všem klientům. U větších bank při respektování pravidla „čím větší rozsah individuálních služeb tím větší množství informací“ je přes velkou snahu nalezení konkrétních informací obtížnější. Na základě zjištěných údajů realizuji následné pořadí bank podle dostupnosti informací o službách: 1 – mBank 1 – Fio, družstevní záložna 3 – Česká spořitelna 3 – ČSOB 5 – eBanka
5.9 Celkové srovnání vybraných bank Tabulka 11: Celkové srovnání vybraných bank ČS správa účtu
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
30 Kč
30 Kč
145 Kč
25 Kč
31 Kč
přepážkové operace
122 Kč
72 Kč
140 Kč
x
0 Kč
bezhotovostní operace
432 Kč
0 Kč
104 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
platební karta
316 Kč
120 Kč
278 Kč
76 Kč
336 Kč
kontokorentní úvěr
795 Kč
695 Kč
850 Kč
x
815 Kč
1 695 Kč
917 Kč
1 518 Kč
x
1182 Kč
--
++
++
4
x
2
přímé bankovnictví
roční náklad bonusové služby
++
dostupnost informací pořadí
3
1
Pramen: vlastní konstrukce
56
Na základě definovaných požadavků na běžný účet a realizací požadovaných služeb zjišťujeme roční náklad klienta na vedení účtu. Česká spořitelna, ČSOB, eBanka a Fio, družstevní záložna poskytují všechny požadované služby. mBank nemá ve své nabídce přepážkové operace a kontokorentní úvěr. Vzhledem k definování kritérií pro výběr banky musíme tedy mBank zhodnotit jako nevyhovující, jelikož není schopna poskytnout všechny služby, která klient požaduje. Příčinu lze hledat v krátké historii této banky na českém bankovním trhu a postupném zavádění služeb do své nabídky. V budoucnosti se dá očekávat, že tato zahraniční banka o sobě bude dávat velmi výrazně vědět. V kategoriích, kde byla schopna porovnání v ceně, byla vyhodnocena vždy jako nejlepší. Nejnižšího ročního nákladu na vedení účtu a poskytování služeb k němu požadovaných dosáhla ČSOB, konkrétně 917 Kč. ČSOB nabízí nejlevnější operace s platební kartou (120 Kč), zdarma bezhotovostní platební styk a nejlevnější kontokorentní úvěr (695 Kč). Na druhém místě je Fio, družstevní záložna, u které dosáhneme stejného cíle za 1182 Kč. Hotovostní i bezhotovostní operace poskytuje zcela zdarma, nabízí nejlevnější čerpání kontokorentního úvěru (415 Kč), ale naopak i nejvyšší poplatek za přistavení (400 Kč). S odstupem třetí v pořadí stojí eBanka s ročním nákladem 1518 Kč. Pozice je zejména důsledkem nejvyššího celkového poplatku za kontokorentní úvěr (850 Kč) a nejdražší správy účtu (145 Kč). Přesto ještě hůř vychází z porovnání ročního nákladu na vedení účtu a žádaných služeb Česká spořitelna s celkovou sumou 1695 Kč. Příčinu lze vidět v nejvyšším poplatku za hotovostní operace (432 Kč), v drahém kontokorentním úvěru (795 Kč) a vysokých nákladech při používání platební karty (316 Kč). Doporučení k výběru správné banky dále ovlivňuje kritérium bonusových služeb a osobní hodnocení dostupnosti informací o službách a cenách. Jelikož rozdíl mezi ročním nákladem České spořitelny a eBanky je 177 Kč, České spořitelna poskytuje větší množství bonusových služeb a dostupnost informací je hodnocena taktéž jako lepší, stavíme Českou spořitelnu na pozici před eBanku. Tento fakt je umocněn bonusem na ISIC v hodnotě 200 Kč poskytovaný Českou spořitelnou, který její celkové roční náklady snižuje a ročním poplatkem v eBance za vedení platební karty ve výši 280 Kč od druhého roku, který její souhrnné poplatky naopak zvyšuje. Rozdíl mezi ročním nákladem Fio, družstevní záložny a ČSOB je vyšší než zvolená hranice 200 Kč, a proto se přikláníme pro zachování stávajícího pořadí preference.
57
Graf 1: Srovnání bank dle ročního nákladu
1 800 Kč 1 600 Kč 1 400 Kč kontokorentní úvěr 1 200 Kč
platební karta přímé bankovnictví
1 000 Kč
bezhotovostní operace přepážkové operace
800 Kč
správa účtu 600 Kč 400 Kč 200 Kč 0 Kč ČS
ČSOB
eBanka
Fio
Pramen: vlastní konstrukce
Na základě celkového srovnání vybraných bank doporučuji následné pořadí výhodnosti vedení běžného účtu a využívání služeb: 1 – ČSOB 2 – Fio, družstevní záložna 3 – Česká spořitelna 4 – eBanka
58
ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce „Porovnání podmínek pro vedení a zřizování účtu“ bylo analyzovat podmínky vzniku a vývoje bankovních služeb, stanovit kriteriální podmínky pro výběr banky, provést úvahu nad kvalitou služeb ve vybraných bankách a srovnat jejich nabídku. Mít vedený vlastní bankovní účet je dnes již samozřejmostí a nutno podotknout, že i nezbytností. Běžný účet je základním bankovním nástrojem pro správu financí. Jeho primárním účelem je umožnit hospodařit s peněžní prostředky prostřednictvím některého z bankovních domů. Neměl by tedy jen sloužit k prostému skladování peněz, ale spíše přispět ke snadnější manipulaci. Běžný účet však v dnešní době vnímáme především jako odrazový můstek pro mnoho dalších služeb. Počínaje elektronickým bankovnictvím a konče třeba hypotečním úvěrem. Je velmi důležité si vybrat vhodnou banku a účet, protože jeho následná změna není úplně jednoduchá. Současnému stavu bankovního sektoru jsme se věnovali v úvodní kapitole. Přestože je pochopitelná obava mnohých potenciálních klientů o dostatečnou stabilitu jimi vybrané banky, tak lze konstatovat, že doba „rychlých“ příchodů a odchodů bankovních domů je už pravděpodobně za námi. Banky působící na území ČR jsou včleněny do velkých finančních skupin, případně mají v zádech silné zahraniční akcionáře. V zásadě zůstalo nezměněno tradiční rozdělení bankovních subjektů do pěti základních skupin. Skupina čtyř velkých bank nadále tvoří hlavní část tuzemského bankovního trhu. Na celkovém základním kapitálu sektoru převažuje zahraniční kapitál s přímým podílem 82,6%. V druhé kapitole jsme se zabývali vývojem bankovních služeb za období od vzniku České republiky do současnosti. Banky se transformovaly z minulosti specializovaných na univerzální banky a začaly nabízet inovované služby. Hlavní devizou se staly platební karty, rozvoj přímého bankovnictví a poskytování služeb pojištění (tzv. bankopojištění). V dnešní době si tedy k bankovním účtům klienti zřizují alespoň jednu z forem elektronického přístupu k účtu − prostřednictvím platební karty, telefonu nebo počítače. Tento trend je mimo jiné podporován rostoucím počtem bankomatů. Obecně můžeme dnešní bankovní služby rozdělit podle účelu využití produktů na úvěrové, vkladové produkty a bankovní služby platebního styku. Pro stanovení kriteriálních podmínek pro výběr banky jsme se ve třetí kapitole zaměřili na věkovou skupinu 18-25 let, konkrétně na vysokoškolské studenty. Důvodem pro 59
založení studentského konta bývá situace, kdy se student odstěhuje od rodičů a ve většině případů je nucen samostatně hradit pravidelné náklady s každodenním životem, dále také kvůli případnému bezhotovostnímu zasílání výplaty z brigád nebo inkasu stipendia. Studentské účty jsou zpravidla poskytovány za výhodnějších podmínek, protože studenti představují pro banku klientelu s dlouhodobou perspektivou. Studenti obvykle k běžnému účtu požadují zdarma platební kartu, internetbanking, možnost čerpání kontokorentního úvěru a případné různé další bonusové služby. Rozhodujícím kritériem pro volbu banky je pro studenta cena služeb. Dále jeho rozhodnutí ovlivňuje dostupnost bonusových služeb a informací na webových stránkách. Pro porovnání nabídky služeb jsme vybrali běžný účet u pěti finančních institucí. Dvě největší banky, Česká spořitelna a ČSOB, byly zařazeny díky svému dominantnímu podílu na trhu a nejširší paletě služeb. Dalšími ve výběru byly banky střední velikosti, eBanka a mBank, specializující se na správu účtu přes internet - moderní způsob obsluhy preferovaný zejména mladší generací. Posledním sledovaným ústavem byla Fio, družstevní záložna, kampelička s ambicí banky, jako důkaz rostoucího podílu nebankovních institucí na trhu schopných konkurovat bankovním subjektům na poli kvality i ceny. Na základě definovaných hotovostním i bezhotovostním operací, poplatků za správu účtu, nákladů na přímé bankovnictví či využívání kontokorentního úvěru jsme dospěli k závěru, že nejnižší roční náklad nám přinese studentské konto Plus od ČSOB hrající prim zejména při operacích s platební kartou. Při zohlednění doplňkových kritérií je druhý v pořadí výhodnosti standardní běžný účet u Fio, družstevní záložny. Tento pro někoho překvapivý výsledek vidíme v dlouhodobé bezpoplatkové strategii Fia. Třetí místo zaujímá Program+ České spořitelny, následovaný eKontem od eBanky. Poslední hodnocený účet, mKONTO v mBank, jsme museli vzhledem k definovaným kritériím zhodnotit jako nevyhovující, jelikož nenabízí všechny služby, které klient od banky požaduje. Na rozdíl od eBanky, která se vyznačuje podobnými strategickými rysy, je ale prioritou mBank nízkopoplatková cesta bankovních služeb, a proto bude v budoucnu za výše definovaných podmínek jistě aspirovat na umístění na nejvyšších příčkách. Podle zjištěných informací je vidět způsob, kterým se může boj o bankovní klienty do budoucna vyvíjet. Při znalosti bankovního prostředí lze na trhu najít finanční instituce, kde můžeme využít pouze služeb, které opravdu chceme a ještě za ně málo platit. Přesto podle našich výpočtů není potřeba na českém bankovním trhu širokodlouze hledat, protože nejlepší „argumenty“ pro získávání mladých klientů má ČSOB, banka patřící do skupiny velkých,
60
marketingově silných klasických bankovních institucí. Práce nám ale taky dala za pravdu, že zájem o drobné hráče na trhu není slepý, přestože Fio, družstevní záložna nemůže reklamou konkurovat marketingově silnějším bankách. Ne tomu tak je v případě nováčka mBank. Proto nezbývá než doufat, že nabídku svých služeb rozšíří a její úsilí vytrvá. Tato práce by měla podat pomocnou ruku studentům, kteří se rozhodují otevřít si bankovní účet a ztotožňují se s požadavky námi vyprofilovaného studenta.
61
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: [1]
PETRJÁNOŠOVÁ, B. Bankovní management. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita,
2004. 132 s. ISBN 80-210-3481-5 [2]
PÁNEK, D. Bankovní služby. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 70 s. ISBN
80-210-2691-X [3]
REVENDA, Z. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha: Management Press,
2005 . 627 s. ISBN 80-7261-132-1 [4]
KRAJÍČEK, J. Marketing v peněžnictví. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004.
140 s. ISBN 80-210-3659-1
Internetové zdroje: [5]
DAVIDOVÁ, P., KOMÁRKOVÁ, E. Český bankovní sektor vs. evropské banky,
Bankovnictví [online]. 2008, č. 2 [cit. 2.4.2008]. Dostupná na:
[6]
Základní informace o bankovním sektoru ČR. ČNB [online]. 2008 [cit. 12.2.2008].
Dostupné na: [7]
Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2006. ČNB [online]. 2008 [cit.
12.3.2008]. Dostupné na: [8]
Profil České spořitelny, a.s. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[9]
Program Student+ České spořitelny, a.s. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[10]
Profil Československé obchodní banky, a.s.[online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné
na: [11]
Studentské konto Plus Československé obchodní banky, a.s. [online]. 2008 [cit.
12.3.2008]. Dostupné na: 62
[12]
Profil eBanky, a.s. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[13]
Slučování eBanky, a.s. a Raiffeisenbank a.s. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné
na: [14]
eKonto eBanky, a.s. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[15]
Profil mBank. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[16]
mKONTO mBank. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[17]
Profil Fio, družstevní záložny. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[18]
Profil finanční skupiny Fio. [online]. 2008 [cit. 2.3.2008]. Dostupné na:
[19]
Peníze.cz: server o osobních financích. [online]. 2008 [cit. 5.3.2008]. Dostupné na:
63
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Srovnání bank dle ročního nákladu ..............................................................................58
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Současné trendy v bankovnictví .............................................................................14 Tabulka 2: Subsegment zaměstnání jako demografický faktor ................................................31 Tabulka 3: Srovnání podle nákladů na správu účtu ..................................................................48 Tabulka 4: Srovnání podle nákladů na přepážkové operace.....................................................48 Tabulka 5: Srovnání podle nákladů na bezhotovostní operace.................................................49 Tabulka 6: Srovnání podle nákladů na přímé bankovnictví .....................................................50 Tabulka 7: Srovnání podle nákladů při využívání platebních karet .........................................51 Tabulka 8: Srovnání podle nákladů na kontokorentní úvěr ......................................................53 Tabulka 9: Srovnání podle bonusových služeb ........................................................................54 Tabulka 10: Srovnání podle dostupnosti informací o službách ................................................55 Tabulka 11: Celkové srovnání vybraných bank .......................................................................56
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Vzor dotazníku ..........................................................................................................65 Příloha 2 Shromážděné údaje z ceníků bank ............................................................................66
64
PŘÍLOHY Příloha 1 Vzor dotazníku Pro hodnocení poskytovaných služeb v jednotlivých bankovních institucích vyprofilujeme klienta, který požaduje následující služby: •
Platební karta zdarma
•
Internetbanking
•
Kontokorentní úvěr s ročním rámcem 10.000 Kč
•
Měsíční elektronický výpis
•
Roční poštovní výpis
Námi zvolený klient provádí následující bankovní operace: •
Tři příchozí platby měsíčně
•
Tři výběry z vlastního bankomatu měsíčně
•
Jeden výběr z cizího bankomatu čtvrtletně
•
Jeden výběr a vklad v hotovosti v hodnotě nad 1000 Kč na přepážce v bance půlročně
•
Jeden elektronický trvalý příkaz s měsíční periodou
•
Dva elektronické jednorázové příkazy měsíčně
•
Aktivní využívání kontokorentního úvěru s průměrnou roční debetní částkou 5.000 Kč
Dále sledujeme zda klient může získat k běžnému účtu cestovní pojištění, pojištění ztráty/krádeže karty, finanční příspěvek a zda může založit účet online.
65
Příloha 2 Shromážděné údaje z ceníků bank
ČS SPRÁVA zřízení účtu vedení účtu zrušení účtu počáteční vklad poštovní výpis elektronický výpis roční náklad pořadí
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
0 Kč 0 Kč 0 Kč 100 Kč 7,50 Kč 0 Kč 30 Kč 2
0 Kč 0 Kč 0 Kč 200 Kč 30 Kč 0 Kč 30 Kč 2
0 Kč 19 Kč 0 Kč 500 Kč 9,70 Kč 9,70 Kč 145 Kč 5
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 25 Kč 0 Kč 25 Kč 1
1 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč 30 Kč 0 Kč 31 Kč 4
PŘEPÁŽKOVÉ OPERACE vklad na přepážce 8 Kč výběr na přepážce 53 Kč roční náklad 122 Kč pořadí 3
6 Kč 30 Kč 72 Kč 2
10 Kč 60 Kč 140 Kč 4
x x x 5
0 Kč 0 Kč 0 Kč 1
0 Kč 0 Kč
2,90 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč
0 Kč 6 Kč 6 Kč 0 Kč
0 Kč 30 Kč 30 Kč 2,90 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 104 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč
1
4
1
1
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
0 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč
1
1
1
1
1
BEZHOTOVOSTNÍ OPERACE jednorázový příkaz 4 Kč platba kartou 0 Kč trvalý příkaz: _ zřízení 0 Kč _ změna 0 Kč _ zrušení 0 Kč _ provedení 7 Kč příchozí platby: _ v rámci banky 5 Kč _ z jiné banky 7 Kč roční náklad 432 Kč 5 pořadí INTERNETBANKING zřízení vedení zrušení roční náklad pořadí
66
PLATEBNÍ KARTY druh vydání vedení výběr z vlastního bankomatu výběr z cizího bankomatu platby u obchodníků výběry z bankomatu souhrnný limit (týdenní) roční náklad pořadí
VISA Electron 0 Kč 0 Kč
VISA Classic 0 Kč 0 Kč
VISA Electron 0 Kč 0 Kč
VISA Classic 0 Kč 0 Kč
6 Kč
0 Kč
0 Kč
0 Kč
6 Kč
30 Kč
39,90 Kč
0 Kč
30 Kč
x
25 000 Kč
x
15 000 Kč
25 Kč + 0,25% 30 000 Kč 15 000 Kč x 316 Kč 4
40 000 Kč
0 Kč 0 Kč
x x
x 30 000 Kč
278 Kč 3
76 Kč 1
336 Kč 5
ano 0 Kč 20 000 Kč 13,90%
ano 200 Kč 150 000 Kč 13%
x x
ne 4%
x
x
x
8,30%
15%
29%
x
23,40%
695 Kč
850 Kč
x
815 Kč
2
4
5
1
+
+
-
-
+
+ + ++
+ -
+ + -
+ -
+ -
+
-
+
+
-
--
+ ++
+ ++
KONTOKORETNÍ ÚVĚR automaticky ano zřízení 0 Kč 20 000 maximum Kč úročení 15,90% sankce při nesplacení nebo 25% přečerpání roční náklad 795 Kč 3 pořadí BONUSOVÉ SLUŽBY pojištění ztráty/krádeže karty cestovní pojištění založení účtu online finanční bonusy celkově
15 000 Kč 120 Kč 2
40 000 Kč 50 000 Kč
Maestro
DOSTUPNOST INFORMACÍ přehlednost + webových stránek přehlednost ceníků celkově
67
ČS správa účtu přepážkové operace bezhotovostní operace přímé bankovnictví platební karta kontokorentní úvěr roční náklad bonusové služby dostupnost informací pořadí
ČSOB
eBanka
mBank
Fio
30 Kč 122 Kč
30 Kč 72 Kč
145 Kč 140 Kč
25 Kč x
31 Kč 0 Kč
432 Kč 0 Kč 316 Kč 795 Kč 1 695 Kč ++
0 Kč 0 Kč 120 Kč 695 Kč 917 Kč
104 Kč 0 Kč 278 Kč 850 Kč 1 518 Kč
0 Kč 0 Kč 76 Kč x x
0 Kč 0 Kč 336 Kč 815 Kč 1 182 Kč
2
-4
++ x
++ 1
3
68
