UNIVERZITA KARLOVA FILOZOFICKÁ FAKULTA OBOR ANDRAGOGIKA A PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ
Porovnání hodnocení uchazeče o zaměstnání studenty andragogiky a psychologie s ohledem na věk uchazeče SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU APLIKOVANÁ SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Vypracovali: Miroslava Papajiková, Lenka Pařízková, Michaela Schwanková, Petr Vejsada LS 2012/2013 NMgr1
1
Obsah
Úvod 1 Metodologie 1.1 Cílová skupina 1.2 Validizace dotazníků 1.2.1 Ověření konstruktivní validity dotazníku 1.3 Složky dotazníku 1.3.1 Přizpůsobení proměnných 1.3.2 Orientační faktorová analýza 1.4 Oprávněnost užití parametrických testů
2 Vyhodnocení 2.1 Co rozhoduje o pozvání fiktivního uchazeče k pohovoru? 2.2 Které položky ovlivňuje prezentovaný věk uchazeče? 2.3 Srovnání obou skupin studentů 3 Závěr 4 Soupis bibliografických citací 5 Přílohy
2
Úvod Stárnutí populace je procesem, který bývá spojován s úspěchem moderní společnosti. Osoby starší padesáti let tvoří významnou skupinu nejen v populaci České republiky, nýbrž na celém světě. Z výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 2011, vyplývá, že senioři (věk 65 a více let) tvoří 16 % populace ČR. Budeme-li chtít do této skupiny zahrnout již osoby starší 50 let, je tento poměr ještě vyšší a zaujímá celých 36 % (Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2011). Skutečnost, že senioři jsou nezanedbatelnou skupinou obyvatelstva ČR, jsme však neobjevili až my v rámci naší seminární práce. Jedná se totiž o problematiku, o kterou se zajímají jak neziskové nestátní organizace, různá občanská sdružení, tak i stát již delší dobu. V této souvislosti jsou zjišťovány, zkoumány, posuzovány, nabízeny různé návrhy, jak generaci starších lidí zapojit do občanského života, jak vyřešit jejich sociální situaci, zda je možné je zaměstnat, jak a kde, jak využít jejich znalostí, schopností a zkušeností. My jsme se v naší seminární práci zaměřili na oblast zaměstnávání těchto lidí. V současnosti (zejména vlivem celosvětové ekonomické krize) mají někteří zaměstnavatelé tendenci zaměstnávat „univerzálního pracovníka“. Tedy takového člověka, který bude mít odpovídající kvalifikaci, schopnosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti, bude dostatečně flexibilní, bude reagovat na aktuální situaci vývoje v daném oboru, ve kterém pracuje. Pokud možno nebude mít rodinu, aby prakticky mohl být plně k dispozici zaměstnavateli. Ovšem některá z těchto kritérií starší lidé ani splňovat nemohou. Může to být zapříčiněno jejich znalostmi, schopnostmi (např. pracovat s moderní informační a komunikační technologií), jejich zdravotním stavem apod. Na druhé straně mohou však starší lidé znamenat pro zaměstnavatele významný zdroj zkušeností a cenných rad, zaměstnanecká loajalita, menší fluktuace a psychická vyzrálost. Sociologický výzkum 50+ Aktivně, který realizoval Respekt institut, o.p.s., poukazuje na fenomén ageismu, tedy diskriminace podle věku. I když dle výzkumu provedeného v roce 2010 personalisté přímou diskriminaci osob starších 50 let na trhu práce nepotvrzují, poukazují však na přetrvávající skrytou diskriminaci. Ta se objevuje zejména ve formulaci samotné nabídky práce, která je více méně předurčena určité věkové skupině (př. jazykové znalosti, znalosti IT, zdravotní kondice apod.). Uchazeči starší 50 let jsou tak často nuceni akceptovat horší práci a nižší finanční ohodnocení (Bočková et al., 2011). V naší seminární práci jsme se tímto výzkumem nechali inspirovat a pokusili jsme se simulovat situaci, kdy se o zaměstnání uchází osoba určitého věku. Záměrně se u každého respondenta mění právě věk uchazeče. Chceme tak zjistit, zda věk uchazeče je právě tou charakteristikou, která uchazeče diskvalifikuje při výběru na konkrétní pozici. Současně jsme náš výzkum zacílili na skupinu osob, které mají nebo budou mít práci s lidmi takříkajíc v popisu práce, tedy na studenty oboru psychologie a studenty oboru andragogika a personální řízení v České republice. Z našeho pohledu se jedná o skupinu respondentů, kteří by měli být schopni uvědomit si nejen negativa, ovšem hlavně pozitiva, která zaměstnávání osob starších 50 let mohou pro zaměstnavatele představovat. Cílem této seminární práce je zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v posuzování uchazečů o práci ve věku nad 50 let mezi studenty andragogických oborů a studenty oboru psychologie. Hlavní zkoumanou závisle proměnnou je respondentovo rozhodnutí, zda pozvat či nepozvat fiktivního uchazeče o práci k pohovoru. Dílčím cílem pak je zjistit, jakým způsobem studenti obou oborů vnímají a hodnotí starší uchazeče o práci a v jakých charakteristikách se případně projevují největší rozdíly. 3
1 Metodologie Výzkumnou metodou jsme zvolili metodu sémantického diferenciálu. Mezi hlavní výhody této metody se řadí následující: 1. je vhodná a často používaná k měření postojů, 2. uvádí se u ní dobrá validita a vysoká test-retest reliabilita - 0.87-0.91 (Janoušek, 1988), 3. jakožto metoda původně vyvinutá pro měření konotativního významu pojmů (Osgood, 1957) se dobře hodí pro zjišťování nevědomých nuancí v postojích a nevědomých asociací, 4. poskytuje velké množství dat při relativně malé zátěži respondenta. Posuzovaným pojmem je kandidát, uchazeč o práci. Pojem je v této práci definován (vyjádřen) motivačním dopisem uchazeče. Během konstrukce dotazníku jsou dvojice adjektiv volené tak, aby vystihovaly vlastnosti, vztahující se k zaměstnatelnosti. Nepoužíváme primárně Osgoodovy kategorie (hodnocení, síla, aktivita), i když většinu našich adjektiv lze do těchto kategorií zařadit. Nejvíce položek je zařazeno v kategorii hodnocení. Hodnocení je též podle Ferjenčíka (2010) přisuzován u sémantického diferenciálu největší význam a nejčastěji se s ním pracuje. Minimalizace vlivu nežádoucích proměnných jsme docílili následujícími způsoby: 1. eliminace – respondent dostává o uchazeči relativně málo informací. Každá informace může mít podstatný vliv na respondentovy odpovědi. Bylo třeba nalézt kompromis mezi množstvím intervenujících informací a celistvostí podnětu. Rozhodli jsme se pro takový kompromis, kdy respondentovi prezentujeme motivační dopis bez životopisu; 2. zkonstantnění – všem respondentům prezentujeme tentýž průvodní dopis. Liší se jen věkem uchazeče; 3. distraktor – informace, že uchazeč je nekuřák. V průvodním dopise se tak vyskytují dvě informace, na které by se personalista neměl ptát. 1.1 Cílová skupina Cílovou skupinou jsou zvoleni studenti bakalářských a magisterských studijních programů v oborech psychologie a andragogika a personální řízení v ČR. Způsob výběru respondentů byl realizován následovně: respondenti byli vyzváni k participaci oslovením pomocí hromadných e-mailů a výzev v příslušných studentských skupinách na sociální síti Facebook s prosbou, aby tuto naši výzvu šířili dál. Jednalo se tedy o metodu snow-ball samplingu. Osloveni byli členové privátní skupiny "Studenti psychologie" a skupiny "Účastníci výzkumu" na sociální síti Facebook. Studenti Andragogiky byli osloveni v privátní facebookové skupině „Andragogika“. Celkem se experimentu zúčastnilo 117 probandů, přičemž úplných dotazníků jsme získali 77, tedy 66 %. Někteří probandi vyplnili pouze demografické údaje a dále v účasti experimentu nepokračovali. U osmi probandů chybí malé množství položek. Tyto případy jsme do výzkumu zařadili v rozsahu, v jakém to bylo možné. Počet alespoň částečně využitelných dotazníků je tedy celkem 85. Celý soubor tedy tvořilo celkem 85 jedinců (z toho 71 žen, 14 mužů), výzkumu se zúčastnilo 35 studentů andragogiky (z toho 29 žen, 6 4
mužů), 31 studentů psychologie (z toho 26 žen, 5 mužů) a 21 z kategorie „ostatní“ (z toho 18 žen, 3 muži). Kategorii “ostatní” tvoří respondenti, kteří nestudují ani andragogiku ani psychologii, nebo ti, co studují současně andragogiku i psychologii (tab.1). Dva probandi, kteří uvedli, že studují současně andragogiku i psychologii, byli ve výše uvedeném popisu zahrnuti jak mezi studenty psychologie, tak mezi studenty andragogiky. Pro účely zkoumání vlastností testu je využíváme (N=85), pro účely srovnání studentů andragogiky se studenty psychologie je však vyřazujeme. Ke srovnání nám tedy zbývá 33 studentů andragogiky a 29 studentů psychologie. Z hlediska věku a pohlaví jsou jinak obě skupiny (studentů andragogiky a studentů psychologie) srovnatelné. Histogram věku probandů je uveden v Příloze C.
min
1st quartil
medián
mean
3rd quartil
max
standard deviation
Věk celkově
20.00
22.00
23.00
25.29
27.00
50.00
5.67
Věk celkově ženy
20.00
21.50
23.00
24.35
26.00
46.00
4.56
Věk celkově muži
22.00
23.25
29.00
30.7
34.25
50.00
8.17
Věk andra
20.00
21.00
22.00
24.23
24.00
39.00
5.1
Věk andra ženy
20.00
21.00
22.00
23.17
24.00
36.00
3.63
Věk andra muži
22.00
22.50
28.00
29.33
35.75
39.00
7.69
Věk psycho
20.00
21.00
23.00
23.84
24.50
35.00
3.85
Věk psycho ženy
20.00
21.00
22.5
23.00
24.00
33.00
3.5
Věk psycho muži
22.00
26.00
27.00
28.20
31.00
35.00
4.97
Věk ostatní
22.00
24.00
27.00
28.86
30.00
50.00
7.28
Věk ostatní ženy
22.00
24.25
26.50
27.89
29.75
46.00
5.73
Věk ostatní muži
23.00
27.00
31.00
34.67
40.50
50.00
13.87
tab. 1 1.2 Validizace dotazníků Pro validizaci dotazníku bylo třeba ověřit, zda prezentovaný věk uchazeče skutečně ovlivňuje odpovědi respondentů. Za tímto účelem byl respondentům prezentován text dvou verzí průvodního dopisu, které se liší pouze věkem uchazeče. Respondentům byl prezentován dopis uchazeče ve věku 27 nebo 52 let. To bylo zajištěno programově pseudonáhodným generátorem, který volí věk 27 nebo 52 let s pravděpodobností 0,5. Počet administrovaných dotazníků by tak měl být v obou verzích přibližně stejný. Další validizací je první položka sémantického diferenciálu – dvojice pojmů mladý/starý. Validizace spočívá ve zkoumání korelace této položky s prezentovaným věkem uchazeče. 5
Další funkcí této položky je působit na respondenta tak, aby si lépe uvědomil prezentovaný věk uchazeče ještě předtím, než začne odpovídat na ostatní položky. 1.2.1 Ověření konstruktivní validity dotazníku Nezávisle proměnnou v našem experimentu je věk fiktivního uchazeče o práci. Prezentovali jsme buď věk 27 let (ve 41 případech) a věk 52 let (ve 44 případech). K ověření toho, zda si probandi věku všimnou, jsme použili hned první položku sémantického diferenciálu - antonyma "mladý/starý". Předpokládali jsme, že u 27 letého uchazeče se probandi budou přiklánět na stranu "mladý" a u 52 letého na stranu "starý". To se ve všech případech nepotvrdilo. Uchazeč ve věku 27 let byl ve čtyřech případech vnímán jako starý. Ve třech případech byl uchazeč ve věku 52 vnímán jako mladý. Pro ověření, zda prezentovaný věk uchazeče má skutečně významný vliv na odpověď u této položky jsme použili chí-kvadrát test nezávislosti. Proměnná "vekuchazece" obsahuje věk fiktivního uchazeče, proměnná "starymlady" je dvouúrovňový faktor podle toho, zda se proband přiklonil na stranu "mladý" či na stranu "starý": Pearson's Chi-squared test data: vekuchazece and starymlady X-squared = 56.3958, df = 2, p-value < 0.001 Dosažená hladina významnosti vylučuje, že by obě proměnné byly na sobě nezávislé a můžeme konstatovat, že probandi odpovídají na tuto položku rozdílně a v závislosti na prezentovaném věku fiktivního uchazeče. 1.3 Položky dotazníku Dotazník byl administrován online pomocí software Limesurvey (Schmitz, 2012). Nejprve jsme zjišťovali základní demografické údaje (pohlaví, věk, obor studia a ročník studia). Na další stránce se poté zobrazil fiktivní motivační dopis uchazeče o práci. Respondenti poté byli vyzváni, aby přesunutím posuvníků vyjádřili, jaké vlastnosti uchazeči přisuzují a míru tohoto přisouzení. Ve webovém dotazníku byly použity posuvníky místo n-bodových škál, neboť posuvníky maskují škálu s 201 body (-100 - 1, 1 - 100 a 0). Představují tak prakticky souvislou proměnnou a eliminují tíhu rozhodování mezi jednotlivými hodnotami např. pěti stupňové škály. Předpokládáme, že se respondenti budou více řídit svými pocity a nevědomými asociacemi. Skupiny dvojic pojmů užité v dotazníku jsou následující: Mladý – Starý (položka určená k validizaci a působení na respondenta) Pomalý – Rychlý Líný – Pilný Pasivní – Aktivní Kreativní – Konzervativní Flexibilní – Rigidní Družný – Samotářský (dimenze aktivity, dynamiky)
6
Slabý – Silný Úzkostný – Sebevědomý Dominantní – Submisivní Ambiciózní – Neprůbojný Nemocný – Zdravý Drzý – Zdvořilý (dimenze síly, energetický náboj) Oddaný – Zrádný Sympatický – Nesympatický Hodnotný – Bezcenný Hloupý – Chytrý Amatérský – Profesionální Odpudivý – Přitažlivý Zbytečný – Užitečný Efektivní – Neefektivní Svědomitý – Lajdácký (dimenze hodnocení) Stabilní – Labilní Všestranný – Specializovaný (nezařazené položky) Ke všem položkám nelze přiřadit pozitivní či negativní charakter (například všestranný – specializovaný), protože pro některého respondenta je vhodný uchazeč specializovaný, pro jiného všestranný. Pokud má dvojice pojmů negativní a pozitivní charakter, dbáme na to, aby na pravé i levé straně dotazníku byl přibližně stejný počet slov s negativním a pozitivním charakterem. Na závěr dotazníku je zařazena dichotomická položka na pozvání/nepozvání k pohovoru a volitelně pak zdůvodnění respondentova rozhodnutí. 1.3.1 Přizpůsobení proměnných Při konstrukci dotazníku jsme brali v úvahu Osgoodův výzkum, ve kterém identifikoval 3 faktory - dimenze: 1. dimenze aktivity a dynamiky, 2. dimenze síly, energetický náboj, 3. dimenze hodnocení. Položky, zahrnující tyto dimenze, jsme vzájemně promíchali a dbali jsme na to, aby v dotazníku položka sytila dimenzi na levé i na pravé straně. Přibližně v polovině případů tak dimenzi sytí levá strana a v druhé polovině případů pravá strana dotazníku. Tím jsme eliminovali případnou tendenci probanda přiklánět se k levé nebo k pravé straně. Přiklonění se k levé straně může dosahovat hodnot -1 až -100, přiklonění se k pravé straně pak hodnot +1 až +100. Pro snazší práci s výsledky a lepšímu porozumění výsledkům jsme položky „překódovali“ zpět tak, aby příslušnou dimenzi sytily vždy kladné hodnoty. Vznikly nám tak tyto proměnné (názvy proměnných ponecháváme bez diakritiky):
7
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Dimenze aktivity A_konzervativni_kreativni A_liny_pilny A_pasivni_aktivni A_pomaly_rychly A_rigidni_flexibilni A_samotarsky_druzny
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Dimenze energie E_nemocny_zdravy E_neprubojny_ambiciozni E_slaby_silny E_submisivni_dominantni E_uzkostny_sebevedomy E_zdvorily_drzy
1. Dimenze hodnocení 2. H_amatersky_profesionalni 3. H_bezcenny_hodnotny 4. H_hloupy_chytry 5. H_lajdacky_svedomity 6. H_neefektivni_efektivni 7. H_nesympaticky_sympaticky 8. H_odpudivy_pritazlivy 9. H_zbytecny_uzitecny 10. H_zradny_oddany 1. 2. 3. 4.
Ostatní O_stabilni_labilni O_vsestranny_specializovany stary_mlady
Zařazení některých položek je přitom diskutabilní. Například položka "rigidní/flexibilní" má v sobě jak dimenzi aktivity, tak dimenzi energie. Položka "samotářský/družný" naplňuje spíše dimenzi vnímané aktivity. I samotářský člověk může být velmi aktivní, avšak tato aktivita pravděpodobně nebude jeho okolím tolik vnímaná. Z výše uvedených položek vytváříme tři dimenzionální proměnné AKTIVITA, ENERGIE a HODNOCENI. Tyto proměnné jsou prostým součtem hrubých skórů jednotlivých položek v příslušných dimenzích.
Ověření dimenzionálních proměnných (aktivita, energie, hodnocení) korelací s položkami: 8
AKTIVITA A_konzervativni_kreativni
0.57
A_liny_pilny
0.59
A_pasivni_aktivni
0.75
A_pomaly_rychly
0.75
A_rigidni_flexibilni
0.64
A_samotarsky_druzny
0.68
Aktivita: alfa=0.74, beta=0.63 (Revelle, 2013) Tabulka 1: Korelace položek s dimenzí Aktivita
ENERGIE E_nemocny_zdravy
0.40
E_neprubojny_ambiciozni
0.89
E_slaby_silny
0.70
E_submisivni_dominantni
0.78
E_uzkostny_sebevedomy
0.82
E_zdvorily_drzy
0.53
Energie: alfa=0.78, beta=0.34 (Revelle, 2013) Tabulka 2: Korelace položek s dimenzí Energie
HODNOCENÍ H_amatersky_profesionalni
0.85
H_bezcenny_hodnotny
0.84
H_hloupy_chytry
0.83
H_lajdacky_svedomity
0.72
H_neefektivni_efektivni
0.81
H_nesympaticky_sympaticky
0.76
H_odpudivy_pritazlivy
0.57
H_zbytecny_uzitecny
0.82
H_zradny_oddany
0.63
Hodnocení: alfa=0.91, beta=0.72 (Revelle, 2013) Tabulka 3: Korelace položek s dimenzí Hodnocení 9
Položky ve všech případech kladně korelují s dimenzemi, a to poměrně vysoko. Přesto na tomto místě považujeme za nutné upozornit na to, že se nejedná o škály, ale skutečně pouze o teoretické dimenze, jak je identifikoval Osgood ve svém sémantickém diferenciálu, který ovšem nebyl zaměřen na posuzování v souvislosti se zaměstnatelností. Škálami jsou zde položky samé a následné faktorové proměnné F1 až F5. S hrubým skóre dimenzionálních proměnných však kladně koreluje naprostá většina položek dotazníku. Korelace obvykle není tak silná jako u těch položek, které k dimenzionálním proměnným teoreticky náleží. Proto je namístě zvážit, zda korelace není způsobena spíše obecnou tendencí jednotlivých probandů přiklánět se více či méně ke kladné polaritě, což by korelaci rovněž vysvětlovalo. K funkčnosti teoretického Osgoodova modelu v našem dotazníku je tedy třeba přistupovat s opatrností.
10
1.3.2 Orientační faktorová analýza Provedli jsme orientační faktorovou analýzu všech položek s rotací varimax. Jako pravděpodobně postačující se ukázalo 5 faktorů. Test of the hypothesis that 5 factors are sufficient. The chi square statistic is 163.99 on 148 degrees of freedom. The p-value is 0.175 Scale
F1
F2
A_konzervativni_kreativni
0.326
0.465
A_liny_pilny
0.434
F3
F4
F5
0.440 0.596
0.230
A_pasivni_aktivni
0.501
0.576
0.140
0.275
A_pomaly_rychly
0.383
0.522
0.247
0.128
A_rigidni_flexibilni
0.167
0.172
0.333
0.520
A_samotarsky_druzny
0.206
0.225
0.480
0.267
0.155
-0.189
E_nemocny_zdravy
0.124
0.102
0.530
E_neprubojny_ambiciozni
0.207
0.898
0.225
E_slaby_silny
0.478
0.448
0.279
E_submisivni_dominantni
0.336
0.640
0.144
0.650
0.595
0.110
E_uzkostny_sebevedomy
-0.130 0.149
E_zdvorily_drzy
-0.370
0.640
-0.109
-0.357
H_amatersky_profesionalni
0.802
0.209
0.111
0.253
H_bezcenny_hodnotny
0.621
0.589
0.231
H_hloupy_chytry
0.670
0.257
0.294
H_lajdacky_svedomity
0.815
H_neefektivni_efektivni
0.576
0.122
0.352
0.442
H_nesympaticky_sympaticky
0.373
-0.248
0.323
0.788
H_odpudivy_pritazlivy
0.290
0.267
0.716
H_zbytecny_uzitecny
0.606
0.608
0.180
H_zradny_oddany
0.491
O_stabilni_labilni
-0.603
O_vsestranny_specializovany
0.126
0.330
0.110
0.111
-0.179
0.129
0.167
-0.499 0.406
0.152
-0.643
Tabulka 4: Faktorová analýza všech položek 11
1. Faktor 1 je reprezentován adjektivy Svědomitý (H), Profesionální (H), Chytrý (H), Hodnotný (H), Užitečný (H) a Stabilní (O) 2. Faktor 2 adjektivy Ambiciózní (E), Sebevědomý (E), Dominantní (E), Drzý (E) a Aktivní (A) 3. Faktor 3 adjektivy Užitečný (H), Pilný (A), Sebevědomý (E), Hodnotný (H), Aktivní (A), Zdravý (E) a Rychlý (A) 4. Faktor 4 adjektivy Sympatický (H), Přitažlivý (H), Družný (A), Efektivní (H) a Kreativní (A) 5. Faktor 5 pak adjektivy Všestranný (O), Flexibilní (A), Zrádný (H) a Labilní (O) F1 = 5H, 1O F2 = 4E, 1A F3 = 3A, 2H, 2E F4 = 3H, 2A F5 = 2O, 1A, 1H Faktor 1 je sycen zejména položkami z dimenze hodnocení. Dal by se vyjádřit jako faktor popisující osobu vyzrálou, spolehlivou, rozvážnou, socializovanou, o kterou se lze opřít. Ve faktoru 2 převažuje silné sycení položkami z dimenze energie. Popisuje osobu, která si věří, dokáže se prosadit, zaujímá vedoucí postavení. Při velmi vysokých hodnotách skóru by se mohlo jednat i o osobu s disociálními rysy. Faktor 3 je trochu difuzní. Mísí se v něm dimenze hodnocení, aktivity i energie srovnatelným dílem. Mohl by snad popisovat osobu orientovanou na sport, osobu soutěživou a přitom společenskou. Je obtížné tento faktor výstižně popsat. Čtvrtý faktor vystihuje osobu orientovanou na interpersonální vztahy či její atraktivitu pro vztahy. Pátý faktor, zdá se, se skládá z lability, nejistoty, nevyhraněnosti a možná až nevypočitatelnosti. Vzhledem k rozsahu a účelu práce vypouštíme konfirmační faktorovou analýzu a dále pracujeme s faktorovými proměnnými F1 až F5. Konstrukce těchto proměnných je tvořena položkami, které sytí příslušný faktor silou 0.2 a větší, přičemž položkám je přiřazena váha odpovídající síle sycení. 1.4 Oprávněnost užití parametrických testů Pro rozhodnutí o oprávněnosti užití parametrických metod jsme zkoumali shodu rozdělení položek s normálním rozdělením pomocí Shapiro-Wilk testu: Scale
W
p
A_liny_pilny
0.981
0.259
A_pasivni_aktivni
0.955
0.005
A_pomaly_rychly
0.981
0.241
A_rigidni_flexibilni
0.985
0.421
A_samotarsky_druzny
0.971
0.055
12
AKTIVITA
0.990
0.808
E_nemocny_zdravy
0.981
0.234
E_neprubojny_ambiciozni
0.921
<0.001
E_slaby_silny
0.985
0.462
E_submisivni_dominantni
0.950
0.002
E_uzkostny_sebevedomy
0.926
<0.001
E_zdvorily_drzy
0.990
0.741
ENERGIE
0.963
0.016
H_amatersky_profesionalni
0.979
0.193
H_bezcenny_hodnotny
0.934
<0.001
H_hloupy_chytry
0.962
0.013
H_lajdacky_svedomity
0.978
0.164
H_neefektivni_efektivni
0.981
0.259
H_nesympaticky_sympaticky
0.982
0.272
H_odpudivy_pritazlivy
0.957
0.008
H_zbytecny_uzitecny
0.951
0.003
H_zradny_oddany
0.976
0.119
HODNOCENI
0.987
0.620
O_stabilni_labilni
0.980
0.208
O_vsestranny_specializovany
0.981
0.260
stary_mlady
0.938
0.001
F1
0.987
0.611
F2
0.973
0.084
F3
0.967
0.040
F4
0.977
0.156
F5
0.943
0.001
Tabulka 5: Shapiro-Wilk normality test Korelace s normálním rozdělením je velmi vysoká a nikdy neklesá pod 0.9. Přesto Shapiro test u řady položek ukazuje, že jejich rozdělení nemusí být normální a výsledky ANOVA bude vhodné ověřit pořadovým testem (Wilcoxonovým).
13
2 Vyhodnocení 2.1 Co rozhoduje o pozvání fiktivního uchazeče k pohovoru? Samozřejmě nás zajímalo, co má největší vliv na pozvání či nepozvání uchazeče k pohovoru. Následující tabulka ukazuje řadu souvislostí mezi pozváním či nepozváním k pohovoru. Samotný věk uchazeče ani to, zda je uchazeč vnímán jako mladý či starý, s pozváním k pohovoru nesouvisí. Scale
W
p
polarita
A_konzervativni_kreativni
340.5
0.221
A_liny_pilny
135.0
<0.001
A_pasivni_aktivni
351.5
0.278
A_pomaly_rychly
306.5
0.110
A_rigidni_flexibilni
433.0
0.955
A_samotarsky_druzny
479.0
0.268
AKTIVITA
283.5
0.147
E_nemocny_zdravy
267.0
0.035
E_neprubojny_ambiciozni
459.5
0.791
E_slaby_silny
324.5
0.171
E_submisivni_dominantni
406.0
0.691
E_uzkostny_sebevedomy
448.5
0.900
E_zdvorily_drzy
671.5
0.003
ENERGIE
430.5
0.990
H_amatersky_profesionalni
79.0
<0.001
profesionál ní
H_bezcenny_hodnotny
43.0
<0.001
hodnotný
H_hloupy_chytry
176.5
0.001
chytrý
H_lajdacky_svedomity
243.0
0.014
svědomitý
H_neefektivni_efektivni
149.0
<0.001
efektivní
H_nesympaticky_sympaticky
123.0
<0.001
sympatický
H_odpudivy_pritazlivy
183.5
0.002
přitažlivý
H_zbytecny_uzitecny
52.0
<0.001
užitečný
H_zradny_oddany
226.0
0.009
oddaný
pilný
zdravý
zdvořilý
14
HODNOCENI
26.5
<0.001
+
O_stabilni_labilni
620.5
0.022
stabilní
O_vsestranny_specializovany
464.0
0.748
stary_mlady
449.0
0.833
F1
41.0
<0.001
F2
377.0
0.860
F3
119.0
<0.001
+
F4
90.0
<0.001
+
F5
427.0
0.624
+
Tabulka 6: Wilcoxonův test - položky, škály a faktory, související s pozváním či nepozváním k pohovoru 2.2 Které položky ovlivňuje prezentovaný věk uchazeče? K identifikaci položek, které souvisí s prezentovaným věkem uchazeče, jsme použili multifaktorovou analýzu rozptylu. Jde o vysoce citlivý test, vyžadující, aby zkoumaný výběrový soubor pocházel ze základního souboru s normálním rozdělením zkoumané veličiny. Protože ne všechny veličiny v našem dotazníku mají normální rozdělení s dostatečnou spolehlivostí, ověřujeme identifikované položky znovu Wilcoxonovým testem. Pořadový test také sníží vliv případné nespecifické tendence probandů přiklánět se ke kladné či záporné straně položek. Wilcoxonův test potvrdil správnost identifikovaných položek ve všech případech. Mladší
Starší
Aktivní
Pasivní
Rychlý
Pomalý
AKTIVITA+
AKTIVITA-
Ambiciózní
Neprůbojný
Sebevědomý
Úzkostný
Labilní
Stabilní
F2+
F2-
F5+
F5-
Tabulka 7: Proměnné a faktory, související s prezentovaným věkem uchazeče
15
2.3 Srovnání obou skupin studentů V jediné fázi jsme zkonstruovali dotazník, pokusili se ověřit jeho vlastnosti a zároveň jsme jej použili pro realizaci vlastního výzkumu. To klade nároky na počet probandů. V závislosti na oboru studia a prezentovaném věku uchazeče vzniklo 6 skupin probandů: 27 let
52 let
Celkem
Andragogika
15
18
33
Psychologie
16
13
29
Ostatní
10
13
23
Celkem
41
44
85
Tabulka 8: Skupiny probandů Dvoufaktorová ANOVA identifikovala pět potencionálních rozdílů mezi oběma skupinami studentů. Obdobně jako u souvislosti s prezentovaným věkem uchazeče i zde je vhodné potencionální rozdíly ověřit pořadovým testem. Wilcoxonův test potvrdil na hladině významnosti 0.031 rozdíl v položce pasivní_aktivní. U této položky studenti andragogiky přisuzují mladšímu kandidátovi významně větší aktivitu než kandidátovi staršímu. U studentů psychologie se neprojevil prakticky žádný rozdíl. Pro ilustraci je na grafu zobrazena i skupina ostatních probandů, kteří nestudují ani psychologii ani andragogiku. V této skupině jsou ovšem zahrnuti i dva probandi, kteří uvedli, že studují oba tyto obory.
16
Podobný výsledek se projevil u položky neprůbojný/ambiciózní na hladině významnosti 0.006:
17
U položky slabý/silný přisuzují studenti andragogiky více síly mladšímu uchazeči. Studenti psychologie naopak přisuzují více síly staršímu uchazeči. Pořadový test v tomto případě nepotvrdil statisticky významný rozdíl (p=0.073). Na hladině p=0.015 se vyskytuje rozdíl v dimenzionální proměnné energie. Konfigurace skupin je prakticky ekvivalentní položce slabý/silný.
18
Posledním z identifikovaných rozdílů mezi skupinami je F2. Faktor 2 je sycen dimenzionální škálou energie a je tak ve shodě s předchozím zjištěním. Hladina významnosti p=0.002.
19
3 Závěr Cílem naší seminární práce bylo zjistit, zda existuje významný rozdíl v posuzování uchazečů o práci ve věku nad 50 let mezi studenty andragogiky a personálního řízení a studenty psychologie. Do dotazníkového šetření se však zapojilo i 21 respondentů, kteří nestudují ani andragogiku a personální řízení, ani psychologii. Zvláště nás zajímalo respondentovo rozhodnutí, zda by takového uchazeče pozval či nepozval k pohovoru. Podařilo se nám identifikovat položky, které významně souvisí s prezentovaným věkem uchazeče v našem experimentu. Zjistili jsme i některé rozdíly mezi skupinami studentů andragogiky a psychologie. Výsledky šetření ukazují, že samotný věk uchazeče s pozváním k pohovoru přímo nesouvisí. Při analýze odpovědí, zda by respondenti pozvali uchazeče k pohovoru se objevuje poměrně vysoké procentní zastoupení těch, kteří by pozvali jak uchazeče mladšího, tak i toho staršího (studenti andragogiky 83 %, studenti psychologie 92 %). U mladších uchazečů se jedná o procento o něco vyšší (studenti andragogiky 87 %, studenti psychologie 94 %). V komentářích většiny všech respondentů se však objevuje poznámka, že záleží na dalších okolnostech přijímacího řízení (př. životopisech ostatních uchazečů, na výsledku pohovoru s uchazečem toho kterého věku, na podmínkách nabízené pozice apod.). Zajímavým zjištěním také je, že mladší uchazeč je studenty andragogiky a personálního řízení vnímán jako aktivnější, kdežto u studentů psychologie se neprojevil prakticky žádný rozdíl. Podobný efekt se projevil také u položky neprůbojnosti či ambicióznosti uchazeče. Celkově je možno shrnout, že studenti andragogiky i psychologie vnímají uchazeče staršího 50 let jako spíše stabilního, svědomitého a zdvořilého člověka, který bude oddaný, profesionální a více specializovaný než všestranný. Přesto jej všichni považují za hodnotný přínost pro organizaci. Zajímavý rozdíl však je u položek kreativity a flexibility. Studenti psychologie totiž uchazeče staršího 50 let vidí jako tvořivějšího a flexibilnějšího než je tomu u studentů andragogiky. Respondenti zahrnutí do skupiny ostatní odpovídají prakticky ve shodě se studenty andragogiky a personálního řízení, což ukazuje, že studenti psychologie se v přístupu k zaměstnávání lidí nad 50 let od běžné populace odlišují. Ze zdůvodnění respondentů, zda by staršího kandidáta pozvali k pohovoru, je patrné, že u staršího uchazeče předpokládají větší zkušenosti. U studentů psychologie se navíc objevují postřehy o uchazečově sebevědomí (př. “působí jako úspěšný muž”, “Působí lehce drze, sebevědomě, umí se prodat.” ad.). Naprostá většina respondentů by pozvala fiktivního uchazeče k pohovoru. To není v souladu se současnou realitou, kdy se na jedno volné pracovní místo hlásí desítky až stovky uchazečů. V našem experimentu respondenti kromě naší instrukce nebyli nikterak motivováni k tomu, aby uchazeče odmítali. I vzhledem k některým poznámkám, kterými měli respondenti možnost okomentovat svá rozhodnutí, je třeba vzít v úvahu, že pokud nebyl důvod pohovor odmítnout, pohovor by byl realizován. Pokud bychom tedy souvislost pozvání či nepozvání k pohovoru s ostatními položkami obrátili, mohli bychom konstatovat, kdo je vnímán jako méně pilný, méně zdvořilý atd. Je možné, že respondenti postupovali tak, že na základě prvního dojmu z motivačního dopisu nebo z nějaké jeho charakteristiky si vytvořili k fiktivnímu uchazeči určitý postoj, rozhodli se v souvislosti s takto utvořeným postojem uchazeče k pohovoru nepozvat a teprve následně atribuovali pozitivní vlastnosti 20
v menší míře či dokonce přešli k negativnímu hodnocení tak, aby toto horší hodnocení bylo v souladu s jejich postojem, který si vytvořili.
21
4 Soupis bibliografických citací Bočková, L., Hastrmanová, Š., & Havrdová, E. (2011). 50+ aktivně: Fakta, inspirace a rady do druhé poloviny života. Retrieved from http://www.respektinstitut.cz/wpcontent/uploads/50plusAktivne_web.pdf Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu (2nd ed.). Portál. Janoušek, J. (1988). Sociální psychologie (1st ed.). Státní pedagogické nakladatelství. Osgood, C. E., Suci, G. J., & Tannenbaum, P. H. (1957). The measurement of meaning. University of Illinois Press. R Core Team. (2013). R: A language and environment for statistical computing [Computer software manual]. Vienna, Austria. Retrieved from http://www.R-project.org/ Revelle, W. (2013). psych: Procedures for psychological, psychometric, and personality research [Computer software manual]. Evanston, Illinois. Retrieved from http://CRAN.Rproject.org/package=psych Schmitz, C. (2012). Limesurvey: An open source survey tool [Computer software manual]. Retrieved from http://www.limesurvey.org Sčítání lidu, domů a bytů 2011. (2011). Retrieved from http://vdb.czso.cz/ sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30628
22
5 Přílohy Příloha A – výpočet vyfaktorovaných proměnných F1 = A_konzervativni_kreativni * 0.326 + A_liny_pilny * 0.434 + E_neprubojny_ambiciozni * 0.207 + E_slaby_silny * 0.478 + E_submisivni_dominantni * 0.336 + E_zdvorily_drzy * -0.370 + H_amatersky_profesionalni * 0.802 + H_bezcenny_hodnotny * 0.621 + H_hloupy_chytry * 0.670 + H_lajdacky_svedomity * 0.815 + H_neefektivni_efektivni * 0.576 + H_nesympaticky_sympaticky * 0.373 + H_odpudivy_pritazlivy * 0.290 + H_zbytecny_uzitecny * 0.606 + H_zradny_oddany * 0.491 + O_stabilni_labilni * -0.603 F2 = A_konzervativni_kreativni * 0.465 + A_pasivni_aktivni * 0.501 + A_pomaly_rychly * 0.383 + A_samotarsky_druzny * 0.206 + E_neprubojny_ambiciozni * 0.898 + E_slaby_silny * 0.448 + E_submisivni_dominantni * 0.640 + E_uzkostny_sebevedomy * 0.650 + E_zdvorily_drzy * 0.640 + H_amatersky_profesionalni * 0.209 + H_hloupy_chytry * 0.330 + H_nesympaticky_sympaticky * -0.248 F3 = A_liny_pilny * 0.596 + A_pasivni_aktivni * 0.576 + A_pomaly_rychly * 0.522 + A_samotarsky_druzny * 0.225 + E_nemocny_zdravy * 0.530 + E_neprubojny_ambiciozni * 0.225 + E_slaby_silny * 0.279 + E_uzkostny_sebevedomy * 0.595 + H_bezcenny_hodnotny * 0.589 + H_hloupy_chytry * 0.257 + H_neefektivni_efektivni * 0.352 + H_nesympaticky_sympaticky * 0.323 + H_odpudivy_pritazlivy * 0.267 + H_zbytecny_uzitecny * 0.608 F4 = A_konzervativni_kreativni * 0.440 + A_liny_pilny * 0.230 + A_pomaly_rychly * 0.247 + A_rigidni_flexibilni * 0.333 + A_samotarsky_druzny * 0.480 + E_zdvorily_drzy * -0.357 + H_amatersky_profesionalni * 0.253 + H_bezcenny_hodnotny * 0.231 + H_hloupy_chytry * 0.294 + H_neefektivni_efektivni * 0.442 + H_nesympaticky_sympaticky * 0.788 + H_odpudivy_pritazlivy * 0.716 F5 = A_pasivni_aktivni * 0.275 + A_rigidni_flexibilni * 0.520 + A_samotarsky_druzny * 0.267 + H_zradny_oddany * -0.499 + O_stabilni_labilni * 0.406 + O_vsestranny_specializovany * -0.643
23
Příloha B – MANOVA – rozdíly mezi skupinami Analysis of Variance Table Response: A_konzervativni_kreativni Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 363 362.85 0.2525 vekuchazece 1 2483 2483.45 1.7283 andpsych:vekuchazece 1 2842 2841.81 1.9777 Residuals 58 83343 1436.95
Pr(>F) 0.6172 0.1938 0.1650
Response: A_liny_pilny Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 105 105.34 0.1330 vekuchazece 1 274 274.48 0.3467 andpsych:vekuchazece 1 1413 1413.39 1.7852 Residuals 58 45919 791.71
Pr(>F) 0.7166 0.5583 0.1867
Response: A_pasivni_aktivni Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 69 68.9 0.0986 0.7545946 vekuchazece 1 9595 9595.1 13.7356 0.0004719 *** andpsych:vekuchazece 1 3971 3971.0 5.6845 0.0204069 * Residuals 58 40517 698.6 Response: A_pomaly_rychly Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 727 727.3 0.7370 0.394173 vekuchazece 1 10831 10830.7 10.9750 0.001594 ** andpsych:vekuchazece 1 1488 1488.5 1.5083 0.224361 Residuals 58 57238 986.9 Response: A_rigidni_flexibilni Df Sum Sq andpsych 1 2606 vekuchazece 1 3152 andpsych:vekuchazece 1 439 Residuals 58 76260
Mean Sq F value 2606.08 1.9821 3152.49 2.3976 438.65 0.3336 1314.83
Pr(>F) 0.1645 0.1270 0.5658
Response: A_samotarsky_druzny Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 485 484.73 0.5334 0.46819 vekuchazece 1 3131 3131.45 3.4456 0.06859 . andpsych:vekuchazece 1 322 322.40 0.3547 0.55380 Residuals 57 51803 908.82 Response: AKTIVITA Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 524 524 0.0318 0.85908 vekuchazece 1 145085 145085 8.8025 0.00439 ** andpsych:vekuchazece 1 37788 37788 2.2926 0.13551 Residuals 57 939492 16482 24
Response: E_nemocny_zdravy Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 242 241.96 0.2749 vekuchazece 1 107 106.50 0.1210 andpsych:vekuchazece 1 167 167.07 0.1898 Residuals 58 51050 880.17
Pr(>F) 0.6021 0.7292 0.6647
Response: E_neprubojny_ambiciozni Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 112 111.7 0.1016 0.751079 vekuchazece 1 11929 11928.6 10.8521 0.001686 ** andpsych:vekuchazece 1 6778 6777.9 6.1662 0.015935 * Residuals 58 63754 1099.2 Response: E_slaby_silny Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 922 922.2 1.1927 0.27930 vekuchazece 1 4 4.3 0.0055 0.94104 andpsych:vekuchazece 1 3491 3490.7 4.5148 0.03787 * Residuals 58 44844 773.2 Response: E_submisivni_dominantni Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 65 65.4 0.0686 vekuchazece 1 44 43.7 0.0459 andpsych:vekuchazece 1 3272 3272.0 3.4329 Residuals 58 55282 953.1
Pr(>F) 0.7943 0.8311 0.0690 .
Response: E_uzkostny_sebevedomy Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 89 89.4 0.0833 0.77386 vekuchazece 1 5444 5443.7 5.0750 0.02807 * andpsych:vekuchazece 1 2690 2690.0 2.5078 0.11872 Residuals 58 62214 1072.7 Response: E_zdvorily_drzy Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 460 459.6 0.2413 0.62514 vekuchazece 1 3186 3186.3 1.6728 0.20102 andpsych:vekuchazece 1 5891 5890.6 3.0925 0.08393 . Residuals 58 110478 1904.8 Response: ENERGIE Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 3383 3383 0.1965 0.65922 vekuchazece 1 66794 66794 3.8800 0.05365 . andpsych:vekuchazece 1 115705 115705 6.7211 0.01204 * Residuals 58 998476 17215
25
Response: H_amatersky_profesionalni Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 1295 1295.5 0.9009 vekuchazece 1 1 1.3 0.0009 andpsych:vekuchazece 1 3862 3861.8 2.6855 Residuals 57 81967 1438.0
Pr(>F) 0.3466 0.9766 0.1068
Response: H_bezcenny_hodnotny Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 304 303.50 0.3064 vekuchazece 1 331 331.49 0.3347 andpsych:vekuchazece 1 93 93.19 0.0941 Residuals 57 56456 990.46
Pr(>F) 0.5820 0.5652 0.7602
Response: H_hloupy_chytry Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 72 71.66 0.0554 vekuchazece 1 133 133.25 0.1030 andpsych:vekuchazece 1 636 635.53 0.4911 Residuals 58 75055 1294.04
Pr(>F) 0.8148 0.7494 0.4862
Response: H_lajdacky_svedomity Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 2332 2332.4 1.8896 vekuchazece 1 1195 1194.7 0.9679 andpsych:vekuchazece 1 831 830.9 0.6732 Residuals 58 71591 1234.3
Pr(>F) 0.1745 0.3293 0.4153
Response: H_neefektivni_efektivni Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 4216 4215.9 3.2683 0.07582 . vekuchazece 1 286 285.5 0.2213 0.63979 andpsych:vekuchazece 1 640 639.7 0.4959 0.48412 Residuals 58 74816 1289.9 Response: H_nesympaticky_sympaticky Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 64 63.56 0.0364 vekuchazece 1 347 347.49 0.1991 andpsych:vekuchazece 1 39 39.32 0.0225 Residuals 58 101220 1745.17
Pr(>F) 0.8493 0.6571 0.8812
Response: H_odpudivy_pritazlivy Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 867 866.99 1.2190 vekuchazece 1 595 594.68 0.8361 andpsych:vekuchazece 1 184 183.95 0.2586 Residuals 55 39118 711.24
Pr(>F) 0.2744 0.3645 0.6131
26
Response: H_zbytecny_uzitecny Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 429 428.79 0.5123 vekuchazece 1 428 428.30 0.5117 andpsych:vekuchazece 1 278 278.16 0.3323 Residuals 58 48548 837.04
Pr(>F) 0.4770 0.4773 0.5665
Response: H_zradny_oddany Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 0 0.02 0.0000 vekuchazece 1 496 495.97 0.3357 andpsych:vekuchazece 1 1448 1448.38 0.9802 Residuals 57 84225 1477.63
Pr(>F) 0.9968 0.5646 0.3263
Response: HODNOCENI Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 69198 69198 1.0387 vekuchazece 1 597 597 0.0090 andpsych:vekuchazece 1 5187 5187 0.0779 Residuals 54 3597511 66621
Pr(>F) 0.3127 0.9249 0.7813
Response: O_stabilni_labilni Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 256 256.2 0.2219 0.639370 vekuchazece 1 16569 16569.2 14.3496 0.000363 *** andpsych:vekuchazece 1 258 258.1 0.2235 0.638140 Residuals 58 66972 1154.7 Response: O_vsestranny_specializovany Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 1299 1298.93 0.8820 vekuchazece 1 42 41.56 0.0282 andpsych:vekuchazece 1 3 2.51 0.0017 Residuals 58 85414 1472.65
Pr(>F) 0.3515 0.8672 0.9672
Response: stary_mlady Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 7 7 0.0086 0.9264 vekuchazece 1 68822 68822 80.1122 1.6e-12 *** andpsych:vekuchazece 1 3 3 0.0037 0.9515 Residuals 58 49826 859 Response: F1 Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 24199 24199 0.5690 vekuchazece 1 1190 1190 0.0280 andpsych:vekuchazece 1 12940 12940 0.3043 Residuals 54 2296520 42528
Pr(>F) 0.4539 0.8678 0.5835
27
Response: F2 Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 280 280 0.0216 0.883705 vekuchazece 1 100465 100465 7.7577 0.007248 ** andpsych:vekuchazece 1 92678 92678 7.1564 0.009732 ** Residuals 57 738174 12950 Response: F3 Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 100 100 0.0057 0.94003 vekuchazece 1 49397 49397 2.8201 0.09876 . andpsych:vekuchazece 1 28535 28535 1.6290 0.20720 Residuals 55 963389 17516 Response: F4 Df Sum Sq Mean Sq F value andpsych 1 7843 7842.6 0.5130 vekuchazece 1 8043 8043.5 0.5261 andpsych:vekuchazece 1 1370 1370.0 0.0896 Residuals 55 840898 15289.1
Pr(>F) 0.4769 0.4713 0.7658
Response: F5 Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 151 150.8 0.0643 0.800811 vekuchazece 1 18379 18378.9 7.8315 0.007028 ** andpsych:vekuchazece 1 2498 2498.3 1.0646 0.306610 Residuals 56 131420 2346.8 Response: as.numeric(pohovor) Df Sum Sq Mean Sq F value Pr(>F) andpsych 1 0.1052 0.105184 1.0011 0.3212 vekuchazece 1 0.0092 0.009216 0.0877 0.7682 andpsych:vekuchazece 1 0.0014 0.001367 0.0130 0.9096 Residuals 58 6.0939 0.105067 --Signif. codes: 0 '***' 0.001 '**' 0.01 '*' 0.05 '.' 0.1 ' ' 1
28
Příloha C - Histogram věku probandů
29
