poradenství pro zprostředkování, získání a udržení zaměstnání

komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy

poradenství pro zprostředkování, získání a udržení zaměstnání

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MESADA ICOS Český Krumlov 2008

Metodika poradenského programu "Cesta ke změně"

METODIKA PORADENSKÉHO PROGRAMU

CESTA KE ZMĚNĚ komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy

poradenství pro zprostředkování, získání a udržení zaměstnání

Tato metodická příručka vznikla v rámci realizace projektu Cesta ke změně, který v letech 2006 až 2008 realizovalo občanské sdružení Mesada v partnerství s občanským sdružením ICOS Český Krumlov a jeho pracovištěm Centrem sociálních služeb.

TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2

Metodika poradenského programu „Cesta ke změně“

Vydalo: Občanské sdružení Mesada ve spolupráci s občanským sdružením ICOS Český Krumlov v roce 2008 v rámci projektu Cesta ke změně – komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy, registrační číslo: CZ.04.1.03/1.1.03.3/0012. Financováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. © MESADA, ICOS, 2008 Neprodejné


3


Obsah ÚVODEM 1

2

O PORADENSKÉM PROGRAMU Definice – základní vymezení programu Pro koho je určen - cílová skupina uživatelů Odlišení programu od podporovaného zaměstnávání PRŮBĚH PORADENSKÉHO PROGRAMU 2.1 VÝBĚR UCHAZEČŮ DO PROGRAMU 2.2 PODPORA UŽIVATELŮM 2.2.1 Poradenství 2.2.1.1 Skupinové poradenství 2.2.1.2 Individuální poradenství 2.2.2 Zprostředkovatelská činnost 2.2.2.1 Spolupráce s úřady práce 2.2.2.2 Spolupráce se zaměstnavateli – jak hledat zaměstnavatele 2.2.2.3 Vytipování vhodných pracovních pozic 2.2.2.4 Pracovní pokus – zkušební praxe 2.2.2.5 Další podpora účastníkům programu 2.2.3 Prvky podporovaného zaměstnávání 2.2.3.1 Pracovní asistence 2.2.3.2 Individuální tým 2.2.3.3 Individuální plánování 2.2.3.4 Návazná podpora 2.2.4 Finanční podpora účastníkům programu 2.2.4.1 Finanční příspěvky pro účastníky

3 4

5

6 7 8 9

2.3 PODPORA ZAMĚSTNAVATELŮM 2.3.1 Pomoc s administrativou 2.3.2 Mzdové příspěvky 2.3.3 Další podpora zaměstnavatelům KAZUISTIKY PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB 4.1 Personální zabezpečení 4.2 Technické zabezpečení 4.3 Zdroje financování O PROJEKTU „CESTA KE ZMĚNĚ“ – PROGRAM V PRAXI 5.1 O projektu Cesta ke změně 5.2 O realizátorech projektu 5.2.1 MESADA – nositel projektu 5.2.2 ICOS Český Krumlov – Centrum sociálních služeb - partner projektu SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA VYSVĚTLENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHOVÁ ČÁST (pouze na CD-ROMu)


6 8 8 9 11 12 13 15 15 16 23 30 30 33 37 38 41 44 45 46 48 50 52 52 54 54 56 61 63 69 69 73 73 75 75 78 78 78 80 80 82 83

4


Seznam příloh (přílohy jsou součástí CD-ROMu) 9.1 Dohoda o vstupu do programu 9.2 Prezentace k informační schůzce (PowerPoint) 9.3 Pracovní manuály pro účastníky poradenského programu Pracovní manuál – Centrum sociálních služeb – ICOS Pracovní manuál – MESADA 9.4 Evaluační dotazník pro lektory 9.5 Dotazník pro účastníky po ukončení skupinové části programu 9.6 Vstupní dotazník pro práci 9.7 List účastníka – cíle a naplnění 9.8 Individuální plán 9.9 Dotazník pro účastníky po ukončení individuální části programu 9.10 Dohoda o ukončení účasti v programu 9.11 Vzorový dopis k oslovení zaměstnavatelů 9.12 Pracovní pokus - dohody a výkazy Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a účastníkem Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem Výkaz účasti na pracovišti k pracovnímu pokusu 9.13 Dokumenty k finančním příspěvkům pro účastníky programu Žádost o proplacení cestovného Čestné prohlášení o kontaktním místě Cestovní příkaz Vyúčtování jízdného Žádost o proplacení nákladů na péči o osobu závislou Čestné prohlášení o tom, že účastník pečuje trvale, celodenně o osobu závislou Vyúčtování příspěvku na péči o osobu závislou 9.14 Dokumenty ke mzdovým příspěvkům na NPM Informace pro žadatele o mzdový příspěvek Žádost o poskytnutí mzdového příspěvku Přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Dohoda o poskytnutí mzdového příspěvku Prohlášení o velikosti podniku Prohlášení o zdravotních pojišťovnách Prohlášení o de minimis Formulář finanční identifikace Vyúčtování mzdových nákladů na vytvořené pracovní místo Hlášení volného pracovního místa v rámci projektu ESF


5


ÚVODEM Tato metodická příručka vznikala v průběhu partnerského projektu občanských sdružení MESADA a ICOS1 s názvem Cesta ke změně. Jeho předmětem byla komplexní pomoc a podpora dlouhodobě nezaměstnaným osobám a lidem, kteří jsou hůře zaměstnavatelní, především

lidem

s nízkou

kvalifikací,

s

handicapy

souvisejícími

s

osobnostními

charakteristikami, zdravotním stavem či sociálními problémy. Smyslem projektu bylo tedy prostřednictvím realizace komplexního poradenského programu zlepšit přístup k zaměstnání a pracovnímu uplatnění na trhu práce pro příslušníky těchto rizikových skupin - jež jsou snadněji ohroženy sociálním vyloučením - a zvýšit jejich motivaci pro aktivní vyhledávání a udržení zaměstnání. Zároveň program napomáhá zlepšit postavení těchto lidí ve společnosti. Dvouletý pilotní projekt byl realizován v šesti regionech Jihočeského kraje, a to od června roku 2006 do července roku 2008.

Účelem tohoto materiálu je shrnout zkušenosti nabyté dvouletou prací na realizaci programu, který může být vítaným doplňkem služeb podporovaného zaměstnávání, ale je možno uplatnit jej i samostatně. Ostatně prvky podporovaného zaměstnávání jako jsou pracovní asistence, individuální tým a plánování i další návazná podpora po ukončení vlastního poradenství jsou i součástí našeho programu. Navíc program využívá zcela inovativních prvků, například v podobě pracovního pokusu pro účastníky. Protože v některých ohledech program

Cesta ke změně vychází z již v ČR zavedených a prakticky jedno desetiletí se rozvíjejících služeb podporovaného zaměstnávání, některým z těchto prolínajících se oblastí se metodická příručka věnuje okrajově. Zaměřuje se zejména na ty oblasti programu, které jsou odlišné, inovativní nebo ke službám podporovaného zaměstnávání doplňkové.

Tato metodika je primárně určena pro praktické využití v práci obou občanských sdružení, která projekt realizovala, věříme ale, že se stane i vítaným pomocníkem pro další organizace, které se danou problematikou zabývají. Metodická příručka nabízí podrobný popis a vhled do celého poradenského programu a shrnutí zkušenosti s přímou realizací programu. Jednotlivé kapitoly doplňujeme o konkrétní příklady z praxe, všude, kde je to vhodné, se snažíme nabízet a přikládat manuály - vzory smluv, manuály pro práci pracovních konzultantů, návody „jak na

1

Partnerem projektu bylo Informační centrum občanského sektou Český Krumlov, o.s. (zkráceně ICOS Český Krumlov, o.s.) a jeho projektové pracoviště Centrum sociálních služeb. S ohledem na přehlednost textu jsme přistoupili k užívání zkrácené podoby názvu. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

6


to“2. Metodická příručka je sestavena s ohledem na její co největší praktickou využitelnost, proto obsahuje i odkazy na příslušnou legislativu, kazuistiky účastníků programu či hodnocení programu jednotlivými poradci a lektory3.

Doufáme, že metodická příručka bude pro stávající i budoucí realizátory programu vítaným návodem, v obecnějším měřítku pak, že bude podkladem pro souhrnnou metodiku poradenských programů v oblasti zaměstnávání a že samotný program se v České republice stane nejen užitečným doplňkem pro služby podporovaného zaměstnávání.

Na závěr nám dovolte poděkovat těm, bez nichž by tato metodická příručka nevznikla, tedy především pracovním konzultantům občanských sdružení Mesada a ICOS – Centra sociálních služeb a koordinátorům projektu Ireně Lavické za MESADU a Ingrid Jílkové za ICOS – Centrum sociálních služeb. Poděkování patří i uživatelům programu, kteří jím prošli v době realizace projektu a kteří většinou aktivně pracovali na změně své nelehké životní situace.

Za autorský tým Tamara Křivánková, občanské sdružení Mesada Tomáš Zunt, občanské sdružení ICOS Český Krumlov

2

Většinu těchto praktických ukázek – realizačních materiálů zahrnuje v elektronické podobě obsáhlá přílohová část metodiky na CD-ROMu. V originále obsahovaly realizační materiály příslušná loga a další náležitosti dle pravidel publicity pro realizaci projektů z Evropského sociálního fondu. Pro potřeby metodické příručky byly tyto odstraněny.

3

Autoři textu jsou si vědomi, že v textu nepoužívají důsledně vždy oba tvary – pro mužský i ženský rod. Důvodem je ohled na přehlednost textu, jeho čtivost a plynulost.


7


1 O PORADENSKÉM PROGRAMU Úvodní kapitola se věnuje základnímu vymezení programu - kde a jak je program využitelný, pro jaké cílové skupiny je vhodný a také odlišení poradenského programu od dalších služeb na podporu zaměstnanosti. Základním východiskem pro vymezení programu není to, že by měl být považován v podpoře dlouhodobě nezaměstnaných či hůře zaměstnatelných osob za tu jedinou správnou službu, nýbrž to, že je vhodným doplňkem k již stávajícím službám, že je jednou z účinných metod při snižování nezaměstnanosti.

1.1

DEFINICE – ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ PROGRAMU

Definice poradenství Poradenství jako odborná a specializovaná činnost poskytuje pomoc lidem, kteří z nějakého důvodu neumějí nebo nemohou uspokojivě řešit vzniklé problémy pouze na základě svých dosavadních poznatků a zkušenosti. Poradenství se může týkat nejrůznějších životních situací. V projektu Cesta ke změně jsme se zaměřili na poradenství nejen v oblasti zaměstnanosti. Aby si člověk mohl hledat a následně i udržet zaměstnání, musí mít uspořádány i jiné oblasti svého života, například musí mít kde bydlet, musí mít možnost si zajistit základní osobní hygienu atd. Tyto oblasti života spolu souvisí. Například člověk bez přístřeší si nemůže najít práci, protože „bydlí“ v chatové kolonii vzdálené 10 km od města bez možnosti pravidelné autobusové či jiné dopravy, a tudíž nelze očekávat, že by byl pravidelně schopen dojíždět do zaměstnání. Takže z toho vyplývá, že pokud se poskytuje poradenství v oblasti zaměstnanosti, je zapotřebí mnohdy řešit i jiné související problémy. Program zahrnuje podporu těmto skupinám: a) podpora účastníkům poradenského programu – skupinové a individuální poradenství (blíže viz dále v textu) Součástí poradenského programu je: - zprostředkovatelská činnost, kdy podpora souvisí s pomocí při hledání volného pracovního místa, s pomocí při jednání se zaměstnavatelem, s možností využití pracovního pokusu a se spoluprací s úřadem práce -

uplatnění prvků podporovaného zaměstnávání – možnost využití

pracovní asistence, zapojení rodiny do sestavování a plnění individuálního plánu a návazná podpora, která umožňuje krátkodobý kontakt s poradcem po ukončení účasti v poradenském programu TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

8


b) podpora zaměstnavatelům – pomoc

s administrativou

při

přijímání

nových zaměstnanců, pomoc při zajištění mzdových příspěvků, nabídnutí pracovní asistence Hlavním cílem poradenského programu je motivovat a podporovat jeho účastníky a zapojit je do aktivního vyhledávání zaměstnání. Cílem není jen to, aby si účastníci programu práci našli, ale také aby si ji udrželi. Výhodou programu je právě individuální přístup ke každému účastníkovi, který mu nemůže poskytnout úřad práce v rámci standardní činnosti. Jelikož se jedná o podporu lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a dochází u nich často ke kumulaci dalších handicapů, zvýhodňuje program také nadstandardní časová dotace umožňující řešit i problémy, jenž přímo nesouvisí s hledáním zaměstnání, ale mají vliv na nynější životní situaci jednotlivce.

1.2 PRO KOHO JE PROGRAM URČEN CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ Poradenský program „Cesta ke změně“ má bezesporu své opodstatnění, neboť mezi námi existují osoby, které potřebují při znovu-zapojení se na trh práce pomoc. Program pro takové osoby přináší individuální přístup, který jim nemohou v rámci své standardní činnosti poskytnout úřady práce. Program pracuje se skupinou osob, která má na trhu práce velmi omezenou šanci - jedná se o uchazeče, kteří potřebují zvláštní pomoc, neboť se u nich vyskytují kombinace sociálních, fyzických a jiných handicapů nebo se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí. Tyto osoby je třeba důsledně a zároveň citlivě a individuálně motivovat ke změně jejich dosavadní situace, k čemuž také slouží uvedený poradenský program.

Poradenský program je určen lidem: o

dlouhodobě

nezaměstnaným

nebo

lidem,

kteří

jsou

dlouhodobou

nezaměstnaností ohroženi o

dále je určen pro lidi s nízkou kvalifikací, lidem se základním vzděláním, lidem nad padesát let nebo nezaměstnaným lidem s kumulovaným znevýhodněním.


9


Definice dlouhodobé nezaměstnanosti: Osobou dlouhodobě nezaměstnanou se rozumí fyzická osoba, která je v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců.

Proč tato cílová skupina? Lidé dlouhodobě nezaměstnaní jsou právě většinou lidé s nízkou kvalifikací, se základním vzděláním, se zdravotním postižením a dalšími výše jmenovanými handicapy. Navíc se tyto handicapy často kumulují, a čím déle jsou tito lidé bez zaměstnání, tím více ztrácejí pracovní návyky, motivaci hledat si aktivně práci sami a motivaci vůbec pracovat. Tím se výrazně zmenšuje jejich šance na návrat na trh práce. Uvedená situace se samozřejmě může týkat i kvalifikovaných osob s různými omezeními či jejich kombinací. Pro tyto lidi je šance na začlenění do pracovního procesu možná právě pomocí intenzivního a komplexního přístupu.

Přínos programu pro cílové skupiny: Lidé, kteří se potýkají z nejrůznějších důvodů s diskontinuitou v pracovní kariéře, zvyšují prostřednictvím zapojení se do programu výrazně své šance na znovunalezení a udržení pracovního místa. Klienti programu získávají díky individuálnímu a komplexnímu přístupu: -

motivaci k hledání pracovního uplatnění (motivační aktivity s individuálním přístupem

zaměřeným

na

aktivizaci

a

překonání

negativních

pocitů

vyvolaných předchozími pokusy o návrat na trh práce) -

znovuzískání návyků nutných pro získání a udržení pracovního místa

-

znovu-zapojení do společenského života

-

snížení sociální izolace

-

možnost vyzkoušet si po dlouhé době zaměstnání (tzv. pracovní pokus)

-

oporu při vyjednávání a hledání pracovního místa včetně možnosti využití pracovní asistence

-

možnost vyřešit i další potíže znesnadňující návrat na trh práce

-

možnost „ochutnat“ prvky podporovaného zaměstnávání, což jim o něm dá jasnější představu pro případ, že budou po skončení poradenského programu chtít tuto službu využívat


10


1.3 ODLIŠENÍ PROGRAMU OD PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ A DALŠÍCH TYPŮ SLUŽEB Definice podporovaného zaměstnávání: Podporované zaměstnávání (dále PZ) je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm. Souhrnná metodika PZ uvádí, že program PZ stírá význam pojmů ,,práce schopný“ a ,,práce neschopný“, ukazuje, že je účelné věnovat pozornost zdrojům člověka, nikoli jeho omezením, hledá konkrétní způsoby uplatnění práva na práci pro lidi, jejichž šance nalézt vhodné pracovní uplatnění na trhu práce je ve srovnání s možnostmi ostatních lidí menší. Smyslem PZ je vyrovnání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří z důvodu zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění. PZ zároveň představuje významnou službu zaměstnavateli, kterému poskytuje potřebnou podporu, aby mohl takového člověka zaměstnat. Základním principem PZ je tedy vzájemná oboustranná výhodnost, to znamená, že nabídka uchazeče o práci odpovídá potřebám zaměstnavatele a naopak. Rozdíl mezi poradenstvím a podporovaným zaměstnáváním Rozdíl mezi poradenským programem a podporovaném zaměstnávání lze vyjádřit také v časovém pojetí. Cílem poradenství je podpora před možným nástupem do zaměstnání, kdežto u podporovaného zaměstnávání trvá podpora i po nástupu do práce. Navíc u podporovaného zaměstnávání probíhá spolupráce řádově několik měsíců až 2 roky, kdežto poradenství je poskytováno řádově několik týdnů až měsíců. Pokud po ukončení poradenství nedojde k návratu na trh práce, může podpora trvat i dále, ale jinou formou, například službou podporovaného zaměstnávání. Poradenský program je většinou zahajován skupinovým poradenstvím a pak jsou uživatelům poskytovány individuální konzultace. U podporovaného zaměstnávání se skupinové poradenství také poskytuje, ale v jiné formě. Přibližně jednou za měsíc jsou pořádány Job kluby, kde si uživatelé ve skupině trénují a procvičují dovednosti důležité pro nalezení a udržení si práce. Jedním z hlavních znaků podporovaného zaměstnávání, který jej odlišuje od ostatních služeb, je možná podpora na pracovišti, kterou ale v omezené míře nabízí i náš poradenský program, který prvky podporovaného zaměstnávání, jako je pracovní asistence, využívá.


11


2 PRŮBĚH PORADENSKÉHO PROGRAMU Tento oddíl metodiky nabízí podrobný přehled jednotlivých činností poradenského programu. Je základním souhrnem stěžejních aktivit programu s důrazem na zkušenosti z konkrétní praxe realizátorů programu. Proto tam, kde je to relevantní, doplňujeme příslušnou kapitolu o zkušenosti přímých realizátorů projektu „Cesta ke změně“ a samozřejmě nechybí ukázky konkrétních příkladů a odkazy na přílohovou část metodiky – praktické ukázky realizačních materiálů. Podkapitoly jsou věnovány všem jednotlivým aktivitám programu. Od vlastního poradenství až ke konkrétním údajům o dalších souvisejících činnostech, bez nichž se poradenský program neobejde, ať už se jedná o zprostředkovatelskou činnost, spolupráci se zaměstnavateli, úřady práce či návaznou podporu. Samostatně také pojednáváme o pracovním pokusu, který je inovativním prvkem celého programu. Celý oddíl je pro přehlednost rozdělen na část věnovanou podpoře uživatelům a část, která se věnuje podpoře zaměstnavatelů. Přehled členění najdete hned pod tímto úvodem. Vyjma vlastní poradenské a další související podpory (zprostředkování další odborné pomoci k vyřešení problému klienta, možnost vytvoření individuálního týmu za účasti rodinných příslušníků apod.) nevynechává tato část metodiky ani podrobné údaje o možné finanční podpoře jak účastníkům programu, tak zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou klienty programu zaměstnat.

Členění oddílu metodiky "Průběh poradenského programu": 2.1 VÝBĚR UCHAZEČŮ DO PROGRAMU 2.2 PODPORA UŽIVATELŮM 2.2.1 Poradenství 2.2.1.1 Skupinové poradenství 2.2.1.2 Individuální poradenství 2.2.2 Zprostředkovatelská činnost 2.2.2.1 Spolupráce s úřady práce 2.2.2.2 Spolupráce se zaměstnavateli – jak hledat zaměstnavatele 2.2.2.3. Vytipování vhodných pracovních pozic 2.2.2.4. Pracovní pokus – zkušební praxe 2.2.2.5. Další podpora účastníkům programu 2.2.3. Prvky podporovaného zaměstnávání 2.2.3.1 Pracovní asistence 2.2.3.2 Individuální tým 2.2.3.3 Individuální plánování 2.2.3.4 Návazná podpora 2.2.4 Finanční podpora účastníkům programu 2.2.4.1 Finanční příspěvky pro účastníky 2.3 PODPORA ZAMĚSTNAVATELŮM 2.3.1 Pomoc s administrativou 2.3.2 Mzdové příspěvky 2.3.3 Další podpora zaměstnavatelům


12


2.1 VÝBĚR UCHAZEČŮ DO PROGRAMU Klasický výběr uchazečů do programu probíhá v úzké součinnosti s úřady práce, který vybere vhodné potenciální účastníky programu. Ti se poté zúčastní prvotní informační schůzky s poskytovatelem programu. Pro výběr budoucích účastníků programu je však možné zvolit i další způsoby.

Jak probíhá výběr uchazečů do programu: První seznámení s programem a výběr účastníků programu probíhá prostřednictvím informační schůzky. Na ty jsou v součinnosti s úřady práce vybíráni uchazeči s cílem, aby následné skupinové poradenství bylo co nejvíce homogenní. Úřad práce tak vytipuje přibližně 20 uchazečů

z evidence

skupiny.

Smyslem

spadajících informační

do

cílové

schůzky

je

motivovat účastníky pro vstup do programu a nastínit jim veškeré možnosti, které jim účast v programu může přinést.

Fotografie zachycuje informační schůzku na Úřadu práce v Českém Krumlově v září roku 2006.

Při výběru budoucích účastníků programu je možné zvolit i další způsob jejich kontaktování, který ale nebyl v průběhu projektu vyzkoušen. Potenciální účastníci programu mohou být a často jsou klienty různých neziskových organizací či dalších poskytovatelů sociálních služeb působících v daném regionu. Poradci mohou oslovit zástupce těchto organizací, seznámit je s obsahem programu, poskytnout jim informační letáky a ti pak informují své uživatele. Případný zájemce se může obrátit na realizátora programu se žádostí o další informace sám nebo mu může pomoci pracovník organizace, jejímž je klientem. Poradce může zájemce pozvat na běžnou informační schůzku konanou na úřadu práce nebo se s ním, v případě, že schůzka na úřadě už proběhla, může sejít individuálně. Informační schůzky jsou vedeny a organizovány samotnými poradci, kteří účastníkům prezentují základní informace o programu a jeho možnostech. Seznámí je s obsahem programu, popíší jím výhody, které účast v programu přináší, jeho časový plán a možnosti, které případní účastníci budou moci využívat, včetně podmínek a pravidel účasti v programu a čerpání další možné podpory. Na závěr informační schůzky jsou s uchazeči uzavírány Dohody


13


o vstupu do projektu (Dohoda o vstupu do projektu viz příloha 9.1) a domluveny termíny úvodního skupinového poradenského programu. Obsah informační schůzky: Seznámení s programem a poskytovatelem programu: -

účel programu

-

kontakty

-

časový rozsah

-

dohody o spolupráci

-

výhody programu

-

možnosti programu a další podpory

-

pravidla programu

Doporučený počet vybraných uchazečů pro jeden běh: 8-12 dle možností pro jeden běh poradenského programu. Doporučení pro prezentaci programu: Vhodné je prezentovat program stručně a výstižně za pomoci power-pointové prezentace. Praktické ukázky těchto prezentací - viz příloha 9.2.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: Důležité je proškolení zprostředkovatelů před samotným výběrem účastníků informační schůzky týkající se cílové skupiny. Je v kompetenci poradce poskytnout zprostředkovatelům relevantní informace. Samozřejmě je třeba počítat i s nátlakem ze strany zprostředkovatelů na potenciální účastníky, který považujeme za regulérní (výsledkem účasti uchazeče v programu může být i jeho vyřazení z evidence na doporučení poradce) vzhledem k poslání úřadů práce. Doporučujeme ovšem domluvit se s úřadem práce, že v jednom běhu programu nebudou pouze nemotivované osoby, ale tyto budou, pokud možno, v početně slabším zastoupení oproti motivovaným účastníkům. Vzhledem k cílové skupině nelze počítat s tím, že všichni budou vstupovat do programu s motivací znovu se zařadit na pracovní trh. Je pochopitelné, že část z nich vstupuje do programu nedobrovolně, je tedy třeba, aby poradci byli připraveni i na práci s těmito klienty.

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.1 Dohoda o vstupu do programu (smlouva mezi poskytovatelem a uživatelem) 9.2 Prezentace k informační schůzce (příklad prezentací - PowerPoint)


14


2.2 PODPORA UŽIVATELŮM Pomoc

uživatelům

spočívá

v

poradenském

programu

především

v

poskytnutí

skupinového a následného individuálního poradenství s cílem motivovat klienta k aktivní účasti při hledání zaměstnání a osvojení si dovedností k jeho najití a udržení. Nedílnou součástí samotného poradenství je však i tzv. zprostředkovatelská činnost (od zprostředkování spolupráce se zaměstnavateli, vytipování vhodných pracovních míst přes pracovní pokus či zprostředkování pracovní diagnostiky nebo například právního poradenství k vyřešení souvisejících problémů až k nezbytné spolupráci s úřady práce) a využívání prvků podporovaného zaměstnávání (možnost pracovní asistence, individuální plánování, případně zapojení rodinných příslušníků klienta do práce tzv. individuálního týmu). Individuální plánování a individuální přístup ke klientovi je podstatou celého poradenského programu. Možnosti poskytnutí finanční podpory účastníkům programu jsou zmíněny v poslední podkapitole této části. Další podstatnou roli pro podporu zaměstnávání klientů programu pak obsahuje další navazující kapitola metodiky věnovaná podpoře zaměstnavatelům, od administrativní pomoci s vyřizováním nezbytných náležitostí až k mzdovým příspěvkům při zaměstnávání klientů programu.

2.2.1

PORADENSTVÍ

Poradenský program je rozdělen do dvou částí. Poradenství je zahájeno skupinovým poradenstvím, během něhož se účastníci seznámí mezi sebou a pod vedením lektora, popř. lektorů se zabývají tématy, které se týkají zvládání nezaměstnanosti, významem a hodnotou práce, zvládání stresových situací aj. Skupinové poradenství trvá obvykle tři dny. Poté následuje individuální poradenství v rozsahu cca 20 hodin na jednoho účastníka.

Přibližný časový fond poradenského programu: Aktivita Skupinové poradenství Individuální poradenství

Časová dotace 15 h 20 h


15


2.2.1.1 Skupinové poradenství

Skupinové poradenství je po úvodní informační schůzce a vstupu do poradenského programu prvotním startem motivačního bloku. Pod vedením lektora či lektorů jsou probírána témata související s motivací ke vstupu na trh práce a s nácvikem dovedností potřebných k nalezení a udržení si zaměstnání. Skupinové poradenství je realizováno v rozsahu 15 hodin a obvykle je rozděleno na 3 dny po 5 hodinách.

Cílem skupinového poradenství je „nastartování“ účastníků programu pro další práci v programu, zvýšení motivace účastníků ke vstupu na pracovní trh, je zaměřeno na "vstupní" nácvik dovedností potřebných k získání a udržení zaměstnání jednotlivých účastníků. Součástí skupinového poradenství může být také úvodní vytipování problematických okruhů, na něž bude zaměřena práce při následném individuálním poradenství.

„Podle pracovních konzultantů byli účastníci programu pasivnější a často spoléhali na pomoc druhého a nebyli schopni dobře ohodnotit své přednosti před potenciálním zaměstnavatelem. Vzhledem k jejich dlouhodobé nezaměstnanosti se u nich objevuje pesimismus, strach, úzkost a také ztráta pracovních návyků, což má za následek neschopnost uspět při ucházení se o zaměstnání. […] Motivaci vidím u těchto osob jako jeden z hlavních problémů, kterým je třeba se zabývat. Důležité je, aby si jednotliví účastníci sami uvědomili, že bez dalšího vzdělávání a získávání nových dovedností bude zaměstnání pro ně i nadále nedostupné. V rámci celoživotního vzdělávání je motivace jedním z nejdůležitějších prvků…“ (citace: Hana Cibulková, Cesta ke změně - komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy, 2007, ZSF JČU, str. 71, 92)

Forma práce při skupinovém poradenství V průběhu celého skupinového poradenství je kladen důraz na interaktivní metody práce založené na oboustranné komunikaci, na zajištění dostatečného časového prostoru pro vyjádření každého účastníka, na práci s emocemi, na subjektivním hodnocení momentální situace klientů. Součástí jsou nejrůznější hry na procvičování komunikace, hraní rolí. K používaným technikám patří využívání brainstormingu, diskusní skupiny, cvičení, hraní rolí…

Každý z účastníků také obdrží pracovní manuál - průvodce po jednotlivých níže uvedených tématech skupinového poradenství. Vhodné je, aby materiál byl přehledný, stručný, ale výstižný tak, aby byl dobrým vodítkem i pro samostatnou práci účastníka TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

16


programu. Manuál by měl obsahovat mj. také dostatečný prostor pro poznámky, všechny relevantní kontakty a, pokud je to možné, i odkazy na zdroje dalších informací.

Ukázky

pracovních manuálů jsou přílohou č. 9.3 této metodiky.

Témata skupinového poradenství: Tento přehled témat skupinového poradenství není jediný možný, liší se samozřejmě lektor od lektora stejně tak jako obsah jednotlivých témat. Předkládaný přehled je však povinným základním sumářem témat pro práci při skupinovém poradenství. Nácvik praktických dovedností (např. osobní pohovor, oslovování zaměstnavatele) je pak nedílnou součástí skupinového poradenství.

Sumář témat skupinového poradenství: •

Co pro mě znamená nezaměstnanost

•

Přednosti a nedostatky - pozitiva a negativa nezaměstnanosti z pohledu klientů

•

Potřeby a jejich uspokojování

•

Možnosti uplatnění na trhu práce

•

Pracovní místo podle mých představ - specifikace vlastního vhodného zaměstnání

•

Schopnosti, dovednosti, osobnostní předpoklady; Slabé a silné stránky; Stres

•

Kde získám informace o nabídkách práce - zdroje informací o trhu práce

•

Jak oslovit zaměstnavatele

•

Životopis

•

Ukázka strukturovaného životopisu

•

Vlastní životopis

•

Průvodní dopis

•

Jak úspěšně komunikovat

•

Jak se připravit na pohovor

•

Osobní pohovor

•

Nácvik praktických dovedností

•

Minimum pracovního práva

V rámci projektu Cesta ke změně byla průběžně vyhodnocována jednotlivá témata a zájem účastníků. Shrnutí tohoto vyhodnocování předkládáme dále v textu.


17


Lektorský tým: Důraz je třeba klást u lektorů především na: -

zkušenost s vedením skupinového poradenství, popř. praxi ve vedení individuálního poradenství pro stejnou cílovou skupinu

-

vzdělání humanitního směru (psychologie, andragogika, sociální práce, speciální pedagogika) a/nebo kurzy vztahující se k dané oblasti

-

schopnost empatie a umět tuto vlastnost využít při práci se skupinou lidí

-

schopnost práce se skupinovou dynamikou a znalost motivačních strategií (dále viz kapitola 4.1 Personální zázemí)

Součástí evaluace programu by mělo být získání zpětné vazby nejen od účastníků, ale i od samotných lektorů. Jejich pohled na celkové časové nastavení poradenství, rozsah jednotlivých témat, organizační aspekty programu mohou být cenným podnětem pro jeho případné dolaďování (vzor evaluačního dotazníku pro lektory viz příloha 9.4). Doporučený časový rozsah: - 15 hodin/skupina (tj. 3 dny po 5ti hodinách) Doporučený počet účastníků skupinového poradenství: - min 8, max. 12 účastníků

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: Během skupinového poradenství se většinou naváže dobrý kontakt mezi jednotlivými účastníky, což vede k odbourání počátečních obav z nového prostředí a nových situací. Ke konci skupinového poradenství se zvětší části podaří lektorovi motivovat účastníky programu k dalším aktivitám vedoucím k získání dovedností potřebných k nalezení zaměstnání. Vhodný počet účastníků v jednom skupinovém poradenství je asi 8 až 12 osob. Při zahájení skupinového poradenství je vhodné začít s tématy lehčími a uvolňujícími, například základy mezilidské komunikace. Zařazení vhodných her pro dospělé přispívá k uvolnění napětí, ale tyto hry se musí pečlivě vybrat, a to na základě zkušeností lektora, počtu účastníku a jejich složení. Někdy se stane, že skupina účastníků je sice komunikativní a skupinové poradenství je baví, ale lektorovi například sdělí, že nestojí o žádné další vzdělávání a že jim v podstatě být nezaměstnaný docela vyhovuje a hlavně si zvykli. Mnohdy nejsou ochotni pracovat za běžných podmínek týkajících se mzdového ohodnocení a časové náročnosti zaměstnání. V rámci projektu Cesta ke změně byly aplikovány dvě formy lektorského vedení TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

18


skupinového poradenství, z nichž se osvědčily jako možné a funkční obě. Občanské sdružení MESADA využívalo pro skupinové poradenství externí spolupráce se zkušenými lektory a budoucí poradci byli přítomni jako aktivní účastníci při práci skupiny. Centrum sociálních služeb při občanském sdružení ICOS Český Krumlov šlo cestou jinou, kdy skupinové poradenství vedli samotní pracovní konzultanti ve spolupráci s vedoucí celého programu, která byla odborným garantem nejen skupinového poradenství. Výhodou zapojení externích lektorů je další pohled na problémy klienta - tato forma tedy umožňuje pracovnímu konzultantovi před následným individuálním poradenství konfrontovat své postřehy s pohledem lektora. Při vedení skupinového poradenství samotnými pracovními konzultanty umožňuje skupinové poradenství intenzivně vytipovávat problematické okruhy jednotlivců pro práci při následném individuálním poradenství a již v zárodku navazovat důvěru mezi konzultantem a účastníkem programu pro další práci.

ROZHOVOR S LEKTOREM SKUPINOVÉHO PORADENSTVÍ Rostislavem Homolou, B.Th.

Jak dlouho pracujete s nezaměstnanými? Asi osm let, včetně vlastní zkušenosti, která byla důležitá

pro

pochopení

a

porozumění

lidem

bez

zaměstnání.

Co

by

podle

Vás

měl

mít

dobrý

lektor

skupinového poradenství? Osobní zkušenost nebo velkou schopnost empatie a porozumění. Měl by samozřejmě vědět – koho má před sebou, znát startovní čáru skupiny, jejich možnosti a schopnosti, vědět, co má předat, jak to má předat, nesmí ztratit cíl, který si vytyčil, jak pro jednotlivé hodiny, dny tak pro celý kurz. Nemůže jít rychleji, než skupina. Je autentický, je si vědom vlastních limitů, je si vědom hodnoty lidství a jedinečnosti každého klienta. Umí najít a ocenit jedinečnost každého, dát mu hodnotu a ukázat možnosti rozvoje a možné řešení jeho situace. Schopnost spolupracovat se zadavatelem poradenství. Skupinové poradenství je pouze součást kontinuální pomoci klientovi, proto ta nutná spolupráce při vstupu i výstupu.


19


Můžete nám prozradit nějaké způsoby, jak „rozehříváte“ skupinu, která příliš nespolupracuje? Vlastní zkušeností, skutečnými příběhy lidí, vhodnými otázkami, skupina je o klientech, ne o mě.

Jakou máte metodu na uvolnění atmosféry na začátku skupinového poradenství? Povídám o své vlastní zkušenosti v nezaměstnanosti, vlastních prohrách, vhodným způsobem se identifikuji s nimi, s jejich pocity, s jejich očekáváním, s jejich bolestí, s jejich radostí. Vhodný a citlivý humor otvírá jedinečným způsobem cestu ke skupině i k člověku.

Jak zachováváte dostatečný prostor pro vyjádření každého z účastníků? Je podmínkou, aby každý dostal citlivým a vhodným způsobem prostor a je zase jenom na klientovi, nakolik svůj prostor svobodně využije. Cílem je vzájemné sdílení. Prožívání vzájemné těžké společné zkušenosti sbližuje daleko víc než individuální osobní výhry. Lektor musí být dobrým moderátorem, který vhodným způsobem vymezuje prostor pro vyjádření jednotlivých účastníků i celé skupiny.

Jaká témata jsou pro účastníky nejzajímavější a která naopak patří k těm nejméně oblíbeným? Každé téma, které se bezprostředně dotýká životů klientů, je zajímavé – rodina, manželství, děti, zdraví, práce, nemoc, naděje, stres, volba povolání, zkušenosti jiných lidí, poznání sebe sama atd. Témata, která se nedotýkají bezprostředně situace klientů a nejsou konkrétním a praktickým řešením jejich situace, mohou být neoblíbená. Úspěch mnohdy ale záleží na způsobu, jakým tato témata představím.

Můžete uvést příklady potíží, s nimiž jste se při vlastním poradenství setkal a jak jste je řešil? a)

U některých klientů malá motivace – řešení -

ve skupině jsem dal větší

prostor motivovaným jedincům, aby byli inspirací i motivací druhým. Zkušenosti druhých lidí s podobnou výchozí situací mohou motivovat. Osobní rozhovor, ke každému člověka vede jiná cesta, najít ji.

b)

U většiny klientů jsem se nesetkal s většími problémy, většina klientů zná své

limity, mnozí je přijali a sami sobě jsou si pomocí, což je ideální – závislé klienty na


20


různých podpůrných sociálních sítích vedu k minimální závislosti a naopak k podpoře lidí ještě potřebnějších.

c)

Myslím si, že pro většinu klientů jsou různé vnější podmínky na trhu práce

zdrojem větších potíží, než vlastní motivace, ochota hledat práci a nechat se zaměstnat, až na výjimky, které potvrzují pravidlo.

S kolika uživateli se Vám nejlépe pracuje, jaký počet považuje za minimální a jaký za maximální? 6 – 12 uživatelů. Každá skupina je jiná, může být skupina o dvou uživatelích velmi těžká a jiná skupina o 15 lidech velice příjemná.

Pracujete s nezaměstnanými už dlouho. Mění se nějak účastníci skupinového poradenství? V tom podstatném ne. Mění se pouze kulisy tohoto prostředí, nároky, hodnotový žebříček, vyšší zatížení stresem apod.

Jak

vnímáte

skutečnost,

že

někteří

účastníci

vstupují

do

poradenství

nedobrovolně? Vnímám, neřeším příčiny, které neovlivním – snažím se řešit to, co jsem schopen ovlivnit – lepší informovanost, výběr, předsudky, strach, užitečnost poradenství. Nelze všemu zabránit zcela, pracuji s tím, co je a většinou po nějaké době se tento postoj mění.

Je ještě něco, co byste rád doplnil, poradil, nějaká zkušenost, o kterou byste se rád podělil? Každá skupina je nová výzva pro lektora i pro skupinu, výzva k vzájemnému obohacení a pomoci.

Děkujeme za rozhovor.


21


VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO ÚČASTNÍKY PORADENSKÉHO PROGRAMU CESTA KE ZMĚNĚ PO UKONČENÍ SKUPINOVÉ ČÁSTI – celé znění dotazníku - viz příloha č. 9.5 metodiky V průběhu realizace projektu probíhala dobrovolná evaluace ze strany účastníků programu. Jeden z dotazníků byl zaměřen na hodnocení kvality skupinového poradenství. Návratnost činila 83 dotazníků. Na otázku „Byli jste spokojeni se skupinovým poradenským programem“ 65 respondentů (78%) odpovědělo „ano“, 12 „spíše ano“ a možnost „spíše ne“ a „ne“ zvolili vždy 3 účastníci. Jak respondenti hodnotili užitečnost jednotlivých témat skupinového poradenství je vidět z následující tabulky. Jako velmi užitečné označilo pokaždé 56 respondentů téma „Jak úspěšně komunikovat“ a „Pracovní právo“.

To odpovídá našim zkušenostem získaným

z účasti na jiných poradenských programech. 12 respondentů (14%) zvolilo možnost „spíše neužitečné“ (konkrétně 8) či „zcela neužitečné“ (4) u tématu „Diskuse: jak se vyrovnávám s nezaměstnaností – co pro mě znamená nezaměstnanost“. Zapojení se do takové diskuse vyžaduje určitou míru otevřenosti a každý nemusí být ochoten se jí zúčastnit nebo pro něj může být nepříjemné poslouchat problémy druhých. Zajímavých je oněch 13 respondentů, kteří považují téma „Vaše silné a slabé stránky za neužitečné“ – převážně šlo o starší osoby, které zvolily tuto odpověď.

Příjemně nás překvapilo nás, že 77 účastníků považuje za

užitečné téma „Praktický nácvik dovedností“. V průběhu skupinového poradenství většinou nebylo jednoduché účastníky namotivovat k nácviku dovedností.

Téma Diskuse: jak se vyrovnávám se zaměstnaností – co pro mě znamená nezaměstnanost Vaše silné a slabé stránky Vytipování pracovního uplatnění – pracovní místo podle mých představ Kde získám informace o nabídkách práce Životopis, motivační dopis Jak úspěšně komunikovat Osobní pohovor Pracovní právo Praktický nácvik dovedností (oslovování zaměstnavatele, nácvik pohovoru apod.)

Velmi užitečné

Spíše užitečné

Spíše Zcela Celkem neužitečné neužitečné

42

29

8

4

83

42 50

28 22

13 11

0 0

83 83

43

35

4

1

83

51 56 49 56 50

25 23 31 24 27

7 4 3 3 5

0 0 0 0 1

83 83 83 83 83

Tab. č. 1 Užitečnost jednotlivých témat skupinového poradenství (zdroj: vlastní výzkum)


22


Účastníci také měli vyjádřit svou spokojenost s přístupem lektora. 78 (94%) jich bylo spokojeno a 5 (6%) spíše spokojeno. Pro 69 (83%) respondentů byl lektorům výklad zcela srozumitelný a pro 14 (17%) dostatečně srozumitelný. Z uvedeného vyplývá, že se nám podařilo zajistit kvalitní externí i interní lektory, kteří dokážou při práci s cílovou skupinou dobře využít svých zkušeností.

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.3 Pracovní manuál pro účastníky programu - Centrum sociálních služeb – ICOS Český Krumlov, o.s. - o.s. MESADA 9.4 Evaluační dotazník pro lektory 9.5 Dotazník pro účastníky po ukončení skupinové části programu

2.2.1.2 Individuální poradenství

Individuální poradenství následuje po skupinovém poradenství, a to v rozsahu cca 20 hodin na jednoho účastníka. Během těchto konzultací často vyplynou témata z individuálních potřeb účastníků, jedná se o rozšíření a prohloubení témat skupinového poradenství s důrazem na společné hledání možností řešení a uplatnění účastníka programu na trhu práce. Součástí

individuálního

poradenského

programu

jsou

i

činnosti

uvedené

v dalších

podkapitolách této části metodiky.

Cílem individuálního poradenství je jednak vyjasnění pracovních možností, poskytnutí podpory při oslovování zaměstnavatelů a při pracovních pohovorech atd. za pomoci pracovního konzultanta. Smyslem poradenství by mělo být to, že pracovní konzultant se spolu s účastníkem zaměří ne na překážky bránící mu ke vstupu do zaměstnání, ale hlavně na dovednosti a možnosti pracovního uplatnění, s přihlédnutí k reálným možnostem účastníka i pracovního trhu. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

23


Forma a obsah individuálního poradenství Individuální poradenství probíhá za úzké spolupráce pracovního konzultanta a účastníka programu a je kladen důraz na individuální přístup od zmapování přání a cílů, které má klient, až k nalezení cesty k jejich naplnění. Vlastní obsah individuálního poradenství je vhodné (nutné) uzpůsobit konkrétním individuálním potřebám klienta. Někdy se stane, že účastník vlastně ani neví, s čím by potřeboval pomoci. V tom případě je na pracovním konzultantovi, aby účastníka vhodnými otázkami k tématu přivedl nebo mu sám téma poradenského rozhovoru nabídnul. Na počátku je tedy poradenství zaměřeno na tvorbu individuálního plánu - jsou stanoveny cíle účastníka a plán možností jejich naplnění na základě vstupních informací, z nichž vychází poté vlastní zaměření a konkrétní náplň individuálního poradenství (viz příloha 9.7 List účastníka – cíle a naplnění). Ne vždy se samozřejmě v rámci programu podaří najít pro klienta odpovídající zaměstnání, za úspěch individuálního poradenského programu lze považovat i "pouhé" získání nových schopností a dovedností zvyšujících uživatelovu šanci při hledání zaměstnání.

Individuální poradenství může být zaměřeno na: •

konzultace a hledání možností pracovního uplatnění, vytvoření reálného pohledu na své pracovní uplatnění na regionálním trhu práce

•

účastník může za pomoci poradce, popřípadě sám, pokud nemá doma možnost přístupu k PC, sestavit životopis, motivační dopis; je-li to vhodné, seznamuje se s webovými servery, na nichž je také možno hledat informace o pracovním uplatnění apod.

•

poradce pomáhá účastníkovi identifikovat překážky bránící mu ke vstupu na pracovní trh a společně hledají možnosti řešení

•

v průběhu této části je důležitá spolupráce s úřadem práce (konkrétně oddělením trhu práce) – konzultace v případě, že si poradce není jistý, zda účastníkova představa o pracovním uplatnění odpovídá potřebě pracovního trhu

•

pomoc se zprostředkováním zaměstnání

•

v případe potřeby se zařazuje do individuální části poradenství tzv. case management

•

zprostředkování odborné pomoci k vyřešení problémů klienta, které mohou znesnadňovat jeho návrat na trh práce -

setkání s psychologem, pracovní

diagnostika, bezplatné právní poradenství (např. k řešení tíživé bytové situace apod.)


24


•

v průběhu poradenství může být vytvořen individuální tým

•

možnost realizace pracovního pokusu, případně pracovní asistence, doprovod na pracoviště či úřad

Podobně jako skupinové poradenství bylo v průběhu projektu hodnoceno účastníky i individuální poradenství. Vyhodnocení dotazníků pro účastníky programu po ukončení individuálního poradenství uvádíme níže v této kapitole.

Pracovní konzultant, poradce: Požadavky na vzdělání a kompetence pracovních poradců poradenského programu obsahuje kapitola 4.1 Personální zázemí.

Doporučený časový rozsah individuálního poradenství: -

20 hodin/1 účastník – toto je průměrný (ideální) časový fond pro individuální část poradenského programu

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Při individuálním poradenství se pracovní poradci zaměřovali na vytvoření reálného pohledu na možné pracovní uplatnění na místním trhu práce. Většina účastníků projektu velkou část svého života pracovala ve stejném podniku, vykonávala jednoduchou nenáročnou práci a po ztrátě tohoto zaměstnání měli velké problémy s reálným náhledem na nové možné pracovní uplatnění. Většina z nich nikdy nepracovala na počítači a úkolem pracovních poradců bylo překonat strach účastníků z nových neznámých věcí týkajících se psaní na počítači, vyhledávání informací na internetu, vyhledávání volných pracovních míst atd. Sepsání životopisu či motivačního dopisu byl často úkol na několik hodin, ale citlivý přístup a podpora pracovních poradců byl vždy pro účastníka přínosem. S ohledem na cílovou skupinu pracovní poradci zařazovali často do individuálního poradenství tzv. case management – tj. podporu při řešení problémů, které souvisí s úspěšností při hledání zaměstnání nepřímo (např. neznalost v oblasti sociálních dávek, bytové problémy, rodinná krize apod.). Po vyřešení akutního problému se pracovní poradci vraceli zpět k aktivnímu vyhledávání volných pracovních míst a možnosti získání zaměstnání pro účastníky projektu. ICOS: Dle pracovních poradců se jako nejdůležitější v individuální práci jevil rozbor minulých pracovních zkušeností každého účastníka a následných představ o práci. Jako pomůcka k tomuto sloužil tzv. Dotazník pro práci (viz příloha 9.6). Poměrně často se poradci TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

25


setkávali s tím, že účastníci projektu mají problémy s tvorbou životopisu, termín motivační dopis častokrát ani neznali. Spíše mladší ročníky a ti, kteří nemají mnoho zkušeností s oslovováním zaměstnavatele či samotným pracovním poměrem, využívali hojně nácviku komunikace se zaměstnavatelem. Někteří z účastníků měli také mylnou představu o tom, že poradci jsou ti, kteří jim najdou práci, a oni sami nemusejí pro nalezení místa nic dělat, aniž by si uvědomovali, že poradce a celý program je zaměřen na motivační stránku věci, zdokonalení dovedností, a na pomoc při hledání vhodného pracovního uplatnění, ale hlavní díl aktivity vždy musí zůstat na účastníkovi. Zkušenosti z individuálního poradenství také hovoří o tom, že se často pracovní konzultant spolu s účastníkem dopracují k poznání, že účastník potřebuje pomoci s vyřešením životních situací jako jsou například rodinná krize, bytová problematika nebo různé typy závislosti, které mu znesnadňují návrat na pracovní trh. Proto je vhodné, aby v rámci poradenského programu byla účastníkům programu v případě potřeby nabízena další podpora, která se v pilotním projektu osvědčila. Tomuto aspektu je věnována kapitola 2.2.2.5 Další podpora účastníkům programu.

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU PRO ÚČASTNÍKY PORADENSKÉHO PROGRAMU CESTA KE ZMĚNĚ PO UKONČENÍ INDIVIDUÁLNÍ ČÁSTI - celé znění dotazníku - viz příloha č. 9.9 metodiky Také individuální poradenství bylo v průběhu realizace projektu hodnoceno dobrovolně ze strany účastníků programu. Uvedený dotazník vyplnilo 63 osob. 53 respondentů (84%) uvedlo, že program Cesta ke změně naplnil jejich očekávání (30 z nich uvedlo, že naplnil a 23, že spíše naplnil jejich očekávání). 9 účastníků (14%) zvolilo možnost spíše nenaplnil a pouze 1 účastník (2%) zvolil možnost nenaplnil. Následoval dotaz, zda došlo k posunu situace respondentů během jejich účasti na poradenském programu. Otázka byla rozdělena na několik oblastí. Jejich vyhodnocení je v následujících tabulkách.

Možnost Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Absolutní počet respondentů 35 15 12 1 63

Tab. č. 2 Posun účastníků poradenského programu v oblasti pracovního uplatnění (zdroj: vlastní výzkum)


26


Smyslem podotázky týkající se posunu v oblasti pracovního uplatnění bylo zjistit, jak účastníci hodnotí svůj pokrok v orientaci a znalostech potřebných pro získání a udržení pracovního místa (komunikačních schopnostech, tvorbě životopisů, motivačních dopisů atd.). Možnost „spíše ne“ a „ne“ uváděli lidé, kteří dle sdělení poradců byli v průběhu své účasti v programu méně aktivní a neměli příliš velký zájem na změně své situace. Tato jim buď vyhovovala nebo byli rezignovaní natolik, že pro jejich motivování by bylo třeba dalších nástrojů (např. následný vstup do programu podporované zaměstnávání).

Možnost Ne Ano Celkem

Absolutní počet respondentů 44 19 63

Tab. č. 3 Posun účastníků poradenského programu v jiných oblastech (zdroj: vlastní výzkum)

Podstatnou součástí poradenského programu Cesta ke změně bylo řešení problémů souvisejících a ovlivňujících nalezení a udržení pracovního místa. Z 19 respondentů, kteří tuto možnost využili, jich 8 řešilo se svým poradcem rodinnou situaci, 3 osoby se s konzultantem zaměřili mimo jiné na řešení potíží s bytovou situací (především pomoc s vyhledáváním inzerátů na podnájmy), 2 využili možnost pomoci při jednání na úřadech, 8 chtělo právní poradenství (především pracovně právní, např. odškodnění z pracovního úrazu), dvěma byly poskytnuty informace o podnikání,

jednomu pomohl poradce vyřídit invalidní důchod a

jednomu zprostředkoval rekvalifikační kurz.

Další tabulka ukazuje četnost odpovědí týkajících se zvýšení schopnosti účastníků získat zaměstnání po absolvování programu. 52 osob má pocit, že se jejich schopnost zvýšila a 11 zvolilo buď možnost „spíše ne“ nebo „určitě ne“. Možnost Ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Celkem

Absolutní počet respondentů 28 24 8 3 63

Tab. č. 4 Zvýšení schopnosti účastníků získat zaměstnání po absolvování programu (zdroj: vlastní výzkum)

Nosnou částí poradenského programu je práce jednotlivých poradců. Úspěšnost programu závisí nejen na přístupu samotných účastníků, ale velkou měrou na konzultantech. V průběhu poradenství vzniká mezi účastníkem a jeho poradcem vztah, který značně ovlivňuje úspěch programu. Tudíž je samozřejmé, že předmětem zpětné vazby od klientů programu byla jejich


27


spokojenost s přístupem poradců. 46 osob bylo se svým poradcem spokojeno, 17 jich bylo spíše spokojeno. Nespokojen nebyl žádný respondent. Účastníci hodnotili také celkový rozsah poradenského programu. Pro 53 z nich byla jeho délka vyhovující, pro 2 byl krátký a pro 8 dlouhý.

Nejzajímavější část hodnocení ze strany respondentů se týká evaluace jednotlivých částí programu. Samozřejmě, že předmětem vyhodnocování byly pouze aktivity, jichž se jednotlivé osoby účastnily.

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

24

32

nevím přesně, ale úplně spokojen/a nejsem 7

naprosto nespokojen/a

Celkem

0

63

Tab. č. 5 Spokojenost účastníků se skupinovým poradenstvím (zdroj: vlastní výzkum)

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

37

23



Celkem

0

63

Tab. č. 6 Spokojenost účastníků s individuálním poradenstvím (zdroj: vlastní výzkum)

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

17

18



Celkem

0

35

Tab. č. 7 Spokojenost účastníků se zprostředkováním zaměstnání (zdroj: vlastní výzkum)

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

4

0



Celkem

0

4

Tab. č. 8 Spokojenost účastníků s pracovním pokusem (zdroj: vlastní výzkum)

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

3

1



Celkem

0

4

Tab. č. 9 Spokojenost účastníků s pracovní asistencí v zaměstnání (zdroj: vlastní výzkum)

velmi spokojen/a

docela spokojen/a

1

1



Celkem

0

2

Tab. č. 10 Spokojenost účastníků s osobní doprovodem na úřady (zdroj: vlastní výzkum)


28


Při sestavování evaluačního dotazníku bylo uvažováno o tom, že vypovídací hodnotu o kvalitě programu má také to, zda by účastníci doporučili jeho absolvování někomu dalšímu. 38 respondentů by určitě doporučilo svému známému či příbuznému účast na programu, 16 by ho spíše doporučilo, 8 spíše ne a 1 určitě nedoporučil.

Možnost pracovního pokusu využilo pouze 5 z oslovených respondentů, přičemž všichni si myslí, že jim jeho absolvování pomohlo v dalším uplatnění (všechny tyto osoby získaly pracovní místo). Třem z těchto 5 byla při zkušební praxi poskytnuta pracovní asistence a všichni její využití označili jako přínosné.

V závěru dotazníku měli respondenti oznámkovat poradenský program jako ve škole. Výsledky jsou obsaženy v tab. č. 11. Průměrná známka je 1,8, což lze označit jako značný úspěch s ohledem na cílovou skupinu velmi různorodou co do složení, životních zkušeností a dalších aspektů (především kumulace nejrůznějších handicapů u jednotlivých osob).

Známka Absolutní počet respondentů

1 28

2 18

3 14

4 2

5 1

Celkem 63

Tab. č. 11 Hodnocení poradenského programu účastníky (zdroj: vlastní výzkum)

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.6 Vstupní dotazník pro práci 9.7 List účastníka – cíle a naplnění 9.8 Individuální plán – závěrečná zpráva 9.9 Dotazník pro účastníky po ukončení individuální části programu 9.10 Dohoda o ukončení účasti v programu (pozn. Dohoda o vstupu do programu je součástí kapitoly 2.1. Výběr uchazečů a přílohou č. 9.1. této metodiky)


29


2.2.2 ZPROSTŘEDKOVATELSKÁ ČINNOST Zprostředkovatelská činnost je nedílnou součástí poradenského programu. Zahrnuje spolupráci s úřady práce, se zaměstnavateli, zprostředkování další odborné pomoci k vyřešení problémů uživatele – účastníka programu. Cílem je za úzké součinnosti pracovního konzultanta a účastníka programu vyhledat a vytipovat vhodná pracovní místa, případně také zajistit pro účastníka programu další odbornou pomoc, která mu pomůže překonat překážky znesnadňující návrat na trh práce. Jednou z inovativních činností programu, která může pomoci klientovi usnadnit návrat do práce a také zajistit obnovu pracovních návyků, je tzv. pracovní pokus.

2.2.2.1

Spolupráce s úřadem práce

Spolupráce s úřady práce je nutnou a nezbytnou podmínkou realizace programu. Spolupráce začíná již od vytipovávání vhodných uchazečů o program přes kontinuální spolupráci a komunikaci pracovních poradců programu s pracovníky úřadu práce. Cílem spolupráce je vytipovat vhodná pracovní místa s ohledem na potřeby regionálního trhu práce. Vzájemná spolupráce by měla být pravidelná a probíhá prostřednictvím osobních schůzek, telefonických či emailových konzultací.

Úřad práce má v programu nezastupitelnou roli zprostředkovatele, který uchazečům či zájemcům o zaměstnání dá prvotní informaci o možnosti vstupu do něj, vytipuje vhodné účastníky, které následně doporučí na informační schůzku s poradci. Úřad práce mimo jiné může poskytovat potřebné zázemí pro samotnou realizaci prvotní informační schůzky.

Vzájemná spolupráce s úřadem práce v rámci programu je také podmíněna tím, že poradci si pravidelně předávají s úřady práce informace o průběhu programu v dohodnutých intervalech a sjednaným způsobem (samozřejmě v souladu s legislativou týkající se ochrany osobních údajů). Poradci vždy v co nekratším termínu po ukončení účasti klienta v programu zasílají dohody o ukončení účastníka v projektu a individuální plán práce na úřad práce. Poradci mohou také využívat konzultací k případnému využití nástrojů aktivní politiky TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

30


zaměstnanosti (dále APZ) při zařazování účastníků programu na pracovní trh či do vhodných rekvalifikačních kurzů.

Možné okruhy vzájemné spolupráce s úřady práce: -

vytipování vhodných uživatelů (viz kapitola 2.1 Výběr uchazečů)

-

průběžná spolupráce s oddělením trhu práce (např. když si není poradce zcela jist, zda představa účastníka odpovídá potřebám trhu práce)

-

možnost zapojení zprostředkovatelky do individuálního týmu (viz kapitola 2.2.3.2),

-

konzultace k případnému využití nástrojů APZ (viz kapitola 2.3.2) při umísťování účastníků na pracovní místo (např. poradce motivuje účastníka pro VPP v místě bydliště, ale pro další jednání s konkrétní obcí je třeba vědět, zda a za jakých podmínek úřad práce obci příspěvek poskytne)

-

dojednání vhodné rekvalifikace (s příslibem pracovního místa)

-

pravidelné předávání informací o aktuálních volných místech (např. e-mailem)

-

informace o možnostech pracovní rehabilitace

-

poradenství ohledně učebních oborů či dalších škol atd.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Se všemi úřady práce byla v rámci projektu spolupráce velice dobrá. Například v Písku napomáhá tomu i to, že kancelář MESADY je v budově úřadu práce. To umožňuje dobrou, rychlou a efektivní komunikaci mezi subjekty. Výborná byla i spolupráce s ostatními úřady práce. Při informačních schůzkách, které byly realizovány v prostorách pracovních úřadů, byla vždy přítomna i osoba pověřená realizací projektu ze strany úřadu práce. Vzájemná spolupráce MESADY a úřadů práce pokračovala i po dobu skupinového a individuálního poradenství a i o realizaci pracovních pokusů byli pracovníci úřadu práce včas informování a nastalé situaci se přizpůsobovaly i schůzky účastníků projektu na úřadu práce (účastníci programu docházeli na schůzky na úřad práce po celou dobu projektu). Rámec spolupráce s úřadem práce je možno dolaďovat i v průběhu projektu dle vyvstalých potřeb obou stran. Například v Prachaticích byla v průběhu projektu zorganizována schůzka s vedením úřadu a pracovnicí úřadu pověřenou koordinací projektu, na níž byly vyjasňovány komunikační potíže s poradkyní. Za MESADU se schůzky účastnila vedoucí projektu, ředitelka organizace a příslušná poradkyně. Byla navržena a posléze praktikována řešení, s nimiž byly spokojeny obě strany. ICOS: Úřad práce byl nakloněn vzájemné spolupráci, která byla v průběhu celého programu hodnocena ze strany realizátora programu jako velice dobrá. Pracovníci úřadu


31


práce vycházeli realizátorům ve všech aspektech spolupráce vstříc. Úřad práce navíc poskytoval zázemí pro realizaci prvotních informačních schůzek, které probíhaly vždy v předem

dohodnutém

termínu

v

prostorách

úřadu

v Českém

Krumlově,

případně

na dislokovaném pracovišti v Kaplici. Úřad práce zajišťoval jak technické zázemí, tak i dostatečný počet vhodných uchazečů, kteří měli chuť a zájem změnit něco ve svém životě účastí v programu (i když samozřejmě ne všichni účastníci byli k tomuto motivování). Vzájemná spolupráce všech zainteresovaných subjektů na projektu vypadala následovně. Pracovní poradci si pravidelně vyměňovali potřebné informace o průběhu programu s pracovníky úřadu práce, a to prostřednictvím e-mailu či osobních nebo telefonických konzultací. Účastníci projektu měli možnost využít osobních schůzek s pracovníky ÚP, a to např. tehdy, pokud se rozhodli pro rekvalifikaci a potřebovali vědět podrobnosti o daném rekvalifikačním kurzu. Poradce tedy domluvil schůzku s pracovníkem ÚP a v případě účastníkova zájmu jej na ni mohl doprovodit. Byl tak pro klienta psychickou podporou a pomáhal mu přesně formulovat představu o tom, co by účastí v rekvalifikačním kurzu chtěl získat a umět. Někteří klienti nakonec do rekvalifikačního kurzu po ukončení poradenského programu skutečně vstoupili, úspěšně ho ukončili a získali tak zaměstnání.

PŘÍKLAD: MESADA: Paní I. V. ve věku 43 let je dva roky vedená v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání a bydlí v menším městě 15 km vzdáleném od sídla MESADY. Paní I. V. pracovala dříve jako šička a dělnice ve výrobě, ale dle vyjádření lékaře není schopna psychicky náročnější práce a práce náročné na záda a zrak. Jako vhodné profese lékař uvedl pomocné práce v lese a lehčí dělnické profese bez zvedání těžkých břemen. Pracovní poradkyně se dotazovala zprostředkovatelky ÚP na možnost zajištění veřejně prospěšných prací pro paní I. V. v místě jejího bydliště. Po nějaké době se skutečně podařilo zajistit díky dobré spolupráci s úřadem práce dohodu o provedení práce pro paní I. V. na dva měsíce. ICOS: Pan J. R. ve věku 33 let vstoupil do programu po třech letech evidence na ÚP. Tento klient měl základní vzdělání, nevlastnil řidičské oprávnění a kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu se mu nedařilo najít optimální zaměstnání. Absolvoval jednotlivé aktivity programu v Českém Krumlově, přičemž jako problém se ukázalo to, že neuměl jasně definovat své představy o práci. Díky intenzivní spolupráci v průběhu poradenství byly ve spolupráci s poradcem specifikovány možnosti pracovního uplatnění, ke kterým však klient potřeboval potřebné vzdělání, které si mohl doplnit např. rekvalifikací. Poradce proto kontaktoval pracovnici ÚP, popsal jí situaci a domluvili se na osobní schůzce, které se měl TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

32


účastnit klient za případného doprovodu poradce. Před samotnou schůzkou s pracovnicí ÚP si klient sepsal za pomoci poradce dotazy, na které se chtěl zeptat. Na tuto schůzku žádal klient doprovod, protože se ostýchal komunikace s pracovnicí ÚP - obával, že by neuměl jasně a zřetelně definovat svá přání ve vztahu k rekvalifikaci. Poradce tak byl při jednání klienta a pracovnice ÚP přítomen a v případě nutnosti do rozhovoru zasáhl a pomohl klientovi s konkretizací dotazů směřujících k rekvalifikaci. Po skončení této schůzky získal účastník programu odpovědi na své dotazy a měl jasnou představu o rekvalifikačním kurzu a již nebránilo nic tomu, aby do kurzu vstoupil. Proto byla klientova účast v programu následně ukončena.

2.2.2.2

Spolupráce se zaměstnavateli

Cílem této činnosti je jednak motivovat zaměstnavatele v daném regionu k umístění účastníků programu na pracovní místo, jednak nastavit spolupráci a výměnu informací o možnostech uplatnění účastníků programu mezi zaměstnavatelem a realizátorem programu, případně dosáhnout uskutečnění pracovního pokusu, který může být prospěšný pro zaměstnavatele i účastníka programu.

Poradenský program Cesta ke změně není zaměřen pouze na poskytování poradenství, jehož výsledkem je zprostředkování určitých znalostí a dovedností jeho účastníkům, ale v průběhu individuální práce s uživatelem je tento veden k nalezení konkrétního pracovního místa, popř. zprostředkování pracovního pokusu. Kontakt se zaměstnavateli je tedy důležitou součástí programu. I když se nepodaří umístit účastníka na pracovní místo je cenné např. telefonování skutečnému zaměstnavateli či účast na přijímacím pohovoru místo pouhého nácviku jednotlivých činností. Ne vždy zasahuje poradce do kontaktu účastníka programu se zaměstnavatelem. Někdy si to klient programu sám nepřeje, jindy je schopen zvládnout komunikaci se zaměstnavatelem do té míry, že ho konzultant vede k samostatnému zvládání nutných kroků (poradce je v programu průvodcem, nikoliv pečovatelem – to je jeho základní princip).


33


Pokud poradce přichází sám do styku se zaměstnavateli, musí mít na mysli, že důležité jsou pro další spolupráci zejména první kontakty s nimi, ať už se uskuteční jakoukoliv formou. V případě, že poradce doprovází uživatele k zaměstnavateli a účastní se přijímacího pohovoru, je třeba se dopředu domluvit s účastníkem, nakolik má do hovoru vstupovat. Důležité je také, jak poradce vysvětlí zaměstnavateli, že klienta na pohovor či schůzku doprovází a je u ní přítomen. Doporučuje se důvody příliš nerozvádět, ale uvést např. že účastník programu má zájem o práci, ale potřebuje pomoc při komunikaci.

Spolupráce se zaměstnavateli je v rámci programu rozdělena do několika dílčích aktivit: •

vytipování vhodných zaměstnavatelů (viz kapitola 2.2.2.3)

•

oslovení

vytipovaných

zaměstnavatelů

(vzorový

dopis

k oslovení

zaměstnavatele je uveden v příloze 9.11) •

dojednání a realizace osobní schůzky se zaměstnavatelem

•

dojednání a realizace pracovního pokusu (viz kapitola 2.2.2.4)

•

obsazení pracovního místa účastníkem projektu

•

další podpora zaměstnavatelům (administrativní a poradenská činnost při zaměstnávání osob z programu a při získávání mzdových prostředků na podporu zaměstnávání těchto osob - podrobněji viz kapitola 2.3. Podpora zaměstnavatelům, usnadnění zapojení osob v programu do zaměstnání přímo na pracovišti v podobě pracovní asistence - podrobněji viz kapitola 2.2.3.1, ad.)

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: MESADA mohla ve všech regionech, v nichž program uskutečňovala, využít dlouhodobých kontaktů se zaměstnavateli, jež byly navázány v předchozích letech v rámci jiných programů či projektů zaměstnávání osob s různými handicapy. MESADA má vytvořenou databázi zaměstnavatelů, s kterými aktivně spolupracuje nejen při realizaci projektu Cesta ke

změně, ale i při poskytování jiných sociálních služeb. Zaměstnavatelé byli informováni o možnosti aktivně se zapojit do projektu Cesta ke změně pomocí letáčků, e-mailem, telefonicky či při osobních schůzkách pracovních poradců se zástupci zaměstnavatelů. Větší zaměstnavatelé souhlasili s prezentací projektu, ale např. pro pracovní pokus příliš velké nadšení neprojevovali. O pracovní pokus měli zájem spíše menší zaměstnavatelé, kteří jej brali jako možnost poznat člověka, který má o práci v jejich firmě zájem.


34


ICOS: Na Českokrumlovsku probíhalo i vzhledem k tomu, že pracoviště ICOS - Centrum sociálních služeb - fungovalo v regionu při začátku projektu druhým rokem, oslovování a nastavování spolupráce se zaměstnavateli následujícím způsobem: 1. krok - vytipování zaměstnavatelů

v regionu,

2.

krok

–

oslovení

všech

vytipovaných

zaměstnavatelů

s informacemi o programu a možnostech pro zaměstnavatele prostřednictvím dopisu, e-mailu a poté telefonického rozhovoru, 3. krok – v případě zájmu byla dojednána osobní schůzka. Ad 1. Poradci vytipovávají zaměstnavatele v regionu prostřednictvím internetu, na základě doporučení od samotných účastníků programu a na základě vlastní informovanosti. Při vytipovávání zaměstnavatelů vhodných k oslovení také využívají zkušeností pracovníků ÚP. Vytipovaní zaměstnavatelé jsou zaznamenáváni do databáze zaměstnavatelů (viz blíže dále v kapitole 2.2.2.3). Ad 2. Vytipovaným zaměstnavatelům byly poskytnuty základní informace prostřednictvím dopisu - viz vzorový dopis v příloze 9.11 (mimo to také proběhla informační kampaň s cílem informovat zaměstnavatele o možnostech programu v regionálním tisku). Poté poradci vytipované zaměstnavatele kontaktovali telefonicky a v případě zájmu byly domlouvány osobní setkání. Ad 3. Při osobní schůzce byly zaměstnavatelům poskytnuty veškeré potřebné informace o programu a možnostech podpory (v rámci projektu to byly například finanční podpora či administrativní pomoc) a vyjasněny podmínky možné další spolupráce, včetně například možností uplatnění tzv. pracovního pokusu (viz kapitola 2.2.2.4). Co se týče konkrétní spolupráce byla dle poradců v Českém Krumlově větší ochota spolupracovat spíše u menších podniků, což platí i pro realizaci pracovních pokusů. Obecně lze říci, že spolupráce s místními zaměstnavateli je dobrá, avšak někteří zaměstnavatelé měli pochopitelné obavy se zaměstnáváním starších osob, navíc dlouhodobě nezaměstnaných. I proto se jako nezbytné ukazuje nabízet v rámci programu co nejširší pomocnou ruku nejen účastníků programu, ale i zaměstnavatelům například v podobě pracovní asistence, administrativní pomoci atp. Velmi se osvědčil i tzv. pracovní pokus. Všichni tři účastníci programu, kteří v Českém Krumlově využili této speciální práce na zkoušku, získali nakonec u daného zaměstnavatele řádné zaměstnání. Kladně také poradci hodnotí prvotní oslovování vytipovaných zaměstnavatelů dopisem. Zaměstnavatelé již při telefonickém pohovoru měli alespoň základní představu o programu a jeho možnostech, někteří z nich se dokonce sami ozvali s přáním doplňujících informací k možnostem pracovního pokusu.


35


PŘÍKLAD: MESADA: Paní L. P. ve věku 53 let je 8 měsíců vedená na ÚP jako uchazeč o zaměstnání. Paní L. P. má základní vzdělání, částečný invalidní důchod a celý život pracovala jako pomocná síla v kuchyni, v zemědělství apod. Pracovní poradkyně nabídla paní L. P. možnost zkusit si práci v rámci pracovního pokusu v místní trvalkové školce jako pomocná zahradnice. Paní L. P. s tím nadšeně souhlasila a pracovní poradkyně si se zástupcem zaměstnavatele domluvila schůzku, kde vysvětlila vše, co se týká pracovního pokusu. Zaměstnavatel souhlasil s tím, že si účastnice projektu prohlédne pracoviště a že jí vysvětlí, jakou práci by v zahradnictví vykonávala. Paní L. P. byla moc ráda a v této trvalkové školce nakonec absolvovala pracovní pokus v délce 90,5 hodin. Pracovní poradkyně se souhlasem zaměstnavatele na pracoviště pravidelně docházela a zjišťovala, zda je spokojenost na straně zaměstnavatele i paní L. P. Po ukončení pracovního pokusu doufala paní L. P., že by zde mohla získat pracovní smlouvu, ale z důvodu snižování provozních nákladů k uzavření pracovní smlouvy nedošlo, přesto byla spolupráce s tímto zaměstnavatelem výborná. ICOS: Účastník programu pan J. L. byl ve věku 51 let před vstupem do programu evidován na ÚP již čtyři a půl roku. Nedařilo se mu najít vhodné zaměstnání kvůli zdravotnímu znevýhodnění. Klient trpí epilepsií, nesmí pracovat v rušném, prašném prostředí, má zakázanou práci na noční směny, nesmí vykonávat fyzicky náročnou práci a má různá další omezení.

Vždy

je

nutné

nabídky

volných

pracovních

míst

konzultovat

s jeho

ošetřujícím lékařem. Při individuálním poradenství poradce s klientem objevili nabídku volného pracovního místa ve výrobním družstvu invalidů na pozici montážního dělníka. Klient neměl konkrétní představu o tom, co tato pozice obnáší. Za pomoci poradce tedy telefonicky zkontaktoval daného zaměstnavatele a domluvil si s ním osobní schůzku. Na tuto schůzku jej doprovázel poradce. Během ní se pan J.L. dozvěděl o náplni práce montážního dělníka, prohlédl si pracoviště a následně byl se zaměstnavatelem domluven tzv. pracovního pokus pro pana J.L. Celkem u tohoto zaměstnavatele absolvoval pan J.L. 110 hodin pracovního pokusu. Vzhledem ke spokojenosti zaměstnavatele, bylo po ukončení pracovního pokusu nabídnuto panu J.L. zaměstnání, které po konzultaci se svou ošetřující lékařkou s radostí přijal. Pan J.L. je zde stále zaměstnán.

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.11 Vzorový dopis k oslovení zaměstnavatelů


36


2.2.2.3

Vytipování vhodných pracovních pozic

Vytipování vhodných pracovních míst probíhá po celou dobu poradenského programu a v pravidelných časových úsecích. Zpravidla poradci denně či obden sledují nabídku volných pracovních míst. Pracovní místa jsou vyhledávána ve spolupráci s účastníky programu, zaměstnavateli i s pracovníky ÚP. Poradci mají také k dispozici pravidelně aktualizovanou a rozšiřovanou databázi zaměstnavatelů. Pracovní místo může také vzniknout po ukončení pracovního pokusu, který účastník projektu plnil u daného zaměstnavatele, a to buď ihned po jeho ukončení či příslibem do budoucna například po absolvování potřebné rekvalifikace. To, že

účastník

programu

potřebuje

absolvovat

rekvalifikační

kurz,

je

zaznamenáno

v individuálním plánu, který je po ukončení programu odevzdáván na úřad práce. Poradce motivuje účastníka k obsazení nejlépe společně vytipovaného a se zaměstnavatelem sjednaného pracovního místa, ale konečné rozhodnutí je vždy na účastníkovi programu.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: K vytipování pracovní pozice vhodné pro konkrétního účastníka a následnému udržení získaného pracovního místa je důležité, aby představy potenciálního zaměstnance a zaměstnavatele byly co nejpodobnější.

K tomu slouží osobní schůzka uchazeče a

zaměstnavatele, buď v rámci přijímacího pohovoru nebo přímo s cílem vyjasnění vzájemných představ. Pokud je schůzce přítomen poradce, pomáhá oběma stranám „vykomunikovat“ svá mínění. Příhodným se jeví také, pokud nelze z různých důvodů uskutečnit pracovní pokus, aby si uchazeč práci vyzkoušel několik dní v rámci dohody o provedení práce – tak mají obě strany, zaměstnavatel i potenciální zaměstnanec, šanci své názory na pracovní místo konfrontovat a dolaďovat v praxi a posléze se rozhodnout na základě osobní zkušenosti. ICOS: Předpokladem k úspěšnému vytipování vhodných pracovních míst je vzájemná a pravidelná spolupráce poradce, úřadu práce a zaměstnavatelů. Poradci pravidelně vyhledávají volná pracovní místa v daném regionu. Pracují s dostupným zdroji informací (portálem ÚP, www.prace.cz, www.job.cz atd.), zároveň jsou v kontaktu s pracovníky úřadu práce i zaměstnavateli. Neocenitelnou pomůckou k vytipování vhodných pracovních příležitostí je databáze zaměstnavatelů, kterou poradci pravidelně aktualizují. Databáze obsahuje název a sídlo zaměstnavatele, kontaktní údaje, předmět a místo podnikatelské činnosti. Vhodné je databázi pravidelně aktualizovat a uvádět v ní poznámky vztahující se k oslovování zaměstnavatelů, zájmu zaměstnavatelů o poskytnutí tzv. pracovního pokusu apod.


37


2.2.2.4

Pracovní pokus – zkušební praxe

Pracovní pokus je inovativní složkou, která je součástí poradenského programu. Jeho cílem je umožnit klientovi získat reálnou představu o určitém pracovišti, pracovní pozici a s ní souvisejícími dovednostmi a požadavky. Zároveň umožňuje zaměstnavateli, aby účastníka programu zaučil, a dává zaměstnavateli možnost vyzkoušet si potenciálního pracovníka v praktickém provozu, a to aniž by za něj odváděl mzdu.

Pracovní pokus je nabízen po domluvě s konkrétním zaměstnavatelem v průběhu individuálního poradenství. V rámci projektu byla nabízena možnost praxe u konkrétního zaměstnavatele po dobu maximálně 160 hodin/1 účastník pracovního pokusu. Důvody pro zájem o pracovní pokus mohou být různé (například účastník programu se chce rekvalifikovat na pekaře, ale vlastně neví, zda takovou práci fyzicky zvládne a pracovní pokus mu tedy umožní vyzkoušet si pracovní pozici v praxi). Po celou dobu trvání pracovního pokusu mají klienti také možnost využít tzv. pracovní asistence (viz kapitola 2.2.3.1), zaměstnavatel pak administrativní pomoc ze strany poskytovatele (viz kapitola 2.2.2.2). Obecně je poskytovatel poradenství v rámci pracovního pokusu povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovního pokusu a pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku způsobenou partnerovi (zaměstnavateli) účastníkem. Vzory smluv mezi zaměstnavatelem a účastníkem programu a mezi účastníkem projektu a poskytovatelem programu jsou součástí příloh k této podkapitole. V rámci projektu Cesta ke změně byl účastník pracovního pokusu pojištěn z projektového rozpočtu. Pokud se účastník rozhodl pro pracovní pokus, výstupní zpráva – individuální plán se odevzdával úřadu práce až po jeho ukončení.

Tato zkušební praxe u zaměstnavatele má pro účastníky programu následující neocenitelné výhody: -

účastník získá reálnou představu o určitém pracovišti, pracovní pozici a s ní souvisejícími dovednostmi a požadavky,

-

pracovní pokus může případně napomoci také k odbourání nejrůznějších obav z opětovného zaměstnání,

-

opětovné získání pracovních a s prací souvisejících návyků (např. pravidelné vstávání),

-

účastník si vyzkouší, zda danou práci zvládá, zda mu vyhovuje a odpovídá i jeho představám a zda by se mu na takovém pracovišti či v kolektivu líbilo,

-

obecně získá účastník pracovní zkušenosti, které i když nezíská zaměstnání ihned, TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

38


může tyto zužitkovat při jeho dalším hledání, získá tedy jistotu při dalším rozhodování při hledání pracovních míst či nástupu do zaměstnání, -

posílení sebevědomí.

Výhody pracovního pokusu pro zaměstnavatele jsou následující: -

zaměstnavatel si vyzkouší možného potenciálního pracovníka v praktickém provozu, aniž by ho musel zaměstnat,

-

pracovní pokus je zdarma - zaměstnavatel za účastníka nic neplatí a ani za odpracované hodiny mu nedává žádnou finanční či jinou odměnu,

-

navíc může zaměstnavatel využít pro účastníka pracovního pokusu tzv. pracovní asistenci (viz kapitola 2.2.3.1) – tato aktivita může zaměstnavateli ulehčit zaučování,

zaměstnavateli

je

také

poskytovatelem

nabízena

související

administrativní pomoc.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA:

MESADA realizovala na všech pobočkách pracovní pokusy v celkové délce

651,5 hodiny (22 pracovních pokusů). Ne u všech zaměstnavatelů se podařilo po ukončení pracovního pokusu zajistit pro účastníka projektu pracovní smlouvu, ale přesto byl pracovní pokus dle pracovních poradců označen za výbornou inovativní složku celého programu. Dlouhodobě nezaměstnaní účastníci projektu si mohli vyzkoušet práci na vytipovaném pracovišti, zjistit, jaký je zde pracovní kolektiv, zda by danou práci zvládali a opět se alespoň na chvilku začlenili do pracovního procesu. Například na Jindřichohradecku se velmi osvědčil pracovní pokus v zahradnictví, kde si po dohodě se zaměstnavatelem vyzkoušelo tuto práci 7 účastnic projektu, které byly dříve zaměstnané ve velké textilní firmě, která nedávno ukončila svou činnost. Další pracovní pokusy byly např. ve vrátnici Jihočeské knihovny, jiné účastnice projektu si vyzkoušely práci dělnic kompletace a jedna účastnice pracovala na zkoušku jako osobní asistentka v ústavu sociální péče. ICOS: Zkušenosti s touto inovativní složkou jsou velice pozitivní. Za dobu trvání projektu byly na Českokrumlovsku realizovány tři pracovní pokusy (dva v chráněné dílně a jeden v neziskové organizaci) v celkovém počtu 322 hodin. Po ukončení těchto pracovních pokusů byly všichni jejich účastníci u daného zaměstnavatele zaměstnání, což svědčí o tom, že spokojeni s touto inovativní složkou programu byly i zaměstnavatelé, kteří pracovního pokusu využili.


39


PŘÍKLAD: MESADA: Paní V. H. ve věku 51 let je již 6 let registrovaná na ÚP jako uchazeč o zaměstnání. Paní V. H. je vyučená zahradnice a pracovní poradkyně kontaktovala místní trvalkovou školku, kde se dotazovala na možnost zprostředkování pracovního pokusu pro paní V. H. Zaměstnavatel s tímto souhlasil a podepsal dohodu o spolupráci při zajištění pracovního pokusu dokonce pro dvě účastnice projektu Cesta ke změně. Paní V. H. v trvalkové školce absolvovala 121 hodin pracovního pokusu. Po šesti letech to byla pro paní V. H. veliká změna, kdy musela docházet pravidelně do zaměstnání a znovu si osvojovat pracovní návyky. Zaměstnavatel byl s paní V. H. velmi spokojený, ale nemohl ji přijmout do trvalého pracovního poměru z důvodu snižování provozních nákladů. Přesto tento pracovní pokus byl pro paní V. H. velkým zlomem. Po několika dnech dostala doporučenku z ÚP na jiné pracovní místo a zde získala pracovní smlouvu na dobu určitou jako dělnice ve výrobě hraček. ICOS: Jedním z účastníků, který absolvoval pracovní pokus, byla paní J. Ž., které je 42 let. Na úřadu práce byla před vstupem do programu evidována již více než sedm let. Částečně invalidní paní J.Ž. nemohla dlouhodobě získat vhodné zaměstnání z důvodu zdravotního znevýhodnění, které ji neumožňovalo pracovat například v prašném, vlhkém a suchém prostředí. Navíc bydlí v malé obci na Českokrumlovsku. Při individuálním poradenství projevila paní J.Ž. žádost pracovat na zkrácený úvazek v malém, nejlépe smíšeném kolektivu s tím, že by ráda zužitkovala své dřívější zkušenosti s administrativní činností. Právě na pozici administrativního pracovníka byla v průběhu individuálního poradenství paní J.Ž. nabídnuta možnost pracovního pokusu v neziskové organizaci v Českém Krumlově. V rámci pracovního pokusu odpracovala v této neziskovce celkem 92 hodin. Následně jí byla touto organizací nabídnuta možnost zaměstnání, a tak po víc než sedmi letech nastoupila paní J.Ž. na hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek na pozici administrativního pracovníka. Klientka tak díky účasti v programu získala své vysněné zaměstnání, k čemuž přispěl právě pracovní pokus, kdy si v jeho průběhu zaměstnavatel dle svého vyjádření ověřil, i přes

dlouhodobou

nezaměstnanost pan J.Ž, její schopnosti, spolehlivost i ochotu na sobě dále pracovat.

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.12 Pracovní pokus – dohody a výkazy -

Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a účastníkem

-

Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem

-

Výkaz účasti na pracovišti k pracovnímu pokusu (vzor)


40


2.2.2.5

Další podpora účastníkům programu

Nezaměstnanost s sebou vždy přináší změny, které se dotýkají nejen samotného jedince, který o zaměstnání přišel, ale i jeho blízkého okolí. Nezaměstnanost člověk prožívá jako ztrátu, kterou doprovází beznaděj, frustrace, strach z budoucnosti. Mohou se tak objevit problémy, které někdy jedince odrazují od hledání zaměstnání. Neúspěšné pokusy najít si práci navíc často snižují jeho sebedůvěru. Proto je častokrát nezbytné pomoci účastníkům programu odstranit překážky, které jim znesnadňují návrat do zaměstnání. Je tedy důležité, aby program umožňoval reagovat i na tyto problémy a nabízel podporu při řešení souvisejících problémů.

Tuto podporu mohou na základě svých kompetencí poskytovat samotní poradci nebo ji mohou poradci zprostředkovat u příslušných odborníků, spolupracujících organizací atp.

V průběhu intenzivního individuálního poradenství vzniká mezi poradcem a účastníkem programu důvěra a poradce se často dozví o dalších překážkách, které brání klientovi vstoupit na trh práce. Se zjištěnými skutečnostmi musí poradce zacházet velmi citlivě, někdy je třeba účastníka opětovně ujišťovat o tom, že informace nebudou poskytnuty nikomu dalšímu. Důležité je, aby poradce znal síť možných návazných služeb a na základě této znalosti byl schopen klientovi doporučit příslušného odborníka. Může se stát, že poradce objeví takovou překážku, bez jejíhož odstranění není pro účastníka možné nebo téměř možné práci najít nebo se v ní dlouhodoběji udržet (např. klient přizná alkoholismus, kvůli němuž skončil každý pokus vstoupit do zaměstnání fiaskem). Pak může část individuálního poradenství věnovat citlivé motivaci této osoby k léčbě a v případě, že se to podaří, ji zprostředkovat.

K této podpoře patří například zprostředkování pracovní diagnostiky, právního poradenství ohledně bytové situace či v oblasti sociálních dávek či zajištění kontaktu s odborníky, kteří pomohou s řešením rodinné krize, závislostmi apod. V rámci projektu mohli účastníci projektu využívat například: -

pracovní diagnostiku

-

služeb bezplatného právního poradenství

-

zprostředkování kontaktů na další potřebnou odbornou pomoc


41


ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: V rámci projektu MESADA hojně využívala adresáře poskytovatelů sociálních služeb a neziskových organizací v Písku a Českých Budějovicích. Například v Jindřichově Hradci probíhalo současně s realizací projektu komunitní plánování sociálních služeb a ještě v závěru projektu mohly pracovní poradkyně čerpat informace a kontakty z nově vytištěného Katalogu poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb v Jindřichově Hradci. Zprostředkování kontaktů na další odbornou pomoc je nedílnou součástí práce pracovní poradkyně a často se při něm využívá získaných a osvědčených kontaktů z dřívějška. ICOS: Obecně je tato další podpora hodnocena poradci jako velice důležitá. Často může napomoci řešit problémy, které klienty omezují či dokonce znemožňují hledání nového zaměstnání. Nejlepší zkušenosti v rámci další podpory účastníkům projektu mají poradci v Českém Krumlově s poskytováním bezplatného právního poradenství. Výhodou bylo, že poskytovatel sám provozuje bezplatnou právní poradnu, jejíž služby mohl účastníkům programu nabízet přímo ve svém sídle, kde probíhalo i individuální poradenství. Nezřídka tyto služby dle pracovních poradců napomohly k řešení dosud neřešených či opomíjených problémů, které uchazečům znesnadňovali návrat na pracovní trh či udržení pracovního místa.

PŘÍKLAD: ICOS: Paní N. T. ve věku 35-ti let vstoupila do programu po čtyřech letech evidence na úřadu práce. Tato klientka trpěla strachem z odmítnutí, kritiky a hodnocení. Vada řeči, kterou účastnice trpí od narození, a problémy s vyjadřováním, vedly u této klientky ke strachu z jakéhokoli kontaktu. Po získání důvěry při individuálním poradenství se ale paní N. T. pracovní poradkyni svěřila s tím, že má dluhy za služby spojené s bydlením. V důsledku obav z osobního jednání na úřadech a komunikačních obtíží dlužila v řádu několika tisíc korun. Tato situace, která ji velmi tížila, ji komplikovala život a omezovala ji v hledání volných pracovních míst. Klientka se nemohla na jejich vyhledávání vůbec soustředit. Paní N. T. sama nevěděla jak tuto situaci řešit, v důsledku své dlouhodobé nezaměstnanosti neměla dostatek prostředků na zaplacení dlužné částky, a měla obavy ze samotného řešení. Poradkyně proto klientce nabídla možnost bezplatného právního poradenství, kdy sepsáním žádosti o umožnění splátkového kalendáře na úhradu dlužné částky byl problém řešen, a klientka mohla začít pravidelně splácet dluh v takových částkách, které jí existenčně neohrožovaly. Poté se klientka dle pracovní poradkyně stala klidnější a přístupnější, nabyla většího sebevědomí a


42


jistoty, a tím, že se navíc musela odhodlat sama komunikovat s příslušným úřadem si dodala sebevědomí, které se pozitivně projevilo i v pracovní oblasti. Po ukončení individuálního poradenství si paní N.T. po čtyřech letech evidence na úřadu práce sama našla zaměstnání, které jí vyhovuje a je v něm dle svého vyjádření spokojená.


43


2.2.3 PRVKY PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Součástí poradenského programu je uplatnění prvků podporovaného zaměstnávání s cílem maximálně využít dobrou praxi této služby, ať už se jedná o pracovní asistenci, individuální tým, individuální plánování či návaznou podporu.

Smyslem podporovaného zaměstnávání je vyrovnání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří kvůli různým znevýhodňujícím faktorům mají ztížený přístup na trh práce a v důsledku toho mohou být nebo jsou omezeni ve svém společenském uplatnění. Tato služba vždy respektuje jedinečnost každého člověka a je poskytována vždy na základě individuálního plánu na míru šitému každému uživateli. Podpora v rámci PZ je zaměřena nejen na získání pracovního místa, ale i na jeho uchování. Proto je poskytována i po uzavření pracovněprávního vztahu jako tzv. návazná podpora (podrobněji viz kapitola 2.2.3.4).

Za běžný prvek podpory je v rámci PZ považována podpora poskytovaná přímo na pracovišti - tzv. pracovní asistence (podrobněji viz dále kapitola 2.2.3.1). Obnáší přítomnost pracovníka služby PZ na pracovišti s uživatelem po celou pracovní dobu či po její část, dokud ji klient nepřestane potřebovat.

U některých osob je využíván tzv. individuální tým (podrobněji viz dále kapitola 2.2.3.2). Především v případě kdy se jedná o uživatele s mentálním postižením nebo trpí nějakou duševní poruchou. Do plánování jeho pracovní kariéry jsou pak s jeho souhlasem zapojeny osoby, které pro něj něco znamenají, dobře ho znají a mohou mu pomoci například s utvářením představ o práci apod.

Výše

uvedené

ověřené

prvky

podporovaného

zaměstnávání

se

staly

součástí

poradenského programu Cesta ke změně a je možno konstatovat, že se osvědčily.


44


2.2.3.1

Pracovní asistence

Jedná se o podporu účastníka programu přímo na pracovišti. Úkolem pracovních asistentů je naučit pracovníka s postižením či určitým omezením potřebným pracovním a sociálním dovednostem tak, aby se sám osamostatnil, případně poskytnout účastníkovi programu psychickou podporu při vstupu a zapracovávání se na novém pracovišti. Tímto odpadá „starost“ zaměstnavatele o nového pracovníka.

V případě potřeby a zájmu ze strany účastníka programu poskytuje pracovní poradce v rámci pracovní praxe (pracovního pokusu – viz kapitola 2.2.2.4) asistenci. Tato aktivita může významně napomoci zapracování účastníka programu v zaměstnání, překonat počáteční obtíže, které mohou být způsobeny jeho postižením, případně dalšími omezeními včetně ztráty pracovních návyků. Jedná se tedy o další podpůrnou činnost, která má za cíl překonávat psychické bariéry při znovuzapojování se účastníka programu na pracovní trh a napomoci mu s postupným osamostatňováním se. Pomoc v podobě pracovní asistence také napomáhá posílit sebedůvěru účastníka projektu, umožňuje mu také získat zpětnou vazbu. Navíc pracovní asistence ulehčuje samotnému zaměstnavateli, který poskytne pracovní pokus, starost o pracovníka.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: Účastníci programu, s nimiž pracovali poradci MESADY, neměli o pracovní asistenci příliš velký zájem. I v rámci služby PZ se v posledních letech zájem o pracovní asistenci snížil. Dle zkušeností z PZ i uživatelé s lehkým mentálním postižením často vnímají přítomnost další osoby na pracovišti jako něco, co způsobuje jejich další odlišnost a vítají raději konzultace po pracovní době či trénink dovedností nutných ke zvládnutí pracovních úkonů, je-li to možné, mimo pracoviště. Obdobné zkušenosti má i ICOS, ani účastníci programu na Českokrumlovsku neprojevovali příliš velký zájem o službu pracovní asistence. Účastníci spíše měli zájem využívat doplňkové podpory například ve formě doprovodu na jednání s pracovníky úřadu práce. Konkrétní pracovní asistence viz následující příklad.


45


PŘÍKLAD: MESADA: Paní V. H. ve věku 51 let je šest let v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání. Pro paní V. H. se podařilo zajistit pracovní pokus v trvalkové školce, kde pracovala jako pomocná zahradnice. Při pracovním pokusu byla paní V. H. poskytnuta pracovní asistence v první den nástupu na pracovní pokus. Paní V. H. potřebovala podporu při navázání kontaktu se zaměstnavatelem i ostatními spolupracovníky. Také se bála zeptat, zda dostane nějaké pracovní pomůcky a kde si má vyzvednout nářadí. Po zapracování byla již paní V. H. celkem samostatná a dokázala se na vše potřebné informovat sama. Pracovní poradkyně do zaměstnání ještě nějaký čas docházela, ale paní V. H. již pracovní asistenci nepotřebovala.

2.2.3.2

Individuální tým

V rámci individuální práce (poradenství) s klientem může být vytvořen tzv. individuální tým. Tento tým je složen z blízkých osob, které mohou mít vliv na znovunavrácení jedince na pracovní trh. Cílem tedy je zainteresovat blízké, či další důležité osoby z klientova okolí, k tomu, aby došlo k vyjasnění si pracovní a životní situace klienta a tedy usnadnění jeho návratu na pracovní trh.

Možnost vytvoření individuálního týmu může klientovi nabídnout pracovní poradce v rámci individuálního poradenství. Členem týmu může být rodinný příslušník, známý, ale také zaměstnavatel či zprostředkovatelka úřadu práce, popř. další odborník. Všichni aktéři, kteří jsou zapojeni do individuálního týmu, se poté dle potřeby scházejí s poradcem a řeší dílčí problémy, které mohou mít vliv především na dlouhodobou nezaměstnanost jedince. Snaží se tak najít společně řešení problému a odstranit jeho možné příčiny. V týmu by mělo být maximálně 5 osob včetně poradce, složení týmu se může měnit podle přání klienta. Všechny závěry týmu jsou pouze návrhy, konečné rozhodnutí záleží na klientovi.


46


Výhody individuálního týmu: -

účastník programu není na problémy sám – potíže se lépe zvládají, když člověk má podporu okolí

-

členové týmu mohou pomoci poradci s motivací klienta ke změně

-

účastník může dostat zpětnou vazbu od více osob

-

členové týmu mohou pomoci při formulování individuálního plánu

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Poradkyně MESADy při realizaci projektu vytvořily několik individuálních týmů. Členy individuálního týmu byli většinou rodinní příslušníci, kteří se aktivně podíleli na vytvoření reálné představy možného pracovního uplatnění účastníka projektu. Členové individuálních týmů byli také nápomocni při řešení aktuálních problémů, které nastaly v průběhu poradenství ať už se jednalo o vyřízení sociálních dávek, nečekaných finančních záležitostí či řešení zhoršení zdravotního stavu nebo otázky bydlení. V jednom případě byla členem individuálního týmu zprostředkovatelka ÚP, která aktivně spolupracovala při zajištění veřejně prospěšných prací v místě bydliště účastníka projektu. ICOS: V rámci realizace projektu nebyl individuální tým vytvořen, a to i přesto, že poradci účastníkům tuto možnost nabízeli. Dle poradců bylo možným důvodem to, že lidé neumějí mluvit o věcech, které jim způsobují problémy a které se jich bezprostředně dotýkají, navíc si často ani nechtějí připustit, že nějaký problém mají a že jeho společné řešení by bylo ku prospěchu věci.

PŘÍKLAD: MESADA: Paní V. Š. ve věku 51 let je tři roky v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání. Paní V. Š. má těžkou oční vadu, částečný invalidní důchod a i jiné zdravotní potíže. Skupinové poradenství absolvovala sama a při individuálním poradenství se pracovní poradkyně ptala, zda by mohla přijít i se svým známým. Pracovní poradkyně s návrhem paní V. Š. souhlasila a zařadila známého paní V. Š. do individuálního týmu. V souvislosti s oční vadou účastnice projektu kontaktovala pracovní poradkyně Tyflokabinet v Českých Budějovicích a požádala o konzultaci pro paní V. Š. Zde velmi pomohl známý paní V. Š., který ji do Českých Budějovic dovezl, protože paní V. Š. se těžce orientuje v novém prostředí a na samostatnou cestu do většího města se necítila. Známý paní V. Š. také pomáhal při posouzení vhodnosti dané pracovní pozice pro jinou účastnici projektu, která je málomluvná a zakřiknutá.


47


2.2.3.3

Individuální plánování

Individuální plánování se prolíná celým poradenským programem. Cílem individuálního plánování je konkretizovat představy účastníků o aktivitách nutných k nalezení a udržení práce do písemné podoby.

Plánování je důležité z několika důvodů, z nichž nejvýznamnější je to, že umožňuje účastníkovi programu spolurozhodovat a jeho obsahu, a dále, že vede k rozvoji dovedností potřebných k plánování pracovní kariéry a k zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Z toho vyplývá, že plánování je aktivním procesem, kterého se účastní poradce i klient.

V rámci poradenského programu byly uplatňovány dva typy plánu. •

Jeden se týkal průběhu vlastního poradenství. V něm si účastník stanovil jakého celkového cíle a cílů dílčích chce v průběhu poradenství dosáhnout (viz příloha 9.7 List účastníka – cíle a naplnění). Cíle musí být konkrétní, měřitelné, dostatečně podrobné a aktuální. Plán obsahuje přehled a popis zdrojů klienta (dovednosti, zkušenosti apod.). Většinou se sestavuje na celou dobu trvání poradenského programu, v případě, že se situace klienta zásadně změní (např. je dojednán pracovní pokus), je dobré cíle upravit dle aktuální situace. V plánu musí být přesně uvedeno kdo, co, do kdy udělá.

•

Druhý plán byl sestaven na stejném principu, ale byl určen pro úřad práce a byl výstupním dokumentem z celého poradenského programu. (viz příloha 9.8 Individuální plán – závěrečná zpráva). Byl vypracován opět společně účastníkem a poradcem v poslední části individuálního poradenství. Důležité je, aby příslušný pracovník úřadu práce začal co nejdříve pracovat s uchazečem o zaměstnání na naplňování cílů stanovených v plánu. Pro tento plán platí stejné zásady jako pro první typ plánu. Kopie obou typů plánů obdrží účastník a plány stvrzují svým podpisem klient i poradce.


48


ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Poradci při individuálním plánování pomohli účastníkům projektu s jasným formulováním krátkodobých i dlouhodobých cílů. Poradce spolu s účastníkem sestavoval závěrečnou zprávu pro úřad práce, jehož obsahem bylo stručné shrnutí práce s účastníkem a doporučení k další práci s ním (např. rekvalifikace, pracovní rehabilitace, podporované zaměstnávání atd.). ICOS: Poradci se při vytváření individuálních plánů nejčastěji setkávali s požadavkem vstupu do nějakého rekvalifikačního kurzu. Stejně tak jako u šestačtyřicetileté paní H. K., která v důsledku svého postižení, jenž ji snižovalo možnosti pracovního uplatnění, byla v evidenci ÚP od r. 2004. Paní H. K. v průběhu individuálního poradenství projevila zájem o zdokonalení se v práci s PC. Během poradenství se poradce společně s paní H. K. zaměřovali na hledání vhodných míst a rekvalifikačních kurzů. Při ukončování účasti v projektu, a zároveň sepisování výstupního individuálního plánu pro úřad práce měla klientka za cíl absolvovat rekvalifikační kurz – obsluha PC. Krátce po ukončení účasti v programu zprostředkoval ÚP této paní H. K. daný rekvalifikační kurz. Po jeho absolvování získala paní H. K. zaměstnání na České poště, a.s. jako pracovník přepážky.

PŘÍLOHY -

Individuální plánování se prolíná celým poradenským programu - seznam relevantních příloh k této tématice najdete v kapitole 2.2.1.2. Individuální poradenství na straně 31.


49


2.2.3.4

Návazná podpora

Návaznou podporou se myslí krátkodobý kontakt účastníka programu s poradcem po ukončení vlastního poradenského programu. Návazná podpora může být doporučena již při sepisování individuálního plánu práce s klientem. Jejím cílem je udržet motivaci účastníka pro vstup na pracovní trh i po ukončení účasti v programu prostřednictvím dalšího krátkodobého kontaktu s poradcem.

Pokud je program ukončen získáním pracovního místa, je návazná podpora zaměřena na jeho udržení. Návazná podpora může být také poskytnuta poté, co bývalý účastník absolvuje rekvalifikaci a potřebuje „oživit“ znalosti a dovednosti získané v poradenském programu. Krátkodobý kontakt představuje 1-3 konzultace.

V rámci návazné podpory jsou prováděny zejména tyto činnosti: -

plánování podpory vedoucí k udržení pracovního místa

-

trénink pracovních, sociálních a dalších dovedností

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: V individuálním plánu může být doporučen krátkodobý kontakt s pracovním konzultantem i po ukončení účasti v projektu. Pokud účastník projektu zrovna čeká na vyjádření zaměstnavatele či absolvuje rekvalifikační kurz a poradce mu slíbil ještě nějakou podporu, je dobré tuto návaznou péči definovat v individuálním plánu a přesně stanovit její rozsah. ICOS: Pro návaznou podporu je nutné dojednat podmínky, za kterých bude poskytována. Je dobré se dopředu s klientem domluvit na četnosti a délce jednotlivých schůzek. Zároveň je třeba klientovi vysvětlit, že návazná podpora není o dlouhodobé spolupráci a tzv. „závislosti“ klienta na poradci, ale že se jedná o krátkodobou pomoc. Někteří klienti nakonec přišli „pouze“ s tím, že by se s poradcem chtěli podělit o nové a příjemné zážitky spojené s nalezením nového zaměstnání.


50


PŘÍKLAD: MESADA: Paní V. Š. se podařilo v rámci projektu nalézt zaměstnání. Její účast v programu byla ukončena. Při podepisování Dohody o ukončení účasti v programu byla klientka upozorněna na možnost využití návazné podpory. Po dvou měsících se paní V. Š. telefonicky obrátila na pracovní poradkyni se žádostí o osobní schůzku. Naskytla se jí možnost změnit zaměstnání, ale ona si nebyla jistá, zda novou práci zvládne, přestože se jednalo o nabídku, která se jí velice líbila. V rámci jedné konzultace probrala s poradkyní své obavy a bavily se o přednostech i nedostatcích obou pracovních pozic. Z konzultace paní V. Š. odcházela s tím, že práci změní. ICOS: Paní S. V., svobodná matka 5 dětí se základním vzděláním, vstoupila do projektu v situaci, kdy měla odpracovány pouze 2 měsíce na DPP. Dlouhou dobu byla na mateřské dovolené a následně se starala o svou nemocnou babičku. Jelikož má jen základní vzdělání, neměla úspěch při hledání pracovního místa. Do projektu vstoupila s tím, že chce mezi lidi a přála si získat pro ni vhodné zaměstnání. Již na skupinovém poradenství byla velmi aktivní a projevovala velký zájem a snahu. Po skončení skupinového poradenství se paní Simona jako jedna z mála nebála pracovat na PC, aktivně oslovovala zaměstnavatele a s pomocí poradkyně našla zaměstnání již v počátku individuálního poradenství. Poradkyně nabídla klientce návaznou podporu, kterou paní Simona využila dvakrát. Poprvé přišla požádat o radu ohledně pracovní smlouvy, kdy se přišla ujistit jestli ji správně pochopila a sama sdělovala, jak by měla pracovní smlouva vypadat a podruhé přišla s návrhem, že si chce doplnit vzdělání, protože by jí to v nové práci pomohlo. Po konzultaci již sama podnikla kroky k zajištění si vhodné rekvalifikace.


51


2.2.4 Finanční podpora účastníkům programu V rámci projektu byla umožněna i finanční podpora účastníkům programu. Cílem této podpory bylo, aby do projektu mohli vstoupit ti, kteří dojíždějí, nebo pečují o osobu závislou.

2.2.4.1 Finanční příspěvky pro uživatele V rámci projektu mohli účastníci programu za předpokladu splnění daných podmínek čerpat příspěvek na dopravu a příspěvek na péči o osobu závislou. O možnostech čerpání těchto příspěvků se účastníci programu dozvěděli již na informačních schůzkách při prezentaci programu, kde

byli zároveň seznámeni s podmínkami nároku na ně. Nárok na čerpání

příspěvku posuzoval poradce dle individuální situace účastníka. Příspěvek na dopravu Podmínkou čerpání příspěvku na cestovné bylo, že: -

účastník nesmí mít adresu trvalého bydliště nebo alespoň místa, kde trvale pobývá, shodnou s místem poskytování pracovního poradenství či jiných aktivit projektu.

Při splnění této podmínky poradce s účastníkem vyplnil žádost o proplacení cestovného a případně také čestné prohlášení o kontaktním místě, na němž trvale pobývá. Cestovné bylo účastníkům vypláceno za dopravu autobusem či vlakem, nebyla propláceno MHD. V případě, že účastník programu neměl z místa bydliště odpovídající dopravní spojení, mohlo mu být v určitých případech proplaceno cestovné autem. Výše proplaceného cestovného v tomto případě bylo však jen do výše, kterou by činilo cestovné z místa bydliště autobusem či vlakem. Příspěvek na péči o osobu závislou Účastníci projektu, kteří pečovali o dítě do 15 let, popřípadě jiného člena rodiny, a neměli možnost zajistit si na dobu konání aktivit hlídání či zástup, měli nárok čerpat příspěvek na péči o osobu závislou. Nárok na čerpání příspěvku posuzoval pracovní konzultant. Předpokladem také bylo, že účastník sepsal žádost o proplacení nákladů na péči a podepsal čestné prohlášení. Po ukončení poradenství a péče o osobu závislou sepsal poradce s účastníkem vyúčtování příspěvku na péči o osobu závislou, kdy přílohou tohoto vyúčtování byla i faktura, či jiný relevantní doklad o zaplacení za poskytnutou službu, kde byla uvedena hodinová sazba. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

52


ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Účastníci projektu MESADY rádi využívali možnost čerpání přímé podpory – hlavně příspěvku na dopravu. O možnosti čerpání příspěvku na dopravu byli účastníci informováni hned při informačních schůzkách na ÚP. V průběhu skupinového a individuálního poradenství vypláceli poradci příspěvek na dopravu těm účastníkům, kteří mají trvalé bydliště jinde než v místě poskytování poradenství. ICOS: Díky možnosti čerpání cestovného mohli vstoupit do programu i lidé, kteří bydlí v odlehlých obcích či lokalitách na Českokrumlovsku. Vzhledem k jejich častokrát tíživé finanční situaci by pro ně bylo poměrně značně komplikované hradit cestovné na pravidelné schůzky do v mnoha případech poměrně vzdáleného Českého Krumlova. Zároveň se v několika případech poradci setkali s tím, že hrazení výdajů spojených s dopravou bylo motivačním prvkem pro klienty, kteří dojížděli z odlehlé lokality, kde není autobusové spojení a účastníci musejí chodit na autobusovou zastávku několik kilometrů pěšky. Tito účastníci programu pak možnost příspěvku na dopravu velice ocenili.

PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky (CD-ROM). 9.13 Dokumenty k finančním příspěvkům pro účastníky programu

Žádost o proplacení cestovného

Čestné prohlášení o kontaktním místě

Cestovní příkaz

Vyúčtování jízdného

Žádost o proplacení nákladů na péči o osobu závislou

Čestné prohlášení o tom, že účastník pečuje trvale, celodenně o osobu závislou

Vyúčtování příspěvku na péči o osobu závislou


53


2.3 PODPORA ZAMĚSTNAVATELŮM Poradenský program je určen pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, které se vyznačují dalšími omezeními jako jsou nízká kvalifikace, zdravotní potíže atd. Důležitým prvkem při znovuzapojování těchto lidí na trh práce je tedy také motivovat zaměstnavatele a ulehčit jim zaměstnávání účastníků programu. V rámci programu je tudíž kladen důraz i na podporu zaměstnavatelů, ať už se jedná o pomoc s administrativou při

vyřizování nezbytných náležitostí při zaměstnávání účastníků

programu, pomoc s vyřizováním mzdových příspěvků, případně v podobě poskytování pracovní asistence při tzv. pracovním pokusu a další poradenské činnosti při zaměstnávání účastníků programu.

2.3.1 Pomoc s administrativou

Cílem této pomoci zaměstnavatelům je co nejméně zatěžovat zaměstnavatele administrací spojenou s poskytnutím příspěvku na mzdové náklady (mzdovým příspěvkům je věnována následující kapitola) a vyřizováním dalších nezbytných náležitostí při zaměstnávání účastníků programu.

Pomoc s administrativou zaměstnavatelům je důležitou součástí programu Cesta ke změně. V rámci projektu byli v kontaktu se zaměstnavateli ohledně administrativy poradci, kteří pomáhali zaměstnavatelům především s přípravou žádosti o mzdový příspěvek. Dále konzultanti pomáhali při zařizování pracovního pokusu, kde je také nutné obstarat jisté náležitosti (Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem). Podporu při vyřizování nezbytné byrokracie je možné samozřejmě realizovat i při uskutečňování poradenského programu mimo financování z EU – v tomto případě je možno pomáhat při vyřizování případných žádostí na zřízení společensky účelného pracovního místa či příspěvku na veřejně prospěšně práce. Může jít také o pomoc při vyřizování formalit souvisejících s nástupem účastníka programu do zaměstnání po skončení zkušební praxe nebo v průběhu individuálního poradenství, popřípadě v rámci návazné podpory poskytované absolventovi poradenského programu. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

54


Poradce nabízí tuto pomoc zaměstnavateli ihned, jakmile ho osloví s otázkou, zda by se u něj mohl uskutečnit pracovní pokus pro účastníka poradenského programu. Je dobré mít připravený také letáček stručně shrnující mimo jiné výhody poskytované administrativní pomoci, které jsou následující: -

ušetřený čas pracovníka, který by musel administrativu vyřizovat (vyplňování formulářů)

-

ušetřený čas za pochůzky na úřadech

Výhody má tato nabídka pomoci zaměstnavatelům také pro organizaci poskytující poradenský program, protože rozvíjí kontakt s konkrétním zaměstnavatelem a je zde předpoklad, že dobře nastavená spolupráce bude nadále pokračovat (především ve prospěch dalších účastníků poradenského programu, například budou-li tito mít zájem o pracovní pokus).

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Zaměstnavatelé rádi využívali pomoc pracovních poradců s administrativou, týkající se vyřizování mzdového příspěvku na nově vytvořené pracovní místo. Komunikace se zaměstnavatelem probíhala telefonicky, e-mailem i osobně. Pracovní poradce většinou komunikoval s účetním zaměstnavatele či nějakou jinou osobou pověřenou vyřízením mzdového příspěvku na nově vytvořené pracovní místo. ICOS: Zaměstnavatelé tuto pomoc vítali a využili ji v několika případech. V jenom případě se jednalo o zaměstnavatele se sídlem v Českých Budějovicích, ale pracovní místo bylo vytvořeno na Českokrumlovsku. Potřebné náležitosti okolo žádosti o mzdový příspěvek byly ve spolupráci s poradkyní vyřizovány elektronicky a poštou, závěrečná osobní schůzka k podpisu dohod o příspěvku byla dojednána až po zpracování všech potřebných náležitostí zaměstnavateli tak byl ušetřen čas včetně cestovného při vyřizování všech náležitostí i pracovník, který by musel administrativu vyřizovat. Z hodnocení zaměstnavatelů lze konstatovat, že pomoc při řešení administrativy jim velmi pomáhala.


55


2.3.2 Mzdové příspěvky

Smyslem mzdových příspěvků je zvýšit šance některých uchazečů na získání pracovního místa prostřednictvím motivování zaměstnavatele tím, že je mu poskytnut příspěvek na mzdové náklady na zaměstnance. Zároveň je zaměstnavateli nabídnuta možnost využít pomoci s administrací potřebnou k získání tohoto příspěvku (viz kapitola 2.3.1 výše). V rámci evropských projektů existuje možnost poskytování mzdových příspěvku přes realizátora projektu. V případě realizace poradenského programu bez zdrojů z Evropské unie je možno využít příspěvků, které poskytuje v rámci aktivní politiky zaměstnanosti úřad práce (příspěvek na společensky účelné pracovní místo, příspěvek na veřejně prospěšné práce).

V rámci projektu bylo možno poskytnout zaměstnavatelům, kteří vytvořili během jeho realizace nová pracovní místa, příspěvek na úhradu mezd (platů) včetně pojistného na sociální zabezpečení pojistného, na všeobecné zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance za podmínky, že pracovní místa byla obsazována účastníky projektu. Příspěvek mohl být hrazen pouze po dobu, po kterou bylo toto pracovní místo obsazeno. Byl vyplácen po předložení měsíčního vyúčtování skutečných mzdových nákladů a vyplacené mzdy zaměstnance umístěného na vytvořeném nové pracovní místo (dále NPM).

Písemná žádost o poskytnutí mzdového příspěvku na vytvoření NPM (dále jen žádost) musela být předložena poskytovateli příspěvku ještě před jeho vytvořením. Pokud byla tato žádost schválena, dohoda o poskytování mzdového příspěvku byla uzavřena ještě před nástupem účastníka projektu na NPM. Následující text obsahuje podmínky poskytnutí příspěvku tak, jak platily v době realizace projektu Cesta ke změně. V případě použití této metodiky v rámci realizace dalšího evropského projektu je nutno konfrontovat uvedené informace s Příručkou pro příjemce platnou pro dané programovací období. Kritéria pro stanovení výše příspěvku: podnikatelský subjekt v režimu de minimis Mzdové příspěvky lze poskytovat zaměstnavatelům, kteří splňují následující podmínky:

za poslední 3 roky nečerpal veřejnou podporu a nebo čerpal, ale tato podpora nepřesáhla výši odpovídající částce 100 000 €, TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

56


mzdové příspěvky, které mu budou propláceny, nepřesáhnou výši

odpovídající částce 100 000 € za 3 roky v součtu s ostatními čerpanými veřejnými podporami, a to na vytváření nových pracovních míst. Příspěvek lze proplácet zaměstnavateli ve výši max. 75 % mzdových nákladů na účastníka - zaměstnance (tj. hrubá mzda + pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku

zaměstnanosti

a

pojistné

na

všeobecné

zdravotní

pojištění,

které

zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance), maximálně však do výše dvojnásobku minimální mzdy měsíčně na účastníka. Podpořená pracovní místa u podnikatelských subjektů zároveň musí:

představovat

čistý

nárůst

v počtu

zaměstnanců

v porovnání

s průměrem za uplynulých 12 měsíců před podáním žádosti,

být zachována nejméně po dobu tří let (v případě malých a středních podniků po dobu 2 let),

být obsazena účastníky, kteří jsou nezaměstnaní, právě rozvázali pracovní poměr, nebo nebyli nikdy předtím zaměstnaní,

do doby obsazení, pro splnění podmínky udržitelnosti a sledování zachování podpořeného pracovního místa, bude započítána pouze doba, po kterou je místo skutečně obsazeno.

nepodnikatelský subjekt Mzdové příspěvky lze poskytovat na vytváření nových pracovních míst. Mzdový příspěvek lze proplácet zaměstnavateli, nepodnikatelskému subjektu do výše 75% mzdových nákladů (tj. hrubá mzda + pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance) na účastníka programu měsíčně, maximálně však do výše dvojnásobku minimální mzdy měsíčně na účastníka. Pokud budou vypláceny mzdové příspěvky na místa v rámci komerčních aktivit daného neziskového subjektu, pak se poskytování mzdových příspěvků řídí podle pravidel pro ziskové subjekty.

Obecné podmínky poskytování mzdového příspěvku Podpora na vytváření NPM může být poskytnuta pouze za podmínky, že zaměstnavatel předložil poskytovateli příspěvku žádost ještě před jeho vytvořením. Poskytovatel žádost


57


posoudí a uzavře se zaměstnavatelem dohodu o poskytování mzdového příspěvku na vytvořené NPM. Zaměstnavatel v žádosti uvede evidenční počet svých zaměstnanců ve fyzických osobách. V případě, že zaměstnává pracovníky na zkrácený pracovní úvazek nebo sezónní zaměstnance, doloží také průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený. Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v pracovním poměru (hlavním i vedlejším), u družstevních podniků též v členském poměru, kde součástí členství je pracovní vztah; nezahrnuje ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učně, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstev všech stupňů), soudce aj. Údaje o počtech pracovníků a zaměstnanců jsou uváděny ve fyzických osobách a podle platné metodiky zahrnují i cizí státní příslušníky, legálně pracující na území ČR.

Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Přepočty se provedou u zaměstnanců: –

s kratší pracovní dobou;

–

v pracovním poměru vykonávajících práci jen příležitostně na výzvu a dle potřeb

–

zaměstnavatele;

–

do 16 let, kde zákon stanoví nejvýše 30hodinový pracovní týden;

–

vykonávajících vedlejší činnost v souběžném pracovním poměru. Přepočet se provede dle vzorce: A = B/C, kde

A je průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený

B je součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách a délky jejich týdenních pracovních úvazků

C je týdenní pracovní doba zavedená u zaměstnavatele

Při podání žádosti zaměstnavatel dokládá: Potvrzení (ne starší 3 měsíce), že

nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,

nemá nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.


58


Čestné prohlášení o

tom, že u ostatních zdravotních pojišťoven nemá pojištěny žádné zaměstnance a ani nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,

poskytnuté podpoře de minimis.

Originál a kopii platného dokladu o

oprávnění k podnikání, k činnosti a případně jmenovací listinu oprávněné osoby,

identifikaci peněžního účtu

Dle typu subjektu dále doloží:

prohlášení o velikosti podniku

čestné prohlášení zaměstnavatele, že jako neziskový subjekt vytváří NPM pro výkon neziskových činností, tj. nejedná se o veřejnou podporu

Pro vyplácení mzdových příspěvků zaměstnavatel poskytovateli příspěvku předkládá v originále: 1)

mzdový výměr a pracovní smlouvu

2)

formulář Měsíční vyúčtování mzdových nákladů na podpořené místo

Podmínku zachování pracovního místa je zaměstnavatel povinen dodržet po dobu dvou let u malých a středních podniků (MSP) a tří let u velkých podniků (VP = 250 a více zaměstnanců). Zaměstnavatel je povinen hlásit bezodkladně poskytovateli příspěvku každé ukončení obsazení NPM. Maximálně přípustná doba neobsazení podpořeného pracovního místa je 3 měsíce. Pokud zaměstnavatel do této doby místo neobsadí, nebo nenahlásí jeho neobsazení poskytovateli příspěvku, bude muset získanou finanční podporu vrátit.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: MESADA: Mzdové příspěvky na vytvoření nového pracovního místa byly poskytnuty celkem 11 účastníkům projektu. Tato možnost byla vítána spíše neziskovými organizacemi, které nejsou vázány udržitelností pracovních míst. ICOS: V rámci programu byla vytvořena tři nová pracovní místa, na které zaměstnavatelé čerpali mzdové příspěvky. Důvodem, který vedl k poměrně nízkému využití této příležitosti


59


zaměstnavateli, byla dle poradců především jejich obava z udržitelnosti těchto pracovních míst. Tuto obavu z části přisuzují poradci tomu, že českokrumlovský region je zaměřen v hojné míře na turistický ruch a mnoho pracovních míst je pouze sezónních.

PŘÍKLAD: MESADA: Paní Věra se sama aktivně zajímala o účast v projektu Cesta ke změně. Absolvovala prezentaci projektu na úřadě práce a také skupinové poradenství. Poté začala docházet na individuální konzultace. Věra má středoškolské vzdělání, absolvovala během let řadu zaměstnání, pracovala celý život, před čtyřmi lety však přišla o práci. Během této doby se jí nedařilo zaměstnání nalézt. Rozhodla se zvýšit si svou kvalifikaci a úspěšně absolvovala rekvalifikační kurz – pracovník sociální péče. Do MESADY přišla s jasnou představou, s čím potřebuje pomoci. Ráda by sehnala místo v oboru a využila tak nových poznatků z rekvalifikačního kurzu. Začaly jsme společně pracovat na shánění místa v oboru. Paní Věra neměla moc představu, co taková práce obnáší, neměla ani jasno, zda by se chtěla věnovat práci s dětmi, dospělými nebo se seniory. Zkoušely jsme kontaktovat různé organizace v okolí, kde by mohli paní Věru zaměstnat. Dostala několik nabídek, ale žádné místo nebylo ideální. Věra má zdravotní potíže a zvládne pouze práci na zkrácený úvazek. Většina prací je pro ni příliš fyzicky náročná. Až se nám podařilo vstoupit v jednání s Centrem sociálních služeb. Nejprve jsme si domluvily v centru schůzku a dojely se tam s paní věrou podívat, aby věděla o jaký typ zařízení se jedná a s jakými lidmi se v takovém zřízení pracuje. Mluvily jsme se zaměstnavatelem o tom, co by obnášelo případné místo pro Věru. Zaměstnavatele jsme informovaly o zajímavé možnosti získání příspěvku na mzdu na nově vytvořené pracovní místo v rámci projektu. První schůzka skončila s tím, že si Věra rozmyslí, zda by takovou práci zvládala a zaměstnavatel si prověří svoje finanční možnosti. Na další konzultaci si nebyla jistá, zda by práci zvládala a neměla představu, co taková práce obnáší. Navrhla jsem Věře, že by bylo možné práci si vyzkoušet. Tato možnost Věru zaujala. Zaměstnavatel také souhlasil, a tak se povedlo pro ni dojednat pracovní pokus přímo na možném budoucím pracovišti. Na individuální konzultaci pak uživatelka sdělila, že prací byla nadšená, na pracovišti se jí líbilo a na práci s lidmi s mentálním postižením si troufá. Ráda by na toto místo nastoupila. Současně zaměstnavatel měl zájem o příspěvek na mzdu na nově vytvořené pracovní místo a splnil všechny potřebné podmínky. Povedlo se tedy dojednat nové pracovní místo pro Věru, která posléze nastoupila do zaměstnání.


60


PŘÍLOHY Všechny zde uvedené přílohy najdete v přílohové části metodiky. 9.14 Dokumenty ke mzdovým příspěvkům v rámci projektu

Informace pro žadatele o mzdový příspěvek

Žádost o poskytnutí mzdového příspěvku

Dohoda o poskytnutí mzdového příspěvku – de minimis

Prohlášení o velikosti podniku

Prohlášení o zdravotních pojišťovnách

Prohlášení o de minimis

Formulář finanční identifikace

Vyúčtování mzdových nákladů na vytvořené pracovní místo

Přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců

Hlášení volného pracovního místa v rámci projektu ESF

2.3.3 Další podpora zaměstnavatelům Kromě pomoci zaměstnavatelům s administrativou a vyřizováním nezbytných náležitostí se získáváním mzdových příspěvků na zaměstnance (tyto aspekty pomoci jsou uvedeny v předcházejících

kapitolách)

by

měl

poskytovatel

poradenského

programu

umožnit

zaměstnavatelům další usnadnění zaměstnávání osob z programu v podobě pracovní asistence či dalšího poradenství pro zaměstnavatele.

Na tomto místě předkládáme jen stručný souhrn možné podpory, která může být v rámci programu zajišťována jeho realizátorem s cílem vyjít vstříc konkrétnímu zaměstnavateli a napomoci mu se zaměstnáním osob z programu. K této podpoře patří zejména: •

pracovní asistence - podpora účastníka programu přímo na pracovišti (podrobněji viz výše kapitola 2.2.3.1)

•

administrativní pomoc a mzdové příspěvky (podrobněji viz výše kapitola 2.3.1 a 2.3.2)

•

pracovní pokus – zkušební praxe přímo na pracovišti, aniž by zaměstnavatel platil


61


mzdové náklady (podrobněji viz výše kapitola 2.2.2.4) •

pomoc zaměstnavateli při komunikaci s účastníkem pracovního pokusu

•

pomoc při řešení problémů se zapracováním účastníka programu

•

konzultace k řešení případných problému s účastníkem

•

a další potřebné poradenství pro zaměstnavatele například při zaměstnávání osob se zdravotním postižením apod.

ZKUŠENOST REALIZÁTORŮ: Nejen pomoc s administrativou byla pro zaměstnavatele velkým přínosem při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnavatel komunikoval s poradcem při zajištění pracovního pokusu, při řešení nečekaných problémů s účastníkem projektu (například řešení vhodného oblečení na pracovišti, nutnost používání ochranných pomůcek). Pokud se zaměstnanec například nevhodně verbálně vyjadřoval, upozornil zaměstnavatel na tuto skutečnost nejprve pracovního konzultanta a jeho úkolem bylo tuto nepříjemnost s účastníkem projektu prodiskutovat a zjednat nápravu. Odezva od zaměstnavatelů na spolupráci v této oblasti byla velmi pozitivní. Zvláště intenzivní byla komunikace se zaměstnavateli při zajišťování a v průběhu pracovních pokusů. V jeho průběhu se uskutečnilo vždy několik schůzek, jichž se účastnil zaměstnavatel, poradce a účastník pracovního pokusu. Na schůzkách zaměstnavatel průběžně hodnotil práci účastníka a získával zpětnou vazbu od případného zaměstnance. Závěrečná schůzka se uskutečnila většinou v poslední den pracovního pokusu, kde zaměstnavatel sdělil účastníkovi, zda ho přijme do zaměstnání či nikoliv.


62


3 KAZUISTIKY V této kapitole nabízíme několik konkrétních příběhů klientů, kteří prošli programem „Cesta ke změně“ v rámci realizace projektu. Prvních pět kazuistik pochází z MESADY, která

realizovala

projekt

v Písku,

Českých

Budějovicích,

Jindřichově

Hradci

a

v Prachaticích, další dvě pak z ICOSu, který prostřednictvím svého projektového pracoviště Centra sociálních služeb realizoval projekt na Českokrumlovsku.

Kazuistika - Milan Panu Milanovi je 42 let. Bydlí sám ve větším bytě, který mu zůstal po rodičích. Přestože město, ve kterém bydlí, patří mezi ta větší, špatně se mu tady hledá vhodná práce. Pan Milan je vyučen ve strojírenském oboru a již vystřídal několik zaměstnavatelů. Nakonec mu byl vždy pracovní poměr z nějakého důvodu ukončen. Na úřadu práce je pan Milan veden jako uchazeč o zaměstnání asi čtyři měsíce. Pan Milan se k nám přišel poradit a požádat o pomoc při hledání vhodného zaměstnání. Pro svůj sociální handicap byl pan Milan zařazen do projektu

Cesta ke změně. Panu Milanovi bylo vysvětleno, co pozitivního mu může přinést účast v projektu. Nabídka ho zaujala a rozhodl se sepsat Dohodu o účasti v projektu. V době, kdy byl pan Milan do projektu zařazen, skupinové poradenství, které se realizuje před individuálním poradenstvím, již proběhlo. Milanovi bylo jako náhrada nabídnuto více hodin individuálního poradenství. Během něj jsme probírali například základy mezilidské komunikace, jak se připravit na přijímací pohovor, práci s počítačovými programy, strukturu životopisu a mnoho dalších věcí, které ho zajímaly a ke kterým jsme došli během našich setkáni. Během naší spolupráce se naskytla panu Milanovi možnost pracovat v jednom občanském sdružení. Po několika setkáních s možným zaměstnavatelem se pan Milan rozhodl práci zkusit, přestože měl ze začátku mírné obavy. V práci si ale brzy zvykl a začalo se mu tam líbit. Spokojený byl hlavně s tím, že to není jednotvárná práce jako u stroje a že pracuje zrovna na tom, co je třeba. Navíc zaměstnavatel pana Milana podporuje a povzbuzuje. Pan Milan se i nadále účastní individuálních konzultací, protože chce a myslí si, že se mu to vše bude hodit do budoucna. Pan Milan by se moc chtěl přestěhovat do většího města a začít trochu jinak žít. Myslí si, že ve větším městě je více pracovních příležitostí a práce je lépe ohodnocena. Milan vnímá současné zaměstnání jako dobrou praxi a zkušenost do budoucna.


63


Kazuistika – Jarmila Paní Jarmile je 54 let. Studovala na gymnáziu, má tedy úplné středoškolské vzdělání. Bydlí sama v panelákovém bytě. Moc ráda čte, chodí na různé vernisáže a přednášky a zajímá se o politiku. Navíc ovládá tři světové jazyky. Celkově má výborné všeobecné znalosti. Na úřadu práce je vedena od roku 1997. Myslí si, že hlavním důvodem, proč nemůže najít práci, je její vyšší věk. To byl jeden z důvodů zařazení do projektu Cesta ke změně. Jarmila bere účast v projektu velmi pozitivně a sama je aktivní v plnění dohodnutých úkolů, které plní nad rámec. Skupinové poradenství bere jako další posun v získání dovedností vedoucích k nalezení zaměstnání. Někteří spoluúčastníci ji trochu udivili svým postojem k takovýmto aktivitám. Paní Jarmila si sama navrhuje průběh individuálního poradenství tím, že se ptá na věci, které ji zajímají. Je velice komunikativní a je trochu s podivem, že si práci zatím nemůže najít. Je to možná tím, že je ambiciózní a přála by si pracovat a uplatnit své předešlé zkušenosti například ve státní sféře, protože si myslí, že jsou tam větší sociální jistoty a vyšší platové ohodnocení.

Kazuistika - Jana Jana se dostala do MESADY jako účastník projektu Cesta ke změně. Absolvovala prezentaci projektu na úřadě práce a následné skupinové poradenství. Poté začala docházet na individuální konzultace, kde bylo již více prostoru pro vzájemnou komunikaci a vyjasnění si, co Jana od MESADY a od projektu očekává, v čem by jí měl pomoci. Jana má ukončené základní vzdělání. Dříve pracovala několik let jako uklízečka v nemocnici a předtím jako dělnice v kartonáži. Jiné práce nevykonávala. V současné době je již řadu let nezaměstnaná. Během individuálních konzultací mi Jana postupně sdělila, že má mnohem více potíží, než je nezaměstnanost. Začala mít problémy s bydlením, situaci dlouho neřešila, až se ocitla bez domova. Jana neměla žádný příjem, neměla vyřízené sociální dávky, ačkoliv na schůzce mi ukazovala, že potřebné doklady má. Ukázalo se, že pouze nerozuměla, co má do formulářů napsat a kam je donést. Vše jsem jí pomohla vyřídit a Jana tak měla zajištěný alespoň nějaký příjem. Z počátku naší spolupráce měla Jana potíže s docházením na domluvené konzultace, nechodila včas a mnohdy nepřišla vůbec. Také s komunikací měla problémy, těžko se vyjadřovala, v komunikaci byla cítit nedůvěra a obavy. Některé z informací, které jsem potřebovala vědět (ohledně minulých zaměstnání, vzdělání atd. ) nebyla ze začátku schopná sdělit, neorientovala se v čase. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

64


Postupně se ukázalo, že nejprve je třeba vyřešit některé související problémy jako je bydlení, hygienické návyky, vyjadřování, až pak se můžeme zaměřit na hledání zaměstnání. Postupně jsem Janě pomohla vyřídit sociální dávky, sehnala kontakty na možné ubytovny a probraly jsme také několikrát otázku hygieny a vhodného oblékání. Janě se také začalo dařit v osobním životě. Našla si přítele, který na konzultace docházel s ní a vždy na ni čekal venku. Během naší spolupráce se podařilo zvednout Janě sebevědomí, trénovat

komunikaci

s ostatními

lidmi

a

vyřizování

základních

záležitostí

např.

na

úřadech.Účast Jany v projektu byla ukončena dříve, než jsme se dostaly k zajištění konkrétního pracovního místa. Jana však získala jistotu a jak sama uvedla, bude teď mnohem lépe schopná si sama aktivně vyhledávat zaměstnání.

Kazuistika – Libuše Paní Libuši je 55 let a bydlí se svou rodinou v malé vesnici. Již dva roky je vedena v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Paní Libuše je vyučena a jako osoba starší 50 let byla vybrána svou zprostředkovatelkou jako vhodný uchazeč k zařazení do projektu

Cesta ke změně. Paní Libuše se zúčastnila prezentace projektu, projekt ji velmi zaujal a rozhodla se pro sepsání Dohody o účasti v projektu. Během skupinového poradenství se paní Libuše pod vedením lektora seznámila s ostatními účastníky projektu a společně se zabývali zvládáním nezaměstnanosti, významem a hodnotou práce, zvládáním stresových situací atd. Skupinové poradenství trvalo 3 dny a účastníci projektu se vzájemně poznávali a sdělovali si své zkušenosti z evidence na úřadu práce, s rodinnými problémy a s možnostmi pracovního uplatnění v místě bydliště a blízkém okolí. Po skupinovém poradenství následovalo poradenství individuální, kdy se paní Libuše pod vedením pracovní konzultantky seznamovala se základy práce na PC, učila se pracovat s internetem, vyhledávat potřebné informace, sama si sepsala životopis atd. Na individuální konzultace docházela paní Libuše jednou týdně a dostávala od své pracovní konzultantky úkoly na další schůzku. Paní Libuše si založila e-mailovou adresu a pracovní konzultantka jí vždy poslala nějaký malý úkol i na e-mail, aby si paní Libuše mohla práci na PC procvičovat i doma. Na jedné individuální konzultaci měla pracovní konzultantka pro paní Libuši překvapení v podobě nabídky pracovat v jedné neziskové organizaci jako pracovník v sociálních službách na zkrácený úvazek. Paní Libuše byla z této nabídky nadšená, protože chtěla pracovat na zkrácený úvazek z důvodu péče o blízkou osobu a práce v sociální sféře ji vždy zajímala.


65


Nezisková organizace, ve které by paní Libuše mohla pracovat, poskytuje služby sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Pracovní náplň paní Libuše by spočívala v tom, že se bude aktivně účastnit organizování volnočasových aktivit ve dvou domech s pečovatelskou službou a bude i pomáhat seniorům a osobám se zdravotním postižením. Paní Libuše měla zpočátku obavy, zda tuto práci zvládne a zda se naučí vše potřebné, např. nové výtvarné techniky a bude je umět naučit i seniory a osoby zdravotně postižené. Přes počáteční obavy je v současné době paní Libuše v práci velmi spokojená, pracuje na zkrácený úvazek a pracovní smlouvu má podepsanou na šest měsíců. I kolegyně v práci si paní Libuši velmi oblíbily a dobře ji přijaly do svého pracovního kolektivu.

Kazuistika - Markéta Paní Markéta, 54 let, má 5 dětí ve věku 10 – 28 let. Žije sama se 4 dětmi ve starém domě původně pronajatém od obce. V domě není zaveden vodovod, rodina žije bez elektřiny, která jim byla ze strany ČEZ z důvodů neplacení poplatků odpojena. V rodině žije ještě 14tiletá vnučka paní Markéty, kterou tato vychovává, protože její matka se jí zřekla. Synové paní Markéty mají problémy se zákonem, 16tiletý byl již několikrát vyšetřován policií pro drobné přestupky a krádeže, je první rok v učení, ale má v něm problémy se zvládáním učiva a neúčastí na výuce. 18tiletý je nyní ve vazbě za krádeže a 26tiletý se nedávno vrátil z výkonu trestu. Je nezaměstnaný, ale práci ani na naléhání matky nehledá. Paní Markéta je dlouhodobě nezaměstnaná, občas si přivydělává brigádně. Na individuálních schůzkách, na které však paní Markéta chodí velmi nepravidelně, se pro ni snažím sehnat jakoukoli práci, byla by ochotna za prací i dojíždět. Mimo to na každé schůzce řešíme rodinnou situaci paní Markéty a další vznikající problémy. Při neplacení výživného na děti ze strany otců, jsem paní Markétě navrhla podat trestní oznámení ohledně neplacení výživného a zároveň sepsat žádost o prominutí soudních výloh. Doporučuji jednat s místním obecním úřadem, aby zahájil místní šetření ohledně stavu nemovitosti a statiky celé budovy, ve které rodina paní M. bydlí. Z informací paní M. vyplývá, že v části budovy jsou podepřené stropy a do střechy zatéká. Zástupci obecního úřadu se však vyjádřili, že obec nemá prostředky na opravu a že výhledově dojde k demolici objektu. Protože nezaměstnaný syn paní M. přestal docházet na schůzky na úřad práce, byla rodině snížena sociální podpora. Snažila jsem se paní M. vytipovat místo i pro nejstaršího syna, sháněla jsem, po dohodě s paní M., rodině práci v zemědělství na statku, kde nabízeli volný byt, kam by se mohla celá rodina přestěhovat a pracovat zde jako ošetřovatelé hospodářských zvířat. Starší synové se


66


však odmítli stěhovat, proto z pracovní nabídky sešlo. Sjednala jsem pro paní Markétu pracovní pokus v restauraci, protože se však nejedná jen o úklid, jak bylo původně domluveno, ale částečně i o práci v kuchyni, paní Markéta tuto možnost na poslední chvíli odmítla.

Kazuistika – Dušan Jedním z lidí, kterým projekt Cesta ke změně pomohl vymanit se z dlouhodobé nezaměstnanosti je i devětadvacetiletý Dušan, který vstoupil do programu po čtyřech letech evidence na úřadě práce. Do projektu vstoupil 14. 9. 2006 podepsáním Dohody o vstupu do projektu. Mladému Romovi vyučenému v zemědělství, navíc stiženému zdravotním handicapem, se téměř dva roky nedařilo najít solidní zaměstnání. Spolupráce s Dušanem byla dle poradců velmi dobrá, zájem projevoval zvláště o zdokonalení práce na počítačích, psaní životopisu, motivačního dopisu. Během pravidelných setkání s poradcem formoval klient své představy o práci, měl zájem pracovat v továrním provozu na plný úvazek. Během společného intenzivního vyhledávání volných pracovních míst v regionu se objevila nabídka volného pracovního místa v místní továrně na pozici dělníka na montáž nábytkového kování na plný úvazek. Dušan následně za pomoci poradce tohoto zaměstnavatele kontaktoval a domluvil si osobní schůzku, na kterou se s poradcem připravoval. Osobní pohovor dopadl pro klienta na výbornou. Po dvou letech marného shánění zaměstnání byl od května roku 2007 přijat do pracovního poměru na pozici, o kterou se ucházel. Nejdůležitější je dnes pro Dušana, jak sám uvádí, snaha o udržení si dobré práce. Přesto dnes ví, že ztráta zaměstnání není konec života. Dokonce to podle Dušana může být příležitost k nalezení nové životní šance nebo též výzva k osobnímu rozvoji. „Svou budoucnost vidím docela optimisticky. Chci zůstat v současném zaměstnání. Možná se mi později také podaří vrátit se i k práci romského asistenta, kterou jsem dříve zastával na Moravě před přestěhováním se do jižních Čech. Nejprve ale hodlám posbírat co nejvíce zkušeností,“ uzavřel Dušan své vyprávění v rámci přípravy článku o projektu Cesta ke změně v září roku 2007, rok poté co vstoupil do programu Cesta ke změně.


67


Kazuistika – Jana Jednou z účastnic, která díky účasti v programu získala zaměstnání, je i dvaačtyřicetiletá Jana z Českokrumlovska, která je v částečném invalidním důchodu. Jana i přesto, že vystudovala gymnázium, byla v evidenci uchazečů úřadu práce od roku 2000. Úřad práce jí nabídl účast v programu Cesta ke změně, do projektu Jana vstoupila podepsáním dohody dne 4. 10. 2007. Spolupráce s Janou, která byla kvůli svému zdravotnímu postižení a malým pracovním možnostem v místě bydliště (Jana bydlí v malém městečku vzdáleném cca 7 km od okresního města), sedm let nezaměstnaná, byla bezproblémová. Jana absolvovala skupinové i individuální poradenství, při nichž byla velice aktivní. V průběhu poradenství projevila Jana přání pracovat na zkrácený úvazek, nejlépe na poloviční úvazek, s možností využití své zkušenosti s administrativní činností. A také již při kompletaci tzv. dotazníku pro práci uvedla, že by pro ní nebyl problém dojíždět z místa bydliště do nedalekého okresního města. V průběhu individuálního poradenského programu jí byla nabídnuta možnost tzv. pracovního pokusu – práce na zkoušku v neziskové organizaci v okresním městě právě na pozici administrativní pracovnice. Jana si po sedmi letech vyzkoušela práci na pozici, která ji vyhovovala, měla možnost si ověřit nároky na tuto pracovní pozici. Celkem absolvovala ke své spokojenosti v této neziskové organizaci 92 hodin administrativní činnosti v rámci pracovního pokusu. Stejně tak spokojenost s Janou projevil zaměstnavatel, který ji po ukončení této speciální zkušební praxe nabídl běžnou pracovní smlouvu. Jana, jak sama uvádí, tak po dlouhých sedmi letech získala i díky programu své vysněné zaměstnání. V neziskové organizaci pracuje paní Jana na poloviční na pozici administrativní pracovnice od ledna roku 2008 dosud (červenec téhož roku, kdy byla finalizována práce na této metodice).


68


4 PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÉHO PROGRAMU Poradenský program nelze uskutečňovat bez zabezpečení patřičných minimálních podmínek, o nichž pojednává tato kapitola, a to z pohledu personálního zabezpečení programu, kdy jsou zvlášť velké nároky kladeny na schopnosti a um pracovních konzultantů. Dále zmiňujeme základní podmínky z pohledu nezbytného technického zázemí včetně přehledu možného financování či spolufinancování poradenského programu.

4.1 Personální zabezpečení poradenského programu Pracovní poradce/ konzultant – průvodce a pomocník Poradenský program je stejně jako služba podporovaného zaměstnávání založen na aktivní spolupráci a důvěře mezi uživatelem a pracovním konzultantem. Pracovní konzultant v úvodní fázi podpory zjišťuje uživatelovu situaci, informuje se o jeho dosavadních krocích při řešení problému nezaměstnanosti, případně zjišťuje okolnosti, které mohou souviset se současným stavem nezaměstnanosti. Věnuje jeho případu podstatně více času, než si mohou dovolit úředníci na úřadě práce, kteří mají obvykle mnohonásobně více klientů a příliš široký rozsah působnosti, než aby se mohli jednotlivým klientům věnovat detailně. Mnozí se o to pokouší, ale při počtu klientů sto, dvě stě a více na jednoho úředníka to není v jejich moci.

V další fázi spolupráce, tj. při vyhledávání pracovního místa, popř. při získávání či obnovování dovedností a schopností s prací souvisejících, pracovní konzultant poskytuje uživateli podporu, motivuje ho, vede ho ke kompetentním rozhodnutím nebo činům. Stává se tak uživatelovým poradcem, průvodcem a pomocníkem. Společně s uživatelem pak stanovuje postupné kroky, které povedou ke zlepšení uživatelovy situace v oblasti zaměstnanosti. Pracovní konzultant se může účastnit jednání mezi uživatelem a jeho potenciálním zaměstnavatelem nebo úřady (případně dalšími subjekty). Tato jednání v některých případech sám vede, nebo pouze uživateli radí, jak jednání vést, případně ho jen podporuje. To vše v závislosti na schopnostech a přáních uživatele. Vyplňuje spolu s uživatelem potřebné TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

69


formuláře, žádosti či informační dopisy. Vysvětluje uživateli obsah úředních dopisů. Pokud je uživatel veden k tomu, aby podepsal nějakou listinu, pracovní konzultant se přesvědčí, je-li o to požádán, že uživatel rozumí obsahu toho, co má podepsat, a že svým podpisem nepoškozuje z nevědomosti své zájmy. Pokud je to potřeba, doprovází pracovní konzultant uživatele na úřady nebo do nového zaměstnání,

kde

mu

poskytuje

podporu

na

pracovišti

formou pracovní

asistence.

Nemanipulativním způsobem se snaží docílit, aby se uživatel co nejvíce osamostatňoval a míra jeho potřeby podpory v čase klesala. Ve fázi uzavírání pracovního poměru s uživatelem a v prvních měsících jeho zaměstnání se může stát pracovní konzultant také poradcem pro uživatelova zaměstnavatele. Může mu poskytnout kvalifikované poradenství v oblasti získávání finanční podpory a výhod při uzavření pracovního poměru s uživatelem, popřípadě může být poradcem a prostředníkem při začleňování uživatele do pracovního kolektivu, při zaučování se na pracovišti, případně při řešení nově vzniklých překážek a problémů.

„V některých případech pracovní konzultant doporučuje účastníka programu jednotlivým zaměstnavatelům, a proto může mít i on vliv na případné přijetí účastníka do zaměstnání. Jeho zkušenosti, serióznost a osobní vystupování může mít velký vliv na úspěšnost jednání s možným budoucím zaměstnavatelem účastníka programu.“ (citace: Hana Cibulková, Cesta ke změně - komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy, 2007, ZSF JČU, str. 87)

Základní kompetence poradce programu (popis základních kompetencí je převzat a pro účely poradenského programu upraven z: Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha: ČUPZ 2006): -

Znalost a používání legislativy – má základní znalosti z oblasti pracovně-právního poradenství

-

Schopnost pracovat s informacemi - orientuje se v informačních zdrojích, umí předávat informace, umí je využít pro sebe i své spolupracovníky, ví, jaké informace o účastníkovi zjišťovat a jak je zpracovávat

-

Komunikace - umí přizpůsobit komunikaci věku, individualitě účastníka a situaci, zná teoreticky i prakticky techniky vedení rozhovorů, umí vhodně používat různé typy otázek, umí respektovat postoj druhého, v komunikaci nemanipuluje, se souhlasem účastníka komunikuje s rodinou, odborníky (lékaři, psychologem aj.), umí rozeznat, kde je potřeba komunikovat o účastníkovi s jinými lidmi, v průběhu TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

70


komunikace vyjasňuje situaci, upřednostňuje přání klienta před vlastním názorem, umí naslouchat, zároveň seznamuje účastníka se svým názorem a nabízí další možnosti řešení (podporuje uživatele v informovaném rozhodnutí), je schopen sebereflexe -

Znalost procesu poradenského programu a používání této znalosti v praxi - umí vést skupinová setkání, umí posoudit, pro kterého účastníka je program vhodný, případně dává kontakty na jiné služby, umí pomoci účastníkovi vytvořit si reálnou představu o pracovním uplatnění, umí sestavit individuální plán, umí s účastníkem hledat zaměstnání a učit ho potřebné dovednosti, sám pro účastníka vyhledává práci, umí poskytovat pracovní asistenci

-

Pracuje v souladu s etikou odpovídající poradenské práci - např.: upřednostňuje přání účastníka před vlastním názorem, ví, co vyplývá pro jeho práci s účastníkem ze zákona o ochraně osobních údajů, dodržuje mlčenlivost, umí rozpoznat manipulaci a nepoužívá manipulativní chování

-

Administrativa - zaznamenává jednání se zaměstnavateli, úřady práce, píše zápisy o práci s účastníkem, které jsou jasné, stručné, výstižné, zakládá předepsané dokumenty

Předpokladem úspěšného vedení poradenského programu je pravidelné vzdělávání poradců včetně samostudia. Pro získání základních kompetencí je např. doporučován základní akreditovaný kurz pro pracovní konzultanty České unie pro podporované zaměstnávání (kurz v rozsahu cca 120-ti hodin, bližší informace na www.unie-pz.cz).

Základní kompetence vedoucího programu či organizace poskytující poradenství •

Má respektující přístup k lidem, je teoreticky i prakticky orientován na podporu a integraci.

•

Pohotově reaguje, operativně se rozhoduje v neobvyklých situacích, rád překonává překážky a řeší problémy.

•

Má schopnost strategicky uvažovat a plánovat, umí efektivně využívat čas.

•

Má dovednost naučit někoho něčemu novému.

•

Je schopen sebereflexe.

•

Rychle se učí novým věcem, je odolný vůči stresu, ví, jak se s ním vyrovnávat.

•

Má dobré komunikační a ostatní sociální dovednosti, umí spolupracovat s druhými lidmi. TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

71


•

Zná svou pracovní náplň a uskutečňuje ji, zná metodiku programu, postupy uplatňované v programu, v podporovaném zaměstnávání a umí je používat.

•

Dovede vyjednávat s partnerem (zaměstnavatel, pracovník jiného programu, úředník

apod.)

a

spolupracovat

s dalšími

lidmi

(plánovací

tým,

tým

spolupracovníků apod.). •

Umí poskytovat pracovníkům podporu (supervizi).

•

Umí kontrolovat a hodnotit práci jiného pracovníka a v případě nedostatků s ním vést konstruktivní rozhovor vedoucí k jejich odstranění.

•

Orientuje se v sociální sféře, umí získávat další informace a kontakty.

•

Zná metody a formy předávání informací a zkušeností a umí je uplatňovat v praxi (např. školení, semináře apod.).

•

Umí vybírat vhodné pracovníky, koordinovat pracovní zdroje, umí efektivně řídit skupinu lidí (např. týmovou poradu) a umí konstruktivně řešit problémy.

Lektoři skupinového poradenského programu Pro lektory skupinového poradenského programu platí v podstatě dovednosti uvedené u pracovních konzultantů. Důležitá je především zkušenost s vedením skupinového poradenství nebo aspoň praxe ve vedení individuálního poradenství pro stejnou cílovou skupinu. Je dobré, aby lektor měl vzdělání humanitního směru (psychologie, andragogika, sociální práce, speciální pedagogika) a/nebo kurzy vztahující se k dané oblasti. Musí také být empatický a umět tuto vlastnost využít při práci se skupinou lidí. Významná je schopnost práce se skupinovou dynamikou a znalost motivačních strategií. Mělo by jít o osobu, která už má určité životní zkušenosti, o něž je ochotna se podělit s ostatními a jež umí při práci se skupinou vhodně použít.


72


4.2 Technické zabezpečení Poradenský program podobně jako například podporované zaměstnávání klade poměrně skromné požadavky na prostory a vybavení (následující popis je převzat a pro účely poradenského programu upraven z: Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání, Praha: ČUPZ 2006):

Nároky na prostory:

Prostor pro administrativu (kancelář), uzamykatelný prostor vzhledem k nutnosti ochrany dat a informací

Prostor pro práci a rozhovory s uživateli, zaměstnavateli, pracovníky jiných organizací s možností soukromí (uzavíratelná místnost)

Prostor pro práci ve skupině (skupinové poradenství)

Sociální zázemí

Do všech prostor je vhodný bezbariérový přístup

Základní technické vybavení:

Počítače, tiskárna, kopírka

Mobilní telefony, pevná telefonní linka, internetové připojení

Nástěnky, tabule, kancelářské potřeby

Pro určité aspekty poradenského programu (nacvičování, zpětná vazba) je možné využívat dle možností také fotoaparát, kameru, dataprojektor

4.3 Zdroje financování Vzhledem k poskytování poradenského programu nevládními neziskovými organizacemi platí pro zajišťování financování poradenského programu podobné obecné podmínky jako pro financování jiných „neziskových“ činností, tedy kombinace více zdrojového financování. Těmi jsou zejména: •

státní dotace (poskytované prostřednictvím příslušných ministerstev)

•

dotace krajských a místních úřadů

•

finanční zdroje úřadů práce pro úhradu nákladů na pracovní rehabilitaci

•

fondy Evropské unie – především Evropský sociální fond


73


•

fondy nadací (prostřednictvím výběrového řízení v rámci grantových programů)

•

individuální dárci (fyzické osoby) a firemní dárci

•

členské příspěvky

•

vlastní činnost agentur (například kurzy, školení, rekvalifikace pracovníků)

Další možností, o níž bude po skončení projektu uvažováno, je dopracování poradenského programu tak, abychom mohli požádat o akreditaci nespecifického rekvalifikačního kurzu, což by byl také zdroj financování programu.


74


5 O PROJEKTU „CESTA KE ZMĚNĚ“ – PROGRAM V PRAXI Projekt „Cesta ke změně - komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy“, v jehož průběhu vznikla i tato metodika, byl v Jihočeském kraji realizován v období od 2.5.2006 do 31.7.2008 za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Na jeho realizaci se podílela občanská sdružení MESADA jako nositel projektu a jako partner projektu ICOS Český Krumlov ve spolupráci se svým projektovým pracovištěm Centrem sociálních služeb. Tato kapitola má za cíl představit projekt, v jehož rámci byl pilotně poradenský program poskytován a také nabídnout ucelenější pohled na výsledky projektu včetně představení jeho realizátorů.

5.1 O projektu „Cesta ke změně“ Předmětem projektu Cesta ke změně - komplexní program podpory aktivizace vlastních sil

pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy bylo v praxi realizovat po dobu dvou let (květen 2006 – červenec 2008) poradenský program Cesta ke změně určený na podporu dlouhodobě nezaměstnaných nebo dlouhodobou nezaměstnaností ohrožených lidí v několika regionech Jihočeského kraje. Písecké sdružení MESADA projekt realizovalo v Českých Budějovicích, Písku, Jindřichově Hradci a v Prachaticích. Na Českokrumlovsku pak projekt realizoval ICOS Český Krumlov prostřednictvím svého pracoviště Centra sociálních služeb. Klíčovými aktivitami projektu byly: •

poradenství – individuální (20 hodin), skupinové (15 hodin), které má za cíl vést k nastartování aktivního hledání pracovního místa

•

pracovní pokus – možnost praxe u konkrétního zaměstnavatele a to po dobu max. 160 hodin

•

zprostředkování kontaktů - se zaměstnavateli nebo s úřady práce, případně na další potřebnou odbornou pomoc

•

vytipování vhodných pracovních pozic – motivování účastníka k obsazení společně vytipovaného a se zaměstnavatelem sjednaného pracovního místa

•

pracovní asistence – v případě zájmu jsme poskytovali v rámci pracovního


75


pokusu či nástupu do zaměstnání asistenci ve formě přítomnosti na pracovišti •

individuální tým – lze vytvořit v rámci individuálního poradenství - členy týmu mohou být rodinní příslušníci, zaměstnavatel či nějaký odborník

•

individuální plánování – sestavení závěrečné zprávy pro úřad práce, kde je stručné shrnutí práce s účastníkem a doporučení k další práci s ním (např. vstup do rekvalifikace, podporovaného zaměstnávání, pracovní rehabilitace)

•

návazná podpora – po skončení účasti v programu může navazovat krátkodobý kontakt s pracovním konzultantem

•

mzdové příspěvky - možnost poskytnutí zaměstnavateli finanční podpory na mzdové náklady za zaměstnance

•

propagace s cílem

informovat

o

programu

a

problematice

dlouhodobé

nezaměstnanosti uživatele, zaměstnavatele i širší veřejnost

Krátké shrnutí výsledků projektu Cesta ke změně Za dobu trvání projektu (květen 2006 – červenec 2008) bylo do programu Cesta ke změně vybráno celkem 210 účastníků. Ti se vyznačovali nejrůznějšími handicapy, které jim znesnadňovaly návrat či uplatnění na trhu práce. 89 účastníků bylo starší padesáti let, z nichž 56 mělo pouze základní vzdělání. Čtyřicet tři účastníků projektu bylo dlouhodobě nezaměstnaných, z nich leckteří po dobu mnoha let. Z celkového počtu 210 účastníků programu měla více než polovina (121) pouze základní vzdělání. Další klienti se potýkali s zdravotním handicapem či sociálními problémy. Celkem

bylo

v rámci

projektu

uskutečněno 25 běhů programu v šesti regionech

Jihočeského

kraje

(České

Budějovice, Písek, Jindřichův Hradec, Prachatice a Českokrumlovsko). Z počtu 210 účastníků úspěšně dokončilo, tj. absolvovalo

program

(skupinové

i

individuální poradenství) 85% z nich. Pracovním

pokusem

prošlo

25

účastníků. Těchto dvacet pět klientů si vyzkoušelo

práci

zaměstnavatele

u

konkrétního

v celkovém

souhrnu

973,5 hodiny. Jednalo se o pracovní


76


zkoušky

na

nejrůznějších

pracovních

pozicích,

například

v zahradnictví,

neziskových

organizacích, v ústavu sociální péče, v dělnických profesích či v chráněné dílně. Ne u všech zaměstnavatelů se nakonec podařilo po ukončení pracovního pokusu zajistit pro účastníka projektu pracovní smlouvu, ale například na Českokrumlovsku, kde byly realizovány celkem tři pracovní pokusy, získali pracovní smlouvu všichni účastníci pokusu. I pro ty z účastníků, kterým po pracovním pokusu nebyla nabídnuta pracovní smlouva byl však dle hodnocení pracovní pokus vítanou inovativní složkou - nezaměstnaní účastníci projektu si mohli vyzkoušet práci na vytipovaném pracovišti, zjistit, jaký je zde pracovní kolektiv, zda by danou práci zvládali a opět se alespoň na chvilku začlenili do pracovního procesu, což jim do budoucna zvyšuje šance na uplatnění na trhu práce. V rámci projektu bylo vytvořeno 10 nových pracovních míst s podporou Evropského sociálního fondu, na nichž byli účastníci programu zaměstnáni. Některé z konkrétních příběhů klientů, kteří prošli programem Cesta ke změně v rámci projektu uvádíme v kapitole 3 Kazuistika. Jedním z výstupů projektu Cesta ke změně - - komplexní program podpory aktivizace

vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy je i tato metodika, která vznikala v průběhu realizace projektu na základě získávaných zkušeností. Další

informace

o

projektu

je

možné

nalézt

na

webových

stránkách

www.cestakezmene.krumlov.cz. Projekt CESTA KE ZMĚNĚ byl financován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky v rámci OP RLZ. Poskytovatel: Úřad práce v Českých Budějovicích.


77


5.2 O realizátorech projektu 5.2.1

MESADA, o. s. - nositel projektu Občanské sdružení MESADA vzniklo přeměnou písecké pobočky o. s. Rytmus, která v Písku fungovala od roku 2000. Bylo tak založeno nové občanské sdružení MESADA, které bylo u Ministerstva vnitra ČR zaregistrováno 25. března 2002.

V září 2002 jsme vznikla pobočka MESADY v Českých Budějovicích a o rok později, v roce 2003, další pobočky v Jindřichově Hradci a ve Vimperku. V rámci projektu Cesta ke změně pak byla v roce 2006 otevřena pobočka v Prachaticích. MESADA španělsky znamená „podpora“, jak tedy již z názvu vyplývá - posláním a cílem MESADY je respektovat a prosazovat práva lidí s handicapem a podporovat je při integraci do společnosti. MESADA poskytuje služby, které umožňují pracovat a vzdělávat se v běžném prostředí bez ohledu na to, jak je člověk znevýhodněn ať už fyzicky, mentálně či sociálně. Mezi služby, které realizujeme, patří: •

sociální rehabilitace

•

osobní asistence

•

sociálně aktivizační služby pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením

•

pracovní rehabilitace

•

poradenství

Bližší informace o nás je možno nalézt na webové adrese http://www.mesada.eu/ a také na telefonu 382 222 246 (písecká centrála).

5.2.2

ICOS Český Krumlov, o.s. – partner projektu Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov (zkráceně ICOS Český Krumlov, o.s.) bylo založeno v Českém Krumlově v březnu 2000 jako následovník regionální kanceláře Informačního

centra neziskových organizací (ICN, o.p.s.). Od počátku své existence ICOS zaměřuje svou činnost k podpoře rozvoje regionu. Poradenskými, informačními a vzdělávacími aktivitami TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

78


podporujeme rozvoj občanského sektoru a demokracie na místní i regionální úrovni, zvláštní pozornost věnujeme také asistenci městům i NNO při tvorbě a naplňování koncepčních rozvojových materiálů. V následujících letech ICOS tuto svou základní činnost postupně rozšiřuje: od roku 2003 provozujeme Centrum ochrany lidských práv jižní Čechy, které bylo založeno ve spolupráci s Českým helsinským výborem a od konce roku 2005 Centrum sociálních služeb, které vzniklo na základě komunitního plánu sociálních služeb města Český Krumlov. ICOS se prioritně zaměřuje na aktivity v místě svého působení, v regionu Český Krumlov a Jihočeském kraji. K dlouhodobým stěžejním aktivitám patří zejména: •

Podpora rozvoje občanského sektoru a regionu

-

informační a poradenské služby pro NNO

-

facilitace komunitního dialogu - zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů na místní úrovni a podpora komunitního dialogu

-

provoz komunitního projektového centra – pomoc s tvorbou tuzemských i evropských grantových žádostí, vzdělávací aktivity s cílem

posilování absorpční

kapacity

nevládních i dalších organizací pro získávání externích finančních prostředků -

asistence městům se strategií rozvoje - strategické a komunitní plánování

•

Provoz Centra ochrany lidských práv jižní Čechy

-

bezplatná právní poradna v lidsko-právní oblasti ve spolupráci s Centrem sociálních služeb

-

vzdělávací a osvětové činnosti (semináře, přednášky, besedy, konference k aktuálním tématům)

•

Provoz Centra sociálních služeb Český Krumlov

-

podpora rozvoje regionu v sociální oblasti – vzdělávací a informační aktivity

-

poskytování potřebných v regionu chybějících služeb a programů, které vycházejí ze strategie rozvoje v sociální oblasti – bezplatná právní poradna, probační program pro mladistvé prvopachatele, programy na podporu návratu znevýhodněných osob a dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, mediace, služba osobní asistence pro zdravotně postižené ad.

Bližší informace na www.icos.krumlov.cz, www.css.krumlov.cz a telefonu 380 712 202 (sídlo ICOS a jeho projektových pracovišť - Náměstí Svornosti 2, 381 01 Český Krumlov)


79


6 Související legislativa •

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Vyhláška MPSV ČR č. 518, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

•

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu

•

Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod

•

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

•

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

•

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

•

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

7 Vysvětlení základních pojmů Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je součástí státní politiky zaměstnanosti. Jejím cílem je napomáhat odstraňování bariér na trhu práce a pomoci získat zaměstnání nebo zvýšit zaměstnatelnost. Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje vedle různých forem poradenských programů zejména podporu dalšího profesního vzdělávání - především rekvalifikace, dále pak podporu zřizování nových pracovních míst poskytovanou zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání i uchazečům samotným při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Case management

Jedná se o podporu při řešení problémů, které souvisí s úspěšností při hledání zaměstnání nepřímo (např. neznalost v oblasti sociálních dávek, bytové problémy, rodinná krize apod.). Dlouhodobá nezaměstnanost Osobou dlouhodobě nezaměstnanou se rozumí fyzická osoba, která je v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6 měsíců. Dovednosti s prací přímo a nepřímo související Dovednosti přímo související s pracovním uplatněním jsou dovednosti, které nevyplývají z pracovní náplně, ale zaměstnavatel předpokládá, že jimi každý pracovník disponuje (např. převléknout se do pracovního oděvu, převzít výplatu atd.). Dovednosti nepřímo související s pracovním uplatněním jsou TATO METODIKA JE VYTVOŘENA JAKO SOUČÁST PROJEKTU CESTA KE ZMĚNĚ. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

80


dovednosti, které uživateli umožňují chodit do práce (např. dostavit se včas na pracoviště, vhodně se obléknout vzhledem k počasí, umět cestovat do zaměstnání apod.) Individuální plány Jeden nebo více dokumentů, z nichž je patrné, co je cílem podpory, jaké jsou kroky a termíny pro dosažení cíle a kdo odpovídá za realizaci stanovených kroků. Předpokladem vzniku individuálních plánů je zjištění potřeb a představ uživatele. Kariérové poradenství Podpora zaměřená na rozvoj schopností člověka stanovit, uskutečnit, následně upravit či změnit své životní cíle v dlouhodobém i krátkodobém výhledu. Zahrnuje také poradenství pro volbu a změnu povolání, posouzení osobnostních předpokladů, schopností a dovedností. Návazné služby Služby poskytující uchazečům /pracovníkům podporu v různých oblastech života, jako je práce, bydlení, volný čas apod. (např. osobní asistence, chráněné bydlení) nebo další veřejné služby (zdravotnictví, vzdělávání, jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti apod.). Otevřený trh práce Pracovní místa na pracovištích, které nemají statut chráněné dílny podle platné legislativy, kde nejsou soustředěni pracovníci na základě společného znaku – znevýhodnění na trhu práce, opakem „otevřeného“ je „chráněný“ trh práce. Nejde o členění na primární trh (místa bez dotací) a sekundární trh (dotovaná místa na otevřeném nebo chráněném trhu). Podpora Zdroje a strategie, které prosazují zájmy lidí, umožňují jim přístup ke zdrojům, informacím a vztahům v běžném pracovním a životním prostředí, vedou k jejich nezávislosti, produktivitě a začlenění do společnosti. Pokud není uvedeno jinak, jde v textu vždy o podporu poskytovanou v rámci programu. Poradce, pracovní konzultant Pracovník realizátora poradenského programu, který pracuje s jeho účastníkem. Poradenský program Poradenství jako odborná a specializovaná činnost poskytuje pomoc lidem, kteří z nějakého důvodu neumějí nebo nemohou uspokojivě řešit své problémy pouze na základě svých dosavadních poznatků a zkušenosti. Poradenství se může týkat nejrůznějších životních situací. V projektu Cesta ke změně a tedy i v této metodice

je poradenství zaměřeno především na oblast zaměstnanosti. Ovšem proto, aby si

člověk mohl hledat a následně i udržet zaměstnání, musí mít uspořádány i jiné oblasti svého života, například musí mít kde bydlet, musí mít možnost si zajistit základní osobní hygienu atd. Tyto oblasti života ale spolu mnohdy souvisí. Profesní rozvoj Celoživotní rozvoj znalostí a dovedností, které přímo či nepřímo souvisí s prací, jsou ovlivňovány pracovním uplatněním a ovlivňují význam práce pro člověka.


81


Přirozená podpora Podpora, kterou přímo na pracovišti poskytují spolupracovníci apod. Pomáhají znevýhodněným pracovníkům zvládnout pracovní úkoly a další související činnosti bez podpory externího nebo za tímto účelem zvlášť vyčleněného pracovníka. Sociální začlenění Začlenění do většinové společnosti, možnost vzdělávat se, pracovat a účastnit se společenského života. V kontextu poradenského programu Cesta ke změně jde o zapojení do pracovního procesu, ale i do společnosti vůbec.

Účastník poradenského programu, klient, uživatel V metodice jsou tato označení používána jako synonyma pro osobu účastnící se poradenského programu Cesta ke změně. Veřejná nabídka Nabídka služeb, kterou poskytovatel zveřejní prostřednictvím letáků, webové stránky apod.

8 Použitá literatura •

Cibulková, H. Cesta ke změně - komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy. Diplomová práce: ZSF JČU 2007.

•

Gabura, J., Pružinská J. Poradenský proces. Praha: SLON 1995.

•

Hořánková, V. a kol. Poradenské techniky a aktivity při práci s uchazečem. Praha: MPSV 2003.

•

Johnová, M. a kol. Podporované zaměstnávání. Praha: RYTMUS 2000.

•

Krejčířová, O. a kol. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. Praha: RYTMUS 1995.

•

Matoušek, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál 2005.

•

Novosad, L. Základy speciálního poradenství. Praha: Portál 2000.

•

Palán, Z. Výkladový slovník vzdělávání dospělých. Praha: DAHA 1997.

•

Principy podporovaného zaměstnávání. Praha: ČUPZ 2003.

•

První dodatek souhrnné metodiky. Praha: ČUPZ 2007.

•

Příručka pro příjemce (září 2006). http://www.esfcr.cz/files/clanky/3799/prirucka_oprlz_zari.pdf

•

Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: ČUPZ 2006.

•

Wasilová, J. Poradenství pro cílený osobní a profesní rozvoj k uplatnění na trhu práce. Praha: EuroProfis 2008.

•

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti


82


9 PŘÍLOHOVÁ ČÁST – CD ROM Všechny zde uvedené přílohy jsou v elektronické podobě součástí CD–ROMu. Kompletní seznam všech příloh uvádíme také v obsahu. U jednotlivých kapitol metodické příručky je pak vždy uveden seznam relevantních příloh k dané části metodiky. CD-ROM obsahuje také celou metodickou příručku ve formátu PDF.

Seznam příloh: 9.1 Dohoda o vstupu do programu 9.4 Prezentace k informační schůzce (PowerPoint) 9.5 Pracovní manuály pro účastníky poradenského programu Pracovní manuál – Centrum sociálních služeb – ICOS Pracovní manuál – MESADA 9.4 Evaluační dotazník pro lektory 9.5 Dotazník pro účastníky po ukončení skupinové části programu 9.6 Vstupní dotazník pro práci 9.7 List účastníka – cíle a naplnění 9.8 Individuální plán 9.9 Dotazník pro účastníky po ukončení individuální části programu 9.10 Dohoda o ukončení účasti v programu 9.11 Vzorový dopis k oslovení zaměstnavatelů 9.12 Pracovní pokus - dohody a výkazy Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a účastníkem Dohoda o pracovním pokusu mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem Výkaz účasti na pracovišti k pracovnímu pokusu 9.13 Dokumenty k finančním příspěvkům pro účastníky programu Žádost o proplacení cestovného Čestné prohlášení o kontaktním místě Cestovní příkaz Vyúčtování jízdného Žádost o proplacení nákladů na péči o osobu závislou Čestné prohlášení o tom, že účastník pečuje trvale, celodenně o osobu závislou Vyúčtování příspěvku na péči o osobu závislou 9.14 Dokumenty ke mzdovým příspěvkům na NPM Informace pro žadatele o mzdový příspěvek Žádost o poskytnutí mzdového příspěvku Přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Dohoda o poskytnutí mzdového příspěvku Prohlášení o velikosti podniku Prohlášení o zdravotních pojišťovnách Prohlášení o de minimis Formulář finanční identifikace Vyúčtování mzdových nákladů na vytvořené pracovní místo Hlášení volného pracovního místa v rámci projektu ESF


83


METODIKA PORADENSKÉHO PROGRAMU CESTA KE ZMĚNĚ

Vydal: Občanské sdružení Mesada a občanské sdružení ICOS Český Krumlov v roce 2008 Vydáno v rámci projektu Cesta ke změně – komplexní program podpory aktivizace vlastních sil pro osoby s kumulovanými sociálními handicapy, registrační číslo: CZ.04.1.03/1.1.03.3/0012. Financováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Uspořádal: Tamara Křivánková, Tomáš Zunt © MESADA, ICOS, 2008

Neprodejné


84


Vydáno v rámci projektu Cesta ke změně. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.


85

poradenství pro zprostředkování, získání a udržení zaměstnání

Recommend Documents