Obsah
Téma, výzkumná otázka, tým
Teoretická východiska
Situace v
Metodologie
R
Téma
Cíl
popsat a porozum t sou asným prom nám vysokého školství zdola – prost ednictvím etnografického výzkumu vysokoškolských kateder
Hlavní výzkumná otázka
Jak proces masifikace vysokého školství a nástup režimu akademického kapitalismu prom ují výukové, studijní a výzkumné praktiky vyu ujících a studujících na úrovni vysokoškolských kateder?
Tým
Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Katedra spole enských v d
Sociologický ústav AV R, v.v.i.
Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
Petr Pabian, Lucie Jarkovská Tereza Stöckelová, Alice ervinková Karel Šima, Lenka Minksová
Teoretická východiska (1) Teorie masifikace
Martin Trow (1973, 2006)
Teorie st edního dosahu
Komplexní prom na vysokého školství p i nár stu po tu vstupujících do vysokoškolského vzd lávání Zahrnuje roviny: národní/institucionální, vyu ující/studující, vnit ní/vn jší dynamika 3 Ideáln -typické fáze vývoje VŠ: elitní, masové, univerzální – mezníky 15%, resp. 50% vstupujících z populace
M. Trow – Masifikace VŠ Elitní (0–15 %)
Masové (15–50 %)
Universální (nad 50 %)
1)
Postoje k p ístupu
Privilegium p vodu a/nebo talentu
Právo t ch, kte í mají s ur itou úrove kvalifikace
Povinnost pro st ední a vyšší t ídu
2)
Funkce vysokého školství
Formování v domí a charakteru vládnoucí t ídy; p íprava elit
P enos dovedností; p íprava širších technických a ekonomických elit
Adaptace „celé populace“ na rychlou sociální a technologickou zm nu
3)
Kurikulum a formy výuky
Vysoce strukturované podle akademického a profesního pojetí v d ní
Modulární, pružné a semistrukturovaná uspo ádání kurz
Prolomení hranic a sekvencí kurz ; prolamování mezi sférou u ení a praxe
4)
Studentská „kariéra“
„Sponzorování“ po ukon ení sekundárního vzd lávání; studium bez p erušení až do získání titulu
R st po tu pozd ji vstupujících do VŠ; zvyšování míry neúsp šnosti
Velmi posunutý v k vstupu do VŠ; rozost ení hranice mezi formálním vzd láváním a praxí; ast ji p erušované studium
5)
Institucionální diverzita a charakteristiky
Homogenita s vysokými a jednotnými standardy Malé komunity koncentrované v míst studia Jasné a neprostupné hranice
Všestranný charakter a diferencované standardy „M sta inteligence“; promíchání místních a dojížd jících Hranice nejasné a prostupné
Vysoká diverzita bez jednotných standard Skupiny studujících, z nichž n kte í jen výjime n nebo v bec nebydlí v kampusech Hranice slabé nebo neexistující
M. Trow – Masifikace VŠ
6)
Rozhodovací mechanismy
„Athenaeum“ – malá elitní skupina; sdílené hodnoty a o ekávání
B žný politický proces založený na skupinových zájmech a stranických programech
„Široké ve ejnosti“ zpochyb ují speciální privilegia a výsady akademické sféry
7)
Standardy kvality
Široce sdílené, meritokratické a relativn vysoké
Prom nlivé; systém/instituce se stává „holdingem“ r zných typ akademických aktivit
P echod od standard k „p idané hodnot “
8)
P ístup a výb r
Meritokratický úsp ch založený na výkonu ve školním vzd lání
Meritokratické a „souhrnné“ programy k dosažení rovnosti vzd lávacích p íležitostí
Otev enost, d raz na rovnost podle skupinové p íslušnosti (etnické, t ídní apod.)
9)
Formy administrativy
ást úvazku akademik („amaté i v administrativ “); voleni/jmenováni na omezenou dobu
Bývalí akademici, nyní pln zam stnaní administrativou; široká a rostoucí byrokratizace
Specializovaní odborníci; manažerské postupy p ijaté z oblasti mimo akademickou sféru
10 )
Vnit ní ízení
„Služebn starší“ profeso i
Profeso i a mladší zam stnanci; rostoucí vliv student
Zhroucení konsensu, vnit ní ízení ne ešitelný problém; rozhodovací procesy se p esunují na politické instance
Teoretická východiska (2) Akademický kapitalismus
Sheila Slaughter et al. (1997, 2004) Kontext – nástup ekonomiky založené na znalostech, neoliberální reformy sociálního státu Prom na režimu v d ní/výuky
„Ve ejný statek“
„akademický kapitalismus“
Vstup tržních a quasi-tržních mechanism
P edm t výzkumu – formy AK, i rezistence v
i AK (!)
S. Slaughter – Akdemický kapitalismus
VŠ vzd lání – soukromý statek (školné)
Komercionalizace v d ní, právo duševního vlastnictví (nejen patenty!)
Nár st vlivu soukromého komer ního sektoru na fungování VŠ (správní rady)
Marketing VŠ vzd lání jako produktu (vzd lávání=zábava)
Mantra zam stnatelnosti absolvent
S. Slaughter – Akdemický kapitalismus
VŠ vzd lání – soukromý statek (školné)
Komercionalizace v d ní, právo duševního vlastnictví (nejen patenty!)
Nár st vlivu soukromého komer ního sektoru na fungování VŠ (správní rady)
Marketing VŠ vzd lání jako produktu (vzd lávání=zábava)
Mantra zam stnatelnosti absolvent
Situace v
R
Masifikace Míra vstupu: po 1989 - na hranici elitního; dnes univerzální Jednotlivé dimenze – elitní až masové nap tí, konflikty Akademický kapitalismus VŠ politika (otev en ) po 2006 N které instituce – quasi-tržní mechanismy Expanze soukromého VŠ Formy odporu – obhajoba autonomie VŠ
Metodologie
Empirický etnografický výzkum Zú astn né pozorování Rozhovory Focus group Analýza dokument Výb r institucí (5) – kritéria Biglan-becherova klasifikace obor (hard/soft, applied/pure) Institucionální diverzita „kamenné“, regionální univerzity, neuniverzitní VŠ Ve ejné/soukromé Bc./Mgr./Ph.D. Ne/výzkumná orientace
