Popis zařízení Kategorie vypalováním

se sídlem Hálkova 1359, 517 41 Kostelec nad Orlicí, IČ 47472081 (dále jen „provozovatel“), pro „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel - závod Kostelec nad Orlicí“ (dále jen „zařízení“), kategorie průmyslové činnosti 3.5 Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec podle přílohy 1 zákona o integrované prevenci.“ Výroková část I., Popis zařízení a s ním přímo spojených činností z n í t a k t o: „Popis umístění zařízení a popis zařízení Popis umístění zařízení Zařízení se nachází na území Královéhradeckého kraje, v obci Kostelec nad Orlicí, katastrální území Kostelec nad Orlicí. Zařízením jsou dotčeny pozemky (cihelna): st.p.č. 2270/4, 2270/5, 2270/6, 2270/7, 2270/8, , 2270/9, 2270/10, 2270/11, 2270/13, 2270/46, 2270/47, 2270/59, 2296/4; p.p.č. 529/9, 529/10, 2270/1, 2270/2, 2270/3, 2270/14, 2270/15, 2270/16, 2270/45, 2270/55, 2270/56, 2270/57, 2270/64, 2296/1, 2296/2, 2296/3, 2308/14. Zařízením jsou dotčeny pozemky (těžba): p.p.č. 2308/66, 2308/72, 2303/19, 2303/24, 2303/29, 2303/18, 2303/23, 2303/28, 2303/1, 2303/31, 2303/3, 2303/11, 2303/12, 2303/20, 2303/32, 2308/79, 2303/30, 2303/33, 2270/51, 2270/52, 2302/8, 2302/9, 2303/2, 2303/9, 2303/10, 2303/13, 2303/14, 2303/15, 2303/22, 2303/25, 2303/26, 2304/7, 2308/1, 2308/64, 2308/71, 2878/1, 2878/5, 528/10, 2270/1, 2270/15, 2303/4, 2308/15, 528/2, 528/5, 2302/1, 2303/16, 2303/21, 2303/27, 2893/1, 2304/1. Přímé určení polohy* (souřadnice X, Y): X = - 614 523,85 m, Y = - 1 054 380,97 m. *

Určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_Nord.

Popis zařízení Kategorie

Projektovaná kapacita

Výroba keramických výrobků vypalováním

Dle typu výrobku 270 - 350 t vypálené hmoty/den

Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3 na pec, kategorie 3.5.

V zařízení probíhá výroba keramických výrobků – cihel - vypalováním. Výrobní kapacita je závislá na typu výrobku (cca 270 – 350 t/den). Za účelem výroby cihel je povrchovým dobýváním těžena cihlářská hlína. Vlastní těžba probíhá tzv. hornickou činností. Těžba probíhá v jednom řezu bez dalšího členění, při vyšších mocnostech jsou dle potřeby řezy členěny na jednotlivé těžební lávky. Tunelová pec Projektovaná kapacita: dle typu výrobku 270 - 350 t vypálené hmoty/den 2

Popis zařízení: pro vypalování cihlářských výrobků v nepřetržitém výrobním cyklu (dále jen tunelová pec). Tunelová pec je kontinuální plynová pec pro výpal děrovaných cihelných bloků (celková délka je 129,5 m, z toho předehřívací pásmo je 43,5 m, žárové pásmo je 43 m, chladící pásmo je 43 m). Pec je vybavena 12 ks bočních hořáků v předehřívacím pásmu a 105 ks zplyňovacích hořáků v žárovém pásmu. Vsázka je umístěna na 42 pecních vozech. Z chladícího pásma je potrubím odsáván teplý vzduch do sušárny. Provoz je řízen počítačem Lingl instalovaným ve velínu pece. K odvodu spalin slouží zděný komín o výšce 48 m. Příruby pro zařízení na měření emisí ve spalinách jsou nainstalovány na potrubí výstupu z dopalovací jednotky. Identifikační číslo provozovny: 670190481 Technické parametry: Stropní hořáky: - 105 ks (7 hořákových skupin po 15 ks hořácích, typ Lingl - zplyňovací hořák bez elektronického zapalování, jmenovitý výkon hořáku je 45 kW, celkový výkon je 4 725 kW, celkový jmenovitý tepelný příkon je 5 565 kW). Boční hořáky: - 12 ks (typ - A 10K, jmenovitý výkon hořáku je 63 kW, celkový výkon je 756 kW, celkový jmenovitý tepelný příkon je 888 kW). Projektovaná kapacita stropní a boční hořáky: celkový jmenovitý tepelný příkon 6453 kW Ventilátory: - komínový ventilátor: typ POLLRICH VR 56 S 20C1UK1120, motor 90 kW, 18,9 m3/s, 1800 ot/min, osazen frekvenčním měničem ELVOVERT MX 400 11 OC 13 132 P, - ventilátor rychlochlazení: typ ZR – 25, motor 1,8 kW, 2880 ot./min, 3 168 m3/h, - ventilátor cirkulace vzduchu: typ ZVVZ – RSA 600, motor 5 kW, 965 ot./min, 7 000 m3/h, - přídavné ventilátory 2 ks: typ ATP – 1000, motor 5,6 kW, 1460 ot./min, osazen frekvenčním měničem. Z hlediska zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“), ve znění pozdějších předpisů, se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší zařazený do kategorie průmyslové činnosti 5.10. Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu větší než 75 t/den. Sušárna Projektovaná kapacita: 63 000 TNF/rok Popis zařízení: průběžná tunelová sušárna se třemi kanály (každý kanál rozdělený do dvou kolejišť) a s vratným kanálem. Slouží pro sušení cihlářských výrobků před vlastním výpalem. Sušárna je vyhřívána zbytkovým teplem z tunelové pece a je řízena nastaveným programem z počítače na velínu tunelové pece - program LINGL. Sušárna je dále osazena spalovací komorou s pomocným plynovým hořákem (1 600 kW) a třemi hořáky (200 kW) pro ohřev cirkulačního vzduchu. Technické parametry: Hořáky: Projektovaná kapacita: celkový jmenovitý příkon 2 587 kW - 1 ks (typ APH 16 PZ, jmenovitý výkon hořáku je 1 600 kW, jmenovitý tepelný příkon 1 882 kW), 3

- 3 ks (typ APH 02, jmenovitý výkon hořáku je 200 kW, jmenovitý tepelný příkon 705 kW). Z hlediska zákona o ochraně ovzduší se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší zařazený do kategorie průmyslové činnosti 3.1. Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW. Dopalovací jednotka (regenerativní termická spalovací jednotka emisí) Projektovaná kapacita: 35 000 m3 vzdušniny/h Popis zařízení: přepalovací zařízení výrobce ENETEX KIA, typ RTNV 35/3 slouží k omezování emisí znečišťujících látek. Zařízení pracuje na principu regenerativní a termické oxidace, kde plynné organické škodliviny oxidují na oxid uhličitý a vodu. Teploty ve spalovací komoře (nad 850 °C) se dosahuje pomocí dvou plynových hořáků. Technické parametry: Hořáky: - 2 ks (typ - Maxon Kinemax BD22, BD24, jmenovitý výkon hořáku je 400 kW, jmenovitý tepelný příkon je 1 412 kW). Kotelna na výrobu technologické páry Popis: pro potřeby propařování výlisků při výrobě cihel. Jedná se o jeden plamencový kotel THD – U 1600. Rok výroby 2008 výrobce Astebo HOVAL. Technické parametry: - Provozní přetlak 0,8 MPa, plynový hořák Weishaupt WM-G20/2-A/ZM, výkon hořáku min 250 kW - max 2100 kW, celkový jmenovitý příkon 2 470 kW. Z hlediska zákona o ochraně ovzduší se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší zařazený do kategorie průmyslové činnosti 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Vodovod Projektovaná kapacita vodovodu: 1 000 m3 pitné vody/rok Projektovaná kapacita studny: 10 300 m3 vyčerpané vody/rok Popis: slouží k zásobování zařízení vodou. Jedná se o studnu a dodávku vody z veřejné sítě. Vodním zdrojem pro zásobování cihelny užitkovou vodou je studna situovaná v areálu cihelny. Z veřejného vodovodu odebírá cihelna pitnou vodu pro veškeré potřeby v administrativní budově. Celkové množství odebrané vody je měřeno vlastním vodoměrem, který je umístěn na výstupu z vodárny a na přívodu městského vodovodu. Kanalizační systém cihelny Popis: slouží k odvádění splaškových, dešťových a důlních vod. Splaškové odpadní vody ze sociálních zařízení administrativní budovy jsou odváděny přes 3 ks biologických septiků do vodoteče Štědrá. Kaly jsou pravidelně vyváženy. Srážkové vody z areálu závodu jsou odváděny přes LAPOL do vodoteče Štědrá. Důlní vody jsou odváděny samospádem přes odkalovací nádrž také do vodoteče Štědrá. Všechny odpadní vody ústí do vodoteče Štědrá jednou společnou vpustí. Nakládání s důlními vodami a splaškovými vodami z administrativní budovy řešeno vodoprávním rozhodnutím Okresního úřadu Rychnov nad Kněžnou ze dne 15. 3. 1999, č.j. ŽP 156/98-231/2.

4

Shromaždiště nebezpečných odpadů Projektovaná kapacita: 2 m3 nebezpečných odpadů Popis: shromaždiště se nachází v objektu bývalého skladu hořlavin s betonovou nepropustnou podlahou se sklonem k výtokovému otvoru do izolované záchytné jímky. Zde jsou shromažďovány vytříděné nebezpečné odpady do doby jejich předání oprávněné osobě. Úložiště hlíny a jílů Projektovaná kapacita: cca 12 800 m3 uvedeného materiálu Popis: nachází se v areálu cihelny naproti výrobní hale. Suroviny se skladují volně na haldách na společném úložišti. Úložiště je zajištěno proti odplavování jílových částic do dešťové kanalizace soustavou ochranných jímek. Přípravna cihlářské suroviny Projektovaná kapacita: 105 000 m3 homogenizovaného materiálu/rok Popis technologie: plocha a zásobníky se zařízením pro homogenizaci surovin. Ve skříňových podavačích, umístěných mezi výrobní halou a pilinovou linkou (typ PSK, PSKG, Beham1250), jsou dávkovány základní přísady (hlína, jíl, piliny a výmětová vlákna, Petrolkoks). Ty jsou pak dopravovány do kolového mlýna (typ PSP MKMH-1800). Po zpracování, přidání vody a homogenizaci, materiál pokračuje do hrubých válců (typ MVJ-1250), odtud do jemných válců a následně do nadzemních velkokapacitních zásobníků (typ PSG1250). Ze zásobníků je surovina dopravována do lisu. Petrolkoks je přidáván do cihlářské suroviny v množství max. do 1% objemových. Lis na cihly Projektovaná kapacita: 45 t/h Popis technologie: lisovací zařízení slouží k vylisování mokré suroviny do požadovaného tvaru a k rozřezání na jednotlivé výrobky. Typ výrobku se mění v závislosti na použité lisovací formě. Čerpací stanice PHM Projektovaná kapacita: 16 000 l Popis: dvě podzemní dvouplášťové nádrže o objemu 2 x 8 000 l s integrovaným výdejním stojanem (typ Adast 895) slouží ke skladování a čerpání motorové nafty pro pohon dopravních strojů (vysokozdvižné vozíky, nakladače). Sklad pilin Popis: krytý a otevřený zpevněný prostor pro skladování pilin před výrobní halou. Sklad technických plynů Projektovaná kapacita: 5 láhví Popis: jedná se o obezděný přístřešek určený ke skladování tlakových láhví technických plynů (propan-butan). Sklad hořlavin (olejů a maziv) Projektovaná kapacita: 1 000 kg olejů a maziv Popis: sklad je jednopodlažní objekt s nepropustnou podlahou, která je vyspádována do sběrné jímky. Objekt je opatřen zastřešenou rampou a je určen ke skladování olejů a maziv. Oleje se skladují ve 200 l sudech na betonové podlaze, maziva v originálních obalech na dřevěných paletách.

5

Paletizace a balení výrobků Projektovaná kapacita: 105 000 ks palet/rok Popis: zařízení pro balení hotových výrobků. Hotové výrobky jsou přerovnány na jednotlivé palety, které jsou nakládány na dřevěné přepravní palety. Paletované výrobky jsou na balící lince zpevněny několika plastovými pásky a poté je celá paleta zatavena do balící fólie. Venkovní sklad cihel Projektovaná kapacita: 25 000 ks palet Popis: venkovní nekryté plochy (9 090 m2) pro skladování paletovaných balených výrobků. Opravárenské dílny Popis: jsou umístěny ve výrobní hale a jsou vybaveny základním strojním vybavením pro opravárenství. Kompresor pro výrobu stlačeného vzduchu Projektovaná kapacita: 2 500 l stlačeného vzduchu Popis: zařízení (dva šroubové kompresory Atlas COPCO GA 18 kW se sušičkou vzduchu a dvě tlakové nádoby o objemu 2 500 l) sloužící k výrobě stlačeného vzduchu pro lis. Související činnosti Vypalování cihel Popis: řízený automatizovaný tepelný proces probíhající v tunelové peci. Pec je vytápěna pomocí bočních a stropních hořáků zemním plynem. Odvod spalin je zajištěn ventilátorem přes přepalovaní zařízení do komína. Sušení cihel Popis: technologický proces, při němž je odstraňována nebo snižována vlhkost výlisku účinkem tepla na takovou vlhkost (1 % - 4 %), která je určena podmínkami výpalu. Ohřev je zajištěn odpadním teplem z tunelové pece, v případě potřeby je možno vzduch přihřívat hořáky. Odpadní vzdušina je odsávána ventilátory do výduchů střechy. Přepalování spalin Popis: probíhá v dopalovací jednotce, kde topným mediem je zemní plyn. Slouží k omezování emisí znečišťujících látek využitím regenerativní a termické oxidace. Výroba páry Popis: pro zajištění technologické páry pro protlačovací mísidlo, lis a ke zvlhčení suroviny slouží plynová parní kotelna. Nakládání s odpady Popis: shromažďování, třídění a předání odpadů oprávněným osobám. Zásobování technologickou vodou Popis: voda čerpána ponorným čerpadlem ze studny objemu 100 m3 a následně do expanzomatu (vytváří potřebný tlak vody) odkud je dopravována k jednotlivým spotřebičům (závlaha, kotelna atd.). Úprava vody Popis: změkčování vody ze studny pro parní plynovou kotelnu. Zásobování vodou Popis: odběr pitné vody z vodovodního řadu pro administrativní budovu a sociální zařízení a odběr vody ze studny pro technologické účely. 6

Skladování pilin Popis: skladování na venkovním prostranství. Skladování popílku Popis: skladování na venkovním prostranství. Skladování výmětových vláken (papírenských kalů) Popis: skladování na venkovním prostranství. Skladování obalových materiálů (fólie, vázací páska) Popis: obalové materiály se skladují v určeném prostoru výrobní haly. Skladování obalových materiálů (dřevěných palet) Popis: palety se skladují na zpevněné ploše u rampy výrobní haly. Skladování jílů a hlíny Popis: skladování na venkovním prostranství. Skladování výrobků (cihel) Popis: skladování na venkovním prostranství. Příprava cihlářské suroviny Popis technologie: suroviny jsou míchány ve stanovených poměrech, drceny a zvlhčovány. Toto se děje postupně v několika fázích tak, jak surovina (směs) prochází přes jednotlivé stroje. Lisování cihel Popis: probíhá na lisovacím zařízení. Surovina je protlačována lisovací formou pod určitým tlakem, který je kontrolován elektronickým zařízením. Forma se vyměňuje v závislosti na druhu vyráběného výrobku. Nakládání s palivy Popis: motorová nafta je uskladňována ve dvou podzemních dvouplášťových nádržích čerpací stanice, odkud je stáčena pomocí výdejních stojanů přímo do jednotlivých strojů. Nakládání s oleji a plastickými mazivy Popis: motorové a převodové oleje se používají pro vysokozdvižné vozíky (dále jen VZV), nakladače a technologii, plastická maziva se používají na mazání kol pecních vozů, veškerých ložisek, šupinových podavačů a dopravníků. Nakládání s technickými plyny Popis: propan-butan se používá pro svařování fólií na paletách a opravárenské práce. Paletizace a balení výrobků Popis: první část zařízení slouží k přerovnání hotových výrobků z pecních vozů na palety. Takto paletované výrobky jsou na balící lince zpevněny vázací PP páskou a poté je celá paleta zatavena do balící fólie. Nakládání s technickými plyny Popis: pro svařování nedokonale zavařené fólie na paletách a opravárenské práce se používá propan butan.

7

Vytápění provozních hal a administrativní budovy Popis: výrobní hala je vytápěna z části vyzařováním pece a sušárny. Hala přípravny suroviny nemá vlastní vytápění. Administrativní budova spolu se sociálními zařízeními je vytápěna radiátory teplovodního topení. Zdrojem tepla jsou dva plynové kotle, které mají společný výduch. Expedice je vybavena plynovým přímotopem. Parkování manipulační techniky Popis: technika je parkována na určených místech v prostorech působení. Nakladače na betonové ploše u pilinové linky, VZV garážích a v prostoru expediční linky. Podlaha je betonová a v případě úkapů jsou pod technikou umístěny úkapové vany. Výroba stlačeného vzduchu Popis: v prostoru paletizační linky jsou dva kompresory, které vyrábí stlačený vzduch pro lisovací zařízení. Nakládání s odpadními vodami Popis: srážkové vody jsou vypouštěny přes LAPOL do vodoteče Štědrá; odpadní vody ze sociálních zařízení se vypouští přes 3 ks biologického septiku do vodoteče Štědrá a důlní vody z těžebního prostoru závodu jsou odváděny samospádem přes sedimentární nádrž také do vodoteče Štědrá. Monitoring Popis: v zařízení se provádí pravidelné měření plynných emisí na výstupu z dopalovací jednotky, emisí z kotelny a emisí ze sušárny a dále měření emisí TOC u čerpací stanice. Provádí se pravidelné rozbory odpadních splaškových a srážkových vod a čerpaných důlních vod. Těžba cihlářské suroviny Projektovaný roční výkon těžby: 90 000 m3/rok Popis technologie: povrchové dobývání výhradního ložiska cihlářské suroviny v dobývacím prostoru Kostelec nad Orlicí. Vlastní těžba probíhá tzv. hornickou činností. Surovina je těžena skrejprem nebo lopatovým rypadlem přímo z řezů, popř. v součinnosti s buldozerem, naložena na nákladní vozidla a odvážena na homogenizační haldy v západní části dobývacího prostoru. Těžba probíhá v jednom řezu bez dalšího členění, při vyšších mocnostech jsou dle potřeby řezy členěny na jednotlivé těžební lávky. Další manipulace s vytěženou surovinou je zajištěna pomocí rypadla nebo čelního kolového nakladače a nákladními automobily. Projektovaný roční výkon těžby je 90 000 m3/rok. Projektovaný denní výkon těžby je 1000 1500 m3/rok. Z hlediska zákona o ochraně ovzduší se jedná o vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší zařazený do kategorie průmyslové činnosti 5.13. Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den.“ Výroková část II., úvodní odstavec z n í t a k t o: „II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy

8

a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“).“ Výroková část II., bod 1. z n í t a k t o: „1. Ochrana ovzduší 1.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů povolení, povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Tunelová pec“ za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce Znečišťující látka

Emisní limity [mg/m3] 1)

Tuhé znečišťující látky (TZL)

150

Oxid siřičitý (SO2)

1250

Anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2)

500

Oxid uhelnatý (CO)

800

Těkavé organické látky (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC)

50

Poznámka: 1) Emisní limity platí pro koncentraci znečišťující látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B).

b) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel – závod Kostelec nad Orlicí“, který vypracoval Josef Kotek a Ing. Luděk Bárta, v říjnu 2014, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) provozovatel provádí jednorázová autorizovaná měření emisí ve schváleném měřícím místě (výstup z dopalovací jednotky – potrubí před komínem) pro znečišťující látky uvedené v tabulce 1 x kalendářní rok, nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření, e) odběry vzorků a jejich vyhodnocování provádí osoba oprávněná k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou, f) výsledky měření jsou předány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení. 9

1.2. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů povolení, povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Sušárna“ za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce Znečišťující látka

Hmotnostní tok [g/h]

Emisní limity [mg/m3] 1)

Tuhé znečišťující látky (TZL)

≤ 2500

150

Anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičný (NO2)

> 10000

Oxid uhelnatý (CO)

> 5000

200 200

Poznámka: 1) Emisní limity platí pro koncentraci znečišťující látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B).

b) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel – závod Kostelec nad Orlicí“, který vypracoval Josef Kotek a Ing. Luděk Bárta, v říjnu 2014, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) provozovatel provádí jednorázová autorizovaná měření emisí ve schváleném měřícím místě (výduch ze sušárny – za směšovacím potrubím) pro znečišťující látky uvedené v tabulce 1 x 3 roky, nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího jednorázového měření, e) odběry vzorků a jejich vyhodnocování provádí osoba oprávněná k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou, f) výsledky měření jsou předány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení. 1.3. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů povolení, povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního spalovacího zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna na výrobu technologické páry“ za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce

10

Znečišťující látka

Emisní limity [mg/m3] 1)

Anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičný (NO2)

200 2)

Oxid uhelnatý (CO)

100 3) 100 2) 50 3)

Poznámka: 1) Výše uvedené specifické limity jsou vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn, s referenčním obsahem kyslíku 3%. 2) Emisní limit platný do 31. 12. 2019. 3) Emisní limit platný od 1. 1. 2020. Pokud nelze této hodnotu z u znečišťující látky NO2 dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg/m3.

b) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel – závod Kostelec nad Orlicí“, který vypracoval Josef Kotek a Ing. Luděk Bárta, v říjnu 2014, c) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, d) provozovatel provádí jednorázová autorizovaná měření emisí ve schváleném měřícím místě (výstup z kotelny – potrubí před komínem) u znečišťující látky uvedené v tabulce 1 x 3 roky, nejdříve po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. První měření se provede do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, e) odběry vzorků a jejich vyhodnocování provádí osoba oprávněná k měření těchto zdrojů a vyhodnocení výsledků v souladu s platnými technickými normami, technickými postupy a platnou legislativou, f) výsledky měření jsou předány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení.“ Výroková část II., bod 1.1.4. Celý bod 1.1.4 Povolení k provozu středního stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Čerpací stanice PHM“ s e z r u š u j e. Výroková část II., nový bod 1.4. Za bod 1.3. Povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního spalovacího zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna na výrobu technologické páry“ s e v k l á d á nový bod 1.4., který z n í: „1.4. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů povolení, povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Povrchový důl pro těžbu cihlářské suroviny“ za podmínek a) provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem 11

(„provozní řád“) „Cihelna Kinský, spol. s.r.o. Těžba cihlářské suroviny Kostelec nad Orlicí“, který vypracovala společnost GEOTRADING CZ & SK s.r.o., Ing. Jiří Zeman, v březnu 2014, b) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, c) v rámci těžby cihlářské suroviny snižovat emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, například: 1. zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest, 2. instalací zařízení k omezování emisí - odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení, 3. opatřeními pro skladování prašných materiálů - uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn, 4. opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků, d) v rámci těžby cihlářské suroviny nedochází během provozu k emitování znečišťujících látek, které by byly odváděny přímo do ovzduší komínem nebo výduchem. “ Výroková část II. původní bod 1.2. Celý bod 1.2. Hluk s e z r u š u j e. Výroková část II., původní bod 2. Celý bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí s e z r u š u j e. Výroková část II., bod 2.2. z n í t a k t o: „2. Ochrana vod 2.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, povolení k odběru podzemní vody z vodního díla „Šachtová studna ST“ na stavební parcele č. 2270/1 v katastrálním území Kostelec nad Orlicí, hydrogeologický rajón č. 4222 – Podorlická křída v povodí Orlice, útvar podzemních vod č. 42220 Podorlická křída v povodí Orlice, bilanční celek číslo 9 – Křída severně od jílovské poruchy, přímé určení polohy (souřadnice X,Y), - 614507 m, - 1054510 m*, v maximálním množství: 2,5 l/sek

13 m3/den

490 m3/měsíc

5 990 m3/rok

za podmínek a) odebíraná podzemní voda je využívaná pro technologické účely, b) množství podzemní vody je měřeno měřidlem, jehož správnost měření je ověřena,

12

c) způsob a četnost měření množství odebíraných podzemních vod je v souladu s vyhláškou č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství vody, ve znění pozdějších předpisů, d) naměřené hodnoty jsou zaznamenávány a uchovány pro účely evidence, vyhodnocování a kontroly, e) tabelární přehled objemu odebíraných podzemních vod za rok a jeho každý kalendářní měsíc provozovatel hlásí podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy do 31. ledna následujícího roku a krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, f) platnost povolení k odběru podzemní vody se stanovuje ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 30. 1. 2018. *

Určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_Nord.“

Výroková část II., původní bod 3. Celý bod 3. Podmínky při nakládání s odpady s e z r u š u j e. Výroková část II., nový bod 3. Za bod 2. Ochrana vod s e v k l á d á nový bod 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení, který z n í: „3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení a) nadměrná prašnost vznikající při skladování, manipulaci nebo zpracování surovin je snižovaná skrápěním těchto surovin, případně manipulačních a dopravních cest, b) všechny výstupy do ovzduší z prostoru zásobní nádrže čerpací stanice PHM jsou uzavřené krytkami s těsněním, s výjimkou těch, které jsou uzavřeny koncovými pojistkami. Toto platí i pro stáčecí potrubí. Všechny krytky jsou udržovány řádně dotažené, c) zdroje znečišťování ovzduší jsou provozovány v souladu s provozní dokumentací a s provozním řádem, včetně opatření ke zmírnění průběhu a odstranění důsledků havarijních stavů, d) je zajišťován provoz a servis všech zdrojů znečišťování ovzduší a v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zařízení. Protokoly o servisních prohlídkách uchovává provozovatel pro případ kontroly, e) Petrolkoks může být do cihlářské suroviny přidáván jako palivo v množství maximálně do 1 % objemových, f) provozovatel má povinnost požadovat od dodavatelů paliv prohlášení o původu a jakosti paliva (včetně Petrolkoksu) a archivovat je pro účel kontroly, g) provozem zařízení, těžbou cihlářské suroviny, včetně související dopravy nesmí docházet k překročení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb nejbližší obytné zástavby, h) na vozidlech jsou aplikovány technologie snižující produkci škodlivin z výfukových plynů od výrobců vozidel. U těchto prostředků se produkce emisí hlídá pravidelnou údržbou a technickými prohlídkami, i) preventivní opatření k zabránění prašnosti z těžby: 1. skrývku provádět s minimálním možným předstihem před zahájením těžby, 2. skrývku a těžbu na vyšších etážích koncentrovat do období s dostatečnou vlhkostí zemin a sníženou prašností, 3. těžbu provádět na nejmenším možném prostoru a dopravu po nejkratších trasách, 4. prostor s ukončenou těžbou průběžně sanovat a rekultivovat v co nejkratším 13

termínu po vytěžení, 5. v případě klimatických okolností podporujících zvýšenou sekundární prašnost zajistit kropení pojezdových ploch prašnost omezující nebo zamezující jejímu vzniku, j) preventivní opatření ke vzniku emisí z pracovních strojů je zajištěno technickými prohlídkami pracovních strojů, k) jsou realizována opatření vyplývající z výsledků energetického auditu vypracovaného v souladu se zákonem č. 406/200 Sb., o hospodaření, ve znění pozdějších předpisů, dle „Plánu realizace energetických úsporných opatření“, l) provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí (zahrnující odpadové hospodářství, nakládání se závadnými látkami, hospodaření energií, předcházení emisím a haváriím atd.). Všichni příslušní zaměstnanci jsou prokazatelně seznámeni s provozním řádem, havarijním plánem a všemi provozními instrukcemi včetně míst, kde jsou uloženy, a to minimálně 1 x ročně a dále při každé aktualizaci.“ Výroková část II., původní bod 4. Celý bod 4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci s e z r u š u j e. Výroková část II., původní bod 5. z n í t a k t o: „4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejích případných následků 4.1. Integrovaným povolení se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, schvaluje plán opatření pro případ havárie („havarijní plán“) „Havarijní plán pro nakládání s látkami závadnými vodám“, vypracovaný Ing. Veronikou Částovou a Jaroslavem Adámkem, říjen 2014 za podmínek a) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastane změna v provozu zařízení nebo jiná závažná okolnost, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost; bez schválené změny havarijního plánu nesmí být změna v provozu zařízení provedena, b) o provedených aktualizacích bude informován rovněž podnik Povodí Labe, státní podnik, a příslušný vodoprávní úřad (Městský úřad Kostelec nad Orlicí). Tyto subjekty rovněž obdrží jedno vyhotovení schváleného havarijního plánu, c) havarijní plán spolu s platným integrovaným povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení a je kdykoliv dostupný pro správní orgány působící v ochraně vod, d) veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky, udržovat a provozovat v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod nebo nežádoucí smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, popř. nedošlo ke vniknutí do kanalizace, e) vizuálně ověřovat těsnost jímek nádrží pro skladování, potrubních propojení a mobilních prostředků pro dopravu závadných látek s četností 1 x 6 měsíců a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti 14

f) g) h)

i)

potrubí nebo nádrží určených pro skladování prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy, provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek, vést záznamy o prováděných opatřeních při zacházení se závadnými látkami a kontrolách dle bodu e), které budou uchovávány minimálně po dobu pěti let, v místech, kde je nakládáno s látkami závadnými vodám, musí být k dispozici prostředky pro likvidaci případných úniků. Použité sanační materiály jsou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod, veškeré vybíratelné jímky a záchytné vany pravidelně kontrolovat a jejich obsah včas likvidovat v souladu s platnou legislativou.“

Výroková část II., původní bod 6. Celý bod 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. h) zákona o integrované prevenci s e z r u š u j e. Výroková část II., původní bod 7. z n í t a k t o: „5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí

a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1. Integrovaným povolení se v souladu s ustanovením § 33 písm. h) zákona o integrované prevenci schvaluje „Základní zprávu“ o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou vypracoval Mariya Hayduk a schválil Ing. Petr Pauliš, jako odborně způsobilá osoba v ložiskové geologii a zkoumání geologických staveb, v listopadu 2014 (dále jen „základní zpráva“) a přílohu „Podkladová zpráva“ jako nezbytnou součástí základní zprávy, kterou vypracoval Mariya Hayduk a schválil Ing. Petr Pauliš, jako odborně způsobilá osoba v ložiskové geologii a zkoumání geologických staveb, v listopadu 2014, a „Doplňkový průzkum“, který zpracoval RNDr. Lumír Hořčička, jako odborně způsobilá osoba v hydrogeologii, v červnu 2015. 5.2. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby,

15

c) předání všech vzniklých odpadů, které provozovatel sám nemůže využít nebo odstranit, oprávněné osobě k využití, odstranění případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady dle platné legislativy. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí dle popsaného stavu v základní zprávě (dále jen „stav dle základní zprávy“). Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení způsobilo oproti stavu dle základní zprávy významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (oproti stavu dle základní zprávy), (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.

7. Po ukončení těžby provozovatel neprodleně provede technickou a biologickou rekultivaci. K rekultivaci provozovatel použije vytěženou hlušinu a skrytou ornici.“

16

Výroková část II., původní bod 8. Celý bod 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku s e z r u š u j e. Výroková část II., původní bod 9. z n í t a k t o: „6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně do 1. června je vypracována a krajskému úřadu předložena v elektronické podobě souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí rok. 2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení, b) neprodleně písemně oznámit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a bezodkladně nejpozději do 1 měsíce od této skutečnosti doručit krajskému úřadu písemný návrh nápravných opatření, c) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených tímto rozhodnutím.“ Výroková část IV. z n í t a k t o: „III. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. e) zákona o integrované prevenci krajský úřad nahrazuje rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Tunelová pec“ podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 2. Povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Sušárna“ podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 3. Povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna na výrobu technologické páry“ podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 4. Povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Povrchový důl pro těžbu cihlářské suroviny“ podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 5. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona - k jejich odběru. 6. Schválení Plánu opatření pro případ havárie „Havarijní plán pro nakládání s látkami závadnými vodám“ dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona o vodách. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.“ Výroková část III. z n í t a k t o:

17

„IV. V souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci krajský úřad ruší následující pravomocná rozhodnutí, vyjádření a stanoviska: 1. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady, vydané Městským úřadem Kostelec nad Orlicí, č.j.: ŽP 834/03 V/10-249/1, ze dne 20. 1. 2003. 2. Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami, vydané okresním úřadem Rychnov nad Kněžnou, pod č.j. ŽP 156/98-231/2 ze dne 15. 3. 1999 v části týkající se podzemních vod. Ostatní částí (vypouštění důlních a splaškových vod) zůstávají v platnosti. 3. Rozhodnutí krajského úřadu o povolení k vydání provozního řádu č.j. 22787/ZP/2004Bu-1 ze dne 13. 9. 2004. 4. Rozhodnutí krajského úřadu o povolení změny provozního řádu č.j. 9301/ZP/2005-Nt-2 ze dne 9. 5. 2005. 5. Rozhodnutí krajského úřadu o povolení k uvedení do trvalého provozu změny ZVSZZO č.j. 9301/ZP/2005-Nt-1 ze dne 9. 5. 2005.“ Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.

Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 18. 12. 2013 ohlášení plánové změny v provozu zařízení společnosti Cihelna Kinský, spol. s r. o., se sídlem Hálkova 1359, 517 41 Kostelec nad Orlicí, s přiděleným IČ 4747208, adresa pro doručování Plachého 388/28, 370 46 České Budějovice, dle ustanovení § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o integrované prevenci“). Krajský úřad v návaznosti na ohlášení plánované změny v provozu zařízení provedl v souladu s ustanovením § 18 zákona o integrované prevenci přezkum plnění podmínek integrovaného povolení. V návaznosti na výše uvedené obdržel krajský úřad dne 31. 10. 2014 od provozovatele zařízení žádost o změnu integrovaného povolení. Krajský úřad shledal žádost neúplnou a dopisem ze dne 4. 11. 2014, pod č.j. 19243/ZP/2014-2, vyzval provozovatele zařízení k doplnění žádosti o základní zprávu vypracovanou dle ustanovení § 4a zákona o integrované prevenci. Pro odstranění nedostatků žádosti byla ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), stanovena lhůta do 30. 6. 2015. Krajský úřad současně řízení v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 správního řádu přerušil. Dne 29. 6. 2015 obdržel krajský úřad žádost o změnu integrovaného povolení doplněnou o základní zprávu. Krajský úřad shledal základní zprávu neúplnou a po telefonické dohodě vyzval provozovatele k přepracování základní zprávy, která by splňovala náležitosti přílohy 2 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Dne 15. 7. 2015 obdržel krajský úřad doplněnou žádost o změnu integrovaného povolení v elektronické podobě na CD se všemi náležitostmi, včetně příloh, a proto v návaznosti na výše uvedené krajský úřad dne 16. 7. 2015, pod č.j. 19243/ZP/2015-5, oznámil zahájení řízení dle ustanovení § 47 odst. 1 správního řádu a v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o integrované prevenci postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení k vyjádření do 30 dnů účastníkům řízení a dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ustanovení § 19a zákona

18

o integrované prevenci jako v řízení o podstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která může mít v souladu s ustanovení § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí. Jednalo se o změnu v užívání, způsobu provozu a rozsahu zařízení, která by sama o sobě dosahovala prahových hodnot uvedených v příloze 1 zákona o integrované prevenci. Předmětem změny bylo začlenění stávající těžby cihlářské suroviny do integrovaného povolení, změny v popisu zařízení a uvedení integrovaného povolení do souladu s platnou legislativou. Krajský úřad dále v rámci této změny řešil administrativně technické změny ve struktuře integrovaného povolení, které jsou vyvolány požadavkem krajského úřadu na změnu struktury vydávaných integrovaných povolení. Krajský úřad v návaznosti na změny legislativy v oblasti ochrany ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů) upravil podmínky týkající se ochrany ovzduší. Krajský úřad dále provedl změny v oblasti odpadového hospodářství a ochrany veřejného zdraví, které souvisí se změnou legislativy na dotčených úsecích. Provedenými změnami nedošlo ke změně emisních limitů či standardů kvality životního prostředí, které by mohly mít negativní dopady na zdraví člověka nebo životní prostředí. Krajský úřad dále dle § 11 zákona o integrované prevenci oslovil CENII, Českou informační agenturu životního prostředí, a požádal o vyjádření odborně způsobilé osoby ve věci vydání změny integrovaného povolení. Toto vyjádření následně zveřejnil na své úřední desce a v informačním systému integrované prevence v souladu s ustanovením § 5a zákona o integrované prevenci. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení ani dotčených správních úřadů potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ustanovení § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ustanovení § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. b) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - žádost o změnu integrovaného povolení, včetně příloh, - platné integrované povolení, - zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení za rok 2014, - obdržené připomínky v průběhu řízení. c) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o podstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 30 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci ke změně integrovaného povolení vyjádřili: − Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, dne 27. 7. 2015 – bez zásadních připomínek, − Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, dne 29. 7. 2015,

19

− Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, dne 4. 8. 2015 – bez zásadních připomínek, − CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, dne 13. 8. 2015, − Povodí Labe, státní podnik, dne 17. 8. 2015. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „KHS“) KHS ve svém stanovisku uvedla, že s vydáním změny integrovaného povolení souhlasí, avšak za předpokladu, že provozem zařízení, těžbou cihlářské suroviny, včetně související dopravy, nesmí docházet k překročení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb nejbližší obytné zástavby města Kostelec nad Orlicí. Krajský úřad začlenil připomínku KHS v plném rozsahu do výrokové části II. bodu 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Česká inspekce životního prostředí, oddělení integrovaných agend (dále jen „ČIŽP – oddělení integrovaných agend“) ČIŽP – oddělení integrovaných agend ve svém stanovisku upozorňuje, že v předložené základní zprávě jsou v kapitole 5. („Vymezení nebezpečných látek, směsí a nebezpečných odpadů, které mohou způsobit znečištění půd a vod“) uvedeny pouze nebezpečné odpady a chybí zde přehled nebezpečných látek a směsí, přičemž nakládání s nimi vyplývá z produkce nebezpečných odpadů, resp. z předloženého havarijního plánu. Dále ČIŽP – oddělení integrovaných agend ve svém stanovisku požaduje opravit havarijní plán, resp. kapitolu 8.3 Hlášení havárie a blokové schéma bodu 10.2, tak aby byl v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V závěru svého stanoviska ČIŽP – oddělení integrovaných agend konstatuje, že v zařízení je nakládáno s odpady a k naplnění zákonné povinnosti stanovené v ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci musí integrované povolení obsahovat relevantní podmínky provozu zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů vznikající v zařízení. Krajský úřad k této připomínce uvádí následující: Přehled nebezpečných látek je uveden v dokumentu „Základní zpráva část 3 – doplňkový průzkum“ vypracovaný RNDr. Lumírem Hořčičkou, autorizovanou osobou v hydrogeologii, v červnu 2015, v kapitole 3. Nebezpečné látky, str. 4. Provozovatel v postupu hlášení havárie (kap. 8.3) a v blokovém schématu (10.2) uvádí nadřazeného pracovníka, který figuruje jako spolehlivý mezičlánek, který je zde uveden pro případ, že by osoba, která způsobí nebo zjistí havárii, správně neodhadla nastalou situaci a mohlo by pak dojít ke zbytečnému výjezdu HZS, jednotek PO nebo Policie ČR. Krajský úřad proto neshledává ustanovení § 41 odst. 2 vodního zákona v rozporu s kapitolou 8.3 Hlášení havárie a blokovým schématem 10.2 uvedenými v předloženém havarijním plánu. Zrušení závazné podmínky provozu zařízení výrokové části II. týkající se nakládání s odpady vyplývá ze změny legislativy na dotčeném úseku, tj. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb. (dále jen „zákon o odpadech“). Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Další podmínky týkající se ochrany zdraví člověka a životní prostředí jsou stanoveny ve výrokové části II. v bodě 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení.

20

Česká inspekce životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství (dále jen „ČIŽP – oddělení odpadového hospodářství“) ČIŽP – oddělení odpadového hospodářství ve svém stanovisku konstatuje, že součástí požadované změny IP je mj. i zrušení podmínek 3.1. a 3.2. ČIŽP – oddělení odpadového hospodářství nemá zásadních připomínek ke zrušení podmínky 3.1. Ke zrušení podmínky 3.2. nemá ČIŽP – oddělení odpadového hospodářství zásadních připomínek za předpokladu, že s odpadem kategorie ostatní s katalogovým číslem 03 03 10 bude v zařízení nakládáno v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb. (dále jen „zákon o odpadech“). Jelikož je v zařízení nakládáno s odpady ČIŽP – oddělení odpadového hospodářství požaduje, aby byl bod 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci ponechán ve stávajícím znění integrovaného povolení s odkazem na ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci a podmínky pro nakládání s odpady byly blíže specifikovány (např. upřesnění pojmu místa určeného k nakládání s odpady; konkretizace způsobu zabezpečení odpadů). Krajský úřad k této připomínce uvádí následující: Zrušení podmínky 3.1. týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady spočívající v jejich shromažďování a třídění na určených místech souvisí se změnou legislativy výše zmíněného zákona o odpadech. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ustanovení § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení již nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Souhlas k provozování zařízení k využívání odpadu „Přípravna cihlářské hlíny“ na pozemkových parcelách číslo 2270/8 a 2270/14 v katastrálním území Kostelec nad Orlicí v bodě 3.2. krajský úřad dle ustanovení § 14 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydává, neboť zařízení ani související činnosti nejsou primárně určeny pro skladování ani jiné nakládání s odpady, ale na výrobu stavebních materiálů, cihel. V zařízení je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Souhlas k provozování zařízení a schválení provozního řádu pro odpady se dle ustanovení § 14 odst. 2 v integrovaném povolení nevydává, avšak provozovatel je nadále povinen provozovat zařízení k využívání odpadu v souladu se zákonem o odpadech, ale již nemusí žádat krajský úřad o souhlas k provozování zařízení k využívání odpadu. Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického nemá připomínky k vydání změny integrovaného povolení, a zároveň upozorňuje na skutečnost, že obvodní báňské úřady neprovádějí dozor nad zpracováním cihlářské suroviny a nad výrobou keramických výrobků. Tato připomínka není řešena postupem dle zákona o integrované prevenci, proto krajský úřad neuvádí žádné vyjádření. CENIA, Česká informační agentura životního prostředí (dále jen „CENIA“) CENIA ve svém stanovisku uvedla, že v rámci těžby cihlářské suroviny nedojde během provozu k emitování znečišťujících látek, které by byly odváděny do ovzduší komínem nebo výduchem v souladu s ustanovením § 17 odst. 3 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Jedinými zdroji znečišťování ovzduší jsou

21

pracovní stroje a doprava, tj. provoz těžebních strojů v areálu a motorových vozidel na příjezdových komunikacích, u kterých lze provádět technické prohlídky v souladu s platnou legislativou. Krajský úřad zahrnul podmínku CENIA týkající se těžby cihlářské suroviny do výrokové části II. bodu 1.4. Podmínka týkající se pracovních strojů a dopravy je uvedena v plném rozsahu ve výrokové části II. v bodě 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Povodí Labe, státní podnik Povodí Labe, státní podnik ve svém stanovisku žádá doplnění havarijního plánu o přílohu „seznámení se s havarijním plánem“, která bude obsahovat datum, jméno a vlastnoruční podpis osob, které byly s havarijním plánem seznámeny. Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení. Opravený havarijní plán bude předán krajskému úřadu následně ke schválení. Provozovatel též předá jeden aktualizovaný správci povodí dle podmínky v integrovaném povolení. Další připomínky účastníků řízení a dotčených správních úřadů nebyly v průběhu řízení vzneseny. d) Požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu dle § 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci Záměr byl posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona EIA“). Dne 4. 8. 2011, pod č.j. 12339/ZP/2011-Po, vydal krajský úřad podle ustanovení § 7 zákona EIA závěr zjišťovacího řízení pro záměr „Kostelec nad Orlicí – ložisko cihlářských surovin“. S ohledem na povahu a rozsah záměru, jeho umístění a charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí a s ohledem na obsah doručených vyjádření dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr není nutné posuzovat v rozsahu celého zákona. e) Důvody výroku rozhodnutí Na základě výše uvedených podkladů dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. (úvodní odstavec) Krajský úřad administrativně technicky upravil výrokovou část I., a to z důvodu sjednocení struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem. Do úvodního odstavce byla doplněna kategorie průmyslové činnosti dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci. Výroková část I. Popis umístění zařízení a popis zařízení Krajský úřad administrativně technicky upravil část integrovaného povolení týkající se popisu, umístění zařízení a přímo spojených činností, a to z důvodu sjednocení struktury integrovaného povolení. Krajský úřad rozdělil tuto část na Popis umístění zařízení a popis zařízení a Související činnosti. Do popisu umístění zařízení byly doplněny všechny dotčené pozemky, a zároveň krajský úřad blíže specifikoval umístění jednotlivých částí zařízení. Dotčené pozemky byly rozděleny na pozemky vlastní cihelny a pozemky dotčené těžbou. V souladu ustanovení § 13 odst. 3 písm. c) zákona integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci, krajský úřad doplnil přímé určení polohy zařízení, a to s ohledem na požadavky na popis umístnění zařízení. 22

Popis probíhající činnosti u Výroby páry a Zásobování technologickou vodou krajský úřad upravil na základě upřesnění provozovatele zařízení. K popisu zařízení Tunelová pec, Dopalovací jednotka, Sušárna a Kotelna na výrobu technologické páry krajský úřad na doplnil jmenovité tepelné příkony hořáků a to na základě doplnění informací od provozovatele. Krajský úřad dále specifikoval zařazení jednotlivých vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší do kategorie průmyslové činnosti dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Do popisu souvisejících činností byl za základě žádosti provozovatele doplněn vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší „Těžba cihlářské suroviny“ dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Výroková část II. (úvodní odstavec) Krajský úřad administrativně technicky upravil úvodní odstavec výrokové části II., a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení. Výroková část II., bod 1. Krajský úřad v této části závazných podmínek integrovaného povolení administrativně technicky upravil bod 1. Emisní limity dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci, a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení, a to tak že změnil název celého bodu z 1. Emisní limity dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci na bod 1. Ochrana ovzduší. Výroková část II., bod 1.1 V bodě 1.1 jsou uvedeny podmínky povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Tunelová pec“, která je dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší uvedena pod kódem 5.10 (5.10 Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu větším než 75 t/den) a je pro ni vyžadován provozní řád. Podmínky pro schválení provozního řádu krajský úřad v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 písm. d) zákona o ochraně ovzduší v původním bodě 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka zrušil a nově doplnil do bodu 1.1., tj. k povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší. K podmínce schválení provozního řádu krajský úřad doplnil zpracovatele provozního řádu a datum jeho zpracování. Provozní řád „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel – závod Kostelec nad Orlicí“ je společný pro vyjmenované stacionární zdroje znečišťování ovzduší uvedené v bodech 1.1. Tunelová pec, 1.2. Sušárna a 1.3. Kotelna na výrobu technologické páry. Krajský úřad dále upravil podmínky pro provozní řád v souladu s podmínkami stanovovanými krajským úřadem obecně pro všechny zdroje znečišťování ovzduší, pro které je provozní řád vyžadován. V souvislosti se změnou legislativy v ochraně ovzduší krajský úřad upravil emisní limity pro zařízení „Tunelová pec“. Dle přílohy 8 vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „emisní vyhláška“), kategorie 4.4.1. nemá provozovatel nadále povinnost sledovat emise těžkých kovů. V souvislosti s výše zmíněnou vyhláškou krajský úřad stanovil specifické emisní limity pro tuhé znečišťující látky (TZL), oxid siřičitý (SO2), anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO) a těkavé organické látky (VOC) vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC). Jednorázové autorizované měření bylo stanoveno dle ustanovení § 3 písm. b) emisní vyhlášky na 1 x 3 roky.

23

Výroková část II., bod 1.2 V bodě 1.2. jsou uvedeny podmínky k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Sušárna“, která je dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší uvedena pod kódem 3.1 (3.1 Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW) a dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší pro ni není vyžadován provozní řád. Provozovatel navzdory této skutečnosti předložil krajskému úřadu ke schválení provozní řád, jehož součástí je i výše jmenované zařízení. Podmínky pro schválení provozního řádu krajský úřad v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 písm. d) zákona o ochraně ovzduší v původním bodě 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu zrušil a nově doplnil do bodu 1.2., tj. k povolení k provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší. Krajský úřad dále upravil podmínky pro provozní řád v souladu s podmínkami stanovovanými krajským úřadem obecně pro všechny zdroje znečišťování ovzduší, pro které je provozní řád vyžadován. Dále krajský úřad stanovil obecné emisní limity dle přílohy 9 emisní vyhlášky. Četnost autorizovaného měření byla stanovena na 1 x 3 roky dle ustanovení § 3 odst. b) emisní vyhlášky. Výroková část II., bod 1.3 V bodě 1.3. jsou uvedeny podmínky k provozu vyjmenovaného stacionárního spalovacího zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna na výrobu technologické páry“, která je dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší uvedena pod kódem 1.1 (1.1 Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) a dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší pro ni není vyžadován provozní řád. Provozovatel navzdory této skutečnosti předložil krajskému úřadu ke schválení provozní řád, jehož součástí je i výše jmenované zařízení. Podmínky pro schválení provozního řádu krajský úřad v souladu s ustanovením § 12 odst. 4 písm. d) zákona o ochraně ovzduší v původním bodě 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu zrušil a nově doplnil do bodu 1.3., tj. k povolení k provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší. Krajský úřad dále upravil podmínky pro provozní řád v souladu s podmínkami stanovovanými krajským úřadem obecně pro všechny zdroje znečišťování ovzduší, pro které je provozní řád vyžadován. Na základě žádosti provozovatele krajský úřad pro tento zdroj znečišťování ovzduší stanovil specifické emisní limity dle přílohy 2 části II emisní vyhlášky. Platnost specifických emisních limitů byla stanovena na základě ustanovení § 29 odst. 5 emisní vyhlášky. Dále krajský úřad upustil od měření oxidu siřičitého, neboť dle přílohy 2 části II emisní vyhlášky není jeho měření vyžadováno. Výroková část II, bod 1.1.4 V souvislosti se změnou legislativy v ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) krajský úřad zrušil povolení k provozu pro „Čerpací stanici PHM“, neboť se podle platné legislativy jedná o nevyjmenovaný zdroj ovzduší. Výroková část II., nový bod 1.4 Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší vydal povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Povrchový důl pro těžbu cihlářské suroviny“ zařazený dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší do kategorie 5.13 (5.13 Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den). Pro tento zdroj znečišťování ovzduší je vyžadován provozní řád. Krajský úřad jako podmínku provozu tohoto zdroje schválil provozní řád “Cihelna Kinský, spol. s.r.o. Těžba cihlářské suroviny Kostelec nad Orlicí“,

24

který vypracovala společnost GEOTRADING CZ & SK s.r.o., Ing. Jiří Zeman, v březnu 2014, a dále podmínky jeho aktualizace. Vzhledem ke skutečnosti, že pro uvedený zdroj znečišťování nejsou v příloze 8 kódu 4.5.3 emisní vyhlášky uvedeny podmínky pro stanovení specifických emisních limitů, stanovil krajský úřad pouze technické podmínky provozu zařízení. Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby stanovil krajský úřad provozovateli zařízení podmínku týkající se emitování znečišťující látek do ovzduší. Výroková část II., původní bod 1.2 Krajský úřad z výrokové části II. vypustil část závazných podmínek provozu z hlediska ochrany před hlukem, a to proto, že se jedná o zákonnou podmínku, která je obecně platná, i přestože není uvedena v integrovaném povolení dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo zrušeno). Provozovatel je povinen dodržovat tyto hodnoty akustického tlaku, i když nejsou stanoveny jako závazné podmínky provozu zařízení. Výroková část II., původní bod 2. Krajský úřad zrušil bod 2. Podmínky zajišťující zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí výrokové části II., a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení. Závazné podmínky týkající se ovzduší byly přesunuty do nového bodu 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Výroková část II., původní bod 2.2 Krajský úřad v této části závazných podmínek integrovaného povolení administrativně technicky upravil název a číslování bodu 2.2. Vody výrokové části II., a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení, a to tak že změnil název a číslování celého bodu 2.2. Vody na bod 2. Ochrana vod. Stávající podmínka týkající se povolení k odběru podzemní vody je stanovena v bodě 2.1. Krajský úřad dále odstranil ze znění podmínek budoucí čas, tak aby povolení bylo platné pro současnou dobu. U povolení k odběru podzemní vody z vodního díla „Šachtova studna ST“ krajský úřad upravil náležitosti tohoto povolení dle ustanovení § 5 vyhlášky č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o náležitostech“). Krajský úřad v souladu s vyhláškou o náležitostech doplnil k povolení odběru podzemních vod útvar podzemních vod. Dále krajský úřad upravil formální strukturu podmínek. Výroková část II., původní bod 3. Krajský úřad v této části závazných podmínek integrovaného povolení v souladu s platnou legislativou zrušil celý bod 3. Podmínky při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci. V návaznosti na účinnosti (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech), krajský úřad zrušil závaznou podmínku v bodě 3.1. týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady spočívající v jejich shromažďování a třídění na určených místech včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ustanovení § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení již nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel 25

i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Krajský úřad dále dle ustanovení § 14 odst. 2 zákona o odpadech zrušil závaznou podmínku v bodě 3.2. týkající souhlasu k provozování zařízení k využívání odpadu „Přípravna cihlářské hlíny“ na pozemkových parcelách číslo 2270/8 a 2270/14 v katastrálním území Kostelec nad Orlicí, neboť zařízení ani související činnosti nejsou primárně určeny pro skladování ani jiné nakládání s odpady, ale na výrobu stavebních materiálů, cihel. Schválení provozního řádu zařízení k využívání odpadu se dle § 14 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení již nevydává. V zařízení je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Souhlas k provozování zařízení a schválení provozního řádu pro odpady se dle ustanovení § 14 odst. 2 v integrovaném povolení nevydává, avšak provozovatel je nadále povinen provozovat zařízení k využívání odpadu v souladu se zákonem o odpadech, ale již nemusí žádat krajský úřad o souhlas k provozování zařízení k využívání odpadu. Výroková část II., nový bod 3. Krajský úřad za bod 2. Ochrana vod vložil nový bod 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení, a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem. Do nového bodu 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení byly doplněny podmínky ze zrušeného bodu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního představení § 13 odst. 4 písm. d) zákona o integrované prevenci. Krajský úřad do tohoto bodu integrovaného povolení zařadil podmínku týkající se ověření splnění hygienických limitů hluku, a to do 3 měsíců od zahájení hornické činnosti za standardního provozu. Na žádost provozovatele krajský úřad stanovil podmínky týkající se preventivních opatření k zabránění prašnosti a vzniku emisí z pracovních strojů. Dále krajský úřad do tohoto bodu přesunul podmínky ze zrušeného bodu 4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci a bodu 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem. Výroková část II., původní bod 4 Krajský úřad v souladu s platnou legislativou zrušil bod 4. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci týkající se podmínek pro hospodárné využívání surovin a energie a podmínku týkající se energetického auditu přesunul do bodu 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Výroková část II., původní bod 5. Krajský úřad administrativně technicky změnil název a číslování bodu 5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci výrokové části II., a to z důvodu sjednocení struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem, a to tak, že změnil název a číslování bodu 5. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci na bod 4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejích případných následků. Samostatným bodem 4.1. byl schválen plán opatření pro případ havárie „Havarijní plán pro nakládání s látkami závadnými vodám“, vypracovaný Ing. Veronikou Částovou a Jaroslavem 26

Adámkem, v říjnu 2014. Jako součást podmínek pro schválený havarijní plán byly stanoveny podmínky týkající se zacházení se závadnými látky, a to z důvodu, že mají přímou vazbu na havarijní plán. Ze znění podmínek byl odstraněn budoucí čas, tak aby podmínky byly platné pro současnou dobu. Současně krajský úřad upravil formální strukturu podmínek. Výroková část II., původní bod 6. Krajský úřad zrušil bod 6. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. h) zákona o integrované prevenci výrokové části II., a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení a v souladu s platnou legislativou na úseku ochrany ovzduší. Schválení provozního řádu zdroje znečišťování ovzduší je dle ustanovení § 12 odst. 4 písm. d) zákona o ochraně ovzduší součástí povolení provozu zdroje znečišťování ovzduší. Provozní řád byl krajským úřadem schválen ve výrokové části II., v bodě 1. Ochrana ovzduší, současně byly stanoveny podmínky pro jeho aktualizaci. Výroková část II., původní bod 7. Krajský úřad administrativně technicky změnil název a číslování bodu 7. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci výrokové části II., a to s ohledem na sjednocení struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem, a to tak, že změnil název a číslování celého bodu 7. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci na bod 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti. V této části byla schválena Základní zpráva v souladu s ustanovením § 4a zákona o integrované prevenci, jako nezbytná podmínka popisu stavu znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Základní zprávu zpracoval Mariya Hayduk a schválil Ing. Petr Pauliš, jako odborně způsobilá osoba v ložiskové geologii a zkoumání geologických staveb, v listopadu 2014. Nezbytnou součástí základní zprávy je Podkladová zpráva, kterou zpracoval Mariya Hayduk a schválil Ing. Petr Pauliš, jako odborně způsobilá osoba v ložiskové geologii a zkoumání geologických staveb, v listopadu 2014. Provozovatel také jako přílohu k žádosti o vydání integrovaného povolení zaslal Doplňkový průzkum, který vypracoval RNDr. Lumír Hořčička, jako autorizovaná osoba v hydrogeologii, v červnu 2015. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Původně stanovené podmínky pro ukončení provozu zařízení byly nahrazeny zcela novými podmínkami, které blíže specifikují povinnosti provozovatele zařízení při ukončení provozu zařízení. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část. Na základě vyjádření odborně způsobilé osoby krajský úřad do znění podmínek doplnil provozovateli zařízení povinnost technické a biologické rekultivace po ukončení těžby.

27

Výroková část II., původní bod 8. Krajský úřad zrušil bod 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku z důvodu úpravy formální struktury integrovaného povolení, a to s ohledem na sjednocení struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem, a to tak, že podmínku týkající se školení zaměstnanců v oblasti životního prostředí přesunul z bodu 8. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do bodu 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Výroková část II., původní bod 9. Krajský úřad administrativně technicky změnil název a číslování bodu 9. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci výrokové části II., a to z důvodu úpravy formální struktury integrovaného povolení, a to s ohledem na sjednocení struktury integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem a to tak, že změnil název celého bodu 9. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci na bod 6. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení. Krajský úřad upravil bod 1. předložení zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, resp. zpřesnil termín předávání zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, a způsob jejího předložení. V souladu s ustanovením § 16a zákona o integrované prevenci je zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení předkládána krajskému úřadu pouze v elektronické podobě a její náležitosti stanovuje prováděcí právní předpis. Krajský úřad dále administrativně technicky upravil bod 2., který zahrnuje povinnosti provozovatele zařízení. Podmínky jsou stanoveny obecně pro všechna zařízení pod působností zákona o integrované prevenci, pro která krajský úřad vydal integrované povolení. Neprodlené písemné oznámení krajskému úřadu vzniklé mimořádné situace se týká až doby následující po zvládnutí této mimořádné situace, popř. havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány (ČIŽP), která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí. Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii příslušný úřad a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo (ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) v zákoně o integrované prevenci tím není dotčeno. Výroková část III. a IV. Krajský úřad změnil číslování výrokové části III. a IV. Ve výrokové části III. jsou nově uvedeny rozhodnutí, stanoviska a souhlasy, které by byly vydány podle zvláštních právních předpisů. Krajský úřad z této části vypustil souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady a souhlas k provozování zařízení k využívání odpadu a upravil znění povolení provozu zdroje znečišťování ovzduší dle platné legislativy. Krajský úřad ve výrokové části III pro větší přehlednost rozdělil jednotlivé souhlasy a povolení dle jednotlivých nahrazovaných správních aktů a upravil jejich znění dle platné legislativy a v návaznosti na změnu integrovaného povolení. Ve výrokové části IV. jsou nově uvedeny rozhodnutí, stanoviska a souhlasy, které byly integrovaným povolením nahrazeny.

28

Z hlediska závazného zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) pro výrobu keramických výrobků vypalováním - cihel, dle ustanovení § 14 zákona o integrované prevenci uvedených v závazných podmínkách integrovaného povolení krajský úřad uvádí, že závazná povinnost zavedení BAT nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT (http://www.ippc.cz/obsah/referencnidokumenty/zavery-o-bat/) pro keramický průmysl. Předložení končeného návrhu se předpokládá v roce 2019. Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ustanovení § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení v souladu s BAT. Dle vyjádření CENIA, České informační agentury životního prostředí, je „Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním – cihel – závod Kostelec nad Orlicí“ v souladu s BAT.

Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR.

„otisk úředního razítka“ Dr. Ing. Richard Veselý vedoucí oddělení EIATO

Rozdělovník: Účastníci řízení 1) Cihelna Kinský, spol. s r. o., Hálkova 1359, 517 41 Kostelec nad Orlicí 2) Královéhradecký kraj, odbor kancelář hejtmana, Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové - zde 3) Město Kostelec nad Orlicí, Palackého náměstí 38, 517 41 Kostelec nad Orlicí Dotčené správní úřady 1) Městský úřad Kostelec nad Orlicí, Palackého náměstí 38, 517 41 Kostelec nad Orlicí 2) Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 3) Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 4) Obvodní báňský úřad pro území krajů Královéhradeckého a Pardubického, Wonkova 1142/1, 500 02 Hradec Králové 29

Na vědomí 1) CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 2) Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 3) Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 - Žižkov

30