Pomoc Rady vzájemné hospodářské pomoci "rozvojovým zemím": Příklad Německé demokratické republiky a Etiopie Pavel Szobi Rozsáhlá materiální a finan č ní pomoc státům Afriky, Asie a Latinské Ameriky tvořila ve druhé 20. stoleti důležitou součást zahraničně politických aktivit Sovětského svazu ajeho spojenců. V české historiografii přitom téma hospodářské pomoci tzv. rozvojovým státům dosud není nepříli š zpracováno. V této studii se proto chci zaměřit na obecné zhodnoceni ekonomické podpory východního bloku zemim tzv. třetího svě ta a analyzovat spolupráci Ně mecké demokratické republiky a Etiopie, kde proběhla v polovin ě 70. let marxistická revoluce pod vedenim vojenské junty. Nový levicový stát, zmitanývnitřními rozbroji a separatismem, hledal oporu ve spojenectvi se zeměmi "socialistického společenství". Východni Německo na výzvu rychle reagovalo a kromě Sovětského svazu se stalo nejdůležitějšim za hraničním partnerem této země, což se projevovalo štědrým poskytováním úvěrů , uzavíráním výhodnýc h obchodních smluv a spoluprací na vojenské, kulturni, vědecké a technické úrovni. Ve studiu vztahů NDR a Etiopiejsou prvor'adým informačnim zdrojem nevydané archivni prameny. Fondy Stiftullg Archiv der Parteiell und Massellorgallisatiollen der DDR im Bundesarchiv poskytují přehled mezinárodn ě politických aktivit, včetně návš těv státních předsta v itelů, jakož i obchodních a spojeneckých smluv. Značnou informativní hodnotu mají též rozhovory publicisty Jochena Staadta s Erichem Honeckerem vydané v roce 1995 a paměti Gerharda SchOrera: jež ozřejmuji vnitrostranické rozhodovací procesy. V německé historiografii se tématem východoněmeckých zájmů v Africe a dále na Blízkém a Střednim východě zabýval ně mecký historik Harald Moller. Spolupráci s Etiopii a Mozambikem analyzoval Hans-Joachim Doring, působící ve Wittenbergu, v práci Es geM um unsere Existellz, kde se věnoval otázce m ezi n á rodně obchodnich aktivit NDR na africkém kontinentě a analýze její prohlubujicí se hospodářské nestability. Z etiopských autorů, jež se problematice věnuji, lze zmínit diplomata a politika Haileho Gabriela Dagneho,' jehož studie The Commitmentofthe German Demoeratic Republie ill Ethiopia vyšla v minulém roce v Berlíně. Krátké studie a články k tématu byly otištěnyv mezinárodní sborníku Aethiopica, jejž vydává Asien-Afrika-Institut na Hamburské univerzitě. polovině
Gerhard SchUrcr ("'192 1), výc h odoněmecký politik. od roku 1966 předseda Staln! pl6novacl komise a od roku 1967 místopředseda ministerské rady NDR. Obě funkce zastával do roku 1989, kdy se krátce stal i členem
politbyra ÚV SED. Napsal paměti Gcwogc urld\'ťrlorell. EiT1cdeutscl/{: Diographie, FrankfurllOdcr 1996. 2
Hailc Gabriel Dagne, profesor Univerzity v Addis Abcbč od roku 1914 (1983-1991 rektor) , v letech 1974- t977 ministr školství, v letech 1977- t 983 etiopský velvyslanec ve Spolkové republice Německo.
79
)l( 2010/
1
"Socialistická integrace" jako forma hospodářské pomoci rozvojovým zemím?
V roce 1949 inicioval Sovětský svaz založení Radyvzájemné h ospodářské pomoci (RVHP) . Ač koli se n epředpokl ádalo jej i rozšiřováni mimo evropský ko ntinent, od roku 1955 v ni zača ly hrát určitou roli asijské země, konkrétně Cinská lidová republika, Mongolsko, Severni Ko rea a Seve rni Vietnam, jež v letech 1956- 1958 ziskaly statut po zorova telů bez možnosti podilet se na práci vjejich hlavnich orgánech. Vzhledem k tomu, že činšti komunisté odmitali s l epě následovat sovětský ekonomický model, zvolila Moskva novo u taktiku a pokusila se o prohloubeni ekonomické integrace. Aby se předeš lo rostoucim u vlivu Maových stoupenců v Mongolsku,jež mnozí Ciňané stále považovali za "odtrženou provincii", získalo Mongolsko na 16. mimořádné m zasedá ni Rady plné čle n stvi, které bylo zobdobnýc h důvodů v roce 1972 přiznáno Kubě a v roce 1978 sjednocenému Vietnamu. Přij et i tři nových členů do RVHP bylo motivováno také ideologicky, neboť měl o posilit "nezvratnost revolučniho procesu" v nových č l enskýc h zemich. Zájmy a potřeby původníc h a mímoevropských čle n ů RVHP se však diametrálně lišily; rozhodnutí Moskvy ojejím rozmení padlo z politicko-ideologických a nikoli h ospodářských důvodů . Jasně to dokumentuje příjetí oslabe ného Vietnamu, který byl po partyzánské válce proti americkým jednotkám a násilném sjednocení odkázán na za hra ní č ní pomoc. O tom, že RVHP nebylo spo l eče n stv ím rovnoprávných stá tů, svědčí to, že p ře d koná ním 22. zasedání Rady v červnu 1978, kde bylo vyh ově n o vietnamské žádosti, n e m ě ly delegace o zá m ěr u p ři jmout chudou asijskou zemi do organizace žádné informace. Delegáti byli nečekan ě postaveni před hlasová ní organizované sovětským i vyslanci.' Ně které z delegací by zcela jistě odmítly hlasovat pro náv rh, kdyby měly možnost ko nzultovat se svým stranick"ým vedením. Sovětské záměry bylo však možno předpokládat; Moskva jíž v roce 1977 umožnila Hanoji čl enství v Mezinárodní investíční bance a Mezinárod ní bance pro h ospodářskou spolu práci. Podle vyh láše ni sovětského předsedy vlády A. N. Kosygina bylo přijetí Vietna mu do RVHP "významným krokem k vytvoře n í monolitního socialistického sp olečen s tví podle základ u socialistického internacionalismu/I;. evropským "bratrským" stranám nezbylo nicjiného, než si tento názor
osvojit. Skutečným cílem SSSR bylo, aby Vietnam podporovali všichni č lenové organizace. Nešlo o pouhou vojenskou a technickou pomoc, ale spíše o "globální subvencování" režimu. Vstup Vietnamu do RVHP m ěl Sově tskému svazu pomoci snížit náklady na "internacionální pomoc" a zároveň s pomocí sa telitů oslabit čínský vliv v jihoasijském regionu. SSSR sa mo zi"ej m ě zůs tával i nadále k lí čový m poskytovatelem h ospodá řské pomoci, což vyplývá z následující tabulky.
3
Tato informace vychází z údajQ n ě m ecké h o ekonoma Hanse Br1ikcrn, ktetý se ve svcm tvrlcní odvolílvá najugoslávskou tiskovou agenturu TANJUG. Srv. BRAKER. 1-1 ., DieAufnahllle \Iictrfams in dell RGWIlI/(i die Polirik derSo\\1ellmiollll1ul der VR CI/ina ill Sl1dosrasiclI, KOIn 1979, s. 9.
4
BRAKER, H.,c. d.,s. 1O.
80
Pomoc Rady vzájemne h ospodářské po moci "rozvojovým zemí m": Přík l ad N ě m ecké demokratické republi ky a Etiopie
Tabulka Č. 1: Hlavní příjemci sovětské hospodářské pomoci v letech 1975-1981 (v milionech ameridqích dolarů / v procentech celkové pomoci)5 1975
1980
198 1
Vietnam
250118,8
750/16,9
750/37,6
Kuba
536/40,3
400/19,7
500/25,1
28/2,1
276/13,6
235111,8
O/O
134/6,6
95/4,8
62/4,7
23/1,1
17/0,9
AFghánistán Kambodža Egypt
Jakje Z přehledu zřej mé, Sovětský svaz nejvíce subvencoval rozvojové státy- členy RVHP. Není zde vyčíslena pomoc Mongolsku,jež podle analytiků Severoatlantické aliance od SSSR získávalo do roku 1980 každoročně 430 milionů dol arů; v roce 1981 se suma zvýši la na přibl iž ně 600 milionů dolarů ročně,'Tento odhad by řadil Mongolsko v rozsahu pomoci rozvojovým zemím hned na druhé místo za Vietnam. Vývoj v dalších letech ukázal, že se v praxi ustá lilo dvojí členstvi v RVHP: užší, tedy evropské, a širší, zahrnující všechny č leny. V 70. a 80. letech 20. století vedly enormní rozdíly mezi užši mi a širšími členy k tomu, že se vzájemné vztahy vyvijely takřka vý lučn ě na bilaterální úrovni, přičemž menší evropšti členové byli z tohoto procesu postupně vytlačováni Sovětským svazem. V letech 1975- 1990 se podíl obchodování se SSSR u Kuby zvýšil z 81 % na 85 %, u Mongolska ze 79,3 % na 86,3 %. Nejzávažnější byl ale vývoj ve Vietnamu, jehož zahranič ní obchod se Sovětským svazem narostl během patnácti let ze 67,5 % na 90 % celkové výše zahraničně obchodních aktivit.' Moskva si tím v satelitních zemich zajistila silný vliv; zátěž na vlastni ekonomiku ale nebyla dopředu promyšlena a působila vážné hospodái'ské problémy. Ve dnech 18.-20. října 1984 se konalo 7. zasedáni RVHp' kterého se kromě čl enů zúčast nily také země se statutem stálých pozorovatelů.' Jejich vlády zasedání netrpělivě očekávaly, jelikož bývalá portugalská kolonie, Mozambická republika, podala žádost o plné začlenění do Rady; přijeti afrického kandidáta mohlo inspirovat ostatní k podobnému kroku . Žádná z těchto slabě rozvinutých, převážně zemědělských zemí přitom nemohla být pro společen stvi přínosem . Evropské státy již byly po zkušenosti s Mongolskem a Vietnamem natolik 5
Zpracováno podle analýzy OECD, in: FRITSCHE, K. , Elllwicklllngshilfi:df:r SOll'jf:cwliol1. Der\\'i:scliclle Forsc1/UlIgsscand, KOJn 1987, s. 34.
6
FRITSCHE, K., c. d., s. 34. FRITSCH E, K., Sozialistischc ElltwicklulIgsliillder ill der "illtemmiorwlen sozialistiscllcTl ArbcicsteilllTlg" des I~GH~ ZlIm Forscll/mgssta/ld, Koln 1991, s. 34.
7
8
V télO době bylo v RVHP sedm zem! se statutem stálých pozorovatelů: Lidová republika Angola, Afghánská demokratická republika, Jemenská lidově demokraticka republika, Lid ovč demokraticka republika Laos, Mozambicka !idova republika , Socialistická Etiopie a nejnověji Nikaragua, kde se moci ujali sandinisté. Srv. ZWASS, A., Der Racfilr gcgel1seicige Wirtschafcshilfe 1949 bis 1987, Wien - New York J988, s. 128.
81
)l{ 2010/1
deprimované, že Mozambiku č l enstvi odepřely. Přijetí afrického státu za plného člena by znamenalo zvýšené subvencování rozvojových zemi s nejistým výsledkem pro přijemce , jakož i další od liv kapitálu a investic ze společných evropských projektO. Přesto č l enové rady uzavírali bilaterální smlouvy se zeměmi třetího světa, v nichž se zavazovali poskytovat půjčky a podílet se na všestranné pomoci. Takové jednání vycházelo z předpokladu, který definoval nejvyšší východoněmeck-ý představitel Erich Honecker ve své autobiografii Aus meinem Lebel1. Angažovanost socialistických států v rozvojových zemích odůvodnil tím, že "socialistický svět a národně osvobozenecká hnutí jsou samozřejmými spojenci".' Pro NDR to platilo o to vic, že se mohla stěží opírat o nacionalismus nebo historické kořeny; Honecker těmito slovy vyjádřil existenční odvození "ně meckého státu dělníků" od "socialistického společenství". Statut rozvojových zemí přin áše l Mongolsku, Vietnamu a K ubě něko lik důlež itých výhod. Jak ve své analýze napsal ekonom a profesor Freiburské univerzity Horst Brezinski, tyto státy nejen že přijíma l y v rámci RVHP pomoc v podobě spo l ečných projektů , investic a úvěrů, ale zároveň měly přednostní právo na půjčky z bank RVHP se zvýhodně nými úroky a institucionálně zlepšené obchodní podmínky, což se nejvíce vyplatilo při importu ropných produktů." Díky preferenčnim cenám ekonomick'Y slabši země prodávaly své produkty na světovýc h trzíc h za nadprůměrné ceny a naopak výrazně levněji dovážely. Jednalo se o smluvni ceny, kte ré však neplatily pro celou RVHP; byly výsledkem bilaterálních dohovorů mezijednotlivými členskými zeměmi. V preferenčnich cenách neevropským zemim RVHP v 80. letech je nutno hledat kromě čisté hospodářské podpory i cílenou strategii motivovat rozvojové země, aby restrukturalizovaly investice do dalši výstavby svých ekonomik. Kopírování sovětského modelu vedlo k orientací na těžký průmysl, byť rychle rostoucí počet obyvatel Mongolska a Vietnamu vyžadoval spíše investice do modernizace zemědělství a potravinářského průmyslu. Aby se dosáhlo změny i n vestiční politiky, byly smluvní ceny pro dovoz obilí z evropských člensk-ých zemi do Vietnamu nastaveny neobvykle vysoko a mirné zvýšeni v 70. letech pokračova lo v letech 1980-1982 rychlým nárů ste m , který představova l 175 % úrovně cen na světových trzích. u Snížily sevšak ceny dovážených hnojiva zemědělskýc h s trojů. Dlouhodob ě neřešený problém vysokého s tupn ě rozestavě n osti společných projektů začal v dotovaných zemích způsobovat potíže. Jednalo se o průmyslové komplexy a o kombináty,jež se dokončova ly za pomoci nových půjček a úvěrů. Ty ovšem nemohly pokrýt náklady na mzdy a provoz, který byl vzhledem k malé využitelnosti těchto podniků v zemědělských zemích s extenzivním charakterem ekonomického růstu velice nerentabilní. Podíl průmys lových výrobků na exportu byl z tohoto důvodu nízký" a žádná ze zemi neplnila závazky vůči svým věřitelům v RVHP. Mongolsko a Vietnam je nahrazovaly vývozem nerostného bohatství 9
I-IONECKER, E. ,Aus mc;llcm Leben, Berli" 1980, 5.402.
10
Podle přednil S I.,:y Horsta Brezinského nazvané Ecollomic re/arms in Asia and Europe, and cooperariOflwith (Iu: !cssdcI'e!oped cCl/traf/)' pl(ll/llcd ecollomies, in: FRITSCHE, K" Sozia1istisclw ElIlwicklungsli//Ider... , s. 27.
11
Tamtéž, s. 30.
12
Klaus Fritschc se odvol:ívá na ůdaje Horsta Brezinského, který pro rok 1987 uvádl podíl hotových výrob ků na vývozu KubyO,9%, Mongolska 15,8 %a VictncITIu 31 %. Srv. FRITSCI-IE, K., Soz;aUstische Ennl'ickfungslilnder... , s. 33.
82
Pomoc Rady vzájemn é h os p o d ářské pom oc i "ro zv oj ovým ze mím": Pří k l a d N ě m e cl cé demo krat ic ké republiky Zl Etiop ie
ajednoduchých zemědělských produktů, v případě Kuby byl hlavním exportním artíklem třtinový cukr. II
Formy pomoci rozvojovým zemím Sovětský
svaz a menší členové RVH P rozdělily země třetiho světa, které podporovaly, do tři hlavnich skupin: 1) č len ové RVHP se statutem rozvojových zemí (Vietnam, Kuba, Mongolsko);" 2) rozvojové země se socialistick;ím zřizením nebo vládou spřizněnou se státy tzv. socialistického spo lečenstvi; 3) ostatni rozvojové země. První dvě skupi ny byly z hlediska priorit nejdůležitější a získávaly podporu na základě myšlenky tzv. socia listického internacionalismu a solidarity. Ustálily se tři formy financování , které evropští členové RVHP pro pomoc rozvojovým státům využivali: 1) nevratné dary formou dodávek materiálu, stipendií nebo jednorázové finanční pomoci v důsledku přírodnich katastrof; 2) krátkodobé obchodní půjčky za účelem nákupu strojů a technického vybavení a 3) dlouhodobé úvěry za účelem výstavby infrastruktury, ozdravení ekonomiky atd. Třetí kategorie - ostatní rozvojové země - je zajímavá z důvodu postoje věřitelských států od začátku 80. let, kdy byly úrokové sazby nových půjček zvýšeny podle akt uáln iho vývoje na světových trzích, v některých připadech na 4 %, ve druhé polovině desetiletí dokonce až na 10 %." Výhodnost půjčky závisela na prioritě vztahů k zemi,jež byla posk'Ytována. Jestliže byli vysláni také odborníci, technici nebo vojenští specialisté, bylo financování jejich pobytu a provádě ní prací hrazeno opět na zák lad ě přislušnosti země kjedné ze tří prioritních skupin. Pokud stát přislušel k prvni či druhé skupině, přebírala často všechny nákladyvysilajicí země; státy třetí skupiny musely financovat poskytnuté služby přimými platbami v konvertibilnich měnách. Připravenost , až odevzdanost poskytovat zemím prvního a druhého typu půjčky a úvěry bez jasné ekonomické rozvahy, byla pochopitelná z ideologického, nikoli z ekonomického pohledu. Přestože rozvojové země půjčky v drtivé většině nesplácely, získávaly další, a tak narůstalo jejich zadluženÍ. V tabulce č. 2jsou vyčísleny největši dluhy rozvojových zemí vůči všem č l enům RVH P:
13
Kromě sově
toho se z Kuby vyvflžely pře d e v š im vz:lcné kovy j::Jko molybden::J nikl. ze zemědělských pro duktů citru· plody.
14
Srv. tabulJ.: a č. I.
15
FR ITSCI-IE. K.. EnrwicklulIgshi/feder Sowjcwl/iol/ .... s. 50-51.
83
~ 201 0/1
Tabulka Č. 2: Rozvojové země s nejvyššími dluhy vůči RVHP (v milionech amerických dolarů)16
%z
% z cclkovcho 1975
1982
1.ahraničniho
1983
zadlužení
celkového znhraničního
zadluženi
Mgh:inist:in
609
1613
74,21 %
1363
77,53%
Kuba
1400
3800
67,00%
3800
68,68 %
Sýrie
337
1130
26,37%
1114
29,84%
280
2500
3000
76,80%
Vicmmn
69,83%
Teprve v roce 1974 byl v Mezinárodní investiční bance vytvořen zvláštní fond RVH P, urpro s poleč né poskytování úvěrů dalším zemím. Do fondu bylo vloženo 100 milionů převoditelných rubl ů, ze kterých bylo 95 % v nekonvertibilní ajen 5 % v konvertibilní měně." Fond však nenašel velké využití a většina č lenů rady upřednostnila při pomoci rozvojovým zemím bilaterální jednání. Stejný postup byl volen při výstavbě průmys lových komplexů a dodávkách materiálů. Až na 40. jednání Rady ve Varšavě v roce 1985 byla nastolena otázka malé efektivnosti takové pomoci a současně bylo dohodnuto, že bude svolána zvláštní konference,jež by stanovila pravidla pro koordinaci ajednotnost všech členských států v přípravě a provádění ekonomické podpory dalším státům. Problémy s reformou organizace RVHP v dalš ích pěti letech ale tuto problematiku zastínily a ke skutečným změnám již nedošlo." čený
Pomoc rozvojovým zemím na
příkladě vztahů
NDR a Etiopie
Etiopie byla do poloviny 70. let 20. století strategick')Ím partnerem Spojených států amerických ve východní Africe se silným mezinárodnim kreditem jako vůdčí země africké dekolonizace. Císař Haile Selassie I. podporoval modernizaci a otevře n í se západnímu světu, čímž však zá ro veň oslaboval tradiční sloupy etiopské spo lečno st i - monarchii, církev a aristokraci i. Neschopnost režimu reagovat na nedostatek potravin v některých regionech země a 50% zvýšení cen pohonných hmot vyvolaly v hlavním městě na přelomu let 1973-1974 demonstrace. Neklid ve š patn ě zásobených jednotkách vedl k vojenskému pučí. Junta kolem generálporučíka Amana Michaela Andoma, brigádního generála Teferriho Benteho a majora Mengisty Haileho 16
Přehled zohledňujejen půjčk.ycivilnímu
sektoru. V případě Kuby by společně 5 vojensk')imi ůvěrycclkové dluhy RVHP dosahovaly v roce 1979vý~e pěti miliard amerických dolarů. Srv. FRITSCHE, K" Entll'ickltmgslzilfe derSowjcClmiorl ... , s. 62; NOGEE, J. L. - DONALDSON, R. H., SOI'iet Fordgn Policysil/ce Wor/cl War 11, New vůti
17 18
84
Yorkn.d .1 98 1,s. 176. FR ITSCHE, K., El/(wicklllrlgshilJedcr SOIl!l'Ctllllioll.,., s. 12. V Mezin6rodni investičnl bance byl roku 1973 založen stipcnd ijnl fond RVHP, který nabízel vysoko~kolské, odborné a postgraduůlni studium chudým ztljemcůrn zespřtltelených rozvojových zemi. Fond se slibnčvyvíjcl rl ve Skolnlm roce 1980- 1981 již poskytl stipendijn í misla 3500 studentům vev~ecll č l enských sltltech, Tamtéž, s.13,
Pomoc Rady vzájem né h ospod á řsk é po moci "rozvojovým ze mím": P ř í k l a d N ě m ecké demokrat ické repu bli ky a Etiopie
Meriama"vládla zpočátku společně a s podporou dalších politických skupin, ale v roce 1977 se prosadila Mengistova marxistická skupina. Zmrazení dosavadních vztahů se Spojenými státy, separatistické hnutí v Eritreji, pohraniční potyčky se Somálskem a izolace ze strany Súdánu a severoafrických arabských států vedly juntu ke snaze stabilizovat moc orientací na Sovětský svaz ajeho satelity. V červenci 1977 se Mengistu osobně setkal s velvyslanci so-
cialistických zemí a požádalje o pomoc "při upevnění revoluce".
Sovětský
svaz,jenž značně
podporoval sousední znepřátelené Somálsko, se zpočátku zdráhal uznat Etiopíí za socialistícký stát a vyhnul se dočasně možnému střetu zájmů. Marxístická orientace nové vojenské vlády ale vzbudila pozornost u vlád jiných socialistických zemí; nejvýznamněji se režimu rozhodly pomoci Německá demokratická republika a Československo." Z mímoevropských členů RVHP pomáhala Etíopií Kuba, "vyzbrojená revolučními zkušenostmi" ,jež se napojovala
na mladé levicové režimy třetího světa. V čele východoněmecké delegace, která měla v AddisAbebě zjístit situaci, stál Werner Lamberz," odborník na africké záležitosti z oddělení mezinárodních styků ÚV SED. Smělá marxistická vyhlášení junty v zaostalé agrární zemi chápal s rezervou, ale přesto na konci své návštěvy prohlásil: "Přesvědčilijsme se o tom, že vůdcové revoluce stojí za zájmy šírokých mas a rozhodli se vést revoluční zápas ke konečnému cíli. ( ... ) Vzhledem k tomu bude stát NDR na stranějejich a šírokých etiopských mas."" Po návratu do Berlina doporučil Lamberz ÚV plně podpořít etíopskou revolucí a ihned požádat o spoluprácí Kubu. Erich Honecker Fidelu Castrovi v osobním dopise napsal: "Teď ( ... ) je nutné konkrétně přispět ke stabílizací revoluce v Etíopíí a zajistítvítězství revoluce. ( ... ) Mezítím dorazílydo Etíopíejíž čtyf'í letadla z N DR se zbraněmi, nakládání lodí se momentálně připravuje.'
19 20
21
22 23
24
Mengisru Haile Meriam (*1937), voják a politik, etiopski'dikttitor, před převratem velitel třetí annddní divize, po revoluci povýšeny na plukovníka. Po padu svého režimu v roce 1991 nalezl azyl v Zimbabwe. Informace o setkan[ podává v telegramu do BerHna ze 13. července 1977 velvyslance NDR Dietcr Klinkert, in: StifC/mgArchivder Partcielll/lld Masseflorganisationefl der DDR im Blmdesarchil', DV 30 IV 2/2.033/119. Werner Lamber..: (1929-1978), východoněmecky politik, vyučeny topič , po absolvování komsomolské vysoké školy v Moskvě tajemník ÚV FDJ, v letech 1966-197'1 vedouci komise ÚV SED pro ngitaci n propagandu, od roku 1976 člen politbyra ÚV SED, považován zn násrupce Erichn Honeckern, znhynul při letecké nehodě v Libyi. Ze záznnmu projevu otištčného v Thc Ethiopian Herald 12. února 1977, in: Haile-Selassie, Teferra, The Ethiopian revolutioll ... . s. 205. STMDT, J. , AujhĎChster Stuje - Gespriiche mit Erich l1ollecker, Berlín 1995 , s. 67. QUI RK, R. E., Fidel Castro . Ojcho cestě k moci,jeho režimu ajello spojencích a protivnících .. Ostrava 1999, s.832.
25
LEOGRANDE, W. M., Cl/ba 's policy ill Ajrica, Berkeley 1980, s. 38-40.
85
)X( 2010/1
návštěvu. Příznívévýsledky setkání s kremelskýmí představiteli dokumentuje skutečnost, že již na podzim 1977 začal SSSR poskytovat Etiopii rozsáhlou vojenskou podporu." Když Lamberz v deníku Nel/es Del/tschlalld napsal, že "etiopská revoluce potřebuje a zaslouží si naší plnou solidaritu a podporu, ,,~7 nezmiňoval se o tom, co onu revoluci provázelo. Východoněmecké zbraně pomohly potlačit v Etiopii protirežimní hnutí a teroristické skupiny, během krvavého rudého teroru a revoluce zemřelo do prosince 1977 na 10 000 oběti." Jen v době přípravy prvomájových oslav bylo zatčeno a popraveno na 500 studentů."Vedeni SED ale vývoj vnímalo jinak; v Africkém rohu mohlo být podle něj zaseto nové pole pro rozšiřování socialistických myšlenek v zemích třetího světa; kromě toho v obchodě s africkým státem vidělo východisko ze zhoršující se ekonomické situace. Etiopie zkrátka představovala perspektivní odbytiště pro výrobky,jež na Západě nebyly konkurenceschopné. Důležitou součást východoněmecké pomoci Etiopii představoval vojenský materiál, který měl pomoci vybavit armádu pro potlačování etnických a separatistických povstání, přestože se NDR zároveň snažila o zprostředkování dohody mezi Addis Abebou a povstalci v Eritreji." Z hlediska tehdejších mezinárodně politických reálií stojí v této souvislosti za pozornost otevřené vyhlášení východoněmeckého ministra zahraniči Oskara Fischera:" "Díváme se na otázku Eritrejejako na vnitřní záležitost Etiopie. Jsme proti internacionalizaci této otázky a chápeme Vaše snahy o definitivní rozdrcení separatistů. Jsme přesvědčeni, že Dočasná vojenská správní rada učiní všechny kroky, aby obyvatelstvo Erítreje získalo pro cíle etiopské revoluce a tím zkříží plány reakčních si!."" NDR se stala nedůležitějším dodavatelem samopalů typu AKM, munice a nákladních automobilů,jež měly zvýšit pohyblívost etiopské armády. Nejsou známy přesné počty dodaného materiálu, z archivniho záznamu rozhovoru Ericha Honeckera s níkaragujským vůdcem Daníelem Ortegou ale vyplývá, že v letech 1977-1984 NDR vyzbrojila a vystrojíla přibližně 200 000 etiopských vojáků." Jen v roce 1977 vyslala NDR do Socialistické Etiopie 530 nákladních automobilů typu W 50." V dalším roce požádala Etíopie o dalších 1000 automobilů a nabídla, že při slevě 30 % z ceny se stane jejich
26
HALLIDAY, E - MOLYNEUX, M., TI/e Ethiopian Revof/lCioll, London 1981, s. 243-244.
27
Nel/es DClltscltfand, 12. únor 1977.
28
Odbad org::mizaceAmncscy Imcrnatiollo/, in: BRONE, S.,Athiopicn- Umercl/ClVickltmg uf/d radikalc Militiirherrschaft, Zllr Ambiva/cnz einer scheinheiligcn Revolucion, Hamburg 1986, s. 120.
29
HALLIDAY. E- MOLYNEUX, M.,c.d.,s. 122.
30
STV.ln/orll/ation iiberBesprechungen zwischen Vertrecern des Zentra/komiteesderSozialistiscllťfl Einlll:itspartei De/ltsclllands ulld Vertretem der Eritreischell Befreiullgsfrollt (ELF) mul der Demokrmischen Partei Eritreas, in: SAPMO-Bt\rch DV 30 IV 212.035/126.
31
Oskar Fischer (*1923), východoněmecký politik a diplomat, vyučený krejči, v letech 1950- 1951 poslanec braniborského zemského sněmu, v letech 1955- 1959 velvyslance v Bulharsku, v letech 1971-'1989 člen ŮV SED, v letech 1975-1990 ministr zahraniční. I Fischer doporučil toto vyhl[Jšeni Honeckerovi pro rozhovory s Mengistou Hailem Meriamem, který přijel na návštěvu NDR v listopadu 1978, in: SAPMO-BArch DV 30/3156, s. 4. MOLLER, H., DDR Imd Dritte Welt. Die Bezielllwgender DDR mit Eruwickflmgsld/ldem - dll rlCues rheorerisclles KOflzepr, dargestelltanlzarul der Bcispiele Cizina wulAchiopien SOIV;e frak//ran , Berlin 2004, s. 165. Podle telegramu Ericha Honeckera Wernerovi Lamberzovi 7. '[ 5. června 1977, in: SAPMO-BArch DV 30 IV
32 33 34
212.033/119.
86
Pomoc Rad y vzaje mn é h ospodářské pomoci "rozvoj ovým ze mím": P řík l a d N ě m ec k é demokratické repu bli ky a Etiopie
monopolním dodavatelem." Pro východoněmecký zah ra niční obchod to však bylo "Pyrrhovo Najedné stran ě se pro domácí automobilový průmysl otevřel velký trh. na druhé straně sniženi ceny vozů o 30 % činil jejich výrobu a export takřk a nerentabilní. Okamžitou reakci vyvolala v Berlíně tzv. Národní revo luč ni rozvojová ka mpaň.j ejimž pro· střed nictvím Addis Abeba hodlala radikáln ě zmodernizovat ze měd ělství a industrializovat m ěs t a . To bylo potřebné také podle obchodně politického oddě l e ní velvyslanectví v Etiopii . jež do Berlina poslalo s tru č nou analýzu. V ní se kromě jiného konstatuje. že "extenzivni a málo výko nné ze m ědě l ství tvoři dominantní část národního ho spodářs tví so u s třeďující se na pěstováni kávy. chov dobytka. pěstování obili a hlizového ovoce ... Státní farmy jen vznikají. .. Průmyslje rozvinut minimálně. neodpovídá požadavkům národního ho spodářství a počet zaměstnaných se při celkové populaci asi 30 milionů a asi 3 milionů obyva te lů měst a sídel pohybuje pouze na úrovni 65 000"." Pře stože bylo do kampaně vkládáno mnoho nad ějí. výc h odon ě mečtí ekonomové usuzovali. že "ač je kardinálnim problémem etiopské ekonomi ky zeměděls tví. ..• koncentruje se teďna institucionálni otázky a m éně na bezprostřední praktické požadavky"." Pomoc. kterou minila východoně mecká vláda Etiopii poskytnout. byla vázána na dopravni možnosti obou zemí. omezené kapacitou přístavů v Rudém moři. Již naj aře 1978 se NDR zavázala převzi t projekt rozšíření n ejvě t š iho etiopského přístavu v Assabu a využila možnosti place ni formou importu kávy." V následujícím období se z etiopské strany vzájemná obchod ni výměn a ustálila na produktech. jež svědčily o nevyváženosti spolupráce a markantní zaostalosti etiopské ekonom iky. NDR do Etiopie dovážela stroje a výbavu pro tisk. nákladní automobily. textilní stroje. přístroje na výrobu plastových m a teri á l ů a po d ob n ě. kdežto opačným směrem v ítězství".
se obchodovalo s kávou, surovou bavlnou, hlízovým ovocem, nebo olejovitýmijařinami.3~
Z dovozu byla přitom pro NDR nejdůležitěj š í káva. jež na svě tovýc h trzich v letech 1972-1974 zdražila z 2275 na 3700 valutových marek;'" dovoz drahé jihoamerické pochutiny byl totiž důvodu nedostatku devizových prostředků s iln ě omezen a obyvatelstvo NDR bylo zásobeno kávovinovými směsmi připominajicí dobu druhé světové války. S 10 000 tunami kávových zrn se NDR stala po USA druhým největším importérem etiopské produkce. Jej istým paradoxem. že dovoz probíhal v rámci programu "zboží za zboží", v n ěmž Berlín výměnou za kávu posílal
do Afriky munici a těžké zbra ně." Kromě ekonomické podpol)' Berlin Etiopii ročně poskytoval
35
Inrormaceo rozhovorech ministerstva za hranič ního obchodu s Gesessem Woldc Kidancm ze 17. ůnora 1978, in: SAPMO-BArch DY 30 IV 212.033/12 1.
36
SAPMO-BArch DY 30/ 3 156.
37
Erste ScfliUzlU/g Zll de" Dokumemelf/uerdie Natiolfale revoluciolf{fere Elltll'ickltU/gskampagm: in Aethiopien, in: SAPMO-BArch DY 30/3156, s. 6.
38
MOLLER,H.,c.d., s.171.
39
SAPMO-BArch DY 30/3 156.
40
WENZEL, S., Plall llIul Wirklicltkeit. Z/lr DDR-Okol/ornie. Dokwm://uuiol/ llIul Erilllu:rullgell, St. Katharíncn 1998, s. 67.
41
DORl NG, '·I-J., Es gdu /1111 IIflsere E,yistel/z. Die Politik der DDR gegel/ilberder Driuell Wclt am Beispiel \'011 Mosambik /lIlCIAthiopiell , Berlin 1999, s. 116.
87
)X( 2010/1
500-700 stipendijnich mist pro studenty a stážisty na východoněmeckých vysokých školách. Všechny výlohy stipendistů kromě cestovnich nákladů hradila NDR." Zi"ejmájednostrannost spolupráce NDR s Etiopií přesto odpovídala základním cílům východoněmecké zahraníční a zahraníčně hospodářské politíkyve třetím světě, kterou definoval Hermann Axen," tajemník ÚV pro mezínárodní styky: "Pří vytváření zahraníčně politíckých vztahů se vychází z následujících zásad: 1. Potřeby intenzifikace národního osvobozeneckého boje jako nejdůležitější části fronty v boji proti imperialismu, aby se mezinárodni pozice imperialismu oslabily a aby se rozdělení sil nadále měnilo ve prospěch států socialistického společenstvi; Posilení a vývoj spojeneckých vztahů se státy, které nastupuji cestu nekapitalistického rozvoje ajsou vystaveny silné konfrontaci ze strany imperialismu; ( ... ) 5. Realizace revoluční solidarity s národně osvobozeneckými skupinami a vytvoření úzké politické spolupráce s progresivními osvobozeneckými hnutími a tím budoucími vládnoucími stranami; 6. Zajištění celkových zájmů NDR; 7. Plnění zvláštní úlohy NDRjako socialistického němec kého národního a mírového státu k potlačení západoněmeckého imperialismu."" Erich Honecker vyjádi·il Etiopii plnou podporu v roce 1979, kdy zemí osobně navštivil, přičemž byl poctěn odhalením základního kamene dodnes jediné stojicí sochy Karla Marxe na africkém kontinentě." Tato návštěva byla důkazem spojenectvi režimů a počátkem přá telských vztahů mezi východoněmeckým vůdcem a Mengistou Hailem Meriamem. Vedeni SED považovalo osobni vztahy a spolupráci se spřáteleným státem za velice důležité; velvyslanec NDR v Etiopii diky nim ziskal pro Berlín velkou důvěru. Honecker se proto při své návštěvě řídil informacemi, které mu O Mengistovi předalo ministerstvo zahraničÍ: "Mengistu bývá mnohými označován za vynikajicího taktika. Neni mu ciziješitnost, má rád (a vyžaduje) chválu. Přeceňuje, takjako mnozi další členové etiopského vedení, etiopskou revoluci. .. V rozhovorech Mengistu přisuzuje největši důležitost tomu, co rádi poslouchajijeho partneři (také vůči zástupcům imperialistických států a organizaci). Velmi pozorně naslouchá. Sám mluvi velice tiše a jen zřídka reaguje na myšlenky pi·edřečnika.'''' Ve druhé polovině 80. let začaly velké ambice Sovětského svazu ustupovat reálným ekonomickým možnostem; pro nového sovětského vůdce Michaila Sergejeviče Gorbačova nepi·edstavovala pomoc rozvojovým zemim rozhodně prioritu. Jakákoli vojenská pomoc Addis Abebě byla zastavena, a Etiopie se proto soustředila na NDR, Rumunsko" a Ceskoslovensko. 42
43
44 45
46 47
88
Srv. DAGNE, H. C., The COl1lmitmcntofthe Germarf De/llocratic Rcpublic in Ethiopia. A study based Oll Ethiopiall sources, Bertin 2006, s. 83. Hermann A'\cn (l916-1992), východoněmecky politik, funkciomif' SED, v letech 1958-1966 šéfrcdaktordeniku ÚV SED Neues Delllschland, od roku 1970 člen politbyra ÚV SED, od konce 70. let považován za "architekta zahmniční politiky" NDR, v listopadu 1989 sám odstoupil z funkce v politbyru. DORl NG, H-J., c. d., s. 33.
DACNE, H. C., c. d., s. 22. SAPMO-BArch 30/3156. Rumunsko, které samo dostalo od OSN statut rozvojové země, udr.i:ovalo diplomatické styky s 99 zeměmi, podllelo se na 130 ekonomických projektech, 27 výrobních společnostech a tří smíšených obchodních společ nostech s rozvojovými státy. Na15 000 rumunských inženýru a specialistu pracovalo v těchto zemích, zatímco II 000 studentů z rozvojových státu studovalo v Rumunsku. Srv. TEJCI·IMAN, M., NicolaeCeau)~escu, Pmlm 2003, s. 94-95.
Pomoc Rady vzájem né hospodář ské pomoci "rozvojovým zemí m ": Přiklad Ně m ecké demokratické rep ub liky a Etiopie
Výměny návš těv
na nejvyšší úrovni dokazova ly zájem těchto s tátů o prohloubení vzájemné spolupráce a o udržení "integrovaného socialistického společenství" bez ohledu na změny v SSSR. V květnu 1989 Mengistu naposledy přicestoval do Berlína, aby požádalo dodávky tanků k potlačení se paratístů, kteří postupn ě získávalí půdu na pobřeží Rudého moře. Zároveň naléhal na Honeckera, abyv Krem lu apeloval na obnovení pomocí jeho režimu. Výsledkem byl příslíb dodání 800 nákladních vozů a 300 t a nk ů, z nichžjich údajně dora zilo do Etiopie před pádem Berlínské zdi 150." Vznik svobodné vlády v NDR ale dosavadní vysokou míru zainteresovanosti v Etiopii p ře ru š il a postupn ě byly rušeny všechny smlouvy o hospodá řské pomoci. Zároveň byla etiopská strana požádána o repatriaci všech členů armádního personálu, kteří se v roce 1989 školili na východoněmeckých základnác h a vojenských akademiích. Závěr Přestože
se hodnocení výsledků hospodářské pomoci zemí východního bloku aj menovitě demokratické republiky rozvojovým zemím liSí, nelze popřít, že evropské státy měly značný vliv najejich vnitřní vývoj. V příp adě Etiopie podpo řila NDR přímo marxistický vojenský režim Mengisty Haileho Meriama finančními zdroji a dodávkami velkého objemu vá l ečného materiálu, čímž napomohla jeho b ez pro s tře dnímu přež ití a upev n ě ní moci na další desetíletí. Nepřímo, ale cíleně oddálíla vyhlášení nezávislosti Eritreje, čímž popřela deklarované zásady své zahraniční polí tiky, tedy podpory n á rodně osvobozeneckých hnutí všude ve světě. Poz dějí sehrála východoněmecká díplomacie pozitivní roli ve zprostředkování roz hovorů mezí režimem v Addis Abebě a eritrejskými povs talci, čímž bylo dočasně zabráněno další eskalaci konfliktu. V obecné rovin ě byla aktivita socialistick-ých s tátů v rozvojových zemích nákladným a nenávratným podnikem bez hlubšího promyšlení dů s l edků. Je nutné považovat je spíše za výsledky politíckých a ideologických zájmů než cílené hospodái"ské politiky. Ú s pěch pomoci byl časově limitovaný a v žádné z podporovaných zemí neměl trvalý pozitivní dopad. Německé
Abstrakt Pomoc Rady vzájemné hospodářské pomoci "rozvojovým zemím": Přík l ad Německé demokratické republiky a Etíopie Třeb
se hod nocení h ospodá řské pomoci
s t átů
východního bloku , zejmén
Německé
demokrat·
ieke republiky (N DR), tzv. rozvojovým zemím velm i li ší,j e prakticky nemožné popřít , že výše zmín ěné
evropské staty m ě l y podswtnývliv n3 v nitřní vývoj zemí
NDR vladu marxistického režimu Mengisty I-I aileho Meriama
" Iře tího světa".
přímo
Pokud jde o Etiopii,
podporovalaj3k finančn ě, tak
nejrůzn ěj š íh o zboží i vojenského miJteriálu, čímž nnpomáhnlajeho bezprostřednímu i konsolidaci je ho moci v nnsledujícil11 desetilet í. Obec n ě lze říci, že aktivity ze mi soc iali·
dodáv kiJmi přežíti
stického tnbora ve úči n k u.
" třet ím sv ě tě"
byly velmi nókladné a nevratne,
př ičemž
nedosó hly za mýšleného
Prolo j e třeba pokladatj e spi še za výsledek poIitid.. ých a ideologických zájmů než promyšlené
hospodářské politiky. Ú spěcb teto po li tiky byl pouze doča sný a n eměl na podporované zemé trvél lý
vliv.
48
Údaj vychází 'I. tvrlcní tehdejšího etiopského ministra za h ra ni č níh o obchodu Woleho Chckkola v rozhovoru sHailem Gabrielem Dagnem. Sr.'. DAGNE , !-I. G., e. d., s. 36. Sr.'. DOR ING,I-L-J. , e. d. , s. 137.
89
)X(
2010; 1
Abstract The CMEAS Help to the Developing COllntries: Tlle Ca se GDR and Socialist Etlliopia Although the assessments af the econornic help results af the East block countries, and na mely the Cerman Democ ratic Republic (GDR), given to thc developing countries largely differ, it is impossible to deny that the European states had a substantia! innuence on their interníll develop-
ment. In thc case af Ethiopia thc GDR direct ly supported by means of financia l resources and provision supplies af thc bulk af military mate rial thc Marxist regime af Mengistu Haile Meriama;
therethrough thc GDR contributed to thc immediate surviva! and consolidation af its power for next decade. Genernlly speaking, thc activities af thc socialist countries in thc developing coumries were expensive and non-returnable enterprise \vithout deep thinking aut of results.lt is neeessary to eonsider them rather as results of pol itiea l and ideo logiea! interests than goal -di reeted economic poliey. The suecess of this support was temporally limited and had no permanent positive impaet for any of these sponsored countries. Klíčová
slova
Německá
demokratická republika (NDR), Etiopie, Mengistu Haile Meriam, a vojenská pomoc, ideologické zájmy.
finanční, hospodářská
KeyWords German Demoeratic Republic (GDR), Ethiopia, Mengistu H:lile Meriam, financ ial, econom ic and military support, ideologieal interests.
90