Souhrnná teritoriální informace Etiopie

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Etiopie

Souhrnná teritoriální informace Etiopie Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Addis Abebě ke dni 16.04.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/34

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)


Etiopie

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

česky: Etiopská federativní demokratická republika

•

anglicky: Federal Democratic Republic of Ethiopia

1.2. Rozloha •

1.104.300 km

2

Vnitrozemský stát ve východní Africe.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel Hustota zalidnění Podíl ekon. aktivního obyvatelstva

82,411 mil. (cenzus, květen 2007) 74 obyvatel/km

2

51,0 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 3,194 % (2011)

•

Demografické složení: •

ženy 50,8 %

•

muži 49,2 %

Věková struktura:

0-14 let 46,28 %, 15-64 let 51,04 %, 65 let a více 2,67 %

1.5. Národnostní složení Přes 70 etnických skupin (národů, národností a kmenů). Uvádíme početně nejvýznamnější etnické skupiny (cenzus, květen 2007): •

Oromo 34,5 %

•

Amhara 26,9 %

•

Somali 6,2 %

•

Tigray 6,1 %

•

Sidamo 4 %

•

Gurage 2,5 %

•

Weleita 2,3 %

2/34



Etiopie

•

Afar 1,7 %

•

Gamo 1,5 %

•

Gedeo 1,3 %

•

ostatní 11,3 %

1.6. Náboženské složení •

43,5 % křesťanství – etiopská ortodoxní církev (hlavně Amharové, Tigrejci, někteří Oromové);

•

33,9 % sunnitský islám (zejména Oromové, Afaři nebo Somálci); podíl muslimů se zvětšuje;

•

18,6 % protestantství

•

2,6 % tradiční africká náboženství (animismus), například některé jižní a jihozápadní kmeny.

•

0,7 % katolictví

•

0,7 % ostatní

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Pracovní - de facto úřední - jazyky: Pracovní (de facto úřední) jazyky: angličtina, amharština (amharigna, anglicky Amharic). Každý stát federace však podle ústavy z r. 1994 může určit svůj vlastní pracovní jazyk (oromština, tigrejština atd.). Angličtina je široce užívaná, zejména ve styku s cizinci. Angličtina je ve škole vyučována od první třídy, od šestého ročníku jsou všechny předměty vyučovány v angličtině, což ale není nutně zárukou kvalitní znalosti.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 9 regionálních států a 2 statutární města s okolím; počet obyvatel (cenzus 2007 celkově 82,411 mil. obyv., Ethiopian Statistical Agency): č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. č. 1. 2. 3. 4.

3/34

název federálního státu Tigray Afar Amhara Oromia Somali Benishangul-Gumuz SNNPS (Southern Nations, Nationalities and Peoples´ State) Gambella Harari (městský stát) Addis Abeba (hlavní město) Dire Dawa (samostatný statut)

počet obyvatel v tis. 4 803 1 559 18 529 30 398 4 986 939 16 848 369 205 2 980 377

federální hlavní město a další počet obyvatel v tis. velká města Addis Abeba, federální hlavní 2 980 město Adama (dříve Nazareth), hlavní 261 město federálního státu Oromiya Awassa, hlavní město federálního 200 státu SNNPS Bahir Dar, hlavní město federálního 170 státu Amhara © Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)


Etiopie

5. 6.

Dessie, federální stát Amhara Gambella, hlavní město stejnojmenného federálního státu Gondar, federální stát Amhara Harar, hlavní město stejnojmenného federálního státu Jimma, federální stát Oromia Mekelle, hlavní město federálního státu Tigray Dire Dawa město (samostatný statut)

7. 8. 9. 10. 11.

132 28 227 108 143 261 257

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

Peněžní jednotka: 1 etiopský birr (Br, mezinárodní kód ETB) = 100 centů

V mezinárodním bankovním styku je používán prakticky výhradně USD. •

Oficiální kurs: USD 1 = ETB 17.46 ( duben2012)

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky, 7. 19. 2.

leden leden březen

Genna Timkat Adwa Day

(ortodoxní vánoce); (křest Ježíše Krista); vítězství nad Italy u Adwy (1896);

8.

1. 5.

březen jaro/pohyblivý jaro/pohyblivý květen květen

Mezinárodní den žen Siklet Fasika Svátek práce Den vítězství

28.

květen

Státní svátek

11. 27.

září září

Etiopský Nový rok Meskel

Velký pátek Velikonoce nad italským fašismem (1941); pád vojenského režimu DERG (1991); nalezení Pravého kříže

Dále se slaví pohyblivé svátky: duben

Seklet

duben

Fasika

říjen

Id-el-Fitr Id-al-Adha Mawlid

ortodoxní velikonoce – Velký pátek Boží Hod velikonoční, následující neděle konec ramadánu ukončení pouti do Mekky narození proroka Mohammeda

Kalendář : Etiopie stále používá vlastní kalendář, v textech značený jako Ethiopian Calendar (E.C.). Etiopský rok se dělí na dvanáct měsíců o třiceti dnech plus 13. měsíc o pěti (šesti) dnech. Odtud známý turistický slogan: „Ethiopia - Land of 13 Months of Sunshine“. Ve srovnání s gregoriánským kalendářem je zpožděn o cca 7 let a 8 měsíců (nynější etiopský letopočet 2004 odpovídá našemu roku 2011/12, tzn. poslední etiopský

4/34



Etiopie

Nový rok - 1.1.2004, měl naše datum 11. září 2011). Další turistický slogan tedy zní – „Come to Ethiopia and Become 7 Years Younger“. Kalendářní rok (Calendar Year) v Etiopii tudíž probíhá od 11. září do 10. září (našeho kalendáře). Rok pěstitelů kávy (Coffee Year) se počítá od října do září. Etiopský finanční rok (Fiscal Year) se uvádí od 8. července do 7. července. Čas:

GMT + 3 hodiny (vůči ČR je letní čas + 1 hodina, zimní čas + 2 hodiny)

V zemi běžně užívaný „etiopský čas" je posunut o 6 hodin, a počítá se od východu do západu slunce a opačně (během roku se odchyluje jen minimálně od 6:00-6:30 ráno a večer), a je proto tedy pouze 12hodinový: například 03:00 hod. v Etiopii znamená podle kontextu buď 09:00, nebo 21:00 hod. (nebo opravdu 15:00 hod). Při domluvě o schůzce je nutné se ujistit, zda je míněn čas etiopský (habesha), nebo cizinecký (ferendži). Obvyklá pracovní doba úřadů: banky (vklady a výběry peněz):

pondělí-pátek pondělí-pátek sobota

obchody:

pondělí-sobota

8:30-12:00, 13:30-17:30 8:00-11:00, 13:00-15:00 8:00-11:00

8:00-12:00, 14:00-18:00

některé mají otevřeno i déle a také v neděli

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Etiopie navazuje na tradici prehistorického osídlení („cradle of mankind“, kosterní pozůstatky hominida tzv. Lucy), legendární panovníky krále Šalomouna (Solomon) a královnu ze Sáby (Queen of Sheba) a staletou křesťanskou říši. Nikdy v historii - s výjimkou 5-leté italské okupace 1936–1941 - nebyla kolonií. Je průkopníkem africké integrace - už svou vlajkou, zavedenou v roce 1897: panafrickou trikoloru zelenážlutá-červená užívají dnes mnohé státy. Etiopie je jednou z nejstarších křesťanských zemí světa (od 4. století n.l.) a ještě za císaře Haile Selassie byla etiopská ortodoxní církev v podstatě státní církví. V posledních desetiletích se silně a stále více prosazuje islám. Etiopie se honosí svojí náboženskou tolerantností. V Etiopii se vůbec nepoužívají adresy s názvy ulic, nebo náměstí. Nejdůležitějším a jediným relevantním údajem je číslo poštovní schránky (P.O.Box). Fotografovat a natáčet citlivá místa se nedoporučuje. Za používání videokamery se na řadě turisticky zajímavých míst vybírají vysoké poplatky, často několikrát převyšující vstupné do objektu. Veřejným shromážděním, zvláště pokud hrozí policejní zásah, je lépe se vyhnout. Obyvatelé Etiopie nemají příjmení. Hlavním jménem je křestní jméno první. Druhé jméno v pořadí je křestním jménem otce, dalším v pořadí je pak eventuálně křestní jméno dědečka, ale ve společenském styku se slyší výhradně na první = vlastní křestní jméno, kterým je tedy nutno osobu titulovat; v případě vrcholné zdvořilosti pak přidat ato (= pan), weizero (= paní), nebo weizerit (= slečna). Mezi dobrými známými je zvykem zdravit se několikanásobným symbolickým polibkem na tvář (třikrát). Dochvilnost není etiopskou silnou stránkou a ani vyřčené slovo nemá takovou váhu, na jakou jsme zvyklí v západním světě. Přiznání vlastní chyby je u Etiopa prakticky vyloučeno. O cizincích bílé pleti (tzv. ferendži) se automaticky předpokládá, že mají víc peněz než místní, a jsou tudíž často terčem skrytého i otevřeného žebrání, nebo přímo okrádání. Vyšší ceny pro zahraniční návštěvníky jsou státem nejen tolerované, ale dokonce leckdy (v dosud neprivatizovaných hotelových řetězcích)

5/34



Etiopie

nařízené. Obtěžování žebráky, nebo pouličními prodavači je na denním pořádku. Žebrání je mimořádně rozšířené už proto, že křesťanská polovina etiopského lidu ho považuje za „bohulibé“ (sami ortodoxní kněží úspěšně žebrají o příspěvky na provoz svého kostela i na ulicích) a příspěvky žebrákům pak mohou vést ke spasení toho, kdo obdaroval. Kouření na veřejnosti není příliš rozšířené, protože ortodoxní kněžstvo a starší generace je považuje za těžký hřích. Alkohol různých značek, místních i zahraničních, je hojně ke koupi, na venkově však převládají tradiční místní nápoje - tella (slabé pivo z ječmene nebo kukuřice) a medovina zvaná tej [tedž]. Na vzestupu je žvýkání listů khatu (čatu), lehké stimulující drogy, rozšířené hlavně mezi muslimskou populací.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Očkování proti žluté zimnici je povinné a v poslední době často kontrolované při vstupu do země. Doporučuje se však i očkování proti meningokokové meningitidě, tetanu, obrně a žloutence typu A a při delším pobytu i B. Pro aktuální informace je doporučeno předem kontaktovat Kliniku geografické medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (http://www.lekari-online.cz/lekari/fn-kralovske-vinohrady-klinikageograficke-mediciny) a stránkách Ministerstva zahraničních věcí (http://www.mzv.cz/jnp/cz/cestujeme/ index.html). Malárie (malaričtí komáři) se vyskytuje hlavně kolem řek a jezer v oblastech do 2 tis. metrů nad mořem celoročně; doporučují se proto antimalarika. Pro pobyt jen v Addis Abebě nejsou nutná. S vodou souvisí i nebezpečí bilharziózy (koupání v přírodních vodách). Vysoké je riziko HIV/AIDS a pohlavních chorob. I tekoucí vodu je nutno převařovat, nebo nahrazovat balenou v lahvích (nyní už i domácí výroby). Ovoce a zeleninu samozřejmě pečlivě umývat nebo loupat. Mnohé zavedené mezinárodní léky jsou v Etiopii dostupné, ale vzhledem k různým obchodním názvům je nutné znát jejich složení. Za lékařské ošetření na soukromých klinikách i ve státních nemocnicích se vyžaduje platba v hotovosti. Při vážnějších obtížích se doporučuje odlet ze země. Nezbytné je cestovní pojištění zahrnující zdravotní rizika. Při zamýšleném delším pobytu je výhodné seznámit se se situací v zemi i z literatury (např. Vladimír Šerý - Lexikon cestovní medicíny). Při zdravotních potížích doporučuje ZÚ Addis Abeba navštívit Dejazmach Balcha Memorial Hospital zřízenou Russian Red Cross Society. Dalšími možnostmi jsou Swedish Clinic in Addis Ababa a Korean Hospital in Addis Ababa.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízové povinnosti jsou zbaveni pouze občané Džibuti a Keni. Pro ostatní vydávají víza zastupitelské úřady a konzuláty Etiopie v zahraničí. Pro ČR je příslušné etiopské velvyslanectví v Berlíně: Embassy of the Federal Democratic Republic of Ethiopia Boothstrasse 20a D-12207 Berlin, BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND tel.: +49 30 7720600 fax: +49 30 7720624 e-mail: [email protected] Vydávají se víza turistická (jednorázová) a obchodní (jednorázová, nebo pro více vstupů) na dobu 30 dnů s možností prodloužení na 90 dnů (20 USD/měsíc). Vízum lze prodloužit podáním žádosti na Hlavním přistěhovaleckém úřadě v Addis Abebě. Stejně tak je třeba postupovat před odletem v případě překročení doby pobytu nad dobu platnosti víza (za což je obvykle vysoká pokuta). Ačkoliv byla ČR zahrnuta do seznamu zemí, kterým jsou vydávána vstupní turistická víza při příletu do Etiopie, doporučuje se zajistit si vízum předem na příslušném velvyslanectví Etiopie. Tato vízová služba je také omezena pouze na mezinárodní letiště Bole v Addis Abebě, je proto nutné si uvědomit,

6/34



Etiopie

že možnost udělení víza po příletu na letišti v Addis Abebě neznamená automaticky možnost získaní víza na některém ze silničních hraničních přechodů. Také nelze vízum na letišti získat za jiným účelem, než je turistika. V současnosti se objevily informace, že etiopské úřady zvažují ukončit možnost udílení turistických víz na mezinárodním letišti Bole. Zatím k tomuto kroku však nedošlo.

Požadované doklady: Cestovní pas platný ještě 6 měsíců po platnosti víza, vyplněný dotazník, fotografie, mezinárodní očkovací průkaz s potvrzeným očkováním proti žluté zimnici, zpáteční letenka, někdy i důkaz solventnosti - pro vydání obchodního víza se vyžaduje dopis (Guarantee Letter) od zvoucí nebo vysílající organizace. Etiopské celní předpisy povolují dovoz 20 balíčků cigaret, 250 g tabáku, 2 litrů tvrdého alkoholu, 6 kusů kosmetiky, textilu a ošacení a dalších věcí pro osobní potřebu. Návštěvníci mají ze zákona povinnost deklarovat veškerou dováženou měnu (množství není omezeno) v devizovém prohlášení (Currency Declaration Form). Vzhledem k tomu, že je omezen vývoz valut (max. cca USD 3 000 na osobu) je vhodné toto devizové prohlášení v případě dovozu většího množství valut vyplnit a vyvarovat se tak potíží při jejich zpětném vývozu. Vývoz místní měny nad ETB 200,- není povolen.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Oproti jiným africkým zemím je Etiopie stále relativně bezpečná – s výjimkou některých známých oblastí jako jsou Ogaden, příhraničí mezi Etiopií a Eritreou, celé súdánské pohraničí a Gambella, oblast mezi Harar – Kebri Dehar a příhraničí s Keňou. Kapesní krádeže a pouliční loupeže nejsou také vyloučeny (proslulé jsou addisabebské centrum, nebo tržiště Merkato), je však možné jim předejít nezbytnou opatrností. Doporučujeme sledovat informace o aktuální bezpečnostní situaci v zemi na webových stránkách MZV ČR (www.mzv.cz), nebo přímo na webových stránkách velvyslanectví ČR v Addis Abebě (www.mzv.cz/addisababa) .

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ZÚ Addis Abeba: EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC Kirkos Kifle Ketema Rd., Kebele 15, House No. 289, Addis Ababa, P.O.BOX 3108 Tel.: +251 11 5516382; Fax: +251 11 5513471 E-mail: [email protected] Webové stránky: http://www.mzv.cz/addisabeba Vedoucí ZÚ:

Ing. Marek Libřický, velvyslanec; v Etiopii od prosince 2009

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Etiopii není zastoupena žádná další česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Policie •

7/34

tísňové volání: 991, 011 1572121



Etiopie

•

informace: 011 5526302

•

dopravní odd.: 011 6628085/86

Vybrané nemocnice •

Dejazmach Balcha Hospital (ruská): 011 551 32 05

•

Red Cross, tísňové: 907, 011 1111882

•

St. Gabriel: 011 6613622

•

Hayat: 011 6624488

•

Myungsung (korejská): 011 6292963, 011 6294602 (tísňové)

•

Svedish Clinic: 011 371 0768

Hasiči •

tísňové volání: 912

Letecké společnosti •

Ethiopian Airlines: 011 6616666

•

Lufthansa: 011 5515666

•

Turkish Airlines: 011 6627781/82

•

Emirates: 011 518 1818, 011 665 0434

•

KLM: 011 552 5495

•

Kenya Airwas: 011 551 3018, 011 552 5548

Obecně lze však konstatovat, že telefonní spojení (včetně tísňových linek), je často nespolehlivé, přetížené, případně může váznout komunikace v angličtině.

1.18. Internetové informační zdroje •

www.mfa.gov.et Ministerstvo zahraničních věcí;

•

http://www.ethiopia.gov.et/English/MOTI/Pages/Home.aspx Ministerstvo obchodu

•

http://www.mofed.gov.et/English/Pages/Home.aspx Ministerstvo financí a ekonomického rozvoje

•

www.nbe.gov.et National Bank of Ethiopia

•

http://www.ethioinvest.org/ Etiopská investiční agentura

•

www.deleth.cec.eu.int Zastoupení EU v Etiopii - Delegace EK

•

www.ethionet.et Ethiopian Telecom

•

www.ethioexport.org Agentura podpory exportu

•

www.addischamber.com Addisabebská obchodní komora

•

http://www.bds-ethiopia.net/chamber/index.html, http://www.ethiopianchamber.com/ Etiopská obchodní komora a sektorové asociace

•

www.ethiomarket.com Obchod, kontakty, tendry

•

www.ethiotrade.com Obchod, kontakty

•

www.combanketh.com

•

www.bankofabyssinia.com

•

www.flyethiopian.com letecká společnost Ethiopian Airlines

•

www.eepco.gov.et státní elektrárenská společnost

•

www.addistribune.com

•

www.ethio.com

•

www.ethiopianhistory.com

•

www.tourethio.com

8/34



Etiopie

1.19. Adresy významných institucí Ethiopian Chamber of Commerce and Sectoral Associations P.O.Box 517, Addis Ababa tel.: +251 1 518240 fax: +251 1 517699 e-mail: [email protected] Internet: http://www.ethiopianchamber.com/, http://www.ethiopianchamber.com/ - formálně zastřešuje 12 regionálních obchodních komor ve městech Addis Abeba, Assela, Awassa, Bahir Dar, Dessie, Dire Dawa, Gondar, Jimma, Mekele, Adama (Nazareth), Nekemte a Shashemene Addis Ababa Chamber of Commerce (AACC) P.O.Box 2458 Addis Ababa tel.: +251 1 515055 fax: +251 1 511479 e-mail: [email protected], [email protected] Internet: www.addischamber.com - její Trade Promotion Department vydává měsíčník Addis Business, kde je možné (nejlépe prostřednictvím OEÚ ZÚ) inzerovat nabídky nebo poptávky, včetně oznámení o výstavních akcích

9/34



Etiopie

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Současná Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí. Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře Haile Selassie I. svrhla marxistická vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval Mengistu Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961. Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou. Celonárodní parlamentní volby z 15. května 2005, k jejichž průběhu byly vážné výhrady ze strany mezinárodního společenství, však zcela prokazatelně (i na základě platného konečného verdiktu mezinárodního společenství, včetně pozorovatelů EU) potvrdily volební vítězství a tudíž i vedoucí postavení vládnoucí politické koaliční strany Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (EPRDF) v čele s předsedou vlády Melesem Zenawim. Ačkoliv opozice získala ve volbách do Parlamentu významný počet křesel (a prakticky jednoznačně vyhrála v hlavním městě), někteří její vůdci výsledek voleb odmítli a vyzvali národ a zejména pak studenty a mládež, k občanské neposlušnosti. Po rozsáhlých nepokojích, které především v hlavním městě následovaly, byli někteří nejaktivnější vůdcové opoziční strany, novináři a představitelé občanské společnosti obviněni ze zločinů (podněcování ke svržení Ústavy, atd.) a uvězněni. Většina politické opozice však svá křesla v Parlamentu obsadila a přistoupila na dialog iniciovaný vládou.

Hlavní politické strany Vládnoucí koalice politických stran Etiopská lidová revoluční demokratická fronta (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF), kterou tvoří dominantní Tigray People´s Liberation Front (TPLF), Oromo People´s Democratic Organization (OPDO), Amhara National Democratic Movement (ANDM) a Southern Ethiopia Peoples´ Democratic Front (SEPDF) a Sjednocené etiopské demokratické síly (United Ethiopian Democratic Forces – UEDF) získala ve volbách v květnu 2005 většinu v dolní komoře parlamentu. Dominance EPRDF byla potvrzena ve volbách v květnu 2010, kdy získala 499 křesel, spojenecké strany 36 a opozice 2 křesla. V politickém životě se však prosadilo i několik opozičních seskupení, zejména pak – Koalice za jednotu a demokracii (Coalition for Unity and Democracy - CUD), její frakce Jednota za demokracii a spravedlnost (Union for Democracy and Justice – UDJ ) a Sjednocené etiopské demokratické síly (United Ethiopian Democratic Forces - UEDF).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Současný prezident země má pouze omezené pravomoci a zastává spíše ceremoniální funkci. Prvním prezidentem po svržení dergovského režimu byl vůdce (předseda) EPRDF a současný výkonný předseda vlády MELES Zenawi (od roku 1995). V současnosti vykonává prezidentskou funkci GIRMA Woldegiorgis.

2.3. Složení vlády předseda vlády

10/34

Meles Zenawi



Etiopie

místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ministr průmyslu ministr komunikací a informačních technologií ministr financí a hospodářského rozvoje ministr obchodu ministr kultury a cestovního ruchu ministr kabinetních záležitostí ministr pro státní službu ministr národní obrany ministr školství ministr dolů ministr pro federální záležitosti ministr zdravotnictví ministr vědy a technologie ministr zemědělství ministr spravedlnosti ministr práce a sociálních věcí ministr pro státní příjmy ministr pro dopravu ministr vodních zdrojů a energetiky ministr pro místní rozvoj a stavebnictví ministryně pro otázky žen, dětí a mladistvých

11/34

Hailemariam Desalegn Mekonnen Manyazewal Debretsion Gebremikael Sufian Ahmed Kebede Chane Amin Abdulkadir Berhanu Aledo Junedin Sado Siraj Fegisa Demeke Mekonen Sinkesh Ejigu Shiferaw Tekelemariam Tewodros Adhanom Desse Dalke Tefera Deribew Berhanu Hailu Abdulfetah Abdulahi Hassen Melaku Fenta Diriba Kuma Alemayehu Tegenu Mekuria Haile Zemebu Tadesse



Etiopie

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních OSN (od roku 1945), UNESCO, UNIDO, UNCTAD, UNHCR, FAO, WHO, ILO, Mezinárodní měnový fond (IMF) Etiopie není členem WTO. V lednu 2003 požádala o přistoupení k WTO a má statut pozorovatele. V současné době probíhají přístupová jednání. Africká unie (AU) a Hospodářská komise OSN pro Afriku (UNECA) - obě mají sídlo v Addis Abebě; ACP; COMESA; IGAD; African Development Bank (AfDB), International Coffee Organization (ICO)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Etiopie je členem Hnutí nezúčastněných zemí (Nonaligned Movement, NAM) a G-77. Patří také do společenství ACP (africké, karibské a tichomořské země) se speciálními vztahy s Evropskou unií, které se v poslední době řídí dohodou podepsanou v červnu 2000 v Cotonou (Cotonou Agreement). Etiopie je členem Společného trhu východní a jižní Afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa - COMESA). Etiopie je rovněž členem Mezivládního úřadu pro rozvoj (Intergovernmental Authority on Development IGAD), východoafrické regionální organizace se sídlem v Džibuti, založené v roce 1986. Etiopie jedná o členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

09/11/1976 – Dohoda mezi Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie a vládou Československé socialistické republiky o vědeckotechnické spolupráci (Addis Abeba) – na základě expertních jednání o sukcesi (v říjnu 1998 v Addis Abebě) zůstala v platnosti

•

24/01/1978 – Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie (Praha);

•

24/01/1978 – Úvěrová dohoda mezi Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie a vládou Československé socialistické republiky (Praha);

•

02/12/1978 – Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie o kulturní a vědecké spolupráci (Praha) – na základě jednání o sukcesi (v říjnu 1998 v Addis Abebě) zůstala v platnosti

•

13/09/1981 – Konzulární úmluva mezi Socialistickou Etiopií a Československou socialistickou republikou (Addis Abeba) -na základě expertních jednání o sukcesi (v říjnu 1998 v Addis Abebě) zůstala v platnosti

•

09/12/1981 – Protokol mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie o spolupráci při výstavbě hydroelektrárny Malka Wakana (Praha);

•

16/08/1984 – Úvěrová dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie (Praha);

•

11/01/1986 – Dohoda o hospodářské spolupráci mezi Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie a vládou Československé socialistické republiky (Addis Abeba);

•

12/11/1987 – Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Etiopské lidově demokratické republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd (Praha) – na základě expertních jednání o sukcesi (v říjnu 1998 v Addis Abebě) zůstala v platnosti;

12/34



Etiopie

•

09/10/2000 – Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Etiopské federativní demokratické republiky o sukcesi do dvoustranných smluv (Addis Abeba);

•

14/03/2001 – Protokol s spolupráci mezi MZV ČR a MZV Etiopské federativní demokratické republiky (Addis Abeba);

•

17/06/2003 – Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Etiopské federativní demokratické republiky o ukončení platnosti Obchodní dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a Prozatímní vojenskou vládou Socialistické Etiopie ze dne 9. listopadu 1976 (Addis Abeba);

•

25/07/2007 – Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Etiopské federativní demokratické republiky o zamezení dvojímu zdanění a prevenci daňových úniků s přihlédnutím k daním z příjmu (Addis Abeba);

13/34



Etiopie

4. Ekonomická charakteristika země Etiopie je doposud jednou z nejchudších zemí světa, orientovanou převážně na extenzívní zemědělství a silně závislou na zahraniční rozvojové a humanitární pomoci. Současně však Etiopie zaznamenává stabilní růst HDP mezi 7-10 % ročně (v roce 2011 4. nejrychleji rostoucí ekonomika v Africe), ačkoliv je tento růst veden doposud spíše státní politikou než rozvojem soukromého sektoru. Etiopská vláda silně podporuje proces industrializace země.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Etiopská ekonomika pokračovala v rozpočtovém roce 2010/2011 v silném ekonomickém růstu, který dosáhl 11,4 % oproti stejnému období roku 2009/10 (MMF udádí 7,5 %). Růst je nejvíce hnán exportem zemědělských produktů, růstem v sektoru služeb a značným zvýšením příjmů z výběru daní. Vláda pokračuje ve velkých investicích do výstavby sillnic, energetického sektoru, letectví a průmyslu. Pozitivní růst ekonomiky znamenal zlepšení stavu devizových rezerv. Celkovou míru státního deficitu se podařilo udržet na úrovni 1,6 % HDP. Tento státem vedený růst však přináší stále vysokou míru inflace, která i přes částečné snížení způsobené zásahem státu, dosáhla v prosinci 2011 míry 35,9 % (nejvyšší v Africe). Inflace v případě potravin dosáhla výše 46,5 % (prosinec 2011), což má výrazný dopad na obyvatelstvo. Míra inflace dosáhla v dubnu 2012 úrovně 25,4 %. Hlavními důvody vysoké inflace jsou vedle růstu cen potravin také tržní nedostatky, expanzivní fiskální politika vlády směřující k realizaci velkých veřejných projektů a s tím související nedostatečná kontrola nakládání s veřejnými financemi. Dalším důvodem je neschopnost National Bank of Ethiopia (NBE) stabilizovat výrazné navýšení rezerv zahraniční měny z privátních transferů. Vláda proto ustavila vládní tým expertů pro boj s inflací, který se pod přímým dohledem premiéra Melese schází každý měsíc. Boj s inflací je jedním z hlavních vládních úkolů pro rok 2012. Rok 2011 byl z pohledu zemědělské produkce hodnocen jako slabý, ale předpověď na rok 2012 je více méně optimistická. Zvýšení produkce základních potravin je odhadováno na 10-12 %. Obchodní bilance země je stále poměrně výrazně negativní, ale hodnota exportu neustále roste. V roce 2010/2011 dosáhl hodnoty 2,7 mld. USD, což je nárůst o 38 %. Největší podíl má káva (841 mil. USD) a zlato (460 mil. USD). Odhad růstu exportu pro rok 2012 je střízlivější vzhledem k dopadu krize v EU a zpomalení exportu do USA (oba trhy tvoří 50% exportu země). Negativní dopad bude naopak mírněn nárůstem exportu elektřiny do sousedních zemí. Etiopie je doposud velice složitým prostředím pro podnikání v privátním sektoru (Index Doing Business 111. místo na světě, 10. místo v Africe). Jako hlavní překážky lze spatřovat vysokou regulaci cizí měny, složitý přístup k financování, inflaci, neefektivní státní aparát a korupci.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Ukazatel (Světová banka) HDP (mld. USD) Růst HDP (%) HDP na obyvatele (nominální, USD)

14/34

2007

2008

19,5 11,5 252

2009

26,6 10,8 335

2010

32 8,8 394

2011

29,7 10,1 358

30,5 7,5 390



Etiopie

Míra inflace (růst spotřeb. cen, %) Směnný kurs (ETB / 1 USD)

17,2

44,4

8,5

8,1

28,8

8,96

9,57

11,78

14,21

17,2

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Etiopský průmysl přispívá do HDP zhruba 11,4 % a zaměstnává 5 % pracovně aktivního obyvatelstva. Růst průmyslové výroby je pro rok 2012 odhadován na 9,5 %Země má patrně velké a významné, dosud však málo využívané nerostné bohatství. V současnosti probíhají ropné průzkumy zejména na jihu země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Nová naleziště zlata dávají optismus k až zdvojnásobení dnes známých zásob. Těžební průmysl v Etiopii je však doposud poměrně nerozvinutý a lze se domnívat, že v příštích letech zařije zejména díky čínským a indickým investicím významný růst. Ze zpracovatelského průmyslu, stále poměrně hodně soustředěného v hlavním městě a okolí, má největší význam potravinářský průmysl: výroba nealkoholických nápojů, piva (všechny velké pivovary byly do konce roku 2011 privatizovány), vína a destilátů, mlýny, cukrovary. Dále se s převážně státní pomocí rozvíjí textilní, kožedělný, tabákový, dřevozpracující a chemický průmysl a výroba stavebních hmot. Industrializace země je jedním z hlavních cílů tzv. Plánu růstu a transformace (GTP), kde stěžejními sektory v daný moment jsou strojírenství, montáž traktorů, nákladních automobilů a ocelových konstrukcí. Jedním z hlavních hybatelů procesu industrializace země je státní podnik Metals and Engineering Corporation (METEC). Velké množství průmyslových investičních celků bylo za režimu DERG postaveno s finanční (úvěry) i technickou pomocí bývalých socialistických zemí: Mugher Cement Factory (NDR), Kombolcha Textile Factory (ČSSR + NDR + Itálie), Nazareth Tractor Assembly Plant (SSSR), Arba Minch Textile Factory (ČSSR), Ethiopian Canvas & Rubber Shoe Factory (ČSSR), Addis Tyre Co. (ČSSR) – (dnes privatizována slovenskou firmou Matador Púchov), Addis Metal Pressings Enterprise (kdysi Addis Machine Tools Factory; ČSSR), Harar Brewery (ČSSR), Bedele Brewery (ČSSR), Malka Wakana Hydro Power Station (ČSSR + SSSR) apod.

4.4. Stavebnictví Sektor stavebnictví a infrastrukturních staveb zažívá nebývalý růst podporovaný zejména veřejnými zakázkami. Tento trend dokazuje velké množství vyhlašovaných tendrů jak v oblasti materiálů, tak technologií a vybavení.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Etiopie je stále primárně zemědělskou zemí. Zemědělství zaměstnává 80 % práceschopného obyvatelstva a představuje 50 % HDP a 84 % exportu země. I přes tento fakt a postupnou efektivizaci zemědělství a vzužívání zemědělské půdy (rozsáhlé zavlažovací programy) je Etiopie částečně závislá na dovozu některých zemědělských produktů (viz humanitární krize v oblasti Rohu Afriky na jaře 2011, která však již neměla tak výrazné dopady v samotné Etiopii jako v minulosti). Etiopie má významný potenciál vzhledem k rozsáhlým oblastem s úrodnou půdou, diverzifikovanému klimatu, na většině území dostačujícími srážkami a velkému množství levné pracovní síly. Tohoto potenciálu si v posledních letech všimli zahraniční investoři a začali zkupovat rozsáhlé území pro pěstování plodin pro domácí spotřebu (Saúdská Arábie, Spojení arabské emiráty, Čína). Tento vývoj samozžejmě přináší své pozitivní i negativní dopady.

15/34



Etiopie

Hlavními zemědělskými produkty jsou vedle kávy také obilniny, kukuřice, luštěniny, olejniny a bavlna. Obilí se pěstuje téměř výhradně pro domácí spotřebu; z endemického druhu prosa (teff) se vyrábí základní národní jídlo, kyselé placky zvané injera (inžera). Káva (druh arabica), je považovaná za jednu z nejkvalitnějších na světě a její vývoz zajišťuje už 20 let zhruba dvě třetiny všech devizových příjmů země. Další možností zhodnocení etiopské kávy je plánovaný marketing divoce rostoucí tzv. „lesní kávy“ jako vysoce kvalitní a zároveň ekologicky šetrné speciality. Vývoz khatu (anglicky qat, khat nebo chat), rostliny považované za stimulant na úrovni měkkých drog do Džibutska, Somálska a Jemenu (v Evropě zakázáno), rovněž tvoří významnou část devizových příjmů země (10 tis. t za více než 50 mil. USD). Velká část obyvatel zmiňovaných sousedních zemí je na jeho žvýkání fyzicky závislou. V Etiopii lze najít největší stádo dobytka a chovných zvířat v Africe (cca 150 mil. kusů). Na celkovém exportu země se export živého dobytka podílí cca 3,1 % a kůží a kožedělných výrobků cca 7,5 %. Podle odhadů jde o 47,5 mil. kusů skotu, dále 26,1 mil. ovcí, 21,7 mil. koz, 5,6 mil. oslů, 2,1 mil. koní a přes 1 mil. velbloudů; prasat pouze 24 tisíc, zato 39,6 mil. kusů drůbeže. Rozvíjí se sladkovodní rybářství.

4.6. Služby Podle statistik vytvářejí služby 39 % HDP a zaměstnávají přibližně 10 %. Cestovní ruch pokládá Etiopie za jeden z pilířů své budoucí prosperity. Nechybějí unikáty historické (například skalní chrámy v Lalibele, středověké hrady v Gondaru, obelisky a chrámy v Axumu) i přírodní (jezero Tana, zdrojnice Modrého Nilu a jeho vodopády u Bahir Daru, mnoho endemických zvířat a rostlin). Vlastní kalendář umožňuje používat sloganu „Visit Ethiopia – Land of 13 Months of Sunshine“. Nedostatečně je ale vyvinutá dopravní i turistická infrastruktura (hotely). Etiopii navštěvuje ročně cca 100 tis. turistů ze zahraničí (převážně Etiopů žijících v cizině; z toho kolem 15 tis. z USA). Na podporu rozvoje turistického ruchu byla založena vládní Etiopská komise cestovního ruchu (Ethiopian Tourism Commission). Kromě zavedeného státního touroperátora NTO (National Tour Operation & Travel Agency Enterprise) existují dnes již desítky soukromých cestovních kanceláří.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Silniční doprava Silniční doprava v posledních letech zaznamenala mohutný rozvoj. Údaje z roku 2009 uvádějí celkovou délku silnic 101 359 km, z čehož je 90 336 km asfaltových (89 %) a 11 023 štěrkových. Vzhledem k faktu, že Etiopie nemá přímý přístup k moři a železnice je doposud nerozvinutá, přepraví se prostřednictvím silniční dopravy přes 95 % osob a náklad. Nejdůležitější silnice spojují hlavní město s ostatními významnými centry v zemi a nejlepší péče se dostává spojnicím se sousedními zeměmi Džibutskem a Keňou (hraniční přechod Moyale). Na pořátku roku podepsaná dohoda mezi Keňou, Jižním Súdánem a Etiopií o vástavbě dopravně-energetického koridoru z přístavu Lamu v Keni do Juby v Jižním Súdánu a napojením na jižní Etiopii (LAPSSET) přinese vytvoření alternativního spojení jižní části Etiopie se světovými trhy a etiopská vláda v tento projekt vkládá velké naděje.

Železniční doprava V únoru 2008 bylo přijato vládní usnesení o výstavbě železničních koridorů panafrického významu (Východ-Západ a Jih-Sever) a dalších vnitrostátních železničních tratí o celkové délce 5.000 km. V srpnu 2009 byla ovšem vypovězena jednostranně smlouva s EU o rekonstrukci původní tratě do Džibuti. V září 2009 Ethiopian Railway Company podepsala smlouvu na výstavbu nové železnice do Džibuti s China Railway Engineering Corporation. V roce 2011 byl tento kontrakt v hodnotě 1,5 mld. USD stvrzen s konsorciem čínsko-indicko-ruských firem.

16/34



Etiopie

V současnosti je plánována výstavba 23 000 km železnic. Úsek směrem do Džibutska do města Miesa (317 km) staví čínská společnost. Úsek z Miesa do Dowele na hranici (339 km) a úsek na dřibutské straně k moři (100 km) v současnosti zpracovávají konzultantské firmy, a na jejich výstavbu bude vypsán tendr. Dále je plánována výstavba trati z Mekele do džibutského přístavu Tadjoura (675 km), která je připravována indickými firmami těřícími v okolí města Mekele draslík. V případě zpoždění této trasy povede náhraní trať z Mekele do Awashe a napojí se na trať z Addis Abeby do Džibutska. Na začátku roku 2012 proběhly médii informace naznačující, že je v plánu výstavba obou těchto variant. Třetí jihozápadní směr k městům Bedele a Jimma (a dále do Jižního Súdánu) by měla sloužit pro přepravu uhlí.

Letecká doprava Význam letecké dopravy pro Etiopii je nesporný. Modernizované (nový terminál) mezinárodní letiště Bole International Airport v Addis Abebě je jedním z pěti letišť na celém africkém kontinentě, které se těší označení „kategorie 1“. Je druhým nejmodernějším (po Johannesburgu) v subsaharské Africe. Má přímé letecké spojení do USA, řady zemí EU i do ČLR. Jak již bylo zmíněno, v roce 2003 byl otevřen nový termilál pro cestující, na jaře roku 2006 pak nový cargo terminál (zlepšení kvality služeb pro obchod např. nově se rozvíjející obchod s květinami). Modernizace letiště Bole i nadále probíhá. Současně z jednání s Ethiopian Airport Authority a Ethiopian Civil Aviation Authority na začátku roku 2012 vyplývá, že etiopská vláda má v plánu rozvoj a modernizaci řady regionálních letišť. Národní letecká společnost Ethiopian Airlines je klíčovým hráčem na africkém trhu leteckých dopravců a v posledních letech zaznamenala významný nárůst jak v osobní, tak nákladní přepravě. V roce 2011 se Ethiopian Airlines staly plnohodnotným členem skupiny Star Alliance, čímž se zařadily mezi přední africké letecké operátory se světovým dosahem. Prudký rozvoj aktivit Ethiopian Airlines všas současně brzdí vysoké provozní náklady (zejména ceny pohonných hmot) v kombinaci s doposud ne zcela efektivním systémem řízení a provozu jednotlivých linek.

Námořní doprava Po odtržení Eritreje (a tím i odříznutí od přístavů Assab a Masawa) a po etiopsko-eritrejské válce přesměrovala Etiopie prakticky veškerý svůj zahraniční obchod do přístavů v Džibuti. V květnu 2000 se správy džibutského přístavu ujal zahraniční investor Dubai Ports Authority. Ten začal pracovat na zvětšení přepravní kapacity až na 147 tis. tun měsíčně. V současnosti je také modernizován a rozšiřován další džibutský přístav Tadjoura. Etiopské obchodní námořnictvo o 12 lodích funguje pouze v cizích přístavech. Monopolním přepravcem pro etiopský vývoz i dovoz jsou Ethiopian Shipping and Logistics Service Enterprise. V rámci snížení nákladů využívá Etiopie tzv. suchých přístavů (Mojo), kdy zboží je z přístavu Djibouti v kontejnerech převezeno na etiopské území do suchého přístavu a zboží teprve zde vykládáno a překládáno na kamiony. Telekomunikace V roce 1999 byla v zemi firmou Ericsson zprovozněna síť mobilních telefonů. Od roku 2003 však probíhá modernizace této sítě za účasti čínských firem (Huawei, ZTE) a byly zavedeny též omezené roamingové služby. Vše probíhá v režii státní monopolní společnosti Ethiopian Telecom (ETC) spolupracující s Telecom France, která je také výhradním poskytovatelem internetových služeb.

Energetika Valná většina využívané energie pochází z hydroelektráren. Pouze jen cca 11% všeho obyvatelstva (v Addis Abebě 35%) má k elektřině přístup. V perspektivě několika let počítá státní výrobce a distributor Ethiopian Electric Power Corporation (EEPCO) s nárůstem kapacity až na více než 11 000 MW, a to dokončením elektráren Velká renesanční přehrada (s předpokládanou kapacitou 5250 MW bude největší

17/34



Etiopie

vodní elektrárnou v Africe; staví ji italská společnost Salini Construttori), Beles, Finchaa, Amerti Neshi, Finchaa, Gilgel Gibe, Tekeze a Gojeb za účasti zahraničních investorů. Výstavba energetického sektoru je základním pilířem Plánu růstu a transformace (GTP) a etiopská vláda mu podřizuje takřka veškeré své úsilí. Vedle velkých hydroprojektů však rostou investice do vysoce potenciálního odvětví menších hydro a fotovoltaických projektů, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celoetiopskou elektrickou síť, a které by zásobovaly odlehlé komunity. Etiopské domácnosti jsou však i přesto zatím většinou závislé na tradičních zdrojích energie. Základním energetickým zdrojem země stále zůstává, tak jak tomu bylo po tisíciletí, biomasa, zejména dřevo, ale i výstupy zemědělské (živočišné) výroby. V posledních 25-ti letech tak bylo spotřebováno asi 80% veškerých lesních zdrojů země. Pokračující odlesňování vede ke znehodnocení půdního fondu, k půdní erozi a k desertifikaci, což má na hospodářství země mimořádně negativní důsledky.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Etiopie patří mezi největší příjemce oficiální rozvojové pomoci na světě a dle údajů Development Assistance Group Ethiopia dosahuje až jedné třetiny státního rozpočtu (30-50 % pomoci zabírá humanitární a potravinová pomoc). Největšími donory jsou tradičně EU 27 a USA. V posledních letech však stále více pomoci přichází z Číny (ve své specifické "ekonomické" podobě), Indie, Japonska, jižní koreje či Turecka. Většina těchto zemí zaměřuje svoji rozvojovou pomoc na následnou ekonomickou návaznost a prohlubování ekonomických vazeb.

18/34



Etiopie

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet (mld. ETB) Kapitola

2008

2009

2010

2011 (est.)

2012 (est.)

Příjmy celkem

39,7

54,6

66,2

87,8

116,1

Výdaje celkem

46,9

57,8

71,3

98,0

142,9

Bilance

-7,2

-3,2

-5,1

-10,2

-26,8

Zdroj: World Economic Outlook Database, 09/2011.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance (mil.EUR) 2008

2009

2010

Vývoz

1 059

1 056

1 354

n/a

n/a

Dovoz

5 026

5 034

6 483

n/a

n/a

- 3 977

- 5 128

- 1 620

- 1 293

- 1 908

- 3 188 (est.)

Obchodní bilance - 3 967 Bilance běžného účtu

n/a

2011 (est.)

2012 (est.)

(mld. USD, MMF)

Zdroj: EU DG Trade, MMF Devizové rezervy (mil.USD) 2006 Celkem

19/34

1 108

2007

294

1

2008

2009

2010

870

1 781

1 880



Etiopie

Zdroj: CIA Fact Book

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost, dluhová služba (mld. Birr)

2008

Celkový vnější dluh

81,9

2009

108,0

2010

2011 (est.)

140,7

192,4

(est.)

2012

230,8

Zdroj: World Economic Outlook Database, 09/2011

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka: •

National Bank of Ethiopia (NBE), guvernér Telkewold Atnafu

Státní banky: •

Commercial Bank of Ethiopia (CBE)

•

Development Bank of Ethiopia

•

Construction and Business Bank

Etiopský bankovní sektor aktuálně tvoří jedna rozvojová banka a 14 komerčních bank – tři banky jsou státní a 12 soukromých. Státní banky, tzn. Commercial Bank of Ethiopia, Development Bank of Ethiopia a Construction and Business Bank, mají výjimečné postavení. Podle aktuálních údajů Národní banky Etiopie (National Bank of Ethiopia – NBE) komerční bankovní sektor s výjimkou Development Bank of Ethiopia a čtyř soukromých bank, které dosud nevykázaly zisk, vykázal v prvních třech čtvrtletích posledního etiopského finančního roku (červenec 2009 – březen 2010) v meziročním porovnání nárůst zisku o 24 %. Dosáhl tak 2,65 mld. birrů, tzn. asi196 mil. USD. Naprostou většinu tvoří zisk Commercial Bank of Ethiopia, jejíž podíl představuje 79 %. Zbytek připadá na osm soukromých bank vykazujících zisk. Celkových kapitál devíti bank vykazujících zisk se zvýšil ve sledovaném období o 18,6 % na 10,2 mld. birrů, tzn. asi754 mil. USD. Zvýšil se i počet bankovních poboček, a to o 9 % na 680, z nichž 219 patří Commercial Bank of Ethiopia. Tato banka má i největší podíl na poskytnutých úvěrech (48,1 %) a její rezervy představují 57,8 % celkových rezerv komerčního bankovního sektoru. Development Bank of Ethiopia vykázala v období červenec 2009 březen 2010 zisk ve výši48 mil. birrů.

20/34



Etiopie

Z nestátních komerčních bank největší zisk vykazuje Dashen Bank. V procesu úpisu svých akcií je pět zcela nových soukromých bank – Hawassa, Debut, Enat, Abay a Noh. Soukromé banky v Etiopii: Awash Bank www.awash-international-bank.com Založena: 1994 Základní jmění: 1 mld. birrů, upsáno550 mil. birrů, splaceno 442,5 mil. birrů Počet poboček: 60 Pozn: Nejstarší soukromá banka, více než 11 let v zisku. Okolo 450.000 klientů.

Dashen Bank www.dashenbankscbank.com Založena: 1995 Základní jmění: splaceno 528,5 mil. birrů Počet poboček: 55 Pozn.: Dlouhodobě v zisku, dobrý „politický“ profil.

Wegagen Bank www.wegagenbank.com.et Založena: 1997 Základní jmění: 654 mil. birrů, k 30.6.2009 splaceno 517,6 mil. birrů Počet poboček: 50 Pozn.: Okolo 190.000 klientů.

Bank of Abyssinia www.bankofabyssinia.com Založena: 1996 Základní jmění:630 mil. birrů, upsáno315 mil. birrů, splaceno313 mil. birrů (k 30.6.2009)

United Bank

21/34



Etiopie

www.unitedbank.com.et Založena: 1998 Základní jmění: 40 mld. birrů Počet poboček: 42

Nib International Bank www.nibbank-et.com Založena: 1999 Počet poboček: 45

Cooperative Bank of Oromia www.coopbankoromia.com.et Založena: 2004 Základní jmění:300 mil. birrů, splaceno133 mil. birrů Počet poboček: 38

Lion International Bank www.anbesabanka.com Založena: 2006 Základní jmění: upsáno 432 mil. birrů, splaceno 193,7 mil. birrů (k 30.6.2009) Počet poboček: 20

Zemen Bank www.zemenbank.com Založena: 2008 Základní jmění: splaceno 99,7 mil. birrů (k 30.6.2009)

Oromia International Bank www.orointbank.com Založena: 2008

22/34



Etiopie

Počet poboček: 27

Buna International Bank Založena: 2009 Počet poboček: 1

Berhan International Bank http://berhan-bank.com Založena: 2009 Počet poboček: 8

5.5. Daňový systém Daň z příjmů osob - nad nezdanitelných ETB 120 měsíčně progresivně 10-35 % (nejvyšší z příjmu nad ETB 3.000) Daň z přidané hodnoty je 15 %, od dubna 2008 se neuplatňuje na některé potraviny. Spotřební daň na některé domácí i dovážené zboží činí od 10 % (textil, televizory) až do 110 % (automobily) a 150 % (alkoholické nápoje). Daň z obratu je 2 % v případě zboží prodaného lokálně, 2 % na služby na kontrakt, 10 % na ostatní. Daň z pronájmu je progresivní od 10 - 30 % pro fyzické osoby a 30 % pro právnické osoby. Obchodní daň ze zisku je progresivní od 10 - 30 % pro neakciové společnosti a 30 % pro akciové společnosti. Srážková daň je 3 % na importované zboží, pojištění a dopravu nákladu.

23/34



Etiopie

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Platební bilance (mil.EUR) 2008

2009

2010

Vývoz

1 059

1 056

1 354

n/a

n/a

Dovoz

5 026

5 034

6 483

n/a

n/a

- 3 977

- 5 128

- 1 620

- 1 293

- 1 908

- 3 188 (est.)

Obchodní bilance - 3 967 Bilance běžného účtu

n/a

2011 (est.)

2012 (est.)

(mld. USD, MMF)

Zdroj: EU DG Trade, MMF

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Údaje z roku 2010: Vývoz

Dovoz

EU 27

32,1 %

Čína

15,5 %

Čína

14,0 %

EU 27

11,7 %

Saúdská Arábie

7,1 %

USA

9,7 %

USA

6,8 %

Saúdská Arábie

Súdán

4,6 %

Indie

Džibutsko

3,0 %

Turecko

2,2 %

Japonsko

2,3 %

Kanada

2,2 %

Izrael

2,3 %

Súdán

Turecko

2,1 %

Jordánsko

Jemen

2,0 %

Tunisko

Indie

24/34

1,5 %

Japonsko

9,1 % 3,4 %

1,8 % 1,3 % 1,1 % 1,1 %



Etiopie

Švýcarsko

1,2 %

Zdroj: EU DG Trade

6.3. Komoditní struktura Údaje z roku 2010: Vývoz káva zelenina apod. olejniny %

Dovoz 31, 23 % 17,5 % 14, 83 %

drahé kovy a minerály (zlato) 7,9 %

paliva, oleje

19,1 %

elektrické a elektronické vybavení strojní zařízení vozidla

15,0 % 12,9 9,72 %

květiny apod.

7,1 %

obiloviny

4,35 %

živá zvířata

7,1 %

polotovary z kovu

3,96 %

kůže, kožené zboží %

2,9 %

ocel, železo

3,71 %

živoč. a rstl. olej

3,03

farmaceutika

2,91 %

hnojiva

2,86 %

plasty

2,6 %

Zdroj: EU DG Trade

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Všechny dovozy do Etiopie musí uskutečňovat výhradně etiopští občané, či v Etiopie registrované firmy s příslušnou licencí od etiopských úřadů. Za účelem uvolnění valut pro zaplacení dovozu musí v podstatě podnik předložit etiopské bance celkem tři cenové nabídky (nutnost výběrových řízení – tendrů), přičemž nejvýhodnější cenu nemusí vybrat, pokud podá písemné zdůvodnění. Výslovně je zakázán pouze dovoz narkotik, pornografie a falešných peněz. Omezen je dovoz zbraní a munice (na státní sektor reprezentovaný ministerstvem obrany a jím licencovanými společnostmi), živých zvířat, potravin a léčiv (je nutný certifikát ministerstva zdravotnictví).

25/34



Etiopie

Dovozní dokumenty •

předem – 3 ověřené exempláře kopie dovozní faktury (a dvě faktury od výrobce), konosamenty, proforma faktury; se zásilkou - Export Declaration, kontrakt, faktura, navíc je požadována kontrola jakosti a úplnosti zboží před expedicí.

Celní systém •

Etiopie je členem World Customs Organization (WCO) a Customs Cooperation Council (CCC). V srpnu 1993 ratifikovala mezinárodní dohodu o Harmonized Description and Coding System.

•

Cla jsou stanovována z hodnoty na dodací faktuře včetně dopravy, nejčastěji z hodnoty CIF.

•

Za výběr cel a dalších poplatků při dovozu zodpovídá Ethiopian Customs Authority.

Všechno zboží musí projít tzv. Pre-shipment Inspection (PSI) prostřednictvím Etiopského daňového a celního úřadu (Ethiopian Revenues and Customs Authority - ERCA). Inspekce zboží by měly zajistit, že kvalita a množství zboží bude v souladu s podmínkami uvedenými v kontraktu. Podle nařízení ústřední banky je dovozní povolení vydáno pouze importérovi, který použije služeb státních monopolních Ethiopian Shipping and Logistics Service Enterprise. EFDR patří k příjemcům výhod z iniciativy Evropské unie pro nejvíce zadlužené chudé země (HIPC) „Everything but Arms”, která prakticky znamená, že EU bude z nejméně vyspělých zemí dovážet bez jakýchkoliv obchodních překážek (cel, kvót). Další výhodou pro Etiopii je iniciativa USA v podobě African Growth and Opportunity Act (AGOA), který taktéž perspektivně znamená zavedení bezcelního dovozu téměř veškerého zboží do USA z 34 zemí subsaharské Afriky (v současnosti se nejvíce využívá ve vývozech textilu).

6.5. Ochrana domácího trhu 6.6. Zóny volného obchodu V Etiopii nejsou.

26/34



Etiopie

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Od vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) se vůči Etiopii v obchodní oblasti aplikuje smluvní základna EU - Dohoda z Cotonou. Během návštěvy prvního místopředsedy vlády a ministra pro místní rozvoj p. Jiřího Čunka v Etiopii byla 25. července 2007 podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Etiopské federativní demokratické republiky o zamezení dvojímu zdanění a prevenci daňových úniků s přihlédnutím k daním z příjmu. Jednání o Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Etiopské federativní demokratické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic je v současnosti pozastaveno. Etiopie zatím stále není členským státem Světové obchodní organizace (WTO), zpřístupová jednání k jejímu plnému členství probíhají. Etiopská strana odvážně hodlá jednání dokončit do roku 2015, kdy končí pětiletý Plán růstu a transformace.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let (tis. USD)

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz (z ČR)

16 213

13 144

13 637

4 084

6 021

dovoz (do ČR)

4 724

4 543

3 207

4 965

7 347

saldo

11 489

8 601

10 429

- 880

- 1 326

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Komoditní struktura českého vývozu a dovozu v roce 2011 (tis. USD) Vývoz Stroje a dopr. prostředky Tržní výrobky Prům. spotřební zboží Chemikálie

27/34

Dovoz 3 598 1 583 576 194

Potraviny a živá zvířata Suroviny (s výjimkou paliv) Prům. spotřební zboží Tržní výrobky

5 723 870 535 202



Etiopie

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Mezi nejzajímavější komodity a sektory patří v prvé řadě energetika, zemědělská a potravinářská technika, stavební technika, a průmysl stavebních hmot, textilní, kožedělné a obráběcí stroje, náhradní díly ke strojům a zařízením, ventily a armatury, malá letadla a vojenská technika (lehké ruční zbraně, munice, náhradní díly pro letadla i těžkou techniku, výcvikové trenažéry a simulátory), zdravotnická technika, farmaceutika, konstrukční ocel.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci České zboží má na etiopském trhu dosud velmi dobré jméno. V současnosti probíhají intenzivní aktivity směrem ke státnímu koncernu Metals and Engineering Corporation (Metec), ale také v oblasti pivovarnictví, betonárenství, obranném průmyslu. Dostatečný zatím není ani zájem české podnikatelské veřejnosti o tento trh, ačkoliv díky rostoucí atraktivnosti trhu a snahám o propagaci Etiopie zájem roste. Stabilní je poptávka po náhradních dílech českých technologií (gumárenské, potravinářské, energetické apod.) a po náhradních dílech pro letadla (zákazníkem je obvykle stát).

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V rámci zahraniční rozvojové spolupráce působí Česká republika v Etiopii ve větší míře od roku 2003. V období 2011-2017 je Etiopie jednou z pěti prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, a to jedinou na africkém kontinentě. V říjnu 2011 bylo podepsáno bilaterální memorandum o porozumění o rozvojové polupráci, které obsahuje program vzájemné spolupráce na léta 2012-2017. Realizované projekty se soustřeďují do následujících sektorů: vzdělávání, zdravotnictví, zásobování vodou a sanitace, zemědělství, lesnictví a rybolov a ochrana před přírodními riziky a katastrofami. Geograficky se zaměřují převážně na Region jižních národů, národností a lidu (Southern Nations, Nationalities and People´s Region), a to hlavně na okolí jeho hlavního města Awassy. Některé projekty mají však přesah i do hlavního města Addis Abeba, jeho okolí a do regionu Amhara. Kromě tradičních bilaterálních a trilaterálních projektů, jsou v Etiopii realizovány projekty v rámci programu Aid for Trade a tzv. malé lokální projekty. V rámci rozvojové spolupráce jsou též Etiopii pravidelně poskytována vládní stipendia. V minulosti byla též Etiopii poskytnuta několikrát humanitární pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Služby jsou v EFDR obecně na nízké úrovni. Kromě toho oblasti poskytování služeb, které jsou vyhrazeny pouze místním firmám např. bankovnictví a pojišťovací služby, televize a rozhlasové vysílání, námořní doprava, jsou definovány zákonem a stále zůstávají v exkluzivním vlastnictví etiopských subjektů a pro zahraniční investory jsou nepřístupné. České subjekty v současnosti nabízejí služby v podobě konzultační činnosti v oblasti pivovarnictví a v oblasti poradentsví při industrializaci koncernu Metals and Engineering Corporation.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Na základě pracovního povolení vydaném Ethiopian Investment Agency se uděluje povolení k pobytu. Procedury jsou administrativně velmi náročné. Situaci neusnadňuje ani všeobecně rozšířené přesvědčení 28/34



Etiopie

o dostatku domácích pracovních sil. Dokonce se nedá příliš spolehnout ani na korupci, která je v etiopské státní správě výrazně nižší než jinde v Africe.

29/34



Etiopie

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Místní zástupce či partner je naprosto nezbytný, a to zejména v případě dodávek investičních celků, nebo účasti v tendrech. Zastupitelský úřad může s vyhledáváním partnerů pomoci, je však možné přímo kontaktovat místní obchodní komoru – např. pokud se týká potřeby reference na věrohodnost potenciálního partnera, ačkoli ani v tomto nelze bonitu partnera zcela jednoznačně ověřit.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Vedoucí místa mohou být obsazena cizinci bez omezení, jiná pouze po povolení Ethiopian Investment Commission, (pokud není k dispozici místní síla). Rychle rostoucí počet obyvatel generuje velké množství pracovních sil, ovšem jejich kvalifikace je v průměru nízká. Pracovní doba je 48 hodin týdně, pracovník má nárok na 14 dní placené dovolené v prvním roce plus za každý další rok jeden den. Věk odchodu do důchodu je 55 let, ale na vyplácení starobního důchodu mají nárok pouze bývalí státní zaměstnanci. Náklady na místní pracovní sílu jsou nízké i ve srovnání s řadou jiných afrických zemí. Minimální mzda není uzákoněna pro soukromý sektor. Ve státním sektoru předpokládá minimální výši ETB 444 měsíčně (začátek 2011).

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Podmínkou pro zřízení kanceláře nebo reprezentace je registrace a získání licence u Ethiopian Investment Agency. Pro bližší informace - http://www.ethioinvest.org/service_types.php.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Tradice kvality a přijatelné ceny mnoha českých výrobků v Etiopii žije a stále si udržuje dobré jméno, i když se v poslední době z trhu některé komodity vytratily, resp. byly nahrazeny levnějšími (a také méně kvalitními) čínskými. Je nutno zvážit možnost pravidelné účasti na každoročním veletrhu v Addis Abebě. Marketing a reklama je v Etiopii teprve v začátcích. Nejvýznamnějšími prostředky jsou: letáčky a inzerce v novinách, rádiu a televizi. Kvalita kampaní je různá i vzhledem k často nízkému rozpočtu klienta.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Místo a způsob řešení sporu je nutno detailně dohodnout předem už v podmínkách kontraktu. Ideální je používat pravidla dohodnutá dle mezinárodního práva.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Tendry jsou zveřejňovány v tisku, zejména v angličtině vydávaném vládním deníku The Ethiopian Herald. Často dochází k posunu termínu uzávěrky. Výjimkou není ani opakované vypsání tendru. Některé státní firmy tendry ani veřejně nevypisují a při menších zakázkách osloví přímo 2–3 předem vybrané, či dříve osvědčené firmy a z jejich nabídek si vyberou. Soukromé firmy nemusí veřejné tendry vypisovat vůbec, pokud se nejedná o použití státních prostředků.

30/34



Etiopie

Zahraniční firmy, které nejsou v EFDR etablované, nebo nemají schopného zástupce, mají při pronikání na etiopský trh velmi ztíženou pozici. Pracuje se s "bid bondy" (cca 1–3 % hodnoty kontraktu) – většinou formou bankovních garancí a s "performance bondy" (cca 10 % hodnoty), což činí některým českým firmám značné problémy, protože jde o dlouhodobě vázané peníze.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Složitost procedur a regulatorního rámce (cla, daně), jazyka, obtížné navázání kontaktu s distributory, nepružnost státního aparátu a jeho byrokratické postupy, komplikovaná pozemní doprava z přístavu v Džibuti.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana duševního vlastnictví je v Etiopii nevýznamná. Soudní spory o porušování vlastnických práv např. k ochranným známkám se mohou táhnout roky. Dochází k častému porušení, ale lze se mu bránit registrací výrobní značky v místních médiích.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V Etiopii je obvyklou platební podmínkou neodvolatelný akreditiv (L/C), potvrzený bankou vývozce a splatný ihned proti dokumentům. Platba předem není etiopskými orgány běžně akceptována (ani u menších dovozců). Velcí světoví dodavatelé poskytují občas úvěry, resp. L/C s delší lhůtou splatnosti. Platební morálka zavedených etiopských dovozců (tedy i státu) je a v minulosti vždy byla většinou velmi dobrá.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Nejvýznamnější výstavní akcí v zemi je všeobecný mezinárodní veletrh Addis Chamber International Trade Fair, pořádaný addisabebskou obchodní komorou každoročně na přelomu února a března. O konání dalších veletrhů zastupitelský úřad pravidelně informuje na portálu Business Info.

31/34



Etiopie

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Příslušnými vládními orgány pro povolování investičních, resp. privatizačních aktivit v zemi jsou Ethiopian Investment Agency (EIA, http://www.ethioinvest.org) a Ethiopian Privatization Agency (EPA). Od 4. dubna 2003 vstoupil v platnost nový investiční zákon, usnadňující vstup a působení zahraničních investorů. Na jaře 2012 etiopská vláda plánuje vydat nový investiční zákon, avšak jeho podobu doposud nezveřejnila. Významné sektory – bankovnictví a pojišťovací služby, televizní a rozhlasové vysílání, námořní doprava však stále zůstávají v exkluzivním vlastnictví etiopských subjektů a pro zahraniční investory jsou nepřístupné, což řada donorů a mezinárodních organizací (WTO) kritizuje.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Oproti jiným africkým zemím zůstávají počet a hodnota přímých zahraničních investic do hospodářství Etiopie nízké, ačkoliv v posledních letech rostou - v roce 2007 dosáhly výše 222,0 mil. USD, v roce 2010 pak 288,3 mil. USD (Zdroj: World Economic Outlook Database, MMF).

9.3. České investice v teritoriu Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic: ETHIOPIAN INVESTMENT AGENCY P.O.Box 2313 Addis Ababa ETHIOPIA tel.: +251-11-5510033, +251-11-5539474 fax: +251-11-5574396 e-mail: [email protected] web: http://www.ethioinvest.org

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Ethiopian Privatization Agency usiluje o privatizaci pouze některých státních podniků. V letech 2010/2011 byl privatizován sektor pivovarnictví. Mezi perspektivní sektory pro české investory patří : •

potravinářský průmysl (zejména výroba nealkoholických nápojů, piva, vína a destilátů, plnírny, mlýny, cukrovary, mlékárny, jatka);

•

energetika a strojírenství – malé vodní elektrárny, montáž traktorů, zemědělských strojů, nákladních automobilů a ocelových konstrukcí;

•

textilní, kožedělný a sklářský průmysl (výroba lahví);

•

dřevozpracující, keramický (osvěta v dosud zanedbané oblasti osobní hygieny 75 mil. národa se odráží v rostoucích požadavcích na vodovodní armatury a moderní bílé zboží např. sanita se zabudovaným bidetem)

32/34



Etiopie

Obecně lze říci, že mezi nejžádanější a pro naše výrobce tedy nejzajímavější komodity a sektory patří v prvé řadě energetika, zemědělská a potravinářská technika, stavební technika, a průmysl stavebních hmot, textilní, kožedělné a obráběcí stroje, náhradní díly ke strojům a zařízením, ventily a armatury, malá letadla a vojenská technika (lehké ruční zbraně, munice, náhradní díly pro letadla i těžkou techniku, výcvikové trenažéry a simulátory), zdravotnická technika, sanitární a hygienické potřeby (bílé zboží), pneumatiky, papír, farmaceutika, konstrukční ocel.

9.5. Rizika investování v teritoriu Česká republika nemá v současnosti s Etiopií podepsánu bilaterální smlouvu o ochraně investic.

33/34



Etiopie

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země K květnu 2010 se uskutečnily poslední parlamentní volby, ve kterých opět přesvědčivě zvítězila vládní strana premiéra Melese EPRDF. Ekonomické prostředí v Etiopii nezaznamenalo a nezaznamená zásadní změny. Kombinace státem řízeného systému s některými tržními atributy, který je současně podporovaný zájmem zahraničních partnerů (zejména z Číny a Indie) budou i nadále určovat chod etiopské ekonomiky. Hlavním mottem příštích let bude plnění Plánu růstu a transformace a v rámci něho zejména dostavba Velké renesanční přehrady a dalších velkých energetických a infrastrukturních projektů.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Obnovená jednání o vstupu do WTO budou složitá a Etiopie bude žádat řadu výjimek v přechodném období. Přijímání stále nových zákonů a regulatorních kroků a zvýšená daňová zátěž při vysoké míře inflace jsou realitou, která ve střednědobém a dlouhodobém horizontu může mít výraznější negativní dopady.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V delší perspektivě jsou možnosti značné. Výraznější nárůst obratu však závisí na aktivitě českých firem, které by měly využít trend, spočívající v akutní potřebě obnovy a rozšiřování stávajících výrobních kapacit řady podniků. Českou republiku je třeba etiopské straně prezentovat jako zemi s dlouholetou průmyslovou tradici, která však současně má "východní" a současně transformační zkušenost, a dnes je členským státem EU. Je třeba volit pragmatický přístup cílící na realizaci řady malých a středních projektů, o které velcí hráči nemají takový zájem. Současně je vhodné argumentovat historií československo-etiopských vazeb a snahou o navázání na ně.

34/34


Souhrnná teritoriální informace Etiopie

Recommend Documents