POLYMERY I Doc.ing.Jaromír LEDERER, CSc.
O čem budeme mluvit • Úvod do chemie a technologie polymerů • Makromolekulární řetězce • Struktura, fázový stav a základní vlastnosti polymerů • Mechanismy vzniku • Principy průmyslových syntéz • Hlavní typy polymerů
Obecné vlastnosti polymerů
• • • • •
pevné nebo elastické transparentní, průsvitné nebo neprůsvitné tvrdé nebo měkké odolné vůči povětrnostním vlivům nebo degradabilní odolné vůči vysoké nebo nízké teplotě.
Použití polymerů • Plasty – – – – –
obalová technika stavebnictví strojírenství elektrotechnika, elektronika nábytkářství
• Nátěrové hmoty – (filmotvorné polymery + pigmenty + plniva + ředidla)
• Lepidla a tmely – lepidla termoplastická a reaktivní
• Vlákna – přírodní, chemická
• Kaučuky
Oblast aplikace polymerů
Spotřeba polymerů v Evropě
Použití polymerů • Plasty – – – – –
obalová technika stavebnictví strojírenství elektrotechnika, elektronika nábytkářství
• Nátěrové hmoty – (filmotvorné polymery + pigmenty + plniva + ředidla)
• Lepidla a tmely – lepidla termoplastická a reaktivní
• Vlákna – přírodní, chemická
• Kaučuky
Použití PUR v automobilech
Úvod do chemie a technologie polymerů • POLYMERY – Elastomery – Plasty • Termoplasty • Reaktoplasty (Termosety)
– Pryskyřice
Trochu historie • Indiáni v Jižní Americe….“plačící dřevo“ ..přírodní kaučuk • Goodyear…vulkanizace • Dr.Dunlop.. Pneu (1888) • Igelit (1925) PVC • Celuloid (1873) J.Hyatt • Bakelit (1909) L.Beakland • Nylon (1935) W.Carothers • Ziegler – Natta – koordinační katalyzátory
Hlavní typy polymerů • • • • • • • • • •
•
ABS (AKRYLONITRIL, BUTADIEN A STYREN) ASA (AKRYLONITRIL, STYREN A AKRYLÁTY) SBR (BUTADIEN STYRENOVÝ KAUČUK) CA (ACETÁT CELULOSY) EP (EPOXIDOVÉ PRYSKYŘICE) E/P (KOPOLYMER ETHYLENUA PROPYLENU) EPDM (ETHYLEN-PROPYLENOVÝ KAUČUK S DIENEM) EVA (KOPOLYMEN ETHYLENVINYLACETÁT) SI (SILIKON) UF (MOČOVINOFORMALDEHYDOVÁ PRYSKYŘICE) MF (MELAMINOFORMALDEHYDOVÁ PRYSKŘICE)
• • • • • • • • • • • • • •
HDPE (POLYETHYLEN O VYSOKÉ HUSTOTĚ) LDPE (POLYETHYLEN O NÍZKÉ HUSTOTĚ) LLDPE(POLYETHYLEN O NÍZKÉ HUSTOTĚ S LINEÁRNÍ STRUKTUROU) PA (POLYAMIDY) PAN (POLYAKRYLONITRIL) PC (POLYKARBONÁTY) PET (POLYETHYLENTEREFTALÁT) PF (FENOLFORMALDEHYDOVÁ PRYSKYŘICE) POP (POLYFENYLENOXID) PP (POLYPROPYLEN) PS (POLYSTYREN) PUR (POLYURETAN) PVC (POLYVINYLCHLORID) UP (NENASYCENÁ POLYESTEROVÁ PRYSKYŘICE)
Co jsou polymery – a co je charakterizuje ? • • • • •
Složení Velikost molekul Tvar molekul polymeru Organizovanost molekul polymeru Vliv na vlastnosti
Hlavní monomery • • • • • • • • • • • • • •
ethylen (g) b.v. –101 °C propylen (g) b.v. – 44 °C buteny (g) b.v. –9 °C styren (l), b.v. 145 °C divinylbenzen (l), b.v. 184 °C alfa-methylstyren (l), b.v. 172°C vinylchlorid (g), b.v. – 14°C kyselina akrylová (l) b.v. 141 °C k.methakrylová (l) b.v. 163 °C akrylonitril (l) b.v. 77 °C vinylacetát (l) b.v. 73 °C 1,3 – butadien (g) isopren (l) b.v. 34 °C anilin (s) b.t. 89 °C
• fenol (s) b.t. 41 °C • bisfenol A
• • • • • • • • • • • • • • • •
chloropren (l) b.v. 60 °C formaldehyd (g) b.v. – 19 °C acetaldehyd (l) b.v. 20 °C epsilon – kaprolaktam (s) b.t. 64 °C dimethyldichlorsilan tolylendiisokyanát bis(4-isokyanátofenyl)methan kyselina adipová (s) b.t. 153 °C maleinanhydrid (s) b.t. 53 °C ftalanhydrid (s) b.t. 131 °C kyselina tereftalová (s) b.t. 427 °C ethylenglykol (l) b.v. 198 °C glycerol (l) b.v. 290 °C hexamethylendiamin (s) b.t. 42 °C močovina(s) b.t. 132 °C melamín (s) b.t. 354 °C
Základní struktura polymerů OObrázek : Základní struktura polymerů
AA) BB) CC)
lineární polymer rozvětvený polymer prostorově zesíťovaný polymer
Chemické složení AB kopolymerů
A) B) C) D)
homopolymer nepravidelný kopolymer blokový kopolymer alternující kopolymer
Chemické složení polymerů
AA)
BB) CC) DD)
homopolymer nepravidelný kopolymer blokový kopolymer alternující kopolymer
/směsné polymery = směsi polymerů/
Molární hmotnost polymeru
Molární hmotnost syntetických polymerů může nabývat hodnot od několika 10 000 g/mol až do několika 1 000 000 g/mol. Obrázek ukazuje jako příklad distribuční křivky molární hmotnosti (MMD) několika různých polymerních standardů.
Plasty a polymery
Co je polymer ?
Rozdělení polymerů, krystalizace
Co rozhoduje o vlastnostech polymeru ?
Složení polymerů
Vznik polymeru – adiční a kondenzační polymerace
NÁSOBNÁ VAZBA
2
A VÍCE FUNKČNÍ SKUPINY
POLYADIČNÍ POLYMERACE……POLYURETANY
Velikost molekuly polymeru
Distribuce velikostí molekul polymeru
Vyjádření rozsahu velikostí molekul polymeru
Polydisperzita
Význam polydisperzity
Co je krystalinita polymeru ?
O čem rozhoduje hustota ? Tuhost Bod tání Smrštivost
Tvrdost Odolnost k otěru Zakalenost Chemická odolnost
Vnitřní organizace molekul
Organizovanost molekul polymeru – amorfní a semikrystalické
•Čirost – zákal •Propletenostorganizovanost molekul •Bod tání •Smrštivost při chlazení taveniny •IsotropieAnisoptropie •Chemická odolnost
Struktury makromolekulárních řetězců
lineární
rozvětvená
zesíťovaná
Zpracování plastů
Zpracovatelské technologie • •
vytlačování vstřikování
• • • • • • • • • • •
vyfukování kalandrování rotační tvarování tažení natírání stlačování spřádání protlačování tvarování tlakem vulkanizace směšování
pro trubky, profily, desky a izolace kabelů pro výrobky růz ných, často velmi složitých tvarů jako jsou strojní části, elektrické svíčky a lékařské vybavení (např. stříkačky); termoplasty a termosety pro láhve, nádoby a fólie pro fólie a desky pro velké formáty pro tyče, potrubí atd. pro tenké vrstvy na různých podkladech pro pryskyřice pro vlákna pro termosety pro termosety pro kaučuky obecně použitelná tech nika.
Zpracování polymerů a plastů
Výrobek Roztavení Tok a tváření Chlazení a Zpevnění
Zpracování polymerů a plastů
•Roztavení •Tok a tváření taveniny •Chlazení a tuhnutí polymeru
Tavení polymeru
Roztavení amorfních nebo
Semikrystalických polymerů
Tavení amorfních polymerů
Tuhá látka=skelný stav……kaučukovitý stav…..tavenina
Termomechanická křivka
T(g)-teplota zeskelnění 1….amorfní polymer
T(m) t.tání T(f) t.toku 2,3…..krystalický polymer
Tavení semikrystalického polymeru
Skelný stav…..kaučukovitý stav……teplota tání
Tečení a formování polymeru
Molekuly zapletené navzájem
Pomalá deformace
Při pomalé deformaci se spletené molekuly převalují a pohybuje se celá masa polymeru…odpor k pohybu je vysoký
Rychlá deformace
Při rychlé deformaci se molekuly protahují a orientují se ve směru toku – odpor k pohybu klesá
Tok taveniny – skrze vstřikovací tryskou
Molekuly se převalují…protahují…..vysoké protažení…vratný pochod
Hodnocení tokových vlastností polymerů • Tok : nevratná deformace způsobená smykovým napětím • Napětí: síla působící na jednotkovou plochu • Smykové napětí: napětí působící ve směru tečny k namáhanému tělesu • Smyková deformace: charakterizuje změnu tvaru polymeru při působení smykového napětí
Model toku
Viskozita
Smykové napětí …………smyková rychlost
Viskozita..odpor k toku
Vliv struktury na viskozitu polymerů
Chlazení taveniny amorfního polymeru
Chlazení taveniny semikrystalického polymeru
SUMMARY
POLYMERY II Doc.ing.Jaromír LEDERER, CSc.
O čem budeme mluvit • Typy polymeračních reakcí – mechanismy • Základní způsoby výroby polymerů
POLYMERAČNÍ REAKCE • • • • •
ADIČNÍ KONDENZAČNÍ ŘETĚZOVÉ POSTUPNÉ KOORDINAČNÍ (ZIEGLER-NATTA)
ADIČNÍ POLYMERACE Adiční polymerace: Celá molekula monomeru, všechny její atomy, přejdou do polymeru ethylen
polyethylen H
H
H C
C
H
H 2xC 4xH
H
[ ]n C
C
H
H
2xC 4xH
KONDENZAČNÍ POLYMERACE Kondenzační polymerace - některé atomy monomeru neskončí v polymeru - vzniklý polymer je vzhledem k monomeru kondenzován - atomy, které neskončí v polymeru, odcházejí jako vedlejší nízkomolekulární produkt - kondenzát adipoylchlorid O
hexamethylen diamin O H
Cl
C
CH2 CH2 CH2 CH2
C
Cl
+
H N
CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 CH2
N
H
H
Tento chlor a tento vodík neskončí v polymeru
O
[
C
O CH2 CH2 CH2 CH2
C
N H
CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 CH2 nylon 6,6
N H
]n
+
HCl
ŘETĚZOVÁ POLYMERACE Řetězová polymerace - k rostoucímu řetězci se připojuje vždy jedna molekula monomeru - rostoucí řetězce se navzájemnemohou spojit - reakční směs obsahuje řetězce stejné délky, na začátku pouze monomery, na konci pouze hotové makromolekuly
Aniontová polymerace styrenu H A:
+
CH 2
H
C
A
H A
CH 2
C:
CH 2
C:
H +
CH 2
C
H A
CH 2
C
H CH 2
C:
POSTUPNÁ POLYMERACE Postupná polymerace - k rostoucímu řetězci se může připojit mono-, di-, tri-, ... mer. - rostoucí řetězce se navzájemmohou spojit - reakční směs obsahuje řetězce různých délek, od monomeru až po hotové makromolekuly PET Dva monomery se spojí za vzniku dimeru.
Cl
O
O
C
C
Cl + HO
tereftoylchlorid
CH2
CH2
OH
ethylenglykol
- HCl
Cl
O
O
C
C
oCH2
dimer
CH2
OH
POSTUPNÁ POLYMERACE Vzniklý dimer má teď několik možností. Může reagovat s dalším monomerem za vzniku trimeru.
Buď s tereftoylchloridem:
Cl
O
O
C
C
- HCl
CH2
Cl
CH2
OH + Cl
O
O
C
C
CH2
O
O
C
C
CH2
Cl
O
O
C
C
Nebo s ethylenglykolem:
Cl
O
O
C
C
- HCl
CH2
HO
CH2
CH2
OH + HO
CH2
CH2
O
O
C
C
CH2
OH
CH2
CH2
OH
Cl
POLYMERACE - SHRNUTÍ
ŘETĚZOVÁ rostoucí řetězec reaguje pouze s monomerem
ADIČNÍ nevzniká vedlejší produkt POLYMERACE
KONDENZAČNÍ vzniká vedlejší produkt
POSTUPNÁ rostoucí řetězce mohou reagovat navzájem
RADIKÁLOVÁ POLYMERACE
Radikálová polymerace vinylových monomerů
- jedna z nejrozšířenějších reakcí při výrobě polymerů - vinylové monomery obsahují dvojnou vazbu mezi dvěma uhlíky - vyrábí se tak polystyren, polymethylmetakrylát, polybutadien (syntetický kaučuk)
polyvinylacetát a rozvětvený polyethylen
Celá reakce začíná u molekuly zvané
iniciátor
.
Iniciátory mohou být např.: CH H C 3
CH
3
C
N
3
C
N
CN
CH
O
3
O
C
CN
2,2'-azo-bis-izobutyronitril
O
O
C
dibenzoylperoxid
Tyto molekuly mají dosti neobvyklý způsob rozpadu, při kterém se dva elektrony jedné z va nepárové elektrony rozdělí mezi vznikající fragmenty jako tzv. . Molekuly obsahující nepárové volné radikály elektrony se nazývají . CH H C 3
CH
3
C
N
C
N
CN
CH
C
O
O
3
H C 3
+
C
N
C
+
O
C
C
+
3 CH
3
CN
O O
N
O
O C
CH
3
CN
CN
O
CH
3
C O
O O
+
O
C
zeb
H
H
H
C
C
H
H
H C
H
C H
Hybnou silou této reakce je skutečnost, že vazba σ je pevnější než vazba π. Rozpad iniciátoru na volné radikály a reakce těchto radikálů s monomerem se nazývá INICIACE. Při iniciaci vzniklé volné radikály opět napadají dvojné vazby dalších monomerů. Řetězce postupně rostou připojováním dalších a dalších monomerů. Této fázi reakce se říká PROPAGACE. H
H H
C
H
C
C
C
H H
H
H H
H
H
H
C
C
C
C
H
H
H
H
H
H
[ ]n C
C
H
H
Volné radikály zanikají ve fázi TERMINACE. Zánik volných radikálů může probíhat jedním ze dvou způsobů: Spárování - spojení dvou volných radikálů za vzniku jednoduché vazby mezi nimi
H
H
H
H
H
H
C
C
C
C
C
C
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
C
C
C
C
C
C
H
H
H
H
H
H
Disproporcionace
H
H
H
H
H
H
C
C
C
C
C
C
H
H
H
H
H
H
H
H
H
C
C
C
H
H
H
H
H H
C
C
C
H
H
H
H
H
H
C
C
C
H
H
H
H
H H
C
C
C
H
H
H
Aniontová polymerace vinylových monomerů Reakce opět začíná u molekuly zvané iniciátor.
CH3
CH2
CH2
CH2
Li
butyllithium Butyllithium a podobné sloučeniny mohou disociovat za vzniku kovového kationtu a uhlíkatého aniontu, tzv. karbaniontu :
H CH3
CH2
CH2
CH2
Li
CH3
CH2
CH2
C:
+
Li +
H Volný elektronový pár v karbaniontu se může "nacpat" k uhlíku s dvojnou vazbou v monomeru. Napadený uhlík ovšem nemůže zůstat pětivazný, a tak se zbaví té nejslabší vazby, tj. vazby π. Vznikne tak nový karbaniont.
H CH3
CH2
CH2
C:
Li +
H
H C
H
C H
H
CH3
CH2
CH2
CH2
H
H
C
C:
H
H
Li +
Podobně jako u radikálové polymerace se tato fáze reakce nazývá INICIACE. Po ní následuje PROPAGACE. Karbaniont reaguje s dalším a dalším monomerem. Řetězec se neustále prodlužuje.
H CH3
CH2
CH2
CH2
C
H C:
Li
+
H
H C
C
H H
CH3
CH2
H
H
CH2
CH2
H
H
H
H
C
C
C
C:
H
H
H
H H
CH3
CH2
CH2
CH2
Li +
H
H
[ ]n
H
C
C
C
C:
H
H
H
H
Li +
Propagace řetězce může probíhat nekonečně dlouho. Karbanionty v podstatě nezanikají, TERMINACE chybí !
Reakce se zastaví až po vyčerpání monomeru. Ovšem i pak je již hotový polymer v aktivním stavu a přidáním monomeru se reakce obnoví a pokračuje dále. Takovéto systémy se označují jako "ŽIVÉ POLYMERY". Živé polymery se dají usmrtit přídavkem látek likvidujících karbanionty, např. H2O. Řízená syntéza blokových kopolymerů : H
H A
[
CH2
]n
C
CH2
C:
+
CH3
CH CH
živý polystyren
CH2
butadien
H A
[
CH2
H
]n [
C
CH2
]n
CH2 CH
CH
H
C
C
C
C:
H
H
H
H
živý polystyren-butadienový blokový kopolymer
Kationtová polymerace vinylových monomerů Iniciátorem kationtové polymerace jsou obvykle tzv. Lewisovy kyseliny, tj. látky, jejichž atomy mají volný vazebný orbital a mohou tedy přijmout elektronový pár. Příkladem takové sloučeniny je chlorid hlinitý, který s vodou tvoří komplex :
Cl
H
Cl H
Cl
Al
O
H
Cl
Al
O H
Cl
Cl
Při INICIACI reaguje tento komplex s molekulou monomeru za vzniku karbokationtu :
Cl H Cl
Al
CH3
O H
CH3
Cl CH2
C CH3
CH3
C+ CH3
+
Cl
Cl
-
Al
OH
Cl
Karbokationtu chybí elektrony, snaží si je doplnit odkudkoliv. Vhodné místo na získání elektronů je dvojná vazba monomeru. CH3 H
CH2
C+ CH3
CH3 +
CH2
C CH3
CH3 H
CH2
C
CH3 C+
CH2
CH3
CH3 CH3
H
[
CH2
]n
C
CH3
CH3 CH2
C+ CH3
Makromolekulární řetězec se neustále prodlužuje. Dochází k PROPAGACI. Karbokanionty se neustále obnovují.
Iniciační činidla pro HCR – kationtová polymerace
Iniciační systém
Iniciátor
H SO 2 4 H O/BF 2 3 t - BuCl/Et AlCl 2 Cl /BCl 2 3
H SO 2 4 H O 2 t - BuCl Cl
2
Koiniciátor
BF
3 Et AlCl 2 BCl 3
Iniciující kationt
Aniont
H+
HSO 4 BF OH 3 Et AlCl 2 2 BCl 4
H+ t - Bu + Cl +
Polymerace vinylových monomerů s katalyzátory Ziegler-Natta - umožňuje připravit polymer s požadovanou takticitou - umožňuje přípravu nevětveného PE a PP - mechanismus ještě zdaleka není jasný
Ziegler-Nattovy katalyzátory - skládají ze soli přechodného kovu (vlastní katalyzátor) a organokovové sloučeniny prvku III. hlavní skupiny (kokatalyzátor).
TiCl 3
TiCl 4
Al(C2H5)2Cl
Cl
Al(C2H5)3
Cl
Cl
+
+ Cl
Ti
Cl
Al
Cl
Ti Cl
Cl
Al
Takovéto povrchové atomy titanu mají tendeci podlehnou reakci s kokatalyzátorem.
Ve vzniklém útvaru je hliník vázán sice pouze koordinačními vazbami, přesto je toto spojení velice stálé. Titanu zůstal ještě jeden volný d-orbital. Ten může využít na tvorbu koordinační vazby s dvojnou vazbou alkenu.
Výsledkem je, že se propylen stane součástí rostoucího řetězce, přičemž se obnoví prázdný d-orbital titanu. Může vzniknout komplex s novým propylenem, atd.
Řetězec roste a roste. Methylové skupiny jsou v izotaktickém uspořádání.
Polymerace vinylových monomerů s metalocenovými katalyzátory Metaloceny - sloučeniny, ve kterých je kovový kationt uzavřen mezi dva cyklopentadienylové anionty - sendvičové sloučeniny
Cyklopentadienyl vystupuje jako běžný aniont a s kovovými kationty tvoří vlastně soli.
Pokud má kov vyšší náboj, pak se váže s více anionty. Z prostorových důvodů se však cyklopentadienyly vlezou pouze dva, ostatní náboje kationtu se vysytí menšími anionty. Např. pro Zr4+ se dá připravit sendvičová sloučenina:
bis-chlorozirkonocen
Polymerační reaktory • Vsádkový reaktor (batch reactor) • Trubkový reaktor (continuous plug-flow reactor) • Vsádkový míchaný kontinuální reaktor – CSTR (continuous stirred tank reactor
Typy polymeračních reaktorů
Možnosti odstranění zbytkového monomeru A) Strand degasser ; B) Tubular evaporator ; C) Degassing extruder ; D) Thin-film evaporator
Polymerace – výrobní postupy Reakce monomerů na polymery může obecně probíhat diskontinuálně nebo kontinuálně jedním z následujících postupů: • • • • •
polymerace v suspenzi polymerace v bloku polymerace v emulzi polymerace v plynné fázi polymerace v roztoku.
Schematické znázornění suspenzní polymerace
Schematické znázornění adsorpce na povrchu disperzanty
Polymerace v suspenzi Polymerace v suspenzi je chemickou reakcí, která se uskutečňuje v kapénkách, které jsou v suspenzi rozpouštědla. Polymerace v suspenzi je charakteristická dobrým přenosem reakčního tepla, nízkou disperzní viskozitou a nízkými náklady na separaci na straně jedné, ale také skutečností, že se jedná o diskontinuální proces, a vzniká relativně velké množství odpadních vod, významné množství nálepů na stěnách reaktoru a ve finálním výrobku a odpadech zůstávají suspenzní činidla.
Polymerace v suspenzi Typickými produkty vyráběnými procesy v suspenzi jsou: • • • • •
polyvinylchlorid polymethylmethakrylát polystyrén (HIPS a EPS) polytetrafluorethylén polyolefiny jako suspenze ve frakcích minerálních olejů.
Polymerace v suspenzi Polymerací v suspenzi se tvoří částice latexů o velikosti od 1 až 1000 μm. Výroby se účastní monomer + iniciační činidlo + rozpouštědlo(obvykle voda) + povrchově aktivní látka. Monomer a iniciační činidlo jsou nerozpustné (ve vodě), např. styrén, benzoylperoxid. Monomer je dispergován ve formě kapek (jako při polymerizaci v emulzi), avšak iniciační činidlo je přítomno v kapkách (nikoliv však ve vodné fázi). Úkolem povrchově aktivní látky je stabilizace kapek. Ve vodné fázi se netvoří žádné micely.Polymerace je nyní zcela soustředěna uvnitř kapek monomeru. Polymerace se tak podobá polymeraci v mikrobloku, ale omezuje se na každou kapku monomeru. Problémy s přestupem tepla se snižují v porovnání se skutečnou polymerací v bloku, protože vodná fáze může odvádět většinu vytvořeného tepla. Distribuce velikosti finálních částic by měla odpovídat počátečním kapkám emulze monomeru (za předpokladu, že je zabráněno koalescenci).
Polymerace v bloku Při polymeraci v bloku se polymer vyrábí v reaktoru, kde je přítomen pouze monomer a malé množství iniciátoru. Polymerace v bloku jsou charakterizovány vysokou čistotou výrobku, vysokými výkony reaktoru a nízkými náklady na separaci, ale také vysokou viskozitou v reaktorech. Procesy v bloku způsobují zanášení reaktoru a v případě polykondenzačních produktů je vyžadováno vysoké vakuum.
Polymerace v bloku Typickými produkty vyráběnými procesy v bloku jsou: • • • • • •
polyolefiny polystyrén polyvinylchlorid polymethylmethakrylát polyamidy polyestery.
Polymerace v emulzi Při emulzní polymeraci se chemická reakce uskutečňuje v kapičkách, které jsou v suspenzi s rozpouštědlem, jako v případě polymerace v suspenzi, ale také v emulzních strukturách, zvaných micely, a v rozpouštědle. Emulzní procesy vykazují nízkou disperzní viskozitu, dobrý přenos tepla, vysokou rychlost konverze a jsou vhodné pro výrobu polymerů s vysokou molární hmotností. Jsou také charakteristické vysokými náklady na separaci, usazováním na stěnách reaktoru a tím, že ve výrobku a odpadech zůstávají emulzní činidla.
Emulzní polymerace
Schematic representation of an emulsion polymerization A) Particle nucleation stage ; B) Particle growth stage ; C) Monomer finishing stage a) Monomer droplet ; b) Micelle ; c) Emulsifier molecule ; d) Latex particle ; e) Water ; f) Radical ; g) Monomer molecule
Polymerace v emulzi Polymerací v emulzi se tvoří částice latexu o velikosti 0,03 až 0,1 μm. Výroby se účastní monomer + iniciátor + rozpouštědlo (obvykle voda) + povrchově aktivní látka (obvykle anionické povahy, např. dodecylsíran sodný). Monomer má pouze velmi omezenou (konečnou) rozpustnost v rozpouštědle (např. styrén ve vodě). Většina monomeru je zpočátku přítomna ve formě dispergovaných kapek (odtud název „polymerace v suspenzi“). Úlohou povrchově (anionických) aktivních látek je napomoci stabilizaci těchto kapek adsorpcí na rozhraní kapka/voda. Některé monomery jsou však přítomny ve vodné fázi. Většina povrchově aktivních látek je přítomna ve formě micel, opět ve vodné fázi, a některé monomery jsou rozpuštěny v těchto micelách.
Polymerace v emulzi Monomer je tak ve skutečnosti distribuován na tři místa: kapky, vodný roztok (malé množství) a micely. Iniciátor je rozpustný (a tudíž přítomný) ve vodné fázi. Počáteční místo polymerace je opět ve vodném roztoku (jako polymerace v disperzi). Rostoucí oligomerní řetězec bez volných radikálů bude vytvářet micely s existujícími micelami přidané anionické povrchově aktivní látky. Primární místo polymerace se nyní přesouvá na micely, ve kterých rozpuštěný polymer začíná polymerizovat. S pokračující polymerací (v micelách) se začínají tvořit částice jako při polymeraci v disperzi a distribuce monomeru se postupně posouvá doprava. Polymerace pokračuje růstem částic tak dlouho, až veškerý monomer v kapkách a roztoku není spotřebován. Velikost finálních částic je řízena počtem přítomných micel (tj. počáteční koncentrací povrchově aktivní látky).
Polymerace v plynné fázi Při polymeraci v plynné fázi je monomer přiváděn v plynné fázi a přichází do kontaktu s katalyzátorem, naneseným na pevném loži. Procesy v plynné fázi umožňují snadný odvod reakčního tepla, jsou zde nízké emise a odpady, a nejsou vyžadována žádná dodatečná rozpouštědla. Procesy v plynné fázi nejsou použitelné pro všechny finální výrobky a investiční náklady jsou relativně vysoké, což je částečně způsobeno tím, že v zařízení je pro většinu výrobních postupů nutný vysoký tlak.
POLYMERY II Doc.ing.Jaromír LEDERER, CSc.
O ČEM BUDEME MLUVIT • ZPRACOVÁNÍ POLYMERŮ • REOLOGIE POLYMERŮ
Zpracování plastů – proč je důležité zkoumat reologické vlastnosti?
Zpracovatelské technologie • •
vytlačování vstřikování
• • • • • • • • • • •
vyfukování kalandrování rotační tvarování tažení natírání stlačování spřádání protlačování tvarování tlakem vulkanizace směšování
pro trubky, profily, desky a izolace kabelů pro výrobky růz ných, často velmi složitých tvarů jako jsou strojní části, elektrické svíčky a lékařské vybavení (např. stříkačky); termoplasty a termosety pro láhve, nádoby a fólie pro fólie a desky pro velké formáty pro tyče, potrubí atd. pro tenké vrstvy na různých podkladech pro pryskyřice pro vlákna pro termosety pro termosety pro kaučuky obecně použitelná tech nika.
Zpracování polymerů a plastů
Výrobek Roztavení Tok a tváření Chlazení a Zpevnění
Zpracování polymerů a plastů
•Roztavení •Tok a tváření taveniny •Chlazení a tuhnutí polymeru
Tavení polymeru
Roztavení amorfních nebo
Semikrystalických polymerů
Tavení amorfních polymerů
Tuhá látka=skelný stav……kaučukovitý stav…..tavenina
Termomechanická křivka
T(g)-teplota zeskelnění 1….amorfní polymer
T(m) t.tání T(f) t.toku 2,3…..krystalický polymer
Tavení semikrystalického polymeru
Skelný stav…..kaučukovitý stav……teplota tání
Tečení a formování polymeru
Molekuly zapletené navzájem
Pomalá deformace
Při pomalé deformaci se spletené molekuly převalují a pohybuje se celá masa polymeru…odpor k pohybu je vysoký
Rychlá deformace
Při rychlé deformaci se molekuly protahují a orientují se ve směru toku – odpor k pohybu klesá
Tok taveniny – skrze vstřikovací tryskou
Molekuly se převalují…protahují…..vysoké protažení…vratný pochod
Hodnocení tokových vlastností polymerů • Tok : nevratná deformace způsobená smykovým napětím • Napětí: síla působící na jednotkovou plochu • Smykové napětí: napětí působící ve směru tečny k namáhanému tělesu • Smyková deformace: charakterizuje změnu tvaru polymeru při působení smykového napětí
Model toku
Viskozita
Smykové napětí …………smyková rychlost
Viskozita..odpor k toku
Vliv struktury na viskozitu polymerů
Vliv mol. hmotnosti, její distribuce a struktury polymeru na viskozitu
Rychlosti toku při různých způsobech zpracování polymerní taveniny – tváření, extruze, vstřikování
Viskozitní křivka
Měření rychlosti toku a viskozity
Přístroj pro měření rychlosti toku taveniny
Množství vyteklé taveniny
Tavný index Hmotnost materiálu, který je vytlačen za časovou jednotku a předepsané teplotě
Kapilární rheometr
Měření na kapilárním rheometru
• Konstantní smykové napětí • Konstantní smyková rychlost • Výpočet viskozity
Teplotní stabilita – omezení teploty při zpracování polymeru
Chlazení taveniny
Chlazení taveniny amorfního polymeru
Chlazení taveniny semikrystalického polymeru
Deformace tahem
Hookův zákon: Sigma = E * epsilon Sigma….napětí epsilon….deformace E… Youngův modul pružnosti
SUMMARY
Mechanické vlastnosti polymerů
Mechanické vlastnosti polymerů
Výroba hlavních monomerů J.Lederer
Průměrná celosvětová produkce některých monomerů (miliony tun/rok) ethylen propylen vinylchlorid styren akrylonitril kyselina akrylová methylmetakrylát 1,3-butadien isopren chloropren ethylenoxid propylenoxid epsilon-kaprolaktam kyselina adipová hexamethylendiamin maleinanhydrid ftalanhydrid kyselina tereftalová fenol bisfenol A formaldehyd močovina ethylenglykol vinylacetát
100 50 26 18 5 2 2 8 1 0,5 10 4 4 3 1 1 4 16 6 2 17 95 9 3,5
Nejdůležitější jedenáctka ethylen propylen vinylchlorid styren formaldehyd kyselina tereftalová ethylenoxid ethylenglykol 1,3-butadien fenol akrylonitril
100 50 26 18 17 16 10 9 8 6 5
Pozn.: Močovina používána jako monomer jen minoritně
Základy výroby ethylenu a propylenu
Světové výrobní kapacity a podíl výroby z pyrolýzy Mil.t / rok
Podíl výroby( %)
Ethylen
111
100
Propylen
57
67
1,3-Butadien
9
91
Benzen
40
55 (Evropa)
Hlavní principy pyrolýzy uhlovodíků • • • • •
nekatalytický proces vysoce endotermní radikálový mechanismus proces řízený kinetikou proces s vysokým nárůstem objemu
Hlavní procesní parametry • • • •
Vysoká teplota Nízký tlak Ředění vodou Doba zdržení
830-870 °C max. 0,16 MPa 25 – 50 % hmot. 130 – 150 ms
Tvorba ethylenu a dalších produktů pyrolýzy Primární reakce (ΔH > 0, reakce 1.řádu) CH3• + CH3• Iniciace: C2H6 CH4 + C2H5 • Propagace: CH3• + C2H6 C2H4 + H• C2H5 • C2H6 + H• H2 + C2H5 • RCH2 • + CH2 = CH2] [(β – štěpení) R- CH2 CH2 CH2 • H2 Terminace: H• + H• CH3• + H• CH4 C2H5 • + H• C2H6 C2H5 • + CH3• C3H8 C2H5 • + C2H5 • C4H10
Sekundární reakce (reakce 2.řádu) CH2 = CH2 + CH2 = CH2
CH2 = CH - CH = CH2
CH2 = CH - CH = CH2 + CH2 = CH2
+ H2
oleje + koks
ETHYLENOVÁ JEDNOTKA CHEMOPETROLU
Geometrie reaktorů
Lummus SRT III
Gradient Kinetics GK6
Dělení komplexního produktu pyrolýzy
Princip výroby hlavních monomerů z ethylenu
Syntéza vinylchloridu CH2= CH2 + Cl2 ClCH2– CH2Cl 2 CH2= CH2 + 4 HCl + O2 Chlorace ethylenu: Teplota 65 °C Katalyzátor FeCl3 Termolýza DCE: Teplota 500 °C Oxichlorace ethylenu: Teplota 220 °C Katalyzátor CuCl2 / Al2O3
ClCH2– CH2Cl CH2= CHCl + HCl 2 ClCH2– CH2Cl + 2 H2O
Výroba vinylchloridu HCl DCE, H2O, HCl Odpad. voda Roztok NaOH
Cl2 DCE Ethylen
500˚ C
DCE DCE VC+DCE 95% DCE
HCl
Lehké podily
na spálení Cl2
Odplyn
Vzduch DCE, H2O, HCl
DCE
VC
Syntéza ethylenoxidu EXO
CH2 = CH2 + 1/2 O2 O
Teplota 260 °C Tlak 2 – 2.5 MPa Katalyzátory na bázi Ag/SiO2
CO2
EXO
40 % mol
ETHYLENOXID
7 % mol
ETHYLCHLORID VINYLCHLORID
Trubky…1000, 12 m, 20-50 mm, reakce: x= 7 až 15%
Výroba ethylenoxidu s použitím kyslíku
Methan
CO2 Lehké podily
Odplyn
Ethylenoxid
Desorber ethylenoxidu Skruber ethylenoxidu Inhibitor
Destilační kolona Kyslík Ethylen
Stripovací kolona
Ethylenoxid + voda (k výrobě glykolu) Glykol
Výroba ethylenglykolu hydrolýzou ethylenoxidu 200 °C, 2 MPa +
H2O
HO-CH2-CH2-OH
O Současný vznik oligomerů…diethylenglykol, triethylenglykol Vakuová rektifikace na jednotlivé složky. Vliv na selektivitu má velikost přebytku vody nebo přítomnost kyselých katalyzátorů.
Syntéza vinylacetátu CH2= CH2 + CH3CO2H + PdCl2 CH3CO2CH = CH2 + 2 HCl + Pd Pd + 2 CuCl2 PdCl2 + 2 CuCl 2 CuCl + 2 HCl + 1/2 O2 2 CuCl2 + H2O
Teplota 100 - 130°C Tlak 1.6 MPa
Výroba vinylacetatu Odplyn Kyslík
Separační kolona Kys. octová
Odparka
Ethylen
Kyselina octová
Trubkový reaktor:
Separátor fází
Voda
140-180 ˚C 0.5-1.2 MPa
Surový vinylacetat k destilaci
Voda
Výroba ethylenoxidu s použitím kyslíku
Methan
CO2 Lehké podily
Odplyn
Ethylenoxid
Desorber ethylenoxidu Skruber ethylenoxidu Inhibitor
Destilační kolona Kyslík Ethylen
Stripovací kolona
Ethylenoxid + voda (k výrobě glykolu) Glykol
Výroba 1,3-butadienu
Zpracování a použití C4-frakce
Depropanizer, debutanizer a propylenová kolona Vodík z PSA Depropanizer d=2500 mm h=26300 mm
Hydrogenační reaktory
14˚C 0.85 MPa 1
1
FA 406 Zbytek deetanizeru
DA 406
16
Zbytek strip. kolony Inhibitor polymerace
DA 404
105
22
40
Propylenová kolona d=6000 mm h=90300 mm
42˚C 1.71 MPa 45
FA 404
DC 451
9˚C 0.7 MPa
DC 452
106
90˚C 0.88 MPa
FA 451
DA 405
Na polní hořák
FA 407
20
40
185 51˚C 1.8 MPa
1
Debutanizer d=2200 mm h=24300 mm
1.8-1.9 MPa
FA 405
40˚C 0.47 MPa
40˚C 1.63 MPa
Propylen Do pyrolýzy
Pyrobenzin C4 frakce - produkt Pyrobenzin
Složení C4-frakcí (% hmot.) Látky C3 n-butan isobutan isobuten 1-buten 2-buten 1,3-butadien C5 Suma
C4-frakce
C4-rafinat 1
C4-rafinat 2
0.5 2,0 1,0 22,0 14,0 11,0 49,0 0.5 100
0.98 3,9 2,0 43.14 27.45 21.57 0,0 0.98 100
1,7 6,9 3,4 0,0 48,3 37,9 0,0 1,7 100
Zpracování C4 – frakce C4 -rafinat 1
Butadieny Druhý extraktor
DMF
Acetylenový odplyn na spálení
DMF
První extraktor Stripovací kolona
Stripovací kolona Regenerace DMF Kapalná C4 - frakce
C3 –odplyny do topného plynu
1, 3butadien
Destilační kolony 1,3 - butadienu C5 - zbytky
Princip výroby kyseliny akrylové
Výroba kyseliny akrylové – dvoustupňovou oxidací propylenu Hexion Sokolov Cca 50 kt /rok multitubes 400 °C
OXIDY Co-Mo-V
300 °C
Oxidation Catalysts. Research on catalysts for propene oxidation to acrylic acid began in the latter half of the 1950 s. The two methods for the heterogeneously catalyzed gas-phase oxidation of propene are single-step and two-step processes: Single-step process: CH2=CHCH3 + 3/2 O2 → CH2=CHCOOH + H2O ∆H=–594.9 kJ/mol Two-step process: CH2=CHCH3 + O2 → CH=CH2CHO + H2O ∆H=–340.8 kJ/mol CH2=CHCHO + 1/2 O2 → CH2=CHCOOH ∆H=–254.1 kJ/mol
Princip výroby akrylonitrilu
Výroba akrylonitrilu Sohio Process In the Sohio process propene, oxygen (as air), and ammonia are catalytically converted directly to acrylonitrile using a fluidized-bed reactor operated at temperatures of 400 – 500 °C pressures of 30 – 200 kPa (0.3 – 2 bar)
2 CH2=CH-CH3 + 2 NH3 + 3 O2 → 2 CH2=CH-C≡N + 6 H2O Sohio introduced Catalyst 21 (antimony – uranium) in 1967, Catalyst 41 (ferrobismuth – phosphomolybdate) in 1972, and Catalyst 49 (undisclosed)
Syntéza akrylonitrylu 2 CH2= CH-CH3 + 2 NH3 + 3 O2 2 CH2= CH-CN + 6 H2O Teplota 400 – 500 °C Tlak 0.3 – 2 bar Katalyzátory na bázi Bi a Mo
Výroba akrylonitrylu Odplyn Absorber Fluidní reaktor
Pára
400500˚C 0.3-2 bar
Surový akrylonitryl
Surový HCN
Akrylonitryl - produkt
Voda Kolona extraktivní destilace
Voda Surový acetonitryl
Destilační kolony
Vzduch Amoniak Propylen
Stripovací kolona
Voda
Destilační zbytek
VÝROBA AKRYLONITRILU
Simplified diagram of the Sohio acrylonitrile process a) Fluidized-bed reactor; b) Absorber column; c) Extractive distillation column; d) Acetonitrile stripping column; e) Lights fractionation column; f) Product column
VÝROBA A VYUŽITÍ AROMÁTŮ BENZENU A PARA-XYLENU
VÝROBA AROMÁTŮ DLE ZDROJŮ
Jiné zdroje 3%
Reformát 70%
Pyrolyzní benzín 27%
VZNIK AROMÁTŮ • REFORMING • PYROLÝZA
CCR
Reforming – výroba aromátů
Prací kolona a výroba technologické páry Pyroplyn do FA 201 Destilat do FA 201
36˚C
1
Prací kolona d1=6300 mm d2=8000 mm h=18000 mm
NaOH
1
1
DA 103
8
55˚C 6
12
7
Pyroplyn z DA 101
DA 104
DA 201 12
14
FA 121 WQ 80˚C
FD 102 WP
PyBi
FA 122
Technol. voda Těžký PyBi Prací voda
Reflux DA 101
Depropanizer, debutanizer a propylenová kolona Vodík z PSA Depropanizer d=2500 mm h=26300 mm
Hydrogenační reaktory
14˚C 0.85 MPa 1
1
FA 406 Zbytek deetanizeru
DA 406
16
Zbytek strip. kolony Inhibitor polymerace
DA 404
105
22
40
Propylenová kolona d=6000 mm h=90300 mm
42˚C 1.71 MPa 45
FA 404
DC 451
9˚C 0.7 MPa
DC 452
106
90˚C 0.88 MPa
FA 451
DA 405
Na polní hořák
FA 407
20
40
185 51˚C 1.8 MPa
1
Debutanizer d=2200 mm h=24300 mm
1.8-1.9 MPa
FA 405
40˚C 0.47 MPa
40˚C 1.63 MPa
Propylen Do pyrolýzy
Pyrobenzin C4 frakce - produkt Pyrobenzin
SITUACE V ČR BENZEN Z PYROBENZINU DEALKYLACÍ-LITVÍNOV (200 kt) ETHYLBENZEN ALKYLACÍ BENZENU ETHYLENEMLITVÍNOV (180 kt) STYREN DEHYDROGENACÍ EB – KRALUPY (170 kt) NAFTALEN Z PYROOLEJE – LITVÍNOV (15 kt) ANILÍN – BC-MCHZ OSTRAVA (150 kt) VYŠŠÍ AROMÁTY – DEZA (DEHTOCHEMIE) FTALANHYDRID – DEZA (25 kt)
VÝROBA BENZENU KAT. HYDRODEALKYLACÍ – 200 KT/ROK
600 °C, 5 MPa, přebytek vodíku, kat. oxid chromitý na alumině
DPG – hydrogenace pyrolýzního benzinu
Teplota 90 – 200 °C Tlak 4 MPa LHSV = 15 Katalyzátor 0.3% Pd /Al2O3
Proces katalytické hydrodealkylace – proces Pyrotol
nearomáty
methan ethan propan dealkylační reakce
VÝROBA ETHYLBENZENU UNIPETROL: TECHNOLOGIE Lummus/UOP (EB ONE) kapalná fáze KAPACITA 300 kt/rok VÝROBA 180 kt/rok
Výroba ethylbenzenu – alkylační reakce
Výroba ethylbenzenu - transalkylace
ETHYLBENZEN - Schéma technologie
T = 190 – 240 °C, P = 2,8 MPa, velký přebytek benzenu
Výroba styrenu - Kaučuk Kralupy (železitý katalyzátor, platinový kat., podtlak, oxidace vodíku, radiální tok, vakuové destilace) Pára ze sítě 40 t/h
benzen + toluen
Kyslík
Vodík
750˚C
40% styrenu
400˚C 65-70% styrenu
Parní kondenzát
580˚C
Polymery
Kapalný etylbenzen 30 t/h
ETHYLBENZEN
Etylbenzen do dehydrogenace Voda
Zásobník styrenu
STYREN + VODÍK (ENDO)
Syntéza fenolu CH3 - CH = CH2 +
kumen
Více reaktorů, t= 4 hod probublávaný reaktor
+ O2
130-80 ˚C 0.5 – 0.7 MPa pH – 7-8 / 3-6
kumenhydroperoxid
OH
O - OH H+ H2SO4
homogenní heterogenní
O - OH
60°C
+ (CH3)2C = O přebytek acetonu; 0.1-2 % H2SO4 ; T = 56˚C 40-45 % H2SO4 ; CH : H2SO4 = 1 : 5; T = 50 - 60˚C
Výroba kumenu
Benzen z recyklu
Kumen
Alkylační reaktory Propan Benzen
DIPB
Depropanizer Propylen
Propylen
Transalkylační reaktor
Výroba fenolu Aceton
Fenol
katalyzátor
Štěpení CHP
Vzduch
Kumen
Regenerace uhlovodíku
Regenerace fenolu Zpracování odpadních vod
Topný olej
Odpadní voda α-methylstyren
VÝROBA P-XYLENU CH3
H3C
Hlavní fyzikální vlastnosti (princip separace) hustota
b.varu
b.tání
BENZEN
0,88
88,1
+5,5
TOLUEN
0,86
110,6
-95
STYREN
0,9
145,2
-31
ETHYLBENZEN
0,87
136,2
-95
o-XYLEN
0,88
144,4
-25
m-XYLEN
0,86
139,1
-48
p-xylen
0,86
138,3
+32
KOMPLEXNÍ ZPRACOVÁNÍ REFORMÁTU NA AROMÁTY
Adsorpční separace p-xylenu
Parex process a) Adsorbent chamber ; b) Rotary valve ; c) Extract column ; d) Raffinate column
Isomar process a) Heater ; b) Reaction column ; c) Hydrogen separation ; d) Recycle compressor ; e) Deheptanizer column
OXIDACE P-XYLENU COOH
CH3 + O2 CH3
COOH NEČISTOTOU JE K. FORMYLBENZOOVÁ ČISTŠÍ PRODUKT: OXIDACE NA DIMETHYLTEREFTALÁT P-X + O2 …PMB + CH30H…METESTER PMB+O2…+CH3OH.. DMTF
Oxiace p-xylenu v kapalné fázi. Směs p-xylenu, vzduchu, k. octové a katalyzátoru (soli kobaltu a manganu) je dávkován do reaktoru při teplotě 175 až 230 °C a tlaku 2 až 3 MPa, kde se zdrží 0,5 a 3 hodiny. Vzniklá suspenze je ochlazena, kyselina tereftalová se odstředí (krystalická látka), promyje a vysuší.
Princip výroby formaldehydu
Methanol CO + 2H2
CH3OH
DELTA H = - 92 /mol
Varianty výroby: 1. Vysokotlaký proces BASF: 34 MPa, 320 až 380 °C, ZnO + Cr2O3 2. Nízkotlaké procesy – ICI: 10 MPa, 240 až 260 °C, CuO + ZnO 3. Nízkotlaké procesy – Lurgi: 5 MPa, 250 až 260 °C, CuO + ZnO (trubkový reaktor)
4. Středotlaké postupy
Použití methanolu APLIKACE
PODÍL (%)
Formaldehyd MTBE Dimethyltereftalát K.octová/acetáty
40 20
MTO
?
10
Princip výroby formaldehydu CH3OH H2 + ½ O2
HCHO + H2 H2O
ENDO
EXO
Výroba formaldehydu
VÝROBA BISFENOLU A
a) Storage tank ; b) Reactor ; c) Column ; d) Crystallizer ; e) Separator ; f ) Melt ; g) Desorber ; h) Flaking off
VÝROBA BISFENOLU A FENOL + ACETON
BISFENOL A
PRINCIP REAKCE Sulfonated cross-linked polystyrenes [372] , [377][378][379] are used as the catalyst which are usually arranged as a fixed bed over which the reaction mixture is passed. The reaction of phenol with acetone takes place at 50 – 90 °C, the molar ratio phenol – acetone is up to 15 :1.
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
A feed mixture of p-xylene, acetic acid, and catalyst is continuously fed to the oxidation reactor (Fig. (1)). The feed mixture also contains water, which is a byproduct of the reaction. The reactor is operated at 175 – 225 °C and 1500 – 3000 kPa. Compressed air is added to the reactor in excess of stoichiometric requirements to provide measurable oxygen partial pressure and to achieve high p-xylene conversion.
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
Catalytic, liquid-phase oxidation of p-xylene to terephthalic acid by the Amoco process a) Oxidation reactor ; b) Surge vessel ; c) Filter ; d) Dryer ; e) Residue still ; f ) Dehydration column
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
Purification of terephthalic acid by the Amoco process a) Slurry drum ; b) Hydrogenation reactor ; c) Crystallizers ; d) Centrifuge ; e) Dryer
VÝROBA DIMETHYLTEREFTALÁTU
Production of dimethyl terephthalate by the Dynamit Nobel process a) Oxidation reactor ; b) Esterifier ; c) Expansion vessel ; d) Methanol recovery column ; e, f ) Methyl p-toluate and dimethyl terephthalate columns ; g, j) Dissolvers ; h, k) Crystallizers ; i, l) Centrifuges
VÝROBA DIMETHYLTEREFTALÁTU
Fresh and recovered p-xylene, along with catalyst (mostly cobalt with some manganese) are combined with methyl p-toluate and fed to the liquid-phase oxidation reactor. Because bromine and acetic acid are not used, vessels lined with titanium or other expensive metals are not necessary. Oxygen supplied by compressed air is added at the bottom. Oxidation conditions are 140 – 180 °C and 500 – 800 kPa. The heat generated by oxidation is removed by vapors of unreacted p-xylene and the water of reaction. Cooling coils in the reactor are used to generate steam. The steam and reactor vapors are condensed and combined to recover p-xylene for recycle.
The oxidation effluent is then heated and sent to the esterification reactor, operated at 250 °C and 2500 kPa. Excess vaporized methanol is sparged into the esterifier, where the ptoluic acid and monomethyl terephthalate are converted noncatalytically to methyl p-toluate and dimethyl terephthalate, respectively. Overhead vapors from the esterification reactor are condensed and fed to a distillation system, where the water from the esterification is separated from methanol, which is recycled. The remainder of the process separates the dimethyl terephthalate from methanol and methyl p-toluate, which are recycled, and residue and wastewater, which go to waste treatment.
The product from the esterifier goes to an expansion vessel. Vapor from this vessel feeds a methanol recovery column, where the methanol overhead goes to methanol recovery, and the methyl ptoluate bottoms are recycled to the oxidation reactor. Liquid from the expansion vessel feeds two vacuum distillation columns in series, which yield crude dimethyl terephthalate. The first column recovers more methyl p-toluate overhead for recycle to oxidation, and the bottoms feeds the crude dimethyl terephthalate column, where the product is taken overhead. The bottoms from the dimethyl terephthalate column, containing heavy byproducts and catalyst metals, can be mixed with water from the oxidation, which dissolves the catalyst. The resulting slurry is centrifuged ; the catalyst solution is recycled, and the cake is sent to disposal.
Výroba dalších významných monomerů isokyanáty, epsilon-kaprolaktam, bisfenol A, epichlorhydrin, PET
POLYURETANY (PUR)
Vznik isokyanátu
Vznik uretanu R-NH2 + COCl2 isokyanát
R-N=C=O alkohol
R-N=C=O + HO-R
R-NH-CO-O-R
URETANY = ESTERY KYSELINY KARBAMOVÉ H-O-C-NH2 O
Reakce uretanů – látky s aktivním vodíkem R-NCO + H2N-R*
R –NH-CO-NH-R* ALKYLOVANÉ MOČOVINY
R-NCO + H2O
R-NH2 + CO2
REAKCÍ S VODOU SE UVOLŇUJE OXID UHLIČITÝ
Základní reakce isokyanátů
Technicky důležité polyisokyanáty
Hexamethylendiisokyanát OCN-(CH2)6-NCO
}
{ rozmanitost
diizokyanáto dicyklohexylmethan
2,4 – toluen diisokyanát
4,4′ -diisokyanatodifenylmethan (kondenzace anilinu a formaldehydu)
Vznik polyolů polyetheralkoholy, polyesteralkoholy (propylenoxid, ethylenoxid + voda, alkoholy, dioly) CH2
CH2
+ HO-CH2-CH2-OH
O HO-CH2-CH2-O-CH2-CH2-OH dikarboxylová kyselina + přebytek diolu
Polyesteralkoholy O H3C O C
O C O CH3
O
-2 CH3OH
HO CH2CH2 O C
+
HO CH2CH2 OH
O C O CH2CH2 OH
Tolylendiizokyanát – hlavní monomer pro výrobu polyuretanů 1. Nitrace toluenu na dinitrotoluen 2. Hydrogenace dinitrotoluenu na toluendiamin 3. Fosgenace na tolylendiisokyanát Fosgen vzniká slučováním oxidu uhelnatého s chlorem při trplotě od 130 °C do 150 °C z přítomnosti katlyzátoru, kterým je aktivní uhlí nebo houbovitá platina CO + Cl2 → COCl2
Výroba TDI a MDI
Výroba TDI a MDI
Fosgenace 1. krok: studená fosgenace Reakce primárních aminů s fosgenem v rozpouštědle (dichlorbenzen) při 0 až 50 °C za tvorby karbamidchloridu a hydrochloriduaminů 2. krok: horká fosgenace 170 °C až 180 °C …reakce s dalším fosgenem..diisokyanát
Výroba TDI a MDI
Výroba TDI
Výroba 4,4´- difenylmethandiisokyanátu MDI 1. krok: kondenzace anilinu s formaldehydem 2. krok: fosgenace 4,4´- diaminodifenylmethanu
Variantní – méně rozšířené technologie – bez fosgenu
Světové výrobní kapacity TDI
Světové výrobní kapacity MDI
MDI…4,4’-difenylmethandiisokyanát 1. Kondenzace anilinu s formaldehydem 2. Fosgenace na MDI
Další významné diisikyanáty
Hydrogenovaný MDI
Kaprolaktam
Monomery pro výrobu epoxidů
Reakce dianu (bisfenolu A) s epichlorhydrinem
VÝROBA BISFENOLU A FENOL + ACETON
BISFENOL A
PRINCIP REAKCE Sulfonated cross-linked polystyrenes [372] , [377][378][379] are used as the catalyst which are usually arranged as a fixed bed over which the reaction mixture is passed. The reaction of phenol with acetone takes place at 50 – 90 °C, the molar ratio phenol – acetone is up to 15 :1.
Epichlorhydrin 1. Vysokoteplotní radikálová substituce 2. Adice k.chlorné
3. Eliminace chlorovodíku (vápenné mléko)
Kyselina tereftalová, dimethyltereftalát
OXIDACE P-XYLENU COOH
CH3 + O2 CH3
COOH NEČISTOTOU JE K. FORMYLBENZOOVÁ ČISTŠÍ PRODUKT: OXIDACE NA DIMETHYLTEREFTALÁT P-X + O2 …PMB + CH30H…METESTER PMB+O2…+CH3OH.. DMTF
Oxiace p-xylenu v kapalné fázi. Směs p-xylenu, vzduchu, k. octové a katalyzátoru (soli kobaltu a manganu) je dávkován do reaktoru při teplotě 175 až 230 °C a tlaku 2 až 3 MPa, kde se zdrží 0,5 a 3 hodiny. Vzniklá suspenze je ochlazena, kyselina tereftalová se odstředí (krystalická látka), promyje a vysuší.
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
A feed mixture of p-xylene, acetic acid, and catalyst is continuously fed to the oxidation reactor (Fig. (1)). The feed mixture also contains water, which is a byproduct of the reaction. The reactor is operated at 175 – 225 °C and 1500 – 3000 kPa. Compressed air is added to the reactor in excess of stoichiometric requirements to provide measurable oxygen partial pressure and to achieve high p-xylene conversion.
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
Catalytic, liquid-phase oxidation of p-xylene to terephthalic acid by the Amoco process a) Oxidation reactor ; b) Surge vessel ; c) Filter ; d) Dryer ; e) Residue still ; f ) Dehydration column
VÝROBA K.TEREFTALOVÉ
Purification of terephthalic acid by the Amoco process a) Slurry drum ; b) Hydrogenation reactor ; c) Crystallizers ; d) Centrifuge ; e) Dryer
VÝROBA DIMETHYLTEREFTALÁTU
Fresh and recovered p-xylene, along with catalyst (mostly cobalt with some manganese) are combined with methyl p-toluate and fed to the liquid-phase oxidation reactor. Because bromine and acetic acid are not used, vessels lined with titanium or other expensive metals are not necessary. Oxygen supplied by compressed air is added at the bottom. Oxidation conditions are 140 – 180 °C and 500 – 800 kPa. The heat generated by oxidation is removed by vapors of unreacted p-xylene and the water of reaction. Cooling coils in the reactor are used to generate steam. The steam and reactor vapors are condensed and combined to recover p-xylene for recycle.
The oxidation effluent is then heated and sent to the esterification reactor, operated at 250 °C and 2500 kPa. Excess vaporized methanol is sparged into the esterifier, where the ptoluic acid and monomethyl terephthalate are converted noncatalytically to methyl p-toluate and dimethyl terephthalate, respectively. Overhead vapors from the esterification reactor are condensed and fed to a distillation system, where the water from the esterification is separated from methanol, which is recycled. The remainder of the process separates the dimethyl terephthalate from methanol and methyl p-toluate, which are recycled, and residue and wastewater, which go to waste treatment.
The product from the esterifier goes to an expansion vessel. Vapor from this vessel feeds a methanol recovery column, where the methanol overhead goes to methanol recovery, and the methyl ptoluate bottoms are recycled to the oxidation reactor. Liquid from the expansion vessel feeds two vacuum distillation columns in series, which yield crude dimethyl terephthalate. The first column recovers more methyl p-toluate overhead for recycle to oxidation, and the bottoms feeds the crude dimethyl terephthalate column, where the product is taken overhead. The bottoms from the dimethyl terephthalate column, containing heavy byproducts and catalyst metals, can be mixed with water from the oxidation, which dissolves the catalyst. The resulting slurry is centrifuged ; the catalyst solution is recycled, and the cake is sent to disposal.