2012-2013
7
cena 20 Kč
POLOČAS 13. kolo Gambrinus ligy 4. listopadu 2012 18:05 hodin, Eden
SK Slavia Praha vs Viktoria Plzeň
NÁŠ KLUB SLAVÍ 120 LET OD SVÉHO ZALOŽENÍ SLAVIA.CZ
patroni zápasu
LEGENDY SLAVIE NA SVŮJ KLUB NEZAPOMÍNAJÍ Patrony utkání s Viktorií Plzeň jsou bývalí hráči Slavie Jan Lála, Jan Andrejkovič a Jiří Nedvídek. Jan Lála (10. září 1938) Elegantní a moderní pravý obránce Slavie i národního mužstva. Pro světový fotbal patřil k „objevům“ na MS 1962, kde doslova oslnil. Hrál také za výběr Evropy. Do ligového kádru ho ve věku sedmnácti let zařadil hrající trenér Josef Bican. Vynikající pravý bek odehrál ve Slavii přes 400 utkání, z toho 143 ligových, a vstřelil 21 branek. V roce 1956 přišel z Čechie Karlín a v Edenu působil s přestávkami dvanáct let, přesto v sešívaném nezískal žádné ligové či pohárové prvenství. To si nahradil v reprezentaci, za kterou nastoupil celkem sedmatřicetkrát a se kterou v roce 1962 vybojoval stříbrné medaile na Mistrovství světa v Chile. Jako hráč tehdy druholigové Slavie dokázal uhlídat největší světové hvězdy. Jan Andrejkovič (17. července 1934) Za slávistické áčko startoval tento velký talent v sedmnácti letech, celkem v sešívaném dresu nastoupil k 271 utkáním, z toho 114 v lize. V letech 1958 – 1960 si odskočil do Slovanu Bratislava, aby se později do Slavie
znovu vrátil. Kromě fotbalu vystudoval i vysokou školu, stal se inženýrem geologie a v roce 1961 pak nečekaně ukončil kariéru. Za československou reprezentaci odehrál své jediné utkání v srpnu 1958. V přátelském zápase, který na Strahově sledovalo 50 000 diváků, prohráli Čechoslováci se Sovětským svazem 1:2. Jiří Nedvídek (9. února 1931) Slavný sportovní ročník 1931. Bývalý hráč Slavie (od žáků po ligu) i trenér (liga dorostu i mužů). Jako uznávaný fotograf-amatér pořídil v červnu 1967 vzácný snímek dvojice Bican a Kopecký. Ofenzivní hráč, kterého pojí stejné datum narození, tedy 9. února 1931, s Josefem Masopustem, působil v červenobílém dresu od žákovských let. A-týmu poté pomáhal v letech 1957 – 1961, v nejtěžších obdobích, které Slavia zažila. V lize nastoupil v dresu Červené hvězdy Bratislava a Slavie celkem k 94 utkáním a vstřelil jednu branku, po okupaci Československa se v roce 1968 vrátil na lavičku Slavie jako trenér a pomohl sešívaným k záchraně v lize.
Velikonoce 1956. Horní řada zleva Kocourek, Andrejkovič, Jareš, Hildebrandt, Hubálek, Pešek a Štádler, dolní řada zleva Fiktus, Jonák, Stanislav Hlaváček a Ladislav Svoboda.
Jaro 1958. Jan Andrejkovič je v horní řadě třetí zprava, Jiří Nedvídek je v dolní řadě druhý zprava.
Rok 1964. Jan Lála je v horní řadě první zleva.
Listopad 1966. Jan Lála je v horní řadě čtvrtý zleva.
Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E 12874. SK Slavia Praha – fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ 100 00. IČO: 63999609. Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková. Redakční e-mail:
[email protected]. Fotografie na titulní straně: Koláž. Archiv Slavie Praha a Odboru přátel Slavie. © UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01 Rychnov n. Kn., tel.: 494 542 292, fax: 494 533 045, zlom: Jiří Vrba
3
Foto: Martin Malý.
VŽDY MI JDE O TO, ABYCH POMOHL TÝMU Ve Slavii je už více než půl roku, na podzim se stal absolutní útočnou jedničkou a vstřelil dvě branky. I přes své další dva jarní góly není ale se svou statistikou Milan Škoda spokojený. „Samozřejmě chci dávat góly, ale s cílem, abych pomohl mančaftu,“ říká sympaticky slávistický útočník, který při zápasech naběhá spousty kilometrů.
Do Slavie jste přišel před půl rokem, můžete to období zhodnotit? „Kdybych měl hodnotit klub, vedení a kabinu, tak jsem stoprocentně spokojený. Pokud bych se měl podívat na sebe samotného a mé výkony, tak to žádný šlágr není. Když pominu ten první půlrok, tak od léta to bylo pod trenérem Radou skvěle rozjeté. Když začala liga, tak moje výkony třeba nebyly tak špatné, ale prostě nebyly góly. A to je vždycky na každém hráči znát. Když útočník hraje dobře a nedá gól, tak každý řekne, že je to špatně.“ Jak je vidět, tak se počtem vašich branek hodně zabýváte. Nebo jdete do každého utkání s „čistou hlavou“? „To bohužel nejdu. Sám pro sebe hodně řeším, že je to špatně. Když vezmu například poslední zápas v Jablonci. Měl jsem sice jenom jednu šanci, ale kdybych ji dal, tak by to bylo skvělé. Můj výkon sice nebyl dobrý, ale prostě bychom vyhráli, já bych měl jednu šanci, dal bych jeden gól. Mně jde vždycky jen o to, abych pomohl mančaftu. Já nekoukám na sebe. Samozřejmě góly chci dávat, ale s tím cílem, abych pomohl týmu. To mně zatím moc nevychází.“ Podle spoluhráčů během tréninků proměňujete gólové situace suverénně. Je to v utkání o hodně jiné, nebo je to tím, že se do tolika šancí nedostanete? „To si myslím, že bude nejdůležitější. V zápase tolik šancí nemám. Na Dukle, v Liberci, hlavně zápasy venku, tam jsem se do šance vůbec nedostal. Samozřejmě když mám více šancí, tak je větší pravděpodobnost, že dám nějaké góly. Když se dostanu do jedné šance, tak je to těžké.“ Nejen v Jablonci bylo vidět, že se poctivě vracíte do obrany. Chcete i tímhle pomoci týmu? „Dalo by se to tak říct. Prostě pomoci týmu. Viděl jsem, že nějací kluci zůstali vepředu, tak se vždycky snažím vrátit a pomoci. Že bych tím chtěl ale nějak nahradit góly, které se mi nepovedly vstřelit, to ne. Na to nemyslím. To vždy vyplyne ze situace.“ Když to trochu zlehčíme, nevracíte se do obrany z toho důvodu, že se v útoku nudíte? „Jako útočník je dobré se občas stáhnout, protože prakticky celý zápas hraju zády k bráně. Když se stáhnu, tak můžu dostat míč ve větší hloubce a poté můžu jít směrem k bráně. Je to také něco jiného, může se hrát o něco lépe. My hrajeme ale jen na jednoho útočníka, a když bych se hodně stáhnul, tak by vepředu nikdo nebyl. Když jsem dříve hrál na dva útočníky a stáhnul jsem se, tak to nevadilo, protože na hrotu vždycky někdo byl.“
rozhovor
V útoku vás letos doplňuje Karol Kisel, jehož prostor je mezi útokem a zálohou. Vyhovuje vám to? „Já jsem byl vždycky zvyklý hrát na dva útočníky. A paradoxně jsem většinou ani nebyl ten koncový útočník, ale spíš ten staženější. Právě něco podobného, jako hraje Karol Kisel.“ Před sezonou jste říkal, že je těžké odhadovat, kam se Slavia může dostat. Teď už to víte? „Nejsme úplně nahoře, máme pořád ztrátu nějakých pěti bodů, ale když teď třeba porazíme Plzeň, tak můžeme hrát vysoko.“ Na konci září jste také nastoupil ke svému prvnímu derby, protože v tom jarním jste chyběl. Jaké bylo? „Musím říct, že to bylo úplně fantastické. Jak to brali fanoušci, hymna před zápasem… Musím se přiznat, že mi šla husina po těle. Zápas fantas-
Foto: Martin Malý.
Dříve jste hrál stopera, není to také ten důvod vašich návratů do vlastního vápna? „Ne, to snad ne (smích). Ale je to zajímavé. Když jsem fakt hrál stopera, tak jsem pořád dával góly. Nepřemýšlel jsem nad ničím, neřešil jsem nic, prostě jsem ten míč uklidil do sítě a bylo. Teď v útoku pořád řeším, jak bych to měl udělat, jak jsem to měl udělat. Když nedám gól jako stoper, tak nad tím všichni mávnou rukou. Kdežto jako útočník, od kterého se to čeká, je to těžké.“
tický, ale nepovedl se mi tak, jak bych si představoval.“ Byl to největší zápas vaší kariéry? „Byl největší tím, co se dělo okolo zápasu – atmosféra, fanoušci, příprava na zápas. Z mého osobního hlediska ale určitě ne.“
Foto: Martin Malý.
Je vám 26 let, mnoho hráčů hraje fotbal proto, aby mohli odejít do zahraničí, a netají se tím. Jaké cíle máte vy? „Já chci dokázat něco tady. Pak třeba můžu někam odejít, ale abych za každou cenu odešel někam do ciziny, kde bych třeba ani nehrál, to určitě ne. Nejdřív něco dokázat tady, pak třeba i jinde. Cíle jsem si ani nikdy moc nedával. Vždycky to šlo tak nějak samo. Někdo má sny, že se chce někam dostat, to já ne. V současnosti se pořád mluví o tom, že reprezentace nemá útočníka a podobně. Zrovna kdybych fakt ty góly dával, tak proč bych tam nemohl být. Všechno je o gólech, myslím si, že bych měl i šanci. To mi dodává takovou chuť pokusit se tam dostat.“ Váš bratr Michal nedávno přestoupil do Brna, sledujete jeho výkony? „Sleduji. Bavíme se o tom spolu často. Teď jsem ho zrovna viděl, když hráli v Mladé Boleslavi. V prvním zápase za Brno dal dvě branky a ve druhém dostal červenou kartu (smích).“ Takže na góly to letos máte stejně a na červené karty vede on. „Já mám přes sto zápasů v lize a nedostal jsem ani jednu červenou! On má druhý ligový a hned byl vyloučen. To musí být strašný pocit. To bych se zbláznil, kdybych ji dostal. Někdy jsem ji mohl
6
rozhovor
Máte nějakou činnost, při které si od fotbalu odpočinete a vyčistíte hlavu? „Ani ne. Dříve, když jsem byl v Bohemians 1905, tak jsem chodil soukromě na taková fyzicky velmi náročná cvičení. Chodil jsem také na angličtinu. Když jsem přišel do Slavie, tak jsem se začal možná až moc věnovat jen fotbalu, což je nejspíš také chyba. Neměl bych to přehánět, hlavu bych si měl někdy vyčistit.“ Jste jeden z mála hráčů A-týmů, který jezdí na tréninky do Edenu městskou hromadnou dopravou. Máte řidičák? „Mám (smích). Ale nemám auto. Možná si ho někdy koupím. Narodil jsem se v Praze, žiju pořád v Praze, takže jsem si na to zvykl. Jsem všude včas, ráno jsou zácpy, to bych se sem ani nedostal. MHD je to mnohem rychlejší, koupím si ráno noviny, jedu v klidu. Je pravda, že občas jsem si uvědomil, že bych auto potřeboval, ale i kdybych ho měl, tak bych s ním tolik nejezdil.“ Slavia oslavila v pátek 2. listopadu 120. narozeniny. Vnímáte to v kabině, že hrajete za nejstarší sportovní klub u nás? „Každý historii klubu určitě vnímá a vážíme si
Foto: Martin Malý.
dostat, ale vždycky to dopadlo dobře. To je takové oslabení mužstva, tak bych mu ublížil. Nechtěl bych to nikdy zažít.“
toho. I pro mě osobně je to velká čest hrát za nejstarší sportovní klub u nás, navíc jeden z nejúspěšnějších.“ Co byste jí tedy popřál k narozeninám? „Ať vydrží v takové kondici, v jaké je dnes. Aby hrála pořád na předních příčkách, aby z její hry a vystupování měli fanoušci i fotbalová veřejnost jen radost.“ Foto: Martin Malý.
7
mediální partner SK Slavia Praha
ohlédnutí
MILANOVÉ VYSTŘÍLELI VÝHRU NAD PŘÍBRAMÍ, V JABLONCI ZAMRZL PRACH VŠEM V jedenáctém kole přijela do Edenu Příbram, která balancovala těsně nad sestupovými příčkami, a od začátku nic nenasvědčovalo tomu, že by si svou pozici v Praze vylepšila. Po půlhodině hry si kombinaci z derby zopakovali Hubáček s Latkou, hrdina derby ale hlavičkoval jen do gólmana Hrušky. O sedm minut později už byli červenobílí úspěšnější. Po centru z přímého kopu vracel míč na zadní tyči Petrák a Nitrianský svou třetí brankou v sezoně poslal Slavii do vedení. Na dvoubrankový rozdíl zvyšoval v 61. minutě Milan Škoda, který se trefil poprvé od zápasu s Brnem 23. srpna. Příbram už stačila jen korigovat
skóre gólem střídajícího Koukala a sešívaní tak zůstávají v Edenu neporaženi. O týden později se slávisté vydali na hřiště lídra ligy do Jablonce, kde i bez kapitána Karola Kisela vybojovali bod za remízu 0:0. V mrazivém počasí, které spíše než k fotbalu vybízelo k výletu na běžkách, měli v prvním poločase navrch domácí. Lafata ale mířil těsně vedle, Piták nastřelil břevno a další šance jabloneckým pochytal Kamil Čontofalský. Ve druhé půli se hra vyrovnala a do šancí se dostala i Slavia. V té největší ale Škodu vychytal Špit a ani jeden z týmů tak necelé dvě tisícovky diváků brankou nerozehřál.
SK Slavia Praha – 1.FK Příbram 2:1 (1:0) 11. kolo GL Branky: 37. Nitrianský, 61. Škoda – 78. Koukal Slavia: Čontofalský – Nitrianský, Latka, Hubáček, Juhar – Petrák – Mičola, Zmrhal, Tusjak (79. Koreš) – Kisel – Škoda (90. Cicman) Příbram: Hruška – Jugas, Dejmek, Mišůn, Divíšek – Krbeček, Mareš (46. Danoski), Kalivoda 73. Koukal), Trapp – Šlapák, Střihavka (56. Wágner) ŽK: Hubáček Diváci: 5 418 Rozhodčí: Jílek – Nádvorník, Dobrovolný
FK Baumit Jablonec – SK Slavia Praha 0:0 12. kolo GL Jablonec: Špit – Eliáš, Kysela, Beneš, Novák – Kopic, Piták, Vaněk, Loučka – Kovařík (43. Zoubele), Lafata Slavia: Čontofalský – Nitianský, Latka, Hubáček, Juhar – Petrák – Koreš (86. Čonka), Zmrhal (90. Cicman), Tusjak (67. Jarolím) – Mičola, Škoda ŽK: Zmrhal, Juhar Diváci: 1 825 Rozhodčí: Paták – Moláček, Pospíšil
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
10
soupiska
FC VIKTORIA PLZEŇ, a.s. BRANKÁŘI
FC VIKTORIA PLZEŇ, a.s. Rok založení: 1911 Klubové barvy: červená a modrá Kapacita stadionu: 11 700 Adresa: FC Viktoria Plzeň a.s., Štruncovy sady 3, 301 12 Plzeň Telefon: 377 221 507, 377 221 515 Internetová adresa: www.fcviktoria.cz E-mail:
[email protected]
22
Matúš KOZÁČIK
27.
10.
1983
28
Petr BOLEK
13.
6.
1984
31
Aleš MANDOUS
21.
4.
1992
30
Martin TICHÁČEK
15.
9.
1981
33
Roman PAVLÍK
17.
1.
1976 1990
OBRÁNCI
REALIZAČNÍ TÝM: Trenér: Pavel VRBA Asistent trenéra: Karel KREJČÍ Asistent trenéra: Jiří SKÁLA Trenér brankářů: Pavel PRŮŠA
2
Lukáš HEJDA
9.
3.
8
David LIMBERSKÝ
6.
10.
1983
14
Radim ŘEZNÍK
20.
1.
1989
15
František ŠEVINSKÝ
31.
3.
1979
21
Václav PROCHÁZKA
8.
5.
1984
27
František RAJTORAL
12.
3.
1986
28
Marián ČIŠOVSKÝ
2.
11.
1979
ZÁLOŽNÍCI
Viktorka se po dvanácti ligových kolech drží na čtvrté příčce tabulky a s celkovým počtem 22 bodů jí na první místo chybí pouhý jeden. V posledním utkání porazila České Budějovice 1:0 gólem Mariána Čišovského. V dresu soupeře se mohou představit i bývalí slávističtí hráči Pavel Horváth, Jakub Hora nebo brankář Matúš Kozáčik, slávistickou minulost má i asistent trenéra Jiří Skála. Slavia se naposledy s Plzní utkala 30. dubna v rámci 27. kola Gambrinus ligy. Západočeši však doma třikrát skórovali a sešívaní tak odjížděli bez bodu. FC Viktoria Plzeň – SK Slavia Praha 3:0 Branky: 18. a 44. Petržela, 10. Bakoš Slavia: Čontofalský - Dostál, Latka, Hubáček, Trubila Nitrianský (46. Z. Pospěch), Milutinović (71. Frejlach), Petrák - Vlček, D. Veselý - Škoda (85. Paprčiak). Trenér: Martin Poustka. ŽK: Latka, Dostál, D. Veselý Diváci: 11 412
5
Marek HANOUSEK
6.
8.
1991
7
Martin ZEMAN
28.
3.
1989
10
Pavel HORVÁTH
22.
4.
1975
11
Milan PETRŽELA
19.
6.
1983 1990
16
Vladimír DARIDA
8.
8.
22
Edgar MALAKYAN
22.
9.
1990
26
Daniel KOLÁŘ
27.
10.
1985
29
David ŠTÍPEK
31.
5.
1992
1.
3.
1992
8.
12.
1993
21.
6.
1982 1988
Martin SLADKÝ ÚTOČNÍCI 6
Matěj KONČAL
9
Roman ADAMOV
12
Michal ĎURIŠ
1.
6.
17
Jakub HORA
23.
2.
1991
23
Marek BAKOŠ
15.
4.
1983
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
11
soupiska
SK SLAVIA PRAHA Oficiální název klubu: SK Slavia Praha – fotbal a.s. Prezident klubu: Aleš Řebíček PŘEDSTAVENSTVO Předseda představenstva: Adam Řebíček Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý Člen představenstva: Martin Malík
Martin BERKOVEC brankář 12.2.1989
29
Martin DOBROTKA obránce 22.1.1985
6
Kamil ČONTOFALSKÝ brankář 3.6.1978
Generální ředitel: Zbyněk Kusý Obchodní a marketingový ředitel: Martin Malík Finanční ředitel: Adam Řebíček Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek Manažer pro mládež: Karol Kisel
1
David HUBÁČEK obránce 23.2.1977
4
Róbert CICMAN obránce 3.9.1984
13
Martin LATKA obránce 28.9.1984
28
Martin DOSTÁL obránce 23.9.1989
30
Jan ZÁKOSTELSKÝ obránce 25.11.1991
18
Ondřej PETRÁK záložník 11.3.1992
14
Luboš TUSJAK záložník 15.2.1992
12
Jaromír ZMRHAL záložník 2.8.1993
16
Zoran MILUTINOVIĆ záložník 1.3.1988
33
Karol KISEL záložník 15.3.1977
11
Tomáš FREJLACH záložník 24.11.1985
10
Štěpán KOREŠ záložník 14.2.1989
Lukáš JAROLÍM záložník 29.7.1976
20
Martin HURKA záložník 20.4.1993
23
Martin JUHAR záložník 9.3.1988
12
9
Milan NITRIANSKÝ obránce 13.12.1990
5
Matúš ČONKA obránce 15.10.1990
19
22
soupiska
Daniel VESELÝ záložník 9.5.1992
Petr RADA hlavní trenér
31
Tomáš MIČOLA záložník 26.9.1988
Martin POUSTKA asistent trenéra
25
Stanislav VLČEK útočník 26.2.1976
Martin VANIAK trenér brankářů
7
Jan VOŠAHLÍK útočník 8.3.1989
17
Jan BUDĚJSKÝ kondiční trenér
Milan ŠKODA útočník 16.1.1986
21
Miroslav DRŽMÍŠEK vedoucí mužstva Petr Krejčí ml., Michal Tuček, Martin Dvořák, Michal Říha lékaři
Jiří STRNAD hlavní kustod
Petr BÍLEK kustod
BRANKY (celkem 16) 5 – Kisel 3 – Nitrianský 2 – Vošahlík, Latka, Škoda 1 – Zmrhal, Petrák
Radek HUBINKA fyzioterapeut
ŽLUTÉ KARTY (celkem 30) 4 – Juhar, 3 – Nitrianský, Latka, 2 – Vošahlík, Škoda, Petrák, Čontofalský, Jarolím, Mičola, Kisel, Hubáček, Zmrhal, 1 – Cicman, Tusjak
ČISTÁ KONTA (celkem 6) 6 – Čontofalský (Brno doma, Liberec venku, Teplice doma, Dukla venku, Sparta doma, Jablonec venku)
Foto: Martin Malý.
Lukáš Jarolím, Jan Lála a Karol Kisel.
Jiří TRENKWITZ masér
13
výročí/mistrovské týmy
RODNÝ LIST BYL VYSTAVEN 2. LISTOPADU 1892 V osmdesátých letech devatenáctého století existoval v Praze studentský Literární a řečnický spolek Slavia se sídlem ve Vodičkově ulici. Po prázdninách roku 1892 se studenti fandící sportu (zejména student medicíny Jaroslav Hausmann a jeho přátelé Kratochvíl a Schöbel) shodli na tom, že by bylo zapotřebí sportovní činnost mezi studenty podpořit založením sportovního klubu. Obrátili se proto na zkušeného člena výboru Literárního a řečnického spolku Slavia Čížka a seznámili ho se svým nápadem založit sportovní klub. Větší část výboru nebyla sportu příliš nakloněna, ale pro sportovní plán se podařilo získat tehdejšího asistenta profesora lékařské fakulty UK Emericha Maixnera, doktora Srbu, doktora Kubra a další. Bylo rozhodnuto nezakládat nový samostatný sportovní klub, ale studenty – sportovce organizovat ve zvláštním odboru Li-
terárního a řečnického spolku Slavia. Podmínkou bylo schválení tohoto návrhu na valné hromadě spolku, která se konala 2. listopadu 1892. V tento památný den vznikl Akademický Cyklistický Odbor Slavia, ve zkratce A.C.O.S. Prvním jeho starostou byl zvolen Dr. Kubr, jednatelem MUC. Hausmann, náčelníkem Kratochvíl a pokladníkem Schöbel. Nabízí se otázka, zda pěstovali členové A.C.O.S. opravdu jen cyklistiku, nebo to byl krycí manévr? Z této doby jsou doklady o tom,
že profesorský sbor na některých školách nepřál sportu a nejméně fotbalu. Jsou známy případy, že si studenti před hrou kopané přilepovali na obličeje umělé plnovousy, aby je kantoři nepoznali a nepotrestali... Ze záznamů a vzpomínek je zjevné, že na počátku devadesátých let se studenti na venkově i v Praze o kopanou zajímali a také ji hráli. Proč by tedy kopanou nehráli nebo se o ni alespoň nezajímali i členové Akademického cyklistického odboru Slavia?
17 TITULŮ – 17 MISTROVSKÝCH TÝMŮ
1913. První mistrovský titul Slavie. Červenobílí vyhrávají mistrovství ČSF za účasti osmi nejlepších středočeských klubů. Slavia se poté stává i oficiálním mistrem korunních zemí, neboť poráží moravského mistra SK Moravskou Slavii.
14
1925. První ligový titul a první profesionálové. Vítězové úvodního ročníku naší ligy. Tento hráčský kádr tvoří jen profesionálové – hráči i trenér.
mistrovské týmy
1929. Podruhé mistry ligy. Ztráta bodů jen s úřadujícím mistrem Viktorií Žižkov.
1930. Nejslavnější mistři ligy, kteří neztratili ani bod! Šňůra 23 vítězných zápasů v řadě.
1931. Mistři ligy poprvé bez legendárního trenéra Johna Williama Maddena. Pláničkův zápasový průměr činí maximálně jeden gól na jedno utkání.
1933. Titul s omlazeným kádrem. O vítězství mezi Slavií a Spartou rozhodovalo až poslední kolo.
15
mistrovské týmy
1934. Další titul a slavný triumf československého národního mužstva. Osm hráčů Slavie si zahrálo finále mistrovství světa proti Itálii. Kapitánem národního celku byl František Plánička.
1935. Mistrovský hattrick ozdobený domácím pohárem. V lize o vítězi mezi Slavií a Spartou znovu rozhodovalo až poslední kolo.
1937. Titul ještě bez Josefa Bicana. Poslední famózní ročník brankáře Františka Pláničky.
1940. Titul startuje slavnou éru Josefa Bicana. Alexa Bokšay se stává slibným pokračovatelem legendárního Františka Pláničky.
16
mistrovské týmy
1941. Výhra v lize i v poháru. V obou případech nad Spartou.
1942. Znovu liga i pohár! Bicanova střelecká galapředstavení nemají konce.
1943. Počtvrté za sebou s titulem! Tečka za „zlatou érou“.
1947. Úplně jiní mistři, ale pořád ještě s Josefem Bicanem.
17
mistrovské týmy
1996. Konečně zase titul! A k tomu ještě semifinále Poháru UEFA.
2008. Pro Slavii sezona splněných snů. Na začátku přišel historický postup do Ligy mistrů UEFA přes slavný Ajax Amsterdam, na konci ligový titul po dlouhých dvanácti letech. Ten už slávisté oslavili na nově otevřeném a vyprodaném stadionu v Edenu.
2009. Sešívaným se poprvé po 66 letech podařilo obhájit ligový titul. Eden se mohl pyšnit nejvyššími návštěvami v lize, Slavia na svém domácím stadionu ani jednou neprohrála. Stejně jako v roce 2008 trénoval červenobílé Karel Jarolím.
18
odbor přátel
PUTOVÁNÍ ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ ZA ODBOČKAMI OP SEVERNÍ ČECHY BYLY VŽDY BAŠTOU SLÁVISTŮ – ČÁST II. – LIBERECKO Nemůžeme začít jinde než v Novém Městě pod Smrkem. A to citátem, který byl na jejich vždy aktuální vývěsce na náměstí: V Novém Městě každý vždycky žil a žije slávisticky! Autorem sloganu byl Josef Vokoun, jedna z nejvýraznějších postav odbočky. Spolu s ním to bývali zejména přátelé Bruský, Černý, Fojtík, Láznička, Vaněk a Vaňha. Prostě dělba funkcí i úkolů. Vždy beznadějně vyprodaný slávistický karneval ve velkém sále Dělnického domu, pomoc místnímu fotbalu, besedy, zápasy rekreační jedenáctky, ale i pomoc v lese, sběr kamení z polí, úpravy čtvercového náměstí či zvelebování nedalekého pramene Kyselka. Řádnými členy odbočky bylo i několik Sasů z blízkého příhraničí! Snad nejslavnější návštěvu zaznamenali koncem 70. let, kdy přivítali dvojici Ladislav Ženíšek – František Plánička. A ještě následovala beseda a založení odbočky v nedalekém Krásném Lese. V krajském městě Liberci nikdy naproti tomu odbočka nevznikla, i když slávisté žili i zde a místní Slovan se svého času propadl až do krajského přeboru! Naopak sousední Jablonec nad Nisou měl slávistů vždy dost. Možná, že si vzpomenete na senzační postup místního LIAZ do ligy, kdy se do nejvyšší soutěže v roce 1974 probojoval a v následující sezoně se i udržel. Koncem 80. let vyvrcholily snahy místních slávistů o založení odbočky (byl jsem tehdy s předsedou Iljou Prachařem u toho a právě s př. Polákem, který byl sekretářem postupující LIAZky si o všem povídal). Vše se uskutečnilo v hospůdce pod stadionem Na Střelnici (je tam dodnes), ale pak se dějiny pohnuly a v Jablonci přestal být o Slavii zájem… Totéž nastalo i v nedalekém Tanvaldu a především Smržovce, kterou proslavil i trakař, jímž musel na derby Sparta – Slavia v roce 1965 dovézt jeden místní sparťan svého slávistického „soka“ na obnovené derby do Prahy. A míříme-li dál, nelze minout Harrachov, který je působištěm olympijského medailisty
Pavla Ploce, jenž se tehdy v Sarajevu vyznal ze sympatií ke Slavii. Přesuneme-li se na západní stranu Ještědu, nemůžeme minout Český Dub. Nedávno jsme se naposledy rozloučili s Vladimírem Váchou, za jehož působení v roli sekretáře OP bylo založeno několik odboček. Patřil mezi ně i Český Dub a krásná ustavující schůze. Místní slávisté nám nedovolili odjet bez malých suvenýrů. Já mám dodnes na knihovničce roztomilou figurku ve slávistických barvách z místní výrobny hraček při každém pohybu zvonící. Bohužel nastalo to, co často jinde po roce 1989 – aktivity se změnily a odbočka zanikla. Když už jsme se dostali pod západní svahy Ještědu, nelze vynechat Jablonné v Podještědí. Tam žil a působil profesor v. v. Šichan, o kterém se pak říkalo, že je to slávistický páter Vrba. Ten v tehdy tolik populárním F. L. Věkovi nabral českou literaturu a obcházel s ní české „zapadlé vlastence“. Profesor Šichan se lišil jedinou věcí – ta literatura byla navíc slávistická. Na sekretariátě vždy „nafasoval“ časopisy, programy či publikace a obcházel s nimi především Podještědí. Mezi jiným i Heřmanice, z nichž pocházela Eva Hezinová, provdaná Haniaková, která byla první moderní stoperkou minimálně ve střední Evropě. Projížďku Libereckým krajem ukončíme trojicí Cvikov – Česká Lípa – Doksy. Cvikov je pro mnohé možná trochu zastrčené městečko v podhůří Lužických hor. Ti starší si možná ještě pamatují odbočnou trať ze Svoru do Jablonného v Podještědí. Ta však jako jedna z prvních podlehla rušení železnic na severu, poté, co bylo rozhodnuto o rozšíření silnice č.9 k saské hranici. To však neznamená, že by Cvikovští do Prahy necestovali. Ve Cvikově byla rovněž jedna z prvních odboček
na severu, pak zde zaznamenali útlum, ale koncem 20. století se slávisté ze Cvikova opět aktivizovali. Složili vlastní hymnu, nechybí na Setkáních a vloni byli poprvé iniciátory víceboje Sparta – Slavia, který správně vybudil většinu města! Téměř symetricky k okresní České Lípě se nacházejí Doksy. Málokdo už asi ví, že Doksy byly začátkem 60.let solidním účastníkem třetí nejvyšší soutěže! Vysoko si stály nad Českou Lípou, velká část hráčů sympatizovala se Slavií – někteří i proto, že klub se tehdy jmenoval Dynamo Doksy. Slávistickými symboly se mohl pochlubit hotel Bezděz, trojúhelníkový štít plážové restaurace tehdy pojmenované Strahováček. Vše svým klidným přístupem řídil předseda Brůžek, po jeho smrti převzal štafetu jeho vnuk, a tak odbočka dnes sice nevyniká, ale žije! A Česká Lípa? Přesněji Vikingové z Lípy (podle jejich slov - sever jako sever!). Ti jsou už po více než dvacet let svéráznou stálicí mezi odbočkami. Při turnajích na Setkání se neženou za výhrou za každou cenu, ale snaží se bavit. Ne na cizí úkor, ale dokáží si dělat legraci sami ze sebe! A to je dnes dvojnásob cenné! Ale Vikingové mají na svém kontě i dvě báječná Setkání. V roce 2006 to bylo přímo na ploše hlavního stadionu, kde kdysi o druholigové body bojovali třeba Karel Jarolím či miláček publika František „Boby“ Zlámal! O tři roky později se na Českolipsko Setkání vrátilo. Sice již ne na hlavní stadion, ale do trochu skromnějšího, o to však ještě srdečnějšího prostředí městečka Zákupy, proslaveného zámkem, pobytem Napoleonova syna Orlíka či Navrátilovými malbami! Nezapomínají však ani na vlastní sportování či posezení, jako tomu bylo v květnu 2012 při grilování klobás a opékání buřtů! Text připravil RNDr. Michal Dobiáš – 1. místopředseda OP
19
„ mládež
KAROL KISEL PŘEDSTAVUJE NOVÝ PROJEKT: AKADEMII TRENÉRŮ
Slavia klade velký důraz na výchovu svých talentů a jejich využití v prvním profesionálním týmu. To dnes dokazují v A týmu hráči jako Ondřej Petrák, Jaromír Zmrhal, či Luboš Tusjak, kteří ještě před rokem či dvěma působili v dorosteneckých týmech Slavie Praha. Z minulých let jsme rozhodně hrdí na naše další odchovance. Tomáš Necid a Marek Suchý jsou těmi nejlepšími příklady, působícími v seniorské reprezentaci, kteří byli i účastníky posledního mistrovství Evropy. I přes problémy v letech minulých je Slavie dnes na dobré cestě a práci s mládeží se věnuje velká pozornost. Dokazuje to i koupě a rekonstrukce mládežnického centra v Horních Počernicích, které slouží pro přípravu juniorky a dorosteneckých týmů. Dalším centrem pro fotbalovou mládež je zázemí v Edenu, kde se připravují týmy žáků a přípravek. Využití sportovně specifického vybavení umožňuje trenérům a hráčům dosahovat vyšší kvalitativní úrovně. Snahou mládežnického úseku je vytvářet co nejlepší podmínky pro vývoj, a to především prostřednictvím kvalitních, vzdělaných a fotbalu oddaných trenérů. K dalšímu zlepšování vedou zahraniční stáže a spolupráce s předními zahraničními kluby. A také nově vytvořený projekt Akademie trenérů, který by měl nastavit diskuzi a pomoci při aplikaci nové jednotné strategie 20
Foto: Michal Býček
SK Slavia Praha je nejstarším sportovním klubem v České republice. Tomu odpovídá i kvalitní práce s mládeží. Slavia patří v mládežnických kategoriích k nejúspěšnějším klubům v počtu získaných mistrovských titulů, vítězství v jednotlivých soutěžích a hlavně množství vychovaných hráčů pro nejvyšší fotbalové soutěže v Česku i zahraničí.
a koncepce práce s mládeží napříč všemi věkovými kategoriemi. K dnešnímu dni nabízí Slavie 15 mládežnických týmů od juniorky až po U6. U všech týmů působí minimálně 3 trenéři, u přípravek někdy i více pro lepší rozvoj herních a technických dovedností mladých fotbalistů. Úsek mládeže si klade za cíl vychovat z mladých kluků nejenom fotbalisty, ale i osobnosti schopné orientovat se v životě. Proto klub úzce spolupracuje se ZŠ Eden ve Vladivostocké ulici i s gymnáziem, ekonomickou střední školou, či odbornými středními školami. Hlavním cílem akademie je dobře pracovat a vychovat výjimečné fotbalisty, z čehož následně bude profitovat celý klub. Cílem je nalézt rovnováhu mezi kvalitou a krásou hry, nepodřizovat způsob naší hry očekávanému konkrétnímu výsledku. Klíčovými body jsou držení míče, dominantní ofenzivní herní styl a podpora kreativity v hráčích.“ Mgr. Karol Kisel Manažer mládeže
juniorka
JUNIORSKÁ LIGA: CHCEME HRÁT O PRVNÍ MÍSTO, BURCUJE ŠIMEČEK Doma ještě neprohrála, nyní má sérii šesti zápasů v řadě bez porážky a v tabulce drží druhé místo. Řeč je o slávistické juniorce, která naposledy před týdnem v pondělí remizovala Mladé Boleslavi. Mladí slávisté ve městě Škodovek vyrovnávali v 84. minutě z penalty, což znamenalo udržení druhého místa v tabulce a prodloužení série bez porážky na šest utkání. „Byl to velmi těžký a tvrdý zápas. Mladá Boleslav je kvalitní soupeř, který byl doplněn ještě pěti hráči z A týmu,“ ohlíží se k poslednímu utkání střelec Viktor Šimeček.
Hned zítra (pondělí 5. listopadu) čeká na svěřence Michala Petrouše na Xaverově duel
s Českými Budějovicemi a cíl je jasný. „Budeme chtít hrát ofenzivní fotbal a potvrdit, že doma body neztrácíme,“ má jasno Šimeček, který letos zatím nastřílel osm gólů. A kdy přidá ten devátý? „Doufám, že co nejdříve. Jsem rád, že jsem nějaké góly dal, stejně tak mě těší, že se v poslední době daří celému týmu,“ uzavřel povídání pro slávistický Poločas nejlepší střelec juniorky.
Mladá Boleslav - Slavia 1:1 (0:0) Branky: 53. Fillo - 84. Hrubý (pen.) Slavia: Berkovec - Dostál (80. Šittich), Čepelák, Kolařík, Sudek - Mikula, Bazal, Šimeček (56. Vondráček, 90. Zámečník), Hurka (61. Malcharek) - Hrubý - Veselý (46. Červenka). Další domácí utkání juniorky: Slavia – České Budějovice; 5. listopadu 14:30, Areál Na Chvalech, Horní Počernice, vstup 40 Kč, permanentkáři zdarma Foto: Michal Býček
Když slávisté přijeli do Boleslavi, ze zápisu se dozvěděli, že v sestavě soupeře bude několik hráčů A týmu. Jmenovitě Bulut, Opiela, Ščuk, Fillo nebo Kysela. „Samozřejmě jsme si říkali, že to bude trochu jiný zápas, než na jaký jsme zvyklí. Ale myslím si, že jsme se s tím vypořádali celkem slušně. Někdy byla ale jejich zkušenost samozřejmě vidět,“ přiznává střední záložník a občasný kapitán juniorky. Například Martin Fillo ještě před rokem střílel branky v dresu Plzně v Lize mistrů, tentokrát nastoupil v juniorské lize a gól vstřelil znovu. „Ta branka byla pro nás hodně nešťastná. Bylo na něm vidět, že je to technický fotbalista, ale zase tolik nevyčníval,“ zhodnotil Šimeček soupeře.
neprohráli vůbec a celkově v posledních šesti zápasech Juniorské ligy vždy bodovali. „Podařila se nám výborná série v posledních zápasech, kterou je třeba udržet až do posledního podzimního kola. Abychom hráli o první místo,“ burcuje slávistický talent.
Sešívané tak mohou těšit dvě skvělé série. Doma zatím
21
naši partneři
22
SLAVIA
Jindřich Baumruk Jan Košek John William Madden Jan Vaník Rudolf Štapl Josef Štaplík Josef Benda Josef Čapek Jaroslav Cháňa Emil Seifert František Ladislav Šimůnek Rudolf Vytlačil Hojer František Čestmír Vycpálek Antonín Bradáč Alexa Bokšay Plánička Antonín Ota Hemele Břetislav Dolejší Jiří Hildebrandt Ladislav Puč Jindřich Šoltys Hlaváček Jan Lála Jiří Pešek Jiří Trnka František Ipser Josef Kratochvíl František Veselý Josef Píša Josef Kadraba Peter Antonín Vodička Herda Dušan Herda Karel Jarolím Luboš František Svoboda Kubík Ivo Knoflíček Jan Vojtěch Bradáč Suchopárek Radek Bejbl Ladislav Ženíšek Štefan Karel Freja Vladimír Šmicer Čambal Vlastimil Bohumil Smolík František Kopecký Jiří Sobotka Zlámal František Cipro Jiří Ferdinand Daučík Josef Jeslínek Ivo Lubas Pavel Bican Otakar Nožíř Řehák Miroslav Janů Karel Nepomucký Radek Černý Rudolf Krčil Josef Miroslav Pleticha Miroslav Beránek Richard Dostálek Pauřík Miroslav Stárek Zbyněk Ivan Kopecký Vladislav Lauda Karel Nachtman Tomáš Hotový Jiří Lerch Bedřich Kuchař Lukáš Došek František Morávek Tesař Ján Luža Jan Mareš Martin Pěnička Luboš Kozel Jan Andrejkovič Robert Vágner Josef Pešice Robert Segmüller Ivo Ulich Pavol Biroš Tomáš Došek Karel Piták Pavel Novotný Jiří Nedvídek Josef Silný Martin Vaniak Martin Latka David Hubáček Matej Krajčík Marek Suchý Tomáš Necid Stanislav Vlček Jaroslav Šilhavý Pavel Kuka Jiří Vávra Josef Ledecký František Knebort Dušan Švento Daniel Šmejkal Jenny Starý Lukáš Jarolím Erich Brabec Jaroslav Jareš Jiří Hanke František Hampejz Jindřich Holman Josef Bělka Karel Finek Bedřich Jezbera Karel Černý Karel Poborský František Junek Antonín Ráca Stanislav Kocourek Emil Kabíček Alois Jonák
záležitost srdce
