2012-2013
115 5
cena ce c ena na 2 20 0K Kč č
POLOČAS 29. kolo Gambrinus ligy 26. května 2013, 18:00 hodin, Eden
SK Slavia Praha vs. FC Hradec Králové
JIŘÍ TRENKWITZ: DVACET LET VĚRNÝCH SLUŽEB SLAVII
permanentky
POŘIĎTE SI PERMANENTKU NA SLAVII NA NOVOU SEZONU! V pátek 24. května odstartoval prodej permanentních vstupenek na domácí zápasy Slavie v nové sezoně Gambrinus ligy 2013/2014. Oproti jednorázovým vstupenkám ušetříte peníze a navíc ještě získáte řadu bonusů a slev od partnerů Slavie.
na. Při této příležitosti je jeho motiv vyobrazen na všech permanentních vstupenkách.
Celoroční permanentní vstupenku pořídíte od 1800 korun, záleží na sektoru, který si vyberete.
Majitelé permanentek z této sezony budou mít svá stávající místa na stadionu v Edenu rezervovaná do 7. června 2013.
Nadcházející sezona se ponese ve znamení 100. výročí narození legendárního slávistického kanonýra Josefa Bica-
Rodiny s dětmi mohou opět využít zvýhodněných balíčků permanentek (2+2, 1+1, 2+1 nebo 1+2) do sektoru Rodiče
a děti, ve kterém je vstup pro děti zdarma. Svou speciální permanentku mají i nadále fanoušci, kteří Slavii podporují z Tribuny Sever. Permanentky jsou k dostání v předprodeji vstupenek v Edenu u vstupu číslo 4. Kontakt: e-mail:
[email protected], telefon: +420 731 126 104, adresa: U Slavie 1540/2a, 100 00, Praha 10. Fota: Martin Malý
3
Foto: Vojtěch Raiman.
Vlajka Sparty? Ta u mě na zdi viset nebude! Těžko byste v současnosti v Edenu našli služebně staršího slávistu. Masér a fyzioterapeut Jiří Trenkwitz však po této sezoně sešívané opustí. Stejně jako brankáře nebo útočníka ho zradilo zdraví. Ve Slavii dosáhl Jiří Trenkwitz, kterému nikdo neřekne jinak než “Koala”, všeho - titulů, semifinále Poháru UEFA nebo Ligy mistrů. První otázka se jasně nabízí - proč po skončení této sezony Slavii opustíte? „Bohužel mě k tomu donutil zdravotní stav. Už to bylo hodně náročné. I naši doktoři mě k tomu nutili. Ještě když tady byl primář Fousek, tak mi nechal udělat vyšetření a poté mi řekl, že operace je nevyhnutelná. Snažil jsem se to oddalovat, ale protože se k tomu přidávají další problémy, tak už není zbytí. Podle doktorů je už za minutu dvanáct. Ale víte jak to je, pořád na to nějak nebyl čas...“ Jaká konkrétně operace vás čeká? „Mým největším problémem jsou záda. Mám pátý obratel vtlačený dovnitř, ten pak tlačí na nervy. Už sedm let necítím levou nohu dole na vnější straně. Navíc se k tomu přidaly právě i další problémy.“ Váš návrat po operaci je vyloučený? „Mně už nezbývá moc dlouho do důchodu. Po operaci budu čtyři měsíce mimo, termín operace je připravený na listopad, takže návrat možný nebude.“ Ale Slavii sledovat budete... „Pokud to můj stav a čas dovolí, tak určitě. Navíc máme sedm vnoučat, manželka je na všechno sama, takže jí budu pomáhat.“ Já u áčka Slavie? To by mě nikdy nenapadlo! Jak jste se vůbec před dvaceti lety dostal k fotbalové Slavii?
„Dělal jsem fyzioterapeuta a maséra u reprezentačního výběru v atletice. Tam jsem působil osmnáct let a v roce 1993, když se rozpadlo Československo, tak ten tým prakticky zanikl. Nás tam bylo více a práce nezbyla pro každého. Já jsem byl velkým kamarádem tchána Ondry Krištofíka a ten mi říkal, že ve Slavii shánějí fyzioterapeuta a maséra. Že je tady na to Boby Zlámal sám. Na podzim 1993 se domluvila první schůzka, následně jsem do Edenu docházel ještě při jiném zaměstnání. Od roku 1994 jsem u fotbalové Slavie začal působit naplno. I když jsem byl slávistou odmalička, stejně jako celá naše rodina, tak by mě nenapadlo, že bych někdy mohl pracovat u fotbalu. U něčeho, co jsme všichni v rodině vždy milovali. A navíc jako člen realizačního týmu u áčka.“ U fotbalové Slavie jste tedy začal v roce 1993, ale červenobílá krev vám v žilách koluje o něco déle... „Já jsem ve Slavii jako takové od roku 1963. Tehdy jsem přišel atletiku provozovat závodně.“ Jakou disciplínu jste konkrétně dělal? „Začal jsem se sprinty. Potom se tady celé středisko v Edenu předělalo a zůstaly tady akorát skoky, víceboje a vrhy. Na skoky a víceboje jsem byl malej a lehkej, tak mi zbyly ty vrhy, i když na ně jsem byl taky malý. Všechno jsem doháněl výbušností, silou a rychlostí.“
rozhovor Vy jste svou sportovní kariéru ukončil ale poměrně brzy... „Už na vojně. Byl jsem v Bratislavě u železničního vojska. Tam na seřaďovacím nádraží se zastavovaly vagóny a jezdili jsme, jak se říkalo, na brzdě. Já jsem tak v patnácti kilometrové rychlosti naskakoval právě na tu brzdu. Naneštěstí ten schůdek, na který jsem naskakoval, upadl, protože byl celý zrezivělý. Kdybych se tehdy nedržel rukama, tak bych skončil pod vagónem. Takhle jsem si sedřel obě holeně až na kost, nějak se to tehdy zahojilo. Ale když jsem přišel z vojny a začal jsem zase makat, tak mi odskočila činka a jen lehce mě do té holeně klepla. Noha mi otekla, bolela mě. Po víkendu mě poslali za doktorem, já už měl čtyřicítky horečky a už to nebylo dobré. Bylo mi necelých jednadvacet.“ Vyřešil jste to ale šalamounsky, protože u sportu jste zůstal i nadále... „Já jsem právě od sportu nechtěl odejít. Tohle se mi stalo v únoru a až do konce listopadu jsem se dával do pořádku. Právě během té pauzy jsem se přihlásil na školu, na rehabilitaci, protože jsem nechtěl od sportu odejít. Tenkrát byla jediná fakulta v Brně, tak jsem tam studoval čtyři roky dálkově. Potom, protože jsem ty atlety všechny znal, mi bylo nabídnuto, jestli bych chtěl dělat právě u reprezentace.“
K některým ale musíte mít takový vztah, že se vám v Edenu nebudou nechávat lehce... „No tak to určitě. Několik by se jich našlo. Například AS Řím, památný zápas, kdy tam snižoval Jirka Vávra na 1:3, což znamenalo postup. Nebo Ajax Amsterdam. Pro nás vysněný postup do Ligy mistrů. Nebo Šachtar Doněck, kdy jsme na Ukrajině vyhráli 1:0. Kdybych vzal vlajku po vlajce, tak ke každé něco najdu...“ Jsou tady i české kluby, ale Spartu tady nevidíme... „Ta tady nikdy nevisela a dokud tady já budu, tak viset nebude! Sparta tady byla jednou, o což se postaral masér reprezentace Eda Poustka. Když jsme to tady v Edenu jednou přenechali nároďáku a Eda Poustka zjistil, že tu Sparta není, tak takové malé vlaječky nalepil úplně všude. Dát to zase dolů, to dalo pěknou práci.“ Ve Fulhamu je masérů devět, v Edenu dva
Vlajka Sparty v Edenu nevisela a viset nebude!
Máte představu, kolik kluků se vám vystřídalo na masérském stole? „Co se hráčů týče, tak to budou stovky. Nebyl bych schopný dát všechny dohromady. Samozřejmě na některé člověk vzpomíná mnohem více. Například na zlatý mančaft z roku 1996, kdy se udělal titul a postoupilo se do semifinále Poháru UEFA. Navíc to byly moje začátky. To jsou kluci, kteří z paměti nevypadnou nikdy.“
Jste známý svou unikátní sbírkou klubových vlajek ve své masérně. Tu si vezmete s sebou, nebo ji necháte svým následovníkům? „Asi to tady nechám. Ani tady nejsou všechny, některé jsou ještě ve skříňce. Vezmu si jedině všechny ty moje slávistické, které jsem si nakoupil.“
Kteří hráči byli ti nejnáročnější z pohledu maséra? „No musím říct, že Pavel Kuka, když se vrátil z Německa, tak toho jsem měl na stole pořád (smích). Ale to je ve srandě. Obecně platí, že kluci, kteří přijdou ze zahraničí, tak o své tělo více pečují. Například Marcel Gecov, když se vrátil z Ful-
6
hamu, tak říkal, že tam bylo devět fyzioterapeutů. My jsme tady dva (smích).“ O vás naopak mnoho svěřenců říká, že v kabině působíte také jako ten, kdo dokáže vyslechnout nebo poradit... „Člověk by v této pozici měl být i psychologem a zároveň i takovou vrbou. Mnoho věcí si při masírování vyslechnu a tím, jak jsem zkušenější, tak můžu i více poradit. Komunikuji s klukama, vyslechnu jejich názor, přidám jim své názory...“ Ať krásná podpora při zápasech vydrží Vám se vystřídalo i několik parťáků - masérů, na koho nejvíce vzpomínáte? „Nejdříve jsem léta letoucí dělal s Boby Zlámalem. To jsme byli dlouho ve dvou. Potom se to na žádost právě Pavla Kuky ještě rozšířilo, přišel Eda Uhlík. Ten kvůli rodině ale odešel. Dále tady byl Dan Sobotka, ten přišel chvíli před odchodem Bobyho Zlámala. Dan poté po dvou letech kvůli rodině také odešel. Teď jsem tu byl s Radkem Hubinkou. Časová náročnost této funkce je neuvěřitelná. Rodina musí mít svatozář. Není to zaměstnání do rodiny.“ Odcházíte po dvaceti letech ve Slavii. Zažil jste tady vše, takže kdo jiný by měl Slavii popřát do budoucna... Jak by vaše přání znělo? „Aby se v co nejkratší době vrátila na pohárové pozice, které tady byly tak dlouho. Samozřejmě můj odchod neznamená, že nadále nebudu slávistou. Fanouškům bych popřál, aby ta jejich krásná podpora, která tady při zápasech je, vytrvala a doufejme, že se brzy vrátíme tam, kam patříme.“
vzpomínky
JIŘÍ TRENKWITZ OČIMA SLÁVISTŮ le minimálně tak spokojený jako tady ve Slavii. Jirka nám hráčům pomáhal od neduhů nejenom svýma rukama, ale uměl uklidnit i dobrým slovem, když se někdy nedařilo.“ David Hubáček „Jirka je takový inventář Slavie. Já k němu na masáže moc nechodím, jenom když je opravdu nejhůř, aby mi protáhnul záda. Jirka má tady ten svůj kouteček, kde je zalezlý a kde si
luští svoje sudoku. On má rád prostě pohodičku. Samozřejmě že se také občas zapojí do nějaké naší debaty a vždycky z něj nějaká zajímavá hláška vypadne. Společně mu přejeme všechno nejlepší, do toho jeho důchodu, dá-li se to tak říct... Ale pro něj je to takový relativní důchod, protože on stejně bude pracovat dál, takže to bude takový pracovní důchod. A aby mu všechno šlo stejně tak dobře jako tady na Slavii.“ Foto: Martin a Jan Malý
Ivo Knoflíček „Když jsem se vracel z Německa do Slavie, tak ve stejnou dobu přišel do Slavie i Jirka. Přezdívku Koala jsem mu vlastně vymyslel já. Když jednou masíroval lýtko, tak byl hlavou o to lýtko opřený tak, že vypadal jako medvídek koala na stromě. A od té doby se mu tak už říkalo pořád. Uteklo to, už je to dvacet let... Myslím si, že tady zažil ty nejlepší roky, třikrát titul mistra ligy, evropské poháry... Určitě se na něj tady bude hodně vzpomínat, protože vydržet u mužstva tak dlouho, to je opravdu obdivuhodné. Pracuje skoro pořád, málokdy chybí a nebo je nemocný. Je vidět, že Jirka má svoji práci opravdu rád.“ Daniel Šmejkal „Já bych chtěl Jirkovi především moc poděkovat. Myslím si, že ve Slavii strávil krásných dvacet let. Já jsem ho poznal ještě jako hráč, s Jirkou jsme zažili opravdu hodně legrace, je to ten typ maséra, který do Slavie zkrátka patří. Nikdy nezapomenu na historky z různých soustředění, na kterých proběhla spousta vtípků a spousta sázek, tyto historky jsou však nepublikovatelné. Po pracovní stránce vnášel do kolektivu velkou míru profesionality, naopak po té lidské zase dobrou náladu a atmosféru. Chtěl bych mu moc popřát, aby se mu dařilo i v té další životní etapě a aby těch dalších dvacet let bylo stejně krásných jako roky strávené ve Slavii.“ Stanislav Vlček „S Jirkou jsem zažil hodně dobrého, byl tady ve Slavii po celou dobu mé fotbalové kariéry. Je to obrovský slávista, ve Slavii je dvacet let, takže to o něčem vypovídá. Je velkým sběratelem klubových vlajek, které rozvěšuje po stěnách masérny. Vypadá to opravdu úžasně, což je jeho zásluha. Chtěl bych mu popřát, aby byl i nadá-
7
Lukáši díky!
LUKÁŠ JAROLÍM SE LOUČÍ SE SLAVIÍ Lukáš Jarolím ve Slavii: 243 utkání, 144 zápasů v lize, 34 branek, 17 ligových gólů, sezony 1994-1996, 2006-2007, 2010-2013, mistr ligy 1995/1996 Foto: Martin a Jan Malý.
21. května 2007. Slavia porazila Zlín 2:1 a kapitán Lukáš Jarolím si užíval radost pod strahovským kotlem. V posledním zápase sezony si potom sešívaní zajistili účast v předkole Ligy mistrů a přes Ajax se konečně dostali do vysněné soutěže, u toho ale už Jarolím nebyl. V létě se stěhoval do Toskánska a stal se hráčem Sieny.
Stejný zápas, stejný moment. Lukáši Jarolímovi přibíhá gratulovat Stanislav Vlček. Ve Slavii spolu byli v letech 2005 až 2007 a od roku 2010.
10. srpna 2005. Ve 21. minutě zápasu předkola Ligy mistrů proti Anderlechtu vyrovnává Lukáš Jarolím na 1:1, na gól mu přihrával tehdy sedmnáctiletý Marek Suchý. Spolu s ním se radují Karel Piták a Stanislav Vlček.
27. února 2006. 26. minuta zápasu s Olomoucí a Lukáš Jarolím posílá Slavii do vedení! Sešívaní tehdy před 1590 diváky vyhráli na Strahově 2:1.
28. září 2006. Lukáš Jarolím odehrál v sešívaném dresu řadu zápasů v evropských pohárech, na začátek sezóny 2006/2007 ale nebude vzpomínat v nejlepším. Slavia po dvou prohrách 0:1 vypadla z Poháru UEFA s londýnským Tottenhamem.
8
Lukáši díky! Lukáš Jarolím – Narozen 29. července 1976 Kariéra: 1994-1997 SK Slavia Praha, 1996 hostování FC Union Cheb, 1997 hostování SK České Budějovice JČE, 1997-2002 FC Marila Příbram, 1998 hostování FK Mladá Bolelsav, 2003 CS Sedan Ardennes (Francie), 2004 SpVgg Greuther Fürth (Německo), 2004-2005 1.FC Slovácko, 2005-2007 SK Slavia Praha, 2007-2010 AC Siena (Itálie), 2010-2013 SK Slavia Praha Foto: Martin Malý.
24. září 2006. Skoro osm tisíc diváků bylo v Plzni zvědavo na Slavii, která ale domácí vyprovodila výsledkem 4:0. Hattrick zaznamenal Pavel Fořt, čtvrtou branku přidával kapitán Lukáš Jarolím.
15. dubna 2007. Takhle si Lukáše Jarolíma budou pamatovat všichni fanoušci Slavie – s kapitánskou páskou, ve středu zálohy, s míčem u nohy. K dirigentským schopnostem přidal Jarolím ve Slavii i 34 branek, 17 z toho v lize.
19. října 2012. Ve Slavii odehrál celkem 144 ligových zápasů, ve všech svých angažmá ale nastoupil k více než třem stům ligovým utkáním. Svůj třístý start si připsal ve vítězném derby na podzim 2012, ocenění převzal před zápasem s Příbramí.
4. listopadu 2012. Poslední zápas Lukáše Jarolíma před slávistickými fanoušky v Edenu. Proti Plzni odehrál 74 minut, poté ho vystřídal Karol Kisel.
18. listopadu 2012. Poslední zápas ve slávistickém dresu, možná symbolicky ve smuteční černé. Po 85 minutách nešťastného zápasu s Hradcem Králové vystřídal Lukáše Jarolíma Martin Dobrotka, který si v několika jarních zápasech navlékl i „jeho“ kapitánskou pásku.
9
S Fanklubem do Jihlavy! Pro členy Fanklubu vstupenka zdarma! Podrobnosti na www.slavista.cz
soupiska
FC HRADEC KRÁLOVÉ, a.s. BRANKÁŘI 12
Radim OTTMAR
8.
12.
1983
20
Jiří LINDR
7.
8.
1986
30
Tomáš KOUBEK
6.
8.
1992
OBRÁNCI
FC Hradec Králové, a.s. Rok založení: 1905 Klubové barvy: bílá a černá Kapacita stadiónu: 7 000 Adresa: FC Hradec Králové, a.s., Všesportovní stadion, Úprkova 473, 500 09 Hradec Králové Telefon: 495 515 531, 495 515 532 Internetová adresa: http://www.fchk.cz E-mail:
[email protected] REALIZAČNÍ TÝM: Hlavní trenér: Luboš Prokopec Asistent trenéra: Karel Podhajský
4
Tomáš HOLEŠ
31.
3.
1993
11
Jaroslav ZELENÝ
20.
8.
1992
15
Peter JÁNOŠÍK
2.
1.
1988
16
Jiří PODĚBRADSKÝ
9.
9.
1982
17
Dominik SIMERSKÝ
29.
9.
1992
18
Tomáš HÁJEK
1.
12.
1992
21
Marián HOCK
27.
2.
1992
23
Jan ŠISLER
24.
4.
1988
24
Michal PÁVEK
13.
2.
1985
25
Marek PLAŠIL
19.
12.
1985
27
Milan FUKAL
16.
5.
1975 1980
ZÁLOŽNÍCI
Do konce ligy zbývají odehrát pouhá dvě utkání a Hradci Králové hrozí, že se s Gambrinus ligou rozloučí. V průběhu jara dokázali Votroci porazit pouze dva jiné celky – Teplice a Zbrojovku Brno a celkem si připsali za jarní část devět bodů. V minulém kole sehráli Hradečtí důležité utkání s Příbramí, která se zatím drží na posledním nesestupovém místě, rozdíl tří bodů ale nesmazali, úterní utkání skončilo bezbrankovou remízou. Na Hradec tak čeká obtížný úkol porazit v posledních dvou kolech Slavii a Plzeň a doufat v zaškobrtnutí ostatních celků. V posledním vzájemném utkání mezi Hradcem a Slavií sice padlo pět gólů, tři z toho však do slávistické sítě. Sešívaní vedli, ve druhém poločase se jim podařilo srovnat na 2:2, rozhodující branku ale vstřelili opět domácí. Slavia si tak v patnáctém kole nepřipsala ani bod.
Tomáš STRNAD
8.
12.
3
Petr SCHWARZ
12.
11.
1991
5
Radek HOCHMEISTER
12.
11.
1982
7
Vojtěch ŠTĚPÁN
8.
6.
1985
13
Jiří JANOUŠEK
17.
11.
1989
14.
7.
1988
4.
11.
1989
20.
6.
1981
19
Haris HARBA
26
Emir HALILOVIČ
28
Filip KLAPKA
ÚTOČNÍCI 6
Tomáš MALINSKÝ
25.
8.
1991
8
Radek VOLTR
28.
11.
1991 1994
9
Asim ZEC
23.
1.
10
Marek KULIČ
11.
10.
1975
14
Pavel DVOŘÁK
19.
2.
1989
21
Dušan UŠKOVIČ
9.
4.
1985
22
Vojtěch HADAŠČOK
8.
1.
1992 Foto: Martin Malý.
FC Hradec Králové – SK Slavia Praha 3:2 (2:1) Branky: 17., 33. Uškovič, 78. Halilovič – 10. Nitrianský, 64. Kisel Hradec: Koubek – Holeš, Jánošík, Fukal, Poděbradský – Strnad, Šisler, Hochmeister, Štěpán – Uškovič (65. Halilovič), Harba Slavia: Berkovec – Nitrianský, Latka, Hubáček, Čonka – Jarolím (85. Dobrotka) – Koreš (88. Dostál), Zmrhal, Juhar – Kisel – Škoda ŽK: Šisler – Hubáček, Škoda Diváci: 5 025 Rozhodčí: Drábek – Vysloužil, Marek
2
11
soupiska
SK SLAVIA PRAHA Oficiální název klubu: SK Slavia Praha – fotbal a.s. Prezident klubu: Aleš Řebíček PŘEDSTAVENSTVO Předseda představenstva: Adam Řebíček Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý Člen představenstva: Miroslav Držmíšek Generální ředitel: Zbyněk Kusý
Kamil ČONTOFALSKÝ brankář 3.6.1978
1
Martin BERKOVEC brankář 12.2.1989
29
Milan NITRIANSKÝ obránce 13.12.1990
5
Martin DOBROTKA obránce 22.1.1985
Rudolf SKÁCEL záložník 17.7.1979
8
Ondřej PETRÁK záložník 11.3.1992
14
12
Finanční ředitel: Adam Řebíček Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek Manažer pro mládež: Karol Kisel Obchodní ředitel: Radek Šenk Manažerka marketingu: Michaela Schejbalová
Matej RAKOVAN brankář 14.3.1990
34
Milan BORTEL obránce 7.4.1987
6
Matúš ČONKA obránce 15.10.1990
19
Martin JUHAR záložník 9.3.1988
9
Karol KISEL záložník 15.3.1977
Marcel GECOV záložník 1.1.1988
15
Jaromír ZMRHAL záložník 2.8.1993
3
David HUBÁČEK obránce 23.2.1977
4
Martin DOSTÁL obránce 23.9.1989
30
Robert HRUBÝ záložník 27.4.1994
2
11
Luboš TUSJAK záložník 15.2.1992
12
Viktor ŠIMEČEK záložník 14.7.1993
13
16
Štěpán KOREŠ záložník 14.2.1989
18
Lukáš JAROLÍM záložník 29.7.1976
20
soupiska
Martin HURKA záložník 20.4.1993
23
Tomáš MIČOLA záložník 26.9.1988
25
Martin FENIN útočník 16.4.1987
10
Jan VOŠAHLÍK útočník 8.3.1989
17
Milan ŠKODA útočník 16.1.1986
Dávid ŠKUTKA útočník, 25.5.1988
Michal PETROUŠ hlavní trenér
Ivo KNOFLÍČEK asistent trenéra
Martin VANIAK trenér brankářů
Jan BUDĚJSKÝ kondiční trenér
Stanislav VLČEK vedoucí mužstva
Jiří STRNAD hlavní kustod
Petr BÍLEK kustod
Jiří TRENKWITZ masér
Radek HUBINKA fyzioterapeut
33
BRANKY (celkem 34) 8 – Kisel, 4 – Nitrianský, Vošahlík, Škoda, 3 – Juhar, Mičola, 2 – Latka, Gecov, 1 – Zmrhal, Petrák, Dobrotka, Škutka
ČERVENÁ KARTA 1 – JUHAR
ŽLUTÉ KARTY (celkem 74) 8 – Nitrianský, 7 – Petrák, 6 – Juhar, Škoda, Vošahlík, Mičola, 5 – Hubáček, Bortel, Kisel, 4 – Latka, 3 – Čontofalský 2 – Jarolím, Tusjak, Gecov, Čonka, 1 – Zmrhal, Cicman, Dobrotka, Skácel
21
ČISTÁ KONTA (celkem 10) 10 – Čontofalský (Doma: Brno, Teplice, Sparta, Dukla, Slovácko. Venku: Liberec, Dukla, Jablonec, Brno, Plzeň) Pozn.: Statistiky jsou aktuální po zápase 27. kola Plzeň – Slavia.
Foto: Martin Malý.
Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E 12874. SK Slavia Praha – fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ 100 00. IČO: 63999609. Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková, Iva Česneková Redakční e-mail:
[email protected]. Fotografie na titulní straně: Jiří Trenkwitz. Foto: Vojtěch Raiman. © UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01 Rychnov n. Kn., tel.: 494 542 292, fax: 494 533 045, zlom: Jiří Vrba
13
historie
Slavné góly ve slavných zápasech – pokračování Foto: Archiv Slavie.
1965. Jan Lála a návrat do první ligy. Zápas Slavia vs Plzeň 4:1. Televize a vyprodaný Eden na zápase 2. ligy.
1966. Josef Kadraba a poslední vítězný gól na „staré Spartě“. Výhra sešívaných 3:2.
1965. Josef Píša a úvodní gól derby Sparta vs Slavia před rekordní návštěvou 50 105 platících diváků na Strahově. Výsledek byl smírný 2:2.
1987. Ivo Knoflíček a televizní „gól roku“ ze zápasu Československo vs Wales 2:0 z kvalifikace na mistrovství Evropy.
14
1996. Jiří Vávra na stadionu AS Roma. Tento gól Slavii poslal až do semifinále Poháru UEFA.
2007. Stanislav Vlček v zápase s Ajaxem Amsterdam. Neuvěřitelná euforie z postupu do Ligy mistrů UEFA, Slavia poráží čtyřnásobného vítěze nejslavnější klubové trofeje kontinentu.
odbor přátel
SLÁVISTICKÉ HYMNY – FOTBAL, HOKEJ I ODBOČKY – pokračování V první polovině sedmdesátých let kralovala v Edenu melodie Kluci zlatí, kterou popularizovala tehdy špičková skupina F. Ringo Čecha a zpěvák Viktor Sodoma, oba velcí slávisté. Kam hrabou se nejhezčí slečny Na mou lásku, můj idol věčný, Na nejhezčí, která mezi námi je! Tou mou velikou láskou je – Slávie!
Červenobílí, to se mi líbí, To já mám, to já mám rád! Červenobílí, to se mi líbí. Za ty chci do smrti hrát!
Kluci zlatí, kluci zlatí! Kluci zlatí, jen góly platí! Kluci zlatí, kluci zlatí! Žádná kouzla – a jen ukažte jim, jak se hraje!
Vždycky se mi líbívala Červená mašle v hlavě, Za rok se změnily časy Nosím ji v povijaně!
Až na onen svět budu veden, rád půjdu, vždyť je tam Eden! A tam přece léta už domov pravý je – mé veliké lásky, mé Slavie!!! Probuzení Slavie, návrat jména, vznik OP. To byla sezona 1964/1965. Na tomto poli vynikal hlavně slávista až za hrob Milan Neděla. V památném jaru 1965 zaznělo z rádia:
Když hraje Slávie, tak padaj´góly, Když hraje Slávie, hezčí je svět! Příští rok bude hrát zas´hlavní roli, Jako ji hrávala šedesát let! A pokračovalo se refrénem, jehož část si pamatuji takto:
Obrana, ta vůbec starosti nám nedělá, Protože v ní hraje kdo? No přece Lála! Lála, Lála, Lálalalala!
Na některých odbočkách se zpívával přizpůsobený třetí a čtvrtý verš
Červenobílí jsou mistry ligy! Těm budu do smrti přát! Nástupu internetu v 90. letech dokázaly využít i naše odbočky a zveřejnily i vlastní hymny některých odboček. Začněme hlavní částí rožďalovické hymny:
Je statisticky dokázáno, že slávisty jsme každé ráno! A i když je tma jako v ranci sparťan nemá celkem žádnou šanci Refrén: Když Slavie vyhraje, se sparťany nuda je! Sparta neříká nám nic, jsme slávisti z Rožďalovic!
V jiném rozhlasovém kabaretu zazněl opět popěvek Milana Neděly:
Tak vyslyšte to naše přání Slavie, ta není k mání! A že by měla vždy jen vyhrát!: Ať pod kostelíčkem můžem´ zpívat!
Já však jenom pro sport žiji, musíme jít na Slavii! Sledovat budeme obrannou hru Lály, dívat se, jak Píša pěkně střílí z dáli!
My hvězdu máme jen na prsou, tak soupeři, ať už se třesou! Pak ať zní do nekonečna: SLAVIA ZŮSTANE VŽDY VĚČNÁ!
Jestliže však soudruh sudí spravedlivý hněv v nás vzbudí, postihne ho jistě, jak už brzy pozná, postihne ho jistě naše pomsta hrozná: Pošleme ho do háje, kde příroda krásná je!
Hymna slávistů z Brandýsa na Orlicí je dána kulturním tradicemi „městečka maličkého“ i připomínkou posledního pobytu J. A. Komenského na našem území:
Vlajkonoši tehdy používali skandování Heja, heja, Slavia a na melodii Mělnické polky zpívali: Červenobílý, to se mi líbí, to je ta barva Slávie, Slávie! Velkým slávistou byl i dirigent Karel Krautgartner a Slavia nastupovala po návratu do ligy k zápasům za zvuků melodie Babeta z muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Slávisté se však také plně vrátili i ke kořenům z první republiky, kdy hymnou slávistů byla píseň Červenobílí:
My jsme ti Brandejští, slávisti od Orlice, milujem Slavii stále víc a více. Barva červená a bílá nás tu dávno sjednotila a naší láskou je vždy věčná Slavie. Městečko maličké je srdcí labyrint, v něm se však neztratí kdo fandí Slavii. Náš klub je špičkový,
každý to o nás ví, a tak, kdo rozum má, s námi si užívá Kdo může, sportuje……. a kdo ne , fandí jen…… všichni se bavíme……… a nejen fotbalem………. A městečko Cvikov z podhůří Lužických hor? To přišlo s vlastní hymnou i s další společnou písní poukazující na to, kolik že je na českém severu slávistů:
1892 událost vskutku královská Červeno-bílá Slavia, svojí pouť právě začíná Refrén: To jsme my, Cvikováci Milující Slavii Jsme to my, Cvikováci Naší pražskou Slavii To jsme my…… Klubismus ještě nevymřel V našich srdcích stálé místo má, Červeno-bílá Slavia Na severu příznivce svý má Do Edenu , s láskou chodíme, Na zápasy dresy nosíme, Taky šály v barvách klubovejch Protože MY jsme Slavia… HYMNA SPOLEČNÁ - SEVERNÍ Na severu země české, v horách krásných Lužických, Nachází se město malé, Cvikov v názvu mající. Co se ve Cvikově děje, vlajky vlají , trubky zní. Červeno-bílá parta, do Prahy právě uhání. Ze Cvikova, z České Lípy společná síla severní! Na sobě dresy svého klubu, Eden pak v peklo promění. Tak už jsme tady, už se hraje, rychle pivko, klobásu! Kluci v dresech sešívanejch hrajou fotbal na krásu. Slavia pět gólů vsítí, v tento krásný podvečer. Po zápase soupeř šílí, my vracíme se na sever. Text připravil RNDr. Michal Dobiáš – 1. místopředseda OP
15
jubilea
„Šmíca“ slaví čtyřicet! Slávistické „Štístko“ Vláďa Šmicer, vítěz ligy mistrů s Liverpoolem, stříbrný z mistrovství Evropy 1996 a v neposlední řadě i trojnásobný mistr ligy se Slavií, oslavil v pátek 24. května své čtyřicáté narozeniny. Slavia stála na počátku i konci jeho profesionální fotbalové kariéry. V jejím průběhu pro-
šel francouzskými týmy RC Lens a Girondins Bordeaux a již výše zmiňovaným anglickým Liverpoolem. Slavii však v české lize zůstal věrný, působil zde mezi lety 1991 a 1996 a zpět se vrátil opět v roce 2007. Celkově v červenobílém dresu odehrál 212 utkání, z toho bylo 105 ligových, a soupeřovu síť
rozvlnil šikovný záložník celkem jedenatřicetkrát. Se Slavií se loučil již na novém stadionu v Edenu a jediné oko nezůstalo suché. V exhibičním derby slávistických a sparťanských hvězd vstřelil dvě branky a ve svém týmu představil svého nástupce – tehdy šestiletého syna Jiřího.
Foto: Archiv Slavie.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Archiv Slavie.
16
jubilea
František „Boby“ Zlámal slaví 65. narozeniny „Slavia je pro mne úplně vším, strávil jsem tu skoro celý život.“ Ve středu 29. května oslaví své šedesáté páté narozeniny legendární slávistický brankář František „Boby“ Zlámal. Boby přišel do Slavie v roce 1969 z druholigové Dukly Tábor a odehrál za ni úctyhodných 537 zápasů, z toho 207 ligových. Společně s Mirosla-
vem Stárkem vytvořili nejdéle sloužící brankářský tandem v červenobílé historii – společně hájili slávistickou svatyni ve 265 zápasech. V roce 1977 nastoupil i za československou reprezentaci a je držitelem ceny fair play Československého olympijského
výboru za rok 1978. Za Slavii dýchal, každý, kdo ho potkal, musel ocenit jeho dobráckou povahu a neustále dobrou náladu. I po ukončení své hráčské kariéry zůstal sešívaným věrný, působil zde jako asistent, trenér brankářů a také jako masér až do léta 2007. Fota: Archiv Slavie.
17
All Stars Cup 2013 V. ročník mezinárodního fotbalového turnaje • •
• • •
Kategorie: U15 (hráči narození 1998) Pořadatel: agentura All Stars Team ve spolupráci s Městskou částí Praha 10 a SK Slavia Praha Termín: 14.–16. 6. 2013 Místo: areál SK Slavia Praha Více na www.allstarcup.cz
Zúčastněné kluby
Ajax Amsterdam
Bohemians Praha 1905
CD Chivas Guadalajara
CSKA Moskva
Panathinaikos FC
FC Viktoria Plzeň
FC Zbrojovka Brno
Fenerbahce Istanbul
FK Dukla Praha
Olympique de Marseille
Randers FC
SK Dynamo Č. Budějovice
SK Slavia Praha
Sporting Lisabon
Valencia CF
1. FK Příbram
all stars cup
All Stars Cup 2013 Další ročník mezinárodního žákovského fotbalového turnaje All Stars Cup se uskuteční za necelý měsíc. Od 14. do 16. června se utkají v areálu SK Slavia Praha fotbalisté ve věkové kategorii U15. Členem organizačního výboru turnaje je také manažer mládeže Karol Kisel. Co od letošního ročníku All Stars Cupu očekáváte? „Určitě skvělou atmosféru a výbornou příležitost pro mladé kluky změřit své síly s nejlepšími týmy. V této věkové kategorii je to i i vzhledem k výbornému obsazení pro hráče taková malá Liga mistrů. Letos se navíc povedla zajistit poprvé účast neevropského týmu, z Mexika přijede Chivas Guadalajara, kde vyrostl Chicharito, který hraje momentálně v Manchesteru United.“ Na jaký tým a herní styl se osobně nejvíc těšíte? „Akademie Chivasu je považována za nejlepší v celém Mexiku, takže na tento tým jsem velmi zvědavý. Dále tu bude Valencie, Olympique Marseille, Ajax Amsterdam, týmy, které patří v Evropě k nejlepším. A vidět je hrát na vlastní oči bude nejen pro naše hráče kategorie U15, ale i pro další týmy a trenéry skvělá příležitost naučit se něco nového.“
Je totiž úplně něco jiného hrát finále na takovém krásném stadionu než na tréninkových hřištích.“
Jak je podle vás silný náš slávistický tým, který se turnaje účastní? „Náš tým je podle mě skvělý, zrovna v tomto roce mají velkou šanci na dobré umístění. To, co potřebují, je právě mezinárodní konfrontace, proto jsem velmi rád, že tuto šanci dostanou. Uvidíme, jak na tom budou ve srovnání s ostatními týmy, protože v České republice patří k nejlepším ve své věkové kategorii. Týden před turnajem jim končí soutěž, věřím, že ji vyhrají. Ale i kdyby se to nepovedlo, nevadí, důležité je, že se dobře vyvíjejí a patří mezi top týmy u nás.“
Když jste byl v tomto věku, vybavujete si, že jste se účastnil nějakého podobného turnaje? „Vybavuji si například turnaj, kde se hrálo finálové utkání na hlavním stadionu v Sunderlandu nebo Newcastlu a to je pro mě zážitek, na který vzpomínám dodnes. Kluci si to určitě budou pamatovat celý život, navíc ne všichni z nich se stanou profesionálními fotbalisty, takže když budou v budoucnu sledovat v televizi Ligu mistrů, budou si moct říci, že proti tomuto hráči jsem v patnácti letech hrál... Některým z nich naopak tento turnaj pomůže k lepším výkonům, díky kterým to poté ve fotbale dotáhnou daleko.
Jaké umístění od týmu očekáváte? „Umístění není to hlavní, důležité je, aby se v turnaji herně neztratili. Pokud budou na nejvyšších příčkách, bude to samozřejmě skvělé, ale kdyby se to nepovedlo a my jsme viděli, že herně za svými vrstevníky nezaostávají, tak budeme určitě spokojeni. Pokud se stane, že se jim turnaj nevydaří, tak je to také zkušenost. Ukáže se, v čem mají v porovnání s jinými týmy rezervy.“
Co byste popřál účastníkům turnaje? „Všem bych popřál, ať si turnaj užijí, ať se jim vyhnou zranění a ať mají ze svých výkonů dobrý pocit.“ Foto: Michal Býček.
V čem tkví Vaše role v organizaci turnaje? „Jsem součástí organizačního výboru, každý týden máme pravidelné schůze s agenturou All Stars Team a řešíme provoz celého turnaje. Tento rok se nám povedlo velmi dobře propojit chod všech oddělení na Slavii, takže turnaj můžeme považovat v podstatě za slávistický, a to nejen proto, že se hraje na našich hřištích. Ve Slavii jsme hrdí, že můžeme turnaj organizovat ve spolupráci s agenturou All Stars Team, která vykonala obdivuhodné množství práce. Rád bych jim podě-
koval za jejich ochotu a ambice takový turnaj vůbec organizovat, jsou do své práce skutečně zapáleni.“
Finálové zápasy se budou hrát na hlavním stadionu v Edenu, což bude pro hráče v tomto věku určitě velký zážitek... „Jsem moc rád, že se to povedlo zařídit. Vlastník stadionu byl v tomto ohledu velmi vstřícný. Kluci z toho budou mít vzpomínky na celý život, ještě jim to umocní zážitek z finále.
19
momenty sezony Foto: Martin Malý.
První pětigólový příděl sezóny přišel v pátém kole, 28. srpna 2012, a odvezla si ho Zbrojovka Brno. Dvě branky dal kapitán Karol Kisel, poprvé v áčku se trefil Jaromír Zmrhal, který se po svém letním příchodu úspěšně zapracoval do prvního týmu. Vedle devatenáctiletého Zmrhala se do základní jedenáctky v několika zápasech dostal i tehdy dvacetiletý Luboš Tusjak.
Poslední domácí podzimní zápas, 16. kolo, 23. listopadu 2012. Soupeř: Baník Ostrava. Hlavní hrdina: Stanislav Vlček. Přesně po dvaceti letech a dvaceti dvou dnech se střelec, který Slavii zařídil postup do Ligy mistrů, loučil s profesionální fotbalovou kariérou, aby v Edenu dále pokračoval jako vedoucí mužstva. Blahopřát mu přišla i naše nejlepší tenistka Petra Kvitová.
Před chvílí zazněl závěrečný hvizd sudího Příhody a v Edenu mohou vypuknout vítězné oslavy! Slavia porazila na domácím stadionu Spartu 1:0, hrdinu zápasu Martina Latku nese na ramenou směrem ke slávistickému kotli Kamil Čontofalský. 278. derby pražských „S“ je naše!
Fotorafie, která 29. září 2012 obletěla noviny po celé České republice. V 73. minutě si na dlouhý centr Davida Hubáčka naskočil stoper Martin Latka a hlavou poslal míč do sítě. Slavia vedla v nejsledovanějším zápase ligy 1:0 a náskok už nepustila. Latka se trefil ve druhém derby po sobě, na podzim se stal miláčkem sešívaných fanoušků a jejich skandování „Latka do repre!“ ho nakonec dostalo až do nominace národního týmu. V zimě odešel do vysněné Bundesligy, do týmu Fortuny Düsseldorf.
20
momenty sezony Foto: Martin Malý.
Začátek jara, přiznejme si, příliš radosti slávistickým fanouškům nepřinesl. Výjimkou byl domácí zápas s Libercem, který Slavia vyhrála 3:1. Všechny tři góly obstarali Slováci: Martin Dobrotka ještě v prvním poločase, Dávid Škutka ve druhém. Nejvíc si ale svou trefu užil kapitán Karol Kisel, který pod dresem mohl ukázat jméno novorozeného syna Kaie. Kisel navíc den před zápasem oslavil své 36. narozeniny.
Porážka 0:2 v Příbrami byla posledním zápasem, který z lavičky Slavie odkoučovali Petr Rada a Martin Poustka. Tři dny po zápase je nahradili trenéři juniorky Michal Petrouš a Ivo Knoflíček. „Kluci potřebují hlavně dodat sebevědomí,“ řekl po svém nástupu Michal Petrouš a hráči to potvrdili hned v následujícím kole, kdy sebevědomě porazili Jablonec 5:1!
Radost Tomáše Mičoly symbolizuje „znovuzrozenou“ Slavii. Hned v prvním zápase pod staronovým trenérem Michalem Petroušem nasázeli sešívaní Jablonci pět branek, dvakrát se trefil Martin Juhar, dvakrát právě Tomáš Mičola, gólový účet zápasu načal přesnou hlavičkou Marcel Gecov.
Že se budou fotbalisté Slavie takto radovat i po zápase 27. kola v Plzni čekal asi jen málokdo. Zápas na půdě lídra tabulky ale rozhodl už v 15. minutě Milan Škoda krásnou střelou, která byla vyhlášena gólem týdne. Po vyloučení Martina Juhara se mužstvo i v deseti hráčích semklo k nejbojovnějšímu výkonu v sezóně a vedení udrželo. „Nejtěžší zápas mé trenérské kariéry,“ přiznával po závěrečném hvizdu trenér Michal Petrouš.
21
juniorka
MILAN TITĚRA BOJUJE S JUNIORKOU O TITUL Rozjetou juniorku převzal po Michalu Petroušovi a z lavičky řídí stíhací jízdu za brněnskou Zbrojovkou. Na tu Slavia tři kola před koncem ztrácí jediný bod. „Hrát o možnost být první v prestižní Juniorské lize je samozřejmě velkou motivací,“ říká trenér Milan Titěra. Vy jste se stal po Michalu Petroušovi trenérem juniorky, zůstal jste zároveň na lavičce U18? Jak se to dá stíhat? „Jelikož s U21 trénujeme většinou dopoledne a hrací den je pondělí, tak jsem první týden po změně působil u obou týmů. Díky rychlému jednání se podařilo doplnit realizační tým U18 o A. Petrouše, který zajistil spolu s J. Roulem bezproblémový chod týmu. V současnosti tým U18 sleduji v době, kdy nemám program s U21.“ Jakou roli hraje psychologie ze strany trenéra u mladých hráčů? Měl by být trenér spíš „kamarád“ nebo vládnout tvrdou rukou a udržovat disciplínu? „Každý trenér má blíže k nějakému stylu vedení týmu, kterému věří. Záleží vždy hodně na hráčích, zda nezneužívají “kamarádského“ přístupu trenéra. Já se snažím, aby hráči měli disciplínu v tréninku i v zápasech a abychom se v týmu vzájemně respektovali. Zároveň nechávám hráčům možnost vyjádřit se k různým situacím a pokud přijdou s nějakým problémem, tak se jim snažím vyhovět.“
Myslíte si, že je velký rozdíl mezi juniorkou a nejstaršími dorosty, třeba kategoriemi U19 a U18? „V každém období mají hráči určité výkyvy nebo problémy, které ovlivňují jejich výkonnost. Dorostenci fungují tak, že chodí denně do školy a potom se přesouvají na odpolední trénink. Domů se vracejí večer. Rozdělují svůj čas mezi školu a fotbal. Hráči juniorky fungují na profesionálnější úrovni a zaměřují se především na fotbal a věci s tím související. Většina má upravený studijní plán tak, aby se mohli naplno věnovat fotbalu. Je kolem nich velký realizační tým, který se stará o jejich rozvoj, a na všechno je více času a klidu.“
Foto: Martin Malý.
A naopak rozdíl mezi juniorskou ligou a například Divizí, kterou hrál B-tým Slavie v minulé sezóně? „Myšlenka juniorské ligy spočívá v tom, aby se mohli všichni mladí hráči maximálně rozvíjet bez ohledu na výsledky či postavení v tabulce. V soutěžích mužů se hraje především o výsledky, postupy, sestupy a herní kvalita a rozvoj hráčů jde častokrát stranou. Juniorská liga je více ofenzivní a hodně vyrovnaná. Konfrontaci s dospělým fotbalem na úrovni divize či ČFL si hráči vyzkoušeli v obou přípravných obdobích a vedli si velmi dobře.“ Někteří hráči juniorky trénují určité časové úseky s A-týmem. Je to na nich poznat, když se potom vrátí do juniorky? „Pokud hráči trénují s áčkem dlouhodobě, tak je vidět, že v zápasech juniorky jsou hlavními osobnostmi. Pro ty, kteří nahlédnou do áčka na pár tréninků, tak je to spíše zkušenost.“ Jaký je váš názor na starty starších hráčů než U21 (nebo hráčů z A-týmu) v juniorské lize? Nebyla by pro ně přínosnější hra např. v ČFL nebo v Divizi? „Jestliže se jedná o krátkodobé ro-
22
zehrání, tak v tom nevidím problém. Zahrát si např. dva zápasy s hráčem A týmu je zkušenost pro ostatní. Neměli by tam však působit dlouhodobě a omezovat mladším možnost dostat se do zápasů. Myslím, že většina týmů využívá skutečně hráče v juniorském věku a občas některý tým využije v utkání staršího hráče.“ Ze všech stran je sice slyšet, že v juniorce jde hlavně o výchovu mladých hráčů, přípravu pro áčko, vnímáte přesto možnost získat titul? Je pro hráče velká motivace, že pořád hrají „o něco“ a ne třeba ve středu tabulky? „Výstavní skříň každého klubu je A tým a proto je skutečně prioritou přechod co největšího počtu hráčů do áčka, nebo jiného ligového klubu. Zároveň jsou hráči vychováváni k tomu, aby se snažili každé utkání vyhrát a z toho plyne i motivace být dlouhodobě nejlepším týmem soutěže. Hrát o možnost být první v prestižní Juniorské lize je samozřejmě velkou motivací, která má však zároveň i opačný efekt a některé hráče spíše svazuje.“ Jak z vašeho pohledu hodnotíte projekt Juniorské ligy? „Startovací ročník Juniorské ligy nabídl spoustu kvalitních zápasů a hlavně nabídl atraktivní ofenzivní fotbal, o kterém svědčí fakt, že jen 7 zápasů z 270 skončilo bez branek. Běžně se stává, že v zápasech Juniorské ligy padne 6 a víc branek. Co mi chybí, je větší publicita této soutěže v různých médiích. V počátku projektu bylo v plánu, dávat zápasy v TV, což nemělo dlouhého trvání. Představoval bych si i větší divácký zájem, vzhledem k tomu, že všechny kluby v soutěži mají již svoji základnu fanoušků. Hrát před více lidmi je vždycky pro hráče zážitek a zápasy by získaly ještě větší náboj.“
naši partneři hlavní partneři
partneři
mediální partneři
23
GAMBRINUS
<ÜCQ
