Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra historie
SK Slavia Praha v letech 1896-1918 Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
Lukáš Novák Specializace v pedagogice, Dě - Ov
Brno 2008 1
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu a prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.
Souhlasím, aby tato bakalářská práce byla uložena
na
Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty
a
zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne ................
..................... Lukáš Novák
2
Rád bych poděkoval všem, kteří se na vzniku této práce nějakým způsobem podíleli. Ať už jde o pracovníky pražských archivů či mé nejbližší.
Jmenovitě pak děkuji především panu Mgr. Jiřímu Miholovi, Ph.D. za trpělivost a vstřícnost při vedení mé práce a za cenné připomínky a rady při konzultacích.
3
Obsah Obsah....................................................... 4 Úvod........................................................ 6 1. Společnost a sport...................................... 10 2. Období před nástupem fotbalu ve Slavii.................. 13 2.1 Počátky kopané v českých zemích.................. 13 2.2
Poprvé název Slavia.............................. 14
2.3
Vznik sportovního klubu Slavia................... 15
2.4
Vznik Sparty..................................... 15
3. Období vzniku SK Slavia Praha........................... 17 3.1.První těžkosti a vznik SK Slavia.................. 17 3.2 Kroj, znak a vlajka............................... 18 3.3. Cyklistická Slavia............................... 19 3.4. Atletika......................................... 20
4. Počátky fotbalu ve Slavii............................... 25 4.1. Fotbalová Slavia................................. 25 4.2. První vystoupení................................. 26 4.3. První derby...................................... 27 4.4. První český mistr................................ 28 4.5. Druhé derby - počátek rivality mezi Slavií a Spartou ..................................................29
5. Slavná epocha slávistické historie...................... 32 5.1. Letenská éra Slavie.............................. 32 5.2. Na Slavii mezinárodně............................ 32 5.3. Nadvláda Slavie.................................. 35 5.4. Mistrovství Evropy............................... 38
6. Legendy z počátků SK Slavia............................. 39 6.1. Jan Košek........................................ 39 6.2. John William Maddden............................. 42 4
7. Krize Slavie............................................ 45 7.1. Období let 1911-1918............................. 45 7.2. Aféra „Rut“...................................... 45 7.3. Období 1. světové války.......................... 46
Závěr...................................................... 49
Prameny a literatura....................................... 51 1. Seznam pramenů..................................... 51 a) Archivní prameny.............................. 51 b) Noviny a časopisy............................. 51 c) Elektronické zdroje........................... 51 2. Seznam literatury.................................. 52
Resumé..................................................... 53 Summary.................................................... 53 Seznam příloh.............................................. 54 Přílohy.................................................... 56
5
Úvod Fotbal je dnes celosvětově nejrozšířenější sport, který se těší
obrovské
popularitě.
Patří
mezi
sporty,
které
mohou
provozovat jak muži, tak i ženy. Zahlédnout jej můžeme stejně tak
na
největších
stadionech
světa,
jako
na
vesnických
hřištích. Nenajdeme kout země, kde by alespoň někdo fotbalu neholdoval. Pro některé lidi může tato hra znamenat relaxaci od všedních starostí života, pro jiné třeba zdroj obživy. Pro mě osobně fotbal
znamená mnoho.
Již dlouhá léta jsem věrným a zapáleným fanouškem klubu SK Slavia Praha. Prožil jsem díky tomuto klubu mnoho krásných okamžiků, ale také období beznaděje a zmaru. Naplňoval mě a přinášel to, co by fotbal měl přinášet především. Emoce. Proto vím,
že
pro
mě
bude
s objektivitou,
nesmírně
jaká
by
těžké
jí
vypracovat
náležela
a
tuhle
bez
práci
záměrného
zkreslování skutečností ve prospěch svého milovaného klubu. Po dobu
sestavování
této
práce
budu
muset
odložit
svou
fanouškovskou tvář a stanu se jakýmsi fotbalovým archivářem či odborným metodikem. Jsem velmi rád, že mi bylo katedrou historie umožněno se ve
své
bakalářské
práci
zabývat
tím,
co
mě
v životě
baví
nejvíce. A to sportem. Jedná se o oblast, která ovlivňuje můj život od dětství až do současnosti a která jej bude ovlivňovat i nadále. Třešničkou na dortu pak je fakt, že se mohu věnovat klubu mému srdci nejbližšímu. Jistě si mnoho lidí pomyslí, že psát bakalářskou práci na mnou
zvolené
téma,
je
přinejmenším
podivné.
Ostatně,
s takovými ohlasy jsem se setkal při vzájemném sdělování si témat
prací
mezi
studijními
kolegy.
Mezi
hlavní
argumenty
proti zaměření práce patřil ten, který říkal, že toto téma není příliš vědecké a přínosné. Já s tím ovšem nesouhlasím. Ano,
fotbal
může
být
pro
mnohé
pouze
zábavou
určenou
pro
krátkodobé pobavení obecenstva. Ale pro jiné je zase fotbal
6
jejich
životem.
Má
své
mistry,
hrdiny,
legendy.
Prostě
osobnosti, na které se nezapomíná. A má také svou historii, která je protknutá nejrůznějšími dramaty, příběhy, pohádkami či
horory.
Fotbalové
kluby
hrály
a
hrají
často
důležitou roli v politickém životě té které země.
dodnes
A pak je
zde to, co lidé, kteří fotbalu neholdují, nemohou pochopit. Fotbal má své vnitřní kouzlo, půvab, napínavost a záhadnost. Často
by
se
chtělo
že
říct,
příběhy,
jaké
napíše
fotbal,
bychom stěží hledali v jiné oblasti běžného života. Že
ve
svém
z publikace
Věry
postoji
nejsem
Olivové:
osamocen
„Sport
je
dokládá
úryvek
nesporně
jedním
z pozoruhodných a specifických znaků života dvacátého století. Svědčí o tom jak jeho mnohostranná rozmanitost, tak i nesmírná popularita,
jíž
se
těší
v nejrůznějších
zemích
světa
a
v nejrůznějších společenských vrstvách. Nový fenomén moderního vývoje upoutává pozornost řady vědních disciplín, ať již jde o medicínu,
psychologii,
biologii,
filozofii
sociologii.
či
Stále naléhavěji nutí i historii, aby se nad ním zamýšlela a pohledem do minulosti přispěla k jeho hlubšímu pochopení.1 Svou prací jsem původně zamýšlel zmapovat dění a události v SK
Slavia
Praha
prostudování
od
jejího
dostupných
nashromáždil,
jsem
se
založení
pramenů rozhodl
a
toto
do
roku
materiálů, své
1945.
které
stanovisko
Po jsem
změnit.
Zaměřím se dvěma směry. U fotbalové Slavie jsem si jako mezní datum vytyčil rok 1918. U sportů, které vzniku samostatného fotbalového oddílu předcházely, pak rok 1945. Důvody slávistické k rozsahu
mého
rozhodnutí
historie
své
práce
až musel
jsou
do
následující.
roku
na
1945
některé
bych
události
Při
zkoumání
se
vzhledem
zaměřit
jen
povrchně. A tím by kvalita práce značně utrpěla. Pak také hrál roli fakt, že období od vzniku Slavie do konce první světové války hvězdou
patřilo
1
na
mezi
dresu.
nejslavnější U
předchůdců
epochy kopané
Olivová, V.:Lidé a hry. Historická geneze sportu, Praha 1979, s. 5
7
klubu ve
s
Slavii
pěticípou jsem
se
rozhodl vývoj popsat až do roku 1945. Důvod byl opačný než v případě fotbalu. Obávám se, že pokud bych zde za mezní datum považoval rok 1918, byl by výčet důležitých událostí příliš chudý a neposkytl tak ucelený obraz o tom, jak se ve Slavii sportovalo. Právě ucelený obraz historického vývoje SK Slavia Praha je tím,
čeho
chci
touto
prací
dosáhnout.
Zaměřím
se
na
prvopočátky sportu a fotbalu ve Slavii. Při té příležitosti bych
nerad
v zemích symbolů,
opomenul
Koruny jako
vůbec Rád
české.
jsou
první
dres
či
krůčky
bych znak.
se
fotbalového
dotkl
hnutí
slávistických
Samozřejmostí
pak
je,
že
obrátím svůj zrak na sportovní činnost Slavie jako takovou. Výsledky, triumfy, nezdary, skandály. To vše bych chtěl do své práce
zahrnout.
V neposlední
řadě
bych
se
měl
podrobněji
zmínit o nejvýraznějších osobnostech zkoumaného období. Také Sparty se ve své práci dotknu. Jednak je to největší konkurent a dlouholetý rival Slavie a pak pouze srovnání těchto dvou nejvýznamnějších českých klubů dokáže nejdůvěrněji ilustrovat situaci v jednom z nich. Informace
ke
své
práci
hodlám
čerpat
z nejrůznějších
zdrojů. Za základní zdroj předpokládám publikace věnující se Slavii,
potažmo
fotbalu
jako
celku.
V nich
se
však
mnou
zkoumané období nepopisuje příliš podrobně a tak musím pro komplexnost své práce využít i jiných zdrojů. Ať už archivních materiálů či zpráv dobového tisku. V určitých věcech mi může být nápomocen také internet, kam SK Slavia umístila část svého archivu. Zdrojem inspirace mi pak může být zdařilá diplomová práce Davida Bodečka, který se zabýval kompletní historií AC Sparta Praha.2 Co se metod mé činnosti týče, tak hodlám postupovat podle základních přímé
metod
metody,
historikovy
tedy
práce.
získávání
Pokusím
informací
se
z pramene
o a
využití jejich
třídění. Vzhledem k aktuální situaci ve slávistickém archivu 2
Bodeček, D.: AC Sparta Praha. Z historie českého fotbalového velkoklubu. Brno 2002.
8
však netuším, v jak velké míře danou metodu uplatním. Z větší části se tedy spolehnu na metodu nepřímou, čímž je možné, že má
práce
získá
kompilační
charakter.
To
by
však
vzhledem
k tématu nemělo být na škodu. Alespoň z mého pohledu. Dále uplatním metodu progresivní. Je patrné, že postupný vývoj na sebe
plynule
diachronní
a
logicky
neopomenu
přístup.
porovnávání
je
metoda dění
navazoval,
Poslední
Tu
Slavii
9
proto
metodou,
komparativní. ve
a
sledujeme kterou
využiji a
rozhodně
zejména ve
tento
při
Spartě.
1. Společnost a sport
Období od přelomu devadesátých let devatenáctého století do konce první světové války bylo lemováno spoustou významných událostí,
které
ovlivňovaly
životy
všech
lidí
ve
státě,
sportovce nevyjímaje. Podívejme se nyní na některé z nich. Politicko-sociální situace v českých zemích se vyznačovala formováním nové politické reprezentace. Mladočeské vítězství v parlamentních
volbách
v roce
1891
vyjadřovalo
značně
protipunktační smýšlení většiny českého voličstva. Devadesátá léta devatenáctého století představoval dramatické a bouřlivé desetiletí
v českých
zemích
i
v celém
Rakousku,
přinášející
vzruch, a to jak ve společenské, tak i v celé duchovní sféře, spolu s další modernizací společnosti.3 V oblasti vývoje.
hospodářské
dochází
společnost
Česká
ke
dosáhla
zrychlení
pozitivního
v posledním
desetiletí
devatenáctého století podstatných rysů moderního národního a občanského
společenství.
strukturou hlavními
novodobé třídami
maloměstské
a
vrstvy.
Mohla
se
prezentovat
kapitalistické vrstvami, Současně
téměř
společnosti
přičemž
s jejími
převažovaly
vrcholilo
období
úplnou
střední
koncentrace
výroby a kapitálu, uplatňovaly se monopoly a finanční kapitál.4 Současně
s hospodářským
růstem
se
zvyšoval
také
počet
obyvatel. Za období mezi léty 1880 a 1910 evidujeme nárůst téměř o čtvrtinu. Při posledním sčítání lidu „za Rakouska“ roku 1910 se počet obyvatel českých zemí zastavil na čísle 10 077 251. Díky pokroku lékařské vědy i zlepšování lékařské péče a také změn ve způsobu života klesala dětská úmrtnost při současném obyvatel
3 4
růstu také
průměrné
odhalilo
délky
života
národnostní
Čapka, F.: Dějiny českých zemí 1800-1918. Brno 2003, s. 147 Tamtéž, s. 172
10
obyvatel.
poměry.
Ukázalo
Sčítání se,
že
v Čechách žilo 63% Čechů a 37% Němců. Na Moravě byl tento poměr mírně příznivější ve prospěch české strany.5
Všechny výše uvedené skutečnosti vyznívají pozitivně ve smyslu
vývoje
společnosti.
české
A
to
ve
všech
oblastech
lidské činnosti. Ve zkoumaném období však nesmíme opomenout také
celosvětově
vývoj
na
nějaký
Záleželo světová
na
čas
oblasti.
válka.
rakouského byla
významnou
přerušila, Tou
Sarajevským
následníka
rozpoutána
první
událost,
která
či
tento
pozitivní
přinejmenším
zmírnila.
událostí
byla
atentátem
koncem
trůnu
arcivévodu
světová
válka,
samozřejmě června
Františka která
první
1914
na
Ferdinanda
byla
výsledkem
dlouhotrvajících sporů o nové rozdělení světa, především mezi Velkou Británií a Německem. Po sarajevském atentátu vypovědělo Rakousko Srbsku válku. Český a slovenský lid se od začátku stavěl
k válce
nepřátelsky,
protože
bojovat
za
rakousko-
uherskou monarchii znamenalo posilovat stát, který nenáviděl.6 Ale
zpět
konfliktu.
Nová
která
se
další
rozvoj
století
k radostnějším doba
stávala
součástí
Sokola,
pokrývaly
měnila
názory
životního
jehož
značnou
i
událostem na
vypuknutím
tělesnou
stylu.
organizace část
před
Podporovalo
koncem
to
devatenáctého
měst
českých
kulturu,
a
vesnic.
K sokolství se přidružovalo i skautské hnutí, u jehož zrodu stál tělocvikář z reálného gymnázia v Praze Antonín František Svojsík. Velký ohlas v českých zemích měla myšlenka novodobých olympijských Jarkovský,
her, který
kterou
zaštítil
spolupracoval
Jiří
Stanislav
s Mezinárodním
Guth-
olympijským
výborem a v roce 1899 se zasloužil o založení Českého výboru pro olympijské hry. Čeští gymnasté, atleti a další sportovci se poprvé zúčastnili olympijských her v roce 1900 v Paříži.7 Nezávisle
na
těchto
aktivitách
se
postupně
rozvíjela
klubová činnost v nejrůznějších sportovních odvětvích a začaly 5
Čapka, F.: c.d., s. 173-174 Čapka, F.: Dějiny zemí koruny české v datech. Brno 1999, s. 592 - 613 7 Čapka, F.: c.d., s. 193 6
11
také pracovat některé sportovní svazy. Sokol jim však nijak nepřál, posuzoval jejich aktivity jako zištnou činnost vedoucí k posilování jen určitých tělesných partií a nestarající se o celkový tělesný a duševní rozvoj.8 V českých zemích se rychle šířila i turistika, cyklistika, V této
době
také
začíná
vodní sporty a motorismus.
tradice
mnoha
slavných
závodů,
například roku 1897 Běchovice a roku 1900 Primátorky9 Fotbal
začal
devadesátých
získávat
na
popularitě
let devatenáctého
století.
rovněž
Pro
v průběhu
společnost
však
ještě nebyl tím, čím je dnes. Do konce první světové války se na
našem
pojmou
území
nenacházely
několik
stadiony
desetitisíců
obřích
rozměrů,
které
Fotbal
byl
návštěvníků.
společenskou zábavou, ale v mnohem menší míře, než je tomu v současnosti. I když na druhou stranu, pokud bychom to brali pouze
z pohledu
dneška
příliš
českého,
nezměnilo.
tak
se
Tehdy
od
na
dob
počátků
kopané
zápas
chodilo
pár
do
tisíc
diváků a dnes tomu na většině ligových stadionů není jinak. A to
tehdy
ještě
současnosti, tribun,
místo
sloužili
lemovaná
moderních
stadionů,
k provozování
pouze
zábradlím,
jak
fotbalu o
které
je
jen se
známe
hřiště
mohli
ze bez
diváci
opírat. Rovněž význam pro mládež nebyl tak silný. V dané době neexistovalo
v každém
klubu
několik
mládežnických
družstev
zastupujících všechny myslitelné věkové kategorie jako je tomu ve
třetím
tisíciletí.
Fotbal
byl
doménou
pouze
dospělých.
Pokud se nějaký mladý kluk výkonnostně vyrovnal svým starším kolegům,
tak
mohl
hrát
s dospělými
také.
O
ženské
kopané
samozřejmě taky nemohla být ani řeč. Ta se začala prosazovat až mnohem později.
8 9
Čapka, F.: c.d., s. 194 Dušek, R.: Sport v Československu. Praha 1983, s. 8
12
2. Období před nástupem fotbalu ve Slavii
2.1. Počátky kopané v českých zemích
Nejstarší zmínky o kopané v zemích Koruny české se začaly objevovat Fotbal
v polovině
zprvu
sloužil
osmdesátých jen
let
jako
devatenáctého
doplňková
hra
století.
při
přípravě
sportovců, zejména cyklistů, veslařů a atletů. Dobové zprávy však vypovídají i o čistě fotbalové aktivitě českých mužstev v Roudnici či v Loučni u Nymburka.10 V Praze začali s fotbalem nejdříve němečtí sportovci. Velmi dobrým mužstvem se v té době mohl pyšnit zejména veslařský klub Regatta.11 Kopaná však začala velmi rychle pronikat i do řad studentů českých
středních
škol.
Okolo
roku
1887
došlo
ke
vzniku
prvních fotbalových plácků na Královské louce, na Letné, ve Stromovce
a
na
Invalidovně,
po
nichž
se
proháněli
první
fotbaloví nadšenci. Mezi nimi byli v největší míře zastoupeni studenti
malostranského
gymnázia,
gymnázií
v Křemencové
a
Žitné ulici a smíchovské reálky.12 Roku 1890 došlo k významné události,
která
ovlivnila
dění
týkající
se
kopané
v našich
končinách. Časopis Sokol uveřejnil první pravidla, jimiž se řídí „hra míčem zvaná football“.13 – viz. přílohy. Zdrojem se stala
pravidla
v šedesátých
převzatá
letech
z anglické
devatenáctého
školy
v Etonu,
kde
se
století
pokusili
vymezit
fotbal vůči rugby, tehdy nejpopulárnějšímu a nejrozšířenějšímu sportu ve Velké Británii. Mezi základní body patřila kulatost míče, zákaz dotýkání se míče rukou či počet hráčů.14
10
Mráz, I. a kol.: Svět devadesáti minut, 1. Praha 1976, s. 18, 19 Tamtéž, s. 20 12 Pamětní kniha 1863 – 1920, náležící dnešní části Praha 5, nestr. 13 Kalousek, J.: Hra míčem zvaná football. In: Sokol, 1890, 2, s. 8-9 14 Olivová, V.: Odvěké kouzlo sportu, Praha 1989, s. 202 11
13
2.2. Poprvé název Slavia
Dlouho se vedly a ještě vedou spory o tom, kdy vlastně Slavia začala jako sportovní klub existovat. Slávisté tvrdí, že to bylo již roku 1892, jiné prameny hovoří o roku 1893, anebo dokonce o době pozdější. Rozeberme si proto postupně zprávy ze začátku devadesátých let minulého století, což bylo mimo jiné období velkého národnostního rozmachu. V osmdesátých
letech
existoval
v Praze
studentský
Literární a řečnický spolek Slavia. Sídlil ve Vodičkově ulici. Jak již název napovídá, náplní tohoto spolku ještě v žádném případě nebyla sportovní činnost. Leč někteří studenti z řad členů
od
náplně
spolku
očekávali
více.
Chtěli
sdružovat
i
zájem o sport a také jej pěstovat v klubu. Tenhle sportovní ohýnek
dlouho
doutnal,
až
se
po
prázdninách
v roce
1892
rozhořel naplno. Když se studenti vrátili z prázdnin zpět do Prahy ke studiu, dospěli k myšlence, že je potřeba sportovní činnost mezi studenty podpořit založením sportovního klubu. Za autora tohoto nápadu je považován student medicíny Jaroslav Hausmann a jeho přátelé Kratochvíl a Schöbel. Se svým nápadem se trio přátel obrátilo na zkušeného člena výboru Literárního a
řečnického
spolku
Slavia
Čížka
a
seznámili
ho
se
svým
nápadem. Větší část výboru nebyla sportu příliš nakloněna, ale pro
sportovní
profesora
plán
lékařské
Maixnera,
doktora
osobnosti
tehdejší
se
podařilo
fakulty Srbu, doby.
získat
tehdejšího
Univerzity
doktora Bylo
Kubra
Karlovy a
rozhodnuto
další
asistenta Emericha významné
nezakládat
nový
samostatný sportovní klub. Sportovci se měli organizovat ve zvláštním
odboru
Literárního
a
řečnického
spolku
Slavia.
Podmínkou ovšem bylo schválení tohoto návrhu na valné hromadě spolku.
14
2.3. Vznik sportovního klubu Slavia
Valná hromada Literárního a řečnického spolku Slavia se konala 2. listopadu 1892 v Kulichově domě na Karlově náměstí v Praze.
Studenti
sportovní
zde
odbočky,
přednesli
který
svůj
byl,
návrh
přes
na
situaci
založení
pro
sport
nesnadnou, nakonec po bouřlivé diskusi schválen. A
tak
2.
listopadu
1892
vznikl
Akademický
Cyklistický
Odbor Slavia, ve zkratce A.C.O.S. Na první valné hromadě nově vzniklého klubu, která se uskutečnila 23. listopadu 1892, byl jeho prvním předsedou zvolen lékař Václav Kubr, který se tak stal vůbec prvním představitelem více než stoleté historie sportovního
klubu
Slavia.
Jednatelem
byl
zvolen
Hausmann,
náčelníkem Kratochvíl a pokladníkem Schöbel. 23. listopad 1892 je datum označované jako založení takzvané „Malé Slavie“.15
2.4. Vznik Sparty
Zde se nabízí srovnání se Spartou, kde se vývoj velmi podobal. S tím, jak postupoval rozvoj fotbalu na našem území, začali
jeho
vyznavači
hledat
způsoby,
jakými
by
se
mohli
sdružit do sportovních klubů, v nichž by kopaná přestala hrát jen okrajovou roli. A tak vznikl Praha.
Jednalo
se
o
první
sportovní klub Athletic Club sportovní
český
klub
vůbec.
Byl
založen roku 1891, ale organizovaná kopaná se v tomto roce ještě nehrála.16 V létě 1893 v něm došlo k hlubokému rozkolu.17 Ten
se
stal
Příčinou
vlastně
onoho
rozkolu
odrazovým byl
můstkem
fakt,
že
ke
část
vzniku členů
Sparty. klubu
se
domnívala, že je fotbalu věnován příliš malý prostor. Koncem září
1893
tedy
z klubu
vystoupilo
šestadvacet
nespokojenců,
kteří ihned zahájili přípravy k založení nového klubu. A tak
15
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, str. 11 16 Mráz, I. a kol.: c.d., s. 24 17 Athletic Club Praha: záznamy ( v současnosti náležící archivu AC Sparta Praha), s. 39
15
se
již
16.
v Balbínově
listopadu ulici
na
1893
ve
Vinohradech
Friedlanderově konala
restauraci
ustavující
valná
hromada, z níž se zrodil Athletic Club Královské Vinohrady, zkráceně AC Vinohrady.18 Již první stanovy klubu stanovily, že obsahem
činnosti
bude
pěstování
nejrůznějších
sportovních
oborů, především pak lehké atletiky a míčových her.19 Z toho nám tedy plyne, že 16. listopad 1893 je datum, které můžeme považovat za vznik fotbalové Sparty. Vzhledem k tomu, že ani zde nebyla fotbalová činnost jednoznačně vymezena a okolnosti byly natolik podobné jako v případě počátků fotbalu ve Slavii, tak můžeme říci, že slávistická kopaná je o zhruba jeden rok starší, než její sparťanský sok.
18 19
Státní ústřední archiv, K 13, fasc. 16, inv. č. 14. Stanovy AC KV. In: Cyklista, 1893, 12, s. 4
16
3. Období vzniku SK Slavia Praha
3.1.První těžkosti a vznik SK Slavia
V
počátcích
slávistického
sportování
bylo
tedy
kolo
a
sport byl provozován na cvičišti Klubu velocipedistů Blesk na Žižkově a později v Klubu Českých velocipedistů Žižkov. Dne 14.
října
včetně
1894
všech
důvodem
byly
byl
svých
však
Literární
odborů,
„opakované
a
a
řečnický
policejně
klub
rozpuštěn.
neustávající
Slavia,
Oficiálním
protistátní
činnosti
většiny studentské mládeže".20 Členové rozpuštěného spolku však na sport nezanevřeli a scházeli se dále. Zároveň také uvažovali o založení nového studentského začátkem Jaroslav
klubu.
května
Tyto
1895,
Hausmann
úvahy
kdy
získal
nabraly
konkrétních
nám
už
známý
od
rakouských
obrysů
student
medicíny
úřadů
povolení
k ustavení „Sportovního klubu Slavia“ na základě předložených stanov. Na programu tedy byla ustavující schůze. Ta se konala v restauraci
U
Brejšků
21
.
května
1895.
Podle
dochovaného
protokolu z této schůze byl SK Slavia schválen jako nástupce A.C.O.S.,
byly
schváleny
Stanovy
klubu,
členský
měsíční
příspěvek a zvolen výbor. Prvním starostou se stal pan Ankrt. V závěru tohoto protokolu je první zmínka o symbolech SK
Slavia
s
tím,
že
návrh
na
kroj
projednán na první výborové schůzi.
20 21
Mráz, I. a kol.: c.d., s. 29-30 Restaurace U Brejšků stojí dodnes vedle obchodního domu Máj
17
(dres)
a
odznak
bude
3.2 Kroj, znak a vlajka
Na první výborové schůzi SK Slavia byly odsouhlaseny za klubové barvy červená a bílá. Odůvodněno to bylo takto: -bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř. -červená
barva
je
symbolem
srdce,
které
vkládáme
do
svých
zápasů.
Při schvalování kroje, kterým měl být dres rozdělený na dvě poloviny-bílou a červenou, byla do bílé plochy dresu přidána červená pěticípá hvězda hrotem dolů, která představuje stále novou naději, povznášející mysl a sílícího ducha i v obdobích nezdaru
a
neúspěchu.
Odlišné
sešívané
poloviny
ukazují,
že
žádný člověk ani žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutné nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním. Veselá nápadnost tohoto spojení
svědčí
bezprostřední hřišti
o
tom,
upřímnou i
že
sport
radostí,
která
za
se
musí
přináší
pěstovat
s
uspokojení
na
jeho
bariérami.
K tomuto kroji - dresu příslušela i červená čapka. Odznak klubu byl pak schválen kulatý s bílým okrajem, ve kterém byly zlaté nápisy - v horní polovině "Sportovní klub", v dolní polovině pak "v Praze". Uprostřed odznaku je zlaté cyklistické kolo, připomínající, že prvním sportem ve Slavii byla
cyklistika,
které
vodorovně
přetíná
stužka
v
barvách
bílá, modrá a červená se zlatým nápisem "SLAVIA". Nad stužkou v
horní
polovině
kola
jsou
tři
lístky
lípy,
slovanského
stromu, pod stužkou pak lístky dva. Vlajku klubu pak tvořila červená pěticípá hvězda hrotem dolu v bílém poli. Byla používána při závodech a utkáních na domácím hřišti, ale i při zápoleních na českém venkově.
18
3.3. Cyklistická Slavia
Jak
jsem
již
zmínil
výše,
tak
na
počátku
existence
sportovního klubu Slavia byla cyklistická činnost. Pojďme se tedy
ve
zkratce podívat,
jak
to
s tímto
sportem
ve
Slavii
bylo. V roce založení A.C.O.S. se hned podařil významný úspěch. Závodník Kratochvíl v něm získal pro Slavii 19 cen v domácích silničních závodech. Dalším významným cyklistickým závodníkem z dob počátků Slavie byl Vejtruba, který v roce 1901 vybojoval stříbrnou medaili na mistrovství světa v cyklistice v Berlíně. Stal se prvním profesionálem v historii Slavie a zároveň také prvním
závodníkem,
který
podepsal
smlouvu
se
zahraniční
firmou. Jak je patrné, tak hned z počátku sklízela cyklistika značné úspěchy. Tento vývoj se však na čas zastavil, a to nejen ve Slavii, ale u nás vůbec. Za období útlumu lze označit konec
devatenáctého
století
a
první
dvě
desetiletí
století
dvacátého. Hlavní důvody byly dva. Zájem o nový sport, kterým byl fotbal. A pak také první světová válka. V těch letech jsou záznamy o cyklistech ve Slavii jen sporadické. Po skončení první světové války se však cyklistika vrátila zpět na výsluní. Tak v roce 1919 a 1921 získal titul mistra na silnici
Pavel
Bohumil
Rameš,
Jechl,
v roce
1923
Antonín
1920
František
Perič,
1924
Kundert,
a
1925
1922
Vincenc
Charvát, 1926 Antonín Hönig, 1927-1930 opanoval trůn Ladislav Brůžek. Roku 1931 získal mistrovský titul Karel Frič, roku 1932 a 1936 František Haupt, 1933 a 1935 Ladislav Lošek, 1934 Miroslav
Krbec,
1937
Miroslav
Loos,
1938
a
1939
Otakar
Rozvoda. V ženské cyklistice vynikala slávistka Kolouchová.22 Jak
je
patrné
z předchozího
přehledu,
tak
dominance
slávistických cyklistů byla v době před druhou světovou válku naprosto scéně. 22
zřejmá.
Brzy
se
Nezůstalo dostavily
však také
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c.d., s. 17
19
pouze
u
evropské
úspěchů vavříny.
na
domácí
Například
v roce 1936 slávistický reprezentant Konárek zvítězil v závodě na dráze v Curychu. Soupeře měl více než zdatné. Porazil 13 mistrů jiných evropských států. Šlo tedy o velké vítězství. O něčem takovém si dnešní cyklistika může nechat jen zdát. A pokud by si někdo chtěl myslet, že se jednalo o náhodný triumf,
zapříčiněný
z velké
dávky
štěstím,
tak
ho
snad
následující informace vyvedou z omylu a pomohou potvrdit mou tezi, že česká cyklistika z první poloviny dvacátého století byla
výkladní
skříní
sportu.
českého
Po
triumfu
Konárka
v Curychu netrvalo dlouho a fanoušci cyklistiky mohli slavit další
velký
jednoho.
úspěch.
Sešly
se
Stalo
hned
Rozvoda.
V červnu
v závodě
Velkoalpská
v závodě
zvaném
se
dva.
tak A
triumfoval jízda,
Žandovský
roku
pod
1939
oba
se
v Garmisch aby
nezůstalo
podepsal
-
sezónu
okruh.
a
Otakar
Partenkirchenu
završil
Další
u
vítězstvím
úspěch
připojili
Konárek s Hertlem, kteří na dráze v Sorau zvítězili v závodě dvojic.
České
barvy
úspěšně
hájili
také
sprinteři
Vočka
a
Sebastián. První
polovina
slávistickou polovině
cyklistiku
úspěchy
dvacátého úspěšná
pokračovaly,
století ve
všech
ale
už
byla
tedy
směrech. ne
Ve
v takové
pro druhé míře.
Objevovaly se rovněž první vážnější problémy, které postupně eskalovaly, až došlo v devadesátých letech k výraznému úpadku tohoto
odvětví
sportovní
činnosti
SK
Slavia.
To
však
nic
nezmění na tom, že cyklistika vždy zůstane zapsána v srdcích fanoušků Slavie jako sport, který stál u jejího zrodu.
3.4. Atletika
Také toto sportovní odvětví mělo ve slávistické rodině své místo. A nehrálo vůbec malou či okrajovou roli. Dalo by se říci, že na atletickém nebi zářilo plno slávistických hvězd. Lehká
atletika
si
začala
ve
Slavii
razit
cestu
již
v roce
1892, kdy se zrodil A.C.O.S. Organizovaněji pak od roku 1895.
20
V té době měli fotbalisté a atleti mnoho společného. V roce 1895
byl
zaznamenán
rekord
A.
J.
Jesenského
v kopu
míčem.
Činil 44,40 metru… V dnešní době by s takovým pokusem neuspěl ani na regionální úrovni. Nutno si však uvědomit, že tehdejší míče se s těmi dnešními mohou porovnávat jen stěží. Podoba byla v podstatě jen v tom, že byly oba kulaté. I když i o tom by se dalo u několika exemplářů z konce devatenáctého století s úspěchem pochybovat. Zpět však k atletice. V době Jesenského rekordu běhali
se a
ke
sportovním
házeli,
ale
nadšencům,
také
hráli
kteří
kopanou,
nejen
skákali,
patřili
Baumruk,
Semanský, Metelský, Vodrážka, Guth-Jarkovský, Rössler-Ořovský, Horáček a Havlů. Rozmach lehké atletiky v SK Slavia nastal roku 1901, kdy byl založen samostatný oddíl. Navíc 8. září toho roku bylo na Letné otevřeno první hřiště s lehkoatletickou dráhou v Čechách23. Tím získala Slavia obrovskou výhodu, neboť jako jediná v Praze měla vlastní sportoviště, čímž do svých řad mohla
přilákat
drtivou
většinu
špičkových
atletů.
To
poté
vyústilo v její jednoznačnou dominanci na domácí scéně. Pojďme si
připomenout
nejvýznamnější
osobnosti
této
doby.
K nim
patřil Bohumil Pohl-Polenský, jehož vrcholným výkonem byl běh na 100 yardů za 9.8 vteřiny. Ten se později stal trenérem atletů. Roku 1904 vyrovnal Košek světový rekord na 60 metrů časem
7
sekund.
Slavný
závod
Běchovice
-
Praha
vyhrál
čtyřikrát závodník Slavie Nejedlý. V dálce držel rekord Kohout skokem dlouhým 612cm. Je to velká řada úspěchů, doplňovaná stále novými jmény a novými výkony. Slávistická atletika je v našich
dějinách
tohoto
sportu
nikoli
kapitolou,
ale
nepřetržitou hlavní dějovou nití. Vždyť v žádném jiném sportu u
nás
v celé
jeho
historii
se
nikdo
nemůže
pochlubit
tak
dlouholetou suverenitou jako muži Slavie. V letech 1919-1942 byli nepřetržitě mistry republiky. Velikost této éry vynikne, uvědomíme-li si, že třiadvacet let se nenašel nikdo, kdo by 23
Tato dráha byla 4 metry široká a 350 metrů dlouhá
21
slávistickou světovými
hegemonii
válkami
přerušil,
patřila
ačkoliv
k obdobím,
éra
v nichž
mezi
dvěma
právě
naše
atletika dosáhla největšího rozkvětu. Bylo to údobí absolutní nadvlády atletů v bílých tričkách s červenou pěticípou hvězdou na
prsou,
kdy
Slavia
dala
československému
sportu
zejména
v lehké atletice obrovské hodnoty24. Největší postavou první éry slávistické lehké atletiky byl však František Janda-Suk. Začal sice svou kariéru ve službách úhlavního
nepřítele
přešel
do
řad
úspěch
na
Slavie
AC
To
červenobílých.
mezinárodním
Sparta,
poli.
již
ale
měl
Získal
za
už
v roce
sebou
stříbrnou
1905
významný
medaili
na
druhých novodobých olympijských hrách konaných v Paříži roku 1900. Jeho disciplínou byl hod diskem, v němž také roku 1901 vytvořil světový rekord, který činil 39,42 metrů. Za Slavii závodil Janda-Suk až do roku 1927, kdy oblékl dres s hvězdou na
prsou
naposledy.
Poté
ještě
vykonal
spoustu
práce
jako
vychovatel slávistické mládeže. Éra od konce první světové války až po rok 1942 patří v lehké atletice ve Slavii k nejslavnějším. Řetěz třiadvaceti titulů
mistra
tehdy
v naší
republiky atletice
zdaleka
nevyjadřuje
znamenala.
Byla
vše,
co
iniciátorem
Slavia většiny
velkých domácích závodů a mítinků. Přiváděla do Prahy atlety zvučných jmen z celého světa, včetně světových rekordmanů ze zámoří. většinou
Do
listiny
skvěle
našich
obsazených
vítězů -
se
nejrůznějších
slávisté
závodů
zapisovali
-
takřka
automaticky. Z celé plejády sportovních hvězd možno jmenovat jen zlomek. V něm nesmí chybět Karel a František Přibylové, Karel
Pacák,
Ivo
Milde,
Václav
Chmelík,
Josef
Průša,
Petr
bezesporu
Ota
Šimek, Josef Machaň, Břetislav Krátký atd25. Vrcholnou
postavou
let
1921-1934
byl
Jandera. Jeho vstup do Slavie provázely podobné okolnosti jako v případě fotbalového brankáře Pláničky. Také šel nejdříve na
24 25
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c.d., s. 21-22 Tamtéž, s. 22
22
Spartu, ale tam se nelíbil a tak vstoupil do Slavie. Janderova sportovní
kariéra
by
se
dala
označit
za
jedinečnou,
a
to
dokonce i ve světovém měřítku. Dvaadvacetkrát překonal národní rekord na 110m překážek, která držel nepřetržitě od roku 1923 do
roku
1934.
Rekord
na
200m
překonal
devětkrát,
na
dvojnásobné distanci dvakrát. Z toho jednoznačně vyplývá, že šlo o veskrze všestranného běžce. A nejen to. Krom toho, že získal v barvách Slavie devatenáct titulů, tak patřil i mezi naše nejlepší skokany do výšky, do dálky a trojskokany. Za atletickými
závody
projezdil
během
kariéry
celou
Evropu
a
účastnil se také dvou olympijských her. Svou závodní činnost ukončil roku 1934 ve svých sedmatřiceti letech. Během celé své kariéry byl velkým bojovníkem nejen na atletické dráze, ale i nekompromisním informace,
obhájcem
že
na
Slavie.
počátku
Proto
roku
všechny
1935
šokovala
přestoupil
do
Sparty…Důvodem mu bylo angažování olympijského vítěze Jamese Mereditha26 jako hlavního trenéra slávistických atletů. Evžen Rošický. Další muž který zanechal výraznou stopu ve slávistické historii. A to nejen atletické, přestože atletem byl
vynikajícím.
Dodnes
je
na
něj
Slavia
hrdá.
Byl
to
vynikající běžec, který zvládl 400m za 50,2 sekundy a 800m za 1:54,6
minuty.
Rošický
byl
nespoutaný,
vášnivý
a
opravdový
člověk. Miloval atletiku, literaturu, vědu, politiku, studoval práva,
filosofii,
heydrichiády
za
psal
povídky,
nacistické
byl
okupace
novinářem.
našich
zemí
V době
byl
spolu
s otcem zastřelen na popravčí střelnici v Kobylisích. Na jeho počest pořádá Slavia každoročně Memoriál Evžena Rošického27. Zároveň
je
Strahově
-
po
něm
Stadion
pojmenován Evžena
sportovní
Rošického.
Ten
areál je
v Praze
sice
na
majetkem
Českého svazu tělesné výchovy, avšak v historii Slavie má také své důležité místo. A to konkrétně fotbalového klubu SK Slavia Praha.
Poté,
co
stařičký
stadion
26
v Edenu
přestal
vyhovovat
Ve svých devatenácti letech zvítězil na olympijských hrách ve Stockholmu roku 1912 v běhu na 800 metrů. Navíc ve světovém rekordu 1:51,9 min., který vydržel dvanáct let. 27 První ročník se konal v roce 1947
23
požadavkům
jak
mezinárodní
scény,
tak
i
na
domácí
půdě,
odebrali se slávisté v létě 2000 do dočasného azylu na větrnou hůrku28. Přičemž slovo dočasné nabralo poté zajímavý nádech. To už je však jiný příběh. Poslední důležitou osobností slávistické a československé atletiky v období do druhé světové války byl František Douda. Poslední však rozhodně ne, co se týče významu. Douda byl náš první atlet, který překonal ve vrhu koulí hranici 14 metrů. Stalo se tak v roce 1928. Poté překonal tento rekord ještě dvanáctkrát. Významným datem jeho kariéry bylo 24. září 1932. To se výkonem 16,20 metru zapsal jako první český atlet do listiny světových rekordů. V témže roce získal na olympijských hrách v Los Angeles bronzovou medaili. Říkalo se, že nebýt zranění, medaile by byla téměř jistě zlatá. Získal celkem 18 titulů ve vrhu koulí a jeho nejlepší výkon vydržel u nás jako rekord
devatenáct
let.
Výborných
v disku.
28
Lidové označení kopce Strahova.
24
výsledků
dosahoval
také
4. Počátky fotbalu ve Slavii
4.1. Fotbalová Slavia
Nyní se dostáváme k tomu, co si většina lidí přestaví, když uslyší název Slavia. Je to fotbal. Ten tvoří nejznámější a nejsledovanější odnož dění uvnitř sportovního klubu Slavia. Musím se přiznat, že i pro mne je tím hlavním zájmem. Rád jsem se dozvěděl o úspěších slávistických cyklistů či atletů. Ale popravdě, moc mi ta jména neříkala a ani jsem necítil žádný zvláštní pocit hrdosti, když jsem o nich přemýšlel. Snad vyjma Evžena Rošického. A to jsem slávista každým coulem. Tím však rozhodně nechci snižovat velikost jejich úspěchů To v žádném případě. Protože to co dokázali, skutečně nemá v dnešní době obdoby. Chtěl jsem jen zdůraznit, že fotbal je tím, co na Slavii obdivuji nejvíce. A také si myslím, že fotbal je to, co značku Slavia nejvíce proslavilo. Ať už doma či v zahraničí. Pojďme se tedy podívat, jak to s vývojem fotbalu v SK Slavia bylo. Otázkou je, do kterého roku datovat zahájení fotbalové v rámci
činnosti
Slavie.
Jistě,
máme
datum
oficiálního
založení klubu. Ale to by bylo příliš jednoduché. Musíme se podívat na širší souvislosti. A ty hovoří o tom, že fotbal, se v rámci tedy
Slavie
roku
začal
1892.
provozovat
Jednalo
se
již
se
však
o
založením
A.C.O.S.,
provozování
kopané
jednotlivci. Nebylo nijak organizované, ani pravidelné. První mužstvo
jako
V záznamech
celek
také
se
zrodilo
najdeme,
že
až
na
první
konci
trénink
roku
nově
1895.
složeného
mužstva se konal v listopadu 189529. Po vzniku mužstva logicky následovala byla stalo
29
snaha
oficiálně na
valné
uznána
o
to,
jako
hromadě
aby
součást
klubu
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c.d., s. 43
25
dne
SK 21.
fotbalová Slavia. ledna
Tak
1896,
odbočka se kde
také byl
ustaven oddíl footballový30. Toto datum tedy můžeme považovat za oficiální vznik fotbalového klubu SK Slavia.
4.2. První vystoupení
Oficiálním založením fobalového oddílu byl dán základ pro důstojné
provozování
a
rozvoj
tohoto
sportu.
Ten
vyústil
v první oficiální vystoupení mužstva Slavia před veřejností. K němu
došlo
zápasy Český
v březnu
mužstev Sculling
mužstvo
kopací
míč
Cercle32
fotbalistů“
zúčastnila
roku
mužstva
„O
1896
v rámci 31
cvičících“ . 11
čestných
a
první
české
ČFK
Kickers,
AC
soutěže
Tuto
soutěž
odznaků
vypsal
pro
fotbalové
Praha,
„Národní
AC
vítězné
soutěže Sparta
a
se SK
Slavia.33 Ke svému prvnímu zápasu na turnaji nastoupila Slavia 25. března. Jednalo se tedy o její první oficiální zápas, ve kterém
jí
Císařské
byl
soupeřem
louce
červenobílých
a
tým
slávisté
svisle
AC
Praha.
do
půlených
Zápas
se
něj
nastoupili
košil
s rukávy
odehrál
na
oděni
do
v opačných
barvách a s červenou pěticípou hvězdou v bílém poli na levé straně hrudi. Tedy do dresů, které Slavia nosí a ctí až dodnes a vždy (doufejme) ctít bude. Jedná se o nejkrásnější dres na světě. A to jednak z mého subjektivního pohledu, a pak také vzhledem
k výsledkům
statistiků
pod
několika
záštitou
anket
Evropské
fotbalových
fotbalové
historiků
asociace
a
UEFA.
Zajímavostí je, že stejný dres, jako hráči do pole, měl i brankář. Dnes jak víme, jsou brankáři od zbylých členů týmu odlišeni nejen barvou dresu, ale také tím, že jejich trika i kraťasy
obsahují
molitanové
výztuže,
které
mají
zmírnit
brankářovu bolest při dopadu na trávník. Někteří dokonce nosí helmu… O tom se mohlo brankářům z přelomu století jen zdát. Na úděl mužů v brance se však podíváme později, neboť slávistická
30
Vycházeli z anglického slova fotball - fotbal, které do počeštěné podoby převedli až v pozdějších letech Růžička, A. a kol.: SK Slavia Praha, Brno 2004, str. 6 32 Název soukromého družstva, dobrovolně podporujícího český sport 33 Pamětní kniha 1886 – 1924, náležící dnešní části Praha 8, s. 69 - 70 31
26
brankářská
škola
byla
vyhlášená
a
poskytla
českému
fotbalu
spoustu výjimečných hráčů. Ale abychom se vrátili k prvnímu oficiálnímu zápasu fotbalistů Slavie. Zápas SK Slavia - AC Praha
skončil
výsledkem
5:0
ve
prospěch
sešívaných.
Jistě
nebude nezajímavé podívat se, jak vypadala vůbec první sestava Slavie, zněla takto: Semanský - Hlavička, Strádal - Nedvěd, Benetka,
Štěpán,
Moučka,
Zahrádka,
Freja
(kapitán),
Heuschneider a Pressler.
4.3. První derby
Jak
už
bylo
patrné
z účastníků
turnaje,
schylovalo
se
k prvnímu utkání Slavie a Sparty. V té době ještě neexistovala rivalita, jak je tomu mezi oběma kluby dnes a proto tomuto zápasu nebyl přidáván nějaký zvláštní význam. Ten získal až postupem
nejslavnější scéně.
A
a
času
já
a
vývojem
situace.
nejsledovanější
se
na
některé
V současnosti
zápas
významné
na
se
tuzemské
duely
z více
jedná
o
fotbalové než
260
konaných zaměřím později. To úplně první derby se odehrálo 29. března 1896 na Císařské louce. Jediný gól střetnutí vsítil soupeř
a
utkání
tak
skončilo
0:1
v neprospěch
Slavie.
Po
utkání však sudí Josef Rössler-Ořovský uznání branky odvolal. Stalo se tak na základě protestu slávistického kapitána Karla Freji34 a v naprostém souladu s tehdejším výkladem pravidel. Podle
nich
museli
dosaženou
branku
schválit
oba
kapitáni.
Oficiální výsledek tedy zněl 0:0.35 Čili přesto, jak jsem psal výše, že rivalita mezi Slavií a Spartou ještě neexistovala, tak hned první derby získalo nádech „skandálnosti“. I když to v té době nikomu zvláštní nepřišlo. Stačí si představit, co by se dělo v dnešní době, pokud by se přihodilo něco podobného. Leč to už bohužel není možné. Po úpravě pravidel totiž vždy platí výsledek dosažený na trávníku, což znamená, že rozhodčí
34 35
Později se stal Karel Freja prvním předsedou Českého svazu footballového Petrů, K.: Dějiny československé kopané. Praha 1946, s. 106
27
mají
ve
svých
rukou
neomezenou
moc.
Přesto,
že
několikrát
došlo během vzájemných utkáních Sparty a Slavie k situacím, kdy byla Slavia poškozena (úmyslně), což dokonce několikrát uznali i představitelé svazu, tak výsledek vždy zůstal stejný a
ani
spravedlivé
opakování
zápasů
se
nepodařilo
prosadit.
V tomhle budiž první derby vzorem. Při zachování pravidla o uznání
branky
prostředí,
by
které
nemohlo
vzniknout
vyústilo
tak
rozsáhlé
v nechvalně
korupční
proslulou
aféru
odstartovanou panem Horníkem. Na druhou stranu, při morálně volních vlastnostech některých členů fotbalového hnutí by se nejspíš dohrálo jen minimum zápasů, protože by se jistě našli tací,
kteří
by
odmítli
stvrdit
sebevíc
regulérní.
O
zmiňuje
také
Pondělík
Josef
prvním
branku
měření ve
své
soupeře,
sil
ať
pražských
knize
Století
by
byla
soků
se
fotbalu,
která zdařilým způsobem mapuje vývoj fotbalového prostředí od přelomu
devatenáctého
a
dvacátého
století
do
poloviny
osmdesátých let století dvacátého.36
4.4. První český mistr
Po stopách prvního korunovaného mistra na českém území se musíme
vrátit
cvičících“.
k turnaji
Slavia
se
„Národní
jím
však
zápasy nestala.
mužstev Ve
kopaný
svém
míč
posledním
vystoupení na turnaji podlehla týmu ČFK Kicker poměrem 2:1 a musela se spokojit s druhým místem, právě za družstvem ČFK. Ti se tedy stali prvními králi české kopané. Jedná se však o údaj menší vypovídající hodnoty, neboť turnaje se zúčastnila pouze pražská
mužstva.
Nicméně
ze
slávistického
pohledu
je
potěšující fakt, že Sparta skončila v konečné tabulce až za Slavií. První neuniklo
měření ani
sil
fotbalových
pozornosti
družstev
žurnalistů.
na
Kupříkladu
našem
území
v Národních
listech se objevil následující komentář: „…utkala se v zápasu 36
Pondělík, J.: Století fotbalu, Praha 1986
28
mužstva velice secvičená a to Č.K.F. Kickers a S.K. Slavia. Vědělo se, že zápas tento bude velice napínavý, neboť Slavia měla
vybrány
nejlepší
kroužků,
což
také
milovného
obecenstva
hráče
veliké
z některých
množství
pražského
na
fotbalistických
sportsmenů
závodiště
a
sportu
přivábilo.“37
O
tom, že klání mělo značný ohlas i v zahraničí svědčí fakt, že i dopisovatel berlínského listu Spiel und Sport pokládal za nezbytné přinést o této sportovní události posudek. Přečtěme si z něho tedy pár vět: „Útočníci Slavie byli lépe sehraní než útočníci Kickers. Nicméně tito učinili několik výpadů, které skončily
dvěma
brankami.
V druhém
poločase
Kickers
velmi
povolili a Slavia mocně tísnila. Dosáhla dvou branek, z nichž však jedna byla offside. Nejlepším mužem Kickers byl brankář Vítězslav Ženíšek, který velmi dobře chránil a chytil i prudce vstřelený dvanáctiyardový penalty kick, který ho strhl k zemi. Pro tento výkon, protože při pádu k zemi ještě zachránil, byl zdraven neutuchajícím jásotem. Na straně Slavie hrál nejlépe Moučka,
outside
right38,
který
dobře
kličkoval
a
centroval,
jakož i oba backové39, kteří se vyznamenali i rychým během.“40
4.5. Druhé derby-počátek rivality mezi Slavií a Spartou
Jak již nadpis napovídá, zmíním se nyní o druhém utkání Sparty a Slavie. Ale nebojte, nebudu takhle popisovat každé měření sil dvou tradičních rivalů. Druhé derby zmiňuji z toho důvodu, že jej provázely zvláštní okolnosti. Tou hlavní byl fakt,
že
se
nakonec
neuskutečnilo.41
Ve
své
podstatě
tedy
druhým derby nebylo, leč ve fotbalových kronikách je zaneseno. Co se tedy stalo? Když fotbalové mužstvo SK Slavia nastoupilo 22. listopadu 1896 na hřišti na Císařské louce proti Spartě v rámci prvního mistrovství Čech o Stříbrný mistrovský pohár, 37
Národní listy, 6. 4. 1896, s. 7 Pravý krajní záložník 39 Krajní obránci 40 Houška, V.: Věčná Slavia, Praha 1992, s. 9 41 Šok. In: Sport a hry, 1896, 12, s. 7 38
29
došlo k politováníhodné události. Vítězslav Houška to ve své knize Věčná Slavia popisuje takto: „Slunce svítilo, mrazivý vítr profukoval, borci si protřepávali obnažená lýtka. Napětí se konkretizovalo příchodem rozhodčího, jenž měl kožíšek a na hlavě beranici. Ale dříve, než zazněl nad povltavskou loukou startovní hvizd, podlezla pod provazem pětice pánů v černých kaiserrocích
a
přibližovala
se
vznešeným
krokem
k družině
červenobílých hráčů. Bylo lze pozorovat rytmickou gestikulaci zaťatých
pěstí
a
vztyčených
ukazováčků,
pochýlené
šíje
pobledlých borců a vposled truchlivý odchod sedmi slávistů a pěti tajemných civilů do zámezí.“42. Ti pánové, kteří k hráčům promlouvali, byly vážení starší profesoři. Obsah konverzace, respektive Klempera,
monologu Zápotocký
jednoho a
Kalát
z profesorů ve
své
odkrývají
knize
Slavia
pánové stoletá:
„První z nich pak předstoupil před mužstvo Slavie, rozhlédl se majestátně
po
hráčích
a
potom
rozkazovačně
ukázal
na
sedm
jednotlivců: „Vy, vy… a vy! Okamžitě opusťte hřiště, neboť Akademické gymnasium vám nedalo souhlas ke hře v kopaný míč. Jestliže
neuposlechnete,
vyloučení z ústavu…!“
44
hrozí
vám
karcer43,
popřípadě
Tato pohrůžka byla pro hráče - studenty
velmi tvrdá. A jak že se studenti zachovali? Ač neradi, museli hřiště opustit. Šlo jim přece jen o budoucnost. Co po odchodu sedmičky studentů následovalo, je víceméně jasné. V tehdejší době nebyly kádry čítající několikanásobné množství hráčů, než je potřeba k zápasu, jak je tomu dnes. Kapitán SK Slavia Karel Freja se rozhodl ze zápasu odstoupit bez boje, protože neměl jak poskládat mužstvo. Houška to zaznamenal takto: „I vykročil Freja Karel, jehož oči byly zakaleny ocelí, ke středu hřiště, a postaviv se vzpřímeně před černou beranici, pravil: „Je nás málo, nemůžeme kopat, kantoři nás vyhmátli, vzdáváme boj.“45 AC Sparta tedy získala kontumačně dva body.
42
Houška, V.: c.d., s. 10 Na tehdejších středních školách šlo o kázeňský trest za hrubší provinění 44 Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c.d., s. 45 45 Houška, V.: c.d., s. 10 43
30
Celý značné
případ
vzbudil
pohoršení,
Například
jak
Sportovní
nestartovala,
bylo
mezi
pražskou
dosvědčují Obzor
veřejností
z tehdejších
články
k tomu
všeobecně
sportovní
napsal:
litováno.
novin.
„Že
Příčina
Slavia
toho
jest
známa. Více výtečných hráčů Slavie bylo u ředitelství gymnasií udáno, že účastní se veřejného závodění. Na anonymní udání to se dostavili páni profesoři na hřiště a zakázali studentům svým zápasu se zúčastniti. Dosti smutný to úkaz, možný snad jedině u nás, neboť všude jinde se fedruje46 vydatně nejen atletické cvičení, ale i závodění školního žactva. Bylo by záhodno, aby se zjistilo, kdo si to libuje v denunciantství47, aby bídný ten charakter veřejně na pranýř mohl býti postaven. Doufáme,
že
se
Slavia
překážkou
jí
činěnou
nedá
odstrašit
v pilném dalším cvičení.“48 Vskutku interesantní záležitost, řekl bych. Ukazuje mimo jiné
na
Slavia
to, jako
že klub
už
v samých
začátcích
poškozována.
A
fotbalu
vzhledem
u
nás,
byla
k budoucnosti
je
příhodné, že se tak stalo právě před tímto exponovaným duelem. Tato událost byla první hořkou pilulkou znamenající počátek řevnivosti příznivců Sparty a Slavie. Domněnka, že pachatelem bude
někdo,
kdo
nepřeje
Slavii
a
přeje
Spartě,
se
sice
neprokázala, ale všeobecné přesvědčení bylo takto orientováno. Houška
k tomu
dodává:
„A
divme
se
pak,
že
slávisté
se
na
sparťany mračili, že se ti i oni cítili uraženi, že Slavia nechtěla se Spartou ani mluvit, ani hrát a že další, třetí (a vlastně teprve druhý) zápas těchto dvou S se uskutečnil až po dlouhých jedenácti letech.“49
46
Fedrovat - podporovat, napomáhat Denunciace - udávání, nařčení, donášení 48 Sportovní obzor, 23. 11. 1896, s. 2 49 Houška, V.: c. d., s. 11 47
31
5. Slavná epocha slávistické historie
5.1. Letenská éra Slavie
Ač je v dnešní době Letná domovským stánkem Sparty, a tím i nenáviděným místem u řady slávistických příznivců, vždy tomu tak nebylo. A to z prostého důvodu. Letná byla totiž poměrně dlouho
slávistickým
Sportovního
klubu
Nepředstavujme
si
sídlem. Slavia
však
Na
jaře
rozhodlo
žádný
roku
1897
se
přestěhovat
stadion,
tak
jak
vedení
na je
Letnou. známe
ze
současnosti. Letenská pláň v roce 1897 vyhlížela zcela jinak, než
dnes.
Její
volné,
nezastavěné
prostranství
bylo
daleko
větší, ovšem i méně upravené. Bylo tu množství plácků, kde proháněli
pražští
kluci
hadráky,
ale
i
pálkovali
obruče,
skákali a jinak dováděli. Studenti i jiní si ohraničili svá hřiště. Na těchto prostorách se odbývaly i tábory lidu. Tržní řád tu podporoval prodej potravin, tj. obilí, mouky, krupice, krup,
luštěnin,
nevalně
jáhel
vzhlížely
a
prosa.
oprýskané
Po
dřevěné
okrajích ohrady,
letenské šedé
pláně
nevzhledné
barabizny skladů, tu a tam i volně ležící klády. Nechyběly ani odstavené špeditérské vozy. Přesto na letenském prostranství bylo dost místa i pro sportovce a jejich hřiště. Mezi nimi i ohrazená plocha hřiště Deutscher Fussball Club, rozsáhlé místo měl
Spolek
pro
pěstění
her
mládeže
české,
část
plochy
zaujímalo hřiště AC Praha a dalších50. K nim na počátku roku 1897 přibyla i Slavia.
5.2. Na Slavii mezinárodně
Slavia sehrála důležitou roli při budování zahraničních kontaktů
s ostatními
fotbalovými
zěměmi.
Byla
jejich
průkopníkem. U zrodu prvního zahraničního sportovního kontaktu SK 50
Slavia
byl
tehdejší
slávistický
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c. d., s. 46
32
funkcionář
Miroslav
Horáček. Závod
Okolnosti
se
tohoto
sportovními
kontaktu
potřebami
byly
docela
z Berlína
prozaické.
rozesílal
ceníky
svého zboží a jeden z nich dorazil i do sídla Slavie. Horáček si všiml, že u ceníku je doložka, která měla sloužit zřejmě ke zvýšení zájmu o zboží a většímu propagačnímu účinku. V té se psalo,
že
firma
je
též
ochotna
zprostředkovat
sportovní
utkání. Funkcionář tedy nelenil a napsal do Berlína dopis, v němž žádal o fotbalového soupeře pro Slavii. Žádost kladně
slávistického
vyřízena
a
tak
funkcionáře
byl
na
26.
byla
německou
prosince
1898
firmou
naplánován
zápas Slavia - Berlín. V Praze bylo vše přichystáno k zápasu vykolíkované hřiště na Letné, nové lajnování, plakáty. Téměř v předvečer této významné sportovní události však přišel na vedení SK Slavia telegram, který informoval o tom, že zápas je odložen. Tato
zpráva
vnesla
do
slávistických
obrovské
řad
rozčarování a zklamání. Na utkání ze zahraničním soupeřem se velmi těšili. A nutno říct, že vidina právě tohoto zápasu je držela
v tréninkovém
procesu.
Vzhledem
k obtížnému
shánění
soupeřů z české provenience, k němuž přispěly i napjaté vztahy se
Spartou,
klesala
motivace
slávistů
k nacvičování
nových
herních situací. Objevovaly se hlasy, jestli má valný smysl trénovat
kvůli
jednomu
zápasu
v sezoně.
A
právě
zápas
s Berlínem byl tím potřebným impulsem. Sportovní kolegialita však v tomto případě slavila úspěch a slovo odložen nebylo zaměněno za zrušen. Nový termín zápasu byl stanoven na neděli 8. ledna 1899, se začátkem ve 14:30 na Letné. Ten den se stal pro
fotbalový
vykročením důležitosti
oddíl
SK
Slavia
k mezinárodním střetnutí
svátkem
sportovním
pro
hráče
a
prvním
stykům Slavie
významným
v kopané. svědčí
O
úryvek
z Houškovy Věčné Slavie: „Hráči Slavie postávali před plakátem drahné chvíle a s mrazivým trnutím si jej opakovaně četli. Trnuli nadšením i strachem. Opájeli se tou skutečností a báli se,
že
se
neuskuteční.
Avšak
33
každému,
kdo
se
u
cedule
zastavil,
zalykavě
vykládali,
sportovní
podívaná
se
jaká
chystá.
že
velkolepá
Povídejte
si,
co
událost
a
chcete,
o
úrovni tehdejší kopané, a třeba se usmívejte nad dětinskou radostí
prvních
slávistů,
ale
věnujte
prosím,
jímavou
vzpomínku těm, kteří hráli fotbal pro čest a slávu, kteří si vlastníma
rukama
stavěli
klubovní
boudu
a
kteří
dělali
u
nárožních plakátů reklamu svému utkání a svému klubu. V sobotu večer
pak
soupeře
jedenáct
a
slávistů
v neděli
vítalo
dopoledne
na
zametalo
nádraží
a
berlínské
lajnovalo
hřiště,
51
zatloukalo kolíky a zdobilo klubovnu.“
Zápas skončil nerozhodně 0:0. První měření sil SK Slavia se
zahraničním
fotbalem
dopadlo
tedy
přijatelně.
Zvýšilo
sebevědomí hráčů a hlavně vzkřísilo zájem o tento sport i u jiných
pražský
následovalo
další
pikantnější, března
klubů
že
1899
u
Pražanů
mezinárodní
šlo
se
a
o
tým
slávisté
vůbec.
Netrvalo
střetnutí.
z kolébky utkali
dlouho
Tentokráte
kopané
-
s mužstvem
o
a to
Anglie.
28.
univerzity
v
Oxfordu. Zápasu přihlíželo na tehdejší poměry neuvěřitelných 4000
diváků.
University jméno
Výsledek
Association
soupeře
zápasu
zněl
Football
sešívaných.
3:0
Club,
Slavia
pro jak
sice
studenty znělo
prohrála,
Oxford
oficiální ale
za
výsledek se rozhodně nemusela stydět, neboť byl nejdůstojnější ze čtyř zápasů, které Angličané sehráli v Praze a ve Vídni. Tento zápas utkvěl v paměti fotbalových příznivců mnohem více, než premiérové střetnutí s Berlínem. Mnohdy je také označován za
vůbec
první
střetnutí
Slavie
se
zahraničním
soupeřem.
Důvodem může být jednak věhlas anglické kopané jako celku, nebo
fakt,
že
tým
Berlína
byl
složen
z fotbalistů
pěti
berlínských družstev a nejednalo se tak o oficiální tým, nýbrž jen jakýsi výběr. Po utkání s Oxfordem se zahraniční soupeři na Letné střídali jako apoštolové na orloji.
51
Houška, V.: c. d., s. 13
34
5.3. Nadvláda Slavie
První kruzích
desetiletí
ve
znamení
dvacátého nadvlády
století
Slavie.
bylo
ve
fotbalových
Červenobílí
se
stali
neomezenými králi. Tento stav vydržel až do roku 1912. Jejich první
tým
nenacházel
rovnocennou
mezi
konkurenci.
ostatními
Domácí
mužstvy
soupeře
ani
ostatně
přibližně pravidelně
porážela i slávistická rezerva a mnohdy i třetí tým. Slavia pravidelně vyhrávala i mistrovství Čech. To ovšem ještě nebyla řádná soutěž vybraných nejlepších týmů. Hrát mohl každý, kdo se přihlásil. Ať se pokusil o štěstí kdo chtěl, na mužstvo v sešívaných košilích nestačil. Tato
situace
neexistence
měla
i
konkurence
své
stinné
je
vždy
stránky.
Fakt,
že
kontraproduktivní,
vynahrazovaly Slavii zápasy se zahraničními soupeři. Otázkou však je, jestli to bylo dostačující. Když v roce 1902 konečně došlo
k lepší
organizaci
kopané
vytvořením
ústředí
Českého
svazu, bylo 8. ledna přikročeno k vyhlášení řádného Českého svazu
fotbalového.
A
tady
nastala
potíž.
Hlavním
problémem
bylo postavení Slavie v rámci svazu. Ta požádala, aby její první
mužstvo
nemělo
povinnost
účastnit
se
soutěže
pro
vysokou výkonnost v poměru k ostatním klubům a žádala, aby A tým Slavie byl postaven mimo třídu. Vzhledem k sestavě B týmu Slavie mělo být právě tento zařazen do I. třídy. Tento požadavek
byl
Českým
svazem
fotbalovým
(dále
jen
ČSF)
zamítnut. SK Slavia reagovala tím, že nepřihlásila žádné ze svých mužstev do mistrovství. Následovala reakce ČSF, který zakázal ostatním klubům hrát s mužstvy Slavie, s výjimkou A mužstva.
Výsledkem
bylo,
že
v mistrovství
ČSF
roku
1902
nestartovalo žádné mužstvo Slavie, což bylo vzhledem k jejich obrovské kvalitě na škodu. První, kdo zákaz ČSF porušil byl SK Union, který místo mistrovského zápasu s SK Praha sehrál přátelský zápas s B týmem Slavie. Poté jej následovaly další kluby. Na mimořádné
35
valné hromadě ČSF dne 14. března 1903 tak bylo rozhodnuto, že A
mužstvo
Slavie
se
nemusí
přihlásit
k domácí
mistrovské
soutěži a jako důvod bylo uvedeno, že je maximálně využito mezinárodními zápasy. Svaz si tímto rozhodnutím chtěl udržet alespoň nějakou autoritu, která byla podrývána tím, jak kluby nerespektovaly
jeho
zákaz
utkávat
se
s týmy
Slavie.
A
tak
v první třídě hrálo druhé mužstvo Slavie (rezerva) a třetí mužstvo (junioři) hráli ve třídě druhé. První mužstvo Slavie bylo
povýšeno
nad
obě
třídy
mistrovství
a
tvořilo
tak
oficiálně extratřídu. Rajská hudba pro příznivce sešívaných. Jen na krátký čas v tomto období opanovala pole Sparta. To když koncem roku 1904 došlo ve Slavii k rozkolu, po kterém nejlepší
hráči
Slavie
v čele
s fenomenálním
střelcem
Janem
Koškem na čas oblékli sparťanský dres. Po několika měsících ale
byli
zase
zpět
a
slávistická
nadvláda
byla
přes
noc
obnovena. A nejen v české kotlině. Červenobílí byli v té době považováni za nejlepší tým celé rakousko - uherské monarchie.52 Takto
danou
dobu
popsal
pamětník
tehdejších
časů
Ferdinand
Scheinost: „Nejslavnější mužstva Evropy byla v Praze porážena často rozdílem třídy. Utrpěly zde debakly po amatérských i profesionální
kluby
profesionálního
anglické.
mužstva
Taková
Southamptonu
v
porážka
roce
1906,
čelného to
byla
hotová světová senzace. Hráči Slavie byli doma miláčky mas. Každý
start
nositelů
pěticípé
hvězdy
v
cizině
byl
velkou
událostí. Jména jako Košek a Baumruk měla evropský zvuk.“53 Je třeba zdůraznit, že autor
tohoto výroku byl činovníkem Sparty
a vášnivý ctitel jejich barev. Když člověk takového vyznání takto vychválil slávistické rivaly, tak jeho slovům nezbývá než důvěřovat. Podívejme se nyní na skok do tábora Sparty. Jak už bylo zmíněno, Zatímco
52 53
prožívala Slavia
se
Sparta po
v tomto
úspěších
Růžička, A. a kol.: c. d., s. 7 Scheinost, J.: Vzpomínky. Praha 1931, s. 23
36
období
s věhlasnými
hlubokou
krizi.
soupeři
stávala
pýchou
Prahy,
Sparta
za
ní
ve
všech
směrech
pokulhávala
výkonem, materiálním zázemím i aktivitou členstva. Slavia měla na
Letné
pěkné
hřiště
s klubovnou
a
sprchami,
sparťané
se
museli spokojit s karlínským provizoriem. Do Slavie se hráči jen
hrnuli,
Sparta
měla
pravidelně
potíže
s tím,
aby
dala
vůbec dohromady jedenáctku.54 Na počátku dvacátého století to vypadalo, že se Sparta začne zvedat. Snažila se dát dohromady nové mužstvo. Národní listy psaly, že situace ve Spartě začíná vypadat
příznivěji,
protože
letenský
kroužek
Victoria
se
rozpadl a jeho nejlepší členové vstoupili do řad Sparty. Ta tedy
měla
k dispozici
útočníky
Černého,
Bartla,
Tayerleho,
Jelena a Kamenického, záložníky Petráka, Veselého Hirscheho, obránce Večerníka a Karlíka a výborného brankáře Prokopa.55 Jak však ukázal čas, na úspěchy si Sparta musela ještě dlouhou dobu
nechat
zajít
chuť.
Dokonce
mohla
být
ráda,
že
vůbec
přežila. Psal se rok 1906, když sparťanská krize dostoupila vrcholu jiných
a
hrozil
klubů,
situace
úplný
nebo
klubu
zánik
zanechali byla
pětadvacetitisícovou
klubu.
Hráči
aktivní
rozutekli
v korunách,
Dluhy což
s
do
Hospodářská
činnosti.
katastrofální.
hranici
se
přesáhly sebou
neslo
exekuci na veškeré klubové vybavení, včetně brankových tyčí. Následovala Sparty. Avšak celým
Na
schůze, ní
architekt svým
byl
která
měla
předložen
Schindler
majetkem
za
se
rozhodnout
návrh spolu
splacení
zachránili.56
54
Petrů, K.: c.d., s. 137 - 139 Národní listy, 6. 9. 1900, s. 8 56 Sportovní svět, 1906, 3, s. 15 - 18 55
37
na
o
dalším
rozpuštění
s dalšími dluhů
klubu
členy a
osudu AC.
zaručil
Spartu
tím
5.4. Mistrovství Evropy
Do
období
mistrovství známe
Evropy.
dnes.
z roku
slávistické
Jeho
1908,
že
Nebylo
hegemonie zdaleka
zorganizování každý
spadalo
v takové
podobě,
předcházelo stát
členský
bude
také
první jak
rozhodnutí
zastupovat
ho
FIFA
jediná
organizace. Tak byly z mezinárodního ústředí vyloučeny Čechy, součást
Rakousko-Uherska,
s diskriminací s postiženými vlastní
ale
i
nesouhlasila z federace
organizaci
angličtí
a
na
vystoupila.
UIAFA,
která
amatéři. důkaz
Tyto si
tři
Francie
solidarity země
v květnu
založily 1911
ve
francouzském Roubaix uspořádala mistrovství Evropy. Pravda,
zúčastnily
se
jen
tři
týmy.
Ale
Francouzi
i
ostrovní amatéři byli velmi silní soupeři. Češi zvítězili nad Francií 4:1 a poté zdolali i Anglii v poměru 2:1 a stali se tak mistry Evropy. Tuto událost zde uvádím z důvodu, že se jednalo v podstatě o další triumf Slavie. V prvním zápase se totiž
v základní
sestavě
výběru
českého
objevilo
deset
reprezentantů sešívaného dresu, v zápase druhém pak devět. Na konkrétní obsazení si posvítila publikace SK
Slavia Praha:
„Proti Francii nastoupil brankář Pimmer, kompletní zadní řady Hajný,
Veselý-Benda,
Rozmaisl
(veřejnost
ho
však
zná
pod
pseudonymem Majzl), Holý a kromě středního Piláta ze Sparty také
celý
Bohata.
útok
Proti
Kovařovicovi
a
-
napravo
Anglii sám
se
Široký
uvolní
a
Holý
posune
na
Bělka, svůj
místo
nalevo
post
Košek
a
smíchovskému
Bohaty,
který
zase
vystřídá Bělku.“57 Těžko si dnes představit takové zastoupení jednoho klubu v rámci
reprezentačního
mužstva.
Jistě,
našly
by
se
takové
příklady. Například v postsovětských zemích, kde vládl jeden armádní klub, tomu bylo podobně. Ale tyto reprezentace, na rozdíl od té české, žádného výrazného úspěchu nedosáhly.
57
Růžička, A. a kol.: c. d., s. 8
38
6. Legendy z počátků SK Slavia
Toto vynikající období slávistické kopané bylo lemováno mnoho
výraznými
osobnostmi
v dresu
s pěticípou
hvězdou.
Jindřich Baumruk byl v té době bezkonkurenčně nejlepším českým křídlem.
Vynikajícími
hráči
byli
Rudolf
Krummer
nebo
Josef
Bělka. Ale nade všemi přece jen čněl jeden muž. A to byl Jan Košek. O něm a o Johnu Maddenovi, což byl trenér, který také hluboce
ovlivnil
dění
ve
Slavii,
se
nyní
rozepíši
trochu
obšírněji.
6.1. Jan Košek
Jan Košek se narodil 18. července 1884 v Turnově. Do Prahy přijel studovat, prošel několika kluby, až se na jaře 1903 objevil na Slavii jako již hotový hráč. V ní pak s výjimkou období 1904 - 1905 hrál až do konce kariéry v roce 1912. Původně
prý
uměl
hrát
jen
levou
nohou.
Dva
roky
pod
legendárním trenérem Maddenem z něho však udělaly komplexního hráče.
Jeho
stručná
charakteristika
z oficiálních
webových
stránek Slavie zní následovně: „Šlachovitý, rychlostně vysoce nadaný
útočník
s
tvrdou
střelou.
V
kombinaci
se
moc
neuplatňoval, těžil z přihrávek spoluhráčů a prosazoval se v zakončení. První evropsky proslulý fotbalista Slavie.“58 Příchodem Koška do Slavie začala slavná éra tohoto klubu. Pro ilustraci si připomeňme několik utkání toho roku a Koškův podíl
na
nich:
Slavia
–
Torna
Club
Budapešť
(nejlepší
tým
Maďarska) 12:0 – pět branek, Slavia – Union Berlín 13:2 – sedm branek,
Slavia
–
Cricketa
Vídeň
4:1
–
všechny
góly
Košek,
Slavia – Corinthians (nejlepší amatéři z Anglie) 4:7, Košek dal hattrick a podílel se tak na dílčím vedení 4:3.
58
Michael Novotný. Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek
39
Pojďme se podívat na fotbalový styl, kterým se Jan Košek prezentoval. Byl vždy stejný. Sprint za míčem a s míčem a z hranice šestnáctky vystřelený nechytatelný projektil. Mluvímeli o sprintu, pak vzpomeňme Jana Koška jako atleta. Ve sprintu se
porovnával
jako
později
s nejlepšími Bican).
Těžko
slávistickými byste
v
sprintery
Koškově
pojetí
(podobně nalezli
technické finty a kudrlinky. Jeho klička byla jednoduchá a dlouhá. V propojení s rychlým během ale dostatečně účinná. A zakončení? Z jakékoliv pozice tvrdou střelou nártem. Nejraději těsně nad zemí letící. Dobře jej vystihl také Michael Jenáček ve
svém
článku:
„Prostě
v
kombinaci
neoslňoval,
ale
předkopnout si míč, utéct, vypálit, v tom byl fenomén. A žádná vzdálenost, ba ani čtyřicetimetrová, ho od nápřahu a střely neodradila. Přičemž gólem byla tato aktivita odměňována často přečasto. Někdy zaduněla tyč či břevno. A traduje se, že v Lounech jej svou střelou dokonce zlomil.“59 Nutno
však
také
připomenout,
že
ke
svým
šutérským
a
sprinterským kouskům potřeboval také vynikajícího nahrávače. Ve Slavii takového našel. A ne jednoho. Prvním byl Jan Starý, který
je
považován
za
vynálezce
„české
uličky“.
Ten
s
milimetrovou přesností nabádal svého kolegu v útoku ke zteči soupeřovy svatyně. A Jan Košek byl pravým vykonavatelem úmyslů a pobídek svého spoluhráče. Druhým nezapomenutelným komplicem v
útočných
tehdejší
rejdech
Slavie
(a
mu
byl
Koškův
J.
Baumruk,
pozdější
další
zeť).
Jak
velká
postava
asi
vypadala
střelba branek v podání Koška, když dostal krásný centr třeba od Baumruka? Pánové Jenšík a Macků v Kronice českého fotbalu píší: „Baumruk jen zdvihne nohu, kouzelně zachytí merunu na špičku, otočí se jako na obrtlíku a už si to šupajdí po lajně. Nádherně centruje... Košek stojí jako solný sloup. Čeká? V tom však vyrazí jako ten král zvířat s hřívou... Tři čtyři skoky. Pak mávne svou strašnou tlapou! Pláclo to jako mokrý prapor ve
59
Michael Novotný. In: Server www.slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek
40
větru. Dělová petarda! Nízko letící mičuda hvízdne jako šíp ze vzdálenosti nějakých pětatřiceti metrů od nepřátelské brány. Pekarna jen tak udiveně hodí hlavou a maličko se otřese. Jenže balón se už třepe v síti jako bělásek... Báječný gól, přesně do levého vinglu!“60 V téže
knize
vzpomíná
na
Jana
Koška
také
Ferdinand
Scheinost: „Projezdil jsem svět a viděl hrát stovky nejlepších hráčů všech národů, anglické profesionály nevyjímajíce. Nikdy jsem však nespatřil střelce, který by snesl srovnání s Jendou Koškem.
Co
střelec.
byl
Když
vichřice.
Caruso vyrážel
Ale
spurtoval, důstojnost
Košek
jako
by
běžet
jako do
-
to
k
to
prohozené byl
ostatní až
tenor,
uličky
blesk,
zůstali
brance.
znamenal
Z
Pilát,
jen
stát.
Košek
se
A
velkého
byla
mihl.
bylo
jako to
Když
pod
jeho
čtverce
měl
nastřelenou mušku k nechycení. Čelit se mu dalo, jenom když ho hlídali dva hráči za sebou.“61 Jistě při popisu Koškovy kariéry nemůžeme opomenout fakt, že přestoupil do Sparty. Byť jen na krátko. Nutno však znát okolnosti,
při
kterých
k tomu
došlo.
Poté
je
to
mnohem
pochopitelnější a nevrhá to tedy na jednu ze sešívaných legend negativní
světlo.
Rok
1904
se
zapsal
do
života
hráče
tím
nejčernějším písmem. Košek studoval na gymnáziu, ovšem toho roku mu zemřeli otec, matka i sestra.62 Z bezvýchodné situace hrozící předčasným ukončením studia jej vysvobodily sponzorské příspěvky jednoho příznivce Sparty. Z toho důvodu byl přechod do druhého klubu žádoucí. Slavia se navíc během léta a podzimu zmítala v krizi a probouzející se rival jí k tomu vydatně pomáhal.
S
Koškem
tehdy
ze
Slavie
odešli
ještě
Baumruk
a
Krummer a soupeř na čas převzal otěže elitního českého klubu. Po dokončení studia se Košek do Slavie rychle vrátil. Stejně jako jeho další dva kolegové. Trenérem byl čerstvě John Madden a ten začal budovat opravdový tým se znaky profesionálního 60
Jenšík, M., Macků, J.: Kronika českého fotbalu. Díl 1. Do roku 1945. Praha 1997, str. 167 Tamtéž, s. 169 62 Tragédie. In: Sportovní svět, 1904, 12, s. 3 61
41
chování. Jak už jsem psal výše, tak následovala slavná éra sešívaných,
kdy
byly
jasným
hegemonem
místního
fotbalového
prostředí. To tedy byl Jan Košek, největší postava první etapy vývoje fotbalu u nás. Skvělý forward, kapitán a duše týmu. Díky němu byla Slavia několik let považována za nejlepší evropský klub. Díky jeho umění střelby dosáhla několika rekordních výsledků. Brankový podíl Koška na dosaženém skóre byl téměř pravidelně více než dvoutřetinový. Po skončení kariéry roku 1912 byl do konce
života,
který
přišel
roku
1927
v jeho
43
letech,
vedoucím u mužstev Slavie. Když řady hráčů za 1. světové války prořídly, z nutnosti ještě několikrát oblékl sešívaný dres. Statistiky
říkají,
že
sehrál
296
utkání
a
dal
v
nich
804
branek, z toho za Slavii sehrál 229 utkání a vstřelil 666 branek.
Je
s podivem,
slávistických
dějin
že
o
tak
nenalezneme
významné ani
osobnosti
zmínku
v díle
Slavné postavy Slavie a Sparty.63
6.2. John William Maddden
John Madden byl prvním zahraničním trenérem Slavie a vůbec českého klubu. Jednalo se o bývalého hráče Celticu Glasgow a skotského
internacionála.
Narodil
se
11.
1865
června
v Edinburghu. Do Prahy přijel v únoru 1905 s výpravou Celticu Glasgow,
který
slávističtí Charismatický
se
střetl
funkcionáři Skot
nabídku
se
Slavií.
Po
Maddenovi přijal.
V jeho
zápase
nabídli
trenérský
post.
rozhodování
hrála
roli známost s českou dívkou, kterou si později vzal a usadil se s ní na Žižkově. Praze zůstal věrný až do své smrti 17. dubna 1948. Pochován je na Olšanech za malou obřadní síní. Madden byl nejen prvním zahraničním trenérem Slavie, ale prvním trenérem vůbec. Do jeho příchodu připravoval mužstvo k utkání 63
kapitán,
který
stejně
Houška, V.: Slavné postavy Slavie a Sparty, Praha 1996
42
tak
určoval
nominaci.
Do
slávistických tréninku
řad
hráčů.
dokázal
Podařilo
vnést se
mu
klid, změnit
kvalitu myšlení
přípravy hráčů
a
a tím
vytvořil ze Slavie velkoklub se vším všudy. K tomu přispělo také zavedení profesionálních tréninků. K nim patřilo zavedení mnoha
novinek:
střelbu
při
přihrávek
individuální
zastřeném
a
střel
zorném
oběma
i
kolektivní úhlu,
nohama,
trénink,
odpočinkový
dozor
nad
kolečka,
den,
nácvik
životosprávou
a
kuchyní fotbalisty, pozápasovou analýzu.64 Pro svůj vzhled byl častým terčem karikaturistů. Ti jej malovali ve skotském obleku s čepicí Sherlocka Holmese.65 Na jeho vstup do Slavie vzpomíná Vítězslav Houška: „V únoru 1905 vstoupil do kabiny Slavie pomenší chlapík s výbojným knírkem a pichlavýma
očima.
Postavil
buřinku
otevřel
ústa
a
se
před
k anglickému
hráče,
sundal
proslovu:
černou
„Jmenuji
se
Johny Madden. Mám určité fotbalové zkušenosti a vím, že je máte i vy. Budeme jistě dobrými přáteli.“ Poté česky dodal: „Dekuji vam.“ S každým hráčem si potřásl rukou a pak vetkl mezi čelisti čibuk a soustředěně nad ním zažehl zápalku. To se tedy ještě ve slávistické kabině nestalo. „To je jediné, čím se budeme lišit.“ Mluvil anglicky a něžně se usmíval. „Když kouří fotbalista, už není fotbalistou. Trenér kouřit může.“ A douška v češtině: „Dekuji vam.“66 Jak vidno, jednalo se svým způsobem o svéráznou osobnost. Ale tak už to u výjimečných osobností chodí. Svým osobitým přístupem si velmi brzy získal hráče na svou stranu, ti mu plně důvěřovali a to umožňovalo snadnější komunikaci a s tím související
efektivnější
tréninkový
proces.
O
jeho
působení
v klubu najdeme zmínku také v knize Slavia stoletá: „Ve městě i
na
hřišti
chodíval
v
černé
buřince,
lesklých
perkách
a
nezbytnou, stále dýmající lulkou v ústech. Přesto, že byl na tréninku k hráčům přísný, nic jim neodpustil a dbal na kázeň, hráči Slavie si ho brzy oblíbili a nikdo mu neřekl jinak, než 64
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c. d., s. 56 Brůna, O., Hemele, O.: Sešívané legendy, Třebíč 1998, s. 127 66 Houška, V.: Věčná Slavia, s. 38 65
43
dobrácky
„náš
dědek“.
Byl
výborným
psychologem
a
dokázal
rozpoznat, co hráče trápí a co mu brání v dobrém výkonu. Když bylo
zapotřebí,
zastoupil
i
maséra
a
nic
to
neubralo
jeho
prestiži. Dokázal rychle vyléčit a napravit všechny výrony a kontuze různými zábaly, masážemi i mastmi z bylinek, jež si sám vyráběl. Byl to muž na svém místě, kterých tehdy, stejně jako dnes, nebylo mnoho.“67 John
Madden
Slavii
trénoval
až
do
roku
1930.
Během
neuvěřitelných pětadvaceti let, kdy usedal na lavičku, kráčela Slavia od vítězství k vítězství a těžko hledala konkurenci. Jeho kariéra v mnohém připomíná současného trenéra Manchesteru United sira Alexe Fergusona, který už zmiňovaný klub také vede více
jak
dvacet
let.
V tisku
je
označován
za
legendu
a
zahrnován superlativy. Z tohoto pohledu bychom si také mohli uvědomit význam Johna Maddena nejen pro Slavii, ale pro celý český i evropský fotbal. Ve Slavii odkoučoval 169 mistrovských bodovaných zápasů, v nichž Slavia zaznamenala 134 výher, 12 remíz a pouze 23 porážek. Dosáhla při tom impozantního skóre 717:206. Ve 429 mezinárodních utkáních zvítězila Slavia v 304 případech, 52 krát hrála nerozhodně a 73 střetnutí prohrála při
celkovém
údaj,
který
skóre
1801:655.
vyjadřuje
jeho
Zajímavý efektivitu
je
také
v otázce
statistický získaných
mistrovských bodů - 82,8%68. O takových číslech si mohou dnešní trenéři nechat jen zdát.
67 68
Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.: c. d., s. 56 Server www.slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/trenerView.asp?id=4
44
7. Krize Slavie
7.1. Období let 1911-1918
Tento
úsek
časový
je
ze
slávistického
pohledu
charakterizován tím, že byla ukončena sešívaná dominance nad českým 1911.
fotbalovým V březnu
prostředím.
tohoto
roku
Důležitým ještě
se
Slavia
ukázal
být
rozdrtila
rok
Spartu
v poměru 9:2.69. V září zvítězila červenobílá družina již jen 3:1.70 Jak se později ukázalo, jednalo se bohužel o poslední triumf Slavie v derby pro příštích několik let. Slávistická hegemonie byla ta tam a začalo se psát sladké období Sparty. Slavia se ocitla v jejím stínu. Sparta v tomto období získala v tisku přízvisko „železná“, které je v omezené míře používáno dodnes. Rozkvět Sparty se odrazil také na jejím postavení a obraze v zahraničí. V roce 1912 došlo v této oblasti ke zlomu, když se Sparta vypravila v dubnu na zájezd do Španělska. Cesta tam zabrala takřka týden. Bylo to tedy velmi náročné. A Sparta se navíc vypravila jen s dvanácti hráči.71 V čem byla zlomovost tohoto
zájezdu?
V tom,
že
do
této
doby
bylo
typické,
že
všechny české kluby hráli zápasy jen mezi sebou a tedy na našem
území.
Jedinou
výjimkou
byla
Slavia,
která
si
své
soupeře vybírala téměř výhradně v zahraničí. Od této chvíle se Sparta Slavii vyrovnala i v této oblasti.
7.2. Aféra „Rut“
Důležitým střípkem do mozaiky, která dokresluje situaci v českém
fotbale
Začátkem
roku
v tomto
1914
se
období stalo
byla
takzvaná
„aféra
nejskloňovanějším
Rut“.
jménem
ve
fotbalovém hnutí příjmení kolínského útočníka Ruta. Jednalo se o obávaného střelce, o jehož služby se stejně jako rok předtím 69
Sportovní svět, 1911, 4, s. 6 Sportovní svět, 1911, 10, s. 4 71 Petrů, K.: c. d., s. 361 - 364 70
45
o Káďu, přetahovaly jak Slavia tak Sparta. Když se Rut objevil v rudém
dresu,
amatérská
komise
svazu
Českého
footballového
zakročila. Stalo se tak na popud Slavie. Ta poukazovala na úplatek Sparty vůči mladému hráči. Jistě, v dnešní době je normální, že kluby při snaze nalákat fotbalistu právě do svého klubu
vyplácejí
v tehdejší
době
podpisové
bonusy
v nejrůznější
výši.
tomu
nebylo.
Hráč
rozhodnout
tak
se
měl
Ale
„svobodně“ bez finančního tlaku. Během vyšetřování kauzy se však
ukázalo,
že
Rutovi
nabízely
hmotné
výhody
oba
zainteresované kluby. Aféra tedy postupně utichla a Rut poté nastupoval dále za Spartu.72
7.3. Období 1. světové války
Tímto jsme si popsali období, kdy došlo na české fotbalové scéně
k výměně
snažila,
aby
neexistoval
stráží.
rozdíl vůbec.
Otěže
mezi Během
přebrala
kluby těchto
byl
Sparta
co
let
a
Slavia
nejmenší,
byla
nebo
odehrána
se aby
spousta
zápasů. Nebudu se zde však o nich zmiňovat podrobněji. Důvod je
prostý.
Podle
zlomového,
tak
událostí.
Zmíním
mého
jak
tomu
pouze
neznamenaly bylo
derby
u
nic
výše
z roku
převratného
zmíněných
1917.
I
či
sportovních
přesto,
že
na
hřišti vyhrála Slavia 5:0, tak body za vítězství putovaly na konto Sparty. Nejednalo se však o žádné zákulisní praktiky Sparty, jak by se dalo očekávat, nýbrž o vlastní iniciativu Slavie. Ta už před utkáním prohlásila, že o udělení bodů za případné vítězství nemají zájem. Po zápase zaslali funkcionáři Slavie žádost na rakouský svaz, v níž žádali přidělení bodů Spartě.
Žádosti
bylo
vyhověno,
výsledek
5:0
však
zůstal
zachován. Motivem pro tento postup Slavie byl opětovný spor s týmem
72
pražských
Němců
DFC.
Sešívaní
Houška, V.: Železná Sparta. Praha 1992, s. 29 - 30
46
svým
postupem
chtěli
znevážit týmové mistrovství. A také se jim to povedlo. Tento ročník byl považován za frašku.73 Na válka.
fotbalové
dění
Důležité
však
také
silně
bylo,
že
zapůsobila jej
sice
první
světová
přidusila,
ale
neudusila. Spousta hráčů odcházela bojovat na frontu a kádry týmů
tak
doznávaly
značných
změn.
Někteří
už
se
bohužel
nevrátili. Sparťany postihla roku 1916 smrt Váni. Tento rok byl ve znamení nejen bojů na všech frontách, ale také stále se zhoršujícího postavení obyvatelstva. Byly to krušné dny pro všechen lid. Avšak fotbalisté se snažili, aby život a hřištích neodumřel ani za stále horších podmínek.74 Ale všechno špatné je pro něco dobré, říká stará pravda. A tak i tento vývoj měl svá
pozitiva.
v mnoha
Ve
klubech
válečném
mnoho
období
slibných
vyrostlo
hráčů,
a
uplatnilo
kteří
pak
po
se
válce
předčili nejednoho veterána. Bylo rovněž důležité, že činnost v klubech pokračovala i za války. Nabízelo by se totiž, že v tak
těžké
životní
situaci,
jakou
bezesporu
první
světová
válka byla, nebudou mít lidé na fotbal ani pomyšlení. Opak byl však
pravdou.
Fotbal
lidi
sbližoval.
Mohli
cítit
vzájemnou
sounáležitost při podporování toho či onoho klubu. To bylo v dané době velmi cenné. A válka sbližovala nejen fanoušky, ale ze začátku konfliktu také hráče obou pražských „S“. Hráči Sparty a Slavie, kteří se dříve ani nepozdravili, uzavírali nyní upřímná sportovní přátelství. Vzájemný mír sice netrval příliš dlouho, ale i tak se jednalo o pozoruhodný fakt. Konec příměří
přišel
protestovala
zhruba
proti
návrhu
v polovině
války,
funkcionářů,
kdy
odložit
Slavia
zápas
se
Spartou pro nedostatek kvalitních hráčů v táboře Sparty. Bylo zřejmé,
že
s povděkem,
73 74
konec protože
smíru
přivítali
oficiální
fanoušci
přátelství
jim
Archiv SK Slavia Praha, Pamětní kniha SK Slavia 1907 – 1921, s. 168 - 170 Mráz, I. a kol.: c.d., s. 114
47
obou
připadalo
klubů jako
znesvěcování odvěkých citů a pudů. To je prvek nejen tehdejší doby, ale i časů nynějších.75 Zakončím
povídání
o
této
nepříliš
povedené
kapitole
sešívané historie citací z knihy SK Slavia: „Je potřeba si uvědomit,
že
sparťané
v té
době
disponují
ne-li
vůbec
nejlepším, pak jistě jedním ze dvou tří nejlepších klubových týmů
evropské
pevniny.“76
Slavia
však
po
určité
krizi
na
přelomu desátých a dvacátých let začala opět stoupat vzhůru a pro Spartu znamenala vždy nebezpečného soupeře.
75 76
Petrů, K.: c.d., s. 396 - 426 Růžička, A. a kol.: c. d., s. 10
48
Závěr Touto
bakalářskou
prací
jsem
se
pokusil
podat
ucelený
souhrn základních informací o epoše vzniku Slavie a prvních zhruba dvaceti let její existence a také popsat okolnosti, které
nejsilněji
ovlivňovaly
a
provázely
vznik
jednoho
z nejslavnějších sportovních klubů v zemi. Ukázalo nejlépe mezi
že
zhostili
něž
lidem
se,
patří
na
představitelé
realizace názor,
chvíli
že
Slavie
osvícených sport
zapomenout
na
a
se
sportovních
zejména
své
pravděpodobně myšlenek,
fotbal
každodenní
umožňoval
starosti
a
povinnosti a nahrazoval jim velký nedostatek jiných kulturních a vzdělávacích možností. Dokázali, že i v podmínkách malého českého státu, neustále utlačovaného diktátorským Rakousko Uherskem, se dá vybudovat sportovní klub, který na dlouhou dobu dokázal dominovat všem ostatním fotbalovým klubům starého kontinentu. Jména jako Košek, Baumruk, Madden a další, která českému a evropskému fotbalu přinesla právě Slavia, budou ve fotbalových kronikách
a
zaznamenána.
historických Stejně
tak
análech
jako
navždy
v myslích
nesmazatelně
příznivců
sešívaného
dresu. Jsem rád, že jsem si ke zpracování vybral právě tuto část slávistické
historie.
nejslavnější.
Slavia
Byla
to
ovládala
slavná
éra,
domácí
i
pokud
evropskou
ne
úplně
scénu
a
sbírala vavřín za vavřínem. Proto se mi jako fanouškovi tohoto klubu psalo s hřejivým pocitem na srdci. Výběr období však měl i stinné stránky. Největším problémem bylo množství archivních materiálů.
Bylo
jich
po
hříchu
velmi
málo.
Ať
už
z důvodu
neexistence či z organizačního stavu archivu SK Slavia Praha, který značně
se
vzhledem
k stěhování
improvizovaných
na
podmínkách
výběr archivního materiálu.
49
nový a
stadion
nabízel
nacházel
silně
ve
omezený
Snažil jsem se tedy čerpat z literatury k tomuto tématu napsané.
A
nacházíme
pak
také
víceméně
ze
zpráv
pouze
dobového
strohé
tisku,
zpravodajské
v němž
však
údaje.
Část
informací je převzata také z oficiálních internetových stránek SK Slavia Praha, kam byla nedávno umístěna část archivního materiálu
tohoto
klubu.
Při
studiu
literatury
jsem
se
několikrát setkal s rozporem v informacích o určitém zápase. Nejčastěji Příčinou soutěž.
se
jednalo
patrně
byly
Je
však
o
více
změny
nutno
verzí
postihující
dodat,
že
konečného
výsledku.
nejvyšší
fotbalovou
v dané
době
nebylo
skóre
zápasu až tak důležité jako fakt kdo utkání vyhrál, prohrál, případně zda utkání skončilo remízou. Jedním z cílů, které jsem si na začátku práce vytyčil, byla snaha o objektivnost. Tady musím kriticky přiznat, že výhradně objektivní má práce není. Zastávám názor, že člověk se nedokáže ani při práci, jejíž podstata má být vědecká, plně oprostit od svých citů a emocí. Na každou věc lze nahlížet a vysvětlovat si ji z různých úhlů pohledu. A já jsem na situaci nahlížel
jako
fanoušek
Slavie.
Myslím
si
však,
že
úplnou
objektivnost by práci dokázal poskytnout pouze člověk, který by
nebyl
s oblastí
fotbalu
vůbec
spjatý.
Je
však
otázkou,
jestli by taková práce poté nepostrádala zajímavost. Domnívám zvolil,
je
se,
možné
že
v tématu,
v budoucnu
který
jsem
pokračovat.
pro
svou
Postupné
práci
odkrývání
poznatků přineslo další nové otázky a podněty, které by stály za
zpracování
a na
které v této
práci
již
bohužel
nezbylo
místo. Za největší klad této bakalářské práce považuji přínos pro mne samého. Během vyhledávání informací a jejich třídění jsem
si
pouto,
vytvořil než
dříve.
ke
klubu
Zároveň
SK jsem
Slavia se
o
Praha svém
ještě
silnější
milovaném
klubu
dozvěděl informace, které mi dosud byly neznámé. Utvrdilo mně to v tom, že Slavia zůstane vždy v mém srdci pevně ukotvena.
50
Prameny a literatura
1.Seznam pramenů
a) Archivní prameny Archiv SK Slavia Praha–dostupný na www.slavia.cz/historie.asp Státní ústřední archiv. K 13, fasc. 16 Pamětní kniha 1863–1920. Archiv městské části Praha 5 Pamětní kniha 1886–1924. Archiv městské části Praha 8 Pamětní kniha SK Slavia Praha 1907–1921. Archiv SK Slavia Praha Záznamy z historie Athletic Clubu Praha. Archiv AC Sparta Praha
b) Noviny a časopisy
Cyklista, 1893 Národní listy, 1896, 1900 Sokol, 1890 Sport a hry, 1896 Sportovní obzor, 1896, 1904, 1906, 1911
c) Elektronické zdroje
Michael Novotný. Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/statika.asp?typ=hKosek Server Slavia.cz, [16. března 2008], Dostupný: http://www.slavia.cz/trenerView.asp?id=4
51
2. Seznam literatury
Bodeček, D.: AC Sparta Praha. Z historie českého fotbalového velkoklubu. Brno 2002 Brůna, O., Hemele, O.: Sešívané legendy. Třebíč 1998 Čapka, F.: Dějiny českých zemí 1800-1918. Brno 2003 Čapka, F.: Dějiny zemí koruny české v datech. Brno 1999 Dušek, R.: Sport v Československu. Praha 1983 Houška, V.: Slavné postavy Slavie a Sparty. Praha 1996 Houška, V.: Věčná Slavia. Praha 1992 Houška, V.: Železná Sparta. Praha 1992 Jenšík, M., Macků, J.: Kronika českého fotbalu. Díl 1. Do roku 1945. Praha 1997 Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.:
Slavia stoletá: Vůbec
první souhrn stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993 Mráz, I. a kol.: Svět devadesáti minut, 1. Praha 1976 Olivová, V.: Lidé a hry. Historická geneze sportu, Praha 1979 Olivová, V.: Odvěké kouzlo sportu. Praha 1989 Petrů, K.: Dějiny československé kopané. Praha 1946 Pondělík, J.: Století fotbalu. Praha 1986 Růžička, A. a kol.: SK Slavia Praha. Brno 2004 Scheinost, F.: Vzpomínky. Praha 1931
52
Resumé Práce je zaměřena na historický vývoj SK Slavia Praha v období od vzniku klubu do roku 1918. Snažil jsem se vytvořit ucelený
přehled
o
slavné
etapě
českých
fotbalových
klubů.
Práce
jednoho sleduje
z nejslavnějších okolnosti
vzniku
klubu, dotýká se slávistických symbolů, historických milníků, vzájemných
střetnutí
významných
postav
sportech,
které
pražských
slávistické fotbalu
soupeřů
Slavie
historie.
v SK
Slavia
a
Zmiňuji
Sparty se
předcházely.
také
a o
Některé
pasáže jsou zaměřeny na srovnání Slavie se Spartou. Práce je doplněna
o
textové
a
obrazové
přílohy
vztahující
se
ke
zkoumanému období.
Summary The work targets the historical development of SK Slavia Praha from establishing the club to the year 1918. I tried to make a comprehensive view of a famous stage of one of the most famous Czech football clubs. Work observes circumstances of the
club's
historical
establishing, milestones,
the
concerns encounter
the of
Slavic'
the
Prague
signs, rivals
Slavia and Sparta and important persons in Slavia's history. I allude to sport as well which went before in SK Slavia. Some passages focus on
the comparison of
Slavia and Sparta. The
work is completed with picture and text appendices referring to the researched period.
53
Seznam příloh
A. SEZNAM TEXTOVÝCH PŘÍLOH 1. První pravidla fotbalu z roku 1980 (Pravidla. In: Sokol, 1890, 4, s. 7.) 2. Výsledky SK Slavia v letech 1896 - 1918 (Archiv SK Slavia Praha. Historie zápasů. In: www.slavia.cz/historie.asp)
B. SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH I. Slávistické týmy 1. Slavia v roce 1897. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 12 2. Slavia v roce 1900. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 15 3. Slavia v roce 1903. Foto: Růžička, A. a kol.: SK Slavia Praha, Brno 2004, s. 7 4. Slavia v roce 1905. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 37 5. Slavia v roce 1911. Foto: Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát, J.:
Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté
historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 96 6. Slavia v roce
1914. Foto: Růžička, A. a kol.: SK Slavia
Praha, Brno 2004, s. 9 7. Slavia za válečných časů. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 61 8. Slavia v roce 1916. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 62 9. Slavia v roce 1918. Foto: Boreček, V.: Věčná Slavia. Praha 1992, s. 67
54
II. Počátky SK Slavia 10. Zakladatelé SK Slavia: Foto: Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.:
Slavia stoletá: Vůbec první souhrn stoleté historie
sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 20 11. Plakát k utkání s Oxfordem. Foto: Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.:
Slavia stoletá: Vůbec první souhrn
stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 46 12. Vstupenka ze zápasu s Oxfordem. Foto: Klempera, J., Zápotocký,V., Kalát,J.:
Slavia stoletá: Vůbec první souhrn
stoleté historie sportovního klubu Slavia Praha. Praha 1993, s. 49
55
PŘÍLOHY
56
A. TEXTOVÉ PŘÍLOHY I.
PRVNÍ PRAVIDLA FOTBALU Z ROKU 1890
Pod názvem „Hra míčem zvaná football“ se píše: Hra tato původem anglická jest tak bohatou množstvím pohybů, sloužících ku svižnosti a vytrvalosti cvičenců, že by uvedení její na naše
letní
cvičiště
všude
as
našlo
ohlasu,
neboť
ji
možno
považovati za nejvydatnější druh svaly tužících her. Zvlášť jednoty venkovské, které odkázány jsou na letní jen přijmout tuto
hru
(nejlépe
do
svého
rozvrhu.
louky), kterého
Náklad
je
nevyhnutelně
pranepatrný k této
hře
a
místa
zapotřebí,
jest venku vždy dostatek. Délka cvičiště obnáší nejvíce 200m, šířka 100m, nebo nejméně 100m délky a 50m šířky, menší nikdy, jelikož by pro přílišnou omezenost nemohla se hra jak náleží rozvinouti. Na obou šířkách cvičiště nalézá se ve vzdálenosti as 1 1/4m od hraničné čáry tak zvaná „branka“. Jsou to dvě tyče, které
jsou
od
sebe
8m
vzdáleny
a
ve
výši
as
dvou
metrů
motouzem spojeny. Celé cvičiště jest praporečky nebo jiným způsobem vytýčeno a motouzem ohraničeno. Míč, kterého se při hře používá, jest dutý, gumový, kůží potažený
a
v průměru
asi
30cm
velký.
Kůži
je
nutno
z té
příčiny potáhnouti, by prokopnutím nevzal tak snadno za své. Hra samotná jest pak následující: Dvě čety, nejlépe po 11 mužích, volí sobě svého velitele, kterýžto pak rozdělí další úřady a rozestaví, jak za nejlépe uzná,
celou
četu.
Dva
nejzručnější
a
nejvytrvalejší
hráče
nejblíže ku středu, v druhé řadě postaví další čtyry, v třetí řadě pak opět čtyry, mezi nimiž se on sám nalézá. Zde místo zvlášť důležité, neboť jest to v bezprostřední vzdálenosti u branky, v brance samotné pak stojí poslední, poměrně nejslabší cvičenec, kterého prostě nazvu „vrátným“.
57
Míč při počátku hry nalézá se uprostřed celého cvičiště, takže celkový pohled na cvičiště as následující. Podotknout dlužno, že každá četa musí se od druhé nějakým nápadným označením lišiti, buď barvou trička, nebo šerpy. Před početím hry nutno losovat o stranu a zahájení. Které straně totiž padl los, může sobě voliti buď branku, pak druhá četa začíná
hru,
volí
–
li
však
začátek,
může
sobě
druhá
četa
voliti branku. Hra samotná pak začíná tím, že jeden z cvičenců té čety, která začíná hru, jde a odkopne míč na pole druhé čety. Cvičenci druhé čety musí být při tom nejméně 10m od míče vzdáleni. Smysl pak celé hry jest, že jedna četa hledí kopáním dostati míč skrze branku druhé čety. Branka jest dobyta, pakli míč
prošel
skrze
obě
tyče
pod
motouzem,
zavadil
–
li
o
některou tyč anebo byl překopnut přes motouz, vrací jej jeden cvičenec té čety, u jichž branky se to stalo, zpět do hry, cvičenci druhé čety musí býti při tom nejméně 6m vzdáleni od míče. Pakli byl míč jinde z cvičiště vykopnut, smí cvičenec té strany,
která
míč
nevykopla,
jej
zpět
rukama
hoditi
nebo
odkopnouti, toto hození nebo odkopnutí musí býti však nejméně na 6m daleko, a to z toho místa, kde míč přes motouz přeletěl. V jiném právo
případě
k uhájení
nesmí
býti
rukou
branky
též
rukama
použito, míč
pouze
chytati,
vrátný nesmí
má
však
nikdy žádný jiný cvičenec býti v brance nežli on samotný. Někoho rukama ve hře odstrkovati nebo nohu nastavovati se nedovoluje. Míč se s mí pouze kopáním nebo válením říditi. Pro přesné
zachování
těchto
pravidel
volí
obě
čety
jednoho
vrchního soudce, který hru sleduje. Toť as kostra celé hry, ve skutečnosti ovšem teprve nabudou tato pravidla úplné jasnosti, zde možno jen přibližně věc popsati. Doufám, že bude tato hra uznána vhodnou pro naše letní cvičiště a že vbrzku se budeme moci měřiti o čestný prapor i na tomto poli. Na zdar! B. P.
58
II. Seznam zápasů SK Slavia Praha v letech 1896-1918
ročník: 1896 Seznam zápasů:
25. 03. 1896
Slavia - AC Praha
5:0
29. 03. 1896
Sparta - Slavia
0:0
05. 04. 1896
ČFK Kickers - Slavia
2:1
14. 05. 1896
Slavia - AC Praha
3:0
15. 11. 1896
DFC I. - Slavia
4:2
Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících Mistrovství Čech
ročník: 1897 Seznam zápasů: 07. 03. 1897
Slavia - DFC II.
1: 3
21. 03. 1897
Slavia - DFC I.
2: 2
25. 03. 1897
Slavia - DFC II.
0: 1
24. 10. 1897
Slavia - ČSC
5: 0
31. 10. 1897
Slavia - Slavia B
3: 1
14. 11. 1897
Slavia - ČSC I.
6: 0
21. 11. 1897
Slavia - ČSC II.
5: 0
59
Mistrovství Prahy Mistrovství Prahy Mistrovství Rakouska Mistrovství zemí koruny České Mistrovství zemí koruny České, finále Mistrovství Království českého Mistrovství Království českého
ročník: 1898 Seznam zápasů: 13. 03. 1898
Slavia - Český Sculling Cercle
20. 03. 1898
Slavia - AC Praha
1: 1
Dvojzápas mezi Slavií a ČSC
11 : 0
24. 04. 1898
Slavia - Český Sculling Cercle
11. 12. 1898
Slavia - AC Praha
10 : 0
2: 0
Dvojzápas mezi Slavií a ČSC Mistrovství zemí koruny České
ročník: 1899 Seznam zápasů: 08. 01. 1899 28. 03. 1899 09. 04. 1899 11. 05. 1899 22. 10. 1899 29.10. 1899 12.11. 1899
Slavia - Berlín Slavia - Oxford Slavia - Berliner FC Frankfurt Slavia - SC Minerva Berlín Slavia - Victoria Vídeň Slavia - Berliner FC Frankfurt Slavia - SC Minerva Berlín
0: 0 0: 3 5: 4 4: 0 4:0 10 : 1 3: 0
19. 11. 1899
Slavia - Slavia B
6: 1
26.11. 1899 10. 12. 1899
Slavia - AC Union Vídeň Vienna Cricket - Slavia
8:0 2: 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský Mistrovství zemí koruny české přátelský přátelský
ročník: 1900 Seznam zápasů: březen 1900 1900 08. 04. 1900 jaro, 1900 1900
First Vienna - Slavia First Vienna - Slavia Slavia - Cricketon Vídeň Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň Slavia - FC Curych
25. 10. 1900
Slavia - ČAFC Vinohrady
13 : 1
říjen 1900
Cricketon Vídeň - Slavia
1: 2
1900
Slavia - Slavia B
9: 1
1900 1900 1900
Slavia - AC Viktoria Vídeň Slavia - Berliner Th. und FC Helgoland Slavia - Müegyetemi FC Budapešť
60
0: 0: 1: 2: 2:
2 0 2 3 0
20 : 0 11 : 2 10 : 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský Challenge Cup Amatérský pohár Mistrovství zemí koruny české přátelský přátelský přátelský
1900 1900 1900 1900 1900 1900 1900 1900 1900 1900 1900
Slavia - First Vienna FC Slavia - FC Curych Cricketon Vídeň - Slavia Slavia - AC Union Vídeň Slavia - TC Budapešť Magyar Uszó Egyesület - Slavia Slavia - TC Budapešť Müegyetemi FC Budapešť - Slavia First Vienna FC - Slavia Slavia - mezinárodní výběr Slavia - výběr Německa
24. 04. 1901
ročník: 1901 Seznam zápasů: Slavia - Southampton FC
0: 3
1901
WAC Vídeň - Slavia
1: 0
1901 1901
Slavia - Surrey Wanderers Slavia - Surrey Wanderers
2: 4 1: 5
1901
Slavia - Slavia B
11 : 6
1901
Slavia - Union Žižkov
10 : 0
1901
Slavia - Union Žižkov
2: 1
15. 09. 1901 září 1901 20. 09. 1901 září 1901 podzim 1901 podzim 1901 podzim 1901 podzim 1901 1901 podzim 1901 1901 1901 podzim 1901 podzim 1901 1901 1901 1901 1901 1901 1901
Slavia - Alemania Pforzheim Slavia - Alemania Pforzheim Slavia - Racing Club Paříž Slavia - Racing Club Paříž Slavia - Torna Club Budapešť Slavia - AC Vorwärts Vídeň Slavia - Vienna Cricket FC Vienna Cricket FC - Slavia First Vienna - Slavia Magyar Uszó Egyesület - Slavia Torna Club Budapešť - Slavia Müegyetemi Budapešť - Slavia Slavia - Civil Service FC Slavia - Civil Service FC Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň Slavia - Magyar Uszó Egyesület Torna Club Budapešť - Slavia Magyar Atletikai Club - Slavia Slavia - Švýcarsko Slavia - Müegyetemi Budapešť
61
6: 3: 1: 10 : 3: 0: 3: 0: 0: 11 : 3:
15 : 8: 8: 9: 4: 9: 3: 1: 5: 1: 1: 1: 4: 0: 0: 4: 2: 1: 4: 6:
0 2 2 0 0 8 1 6 2 0 3
2 0 0 2 1 0 1 6 3 5 5 4 3 5 5 2 3 3 0 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
přátelský Challenge Cup, finále
Mistrovství Čech Mistrovství Čech Mistrovství Čech přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
1901 1901 1901
Slavia - Vienna Cricket FC Slavia - Frankonia Karlsruhe Slavia - Akademisk Boldklub Kodaň
1902 1902
ročník: 1902 Seznam zápasů: Slavia - Germania Vídeň Slavia - Haag. Voetbal Verrining
1902
Slavia - ČAFC Vinohrady
8: 1
1902
Slavia - SK Union
4: 0
1902
Cricketon Vídeň - Slavia
4: 3
1902
Slavia - Slavia C
4: 2
1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902 1902
Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Cambridge 33 FC Budapešť - Slavia Slavia - FC Karlvorstadt Stuttgart Slavia - FC Curych Slavia - Magyar Uszó Egyesület Torna Club Budapešť - Slavia Slavia - Victoria Cottbus Ferencvaros Budapešť - Slavia Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - First Vienna Slavia - FC Karlvorstadt Stuttgart Slavia - Berliner FV Slavia - BK Frem Kodaň Magyar Atletikai Club - Slavia Slavia - Vienna Cricket FC Slavia - Torna Club Budapešť Slavia - Ferencváros Budapešť Slavia - Sport Favorit
2: 3: 0: 3: 9: 5: 8: 4: 8: 1: 3: 6: 8: 8: 3: 2: 4: 9: 8: 4:
3 2 1 1 2 1 1 2 0 4 4 0 1 1 2 3 0 0 3 0
přátelský přátelský Challenge Cup Challenge Cup Challenge Cup, finále O pohár časopisu Sport, finále přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
1903 1903 1903 1903
ročník: 1903 Seznam zápasů: Slavia - ČAFC Vinohrady ČAFC Vinohrady - Slavia Slavia - SK Union Slavia - SK Union
9: 2: 8: 9:
1 4 0 0
přátelský přátelský přátelský přátelský
62
4: 1 9: 1 2: 1
10 : 0 6: 1
přátelský přátelský přátelský
1903 1903 1903 1903 1903 10. 05. 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903 1903
Slavia - Rapid Vídeň Slavia - Victoria Cottbus Slavia - Vysokoškoláci Bonn Slavia - Sport Favorit Praha Slavia - Deutcher Sportclub Cricketon Vídeň - Slavia Slavia - First Vienna Vídeň Slavia - Postas Budapešť Slavia - Torna Club Budapešť Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Racing Club Brusel Slavia - Racing Club Brusel Slavia - Sportbrüder Leipzig Slavia - Civil Service London Slavia - Southampton FC Slavia - Southampton FC Torna Club Budapešť - Slavia Slavia - Sport Favorit Slavia - Postas Budapešť Slavia - Postas Budapešť Slavia - Bonner FV Slavia - FC Curych Slavia - FC Curych Slavia - Graphia Wien First Vienna FC - Slavia Slavia - Berliner FV Slavia - Sport Favorit
14 : 7: 10 : 14 : 20 : 1: 8: 10 : 12 : 3: 7: 5: 4: 4: 10 : 2: 2: 1: 1: 9: 7: 4: 10 : 8: 9: 13 : 0: 15 : 12 :
1 0 0 3 0 4 2 1 0 3 9 4 1 0 0 4 4 4 0 1 1 2 0 3 1 0 1 0 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
jaro 1904 jaro 1904 jaro 1904 jaro 1904 05. 04. 1904 07. 04. 1904 09. 04. 1904 11. 04. 1904 25. 05. 1904 říjen 1904 1904 1904
ročník: 1904 Seznam zápasů: Slavia - First Vienna FC Slavia - Union Berlin Union Berlin - Slavia Slavia - Victoria Berlin Slavia - Civil Service Slavia - Civil Service Slavia - Corinthians FC London Slavia - Corinthians FC London Slavia - Celtic FC Glasgow First Vienna FC - Slavia WAC Vídeň - Slavia Slavia - Sport Favorit
11 : 13 : 5: 2: 6: 3: 4: 1: 1: 5: 3: 10 :
0 2 3 2 3 2 7 4 4 3 0 1
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
63
přátelský
1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904 1904
Slavia - Berliner TFC Helgoland Slavia - Süddeutscher FC Slavia - Vienna Cricket FC Slavia - Sport Favorit Slavia - BSC Hertha Berlin Slavia - Victoria Magdeburg Slavia - Old Boys Basel Slavia - Old Boys Basel Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Glasgow Rangers Slavia - Union Berlin Slavia - Minerva Berlin Slavia - SC Schlesien Bratislava Slavia - Olympia Leipzig Slavia - Magyar Atletikai Club Slavia - Leipziger BC Slavia - Berliner BC Slavia - Wiener Athletic Club Slavia - First Vienna FC Slavia - Viena Cricket FC Slavia - Sportfreunde Leipzig Slavia - Eintracht Braunschweig Slavia - Wiener Sport Club
10 : 10 : 6: 11 : 5: 16 : 6: 2: 1: 6: 0: 2: 11 : 12 : 13 : 5: 6: 4: 0: 1: 2: 15 : 8: 0:
0 0 1 0 3 1 1 1 3 4 5 1 0 0 0 0 4 4 1 0 2 1 3 3
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
0: 5 4: 0 1: 8 4: 1 ?: ? 0 : 10 0 : 10 0: 2 4: 0 4: 0 3: 4 0: 4 3: 2 11 : 0 3: 5 1: 2 1: 3
přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1905 Seznam zápasů: jaro 1905 23. 04. 1905 jaro 1905 19. 03. 1905 1905 podzim 1905 podzim 1905 26. 11. 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905
Slavia - Everton FC Slavia - Civil Service London Slavia - Tottenham Hotspur Slavia - SK Smíchov Brno - Slavia Sportlust Dresden - Slavia Leipziger BC - Slavia First Vienna FC - Slavia Slavia - Victoria Hamburg Slavia - Stuttgarter Kickers Slavia - Hertha BSC Berlin Magyar Atletikai Club - Slavia MTK Buadpešť - Slavia Slavia - Hallescher FC Slavia - Victoria Berlin Slavia - Casuals London Slavia - Casuals London
64
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905 1905
Slavia - Civil Service London Slavia - Pilgrims London Slavia - Berliner BC Slavia - First Vienna FC Wiener Athletic Club - Slavia Slavia - HVV Haag Slavia - HVV Haag Slavia - Vienna Cricket FC Slavia - Union Saint-Gilloise Slavia - Union Saint-Gilloise Slavia - Boldklub 1893 Kodaň Slavia - Leipziger BC Slavia - Wacker Leipzig Slavia - MTK Budapešť Slavia - Magyar Atletikai Club Slavia - Wiener Athletic Club Slavia - BC Mittwaida Slavia - Wiener SV
ročník: 1906 Seznam zápasů: 1906 Slavia - České svazové mužstvo 1906 Slavia - Holandsko 1906 Slavia - Holandsko 1906 Slavia - FC Nürnberg jaro 1906 Postas Budapešť - Slavia jaro 1906 Magyar Atletikai Club - Slavia jaro 1906 Fövarosi TC - Slavia 1906 Slavia - Corso Berlin 1906 Slavia - FC Bayern Mnichov 1906 Slavia - Celtic FC Glasgow 1906 Slavia - FC Bayern Mnichov květen 1906 Slavia - Newcastle United 19. 05. 1906 Slavia - Southampton 1906 Slavia - Southampton 16. 10. 1906 Slavia - TC Budapešť podzim 1906 Preussen Berlin - Slavia podzim 1906 Slavia - Boldklub Kodaň 1906 Slavia - Pilgrims London 1906 Slavia - Pilgrims London 1906 Slavia - Old Boys Basel 1906 Slavia - Old Boys Basel 1906 Slavia - SV Wiesbaden 1906 Slavia - Victoria Magdeburg
65
0: 2: 13 : 3: 3: 5: 4: 1: 3: 3: 4: 9: 6: 4: 8: 4: 5: 6:
3 2 0 0 2 4 1 0 0 0 0 0 0 4 1 0 3 3
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
6: 1 8: 0 5: 0 12 : 2 0: 8 1: 9 0 : 11 11 : 0 13 : 0 3: 3 8: 0 2: 4 4: 0 0: 4 7: 2 3: 2 2: 3 3: 2 7: 0 5: 1 5: 0 11 : 0 9: 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906 1906
Slavia - Preussen Berlin Slavia - Germania Wien Slavia - Freiburg FC Karlsruhe FV - Slavia FC Curych - Slavia Ferencvárosi TC - Slavia Budapest Ramblers - Slavia Slavia - Hannauer FC Budapesti TC - Slavia Slavia - First Vienna FC Slavia - Victoria Hamburg Slavia - Union Berlin Slavia - Leipziger BC Slavia - MTK Budapest Slavia - Germania Berlin
6: 14 : 5: 3: 1: 5: 2: 8: 0: 3: 14 : 10 : 6: 6: 3:
1 0 0 4 3 5 7 1 1 0 3 1 1 1 3
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
15 : 20 : 4: 2: 9: 19 : 14 : 8: 6: 6: 8: 12 : 2: 9: 4: 6: 2: 0: 7: 5: 2: 2: 5: 7: 2: 5:
2 0 7 4 1 1 2 0 2 1 1 0 2 1 2 4 2 0 1 0 0 0 2 2 2 3
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1907 Seznam zápasů: 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 květen 1907 1907 1907 1907 1907 13. 10. 1907 24. 11. 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907
Slavia - Chorvatsko Slavia - Chorvatsko Slavia - Woolwich Arsenal FC Slavia - Woolwich Arsenal FC Slavia - FC Torino Slavia - Budapesti Atletikai Klub Slavia - Hannauer FC Slavia - Young Boys Bern Slavia - SK Smíchov Slavia - SK Smíchov Slavia - SK Smíchov Slavia - SK Nové Město Slavia - Sparta Slavia - Sparta Slavia - Civil Service London Slavia - Civil Service London Slavia - Oxford University Slavia - Oxford University Slavia - Mannheimer FC Slavia - Berliner BC MTK Budapešť - Slavia Magyar Atletikai Club - Slavia Slavia - SK Rapid Wien Slavia - Wacker Halle First Vienna FC - Slavia Slavia - Budapesti Torna Club
66
1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907 1907
Slavia - Young Boys Bern Wiener Athletic Club - Slavia Slavia - FC Torino Slavia - Újpest TC Slavia - HVV Haag Slavia - HVV Haag Slavia - Racing Club Bruxelles Slavia - Racing Club Bruxelles Budapesti Torna Club - Slavia Slavia - FC 33 Budapesti Slavia - Magyar Atletikai Club Slavia - Wiener Athletic Club Slavia - First Vienna FC Slavia - Vienna Cricket FC
4: 2: 6: 4: 2: 4: 9: 9: 4: 5: 3: 4: 3: 5:
0 2 2 2 0 1 1 3 5 0 1 4 2 2
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přáteslký
7: 3: 0: 0: 2: 0: 4: 1: 5: 5: 2: 3: 6: 3: 8: 1: 3: 3: 6: 5: 3: 14 :
0 1 2 2 0 3 5 4 2 2 4 2 3 0 0 6 1 0 0 2 1 1
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1908 Seznam zápasů: 15. 03. 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908
Slavia - BC Sturm Slavia - SK Plzeň Slavia - Manchester United Slavia - Manchester United Slavia - AFA London Slavia - AFA London Slavia - Crystal Palace Slavia - Crystal Palace Slavia - Akademisk BK Kodaň Slavia - Akademisk BK Kodaň Slavia - Middlesborough FC Slavia - Middlesborough FC Slavia - London Nomads Slavia - London Nomads Slavia - Germania Berlin Vienna Cricket FC - Slavia Wiener Athletic Club - Slavia Slavia - Union Berlin Slavia - Budapesti Torna Club HVV Haag - Slavia Zwaluwen - Slavia Slavia - Berliner B Bund
67
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1909 Seznam zápasů: 21. 03. 1909 květen 1909 19. 09. 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909 1909
SK Smíchov - Slavia Slavia - SK Smíchov Viktoria Žižkov - Slavia Slavia - Civil Service London Slavia - Civil Service London Slavia - Corinthians FC London Slavia - Corinthians FC London Slavia - Czarni ŁódŜ Slavia - Cercle Athl. de Paris Slavia - Cercle Athl. de Paris Slavia - Favoritner SC Wien Slavia - Kent Artillery Reg. Slavia - Kent Artillery Reg. Slavia - Sport Favorit
3: 4: 0: 2: 3: 0: 1: 10 : 6: 6: 16 : 8: 5: 6:
1 0 4 3 0 0 3 1 0 1 2 0 1 0
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1910 Seznam zápasů: 08. 05. 1910
Slavia - Sparta
5: 1
květen 1910
Slavia - SK Smíchov
5: 2
1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910 1910
Slavia - AFA Ipswich Slavia - AFA Ipswich Slavia - SK Hradec Králové Slavia - Hampstead FC London Slavia - Hampstead FC London Slavia - Civil Service London Slavia - Civil Service London Slavia - Crouch End Vampires Slavia - Crouch End Vampires Slavia - New Crusaders Slavia - New Crusaders Slavia - Sport Favorit Slavia - Old Grammarians London Slavia - Old Grammarians London Slavia - TS Wisła Kraków
68
1: 3: ?: 4: 3: 1: 2: 3: 8: 1: 5: 10 : 3: 5: 10 :
3 2 ? 1 2 0 0 2 0 1 2 2 0 0 3
Pohár dobročinnosti, semifinále Pohár dobročinnosti, finále přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1911 Seznam zápasů: 25. 03. 1911 květen 1911 květen 1911
Slavia - Sparta Slavia - Aberdeen FC Slavia - Aberdeen FC
9: 2 3: 2 1: 2
1911
Slavia - Slavoj Žižkov
6: 0
1911
Slavia - AFK Kolín
4: 1
08. 09. 1911
Slavia - Sparta
3: 1
září 1911
Slavia - Viktoria Žižkov
4: 2
01. 10. 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911 1911
Sparta - Slavia Slavia - Eastbourne FC Slavia - Olympia Staré Město Slavia - SK Sparta Kladno Slavia - IpswichTown FC Slavia - IpswichTown FC Slavia - Belgie Slavia - Belgie Slavia - Eastbourne FC Slavia - Weybridge FC Slavia - Weybridge FC Slavia - AFK Vršovice
3: 0: ?: 11 : 4: 1: 6: 5: 5: 2: 6: 5:
1 4 ? 0 0 1 2 0 4 2 1 1
2: 2: 2: 1: 3: 0: 5: 6: 2: 3: 5: 6: 4: 4: 2:
4 3 3 5 1 4 0 1 1 1 1 0 0 2 0
přátelský přátelský přátelský Pohár dobročinnosti, semifinále Pohár dobročinnosti, finále O stříbrný pohár O stříbrný pohár, finále přátelský přátelský
přátelský přátelský přátelský
ročník: 1912 Seznam zápasů: jaro 1912 jaro 1912 jaro 1912 duben 1912 duben 1912 02. 06. 1912 1912 1912 1912 1912 1912 1912 1912 1912 1912
Slavia - Celtic Belfast Slavia - Celtic Belfast Slavia - Viktoria Žižkov Slavia - Corinthians FC Slavia - Corinthians FC Slavia - Sparta Slavia - London University Slavia - London University Slavia - Cambridge University Slavia - Cambridge University Slavia - Old Malvernians Slavia - Old Malvernians Slavia - Jesus College London Slavia - Jesus College London Slavia - Slavoj Žižkov
69
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský Pohár
1912
Slavia - Viktoria Žižkov
3: 1
1912
Slavia - Viktoria Žižkov
4: 3
17. 09. 1912
Slavia - SSK Olympia Praha I.
3: 0
1912
SK Kladno - Slavia
4: 1
listopad 1912 Slavia - AFA Ipswich
2: 1
08. 12. 1912
Slavia - Sparta
1: 1
1912 1912 1912 1912
Slavia - AFK Kolín Slavia - Sportbrüder Leipzig Slavia - Sportbrüder Leipzig Slavia - SK Sturm Graz
5: 8: 8: 10 :
2 1 1 1
2 4 0 2
dobročinnosti, semifinále Pohár dobročinnosti Pohár dobročinnosti, finále Pohár dobročinnosti přátelský Mistrovství zemí koruny české přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1913 Seznam zápasů:
jaro 1913 jaro 1913 04. 09. 1913 04. 09. 1913
Slavia - Civil Service London Slavia - Civil Service London Slavia - Ipswich Town FC Slavia - Ipswich Town FC
1: 2: 7: 7:
05. 10. 1913
Slavia - Sparta
0: 2
1913
SK Kladno - Slavia
3: 5
1913
Slavia - SK Viktoria Žižkov
4: 2
1913
Slavia - Moravská Slavia Brno
2: 0
1913
Slavia - SK Kladno
3: 1
23. 11. 1913
Slavia - Viktoria Žižkov
0: 2
1913 1913 1913 1913
Slavia - SK Sturm Graz Slavia - Sportbrüder Leipzig Slavia - London CW Bank Slavia - London CW Bank
6: 6: 3: 3:
70
0 0 3 2
přátelský přátelský přátelský přátelský Mistrovství zemí koruny české Mistrovství ČSF Mistrovství ČSF Mistrovství ČSF, finále Pohár dobročinnosti, semifinále Pohár dobročinnosti, finále přátelský přátelský přátelský přátelský
1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913
Slavia - Eastbourne FC Slavia - Eastbourne FC Czarni ŁódŜ - Slavia Czarni ŁódŜ - Slavia HŠK Concordia Zagreb - Slavia HŠK Concordia Zagreb - Slavia NK Ilirija Ljubljana - Slavia Hajduk Split - Slavia Hajduk Split - Slavia Slavia - London CW Bank
6: 1 3: 1 1: 4 1 : 12 1: 3 1: 8 0 : 10 0: 3 1 : 10 8: 1
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
přátelský
ročník: 1914 Seznam zápasů: 01. 01. 1914 12. 04. 1914 jaro 1914
Slavia - CF Barcelona Slavia - Sparta AFK Vršovice - Slavia
?: ? 0: 1 1: 0
1914
Slavia - SK Pardubice
6: 1
jaro 1914
Slavia - Sparta Kladno
3: 1
jaro 1914
Slavia - Viktoria Žižkov
0: 1
28. 06. 1914 28. 09. 1914 25. 10. 1914 1914 1914
SK Plzeň - Slavia Slavia - Sparta Sparta - Slavia First Vienna FC - Slavia Slavia - First Vienna FC
?: 0: 0: 0: 5:
? 3 1 7 2
Pohár dobročinnosti, 3. kolo Pohár dobročinnosti, semifinále Pohár dobročinnosti, finále přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1915 Seznam zápasů: 03. 04. 1915 02. 05. 1915
Slavia - Sparta Sparta - Slavia
0: 1 4: 0
1915
Slavia - Olympia VII
2: 0
1915
Slavia - Viktoria Žižkov
7: 1
1915
Slavia - Union Žižkov
9: 0
07. 11. 1915
Slavia - Sparta
5: 1
71
přátelský přátelský válečné mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy válečné
1915
Slavia - SK Smíchov
14 : 0
1915
Slavia - SK Libeň
2: 0
1915
Slavia - ČAFC Vinohrady
2: 1
1915
Slavia - Meteor Praha VIII.
9: 0
1916 1916 15. 10. 1916 1916 1916 1916 1916 1916 1916 1916
ročník: 1916 Seznam zápasů: Slavia - Viktoria Žižkov Slavia - Viktoria Žižkov Slavia - WAF Vídeň Slavia - BAK Budapešť Ferencváros Budapešť - Slavia Slavia - Ferencváros Budapešť Slavia - Kladno Slavia - First Vienna FC Wiener Amateure SK - Slavia Slavia - Wiener Amateure SK
5: 3: 1: 2: 1: 4: 2: 5: 7: 4:
1 0 2 2 1 1 2 0 3 4
mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy válečné mistrovství Prahy
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1917 Seznam zápasů: 29. 04. 1917
Slavia - Viktoria Žižkov
3: 3
30. 04. 1917
Slavia - Ferencváros Budapešť
4: 3
1917
Slavia - DFC Praha
0: 3
17. 06. 1917
Slavia - Sparta
5: 0
1917 1917 1917 1917
Slavia - Wiener Amateure SK Wiener A Fussball Club - Slavia Slavia - Wiener Athletic Club Slavia - BAK Budapest 72
10 : 2: 9: 1:
0 0 0 0
Mistrovství Zemského svazu Mistrovství Rakouského svazu Mistrovství Zemského svazu Mistrovství Zemského svazu přátelský přátelský přátelský přátelský
1917 1917 1917 1917 1917 1917 1917
Ferencvaros TC - Slavia Wiener Athletic Club - Slavia Slavia - Budapest XI BAK Budapest - SLavia Ferencvaros TC - Slavia Wiener Athletic Club - Slavia Ferencvaros TC - Slavia
3: 0: 2: 1: 1: 1: 2:
1 1 2 1 1 0 5
přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský přátelský
ročník: 1918 Seznam zápasů: 24. 03. 1918
Slavia - Sparta
4: 2
09. 06. 1918
Slavia - Sparta
1: 0
1918
Slavia - AFK Vršovice
8: 0
1918
Slavia - AFK Union Žižkov
2: 0
10. 11. 1918
Slavia - Sparta
1: 4
73
přátelský Mistrovství Středočeské župy Mistrovství Středočeské župy Pohár Středočeské župy, semifinále Pohár Středočeské župy, finále
B. Obrazové přílohy I. Slávistické týmy
1. 1897 - Fotbalisté Slavie v baretech, jak velel tehdejší klubový mrav.
2. Mužstvo z roku 1900 stojící zleva Štrimpl, K. Vosátka, Krýž, J. Vosátka, Hrabě, sedící Setzer, Baumruk, Stöckel, Kindl, Zámostný, dole Pressler.
3. Slávistický tým z roku 1903 s trofejemi. Od leva stojící: Pressler, Hrabě, Hejda, dr. Práchenský, Žabokrtský, Veselý, sedí Krummer, J. Benda, Setzer, Košek, na zemi Baumruk a Vaněk.
74
4. Před utkáním v Plzni 1905. Hráči E. Benda, Krummer, Hejda, pod ním Kotouč, Veselý, Macoun, dole Baumruk, J. Benda, Jenny – Starý, Malý, Vaněk.
5. Slavia 1911. Nahoře funkcionáři Práchenský, Kruliš, Nový, ve druhé řadě trenér Madden, Šroubek, Macoun, Krummer, Romováček, Veselý, Holý, Rozmeisl, sedící Široký, Medek, Benda, Košek, Jenny – Starý, Bohata.
6. První válečná fotografie Slavie z roku 1914. Zleva Válek, Čech, Morway, M. Hlaváček, R. Waldheger, Bělka, Kovařovic, J. Waldheger, Mádr, Prošek, Hájek.
75
7. Z válečných časů. K utkání se tehdy dostavilo pouze deset mužů, a tak musel nastoupit i 51letý trenér Madden (první z leva), dále stojí Ráca, Frundenberg, Loos, Košek, Vaník, Petrů, Husák, dole Waldheger, Pondělíček a Veselý.
8. Rok 1916. Zleva Vaník, Šubrt, Bělka, Loos, Sedláček, Fichta, Waldheger, Hlaváček, Prošek, Zajíček, Ráca.
9. Rok 1918. První řada: Ráca, Hlaváček, Morway, druhá řada: Waldheger, Fichta, Zajíček, třetí řada: Madden a sedící Husák, Loos, Bělka, Vaník a Prošek.
76
II. Počátky SK Slavia 10. Zakladatelé SK Slavia. Cyklisté v roce 1893 se svou klubovou vlajkou.
11. Propagace v minulém století na úrovni. Slavia si platila tzv. výletovou službu a o jejich zápasech se mohli příznivci dovědět prakticky na každém polepeném pražském nároží. Tento plakát zve na první střetnutí Slavie se zahraničním profesionálním klubem.
12. Nejstarší dochovaná vstupenka na slávistický fotbal. Vše se na ni dočtete, i to, že stála pět zlatých. Dá se říci, že na formátu i úpravě nějaký „revoluční“ postup doby vidět není.
77
