Pollen Screen for Windows

Pollen Screen for Windows KARL-CHRISTIAN BERGMANN Nadace Německá pylová informační služba Bad Lippspringe,Německo

SOUHRN V době od 7. února do 1. července 2002 byl prověřován prototyp ochrany proti pylům (typ 17) a jeho filtrační účinky při použití v oknech ve srovnání s otevřeným oknem. Cílem studie bylo zjistit, zda je možné, nejen při malém, ale i při vysokém náletu pylů pomocí ochranné protipylové sítě zabránit pronikání pylu do místností, které se nacházejí za sítí. Cílem bylo zjistit, zda ochranná protipylová síť významně zadržuje alergologicky významné pyly před vniknutím do místností při otevřeném okně. Klíčová slova: ochrana prostředí interiéru před pyly, ochranná protipylová síť SUMMARY A pollen screen prototype was tested from February 7 to July 1, 2002 to determine its filtering effect when fitted in a window. It was compared with an open window. The aim of the study was to test whether the pollen screen can prevent pollen from penetrating into the space behind it during periods of low pollen counts as well as of high pollen counts. Key words: protection against pollen, pollen screen for windows

Onemocnění vyvolávaná pyly Jakmile přijdou pylová zrna do styku s vlhkou sliznicí v nose, očích, průduškách nebo v ústech, dojde během několika sekund k jejich převedení z klidového do aktivního stavu. Obsah pylového zrna se uvolní. Jedná se přitom o uhlohydráty, tuky a bílkoviny. Jako alergen působí především bílkoviny. Každý pyl má několik různých alergenů, které jsou pro příslušnou rostlinu typické nebo které se vyskytují současně v několika druzích rostlin. Při opakovaném kontaktu se u atopiků vyvine zánět sliznic (alergická rhinitis), zánět spojivek (alergická konjunktivitis) nebo alergické pylové astma. Vyskytne-li se zánět nosní sliznice a zánět spojivek, hovoříme o pylové rýmě, pokud se kromě příznaků rýmy vyskytnou také astmatické stavy, pak dostáváme obraz nemoci nazývané pollinosis. Ve většině případů onemocnění začíná pylovou rýmou a u každého třetího

člověka přechází v pylové astma. Je to doklad jednotných dýchacích cest. Při kontaktu pylů s kůží může docházet také ke svědění, zarudnutí a tvorbě kopřivkových pupenů. V netypických příkladech se alergická reakce na pyly může projevit i obrazem laryngitidy. Přibližně každá druhá osoba trpící alergickou pylovou rýmou po několika letech začne trpět také takzvaným orálním alergickým syndromem, tj. dochází k výskytu příznaků v ústech po požití ovoce, jako jsou jablka, třešně nebo kiwi, v nichž se nacházejí alergeny shodné s pylovými alergeny (1).

Prevalence alergické rýmy Pylová rýma je nejčastějším alergickým onemocněním. V průměru je jím v Německu postižen každý pátý dospělý. Epidemiologické výzkumy od počátku minulého století ukazují, že počet dětí a dospělých, kteří trpí alergickou rýmou, v průmyslových zemích Evropy neustále stoupá. Lékařem potvrzené bronchiální astma se v Německu udává přibližně u 2 až 5 % dětí, u dospělých je to kolem 10 %. Příčina vzrůstu počtu nemocných dosud nebyla zjištěna; uvažuje se o změnách způsobu života se stále lepší hygienou, nižším zatížením endotoxiny během prvních roků života a větším spektrem alergenů.

Možnosti prevence a terapie Jednoznačná cesta k zabránění vzniku senzibilizace a následně k vývoji alergického onemocnění není dosud nalezena. Pokud však někdo již onemocněl, má tedy již specifické protilátky a příznaky při kontaktu s pyly, pak existují v zásadě tři možnosti ochrany: • vyhýbání se kontaktu s pyly, • medikamentózní terapie, • specifická alergenová imunoterapie (dříve označovaná jako hyposenzibilizace). U každého nemocného mají být určeny příčinné pylové alergeny. Rozlišují se tři pylová období: • Období pylů ze stromů, které trvá od února do května a začíná, když kvetou lísky, a končí náletem břízových pylů. • Období trávových pylů, které trvá od dubna do srpna. V tomto období létají pyly z trav a žita, které jsou pro alergiky zvláště významné. • Období divoce rostoucích bylin, které trvá od pozd- ního léta do časného podzimu. V této době létají významné pelyňkové pyly. Jednou z nejjednodušších rad v pylové sezóně je zavírání oken během akutního pylového období pacienta. Doporučuje se zařídit si jednu místnost v domě, hlavně ložnici, jako nealergizující zónu tak, že tato místnost se bude větrat jen v době nejnižšího náletu pylů a při deštivém počasí. To ovšem není snadné realizovat. Jednou z možností je využít dovolenou v době pacientova nejkritičtějšího pylového období a odcestovat do oblastí, ve kterých „jeho druh pylu“ ještě nekvete resp. již odkvetl. Například trávy kvetou na jihu a na západě dříve než na severu a v horách. V oblastech nad 1000 m n.m. je nálet pylů ve srovnání s oblastmi v údolích výrazně nižší po celý rok. Úlevu může přinést také dovolená v zemích s jinými klimatickými podmínkami nebo pobyt na pobřeží, kde vane vítr od moře. Určitou možností pro ovlivnění koncentrace pylů v místnostech je sledování denního rozdělení pylového náletu. Pyly mají charakteristický denní režim, který je řízen biologickými procesy. V noci mezi 2:00 a 6:00 hodinou nastává například u trávových pylů nejmenší nálet, pak stoupá a dosahuje maxima mezi 10:00 a 12:00 hodinou. Pak se průběžně snižuje až do 20:00 nebo 22:00 hodin.

Sledování pylových předpovědí nadace Německé pylové informační služby pylovým alergikům rovněž umožní chovat se ve dnech s vysokou koncentrací výskytu pylů zvláště opatrně a mít stále zavřená okna. Celkově je však nutno konstatovat, že možnosti skutečného vyhnutí se pylům jsou relativně malé.

Alergologicky významné pyly Mezi množstvím druhů pylů, které se v Německu vyskytují, má šest druhů zvláštní alergologický význam, protože způsobují největší počet onemocnění vyvolaných pyly. 1. Líska (Corylus) se střední velikostí od 20 do 25 mm, doba výskytu v ovzduší od ledna do dubna. 2. Olše (Alnus) se střední velikostí od 21 do 24 mm, doba výskytu v ovzduší od ledna do dubna. 3. Bříza (Betula) se střední velikostí od 19 do 22 mm, doba výskytu v ovzduší od března do května. 4. Trávy – pod tímto označením se shrnují všechny divoce rostoucí sladké trávy (Poaceae) se střední velikostí od 20 do 40 mm, doba výskytu v ovzduší od května do září. 5. Žito (Secale) se střední velikostí od 40 do 60 mm, doba výskytu v ovzduší od května do června. 6. Pelyněk (Artemisia) se střední velikostí od 17 do 18 mm, doba výskytu v ovzduší od července do září. Těchto šest druhů pylů je nadací Německé služby pro pylové informace ve spojení s Německou službou pro předpovědi počasí zahrnováno do pylových předpovědí. Kromě toho se evidují další druhy pylů, které však mají nižší alergologickou významnost. Přehled všech evidovaných druhů pylů je uveden v týdenním protokolu měření pylových imisí nadace Německé pylové informační služby.

Technika určování pylů pomocí Burkardova lapače Německá pylová informační služba používá pro měření pylových imisí výhradně volumetrické Burkardovy pylové lapače. Ty byly použity také pro tuto studii. Vyhodnocování zahrnuje časový úsek od 0:00 do 24:00 hodin. Je prováděno denně zkušenými analytiky pylů, kteří již po několik let působí jako trenéři ve vzdělávacích kurzech pro analýzu pylů. Preparační technika, určování a vyhodnocení náletu pylů pomocí Burkardova pylového lapače, jak byla používána také v této studii, je uvedena v doporučeních Německé pylové informační služby (3).

Stupně pylového zatížení Vyhodnocení imisních koncentrací jednotlivých druhů nebo tříd pylů s ohledem na jejich očekávané střední riziko pro pylové alergiky je uvedeno v tabulce alergologicky významných druhů pylů. Údaje jsou vyjádřeny počtem pylů na m3 v náhodném vzorku za 24 hodin.

Metodika Měření pylů bylo prováděno ve dvou místnostech o identické velikosti prostoru (šířka 5,2 m, délka 3,4 m, výška 2,7 m), ve kterých byl vždy jeden stůl, dvě židle, postel a koberec. Obě místnosti měly jedno velké okno o velikosti 132 cm na šířku a 153 cm na výšku. Obě místnosti ležely vedle sebe ve třetím patře (výška 14 m) na klinice uprostřed parku s okolím s mnoha lesy a poli. Přibližně 7 m od obou oken byl tis, který byl odstraněn dne 18. 2. 2002. Obě místnosti byly před zahájením studie velice důkladně vyčištěny mechanicky a na mokro. Do místností se vstupovalo pouze jednou denně při kontrole Burkardova pylového lapače. Ochranná protipylová síť byla připevněna na okenní rám otevřeného okna. Jedna místnost přitom při otevřeném okně sloužila jako srovnávací kontrola, tj. jako místnost pro měření množství pylu, které za 24 hodin nalétá do místnosti. Měření byla prováděna denně 7 dnů v týdnu jak ve dnech s vlhkým počasím, tak při naprosto jasné obloze při slabém nebo silném větru. Měření imisí pylu bylo prováděno volumetrickými Burkardovými pylovými lapači, což je pro Evropu standardní technika. Umístění, údržba a způsob práce s oběma Burkardovými pylovými lapači byly publikovány jako doporučení Německé pylové informační služby (1). Vyhodnocování bylo v rámci studie denně prováděno B. H., zkušenou analytičkou pylů, která již řadu let působí jako trenérka ve vzdělávacích kurzech pro analýzu pylů.

Výsledky studie 9.1 Ochrana před olšovým pylem Olšový pyl byl naměřen v koncentraci nejméně 10 částic pylu za 24 hodin při otevřeném okně v období mezi 11. 2. a 6. 3. 2002. Výsledky ukazují 95,8% zabránění průniku pylů do místnosti (tab. 1). V žádný den nebyl při použití ochranné protipylové sítě překročen stupeň slabého pylového zatížení (1 – 10 pylových částic z olše).

9.2 Ochrana před břízovým pylem Nálety břízového pylu začaly velice silně od konce března (31. 3.) a trvaly až do 29. 4. V těchto dnech byla naměřena koncentrace, které odpovídala minimálně střednímu náletu břízového pylu (11 – 100 pylových částic z břízy). Účinnost ochranné protipylové sítě proti pronikání břízového pylu činila 93,1 % (tab. 2).

9.3 Ochrana před jasanovým pylem Jasanový pyl byl měřen od 29. 3. do 18. 4. 2002. Ochranný účinek protipylové sítě proti pronikání jasanového pylu činil 100 % (tab. 3).

9.4 Ochrana před trávovými pyly Alergologicky relevantní nálety trávového pylu byly měřeny mezi 10. 5. a 23. 6. 2002. V tabulce 4 jsou znázorněny výsledky měření ve dnech, kdy do místnosti s nechráněným oknem vlétlo minimálně 6 trávových pylových částic (stupeň pylového zatížení střední 6 – 30). Ochranná účinnost protipylové sítě činila 97,2 %. V chráněné místnosti nebyly prokázány koncentrace trávových pylů, které by odpovídaly stupni slabého pylového zatížení. 9.5 Ochrana před pylem z dubů Mezi 1. 5. a 18. 5. 2002 byl při otevřeném okně naměřen alergologicky relevantní nálet pylu dubů v počtu minimálně 10 částic pylu z dubů za 24 hodin. Při použití ochranné protipylové sítě byla zaznamenáno omezení pronikání pylu z dubů ve výši 95,7 %. 9.6 Ochrana před borovicovým pylem V období mezi 16. 5. a 21. 5. 2002 bylo při otevřeném okně zaznamenáno minimálně 10 částic borovicového pylu za 24 hodin. Při použití ochranné protipylové sítě bylo zaznamenáno omezení pronikání borovicového pylu ve výši 97,2 %. Za 24 hodin bylo možno za ochrannou sítí zaznamenat maximálně 3 částice borovicového pylu. 9.7 Ochrana před kopřivovým pylem V období mezi 21. 6. a 24. 6. 2002 bylo při otevřeném okně zaznamenáno minimálně 10 částic kopřivového pylu za 24 hodin. Použití ochranné sítě omezilo pronikání kopřivového pylu o 89,9 %. 9.8 Ochrana proti žitnému pylu Významný nálet žitného pylu (Secale) nebyl ve zkoumané oblasti zaznamenán. Ochranný účinek protipylové sítě tedy nebylo možno uvést.

Diskuse

Ochranná protipylová síť (typ Tesa 17) byla prověřována v období od počátku února do 1. 7. 2002. Přitom bylo kromě velice silného náletu břízového pylu možno pozorovat také nálet olšového a jasanového pylu. V roce 2002 byly naměřeny velice vysoké hodnoty břízového pylu, kdy při otevřeném okně bylo za 24 hodin zaznamenáno 1213 pylových částic. Pronikání olšového, břízového a jasanového pylu do místnosti bylo při použití ochranné protipylové sítě skutečně zamezeno. Účinek ochranné protipylové sítě byl významný. Pronikání trávových pylů, které jsou po břízovém pylu alergologicky velice významné, bylo použitím ochranné protipylové sítě velmi účinně zamezeno. Ochranná protipylová síť byla schopna udržet koncentraci trávových pylů v místnosti tak nízko, že v žádném z případů nebylo dosaženo stupně středního pylového zatížení. Tím by pro alergika reagujícího na trávový pyl v místnosti s ochrannou protipylovou sítí bylo jen velmi slabé nebo vůbec žádné pylové zatížení. Kopřivové pyly patří mezi nejmenší pyly, které se v Německu vyskytují a které je nutno brát z alergologického hlediska na zřetel. I přes jejich malý rozměr byl účinek ochranné protipylové sítě 89,9 %.

Závěr V období mezi 7. 2. a 1. 7. 2002 bylo v Bad Lippspringe ve dvou vedle sebe ležících místnostech stejné velikosti a s jedním oknem stejných rozměrů zkoumáno, zda ochranná protipylová síť (Tesa typ 17) významně zabrání pronikání pylů do místnosti ve srovnání s místností s otevřeným oknem. Měření prováděná pomocí Burkardových pylových lapačů ukázala, že ochranná protipylová síť velice účinně zabraňuje pronikání olšového, břízového, jasanového, trávového, dubového, borovicového a kopřivového pylu. Ochranná protipylová síť efektivně zabraňuje pronikání jednotlivých druhů pylů i ve dnech masivního náletu pylů do místnosti nacházející se za touto sítí. V místnostech chráněných sítí je pouze nepatrná nebo žádná koncentrace pylu, takže osoby zdržující se v těchto místnostech nejsou vystaveny žádnému nebo jen velice slabému pylovému zatížení.

Prof. Dr. med. K.-Ch. Bergmann Nadace Německá pylová informační služba Burgastrasse 12 D-33175 Bad Lippspringe e-mail: [email protected]

překlad Ing. J. Jašík

LITERATURA 1. Evropské sympozium o pylových náletech 04. – 06. 02. 1994, přednášky a referáty 1994; 135-141.

2. Hecht R, Winkler H. Doporučení pro používání Burkardových pylových pastí při zjišťování denních pylových imisí. 3. Evropské sympozium o pylových náletech 04. – 06. 02. 1994, přednášky a referáty 1994; 131-133. 3. Hecht R, Winkler H. Doporučení pro techniku preparace, určování a vyhodnocování při zjišťování pylových náletů pomocí Burkardových pylových pastí.