POLITICKÁ NEROZVÁŽNOST JAKO LIKVIDAČNÍ FAKTOR VE STAVEBNICTVÍ Filip Bušina Abstrakt: Politické rozhodování, by se mělo především vyznačovat dlouhodobým a promyšleným plánováním, tak aby neohrožovalo standartní postupy fungujícího státního aparátu. Bohužel, zaměříme-li se na oblast stavebnictví v ČR, zjistíme, že se zde ve výrazné míře odehrávají neuvážené kroky, dopadající na celé toto odvětví. De facto tak můžeme konstatovat, že moc zákonodárná se nepřímo i přímo, zásadním způsobem vměšuje do rozhodování moci výkonné a toto chování jednotlivých veřejných činitelů, dopadá na celý sektor stavebnictví a následně i na jiné obory. Převládající filozofie stavebních podniků v ČR se tak dá charakterizovat jako velice vypjatá až chaotická. Morálka a etika v tomto odvětví je tak zcela zásadním způsobem narušena. Klíčová slova: Stavebnictví, Transparentnost, Morální zásady, Etické zásady, Veřejné zakázky
POLITICAL IMPRUDENCE AS A TOOL OF LIQUIDATION OF THE BUILDING INDUSTRY Filip Bušina Abstract: Political decision-making should be typical primarily of long-term and sophisticated planning that would not endanger standard procedure of the functions of the state administration. Unfortunately, looking at the Czech building industry, we find oput that it faces a considerable number of imprudent steps affecting the entire industry. Thus, one can conclude that the legislative power directly and indirectly interferes with the executive power in a principal manner and such a behaviour of public officers affects the entire building industry and other industries. The prevailing philosophy of Czech building companies may be characterised as very tight and perhaps even chaotic. The elementary moral and ethic principles in this industry are seriously impaired. Key words: Building industry, Transparency, Moral principles, Ethic principles, Public Procurement
1
Stavebnictví v České republice
Stavebnictví má v České republice dlouholetou a úspěšnou tradici. Je jedním ze silných pilířů národního hospodářství. Nejen jednotlivými stavbami, ale i celkovým rozvojem vytváří toto odvětví velké možnosti pro další sféry podnikaní. Při bližším zkoumání tohoto oboru zjistíme, že je na něj navázáno velké množství dalších oborů a odvětví, čímž zároveň zlepšuje možnosti a pracovní příležitosti na trhu práce. Stavebnictví je spjaté s energetickým průmyslem, s výrobci a dodavateli stavebních hmot, materiálů, službami, dopravou, architekty a projektanty, apod. Rovněž má velký vliv na životní prostředí. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví se multiplikační efekt stavebnictví pohybuje kolem hodnoty trojnásobku. Podle analýz společnosti Grand Thornton [1] se sice jedná o číslo menší, záleží však na jednotlivých oborech v rámci stavebnictví. V textu „Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR“, kterého je tato společnost spoluautorem se uvádí, že u výstavby budov dosahuje multiplikátor hodnoty produkce 1,19 a multiplikátor zaměstnanosti 0,43 (tj. při jednom investovaném mil. Kč dojde k nárůstu počtu zaměstnaných osob o 0,43 FTE-osoby). V oblasti elektroinstalací a specializovaných prací je naopak multiplikátor vyšší, jedná se o 3,21 (multiplikátor produkce) a 2,4 (multiplikátor zaměstnanosti). Jak se ve zmíněné analýze Grant Thornton dále uvádí: „…například pokud poklesne realizace výdaje do inženýrských staveb (například výstavba silnic a železnic) o 1 miliardu Kč, způsobí to pokles HDP o 1,89 miliardy, zaměstnanost se sníží o 380 osob a státní rozpočet vybere na daních o 639 milionů méně, což nakonec způsobí, že úspora na výdajích ve výši 1 miliardy je ve skutečnosti úsporou pouze ve výši 361 milionů. V případě výdajů do výstavby budov jsou dopady nižší, naopak výdaje do specializovaných stavebních prací s vysokým multiplikačním efektem jsou výrazně vyšší – dopad nerealizace výdaje nakonec negeneruje žádnou úsporu, naopak generuje větší ztrátu pro státní rozpočet.“ [2] České stavebnictví prošlo za posledních dvacet let významnými změnami s přímým dopadem na národní hospodářství. Stavebnictví v ČR se podílí na HDP 12 procenty, čímž se řadí mezi nejvýznamnější sektory. Před propuknutím ekonomické krize poskytovalo pracovní příležitosti přibližně 450 000 pracovníkům, nyní v roce 2013 zaměstnává přibližně 370 000 (tabulka č. 1) pracovníků a rovněž poskytuje důležité pracovní možnosti pro další podnikatele. [3] [4] Současná česká ekonomika je ve fázi recese. HDP znovu poklesl i přes předchozí očekávání návratu k růstu a místo toho došlo k vývoji ve tvaru dvojího „W“. Prognózy vývoje pro další směřování jsou velice opatrné a vykazují s postupujícím časem spíše negativní směr. Česká národní banka podle nejnovějších zpráv zvažuje i intervenci směrem k oslabení české koruny s cílem podpořit export a tím pomoci růstu HDP. K tomu, ale zatím nedošlo a podle některých analytiků k tomu není v současnosti vhodná situace. [5]
Tab. 1: Počet zaměstnanců ve stavebnictví 2007
2008
2009
2010
2011
2012
406 997
410 927
402 000
392 605
385 530
372 000
Zdroj: [6]
Česká republika byla v roce 2008 velice tvrdě zasažena na základě vysoké míry otevřenosti trhu, která vyplývala z ekonomického zapojení do jednotlivých globálněvýrobních řetězců. Při poklesu celosvětového hospodářského růstu byla nákaza v podobě zmražení investic přenesena i na nás. Z trendu vývoje celkového finančního objemu vyhlášených veřejných zakázek České republiky za období 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 lze konstatovat, že situace se neustále zhoršuje (tabulka č. 2). Tato skutečnost je navíc o to horší, že národní ekonomika je neustále ovlivňována jednotlivými změnami hospodářské politiky ovlivňující následné ekonomické chování a následně se tak vytváří nestabilita v celém stavebním sektoru. Což se v konečném důsledku promítá do celospolečenského klimatu.
Tab. 2: Statistika veřejných zakázek u stavebních prací Objem veřejných zakázek / stavební práce
počet zadávacích řízení
2008
208,3 mld. Kč (zaokrouhleno)
3628
2009
194,0 mld. Kč (zaokrouhleno)
4392
2010
122,1 mld. Kč (zaokrouhleno)
3913
2011
97,4 mld. Kč (zaokrouhleno)
3424
2012
91,0 mld. Kč (zaokrouhleno)
4000 (téměř)
rok
Zdroj: [7]
1.1 Politikum v oblasti stavebnictví Politikum v oblasti stavebnictví je velice choulostivé na jakékoli výkyvy, což je dáno jeho náročností v oblasti přípravy, strategického plánování a dále pak kladením důrazu na preciznost a pečlivost. Proto má-li v sektoru stavebnictví v České republice panovat situace podobná vyspělým ekonomikám (např. Německo, Rakousko, apod.) je velice důležité, dodržovat jisté morální a etické zásady, které budou jednotlivé politické strany dodržovat, tak aby nedocházelo k ohrožování a narušování, vyšších cílů1 státu, nekvalitními rozhodnutími, dopadajícími na celý stát.
1
Vyšší cíle státu – prosperita, solidarita, blahobyt
Pod těmito výše uvedenými nekvalitními rozhodnutími jednotlivých politických stran, ohrožujícími celý segment stavebnictví a následně stát, si dovoluji uvézt následující: a) vysoká míra fluktuace na klíčových postech, (ministři, náměstci, vedoucí odborů, ředitelé státních podniků, apod.), (obrázek č. 1), Obr. 1: Statistika ministrů dopravy od roku 2009 do 2013
Zdroj: [8] Ing. Aleš Řebíček – silná provázanost stavebních zakázek z ministerstva dopravy, na bývalou společnost VIAMONT a.s., pravděpodobné klientelistické vazby Ing. Petr Bendl – přílišná kumulace a přesuny v jednotlivých funkcích, dokazují nízkou odbornou profilaci… nevykazuje rysy samostatného myšlení, opotřebovaný politikou Ing. Gustaf Slamečka – nízké manažerské schopnosti JUDr. Vít Bárta – neuvážené jednání ve vztahu k problematice oblasti stavebnictví JUDr. Radek Šmerda, Ph.D. – přílišná kumulace a přesuny v jednotlivých funkcích, nízká odborná profilace Mgr. Pavel Dobeš – nízká odborná profilace, post za odměnu politického straníka Ing. Zbyněk Stanjura – přílišná kumulace a přesuny v jednotlivých funkcích, dokazují nízkou odbornou profilaci… nevykazuje rysy samostatného myšlení, opotřebovaný politikou
Uvedené charakteristiky, autor sestavil na základě informací veřejně dostupných a vyjadřují osobní názor autora. b) časté obsazování kvalifikovaných míst ne-odborníky (namísto obsazování kvalifikovaných míst lidmi kvalifikačně a bezpečnostně způsobilými); je běžným jevem, že zde se dává přednost lidem kvalifikačně ne-odborným ale za to loajálním),
c) nízká schopnost porozumět danému sektoru a z toho plynoucí problémy s čerpáním euro dotací (právě na základě výše uvedeného obsazování jednotlivých postů loajálními lidmi namísto odborníky se stává, že lidé obsazení do klíčových pozic danému sektoru vůbec nerozumí a jejich přínos je nulový. Pravidla a postupy, jsou tak velice často potlačovány osobní intervencí jednotlivých zájmových skupin pro destinaci, kam má daná dotace směřovat případně kam ne), d) nedostatečné zasazování o zájmy stavebnictví (nehájení stavebních podniků a jejich zájmů, má za následek chaos stavebního trhu, kdy z důvodu enormního přetlaku poptávky po práci se toto prostředí stává likvidační; jako problematické se v současné chvíli předně jeví následující skutečnosti: zákon o veřejných zakázkách, dumpingové ceny, nedostatečné prokazování kvalifikace, či možnost prodlužovat zadávací řízení jednotlivými náměty či návrhy k UOHS), e) nedostatečná kooperace nad budoucími cíli a celkovým plánováním; právě na základě nedostatečného předvídání a opomíjeného plánování budoucích cílů ve formě přípravných projekčních prací je velice pravděpodobné, že v budoucnu (cca v horizontu 1 až 2 let) dojde v sektoru stavebnictví k výraznému ochromení celého stavebního trhu; tento fakt si dovoluji tvrdit na základě zkušenosti, že jakákoli příprava projektu trvá od 1 roku do 3 let, což znamená, že i když budou investice na stavební práce, nebude možné tyto práce zahájit. 1.2 Dopady na oblast stavebnictví Veškeré výše uvedené nekvalitní rozhodnutí mají následně likvidační dopady na celý sektor stavebnictví a celkové klima ve společnosti. Namísto zasazování se o transparentní prostředí, opírající se o morální a etické zásady slušného chování, se v současnosti používá pouze slovo „transparentnost“. Zde je ale zapotřebí podotknout, že transparentnost sama o sobě nic neznamená, neboť bez doprovodných jevů jako jsou morální a etické zásady chování, je to pouhé prázdné slovo, které lze bez jakýchkoli předsudků chladnokrevně obejít. Ostatně stejně tak můžeme říci, že ne jakékoli jednání, které společnost považuje za korupční či korupci, je „netransparentní chování“ jak je definováno v zákonech a předpisech. Z tohoto důvodu si můžeme položit otázku: Jaké chování lze považovat za normální? Obecně bychom měli odpovědět, že normální chování je takové, které lze pokládat obecně za přijímané. Je to ale skutečně tak? Opravdu se stávající situace na trhu, které se valná většina stavebních firem přizpůsobila, dá považovat za normální, i když je obecně přijímaná? Níže si tak dovoluji uvézt výběr jevů, které doprovázejí oblast stavebnictví. Tyto jevy můžeme zcela jistě přičíst především politické kultuře v zemi, od které se následně odvíjí chování jednotlivých subjektů ve stavebnictví, kdy namísto vzorového chování, vyznačujícího se snahou, pílí a precizností zde panuje lenost, nahodilost a hamižnost.
Jevy doprovázející oblast stavebnictví: a) Vykupování pohledávek jednoho subjektu druhým za účelem zdiskreditovat ho ve veřejné soutěži. b) Zaměstnávání člověka v jiné firmě za účelem získávání interních informací týkajících se stanovení nabídkových cen. c) Podávání nabídkových cen nižší od 20% do 40% pod předpokládanou hodnotou. d) Následné prodávání veřejné zakázky vítězným uchazečem ostatním subjektům, s tím, že sám vítěz, který veřejnou zakázku vyhraje, ji v konečném důsledku vůbec nerealizuje a pouze si nechá 10% zisk. e) Neproplácení faktur subdodavatelům za účelem je na sebe více navázat (vytvořit závislost) a následně ekonomicky zničit. f) Podávání insolvenčních návrhů na svoji konkurenci za účelem jejich paralyzování a dehonestace na trhu. (tabulka č. 3) Tab. 3: Insolvenční návrhy v České republice rok
celkem
právnické osoby
fyzické osoby
2008
5354
3418
1936
2009
9492
5255
4237
2010
16118
5559
10559
2011
24353
6753
17600
2012
32228
8398
23830
Zdroj: [9]
g) Podávání návrhů a podnětů k UOHS s cílem prodlužit celý zadávací proces a rozšířit možnosti vyjednávání se svými konkurenty o potencionální odměně za stažení podaného návrhu či podnětu? (graf č. 1, graf č. 2) Graf. 1: Počet přijatých návrhů 600
500 400
300 200
100
348 154
434
507
210
0 rok 2008
rok 2009
rok 2010
rok 2011
rok 2012
Zdroj: [10]
Graf. 2: Počet přijatých podnětů 800 700 600
500 400 300 200 100
516
296
604
720
368
0 rok 2008
rok 2009
rok 2010
rok 2011
rok 2012
Zdroj: [11]
2
Morálka, etika a politika v oblasti stavebnictví
Z výše uvedených způsobů chování ve stavebnictví tak tedy vyplývá, že tato oblast trpí vysokou mírou neetického chování a jednání v souladu s obecnou morálkou zde v současné chvíli rozhodně nenacházejí pozitivního ocenění. Důsledky politické nerozvážnosti se tak zásadním způsobem podepisují na chování všech zainteresovaných osob působících v oblasti stavebnictví a na něj navázaných oborech. Ostatně je to možná dáno i tím, že sektor stavebnictví je a vždycky byl velice náchylný na jakékoli nekalé chování. Neboť investice, se kterými obor stavebnictví pracuje, přitahují vysoké množství zájmových skupin, organizací a také jedinců samotných. Nemůžeme se tak tedy divit, že se mezi nimi vyskytuje vysoké množství parazitů, kteří se chtějí v dané oblasti uchytit a podílet se na rozhodování, i když pro to nemají žádné předpoklady.
2.1 Politická konceptualizace Na základě příkladu uvedeného v kapitole 1.1, odstavec a) vysoká míra fluktuace na klíčových postech, můžeme s vysokou mírou pravděpodobnosti říci, že aktuální politické strany které se v daný okamžik podílejí na vládnutí, musí řešit dva problémy. 1- Vnitrostranické vlivové souboje o daný resort (kdo bude ministr). 2- Obsazení dalších klíčových pozic (náměstci, ředitelé odborů, ředitelé státních firem, apod.). Tyto dva problémy, vycházejí především z výše uvedené politické konceptualizace, která se člení do následujících tří úrovní, P. E. Converse (1964): [12] Ideologická, na této úrovni se střetává sociálně politická a ekonomická zkušenost, integrovaná do abstraktnější vědy, vysvětlující jednání nebo jeho důvody určitým způsobem.
Skupinová, na této úrovni se vypořádávají jednotlivé identifikace politik a politiků ve vztazích, které jsou nejvýhodnější pro daný záměr. Aktuální, zde se především řeší jednotliví představitelé politických stran vycházející z aktuálního dění. Tak jak Bedrnová a Nový uvádějí, nejvíce patrné uplatňování moci vychází z ideologického přístupu, který představuje veškeré tendence pro uplatňování politických jevů na základě normativně – hodnotových přesvědčení. Druhá úroveň vychází z osobnostní intervence jedince. Třetí úroveň vychází z konfrontačního modelu…tj. občanské neposlušnosti. (W. A. Gamson 1979) [12]
2.2 Psychologie rozhodování
Interakce člověka ve vztahu toho co má, co mít může a co chce se v průběhu času významným způsobem mění. Tato interakce by především měla jít v ruku v ruce s vývojem daného člověka, tak aby byla přirozená a ne umělá. Jako příklad uvádím vývoj člověka, majícího předpoklady působit na úrovni řízení: 1- Člověk zabývající se danou problematikou (teoretické základy - škola) 2- Znalosti řízení (praktické dovednosti – zkušenosti z praxe) 3- Znalosti o daném prostředí a jeho slabinách (být obeznámen s problematikou v daném oboru) 4- Disponovat manažerskými vlastmi (předpoklady pro úspěšné řízení osobnostní) 5- Disponovat etickými a morálními zásadami (být připraven na to, mít moc a odpovědnost) Zlomová anomálie ovšem nastává, kdy na takto exponované místo dosedne člověk, nedisponující výše uvedenými personálními dispozicemi a má možnost zasahovat (kdo, co) a obsah (jak) v klíčových rozhodnutích činit. V takových případech se totiž často stává, že se v daném jedinci probudí mocenské sklony, působící na jeho rozhodování a ovládne jej mocenská posedlost s pocitem, že je středem vesmíru (tj. zploštělý citový život, rozvinuté sobectví, nepřítomnost empatie neboli neschopnost vcítit se do druhých, nepřítomnost svědomí). [13] [14]
2.3 Mocenská posedlost Mocenskou posedlost můžeme dále definovat jako psychopatické jednání, které následně členíme do následujících čtyř skupin: [14] 1- Afektivní pilíř, nepřítomnost výčitek chování, nepřítomnost pocity viny, neschopnost vcítění se do druhých, neschopnost citového prožívání, neschopnost převzít odpovědnost.
2- Interpersonální pilíř – vztah k druhým lidem, povrchní typ člověka, nápadná výmluvnost, velikášství, přeceňování sebe sama, patologická lhavost, manipulace druhými lidmi. 3- Životní styl, trvalá stimulace zevního svět, být důležitý, sklony k nudě, neschopnost se radovat z obyčejných věcí, neschopnost realistických dlouhodobých cílů, impulsivita. 4- Antisociální pilíř, špatná schopnost kontrolovat své vlastní chování, problémy s chováním v dětství či dospívání, delikvence v dětství, apod.; toto vše jako kriminální universalita. Důvodem proč zde zmiňuji výše uvedenou mocenskou posedlost ve vztahu k jednotlivým zákonodárcům, je běžná praxe, která se projevuje ve vysoké míře především změnou chování daného člověka, zastávajícího exponovanou funkci. Tato omezená racionalita lidského chování, je tak zcela jistě hendikepem, který se aktivuje až v důsledku zastávání vysokého postavení a pocitu nenahraditelnosti a důležitosti. Politická nerozvážnost je tak zásadním problémem stávající doby nejenom v oblasti stavebnictví.
Závěr Stav českého hospodářství a stavebnictví není dobrý. Po roce 2008 s mírnými výkyvy má sestupnou tendenci. Nepříznivý stav ekonomiky přináší extrémní verzi konkurenčního boje mezi firmami usilujícími o zakázky. Extrémní konkurence nutí firmy k využívání nekalých praktik, jako jsou: dumpigové ceny, vykupování pohledávek, insolvenční návrhy, náměty a návrhy k úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, apod. Stav může být příznivě změněn zásahem státu, ale není. Jednak není nastaven politický program stran ve prospěch ekonomického rozvoje a podpory stavebnictví. Jednak je situace zhoršována malou kompetencí ministrů, kteří mají v referátu nejvýznamnější stavby státu, tj. stavby dopravní infrastruktury a tedy ministrů dopravy. Situace je navíc komplikována některými projevy, které přináší obsazení mocenské pozice (moc, která korumpuje).
Reference [1] FVZK, Studie dopadů novely zákona o veřejných zakázkách na ekonomiku ČR. 2013 [cit. 2013-2-22]. Dostupné na WWW:
[10] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zprávy 2009, 2010, 2011 a 2012. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zpráva za rok 2008. [cit. 20092- 2] Dostupné na WWW: <www.uohs.cz/download/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2008.pdf Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zpráva za rok 2009. [cit. 20102- 2] Dostupné na WWW: <www.uohs.cz/download/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2009.pdf Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zpráva za rok 2010. [cit. 20112- 2] Dostupné na WWW: <www.uohs.cz/download/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2010.pdf Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zpráva za rok 2011. [cit. 20122- 2] Dostupné na WWW: <www.uohs.cz/download/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava_2011.pdf Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Výroční zpráva za rok 2012. [cit. 20136-5] Dostupné na WWW:
[12] Bedrnová, E., Nový, I. Moc, Vliv, Autorita. 2001Management Press. Praha. ISBN 80-7261-053-8 [13] Cakirpaloglu, P. Psychologie hodnot. Druhé, doplněné a přepracované vydání. 2009. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická faklta. ISBN 97880-244-2295-4 [14] Koukolík, F. Mocenská posedlost. Praha. 2010. Nakladatelství Karolinum. ISBN 978-80-246-1825-8
Kontaktní adresa Ing. Filip Bušina, MBA Vysoká škola ekonomická v Praze, Doktorand 3. ročník Fakulta podnikohospodářská, Katedra personalistiky nám. Winstona Churchilla 4, 130 00, Praha 3 Email:
[email protected] Vysoká škola politických a společenských věd katedra společenských věd akademický pracovník Ovčárecká 312, 280 02, Kolín V E-mail -
[email protected],
[email protected]
