2/2012
informátor
přichází k Vám další číslo Vašeho Informátoru, Vašeho průvodce nejen sociálními službami, ale také průvodce při řešení různých osobních životních mezníků. Jedním z nich je právě ztráta zaměstnání. Poradíme Vám, jak postupovat při ztrátě zaměstnání, hledání nového pracovního místa a na co si dát pozor v souvislosti se změnou legislativy v pracovní oblasti. Dále představíme službu sociální rehabilitace, která pomáhá začlenit do společnosti a na pracovní trh osoby bez domova nebo osoby se zdravotním postižením. V lednu jsme pro Vás spustili elektronickou verzi Informátoru, která je volně dostupná na web stránkách Slezské diakonie v záložce Informace pro veřejnost. Děkujeme Vám za pozitivní ohlasy i přání a budeme se těšit na další podněty a témata, která byste si rádi přečetli. Kontaktovat nás můžete na e-meilu:
[email protected]. Slunečné dny a příjemnou letní dovolenou přeje redakční rada Slezské diakonie.
téma: PERSONALISTIKA O personální práci by se dalo popsat několik desítek Informátorů. My se v tomto čísle budeme v krátkosti věnovat jen vybraným aktuálním tématům z oblasti praktické personální práce. A snad bude v některém z příštích informátorů prostor i pro další témata z této bohaté činnosti naší organizace.
05
rozhovor: NOVINKY Z PERSONÁLNÍ OBLASTI Jaké jsou tedy novinky v personální oblasti pro rok 2012, na co mám jako zaměstnanec právo a jaké jsou naopak mé povinnosti, nám přiblíží vedoucí odboru personálního řízení, zahraničních vztahů a PR Mgr. Lenka Waszutová.
07 z konference: INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Se začleňováním osob se speciálními potřebami do běžného školství jsou spojeny podpůrné aktivity v podobě sociálních služeb, které nabízí také Slezská diakonie.
11
REAKCE NA INFORMÁTOR V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ
Zdravím, Dobrý den paní Brzobohatá, chci Vám touto cestou poděkovat za poskytnutí „Informátora Slezské diakonie“, který zcela určitě přináší velmi zajímavé informace jak pro činnost sociálních pracovníků městského úřadu, tak pro laickou veřejnost, navíc, pokud jsou informace předávány natolik srozumitelnou a výstižnou formou, jako je tomu právě v tomto případě.
Poslední Informátor je vskutku zdařilý. Téma v teorii i v praxi. Předčili jste moje očekávání! Jen tak dál! Kéž Pán Bůh hojně žehná celému týmu redaktorů.
S pozdravem Michaela Hermanová Městský úřad Bruntál, Odbor sociálních věcí, Oddělení sociálních služeb
Dawid Pasz
BIBLICKÝ ÚVOD
Pokorná služba „Neopovažujeme se zařadit mezi ty nebo srovnávat s těmi, kteří doporučují sami sebe: tím, že se měří jen podle sebe a srovnávají sami se sebou, ztrácejí soudnost. Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.“ (2. Kor. 10, 12. 18) Církev plní čtyři základní funkce. Umožňuje: 1. sdílení společenství s Bohem a bližními (koinonia), 2. prožívání radosti a chvály ze spásy (leiturgia), 3. zvěstování svědectví víry inspirované Božím slovem (martyria) a 4. službu bližním a potřebným (diakonia). Je zřejmé, že se Slezská diakonie ve svém programu zaměřuje na poslední zmíněný bod služby bližním. K ní Pán Ježíš uschopňuje věřící tím, že kromě dovedností a dědičných talentů jim dává rozdílná duchovní obdarování (charismata), jak o tom čteme v epištolách k Řím. 12. kap., 1. Kor. 12. kap. a Ef. 4. kap.
Žel, už v době apoštola Pavla někteří věřící ona duchovní obdarování zneužívali k prosazování sebe sama, srovnávání se s druhými a snaze o získání vyššího postavení a větší důležitosti. Apoštol si však uvědomoval, že je tím místo pokory a lásky v církvi dáván prostor nejen pýše, ale i subjektivnímu a pravdě vzdálenému hodnocení a posuzování. Všechno totiž záleží na tom, s kým nebo s čím se srovnávám. Uvedu dva příklady z běžného života. Člověk v určitém věku při vzpomínce na své mládí podléhá přesvědčení, že patří do starého železa a že je už příliš starý. Jak je však překvapen, když se setká s osobou o třicet let starší, která jeho věk považuje za mládenecký a s neskrývanou závistí řekne, že by chtěla mít jeho roky. Člověk s podprůměrným platem je při srovnávání svého výdělku s příjmy ředitele podniku stále nespokojen. Jiný člověk se stejným platem při vzpomínce na hladové lidi v Africe děkuje za to, co má.
Z obou příkladů je zřejmé, že vše záleží na úhlu pohledu a na tom, v čem spatřujeme základní míru. Jsou křesťané, kteří určující normu nacházejí sami v sobě. Výsledkem bude buď vlastní podcenění a deprese, že už za nic nestojí, anebo vlastní přecenění, nabubřelost a pýcha, v níž se na všechny dívají povýšenecky. Těm apoštol Pavel připomíná: „Ne ten, kdo doporučuje sám sebe, je osvědčený, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.“ Normou má být Písmo svaté a standard zjevený Kristem a apoštoly v Novém zákoně, projevující se v milující, poslušné a pokorné víře. Mgr. Jan Wacławek
Pýcha píchá Pokora je zticha Zboří ovšem zdi Jericha
biskup SCEAV
BENEFIČNÍ AKCE
STRATEGICKÝ PLÁN
Studenti byli vtipní, inteligentní, vynalézaví a akční
Rozšiřujeme naši vizi
9. března 2012 uspořádala Slezská diakonie v Národním domě ve Frýdku-Místku již druhý ročník benefiční soutěže studentů středních škol VIVA 2012. VIVA je zkratkou slov „vtipní, inteligentní, vynalézaví a akční“, neboť přesně tak by se dali charakterizovat účastníci, kteří v cestě za vítězstvím museli zdolat celkem tři úkoly - vtipně představit vlastní tým, vytvořit filmovou mozaiku a sestavit živý obraz. Před zraky čtyřčlenné poroty, v níž zasedli zástupce
V březnu 2012 ukončila Slezská diakonie proces tvorby nového Strategického plánu na období let 2012 – 2014. Strategické plánování bylo financováno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu Mobilní hospic. Jedním z výstupů tohoto procesu byla aktualizace poslání a vize Slezské diakonie, které nyní znějí následovně: Posláním Slezské diakonie je poskytování kvalitních sociálních služeb potřebným lidem na základě křesťanských hodnot. Rozšířili jsme vizi Slezské diakonie: Slezská diakonie je křesťanskou organizací s vysokou úrovní kultury, kvalitními a inovativními sociálními službami, vzdělávacími a humanitárními aktivitami doma i v zahraničí. Patříme k významným celorepublikovým neziskovým organizacím a výrazně ovlivňujeme dění v sociální oblasti.
vedení Slezské diakonie, mentorka Nadace O2, zástupce města Frýdek-Místek a zástupce škol mezi sebou letos soupeřili studenti rovnou pěti frýdecko-místeckých středních škol. Z napínavého a nápaditého klání nakonec vítězně vyšel soutěžní tým reprezentující Střední školu elektrostavební a dřevozpracující. VIVA benefiční akce vynesla dohromady výtěžek Kč 22 000, který bude věnován na podporu práce s lidmi s postižením ve Frýdku-Místku.
VERNISÁŽ
Kde není třeba slov - ACTA NON VERBA
PROJEKT PRO PRACOVNÍKY SD
„Učící se“ Slezská diakonie Již od loňského roku úsek náměstkyně pro soc. práci úspěšně realizuje projekt OP LZZ s názvem „Učící se“ Slezská diakonie, jehož hlavní činností je zajištění akreditovaných vzdělávacích kurzů pro pracovníky Slezské diakonie. K 10. 5. 2012 již úspěšně proběhlo 11 kurzů pro pracovníky v sociálních službách a 4 kurzy pro sociální pracovníky. V letošním roce započal také běh kurzů k hodnocení standardů kvality sociálních služeb, kterého se účastní „podporovatelé“ Slezské diakonie. Těchto bylo k uvedenému datu realizováno 7. Všech realizovaných kurzů se celkem zúčastnilo 239 našich pracovníků a bylo vydáno celkem 387 Osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího kurzu (někteří pracovníci se zúčastnili více kurzů).
Jen v letošním roce pak ještě proběhne celkem 10 kurzů ke kvalitě sociálních služeb, ale také mnoho dalších kurzů zaměřených na rozvoj profesních znalostí a posílení manažerských dovedností, které budou v rámci projektu realizovány externí vzdělávací organizací. Tyto kurzy budou určeny jak pro pracovníky v soc. službách a sociální pracovníky, ale také pro vedoucí pracovníky sociálních služeb Slezské diakonie. Rádi bychom Vás také informovali, že projekt a jeho aktivity dne 26. 4. 2012 úspěšně prošly veřejnosprávní kontrolou z MPSV zaměřenou na věcnou a finanční stránku projektu. Tento projekt, spolufinancovaný z ESF a státního rozpočtu ČR v rámci OP LZZ, bude ukončen v roce 2013.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Ve Státním okresním archívu v Karviné proběhla slavnostní vernisáž, která otevřela putovní výstavu velkoformátových fotografií Slezské diakonie zachycené objektivem známého fotografa Radovana Chvíly. Ojedinělá výstava zachycuje lásku, obětavost, přívětivou lidskou tvář, radost, přátelství, touhu pomoci – tedy náplň sociálních služeb. Od 21. 6. 2012 se výstava stěhuje do Českého Těšína do Komunitního centra na Mojské, kde potrvá do konce července a poté od 23.8. 2012 bude těšit návštěvníky v Muzeu Třineckých železáren v Třinci.
zprávy ze středisek
PORADNA RANÉ PÉČE
SEMINÁŘ
MATANA pořídila nové hračky do své půjčovny
Hrajeme si s pamětí
Půjčování didaktických hraček a pomůcek do rodin je jednou z žádaných aktivit Poradny rané péče MATANA. Rodiče si mohou pro své dítě zapůjčit hru, kterou by jinak těžko sháněli a jejíž zakoupení je mnohdy finančně náročné. MATANA díky dotaci z Nadace Zdraví pro Moravu získala Kč 20 000 na
zakoupení didaktických her a hraček, které rozvíjejí jemnou motoriku, zrak, tvořivost a podporují myšlení dětí. Hračky jsou určeny pro všechny věkové skupiny dětí. Bc. Svatava Olejková
U příležitosti Národního týdne trénování paměti vyhlášeného Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging Praha uspořádala Slezská diakonie aktivní seminář na téma „Hrátky s pamětí“. Ten se uskutečnil 13. března v Ostravě. Na pořadu dne byly základní informace o paměti, mnemotechniky a jak nám mohou pomoci, praktická cvičení a také nabídnutá možnost přihlásit se do základního kurzu trénování paměti. Základní kurz je určen přednostně lidem starším 60 let a provádí jej certifikované trenérky paměti, členky České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging – Mgr. Petra Šuláková a Mgr. Martina Pavelková. Ing. Bc. Klára Brzobohatá PROJEKT
VÝROČÍ
ELPIS Ostrava slaví 10. narozeniny Je tomu již 10 let, co Poradna ELPIS, jejímž zřizovatelem je Slezská diakonie, spatřila světlo světa a začala pomáhat v Ostravě. Poradna ELPIS je službou odborného sociálního poradenství určenou zejména pro pomoc a podporu obětem domácího násilí, nebezpečného pronásledování (stalkingu) a znásilnění. Poradna ELPIS Ostrava Slezské diakonie poskytuje sociální poradenství - rozhovor se sociálním pracovníkem, odbornou psychologickou péči,
konzultace s právníkem, zprostředkování azylového ubytování a dále i doprovod k lékaři, na policii, úřady, instituce či k soudu (emoční podpora). Za dobu svého trvání uskutečnila poradna přes 1650 konzultací, z nichž se většina vztahovala k oblastem řešení problematiky domácího násilí mezi manželi, bývalými manželi či partnery. Třetí nejvíce zastoupenou oblastí dotazů tvoří mezigenerační násilí. Bc. Denisa Šustková, DiS.
PODPORA NADACE OKD
Bezbariérová koupelna slouží v HOSANĚ díky nadaci OKD Nadace OKD podpořila středisko Slezské diakonie HOSANA Karviná, domov pro osoby se zdravotním postižením z grantového programu Pro zdraví částkou 80 000 Kč v rámci projektu Bezbariérová Hosana Karviná - II. etapa. Díky podpoře Nadace OKD tak mohla být provedena rekonstrukce koupelny v HOSANĚ. Stavební práce provedla certifikovaná firma. Realizace projektu umožnila vytvořit bezbariérové prostředí pro uživatele služby a díky podpoře Nadace OKD se zvýšila kvalita materiálnětechnického zázemí a hygienických podmínek pro
dospělé uživatele s mentálním postižením, kteří mají sníženou pohyblivost a nebo jsou na vozíku a využívají celoročně službu HOSANA Karviná, domov pro osoby se zdravotním postižením. Koupelna bude uživatelům sloužit mnoho let. Pavla Matušínská
Slezská diakonie chce vytvořit v Prostřední Suché pěkné místo pro život Poradenské centrum Havířov Slezské diakonie rozšiřuje své služby a od 1. března 2012 spouští v Havířově – Prostřední Suché projekt „Prostřední Suchá – pěkné místo pro život“. Projekt zahrnuje několik částí, které jsou zaměřeny na zvýšení kvality života v Prostřední Suché. První aktivitou projektu je Terénní program, jehož pracovníci budou vyhledávat klienty, motivovat je k aktivní účasti na řešení jejich problémů. Dále v Horní Suché vznikne detašované pracoviště Občanské poradny Havířov, které bude zaměřeno na dluhové poradenství. Poradna bude pomáhat i v oblastech sociálních dávek, bydlení, majetkoprávních a mezilidských vztahů. Program Individuální pracovní poradenství bude klienty motivovat k práci na sobě tak, aby se zvýšily jejich schopnosti a klienti byli povzbuzeni hledat uplatnění na trhu práce. Zcela novou službou bude program Předcházení násilí v rodinách. Tato služba navazuje na tradici poraden Slezské diakonie zaměřených na pomoc obětem domácího násilí. Nový program se zacílí na pachatele násilí, bude poskytovat odborné sociální poradenství, individuální nebo skupinové terapie, nácvik neagresivních forem řešení situace atd. Mgr. Žaneta Hečková
zprávy ze středisek a ústředí
DOBROVOLNÍCI
SETKÁNÍ LIDÍ ŽIJÍCÍCH V CHUDOBĚ
Nevíte, jak pomoci dlouhodobě nemocným a umírajícím?
Uživatelé služeb jednali s evropskými zákonodárci
Na podzim roku 2011 začala Slezská diakonie realizovat projekt s názvem Mobilní hospic, jehož cílem je podpořit dlouhodobě nemocné a umírající lidi a jejich rodinné příslušníky v jejich přirozeném domácím prostředí, popřípadě v nemocnici nebo sociální službě. Projekt získal finanční podporu blokového grantu Nadace Partnerství v rámci programu švýcarsko-české spolupráce. Počátkem března se již naplno rozjela výuka dobrovolníků Služby doprovázení pro umírající a pozůstalé v oblasti paliativní a hospicové péče. Hlavními tématy byly doprovázení, potřeby umírajícího a pečujícího, práce s rodinou a pozůstalými, základy pečovatelských dovedností a jiné. Účastníci absolvovali praxi v rozsahu 15 hodin v Hospici Frýdek-Místek. Jménem realizátorů projektu Mobilní hospic Vám
s radostí oznamujeme, že 15 frekventantů Služby doprovázení úspěšně ukončilo vzdělávání. V návaznosti na toto vzdělávání nově vzniká Služba doprovázení, do které se chce zapojit 6 jeho absolventů. Jsou ochotní ve svém volném čase zdarma navštěvovat dlouhodobě nemocné a pokusit se být oporou nejen jim, ale i osobám pečujícím. Pokud máte zájem o tuto službu, kontaktujte se na tel.: 731 600 313, e-mail:
[email protected]. Bc. Urszula Szromková
NADACE OLGY HAVLOVÉ
Ocenění pro Ilonu Śniegoňovou U příležitosti Ceny Olgy Havlové udělené Josefu Kočímu, sociálnímu poradci Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem udělila nadace i ocenění za vynikající projekty neziskových organizací. Ze tří oceněných osobností byla oceněna i Ilona Śniegoňová za Slezskou diakonii za projekty Potravinové banky a humanitárních aktivit. Slavnost se uskutečnila dne 28.5.2012 v Památníku národního písemnictví, Letohrádku Hvězda v Praze za účasti předsedkyně správní rady Nadace Dany Němcové, Ivana M. Havla a ředitelky Mileny Černé. Slavnost moderoval Jan Rosák a v kulturní části večera vystoupil soubor Geshem a klavírista Tomáš Kačo. Mgr. Ilona Śniegoňová
Pro naše delegáty byla celá cesta jistě velice zajímavou zkušeností. Nebyla ale tak úžasná, jak by se mohlo zdát, protože se jednalo o dvoudenní maratón jednání, kterých se neúčastnili jen pasivně, ale přispívali také svými zkušenostmi a názory do společné debaty. Nicméně, jsme si našli i přesto čas k vycházkám do města a mohli si prohlédnout překrásné historické centrum Bruselu včetně Grand place a také sídla Evropského parlamentu Rady Evropy a Evropské komise.
Z VELETRHU PRACOVNÍCH MÍST
Bc. Stanislav Mrózek DiS.
Kariéra plus 2012 Poskytovatelé sociálních služeb jsou stejně významnými zaměstnavateli jako firmy v soukromé sféře. V tomto duchu se nesla účast Slezské diakonie na veletrhu pracovních příležitostí Kariéra Plus, který v březnu uspořádala VŠB-TUO pro studenty vysokých škol. Díky podpoře Magistrátu města Ostravy mohla naše organizace spolu s jinými poskytovateli sociálních služeb našeho kraje prezentovat svou činnost a možnost pracovního uplatnění vedle zaměstnavatelů soukromé sféry, jako jsou ČEZ, Třinecké Železárny, OKD a jiné významné společnosti. Přesto (a možná právě proto!), že byla tato akce zaměřena spíše na studenty technických oborů,
Ve dnech 9.-11.5.2012 se v Bruselu konalo již 11. Setkání lidí žijících v chudobě pořádané Evropskou sítí proti chudobě (EAPN) pod záštitou Dánska, jako současné předsednické země EU. Tohoto setkání se účastnila čtyřčlenná delegace zástupců z České republiky jako jedné ze 30 zúčastněných zemí. Delegáty byli uživatelé služeb Slezské diakonie, Charity Ostrava a Armády spásy pod vedením národního koordinátora EAPN ze Slezské diakonie. Posláním tohoto setkání je umožnit bezprostřední vzájemnou výměnu názorů a postojů mezi zástupci evropských zákonodárců a lidí, kteří trpí chudobou. Hlavním hostem jednání byl komisař pro zaměstnanost, sociální politiku a začleňování pan László Andor. Ústředním tématem letošního setkání byla problematika bydlení a její vývoj mezi roky 2008 a 2012. V rámci hlavního zasedání se představila každá země také formou tvůrčí prezentace a mnohé z nich byly velmi zajímavé. Mezi ty rozhodně nejzajímavější patřila bez pochyby DVD prezentace České republiky. Odkazy na jednotlivé prezentace jsou umístěny na stránkách EAPN a jsou dostupné k zhlédnutí na: http://www.eapn.eu
stánek poskytovatelů sociálních služeb vzbudil nemalou pozornost a přilákal nejen zvědavce, ale také zájemce o práci či odbornou stáž. Nejčastěji se u našeho stánku objevovali studenti oboru Management v neziskovém sektoru. Mnohé zaujala také nabídka témat ke psaní závěrečných diplomových prací a někteří z řad absolventů vyslovili nemalé překvapení či uznání nad tím, kolik možností a dosud nepříliš diskutovaných témat organizace v neziskovém sektoru skýtá. Bc. Halina Mihulková
téma
téma: Personalistika nejen v životě Slezské diakonie
„Personální práce (personalistika) tvoří tu část řízení organizace, která se zaměřuje na vše, co se týká člověka v souvislosti s pracovním procesem, tj. jeho získávání, formování, fungování, využívání, jeho organizování a propojování jeho činnosti, výsledku jeho práce, jeho pracovních schopností a pracovního chování, vztahu k vykonávané práci, organizaci, spolupracovníkům a dalším osobám, s nimiž se v souvislosti se svou prací stýká, a rovněž jeho osobního uspokojení z vykonávané práce, jeho personálního a sociálního rozvoje.“ (zdroj: Koubek, J.: Řízení lidských zdrojů, Management Press 2007)
Dle této definice se personální oddělení Slezské diakonie zabývá nejen vedením personální agendy, kterou Vám v tomto čísle informátoru představujeme, ale i řízením lidí. Pro představu uvádím, že vedení personální agendy zahrnuje: • vyhotovování pracovně právních dokumentů (pracovní smlouvy, dodatky k pracovním smlouvám, mzdové výměry, kvalifikační smlouvy, dohody o hmotné odpovědnosti, dohody o pracích mimo pracovní poměr atd.) v souladu s platnou legislativou a jejich evidenci • aktivní komunikaci s úřady práce a se zdravotními pojišťovnami • práci v rámci statistického šetření zaměstnanosti a výše mezd pro MPSV • tvorbu analýz pro široký okruh zainteresovaných institucí • realizaci vybraných výběrových řízení a • řešení stížností a podnětů na fungování různých oblastí organizace
Ve věci řízení lidí personální oddělení pomáhá či pro vedoucí pracovníky přímo vytváří takové nástroje, které mají zajistit např. spokojenost zaměstnanců, jejich informovanost, rovný přístup ke všem zaměstnancům a současně ocenit práci těch zaměstnanců, kteří svou prací významně přispívají k rozvoji organizace a naplňování jejího poslání. Mezi hodnoty Slezské diakonie patří i týmová práce. Tato hodnota, respektive její praktická realizace, je ve vztahu mezi zaměstnanci pro práci v naší organizaci stěžejní. Tatínek pozoroval svého malého chlapce, který se snažil vší silou odsunout těžký květináč s květinami. Dítě se namáhalo, supělo, rudlo, ale nepodařilo se mu květináč posunout ani o milimetr. „Použil jsi opravdu všechny své síly a schopnosti?“ zeptal se ho tatínek. „Ano,“ odpověděl chlapec. „Ale ne, to víš, že ne,“ odpověděl mu táta. „Ty jsi mne totiž nepožádal, abych ti pomohl.“ (Podle Bruna Ferrera: Příběhy pro potěchu duše)
V tomto krátkém příběhu je krásně vysvětlena týmová práce. Týmová práce vyžaduje vzájemnou pomoc, schopnost a ochotu žádat či poskytovat radu, sdílet zkušenosti a znalosti. Při týmové práci dokáže organizace ocenit individuální výkon a přínos jednotlivých zaměstnanců k práci na vizích a poslání organizace. O personální práci by se dalo popsat několik desítek Informátorů. My se v tomto čísle budeme v krátkosti věnovat jen vybraným aktuálním tématům z oblasti praktické personální práce. A snad bude v některém z příštích informátorů prostor i pro další témata z této bohaté činnosti naší organizace. Přeji Vám, abyste byli u svých zaměstnavatelů spokojeni, ať už jste zaměstnanci Slezské diakonie, či nikoliv. Tedy ať Vás Vaše práce baví, ať jste za ni dobře oceněni, a to nejen finančně ale i slovně či jinak, a ať Vás obklopuje příjemný pracovní kolektiv. S úctou k Vám Mgr. Lenka Waszutová vedoucí Odboru personálního řízení, zahraničních vztahů a PR
06
„Zn. Hledám práci” Dnešní společnost klade na každého z nás nemalé požadavky. Po mladém člověku je vyžadováno, aby na trhu práce zůstal dlouho a během své pracovní aktivity byl schopen projít různými organizacemi. Musí být připraven i na to, že jeho práce může mít během času velice rozmanitý charakter. Již nelze očekávat, že se člověk uplatní na jedné pracovní pozici od doby ukončení studia až do důchodového věku. Tato doba je dávno pryč. Ideální stav by byl, kdyby i vzdělávací systém flexibilně zareagoval na tuto situaci. Na často kladené otázky spojené se vzděláním, zaměstnáním, jeho ztrátou i novým hledáním odpovídají pracovnice Personálního oddělení Slezské diakonie Mgr. Lenka Waszutová (vedoucí odboru Personálního řízení, zahraničních vztahů a PR) a Bc. Halina Mihulková (vedoucí personálního oddělení). Co dělat, když ztratím práci? Kde ji hledat? Pro každého, a zvláště mladého člověka, je důležitá schopnost flexibility, ochota stále se učit a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Proto na často kladenou otázku: „Co mám dělat, když ztratím práci?“ se nabízí tato odpověď: „Hlavně musíte počítat s tím, že práci můžete skutečně ztratit kdykoliv a u jakékoliv organizace. Tím Vám odpadne šok z toho, že ke ztrátě zaměstnání může během pracovní kariéry dojít několikrát.“ Nezaměstnanost je velice často spojena i s pocitem frustrace, protože ruku v ruce s odchodem ze zaměstnání vyvstává nutnost řešení finančních potřeb. Práce ale nepředstavuje jen zdroj příjmu, ale i místo uplatnění našich schopností a dovedností, včetně jejich rozvoje. Místo, kde se setkáváme s jinými lidmi a kde trávíme velmi významnou část svého života. V této souvislosti apeluji zejména na mladé lidi. „Kromě získávání velmi odborných znalostí zacílených na danou problematiku se snažte také učit a přijímat poznatky z jiných oborů, a tak rozšiřovat svou uplatnitelnost na trhu práce.“ Na podotázku: „Kde práci hledat?“ bych odpověděla: „Kde se dá.“ Kromě klasických úřadů práce doporučuji poptávat se i po organizacích a firmách. Věnujte maximální pozornost životopisu a motivačnímu dopisu. Pro rodiče hledající zaměstnání existuje webový portál www.mamavpraci.cz , kde je možnost najít nabídky práce, a to i nabídky práce z domu.
Jak formulovat životopis, motivační dopis? Životopis i motivační dopis je třeba psát jasně a stručně. Životopis obsahuje kontakty, informace o znalostech, dovednostech, schopnostech a praxi. Je jej třeba datovat a vlastnoručně podepsat.
Motivační dopis musí být napsán tak, aby z něho bylo patrné, že člověk dané práci rozumí a dělá ji rád. Zároveň by měl potenciálnímu zaměstnavateli odpovědět na otázku: „Proč bych měl zaměstnat zrovna tohoto člověka?“ Podotýkám, že oba dva dokumenty by měly být bez gramatických chyb.
Jak se připravit na výběrové řízení? Přípravě na výběrové řízení rozhodně věnujte čas a nepodceňujte ji. Zjistěte si informace o potenciálním zaměstnavateli. Naplánujte si cestu na výběrové řízení tak, abyste přišli raději 10 minut před smluvenou dobou než o dvě minuty později. Věnujte pozornost i úpravě svého zevnějšku. Vezměte v úvahu organizaci i pracovní místo, o které se ucházíte. Pokud si vedete své profesní portfolio, neváhejte ho přibalit s sebou. Během výběrového pohovoru buďte co nejpřirozenější, nic nehrajte, nelžete a nevymýšlejte si. Když nebudete znát odpověď na nějakou otázku, jednoduše řekněte, že na dotaz neumíte odpovědět. Nebojte se zeptat na to, co Vás zajímá. Otázky si můžete
i připravit. Zamyslete se nad tím, v čem jste dobří a co můžete jako zaměstnanec nabídnout, a nebojte se o tom během výběrového řízení hovořit.
Jak zvyšovat či měnit své vzdělání? Zvyšovat či měnit své vzdělání je nejlepší průběžně během celého pracovního života. Vyhledávejte vzdělávací aktivity, které povedou k prohlubování Vaší kvalifikace. Naučte se reagovat na příležitost, která Vám nabídne rozšířit si znalosti či dovednosti. Nemusí se nutně jednat jen o školení či semináře, dobře Vám rozšíří obzory i debata s člověkem pracujícím ve stejné profesi, ale s jinými zkušenostmi, či příležitost stáže v jiné organizaci. I zde platí, že příležitost se nesnadno nabízí, ale lehce ztrácí. Je třeba si uvědomit, že na trhu práce máte šanci uspět jen, když budete mít tomuto trhu co nabídnout. A Vaší devizou mají být znalosti, schopnosti, dovednosti. Mezi nejcennější patří schopnost učit se novým věcem, flexibilita, zodpovědný přístup k práci, příjemné a kultivované vystupování a dobré komunikační dovednosti.
07
rozhovor
Na co mám jako zaměstnanec právo aneb novinky z personální oblasti pro rok 2012 Od nového roku přinesl Zákoník práce změny týkající se pracovně-právního vztahu. Pro mnohé z nás je však složité se všemi změnami zákonů držet krok a být stále dobře informováni. Jaké jsou tedy novinky v personální oblasti pro rok 2012, na co mám jako zaměstnanec právo a jaké jsou naopak mé povinnosti, nám přiblíží vedoucí odboru personálního řízení, zahraničních vztahů a PR Mgr. Lenka Waszutová. Jaká první změna oproti loňskému roku, o které by měl nový zaměstnanec určitě vědět, Vás napadá? Při nástupu do práce je dobré být informován od tzv. zkušební době. Nově je možné sjednat se zaměstnanci, kteří nastupují na vedoucí pozice, zkušební dobu v délce šesti měsíců. Pokud je se zaměstnancem sjednána šestiměsíční zkušební doba, jeho pracovní poměr musí být uzavřen alespoň na jeden rok. Naše organizace bude s nově nastupujícími zaměstnanci uzavírat 6 měsíční zkušební dobu. Jak to vypadá s řetězením pracovních smluv. Řada našich zaměstnanců má již druhý nebo třetí dodatek, co mohou očekávat? U zaměstnanců, které jste uvedla, může organizace prodloužit pracovní poměr ještě dvakrát, z čehož jedno prodloužení nemůže být delší než 3 roky. Po těchto dvou prodlouženích zaměstnanci náleží pracovní poměr na dobu neurčitou. Platí to i pro zaměstnance, kteří budou nově nastupovat?
zaměstnance. Tato situace bude muset být hlášena na OSZ. Zajímala by mě také informace o výši odstupného. Doposud jsme byli zvyklí na tříměsíční odstupné. Jak to bude nyní? Standardně se vyplácelo odstupné všem stejně ve výši trojnásobku průměrného výdělku (dále jen PV). Situace se však má nově tak, že pokud zaměstnanec skončí pracovní poměr z organizačních důvodů, bude se mu vyplácet odstupné na základě doby trvání pracovního poměru ke dni jeho skončení. Pokud zaměstnanec pracoval v organizaci méně než 1 rok, náleží mu 1násobek PV. Pokud pracoval v délce od 1 roku do 2 let, náleží mu 2násobek, při 2 a více letech jde o 3násobek PV. V případě konta pracovní doby (zaměstnanec pracuje dle potřeb zaměstnavatele, tj. jeho pracovní doba je velmi flexibilní - § 86 Zákoníku práce) náleží zaměstnanci 3násobek PV. K mé nemalé radosti se zvýšil počet hodin v rámci Dohody o provedení práce. Je v této oblasti ještě něco nového? Ano, DPP může být vystavena až na 300 hodin ročně
U těch je to obdobné. Pracovní smlouva muže být uzavřena na dobu určitou nejdéle na tři roky a poté ještě dvakrát prodloužena. Délka jednoho prodloužení nemůže být delší než tři roky. Jinými slovy je možné mít pracovní poměr uzavřen postupně na 9 let. Po uzavření pracovní smlouvy a dalších dvou dodatcích náleží zaměstnanci, pokud v organizaci zůstává, pracovní poměr na dobu neurčitou. Co v praxi znamená nový výpovědní důvod: „porušení léčebného režimu“? Bude se jednat o skutečně závažné a opakované porušení režimu dočasně pracovně neschopného
v rámci jedné organizace. Ale pokud zúčtovatelný příjem v daném měsíci přesáhne částku Kč 10 000,-, odvádí se zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnanci bude vystaven zápočtový list. Platí zde i další nové ujednání, a to, že délka práce nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Tedy i délka směny může činit i 12 hodin? Ano, jak u nerovnoměrně, tak i u rovnoměrně rozvržené pracovní doby platí, že délka směny může činit 12 hodin. Slyšela jsem, že čerpání dovolené si může určit sám zaměstnanec, je to tak? Situace se má tak, že dovolenou je třeba si vybrat v aktuálním roce. Pokud by čerpání loňské dovolené nebylo zaměstnavatelem určeno do 30. 6. dalšího roku, pak by zaměstnanec o době čerpání staré dovolené rozhodl sám a pouze by zaměstnavateli písemně oznámil datum čerpání dovolené 14 dnů předem. Dovolenou je možné proplatit jen při skončení pracovního poměru. Mgr. Lenka Waszutová vedoucí Odboru personálního řízení, zahraničních vztahů a PR
představení sociální služby
Služba sociální rehabilitace se představuje Slezská diakonie se zaměřuje od počátku své činnosti na podporu sociálního začleňování osob z různých důvodů ohrožených sociálním vyloučením. S účinností § 70 nového zákona o sociálních službách bylo možno od roku 2007 rozvinout službu sociální rehabilitace, která se v organizaci zaměřila na dvě cílové skupiny: osoby se zdravotním postižením a osoby bez přístřeší.
Jak se to má se službou sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením Sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením byla rozšířena do pěti měst (Bruntál, Český Těšín, Frýdek-Místek, Krnov a Třinec), a to v návaznosti na realizaci projektu Rovná šance financovaného v letech 2005 - 2008 z Evropské unie. Právě v tomto projektu byly analyzovány potřeby stávajících i potenciálních uživatelů služeb Slezské diakonie a na základě provedené analýzy byly vytýčeny cíle sociální rehabilitace, jejíž snahou je podpořit celkové sociální začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti a na trh práce. Sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením je poskytována formou ambulantní i terénní, a to ve střediscích RÚT, sociální rehabilitace. V rámci ambulantní služby mohou uživatelé využívat konzultací s odbornými pracovníky v
kanceláři středisek, se kterými řeší svou situaci na individuální bázi. V rámci terénní podpory jsou uživatelům nabízeny jak nácviky orientace v reálném prostředí, tak nácviky péče o domácnost a vlastní osobu v domácím prostředí, ale také např. nácviky dojížďky do zaměstnání a zvládání úkolů na pracovišti. V oblasti pracovního uplatnění je využívána metoda podporovaného zaměstnávání. Důležitou zásadou služby sociální rehabilitace je formou nácviků podpořit co největší samostatnost osob se zdravotním postižením tak, aby mohly žít v běžné společnosti. Mgr. et Ing.Romana Bélová náměstkyně pro sociální práci
Jak se to má se službou sociální rehabilitace pro osoby bez přístřeší Služba sociální rehabilitace, kterou provozuje Slezská diakonie pro lidi bez domova, je poskytována ambulantně nebo pobytovou formou. Pobytová forma je určena lidem bez domova seniorského věku, kteří se z důvodu zhoršeného zdravotního stavu nejsou schopni o sebe zcela samostatně postarat. Tato služba nabízí svým uživatelům ubytování, celodenní stravu, pomoc při osobní hygieně, nácviky různých dovedností, které zvyšují jejich samostatnost a soběstačnost, aktivizační činnosti, duchovní podporu a sociální poradenství. Sociální pracovník pomáhá uživatelům vyřizovat důchody, příspěvky na péči, podává žádosti do návazných služeb apod. Smyslem pobytové sociální rehabilitace je připravit uživatele, kteří žili na ulici, na přechod do
samostatného bydlení nebo do návazné služby (např. do domova pro seniory či domova s pečovatelskou službou). Není ojedinělé, že tito uživatelé odcházejí do nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných nebo do hospice. Sociální rehabilitace poskytovaná ambulantní formou je zaměřena především na nácvik pracovních dovedností, nácvik péče o vlastní osobu, vzdělávací aktivity a sociální poradenství. Smyslem této služby je, aby uživatelé během určité doby získali takové schopnosti a dovednosti, díky nimž by se mohli vrátit do běžného života, tzn. aby byli samostatní, soběstační a nezávislí. Petr Wiselka vedoucí Oblasti Frýdek-Místek, Třinec
09
Pan B. dostal šanci ukázat, co všechno dokáže Pan B. je mladý muž kolem 30ti let. Bydlí v městském bytě se svými blízkými – maminkou, sestrou a malým synovcem. Už dva roky pracuje v blízké chráněné dílně, kde je hlavní náplní jeho práce kompletace doplňků stravy – složí krabičku a vloží do ní příbalový letáček a lékovky s vitamíny. S prací je velmi spokojen; sice dojíždí, ale pracuje 4 hodiny denně, a tak mu zbývá ještě dostatek času na zájmy a kamarády, které měl předtím, než začal pracovat. I jeho zaměstnavatel je spokojený – pan B. se svou práci snaží odvádět vždy dobře a včas. Ale jak to bylo před dvěma lety? Pan B. má lehké mentální postižení, které jemu i jeho rodině často komplikuje život. Když s maminkou přišel poprvé do služby sociální rehabilitace, bylo jasné, že o práci, kterou pro něj chtěla najít maminka, on zájem neměl. Jak sama říkala, často se hádali kvůli tomu, že by pan B. měl docházet na konzultace a dělat to, na čem sedohodli. Pan B. pak odcházel z domu, vracel se pozdě v noci, s matkou buď nemluvil vůbec, nebo na sebe křičeli. Poskytování služby bylo ukončeno pro nespolupráci.
Ale uběhly 3 roky a na základě spolupráce s Úřadem práce jsme byli požádáni, zda by bylo možné jednomu uchazeči se zdravotním postižením pomoci najít práci. Tím uchazečem o zaměstnání byl stejný pan B. Z rozhovorů vyplynulo, že nechce být doma, chce někam chodit – třeba i do práce. Začali jsme hledat vhodnou náplň dne – kroužek, klub, stacionář, terapeutické dílny. Zjišťovali jsme, zda umí cestovat, jaké jsou jeho zájmy, co umí, co jej baví, co by chtěl nebo nechtěl dělat. Hledali jsme i vhodné pracovní místo přímo ve městě, aby pan B. nemusel dojíždět… ale to je „běh na dlouhou trať“. Přesto se díky kontaktům na chráněnou dílnu podařilo místo získat. Nejdříve jen jako brigádu před Vánocemi, kdy je hodně práce, pak pan B. dostal roční pracovní smlouvu. Místo jsme sice měli, ale teď bylo nutné denně nacvičovat dojíždění do práce a z práce, správný pracovní postup, vysvětlovat panu B., na koho se má obracet, až s ním konzultantka z RÚT nebude, kdo je jeho mistr a co to znamená, natrénovat zapisování do knihy příchodů, nacvičovat omlouvání, kdyby do práce nemohl přijít, vysvětlovat dodržování pracovní
doby a přestávek atd. atd. atd. Byla to spousta času, který byla potřeba „investovat“, ale tato investice se vyplatila. Pan B. se naučil mnoho nových věcí, našel si v práci nové známé, naučil se jezdit svou trasu. Jednoduše – žije jako každý jiný člověk, který dostal šanci ukázat, co dokáže a jaké jsou jeho možnosti. Bc. Michaela Horňáková vedoucí střediska RÚT
POMÁHÁME DRUHÝM
Cadillac pro Slezskou diakonii V loňském Informátoru s pořadovým číslem 3 jste si mohli přečíst zajímavý článek o Projektu Renewal. Tento projekt je pracovně-terapeutickou aktivitou v rámci služby sociální rehabilitace spočívající v renovaci zchátralého vozidla a jeho zpětného uvedení do provozu. Projekt je realizován od srpna roku 2011, kdy byl zakoupen vhodný vůz pro renovaci - Cadillac Seville 1977. Na to, jak si pracovní tým vede a v jaké fázi se renovační práce nacházejí, jsme se zeptali toho nejpovolanějšího - koordinátora projektu Stanislava Mrózka.
„Tak co auto, už jede?” Tohle je otázka, kterou v poslední době slýchám velmi často, a je fajn vědět, že se o našem projektu ví a že to lidi zajímá. Tak tedy, ve chvíli kdy toto číslo jde do tisku ještě auto nejede, za to ale moc hezky vypadá. Vlastně je již kompletně smontované a nastrojené a zbývá už jen pár neviditelných detailů, které jsou však pro to, aby auto jelo, naprosto nezbytné. Například zbývá přizpůsobit a namontovat nádrž a také vyrobit a namontovat výfuky. Ano, časově jsme ve skluzu, ale jak už to bývá u renovací, i zkušení machři se někdy utnou a podcení rozsah nutných oprav. No a když se to stalo i nám, bez váhání jsme obětovali termíny a upřednostnili poctivou a důkladnou práci. První křest ohněm jsme již absolvovali na srazu Full Size Session ve Fulneku, kde jsme přivezli ještě nehotový a ne zcela smontovaný vůz, na kterém však díky tomu bylo vidět celý rozsah renovace, což by po kompletním
smontování zůstalo skryto. Náš nejbližší cíl je Lucky Cruisers Weekend, největší sraz amerických kár v Česku, kde náš vůz a také celý náš tým proklepne na pódiu Ruda z Ostravy.
Věřím, že se nemáme za co stydět a neuděláme ostudu ani Slezské diakonii, ani našim sponzorům a že se přesvědčí o tom, že své peníze věnovali dobré věci.
rozhovor se zahraničním hostem
10
Jak začlenit děti s postižením? Mateřská škola, základní škola a střední škola Slezské diakonie spolu se Slezskou diakonií uspořádaly v dubnu v Ostravě mezinárodní pracovní konferenci na téma Inovativní přístupy ve
vzdělávání v evropském kontextu. Konference otevřela diskusi nad tématem začleňování žáků do hlavního proudu vzdělávání. Záměrem Evropské unie a MŠMT je dlouhodobý
proces zkvalitňování vzdělávání a zapojování všech žáků do výchovně vzdělávacího procesu. Konference proběhla za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu Pathways to Inclusion (Cesty k inkluzi), který realizuje Evropské asociace poskytovatelů sociálnhích služeb pro osoby se zdravotním postižením. Cílem projektu je přenášet získané výstupy a poznatky do praxe evropských zemí a také podpořit výměnu zkušeností mezi organizacemi zabývajícími se inkluzivním vzděláváním. EASPD je významnou evropskou asociací reprezentující více než 6000 organizací poskytujících služby osobám se zdravotním postižením. Jedním z hlavních přednášejících byl také prezident (EASPD) Fraz Wolfmayr. Položili jsme mu několik otázek.
Jaká je pozice Slezské diakonie v EASPD? FW: Je první organizací z České republiky, která vstoupila do EASPD. Nyní má již dlouhou tradici svého působení v EASPD. Slezská diakonie je pro nás významným partnerem, neboť byla oním mostem, kterým jsme se dostali také k ostatním poskytovatelům sociálních služeb v České republice. Mimo jiné spolupracujeme se Slezskou diakonií na mnoha projektech.
hodněním a inkluzi. Případně mohou být náklady stejně vysoké, ale inkluze přinese navíc zvýšení kvality života. Je důležité říkat tyto informace právě městům a krajům tak, aby viděly jasné důkazy významu inkluze.
navštívil jsem jednu střední školu, kde funguje systém seminářů. Některé předměty mají všichni studenti společné. Některé předměty navštěvují především studenti se speciálními potřebami, protože pro ně nebudou přínosné například složité matematické úpravy a opačně. Je zcela normální, že se zde potkávají studenti zdraví se studenty s postižením. Jiným příkladem může být například jedna rakouská škola, kde výuku vedou dva učitelé. V jedné třídě je 24 dětí, přičemž 4 děti s postižením. Jeden učitel se věnuje speciálně oněm 4 dětem, ale mohou také často spolupracovat a vést děti k řadě týmových aktivit a projektů (nikoli asistent pozn. redakce). Víte, ono to leckdy není o tom, že bychom museli mít speciální systém inkluzivního vzdělávání, ale je to také často o přístupu učitele. Mnohdy by učitelům pomohlo získat nové informace, rady a poznatky, jak přistupovat k dětem se specifickými potřebami.
Na svých přednáškách často tvrdíte, že je třeba dělat inkluzi. Položím tedy otázku jednoduše: Jak? FW: Z výsledků naší práce a srovnání příkladů inkluze různých zemí se nám potvrdilo, že nejdůležitější je podpora procesu inkluze shora. Pokud vedení školy, zřizovatelé a v neposlední řadě stát mají zájem na inkluzi a podporují ji, je toto prvním předpokladem pro úspěšný proces začleňování dětí do hlavního proudu. Nejde jenom o to, že my poskytovatelé sociálních služeb budeme dělat inkluzi, ale jde také o to motivovat okolí, v němž dítě se zdravotním a jiným znevýhodněním působí, k diskuzi a položit otázku jak pomoci tomuto dítěti. Do procesu inkluze mají být zapojeny nejen různé úrovně škol počínaje mateřskou školou, ale také rodiče a další subjekty z okolí dítěte. Říkáte, že je třeba začlenit různé aktéry do diskuse o inkluzi – také veřejnou správu. Jaká by měla být role veřejné správy v procesu inkluze? FW: Města obecně hrají důležitou úlohu v procesu inkluze, neboť tvoří prostředí, v němž děti žijí. Základní podmínkou inkluze pro osoby zdravotně znevýhodněné jsou vhodné životní podmínky. V Evropě žije asi 16 % populace zdravotně znevýhodněné, což je významná část, a veřejná správa musí tuto skutečnost brát v potaz. Výzkumy OECD ukázaly, že náklady vynaložené na sociální služby v péči o osoby se znevýhodněním převyšují náklady vynaložené na vzdělávání osob se znevý-
Máte nějaká doporučení, jak začít s procesem inkluze? FW: Pokaždé když se bavíme o tom, jak začít s inkluzí, začínáme u legislativy. Pokud není dostatečná právní úprava inkluze, nebude to nikdy fungovat. Důležité je, aby existovaly zákony, které dávají povinnost ředitelům škol zavádět inkluzi. Ředitelé by měli nechat rodičům právo rozhodnout se, zda chtějí, aby dítě bylo v systému speciálních škol nebo inkluzivním systému. Asi je inkluze především otázkou peněz? FW: Ne, nemyslím si, že je to v první řadě otázka peněz, ale jejich správného přerozdělování. Systém speciálního školství je přece také nákladný. Můžeme v Evropě najít nějaký vzor, kde inkluze již funguje? FW: Nemyslím, že existuje nějaká příkladná země, která by se již dokázala poprat s inkluzí, ale existuje řada různých škol, kde je úspěšně inkluze realizována. Je ale významné, že řada zemí vstoupila do procesu diskuse o inkluzi a know-how různých zařízení může být takto sdíleno a představováno. Toto učení pak může vést k tomu, že si daná země může nastavit vlastní model a systém inkluze. Přesto mě nyní napadá jeden skutečný model, který má významný vliv, neboť je postaven na zapojení všech pracovníků škol do procesu inkluze, nejen tedy učitelů ale také uklízeček, školníků a dalších. Všichni pracovníci měli vybudovány určité vztahy k žákům a tento model byl například úspěšný u dětí s poruchou chování. Máte nějaký příklad inkluzivní třídy z praxe? FW: Naposledy, když jsem byl v Portugalsku,
Jaká je Vaše vize pro budoucnost? FW: Mým cílem je vytvoření takové platformy, kde lidé mohou sdílet své know-how, zkušenosti a znalosti z oblasti inkluze a dále podporovat projekty, které inkluzi napomáhají. A co přejete Slezské diakonii? FW: Aby se zjednodušila otázka financování sociálních služeb v České republice. Aby dosáhla stabilního finančního zajištění tak, aby mohla plánovat svou budoucnost, což je pro jakoukoli organizaci důležité. Děkujeme za rozhovor
Více k tématu speciálního školství najdete v dalším vydání Informátoru. Pokud máte zájem o jeho dodání, napište na:
[email protected]
11
fundraising
Lydie v Českém Těšíně pomáhá již dvacet let - pomozte teď i Vy jí Denní stacionář Lydie má v Českém Těšíně již dvacetiletou tradici. Středisko poskytuje ambulantní sociální služby dětem a mládeži se zdravotním postižením (tělesným, mentálním, kombinovaným, rovněž dětem s poruchami autistického spektra) ve věku od 2 let do ukončení školní docházky. V rámci pobytu nabízí Lydie pestrou škálu aktivit, především se jedná o činnosti, které napomáhají uživatelům k jejich rozvoji, ke zlepšení schopností, k dosažení dovedností a co největší možné míry samostatnosti a soběstačnosti. Prostřednictvím her se rozvíjejí dovednosti a rozumové schopnosti dětí. Velkou roli ve stacionáři hrají rovněž sociálně terapeutické činnosti, a to rehabilitace a její specifické formy jako: hipoterapie, canisterapie, arteterapie, muzikoterapie, ergoterapie a rehabilitační plavání. Všechny tyto aktivity jsou poskytovány s ohledem na potřeby, přání a možnosti každého dítěte či teenagera. Práce v malém kolektivu podporuje individuální přístup, což rovněž usnadňuje nově příchozím snazší začlenění do kolektivu. Ve středisku pracujeme jak s dětmi předškolního věku, tak s dětmi a mládeží školního věku. Svým uživatelům Lydie nabízí denní pobyt v pracovní dny od 6:30 do 16:00 hodin. Středisko Lydie má nejen své úspěchy z minulosti a plány do budoucna, ale i své potřeby, které se prolínají jeho každodenním životem. Každým, třeba i malým darem, nám pomůžete urazit kus cesty při pomoci malým dětem s postižením. Právě teď středisko Lydie potřebuje: • • • • • • •
Hygienický materiál Didaktické hračky Dřevěné hračky Kancelářský materiál Sedačky do auta Vymalovat středisko Zrekonstruovat vstupní bránu – vyzdít nosné sloupky brány
Kontakt: LYDIE Český Těšín, denní stacionář, raná péče, Třanovského 10, 737 01 Český Těšín e-mail:
[email protected], tel.: 558 712 728, 737 117 998
inzerce
Nově nabízíme službu doprovázení
12
ACTA NON VERBA
Ústředí Slezské diakonie, Sekretariát ředitele a náměstků Na Nivách 7, 737 Český Těšín tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301,
[email protected], www.slezskadiakonie.cz Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. – ředitelka, tel.: 558 764 300,
[email protected] Ing. Bronislav Kostka – provozně ekonomický náměstek, tel.: 558 764 303,
[email protected] Mgr. et Ing. Romana Bélová – náměstkyně pro sociální práci, tel.: 731 137 998,
[email protected] Mgr. Ilona Śniegoňová – Projekty a racionalizace řízení, tel.: 558 764 346,
[email protected] Ing. Soňa Kantorová – PR, fundraising a propagace , tel.: 558 764 313,
[email protected] Bc. Halina Mihulková – Personalistika a mzdy, tel.: 558 764 312,
[email protected] Ing. Monika Klimková – Kvalita v sociálních službách, tel.: 558 764 339,
[email protected] Ing. Kateřina Šurmanová – Ekonom ústředí, vedoucí Sekce sekretariát ředitele a strategické plánování, tel.: 558 764 335,
[email protected] Ing. Halina Klusová – Rozpočty a rozbory, tel.: 558 764 305,
[email protected] Mgr. Janka Adameová – Zahraniční vztahy, tel.: 558 764 341,
[email protected] Mgr. Lucie Protivanská – tuzemské dobrovolnictví, tel.: 558 764 344,
[email protected] Mgr. Zuzana Nestrojová – mezinárodní dobrovolnictví, tel: 558 764 342,
[email protected] Oblast Karvinsko Ing. Bc. Milana Bakšová – vedoucí, tel.: 596 325 622,
[email protected] Ivona Pecháčková – ekonom oblasti, tel.: 737 240 608,
[email protected] NOCLEHÁRNA A DENNÍ CENTRUM Karviná, tel.: 596 325 700,
[email protected] EUNIKA Karviná (denní stacionář, raná péče), tel.: 605 292 991,
[email protected] HANNAH Orlová (azylový dům pro matky s dětmi), tel.: 731 670 761,
[email protected] HOSANA Karviná (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny) tel.: 596 349 535,
[email protected] ON LINE Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní program) tel.: 731 428 974,
[email protected] SÁRA Petrovice u Karviné (dům pro ženy s dětmi v tísni), tel.: 596 361 703,
[email protected] OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 323 031,
[email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Karviná,
[email protected] - Orlová, elokované pracoviště,
[email protected] POHODA (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 363 538,
[email protected] KONTAKT (terénní program), tel.: 596 363 538,
[email protected] STREETWORK Havířov, tel.: 731 428 974,
[email protected] Oblast Frýdek-Místek, Třinec Petr Wiselka – vedoucí, tel.: 558 990 413,
[email protected] Bc. Yvona Murasová – ekonom oblasti, mob.: 739 548 858,
[email protected] BETHEL Frýdek-Místek (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program, noclehárna, nízkoprahové denní centrum), tel.: 558 638 709,
[email protected] BETHEL Třinec (azylový dům, nízkoprahové denní centrum)tel.: 558 334 861,
[email protected] BETHEL Třinec-Kanada (terénní program, noclehárna, sociální rehabilitace) tel.: 558 490 412,
[email protected] BETHEL Karviná (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 596 318 208,
[email protected] JORDÁN Třinec (sociálně aktivizační služby pro osoby s duševním onemocněním) tel.: 558 329 880,
[email protected] RANČ NEBORY, tel.: 737 478 288,
[email protected] SÁRA Frýdek-Místek (azylový dům pro ženy), tel.: 734 640 266,
[email protected] SÁRA Třinec (azylový dům pro ženy), tel.: 558 990 401,
[email protected] ELPIS Třinec (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 558 320 300,
[email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Třinec, tel.: 558 990 402,
[email protected] - Český Těšín, elokované pracoviště, tel.: 559 990 402,
[email protected] - Frýdek-Místek, elokované pracoviště, tel.: 604 223 971,
[email protected] Oblast Diakonické školství Mgr. Dagmar Siudová – vedoucí, tel.: 558 746 618,
[email protected] MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA Slezské diakonie, - Český Těšín, tel.: 558 746 618,
[email protected] - Bohumín, ZŠ a MŠ tel.: 733 142 422, SŠ tel.: 733 142 423 - Karviná, tel.: 737 219 383 MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA Slezské diakonie - Krnov, tel.: 775 708 337,
[email protected] Úsek Brno Mgr. Jan Valer – vedoucí, tel.: 739 602 704,
[email protected] ELIADA Brno (osobní asistence, odlehčovací služby pro děti a mládež) tel.: 734 437 318,
[email protected] DOREA Brno (raná péče), tel.: 543 212 551,
[email protected]
Oblast Těšínsko Mgr. Renata Sniegoňová – vedoucí, tel.: 737 212 774,
[email protected] Ing. Šárka Kullová – ekonom oblasti,
[email protected], mob.: 736 525 555 BETANIA Komorní Lhotka (domov pro seniory), tel.: 558 694 267,
[email protected] BETEZDA Komorní Lhotka (domov pro osoby se zdravotním postižením), tel.: 558 694 239,
[email protected] BETHEL Český Těšín (noclehárna, denní centrum, terénní program), tel.: 731 682 236,
[email protected] EFFATHA Frýdek-Místek (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 369 695,
[email protected] EBEN-EZER Horní Žukov (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, chráněné bydlení), tel.: 558 748 008,
[email protected],
[email protected] EDEN Český Těšín (denní stacionář), tel.: 558 746 844,
[email protected] LYDIE Český Těšín (denní stacionář, raná péče), tel.: 558 712 728,
[email protected] NOE Frýdek-Místek (podpora samostatného bydlení), tel.: 734 369 695,
[email protected] RÚT (sociální rehabilitace) - Český Těšín, tel.: 731 826 808,
[email protected] - Třinec, tel.: 558 990 403,
[email protected] - Frýdek-Místek, tel.: 737 227 857,
[email protected] TABITA (osobní asistence, odlehčovací služby) - Český Těšín, tel.: 558 713 772,
[email protected] - Třinec, tel.: 558 990 404,
[email protected] - Jablunkov, tel.: 731 625 187,
[email protected] Oblast Ostrava, Havířov Lydie Jariabková – vedoucí, tel.: 737 520 483,
[email protected] Bc. Alexandra Frašová – ekonom oblasti, tel.: 737 262 050,
[email protected] DORKAS Ostrava (tísňová péče), tel.: 596 613 513,
[email protected] ELIM Ostrava (pečovatelská služba), tel.: 734 769 701,
[email protected] MATEŘSKÉ CENTRUM RODINKA Ostrava, tel.: 733 142 438,
[email protected] ELIM Stonava, (pečovatelská služba), tel.: 596 420 590,
[email protected] SILOE Ostrava (centrum denních služeb a odlehčovací služby pro seniory s poruchami paměti) tel.: 734 769 700,
[email protected] SALOME Bohumín (denní stacionář, raná péče), tel.: 732 744 426,
[email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ohroženými sociální exkluzí) - Ostrava, tel.: 734 769 703,
[email protected] - Bohumín, tel.: 734 360 326,
[email protected] KANAAN Bohumín (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 011 722,
[email protected] KONTAKT Bohumín (terénní program), tel.: 596 011 722,
[email protected] INTERVENČNÍ CENTRUM Havířov, tel.: 596 611 239,
[email protected] PORADENSKÉ CENTRUM Ostrava ELPIS Ostrava (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 734 645 275,
[email protected] OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 734 645 275,
[email protected] PORADENSKÉ CENTRUM Havířov ELPIS Havířov (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 596 611 237,
[email protected] - ELPIS Karviná, tel.: 596 313 460,
[email protected] OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 611 237,
[email protected] PORADNA PRO RODINU, tel.: 596 611 237,
[email protected] Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín Zuzana Hazan – vedoucí, tel.: 737 226 687,
[email protected] Veronika Kmentová – ekonom oblasti, tel.: 604 137 337,
[email protected] ARCHA Široká Niva (chráněné bydlení), tel.: 737 270 538,
[email protected] ARCHA Nový Jičín (chráněné bydlení), tel.: 733 142 411,
[email protected] BENJAMÍN Krnov (denní stacionář), tel.: 733 142 447,
[email protected] BETHEL Bruntál, Rýmařov (azylový dům), tel.: 554 719 052,
[email protected] KARMEL Tichá (denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením) tel.: 733 142 413,
[email protected] EDEN Nový Jičín (denní stacionář), tel.: 556 729 122,
[email protected] EFFATHA Krnov (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 285,
[email protected] EFFATHA Nový Jičín (sociálně terapeutické dílny), tel.: 734 366 561,
[email protected] ELPIS Bruntál (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 595 532 035,
[email protected] CHANA Bruntál (azylový dům pro ženy a matky s dětmi), tel.: 595 178 794,
[email protected] NINIVE Krnov (kavárna a čajovna, mateřské centrum), tel.: 737 226 687,
[email protected] NOE Krnov (podpora samostatného bydlení), tel.: 552 304 006,
[email protected] MATANA Krnov (raná péče, odlehčovací služby), tel.: 731 191 868,
[email protected] RODINA RODINĚ aneb nejsme na to sami, mob.: 734 439 347,
[email protected] RÚT Krnov (sociální rehabilitace), tel.: 733 142 404,
[email protected] RÚT Bruntál (sociální rehabilitace), tel.: 910 806 223,
[email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE Krnov, Rýmařov (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) tel.: 734 439 347,
[email protected] TIMOTEI Bruntál (dům na půl cesty), tel.: 595 176 770,
[email protected]
Vydává Slezská diakonie. Vedoucí redaktor: Ing. Soňa Kantorová, grafická úprava: Markéta Fojtíková, korektura: Petra Wojnarová a redakční rada. Adresa redakce a administrace: Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín tel.: 558 764 333, fax: 558 764 301,
[email protected], www.slezskadiakonie.cz. Vychází čtyřikrát ročně. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MKČR E 12139. Autor titulní fotografie: Marek Džupin
