006
1/2 13. ročník
V předvánočním období jsme se v magazínu pro cestující veřejnost spolu setkali po dvanácti letech poprvé v odlišné podobě, než na jakou jste byli zvyklí. Stali jsme se jednou ze dvou částí dvojmagazínu GRAND EXPRES-ČD pro Vás. Můžeme se tak k vám dostat každý měsíc, ve vyšším nákladu a do více míst distribuční sítě, kterou vybudovalo vydavatelství GRAND PRINC. Dvojmagazín se poprvé „rozjel“ jako nulté číslo zároveň s luxusním spojem SuperCity Pendolino na trase Praha Holešovice – Ostrava hlavní nádraží 6. prosince 2005. A společně s novou soupravou byl také v Ostravě-Svinově pokřtěn opravdovým sektem. Věřím, že na jeho podobu si rychle zvyknou i „staromilci“, kteří neradi mění své zvyky či prostředí. Spojení obou magazínů nabízí cestujícím pestřejší obsah a zároveň osloví mnohem širší veřejnost. Smyslem tohoto kroku však není jen získat do vlaků Českých drah novou klientelu, ale také – a možná především – měnit povědomí občanů o úrovni české kultury cestování na železnici, zejména pak těch, kteří dosud tento druh dopravy při svých cestách nezvolili. Anebo těch, kteří našich služeb nevyužili dlouhou dobu právě proto, že v nich zůstala zaseknutá nepříjemná vzpomínka z dávnějších let na cestování po kolejích. Věřím, že nám k této proměně pomůžete i vy – vašimi dopisy či jen několik slovy na redakční e-mailovou adresu, v nichž nám svěříte své pocity a zkušenosti z cestování vlakem. Těšíme se na vás!
Foto na titulní straně: Loňská sněhová nadílka ve stanici Žacléř Autor: MICHAL BEDNÁŘ
Vydávají: České dráhy, a. s., nábřeží L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 IČ 709942226 Vychází: 12. ledna 2006 Adresa redakce: ČD pro Vás, generální ředitelství ČD, nábř. L. Svobody 12, 110 15 Praha 1 Místo vydání: Praha Telefon: 972 233 091, 972 233 090 Fax: 972 233 092 Vedoucí redaktorka: Mgr. Irena Pospíšilová E-mail:
[email protected] Technický redaktor: Michal Málek Inzertní oddělení: Eva Balíková E-mail:
[email protected] Evidenční číslo MK ČR: E 6931 ISSN: 1210-9142
Pojeďte s námi
za sněhem do hor Foto ARCHIV
editorial
Vážené čtenářky, vážení čtenáři!
Stále se zvyšující počet automobilů, v poslední době pak především množství kamionů, způsobuje na našich silnicích velké nesnáze také milovníkům zimních sportů. Cesta do hor se stává nezáviděníhodným dobrodružstvím. Cestovní rychlost se na zasněžených vozovkách v podhorských oblastech výrazně snižuje, nemluvě o starostech, kam vůbec v přeplněných horských střediscích auto zaparkovat – a za kolik. Naštěstí do mnoha našich horských oblastí nabízí pohodlný přístup železniční doprava, dnes – díky dobré spolupráci provozovatelů některých ski areálů – i s možností návazných skibusů až přímo pod sjezdovky nebo lyžařské tratě. Pohodlí a prostor ve vlaku, v němž je navíc přeprava lyží, snowboardů, bobů a sáněk, na rozdíl od přepravy v autobusech, zdarma, ještě více zvýrazňuje také bezpečnost a bezstarostnost jízdy vlakem v porovnání s přeplněnými silnicemi.
Krkonoše
Nedobudovaná síť kvalitních silnic a přístupových tras do oblasti východních Krkonoš neumožňuje jednoznačně využít výhod individuální automobilové dopravy. Především strastiplná a mnohdy doslova adrenalinová cesta od nedokončené dálnice D11 za Poděbrady dál směrem na Trutnov umocňuje výhody železniční dálkové dopravy z Prahy přes Hradec Králové do Trutnova, kam lze pohodlně a bezpečně dojet z centra Prahy jedním ze tří přímých spojů již za tři
Foto JIŘÍ BERGER
1,5 hodiny. K návratu z hor lze využít některého ze spěšných spojů s odjezdy z Trutnova v 8.27, 14.30, 16.36 a 18.30 h nebo zmíněných rychlíků do Prahy (v 6.39 a 10.32 h). Návazné skibusy od vlaků ČD Do Pece pod Sněžkou, do lyžařského areálu Ski Pec, je možné v pátek v podvečer a v sobotu ráno (od 6. 1. 2006 do 2. 4. 2006) dojet z Trutnova přímo od vlaku ČD a v neděli zpět k odpolednímu vlaku do Prahy objednaným skibusem lyžařského areálu Ski Pec. Objednání skibusu, navazujícího na vybrané spoje ČD v pátek, sobotu a neděli, je možné na základě telefonické objednávky na mobilu 777 210 207 nejpozději půl hodi-
zený počet míst je vhodné si místo rezervovat na mobilu 777 210 207 (bližší informace o odjezdech vlaků ČD z Trutnova do Hradce Králové a Prahy najdete na www.cd.cz/skivlaky nebo na vývěskách v hotelu a restauraci Hvězda v Peci pod Sněžkou u autobusové stanice). České dráhy nabízejí lyžařům ve stanici Trutnov hl. n. možnost návazné dopravy autobusem ČD na objednávku. Tato služba je výhodná zejména pro skupiny, které přijedou do Trutnova vlakem a chtějí hned pokračovat do libovolného horského střediska. Autobus je možno objednat na tel. číslech 499 854 508 nebo 972 351 507 za sazbu 21 Kč za kilometr, samozřejmě lze objednat i cestu zpět. Vyřízení objednávky je operativní podle vytíženosti autobusu, někdy lze autobus přistavit už tentýž den.
Jizerské hory
ny po odjezdu vlaku z Prahy hl. n. Cena za dopravu do areálu Ski Pec je zdarma na základě předložení platné jízdenky ČD a zakoupení minimálně denní jízdenky areálu Ski Pec (bližší informace na www.skipec.com nebo www.cd.cz/skivlaky). V pátek lze s návazným objednaným přípojem od expresu 561 Krakonoš (příj. do Trutnova v 17.40 h) do areálu Ski Pec ještě ten den stihnout večerní lyžování na sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou. V sobotu bude skibus po dohodě přistaven před nádraží ČD k rychlíku 961 Úpa z Prahy a Hradce Králové (příj. do Trutnova v 9.29 h). Pro cestu zpět bude v neděli v 15.30 h vypraven od dolní stanice vleků Javor skibus navazující na spěšný vlak 1789, který veze přímé vozy do Hradce Králové a Prahy a který odjíždí z Trutnova v 16.36 h. Podmínkou bezplatné přepravy při cestě zpět je jízdní doklad ČD. S ohledem na ome-
Přestože je silniční spojení ze středních Čech do oblasti Liberecka rychlejší, do horských středisek Jizerských hor lze z Prahy využít přímého vlakového spojení přes Železný Brod do Tanvaldu a z Liberce přímé osobní vlaky do Harrachova. V železniční stanici Harrachov navazují na vlaky ČD autobusy směřující do centra stejnojmenného lyžařského střediska. Příznivci běhu na lyžích mohou s využitím vlaků ČD velmi výhodně navštívit i polskou stranu Jizerských hor. Necelý kilometr od železniční stanice Harrachov je turistický hraniční přechod do Polska, na který na druhé straně hranice navazují upravované běžecké trasy. Do Harrachova jezdí z Liberce přímé vlaky přes Jablonec nad Nisou a Tanvald, ve špičce téměř po hodině. Spojení Prahy s Kořenovem a Harrachovem je zajištěno čtyřmi páry rychlíků Praha – Turnov – Železný Brod – Tanvald, na něž v Tanvaldě navazují osobní vlaky směr Kořenov a Harrachov. První přímý spoj z Prahy – rychlík 940 – vyjíždí v 7.14 h z hlavního nádraží (příjezd do Tanvaldu v 10.01 h), v 9.14 h odjíždí R 942 (příjezd ve 12.01 h), odpolední vlaky odjíždějí z Prahy hl. n. ve 13.14 h a 17.14 h s příjezdem do Tanvaldu v 16.01 a 20.02 h (R 944 a 948). Na trati Smržovka – Josefův Důl (ve Smržovce výhodné přípoje od Liberce či Tanvaldu, do Tanvaldu přímé rychlíky z Prahy) v letošní zimě nově zastavují všechny osobní vlaky v nově vybudované železniční zastávce Tanvaldský Špičák v blízkosti stejnojmenného největšího střediska sjezdového lyžování v Jizerských horách. Pokračování na straně 4
rady na cestu
hodiny! Cena jízdenky při využití zpáteční slevy nebo Kilometrické banky ČD v jednom směru přitom nepřekročí 130 Kč (128 Kč při využití zpáteční slevy) . Mezi nejznámější střediska Krkonoš patří Pec pod Sněžkou, kde se nachází jedenáct kilometrů sjezdovek, ale i běžecké tratě po okolních hřebenech. Lyžařský areál Ski Pec, a. s., který provozuje čtyřsedačkovou lanovku a deset vleků s přepravní kapacitou 9630 osob/hodinu a upravuje asi jedenáct kilometrů sjezdových tratí různých obtížností, je největším v celé lokalitě. Lyžařské terény nabízejí obtížnost od cvičných louček až po náročné sjezdové terény. Ve večerních hodinách jsou v provozu dva vleky s umělým osvětlením, z toho sjezdovka Javor je nejdelším a nejlépe osvětleným svahem v Česku. Pro vyznavače snowboardingu je po celou sezonu v provozu velký funpark. Pro běžkaře je stále upravována Krkonošská magistrála. Areál Pec pod Sněžkou nabízí množství cenově dostupných ubytování (informace např. na 603 847 303 nebo
[email protected]). Přímá vlaková spojení z Prahy do Krkonoš Přímá vlaková spojení z Prahy do Krkonoš nabízí ranní rychlík 961 Úpa (odjezd z Prahy hl. n. v 6.10 h, z Vysočan v 6.20 h) s příjezdem do Trutnova hl. n. v 9.29 h, dopolední rychlík 953, odjíždějící z Prahy hl. n. v 10.10 h (z Vysočan v 10.20 h), veze přímé vozy 1. a 2. třídy (z Hradce Králové na spěšném vlaku Sp 1782) až do Trutnova, kam přijíždí v 13.32 h. Nejrychlejším spojem z Prahy hl. n. do Trutnova s jízdní dobou necelé tři hodiny je již tradiční expres 561 Krakonoš, odjíždějící ve 14.46 h, s příjezdem do hor v 17.40 h. Zpět do Prahy se lze vrátit v neděli odpoledne – v 16.36 hod z Trutnova hl. n. spěšným vlakem 1789, který veze přímé vozy do stanice Praha hl. n. (z Hradce Králové pokračují na rychlíku 658 do Prahy Vysočan a Prahy hl. n. – příj. 19.47, resp. 19.57 h). V ostatní dny je možné využít další z přímých vlakových spojů do Prahy; dopoledním rychlíkem 960 Úpa (Trutnov odj. v 10.30 h, Praha hl. n. 14.07 h) nebo nově zavedenými přímými vozy 1. a 2. třídy Trutnov – Praha hl. n., denně odjíždějícími ve 14.30 h z Trutnova hl. n. na spěšném vlaku 1787, které z Hradce Králové pokračují na rychlíku 954 do Prahy Vysočan a na Hlavní nádraží – příj. 17.47, resp. 17.57 h. Pohodlné spojení s Trutnovem ve dvouhodinovém intervalu má Hradec Králové – díky „pražským“ rychlíkům (v 8.04 a 16.15 h) a několika spěšným vlakům (z Hradce Králové odjíždějí v 10.04, 12.02, 14.03, 18.04 nebo 20.02 h), s jízdní dobou do Trutnova okolo
Pokračování ze strany 3 Vlaky ČD vás pohodlně dovezou také z Martinic v Krkonoších (trať Chlumec n. C. – Trutnov) do Jablonce nad Jizerou, od této železniční stanice jsou vedeny v návaznosti na příjezdy vlaků autobusové spoje do lyžařského centra Rokytnice nad Jizerou. České dráhy zajišťují dopravu i na vrchol dominanty Libereckého kraje – na Ještěd, kde lze využít lanové dráhy ČD. Linka č. 1 městské hromadné dopravy ČSAD Jablonec n. N., která v Rychnově u Jablonce n. N. navazuje na vlaky Českých drah, doveze vyznavače sjezdového i běžeckého lyžování např. do Janova nad Nisou a Bedřichova. Lyžařská běžecká turistika se rozvíjí a upravované běžecké trasy se rozšiřují i do dalších středisek, vlakem lze výhodně dojet z Liberce po trati směr Frýdlant v Čechách do Oldřichova v Hájích, s přestupem v Raspenavě do Hejnic a Bílého Potoka pod Smrkem, s přestupem ve Frýdlantě v Čechách do Nového Města pod Smrkem. Příznivci sjezdového lyžování si přijdou na své i v menších střediscích, sjezdové tratě jsou často nedaleko železničních stanic, např. Smržovka střed, Antonínov, Josefův Důl, Desná, Plavy.
Šumava
Nejvýznamnějším lyžařským střediskem Plzeňského kraje je bezesporu oblast Šumavy – Železnorudsko. V zimním období je špatně přístupná silniční dopravou, a proto se přímo nabízí využít vlakových spojů, vyjíždějících až na Špičák a do Železné Rudy. Lyžařský areál
Špičák se nachází 200 metrů od stejnojmenné stanice ČD (aktuální informace o lyžařských terénech najdete na www.spicak.cz). V blízkosti železniční zastávky a stanice Železná Ruda lze lyžovat na sjezdových tratích Nádraží (u zastávky Železná Ruda město), Belveder a ve ski areálu Samoty. Oblast Špičáku a Železné Rudy lze doporučit i vyznavačům bílé stopy. Tipy na běžecké trasy, včetně aktuálních informací, nabízí www.sumavanet.cz nebo www.bilastopa.cz. Z Plzně odjíždí každou sobotu a neděli v 7.02 h spěšný vlak 1960 – s příjezdem na Špičák v 9.02 a do Železné Rudy v 9.16 h (denně lze dojet do Železné Rudy osobním vlakem 7504 s odjezdem z Plzně v 8.10 h, příjezd v 10.31 h). K návratu z hor je možné použít o sobotách a nedělích spěšný vlak 1963, odjíždějící ze Železné Rudy v 16.40 h, ze Špičáku v 16.58 h, s návratem do Plzně 4 minuty před 19. hodinou (denně osobním vlakem 7505 ze Železné Rudy v 15.17 h, s příjezdem do Plzně v 17.48 h). Cena jízdného jedním směrem je 61 Kč při využití zpáteční slevy.
Jeseníky
Lyžařský areál Ramzová leží na severozápadním okraji Hrubého Jeseníku a může se pochlubit nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v republice – ve výši 760 metrů nad mořem. Snadná dostupnost vlakem je tedy jednou z mnoha výhod tohoto lyžařského střediska ležícího v nadmořské výšce 782–1351 m n. m. Po vystoupení z vlaku přejdeme pár metrů k dolní stanici sedačkové lanovky, první dvousedačkový úsek končí na Čerňavě v 1103 m n. m., druhým jednosedačkovým úsekem lanovky vyjeFoto JIŘÍ BERGER
rady na cestu
Pojeďte s námi za sněhem do hor
deme až na Šerák (1351 m n. m.). Běžkaři jistě ocení možnost dostat se sedačkou až na hřeben a zde absolvovat túru na Keprník – Vřesová Studánka – Červenohorské sedlo nebo se z Ramzové vydat opačným směrem přes Petříkov na Paprsek. Lyžařský areál v nadmořské výšce 700–950 metrů, tvořený středisky Branná, Petříkov a Ostružná, patří dohromady s Ramzovou k těm nejznámějším a nejlépe dostupným vlakem. Všechna střediska se nacházejí zhruba do 4 km od Ramzové. Zvláště Branná a Ostružná se stávají skutečnými centry rodinného lyžování v Jeseníkách. Oproti tomu Petříkov má co nabídnout spíše náročnějším lyžařům v poklidném prostředí. Oba lyžařské areály jsou také vyhledávanými místy pro běžkaře jako výchozí místa túr, dobře dosažitelná vlakem. Nejdelší běžkařská sezona v Olomouckém kraji bývá na hřebenech Jeseníků od prosince až do května. Pro víkendovou návštěvu zimních středisek nebo k uskutečnění jednodenního zimního výletu na běžkách se obyvatelům některých měst nabízejí rychlé ranní přímé vlaky. Denně jezdí R 925 Praděd z Brna hl. n. (odj. v 5.55 h), přes Olomouc hl. n. (7.33 h), Zábřeh na Moravě (8.25 h) s příjezdem na Ostružnou v 9.35 h. a na Ramzovou v 9.41 h. O sobotách a dnech pracovního klidu si můžeme přivstat na Sp 1931 z Olomouce hl. n. (odj. v 6.14) směr Šternberk, Šumperk (7.24 h) s příjezdem do Ostružné již v 8.36 h a na Ramzovou v 8.41 h. Navíc o sobotách a ve dnech pracovního klidu od 11. prosince do 28. března jezdí posilový rychlík 1401 z Olomouce hl. n. (odj. v 7.23 h) přes Zábřeh na Mora-
Foto ARCHIV
rady na cestu
Nejvýhodnější vlakové spojení je do železniční stanice Červený Potok, kde přestoupíte na skibus. Jízdní řád najdete na www. obecdolnimorava.cz
Krušné hory
Na trati 135 Most – Moldava v Krušných horách se nacházejí turisticky i lyžařsky zajímavá střediska Mikulov a Nové Město (Moldava), která jsou výborně přístupná horskou železnicí, vedoucí po trase Most – Osek – Dubí – Moldava. Zvláště v zimním období vlak nabízí výhodné spojení. Sportovní centrum Bouřňák se nachází v prostoru obcí Mikulov a Moldava v Krušných horách. Z vrcholu Bouřňáku vedou směrem do Mikulova čtyři sjezdové tratě a jedna trať směrem do obce Hrob. V blízkosti nádraží ČD MikulovNové Město se nachází dobře vybavený lyžařský běžecký stadion. Odtud vycházejí dobře značené závodní běžecké tratě (1, 2, 3, 4, 5, 7 a 7,5 km) i turistické tratě 2, 5 a 10 km, které vedou po Krušnohorské magistrále přes Cínovec až na Komáří vížku. diska, o němž ještě v první polovině 90. let Ski atlas ČR tvrdil, že má sice nejprudší sjezdovou trať v republice, ale doplňkové služby zde chybějí, vznikl úplně jiný svět. Ski centrum Sněžník se změnilo v moderní lyžařské centrum s kompletním zasněžovacím systémem, odbavovacím zařízením i doprovodnými službami. Dokáže skutečně uspokojit každého vyznavače sjezdového lyžování. Na běžkaře zde čeká více než 30 km pravidelně udržovaných běžeckých tras do okolí Králického masivu. Měl by si ho vyzkoušet každý, kdo se s běžkami do tohoto jedinečného údolí vydá. Od prosince do března je na trase Králíky – Horní Morava v provozu skibus.
Nabídka slev ČD
Lyžaři mohou využít výhodnou zpáteční slevu, při vzdálenostech nad 100 km v 1. nebo 2. třídě Kilometrickou banku ČD. Pokud spolu cestuje více účastníků, vyplatí se jim použít slevu pro skupiny. Při cestách o sobotách a nedělích může být nejlevnějším řešením i jízdenka SONE+. Podrobnější informace jsou k dispozici v každé železniční stanici na vývěskách a na www.cd.cz/skivlaky. České dráhy přejí příjemné cestování do hor a dobrou stopu! SKUPINA MARKETINGOVÉ KOMUNIKACE V OSOBNÍ DOPRAVĚ Foto JIŘÍ BERGER
vě (8.09 h) s příjezdem do Ostružné v 9.12 h a na Ramzovou v 9.17 h. Rychlík 757 (z Plzně do Jeseníku) odjíždí z Prahy hl. n. v 7.10 h, z Hradce Králové v 9.01 h, v Ostružné a na Ramzové zastavuje ve 12.24 h, resp. 12.29 h. Cena za jednu cestu z Olomouce na Ramzovou při využití zpáteční slevy je 66,50 Kč. V Ramzové, Ostružné i Branné vjedeme na lyžích takřka až na nástupiště, nejrychlejší zpáteční vlaky z Jeseníků se vracejí z Ramzové již v 11.37 h (R 922 do Zábřehu na Moravě), ve 13.52 h odjíždí R 756 do Hradce Králové (příj. 16.59 h) a Prahy hl. n. (18.57 h), dále jedou v 15.36 h (soboty a dny pracovního klidu) Sp 1932 do Olomouce hl. n. (17.57 h), v 15.57 h R 924 Praděd do Brna hl. n. (příj. 19.36 h), v 16.56 h posilový R 1400, resp. R 1402 (v zimě o sobotách a dnech pracovního klidu), do Přerova (19.16 h), resp. jen do Olomouce (18.53 h). Lyžařský areál Staroměstsko se nachází v masivu Králického Sněžníku, patří k němu areály Hynčice pod Sušinou, Paprsek, Olšanka – Velké Vrbno, Stříbrnice – Návrší, Kunčice, Staré Město. Celkem patnáct lyžařských vleků a téměř deset kilometrů sjezdových tratí jsou zárukou široké nabídky pro různě náročné lyžaře. Dosažitelnost tohoto areálu je vlakem pravidelnými spoji ČD Šumperk – Staré Město pod Snežníkem, odtud je doprava do jednotlivých areálů zajišťována autobusem, popř. skibusy Hynčice pod Sušinou či Stříbrnice. O možnostech areálu na Dolní Moravě 760–1105 m n. m. věděli donedávna snad jen místní obyvatelé a parta nadšenců. Ze stře-
na cestách
Poutní město
Lurdy Věřící s obřími svícemi
Lurdy jsou nejproslulejším poutním místem na světě, s největším ročním počtem příchozích. Nacházejí se poblíž hranic Francie a Španělska, 40 km jihovýchodně od města Pau na úpatí Centrálních Pyrenejí. Lurdy se staly slavné zjevením Panny Marie, která se poprvé zjevila 11. února 1858 čtrnáctileté venkovance Bernadettě Soubirousové. Zjevení v malé jeskyni se opakovalo ještě sedmnáctkrát v době mezi 11. únorem a 16. červencem 1858. Po 9. zjevení údajně vytryskl při jeskyni pramen, jehož voda uzdravovala nemocné poutníky, kteří sem začali proudit nejprve z celé Francie a pozdě-
ji i z celého světa. V současné době jezdí do Lurd 1, 5 milionu poutníků a 2,5 milionu turistů ročně. Všichni doufají, že i na nich toto Svaté místo učiní jeden ze svých zázraků. Od dob, kdy se Lurdy staly katolickou církví uznaným poutním místem, zde pracuje komise sestavená z teologů a lékařů. Přísným komisionálním zkoumáním bylo uznáno až do r. 1989
z asi 1500 ohlášených náhlých uzdravení zatím 164 případů za přirozeně nevysvětlitelné. Ve městě s 16 300 000 obyvateli se každý rok léčí více než 50 000 nemocných, kteří jsou hospitalizováni v místě společně s ošetřovatelkami, nosiči a doprovázejícími osobami. Několik set tisíc nemocných vyhledává koupele v pramenité vodě, jíž přisuzují zázračné léčivé účinky. Dnes se v Lurdech nemocní skutečně léčí pomocí moderních fyzioterapeutických metod pod dohledem lékařů z různých států. Při příjezdu do města turisty překvapí rušné nákupní ulice s hotely, restauracemi a spoustou obchůdků, které mají velmi podobný sortiment – suvenýry, pohledy, sošky, lahvičky na lurdskou vodu různých velikostí. Teprve, když projdete tyto uličky, dojdete k jeskyni. Na skále nad jeskyní byla roku 1876 postavena novogotická bazilika Neposkvrněného početí. Před ní je růžencová bazilika z roku 1889 v tzv. románskobyzantském slohu a v podzemí pod procesním náměstím byl v roce 1958 vysvěcen podzemní chrám, bazilika PIA X. – jedna z největších staveb tohoto druhu na světě (pojme až 20 tisíc lidí). Jeskyně, bazilika a léčivá voda jsou hlavním důvodem příjezdu statisíců turistů ročně. Vedle jeskyně si můžete nabrat léčivou vodu tekoucí ze spousty kohoutků. Tyto prostory jsou neustále obleženy davy poutníků. Při dotyku stěny jeskyně zřetelně cítíte rezonanci. Při dostatku času lze navštívit dvě muzea ve vztahu k lurdskému kultu, Musée de Notre-Dame de Lourdes (památky na Bernadettu a na zázračná uzdravení) a Musée Bernadette – diorama s 18 scénami ze života Bernadetty a historie zjevení. I když se zde pohybuje mnoho turistů, je zde ticho, které vyvolává víra a úcta k posvátnému místu a soucit s osudem desítek nemocných upoutaných na invalidní vozík. Dokonce některé nemocné jejich blízcí přivážejí na nemocničním lůžku. Dojemný je pohled na desítky lidí, kteří před jeskyní sepnou ruce k modlitbě a tiše se modlí. Jako zázračné světélko se mihotá jejich naděje na uzdravení. Nemocní lidé, kteří sem přicházejí, mají mnohdy tak silnou víru, že vůbec nepochybují o svém uzdravení. Přijíždějí sem i lidé s prosbou o uzdravení svých blízkých. Najdete zde automaty na prodej svíček všech velikostí, od nejmen-
na cestách
Lurdští pacienti ších až po dvoumetrové, které musí nést dva muži. Poutníci žijí v představě, že čím větší svíčku za své drahé zapálí, tím více jim pomohou. Přestože o zázracích můžete diskutovat, nikdo z poutníků si nestěžuje, že utratil své peníze zbytečně. Většina z nich se cítí po této cestě posílena, někteří i uzdraveni. Mnohdy daleko větší než uzdravení tělesná jsou uzdravení duše. Ve dnech 14.–15. srpna 2004 navštívil Lurdy i papež Jan Pavel II. Na pouť k Panně Marii Lurdské se společně s papežem vydalo více než 300 tisíc věřících. Vyvrcholením pouti byla v neděli 15. srpna, ve svátek Nanebevzetí panny Marie, mše svatá, kterou na prostranství před chrámem sloužil papež. A jak se dostanete do Lurd? Z Prahy musíte jet nejprve do Paříže, např. z Hlavního nádraží vlakem R 352 s dobou odjezdu v 21.46 hod. (jezdí denně a má
lehátkový a lůžkový vůz, do všech vozů k sezení je možno zakoupit jízdenku). Do Frankfurtu nad Mohanem přijíždí tento vlak v 6.21 hod a v 6.43 hod pokračujete vlakem EC 52, s příjezdem na nádraží Paris Est v 13.03 hod. Celá cesta trvá cca 15 hod. Do Paříže můžete jet i z nádraží Praha Holešovice. V Paříži je několik nádraží – Est, Nord, Lyon, Austerlitz, Montparnasse a spojení mezi jednotlivými nádražími, ze kterých jedou vlaky do Lurd, je metrem. Z pařížského nádraží Montparnasse jezdí do Lurd superrychlé vlaky TGV několikrát denně. S přestupy a bez TGV je možné jet do Lurd z nádraží Paris Austerlitz. Přímé spojení je i z Ženevy a zpět (noční vlak NZ). Velmi podrobné informace s odjezdy jednotlivých vlaků lze získat na webových stránkách www.idos.cz. Text a foto: Ing. BLANKA HARÁKOVÁ
Obchod se suvenýry v Lurdech
2006 Foto IVO ŠTECHA
1
1 2
1 2
1
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Červenec
Říjen
Leden
Duben
2 3 4 5 6 7 8
3 4 5 6 7 8 9
3 4 5 6 7 8 9
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
10 11 12 13 14 15 16
10 11 12 13 14 15 16
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
17 18 19 20 21 22 23
17 18 19 20 21 22 23
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
24 25 26 27 28 29 30
24 25 26 27 28 29 30
23 24 25 26 27 28 29
30 31
31
30 31 1 2 3 4 5
1 2 3 4 5 6 7
1 2 3 4 5 6
1 2 3 4 5
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
6 7 8 9 10 11 12
7 8 9 10 11 12 13
8 9 10 11 12 13 14
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
14 15 16 17 18 19 20
15 16 17 18 19 20 21
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
21 22 23 24 25 26 27
22 23 24 25 26 27 28
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
28 39 30 31
29 30 31
27 28 1 2 3 4 5
1 2 3 4
1 2 3
1 2 3
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Po Út St Čt Pá So Ne
Červen Září Prosinec
Březen
Květen Srpen Listopad
Únor
4 5 6 7 8 9 10
4 5 6 7 8 9 10
5 6 7 8 9 10 11
6 7 8 9 10 11 12
11 12 13 14 15 16 17
11 12 13 14 15 16 17
12 13 14 15 16 17 18
13 14 15 16 17 18 19
18 19 20 21 22 23 24
18 19 20 21 22 23 24
19 20 21 22 23 24 25
20 21 22 23 24 25 26
25 26 27 28 29 30 31
25 26 27 28 29 30
26 27 28 29 30
27 28 29 30 31
eurovíkend
cesty po evropských velkoměstech
Drážďany Florencie na Labi Pohled na obnovenou historickou část Drážďan z pravého břehu Labe
Saskou metropoli Drážďany asi všichni znáte. V dobách NDR to bylo určitě Čechy jedno z nejvíce navštěvovaných zahraničních měst. Drážďany jsou doslova za humny a před rokem 1989 se téměř jinam než do východního Německa nesmělo. Proto vás možná naše pozvánka na eurovíkend do „Florencie na Labi“, jak se Drážďanům přezdívá, překvapí. Pokud jste ale v Drážďanech byli naposledy na počátku 90. let, pak je při dnešní procházce jistě nepoznáte. Vlaky od Děčína jezdí na hlavní nádraží, které je jedním velkým staveništěm. Po povodních se německé dráhy rozhodly nádraží kompletně zmodernizovat, a ne pouze opravit. Pod monumentální halou, která je již nově zastřešená, se hemží plno dělníků a duní stavební stroje. Hned u nádraží začíná známá pěší zóna Prager Strasse. Na jejím počátku
stojí několik nových budov a v zemi je ohromná jáma dalšího staveniště. Za ním se konečně otevírá pohled na ulici plnou obchodů. Platilo to za NDR a platí to i nyní. Uprostřed obchodní třídy zůstaly tradiční fontány, ale na jejím konci vyrostlo několik nových obchodních domů. Pokud jste dřív měli pocit, že od nádraží mezi prolukami dohléd-
nete až téměř k Labi, tak to dnes skutečně neplatí. Když dojdete na náměstí Altmarkt, uvidíte také staronovou dominantu saské metropole – slavný chrám Frauenkirche. V době svého vzniku, v letech 1726 až 1743, představoval vrchol německé protestantské církevní architektury. Jeho kopule ve tvaru zvonu má výšku 95 metrů. Na konci druhé světové války v roce 1945 po ničivém kobercovém náletu na Drážďany vyhořel. Kopule samotný nálet vydržela, přesto se několik desítek hodin po něm zřítila. Dlouhá desetiletí na jejím místě byla jen hromada suti. Až sjednocení Německa v 90. letech dalo impuls k obnovení chrámu. Ještě před jeho úplným dokončením bylo možné vystoupit
Text a foto: PETR ŠŤÁHLAVSKÝ
eurovíkend
na kopuli a shlédnout na měnící se město z dosud nevšedního místa. Únor 1945 byl pro Drážďany katastrofický. Nádherné barokní město plné chrámů, paláců a měšťanských domů se během jediné noci změnilo v hromadu sutin. V troskách domů zahynuly desítky tisíc lidí. Přesto se dnes můžete kochat množstvím krásných barokních staveb, které jsou především na labském břehu v blízkosti mostu Augustusbrücke. Z Altmarktu je to sem jen kousek. Obyvatelé města během uplynulých 60 let obnovili řadu staveb a vrátili jim původní lesk. V těchto místech najdete například dvorní kostel, monumentální budovu Semperovy opery či světoznámý areál obrazárny Zwinger. A hned u mostu je také přístaviště slavné drážďanské bílé flotily, jejíž lodě zajíždějí z Drážďan přes Českosaské Švýcarsko až do Děčína. Vedle moderních motorových lodí zde kotví nádherné kolesové parníky s vysokými komíny, které stále aktivně slouží turistům. Nejen samotné Drážďany nabízejí množství zajímavých zákoutí, galerie, kostely, ale také jejich okolí je plné krásných míst. Například linkou rychlodráhy S1 lze zamířit do Míšně proslavené skvostným porcelánem a navštívit jeho výrobnu. V blízkosti města jsou dva krásné zámky. Moritzburg známe všichni z nezapomenutelné pohádky o Popelce s hlavní představitelkou Libuší Šafránkovou. Ten druhý, zámek Pillnitz, leží opačným směrem proti proudu Labe. Snad každého zaujme svou nádhernou polohou na břehu Labe, krásnými zahradami a zajímavou architekturou. Drážďany jsou známé také několika dopravními zajímavostmi. V Grosser Garten – Velké zahradě – se můžete povozit liliputím vlakem s rozchodem kolejí pouhých 381 mm. Na okraji města ve čtvrti Loschwitz si vyzkoušíte unikátní monorail nebo vyjedete pozemní lanovkou na jednu z místních vyhlídek. Na opačném okraji Drážďan, ve městečku Radebeul, najdete nefalšovanou úzkokolejnou dráhu s parním provozem. Drážďany a jejich okolí jistě stojí za návštěvu a pokud v nich nechcete strávit celý víkend nebo ještě více dní, pak si do tohoto města udělejte alespoň jednodenní výlet. Vždyť jsou tak blízko a ceny jízdenek jsou tak levné.
Monumentální budova Semperovy opery dominuje předpolí mostu Augustusbrücke. Bližší informace o Drážďanech, historických památkách, kulturních akcích, restauracích a ubytování najdete na internetové adrese www.dresden.de. Při návštěvě Drážďan můžete využít také turistické karty DresdenCity-Card a DresdenRegio-Card. První z nich platí 48 hodin a stojí 19 Euro, druhá platí 72 hodin a stojí 29 Euro. Nabízejí volný vstup do 12 muzeí, bezplatnou veřejnou dopravu ve městě, resp. v regionu, a řadu dalších slev.
Do Drážďan je z České republiky doslova ideální spojení. Vedle řady přímých vlaků EuroCity z Prahy či Brna jezdí množství přeshraničních osobních vlaků, a to nově po celý týden. Přímé osobní vlaky odjíždějí z Liberce, při cestě z Děčína je nutné přestoupit v Bad Schandau. Vaše ideální spojení naleznete na www.cd.cz nebo www.idos.cz. Pro cesty do Drážďan můžete využít řady slev, například jízdenky CityStar, EURegio nebo SONE+. Bezkonkurenčně nejlevněji podniknete jednodenní víkendový výlet do Drážďan osobními vlaky s jízdenkou SONE+ za 160 Kč. Od pondělí do pátku lze využít novou nabídku EURegio. Další podrobnosti o cenách a platnosti slev pro jednotlivé vlaky najdete na internetové adrese www.cd.cz.
Několik kilometrů od Drážďan proti proudu Labe stojí romantický zámek Pillnitz.
historie
Osudové vlaky paní baronky Nepočetná skupinka, shromážděná jednoho červnového dne roku 1843 v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě, rozhodně nepatřila k nějakému výkvětu tehdejší pražské společnosti. Šestiletý hoch a komorná s českoněmeckým jménem Barbara Kraticek předstoupili v úloze kmotrů před kněze, který provedl rutinní obřad křtu. Do povijanu zabalené novorozeně obdrželo k rodovému jménu Kinsky do života ještě trio jmen křestních: Bertha Sophia Felicita. Povinná ceremonie rychle skončila a přítomní se rozešli…
Nomen et omen
– říkávali staří Římané, když chtěli naznačit, že jméno člověka předznamenává do jisté míry i jeho budoucí osudy. V případě, který sledujeme, vybrali malé slečně jména skutečně hodnotná – vždyť Sophia znamená moudrost a Felicita štěstí. Obzvláště toho druhého bylo dítěti zapotřebí: otce, penzionovaného polního podmaršálka c. a k. armády, nepoznalo, takže vstupovalo do života s cejchem pohrobka. A co víc; nejenom v rodovém sídle na Staroměstském náměstí bujela šuškanda, přetřásající značný věkový rozdíl rodičů malé Berty, z čehož vznikaly nejrůznější dohady. Takže Berta hraběnka Kinská, narozená v Praze dne 9. června 1843, neměla start do života právě hladký. Nejenom start. Protože pocházela z vedlejší, nemajetné větve slavného rodu, nebylo pro Bertu Kinskou jiného zbytí, než se buď dobře vdát, nebo pracovat. Na to první štěstí neměla (vzdor několikanásobnému zasnoubení) a tak šlechtična, byť ne zrovna nejbohatší, ale zato vzdělaná, s pěveckým talentem a ovládající několik jazyků, se nakonec uchytila ve vídeňské domácnosti barona Suttnera. Fungovala tady jako vychovatelka dospívajících dcer. Úspěšné působení v rodině movitého Vídeňana nemělo však mít dlouhého trvání. Kromě dcer totiž měl pan baron s manželkou Karolínou i syna. Ten si již ne nejmladší Bertu (bylo jí tehdy již přes třicet) oblíbil natolik, že vztah nabyl na důvěrnosti. Paní matka, která měla se synem jiné plány, zasáhla. Doporučila slečně vychovatelce, aby odpověděla na novinový
Berta baronka Suttnerová, rozená Kinská (*1843 – †1914), první pražská nositelka Nobelovy ceny inzerát, ve kterém starší, solventní a vzdělaný pán z Paříže hledal sekretářku. Stalo se. Na Bertinu odpověď reagoval kladně i inzerent. Byl jím rodilý Švéd, průmyslník a vynálezce. Jmenoval se Alfred Nobel. Po vyřízení nejnutnějších formalit uzavírá Berta Kinská jedno období svého života. Na podzim roku 1875 – tedy před 130 roky – nastupuje na vídeňském Západním nádraží do vlaku, který ji přes Salcburk a Německo veze za novým osudem.
Pařížské intermezzo;
tak bychom mohli pojmenovat další životní kapitolu hraběnky Kinské. Protože trvala všeho všudy jen několik dnů. Povinnost totiž povolala Nobela do Stockholmu a Berta zůstala v Paříži sama. Stejně osaměle se však v daleké Vídni cítil i mladý baron Artur Gundaccar von Suttner. Jeho jediný telegram, kterým dal
nepokrytě průchod svým citům, rozhodl. Berta sbalila své věci a zamířila na nádraží Est. Usedá do svého druhého osudového vlaku. Jede za hlasem svého srdce. Zpět do Vídně. Tady již čekal milující Artur a společně probrali další postup. Návrat do domácnosti Suttnerových nepřicházel pochopitelně v úvahu. Řešením tedy mohl být jedině tajný sňatek a následný odjezd do ciziny. Obé milenci uskutečnili: krátce po jejích třiatřicátých narozeninách, dne 12. června 1876, se z Berty Kinské stává Berta baronka von Suttnerová. S novým jménem a o sedm let mladším manželem odjíždějí na pozvání Bertiny dobré známé, kněžny Jekatěriny Dadiani, do daleké Gruzie, do Tiflisu. Téměř devítiletý exil neznamenal pro baronku Suttnerovou promarněné roky. Naopak. Vlivem energického a cílevědomého manžela vyrostla z tiché a zakřiknuté vychovatelky v sebevědomou a okolím uznávanou ženu. Berta Suttnerová totiž v sobě objevila literární vlohy a bez váhání je využila. Ve svých novelách a románech se projevila jako přesvědčená pacifistka, což ovšem v době, kterou žila, nepředstavovalo rozhodně poukázku na pohodlný život. Tehdejší společnost totiž v antimilitaristických projevech shledávala cosi slabošského, a tudíž pro národní život nezdravého. Berta Suttnerová ovšem byla silná osobnost, kterou nepřízeň nezlomila. Svoji činnost literární doprovázela i sériemi přednášek a vystoupení na nejrůznějších světových fórech, kde vystupovala jako reprezentant Rakouského mírového výboru, jehož vytvoření v roce 1891 sama iniciovala.
Odzbrojte!
– neboli v německém originálu „Die Waffen nieder!“ je nejznámějším románem Berty baronky Suttnerové. Tady zaznívá její obhajoba mírových idejí asi nejrazantněji. Děj, rámovaný válečnými událostmi šedesátých let 19. století, se částečně odehrává i v Čechách, a to na bojištích prusko-rakouské války v roce 1866. Již první vydání románu v roce 1889 se setkalo se zájmem veřejnosti nejenom v Rakousku, ale i v celé Evropě. Poprvé česky vyšel román po sedmi letech, v roce 1896. Literární dílo a společenská angažovanost Berty Suttnerové neunikly pozornosti ani Alfreda Nobela, který svoji někdejší několi-
Nobelova cena míru – přední strana
určitě přichází, ale jen krok za krokem,“ ujišťoval paní baronku americký prezident
Theodore Roosevelt. Jejich rozhovor, v němž tato optimistická věta zazněla, se uskutečnil v Bílém domě přesně 17. října 1904. Před osmi lety zemřel Nobel, dva roky uplynuly od prosince 1902, kdy se Berta Suttnerová navždy rozloučila se svým milovaným mužem. Ona sama překročila šedesátku a mohla se tedy začít ohlížet za svým životem. Ten však bilancovali i jiní jinde. Vzali v úvahu odvahu a osobní statečnost ženy, která zasvětila život snaze o svět bez válek. A rozhodli: Bertě Suttnerové náleží
Snahy baronky Suttnerové ostře kontrastovaly s oficiální politikou velmocí. Militarismus živily v obyvatelstvu i tehdejší sdělovací prostředky.
Zakladatel Nobelovy ceny míru, švédský průmyslník, vynálezce a mecenáš Alfred Nobel
„Světový mír přichází,
ocenění nejvyšší. Dne 10. prosince 1905 se svět dozvěděl, že zasedání Nobelova výboru přiznalo Nobelovu cenu míru za rok 1905 zrovna jí. Právě před sto lety se tedy Berta Sophia Felicita baronka Suttnerová, rozená Kinská, stala první pražskou rodačkou – nositelkou Nobelovy ceny. Když v dubnu 1906 na radnici v Oslu přebírala toto ocenění, prolétly jí asi myslí nejrůznější peripetie jejího života a vynořila se nejedna vzpomínka. Třeba i na podzim roku 1875 a dvě cesty vlakem. Cesty, které do značné míry předznamenaly její životní osudy. Optimismus prezidenta Theodora Roosevelta o příchodu světového míru se čím dále víc ukazoval jako poněkud nadsazený. V následujících letech, vyplněných neúnavnou přednáškovou činností, mohla nositelka Nobelovy ceny Berta Suttnerová jen sledovat stoupající zbrojení, nevraživost velmocí a eskalující napětí ve světě. Jedním z jejích křestních jmen bylo ale Felicita – Šťastná. Osud proto byl k pražské rodačce milostivý: běsnění první světové války ji minulo. Zemřela jako jednasedmdesátiletá dne 21. června 1914 ve Vídni. O pouhý týden později třeskly v bosenském Sarajevu osudové výstřely. Svět se ocitl na prahu první světové války. PAVEL SCHREIER
Již jako nositelka Nobelovy ceny míru Foto: ARCHIV AUTORA
historie
kadenní sekretářku nijak nezavrhl. Naopak – zmíněný Rakouský mírový výbor a tím de facto i Bertu Suttnerovou finančně podporoval. Jejich osobní korespondencí se nese duch vzájemného respektu a obdivu. Nobel např. oceňoval „amazonskou čestnost“, se kterou baronka vede boj s militarismem. Korektnost ve vztahu milionáře a pacifistky ovšem ani zdaleka neznamenala bezvýhradnou názorovou jednotnost; zatímco Berta Suttnerová vyznávala víru v dialog na platformě jakéhosi mezinárodního soudu, řešícího sporné otázky mezinárodní politiky, sázel vynálezce dynamitu spíše na odstrašující prostředky. Zastával názor, že světovému konfliktu spolehlivě zabrání vynález nějaké superzničující zbraně, kterou se nikdo neodváží použít. Takové spory ovšem byly jen oněmi pověstnými pihami na kráse. V podstatném totiž dokázala pražská rodačka švédského podnikatele přesvědčit. Například i v otázce finanční: když se bezdětný Nobel rozhodl ve své závěti věnovat značnou sumu „k účelům vědeckým“, údajně jej Berta Suttnerová přesvědčila, aby k učenci a literátovi přiřadil i mírového aktivistu. Tak v roce 1901 přišla na svět Nobelova cena míru.
čtenářská anketa
Napište nám o vašich zážitcích s pendolinem Jak jsme vám, vážení čtenáři, slíbili v nultém vydání našeho dvojmagazínu v prosinci loňského roku, budeme i v nové podobě měsíčníku ČD pro Vás připravovat soutěže o věcné ceny pro děti i dospělé. V dnešním lednovém vydání začínáme anketní otázkou:
JAKÉ MÁTE ZKUŠENOSTI S PENDOLINEM? Můžete nám psát nejen vaše postřehy a názory z vlastní jízdy nejmodernější soupravou Českých drah řady 680, pokud jste ji už absolvovali. Zajímají nás i vaše připomínky k zavedení tohoto exkluzivního spojení, k úrovni služeb, jízdnímu řádu či ceně jízdného v pendolinu. Vaše dopisy předáme kompetentním pracovníkům naší akciové společnosti, aby je mohli využít k dalšímu zdokonalování tohoto produktu osobní přepravy. A nezapomeňte, že i tentokrát obdrží vylosovaný účastník ankety kilometrickou banku a další dva soutěžící získají věcné ceny.
Inzerujte v magazínu
Své odpovědi nám zasílejte s přesnou a hlavně čitelnou adresou nejpozději do 10. února 2006 na naši adresu: redakce ČD pro Vás generální ředitelství ČD, a. s. nábř. Ludvíka Svobody 12 110 15 Praha 1 Můžete nám psát i na e-mailovou adresu:
[email protected] V tomto případě však uvádějte i svou poštovní adresu. S vyhodnocením ankety, ale také se jmény vylosovaných čtenářů, vás seznámíme ve třetím – březnovém vydání ČD pro Vás. A ne-
zapomeňte, že v únoru najdou svou soutěž v magazínu děti. Soutěže pro dospělé a dětské čtenáře se budou vždy po měsíci střídat. Hodně štěstí a nápadů přeje všem Redakce
Za kolik se jede v Číslo Tarifní pásma kilometry
Obyčejné jízdné SuperCity
Zvláštní jízdné SuperCity*) A
km
Vážení zákazníci! Mnozí z Vás jste pravidelně inzerovali v magazínu pro cestující veřejnost ČD pro Vás v jeho původní podobě čtvrtletníku. Dnes Vás poprvé oslovujeme na stránkách dvojmagazínu GRAND EXPRES-ČD pro Vás. Nabízíme vám lukrativnější médium – společenský měsíčník o vyšším nákladu a s širší distribuční sítí. Počet distribučních míst je sdílený společně s vydavatelstvím GRAND PRINC. Kromě vybraných vlakových spojů, především kategorie EC, IC a také nového moderního spoje SC Pendolino, a prostor ČD center se dvojmagazín dostane i ke čtenářům mimo prostředí Českých drah. Pokud tedy máte zájem o zveřejnění Vaší inzertní nabídky na stránkách ČD pro Vás, neváhejte a obraťte se na naši kontaktní adresu. Nabídneme Vám vysoce efektivní inzertní prostor! Všechny informace, týkající se ceny, distribučních míst nebo technických podmínek, Vám ochotně sdělí: Eva Balíková, ekonomka tel.: 972 233 090, fax: 972 233 092 e-mail:
[email protected].
B
C
D
2. tř.
1. tř.
2. tř.
1. tř.
2. tř.
2. tř.
2. tř.
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
1
1–150
300
400
150
200
75
75
150
2
151–300
400
500
200
250
100
100
200
3
301–450
500
600
250
300
125
125
250
Na trase Praha Holešovice – Pardubice hl. n. – Olomouc hl. n. – Ostrava Svinov – Ostrava hl. n. jsou jednotky řady 680 Pendolino nasazeny v kategorii SuperCity pod produktovým pojmenováním „SC Pendolino“.
Pokud si cestující zakoupí jízdenku za zvláštní jízdné, musí při kontrole jízdních dokladů prokázat nárok na slevu platným průkazem dle tarifu TR 10. Prodej jízdenek také prostřednictvím eShop ČD na http://eshop.cd.cz.
Jízdné SuperCity Za přepravu ve vlacích SC je stanoveno obyčejné a zvláštní jízdné SuperCity 1. a 2. vozové třídy v závislosti na tarifní vzdálenosti dle ceníku v tabulce. *) Zvláštní jízdné SuperCity A: pro děti do 15 let v 1. a 2. vozové třídě a zvláštní jízdné pro důchodce ve 2. vozové třídě. B: pro držitele průkazů ZTP, ZTP/P a rodiče dojíždějící za dětmi do ústavů. C: žákovské jízdné pro žáky do 15 let. D: žákovské jízdné pro studenty 15–26 let.
Ostatní druhy jízdného Ve vlacích SC jsou všem cestujícím uznávány všechny ostatní jízdenky (např. jízdenky se zpáteční slevou, síťové jízdenky, kilometrická banka ČD, mezinárodní jízdenky a tak dále) nebo průkazy na bezplatnou přepravu. K těmto jízdenkám nebo průkazům není stanoven žádný příplatek, cestující však mají povinnost zakoupit si pro zvolený spoj místenku SC za 200 Kč.
nitra hory, do někdejší hornické šachty. Na možnost návštěvy se předem zeptejte v informačním středisku. Zajímavá je i stavba bývalé vodárny. Dixův kříž připomíná lavinu, která v dubnu 1900 pohřbila i Stefana Dixe, hlídače bývalé Obří boudy. Jakmile jsme dorazili ke kříži, máme skoro vyhráno. Mírným traversem dojdeme ke Slezskému domu, kde se můžeme v polské restauraci občerstvit. Pak už jen zvolit mezi mírnější Jubilejní cestou či kamenitými serpentinami, dříve zvanými Cik-cak. A jsme tu! V nadmořské výšce 1602 metrů. Že je Sněžka nejvyšší horou Česka, leží ve východní části Krkonoš a prochází jí česko-polská hranice, jistě není třeba připomínat. V loňském roce se její panorama změnilo, byla zbourána Česká bouda.
Na nejvyšší horu Česka Nejnáročnější, ale určitě jedna z nejkrásnějších cest na Sněžku vede Obřím dolem, mohutným údolím, které v dávných dobách vymodeloval ledovec. Začínáme v Peci pod Sněžkou. První část trasy je velmi pohodlná, v druhé části však turistický chodník nabere na obrátkách.
Vždyť je třeba překonat převýšení kolem 850 metrů. Cesta nabízí nejen fantastické přírodní scenérie, ale prohlédneme si i několik technických památek. Nejprve půjdeme kolem tzv. klausy, bývalé hráze ze 16. století, která sloužila k plavení dřeva. U Kovárny je vstup do Na vrcholu najdeme kapli svatého Vavřince ze 17. století, polskou budovu připomínající létající talíř a v nejvýše položené poštovně lze získat unikátní otisk razítka na pohlednici. Zpáteční cesta může vést přes Úpskou rašelinu, kde na nás čekají jezírka a rostliny s tajemnými názvy: běloprstka bělavá, ostružiník moruška nebo kyhanka sivolistá. Pokračujeme k Luční boudě, přes Výrovku a Modrým dolem zpět do Pece pod Sněžkou. Mírnější trasa na Sněžku vede z Pomezních bud, cesta po hřebeni skýtá daleký rozhled do Čech i do Polska. K nejpohodlnějšímu výletu na Sněžku lze použít lanovku. JIŘÍ BERGER Foto: AUTOR (4x)
tip na výlet
a k ž ě Sn
