POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Definice Pojmem počítačová síť se rozumí seskupení alespoň dvou počítačů, vzájemně sdílejících své zdroje, ke kterým patří jak hardware tak software. Předpokládá se sdílení inteligentní. Počítač, který poskytuje sdílení ostatním počítačům má možnost řízení přístupu ke sdíleným prostředkům. Z hlediska velikosti není síť nijak omezena.
Rozdělení sítí 1. podle rozlohy a) LAN – (Local Area Network) lokální počítačová síť, je vytvořena na omezeném prostoru, pro jednu firmu, budovu lokalitu. b) WAN – (Wide Area Network) rozlehlá počítačová síť, více propojených vzdálených lokálních sítí. Nerozlehlejší je Internet. c) MAN – (Metropol Area Network) městská počítačová síť, menší než MAN, větší než LAN d) HAN – (Home Area Network) domácí počítačová síť, nový pojem zaváděný v souvislosti vznikajících domácích sítí e) PAN – (Personal Area Network) osobní počítačová síť, sítě vznikající propojováním PC nebo notebooku s telefonem nebo PDA. Tyto sítě jsou většinou bezdrátové infra nebo bluetooth. 2. podle topologie a) sběrnicová – počítače jsou propojeny jedním kabelem b) hvězdicová – počítače jsou propojeny přes rozbočovací prvek paprskovitě c) kruhová – počítače jsou propojeny zpravidla jedním vedením do kruhu (fyzický nebo logický kruh) 3. podle přenosové rychlosti a) 10 Mbps sítě b) 100 Mbps sítě (Fast Ethernet) c) 1000 Mbps sítě (Gigabitový Ethernet)
4. podle využití a) PSIS – počítačové sítě v informačních systémech b) PSPA – počítačové sítě v průmyslových aplikacích 5. podle standardu a) Ethernet b) ARCnet c) Token Ring d) FDDI a další 6. podle metody přístupu a) náhodný přístup (stochastický), tzv. metoda kolize b) řízený přístup (deterministický), pomocí tzv. tokenu 7. podle použití serveru a) síť peer - to – peer, všechny počítače si jsou rovny, nabízí si služby mezi sebou b) síť klient – server, server je zabezpečený počítač nabízející celou řadu služeb klientským počítačům. Servery mají speciální síťový operační systém a zabezpečení, klientům jsou definována práva. 8. podle komunikace a) sítě spojové – před zahájením výměny dat je mezi oběma koncovými stanicemi navázáno spojení (telefonní sítě). b) sítě nespojové – spojení se nenavazuje, data jsou vysílána do sítě a jsou filtrována a směrována k cíli. 9. podle způsobu propojení a) metalické (drátové) – propojení je pomocí koaxiálního kabelu nebo kroucenou dvojlinkou b) optické – propojení je pomocí optických kabelů c) bezdrátové (wireless)
1
Důvody vytváření počítačových sítí
Hardwarové prvky
1. sdílení technických prostředků - diskového prostoru - tiskáren - skenerů - plotrů 2. sdílení programových prostředků - databáze - vzdálené zavádění OS - instalační programy - přenos dat 3. komunikace 4. ochrana dat - 1. úroveň – uživatelské jméno a heslo - 2. úroveň – seznam přístupových práv - 3. úroveň – sledování provozu sítě
Pasivní prvky - data pouze přenášejí, kabely, konektory, terminátory Aktivní prvky – přenášená data zesilují, filtrují, konvertují
Základní prvky sítě - souhrn hardwarových a softwarových prvků, které zprostředkují vzájemnou spolupráci počítačů. Síťové počítače Síťové technické prostředky – pasivní a aktivní Síťové programové prostředky – NOS, aplikace, utility
Pasivní prvky Kabely Dnes se nejčastěji používá kroucená dvojlinka, časté jsou optické kabely, koaxiální kabely dožívají. Parametrem kabelů je přenosová rychlost v Mbps. Koaxiální kabel - základem je měděný vodič, který je obalen plastovou izolací. Izolační vrstva je opletena stíněním. Vše je ve vnější izolaci. Používají se pro sběrnicovou topologii, rychlost přenášených dat je 10 Mbps.Jsou dva druhy kabelů – tlustý (thick Ethernet) – tenký (thin Ethernet) Obrázek 2: Koaxiální kabel
Tenký koaxiální kabel je zakončen BNC konektorem , který se zasunuje do T konektoru a do síťové karty. Připojení nového počítače do sítě vyžaduje přerušení kabelu a vložení T konektoru. Obrázek 3: BNC a T konektor 2
Kroucená dvojlinka může být ve dvojím vyhotovení:
Obrázek 4: Příklad koaxiální kabeláže terminátor
T konektor
BNC konektory
Síťové karty v PC Kroucená dvojlinka (twisted pair cable) – je odvozena od telefonního kabelu a dnes je nejrozšířenějším vodičem v sítích LAN. Přenášený el. signál je náchylný na rušení. Ochrana spočívá v kroucení. V praxi se používá kabel kategorie 5. Má čtyři páry vodičů a dovoluje přenosovou rychlost 100 Mbps. Kroucená dvojlinka je mechanicky odolnější než koaxiální kabel. Používá se pro hvězdicové topologie. Tabulka –Vlastnosti kabelů název odpor doporuční kabelu tlustý Ethernet 50 Ω 10Base5 tenký Ethernet 50 Ω 10Base2 kroucená dvojlinka 100 Ω 10BaseT
Nestíněná kroucená dvojlinka UTP (Unshielded Twistet Pair) jednotlivé páry jsou vloženy do vnější plastické izolace. Stíněná kroucená dvojlinka STP (Shielded Twisted Pair) má kovové opletení, které zvyšuje ochranu před vnějším rušením. Obrázek 5: Kroucená dvojlinka a konektor RJ-45 Praktické provedení Pro hvězdicovou topologii je nutný propojovací prvek – HUB. Propojení mezi HUB a PC se provede kabelem UTP, který je zakončen konektorem RJ-45. Propojovacímu vodiči se říká patch kabel. Někdy může být mezi HUB a PC vložena zásuvka na zdi. Optický kabel (fiber optic cable) – je založen na odlišném principu než předešlé kabely. Data nejsou přenášená jako elektrické impulsy v kovových vodičích, ale světelnými impulsy v průsvitných vláknech. Světelná vlákna jsou velmi tenká a jsou uložena v ochranném obalu. Sekundární ochrana brání vzniku mikroohybů, konstrukční vrstva zvyšuje pevnost kabelu a vše je uloženo v plastovém obalu. Na první pohled vypadá jako kovový kabel.
označení přenosová konektor rychlost Transceiver RG-6 10 Mbps AUI RG-58
10Mbps
BNC, T
Cat 5
100Mbps
RJ-45
Obrázek 6: Optický kabel
3
Existují dva druhy optických kabelů, které se liší způsobem vedení paprsku ve vlákně: mnohovidové a jednovidové. Mnohovidové – paprsek se odráží od pláště vlákna. Index lomu pláště vlákna není konstantní a vlivem jeho změn je původní světelný paprsek rozložen na více světelných paprsků, tzv. vidů. Na konec kabelu pak dojde několik zpožděných paprsků a přenášený údaj je částečně zkreslen. Kabel má horší optické vlastnosti, je levnější a lépe se sním pracuje. Jednovidové – v nich je index lomu mezi jádrem a pláštěm optického vlákna velmi malý. Kabelem prochází jen jeden paprsek bez lomů a ohybů. Mají lepší optické vlastnosti a tím vyšší přenosovou kapacitu, přenášejí signály na větší vzdálenost, jsou ale dražší.
Optický kabel přenáší světelné paprsky, ale ze síťové karty vystupují elektrické impulsy. Proto je na konci každého kabelu nutný převodník (transceiver). Jeho úkolem je převést elektrický impuls na světelný paprsek a naopak. Dalším používaným prvkem je konvertor. Ten umožňuje napojit optický kabel na kroucenou dvojlinka. Optické kabely mají mnoho výhod: přenos dat na velké vzdálenosti (km), vysoká kapacita přenosu dat Gbps, absolutní odolnost proti všem elektromagnetickým rušením a vysoká bezpečnost přenášených dat (optický signál se nedá odposlouchávat).Nevýhodou je velká cena optické kabeláže. Složité a drahé konektorování. Optické kabely se používají pro páteřní vedení propojující jednotlivé sítě, k propojení mezi budovami – odolnost proti rušení a galvanické oddělení budov.
mnohovidový kabel optický kabel HUB
vstupní impuls
jednovidový kabel
výstupní impuls HUB
LAN2
Obrázek 7: Jedno a vícebodové optické vlákno Optické kabely jsou ukončeny normovanou koncovkou. Převážně se používají dva typy zakončení: - kulatý konektor ST - hranatý konektor SC Při manipulaci musí mít konektory nasazenou záslepku.
LAN1
Obrázek 9: Typické použití optického kabelu
Obrázek 8: konektory optického kabelu 4
Aktivní prvky Síťové karty (NIC – network interface cards) – zajišťují přenos dat z počítače na spojovací vedení sítě a naopak podle pravidel daných síťovým standardem (přístupová metoda, síťový protokol..) Parametry síťových karet: - typ sběrnice - Wake-ON - ovladače - standard síťového hardware - typ kabeláže - případný duplexní provoz - vzdálené bootování Sběrnice- ISA, PCI, PC Card, v současné době jsou integrovány na MB Wake-On – vzdálené buzení počítače, počítač je možné spustit z jiného počítače v sítí. Nové síťové karty tuto funkci podporují, nutná je podpora na MB, formát ATX a příslušný software. Ovladače- dodává výrobce, většinou podpora PnP a OS Standard síťového hardware – normy IEEE ( Ethernet, Token Ring, ArcNet..) Typ kabeláže – navazuje na použitý síťový standart, různé kabely mají různé konektory. Používají se různé kombinace konektorů: Kombinace A – starší karty, AUI + BNC Kombinace B – AUI, BNC, RJ-45 tedy všechny typy Ethernet Kombinace C – BNC, RJ-45 Kombinace D – pouze RJ-45 (uvedené kombinace platí pro Ethernet) Nové síťové karty mají na zadní straně kontrolní diody: - Aktivity (ACT) bliká při přenosech dat mezi sítí a kartou - 10 LNK bliká při přenosech 10 Mbps - 100 LNK Fast Ethernet rychlosti 100 Mbps Význam jednotlivých LED na kartě se zjišťuje z dokumentace.
Zkratky v názvu karty BNC TP,TPO AUI TPC Combo
Konektory na kartě BNC pro tenký koaxiál RJ-45 UTP,STP 15 pinový konektor Canon pro tlustý koaxiál RJ-45+BNC kroucená dvojlinka + tenký koax RJ-45+BNC+15 pin Canon
Duplexní provoz – většina ethernetových karet může pracovat ve dvou režimech: - duplexním (Full duplex,FDX) – schopnost současného přenosu mezi vysílající a přijímající stanici v obou směrech - simplexním (Half duplex,HDX) – schopnost přenosu dat mezi vysílající a přijímající stanicí v daném čase pouze jedním směrem. U sítí etehrnet s kolizní metodou přístupu, je duplexní provoz možný přes switch podporující duplexní režim. Současný obousměrný tok dat může fungovat mezi síťovou kartou a switchem. Duplexní provoz musí být nastaven. U kroucené dvojlinka se jeden pár vodičů použije pro vysílání dat a druhý pár pro příjem dat. Vzdálené bootování – používá se u stanic, které nemusí mít pevný disk. Síťová karta musí mít patici pro elektronický obvod zvaný BootROM. S programem v této paměti se počítač připojí k serveru a načte OS do OP. Dnes se tento systém nevyužívá, protože OS Windows je obsáhly a jeho načtení ze serveru by trvalo dlouho, a ceny pevných disků je přijatelné. Zesilovač,opakovač (repeater) – je nejjednodušším aktivním prvkem, protože data pouze přijímá, zesiluje a posílá dále. Používá se tam, kde je kabel příliš dlouhý a na jeho konci by již byl signál utlumen. Nejčastěji jej najdeme u koaxiálních sítí. Převodník (transceiver, media konvertor) – je podobný zesilovači. Kromě toho, že signál zesiluje, převádí jej z jednoho typu kabelu na druhý. Např. kroucenou dvojlinka na optický kabel… Rozbočovač, koncentrátor (Hub) – nezbytný prvek hvězdicových sítí, jeho základní funkcí je rozbočování signálu neboli větvení sítě. 5
Rozbočovač je základním prvkem dnes nejpoužívanější hvězdicové topologie sítě. Jeho parametry jsou: - počet portů - typ portů - rychlost - funkce - provedení Počet portů – udává kolik kabelů je možné připojit, nejmenší počet bývá 4. Vždy volíme počet portů s rezervou. Je možné připojit další koncetrátor. Typ portů – definuje typ připojitelného kabelu. Běžně to jsou RJ-45 pro kroucenou dvojlinku. Ty mohou být doplněny BNC konektorem – ke koaxialnímu kabelu je možno připojit hvězdicový segment Nebo konektorem pro připojení optického kabelu. Při propojování rozbočovačů se používá křížené zapojení kroucené dvojlinky, je-li konektor RJ-45 označen Uplink pak je překřížení provedeno v uplinkové zásuvce a propojení je možné normálním patch kordem. Rozbočovače mohou být vybaveny funkci AutoMDI – automatická detekce překřížení, pak se uplink pro další rozbočovač může udělat z libovolného portu. Rychlost – můž e být 10 Mbps, 100 Mbps, 10/100 Mbps a nejrychlejší Gbps. Je nutno si dát pozor na spolupráci NIC a HUB z hlediska rychlostí. Funkce - HUBY jsou pouze rozbočovače, které pouze opakují signál a šíří jej do všech připojených kabelů. SWITCHE (přepínače) – přijímané paketu čtou a posílají je do té větve, kde se nachází adresa určení. Tato funkce minimalizuje počet kolizí při přístupu počítačů do sítě a tím podstatně zrychlí přenos dat. Běžnou vlastností Switchů je podpora plně duplexního provozu. Provedení - vyrábějí se ve dvou provedeních: - Desktop – určené pro položení na stůl, poličku, vhodné pro nestrukturovanou kabeláž - Rack – pro zamontování do rozváděčových skříní strukturované kabeláže. Světelné indikátory – světelné diody indikují činnost jednotlivých portů. Detekují rychlost připojené síťové karty a kolize.
HUB – může být buď pasivní – pouze rozbočuje signál, nebo aktivní – rozváděný signál navíc zesiluje, je tedy i opakovačem (repeater). Pokud obsahuje více typů konektorů, je ještě i převodníkem (transceiver). SWITCH – je to samé co HUB, ale navíc má funkci mostu (bridge). Most (bridge) – má dvě funkce - filtraci paketů – tato funkce byla popsána u switche, vede k zrychlení sítě, zvýšení datové propustnosti. - propojuje dvě sítě různých standardů Funkce mostu je integrováná ve switchi, nebo může být realizováná softwarově pomocí síťového operačního systému. Směrovač (router) – je zatím nejinteligentnějším prvkem. Shromažďuje informace o připojených sítích a pak vybírá nejvhodnější cestu pro posílaný paket. Zajišťuje funkci filtrace paketů, kterou doplňuje o inteligentní směrování.Typické použití je při připojení k internetu. Brána (gateway) – slouží k připojování sítí LAN na cizí prostředí, například k sálovým počítačům IBM. Přehled aktivních prvků Aktivní prvek zesilovač převodník rozbočovač most směrovač brána
Funkce Zesiluje signály Převádí signály mezi různými kabely Rozvádí signály do všech větví sítě Filtruje pakety Směruje pakety Propojuje dvě rozdílné sítě
Vrtva ISO/OSI fyzická fyzická fyzická linková síťová aplikační
6
Topologie sítí Topologie je způsob, jakým jsou stanice v sítí propojeny. Topologie je prvkem síťového standardu a podstatně určuje výsledné vlastnosti sítě. Úzce souvisí s kabeláží.
Kruhová topologie (ring topology) Spojovací vedení stanic vytváří souvislý kruh, což umožňuje použít metodu postupného předávání zpráv (token). Nevýhoda je podobná jako u sběrnicové topologie – přerušení vedení vede k poruše celé sítě. Tento nedostatek se u kruhové topologie řeší zdvojenou kabeláží.
Sběrnicová topologie (bus topology) Ke spojení stanic je použito průběžné vedení, od stanice ke stanici. Stanice
se k vedení připojují pomocí odbočovacích prvků. Tato topologie se používá v sítích s koaxiálním kabelem. Výhody: malá spotřeba kabelu, nízká cena kabeláže, snadné rozšíření sítě Nevýhody: velký počet spojů v kabelu – možná místa poruch, složitá lokalizace poruchy, přerušení kabelu odstaví celou síť.
Páteřní vedení (bacbone)
Hvězdicová topologie (star topology)
Komunikace v sítích
Jde o vedení, kterým jsou propojeny segmenty sítě. Veškerá komunikace stanic, jdoucí mimo daný segment, pak probíhá tímto páteřním vedením. Je to vedení s nejvyšší přenosovou rychlostí.
Může probíhat podle dvou modelů Každá stanice je připojena vlastním kabelem z rozbočovače (koncentrátoru, HUBu). K propojení se používá kroucená dvojlinka. Výhody: nízká náchylnost k chybám, porucha jednoho kabelu vyřadí pouze připojený počítač, snadná lokalizace poruchy. Nevýhody: vyšší spotřeba kabelů, nutnost použít rozbočovač.
Sítě spojové (with connection) Sítě s navazovaným spojením. Před zahájením výměny dat je mezi oběma koncovými stanicemi nutné navázat spojení. Koncové uzly v sítí se musí nejdříve domluvit s aktivními prvky a následně vytvořit virtuální kanál, jímž se přenášejí data. Tento způsob práce typický pro telefonní sítě.
7
Sítě nespojové (connectionless)
Token ring
Sítě bez navazování spojení. Data jsou vyslána do sítě a koncové stanice si přečtou jen ty pakety, které jim patří. Ve struktuře sítě je řada aktivních prvků, které pakety filtrují a směrují. Tento způsob práce je typický pro sítě LAN.
Sítí koluje speciální paket – token. Vysílat může ta stanice, která token vlastní. Vysílat může tedy jen jedna stanice. Token si stanice postupně předávají. Metoda Token ring se používá v sítích s kruhovou topologií. Paket putuje v kruhu od jedné stanice ke druhé. Výhody: odolnost proti zahlcení, deterministická povaha Výhody: složitost, o něco nižší rychlost
Přístupové metody Přístupová pravidla definují způsoby, kterými stanice v síti přistupují ke kabelu. Zabezpečují, aby v jednom okamžiku vysílala pouze jedna stanice. Při současném vysílání více stanic dojde k vzájemnému rušení, což znemožní přenos dat. Přístupová metoda je jedním z podstatných znaků síťového standardu. Přístupové metody jsou dvojího typu: - stochastické, založené na náhodném přístupu - deterministické, přístup je přesně řízen
CSMA/CD (Carrier-sense Multiple Access with Collision Detection), metoda náhodného přístupu Stanice, která chce vysílat, zkontroluje, zda již nevysílá jiný počítač. Pokud tomu tak je, počká až bude spojovací kabel volný. Je-li volno, začne vysílat. Pokud ve stejném okamžiku začnou vysílat stanice dvě nastává detekce kolize, stanice se odmlčí a po náhodně stanovené době se pokusí o nové vysílání. Výhody: metoda je jednoduchá, dostatečně rychlá, komponenty jsou levné Nevýhoda: při zvyšujícím se počtu stanic se zvyšuje pravděpodobnost kolize a snižuje se propustnost sítě. V krajním případě se síť zahltí (to lze odstranit použitím inteligentních aktivních prvků). Další nevýhodou je nedeterministická povaha – přidělování vysílacího času je náhodné, tento způsob se nehodí pro řízení provozu v reálném čase. Metodu kolize používá standard Ethernet, u sítí LAN nejrozšířenější.
Token bus Pracuje stejně jako Token ring, jen není nutná kruhová topologie. Každá stanice v sítí obdrží logickou adresu (logický kruh) a token putuje v určeném pořadí od stanice ke stanici.
Packet Packet je množina dat uzpůsobená k přenosu po síti. Soubor vysílaný ze stanice je rozložen na jednotlivé packety (balíčky) a v cílové stanici je opět složen. Vlastní data mají rámec, ve kterém jsou informace nutné pro přenos ( synchronizační skupina bitů, cílová adresa, zdrojová adresa, typ datového pole, kontrolní součet CRC)
Model ISO/OSI ISO (International Standards Organization) mezinárodní ústav pro normalizaci, OSI (Open Systems Interconnection) . Model počítačové sítě vytvořený pro vzájemnou kompatibilitu jednotlivých prvků sítě. Model má 7 vzájemně spolupracujících vrstev. Princip spočívá v tom, že vyšší vrstva převezme úkol od podřízené vrstvy, zpracuje jej a předá vrstvě nadřazené. Vertikální spolupráce vrstev je záležitost výrobce, horizontální spolupráce zajišťuje kompatibilitu jednotlivých prvků sítě odpovídající dané vrstvě modelu (např. rozbočovač, přiřazený k fyzické vrstvě modelu, si může zpracovávat pakety libovolným způsobem, ale musí být nahraditelný jiným rozbočovačem). Model je důležitý pro výrobce síťových komponent. V praktické práci se sítí se nevyužívá. 8
Vrstvy ISO/OSI modelu a jejich úkoly: Aplikační vrstva (Application Layer) Prezentační vrstva (Presentation Layer) Relační vrstva (Session Layer) Transportní vrstva (Transport Layer) Síťová vrstva (Network Layer) Linková (spojová) vrstva (Data – link Layer) Fyzická vrstva (Physical Layer)
a) ARCnet (Attached Resources Computing network)
Je aplikačním programem, který umožňuje uživateli využívat síťové služby (MSIE,FTP,EMAIL) Pracuje s daty – převádí je do tvaru vhodného pro přenos, komprimace, šifrování
Je jedno z prvních síťových řešení, není standardem IEEE, nízká přenosová rychlost 2,5 Mbps, přístupová metoda Token Bus, kabeláž koaxialem nebo kroucenou dvojlinkou. U nás se téměř nepoužívá.
Navazuje a po ukončení přenosu ukončuje spojení. Může provádět ověřování uživatelů, zabezpečení přístupu... Tato a všechny další tři vrstvy se již nezajímají o přenos dat (to dělají první tři). Typickou činností je dělení zpráv do packetů a opětovné skládání přijatých packetů do zpráv. Vyhledává vhodnou trasu pro přenos packetů - směrování (router) Zde jsou packety přetvářeny na rámce (frames) - doplnění u příslušné údaje (viz. kap. Packet)
b) Ethernet
Popisuje fyzické a funkční vlastnosti, signály, vodiče, konektory…
Standardy síťového hardware Pro vzájemnou kompatibilitu síťového hardware, se vytvářejí standardy – normy. Normalizaci provádí americká organizace IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers), proto jednotlivé normy nesou označení této organizace. Z praktického hlediska nás nejvíce zajímají tyto standardem definované vlastnosti sítě: - přístupová metoda - topologie sítě - typ kabelu, jeho délka a způsob připojení stanice - rychlost přenosu dat V tabulce jsou uvedeny základní standardy IEEE pro sítě LAN standard určení sítě Ethernet IEEE 802.3 sběrnicové sítě s metodou přístupu token IEEE 802.4 kruhové sítě s metodou přístupu token IEEE 802.5 IEEE 802.11 bezdrátové sítě IEEE 802.12 Sítě DPP, 100 VGAnyLAN
Nejrozšířenější standard LAN. Používá kolizní přístupovou metodu CSMA/CD. Lze jej rozdělit na Ethernet (10Mbps), Fast Ethernet (100 Mbps) a Gigabitový Ethernet (1000 Mbps). Standardy Ethernet shrnuje tabulka. norma Mbps
Ethernet 10Base5 10Base2 10BaseT
kabel
konektor
koaxial AUI tlustý koaxiál BNC tenký UTP RJ45
10BaseFL optický ST,SC Fast Ethernet 100BaseTX UTP RJ45 STP DB-9 100BaseFX optický ST,SC Giga Ethernet 1000BaseX optický ST,SC 1000BaseT UTP RJ45
délka segmentu v metrech
topologie
500
sběrnice
2500
10
185
sběrnice
910
10
100
hvězda
propojení 10 Hubů 2000 10
2000 100
hvězda
max. délka sítě
Mbps
100
až 10000
100
100
1000 1000
1O Base-T (kabeláž kroucenou dvojlinkou) Dnes velmi rozšířená, základem je kabeláž kroucenou dvojlinkou, HUB a topologie hvězda. Pro návrh platí tyto zásady: - jádrem sítě je koncentrátor (Hub, Switch) 9
-
-
rozbočovače lze řadit do kaskád, mohou být maximálně 4 Huby za sebou. Je možné mezi Huby vložit Switch, a tím zvýšit počet rozbočovačů (Hub-Hub-Switch-Hub-Hub) maximální délka kabelu mezi Hubem a PC je 100 m maximální počet větví v kaskádě je 1024 dá se propojit 10Base-T s 10Base-2 nebo 10Base-F
d) FDDI (Fiber Distributed Data Interface) Síťový standard pro vysoce zatížené sítě používaný k propojování vzdálených areálů, metropolitních sítí a páteřních vedení. Charakteristickými znaky jsou rychlost 100 Mbps, dvojitá protisměrná kruhová topologie, optická kabeláž a přístupová metoda token, maximální vzdálenost stanic 10 km u jednobodových kabelů, 2 km u mnohobodových kabelů, maximální počet stanic v okruhu 500 a maximální délka okruhu 100 km. Jednotlivé uzly sítě jsou propojeny optickými kabely. Jeden okruh – primární slouží k přenosu dat, druhý okruh – sekundární přenáší v opačném směru token.
c) Token Ring Kruhová topologie, přístupová metoda token, v sítí se používá centrální stanice MAU (ekvivalent HUB v ethernetu). V sítí se používá několik druhů kabelů (STP, optický kabel). Praktické provedení sítě IBM Token Ring ukazuje obrázek. V něm vidíme použití jednotek MAU (Multistation Access Unit). Každý MAU má jednu zdířku RI (ring in) a jednu RO (ring out). Zbylé zdířky se používají k připojení počítačů. Jde o topologii kruhu kombinovanou s hvězdou.
DAC
DAC
MAU Dual attachment station, concentrator (DAS,DAC)– jsou připojeny k oběma optickým okruhům Single attachment station, concentrator (SAS,SAC) – jsou připojeny pouze k primárnímu okruhu
10
Strukturovaná kabeláž Je optimální řešení hardwarového uspořádání sítě. Základem kabeláže je hvězdicová topologie. Kabely začínají v propojovacím panelu (patch panel) v rozvaděčové skříní a končí v dvojzásuvce na zdi. Do každé dvozásuvky vedou dva kabely. Ve skříní je kromě patch panelu ještě Hub (switch) a telefonní ústředna. Nejčastěji bývá na každém patře budovy
-
ochrana investic – počáteční vyšší náklady se vrátí v podobě nižších nákladů při změnách nebo rozšiřování sítě
jedna rozvaděčová skříň a v místnosti jedna nebo více zásuvek. Celé řešení ma několik výhod: - variabilitu, k jedné zásuvce lze připojit PC + telefon, nebo 2 PC nebo 2 telefony, stačí pouze přepojit patch kabely v patch panelu - hvězdicová topologie, což usnadňuje údržbu a identifikaci poruch - univerzálnost, kabeláž umožňuje provozovat Ethernet nebo Token Ring (HUB se nahradí MAU) - zásuvky je možno využít pro datové, telefonní a obrazové přenosy 11
Bezdrátové sítě (wireless networks) Přehled bezdrátových standardů IEEE 802.11 - Bezdrátové lokální sítě (Wireless Local Area Network, WLAN) o IEEE 802.15 - Bezdrátové osobní sítě (Wireless Personal Area Network, WPAN) o IEEE 802.16 - Bezdrátové metropolitní sítě (Wireless Metropolitan Area Network, WMAN) o
název
standard
širokopásmový přístup(UWB)
802.15.3a
Bluetooth Wi-Fi Wi-Fi Wi-Fi
802.15.1 802.11.a 802.11.b 802.11.g
WiMax
WiMax
použití personální lokální sítě (WPAN) WPAN WLAN WLAN WLAN
802.16d
pevná městská bezdrátová síť
802.16e
přenosné zdroje WMAN
rychlost
dosah
kmitočet
11-480 Mbps
do 10 m
7,5 GHz
do 720 kbps do 54 Mbps do 11 Mbps do 54 Mbps
do 10 m do 100 m do 100 m do 100 m
2,4 GHz 5 GHz 2,4 GHz 2,4 GHz
do 75 Mbps (20MHz BW)
6-10 km
do 11GHz
do 30 Mbps (10 MHz BW)
Třetí okruh má jen jeden schválený standard 802.16d známý jako WiMax. Ten se používá pro budování pevných bezdrátových městských sítí WMAN. Před schválením je standard 802.16e, který se bude používat u mobilních zařízení. Vzdálenosti se pohybují v kilometrech. Čtvrtý okruh představují tzv. sítě třetí generace s dosahem do 8 km, označované jako WWAN. Jsou to sítě CDMA2000, WCDMA, UMTS. Sítě CDMA u nás poskytuje společnost Eurotel u služby Data Expres na kmitočtu 450 MHz. Princip bezdrátových sítí je založen na použití bezdrátových zařízení. Základem je přístupový bod AP (Access Point), okolo kterého se vytvoří buňka bezdrátové sítě. Druhou komponentu tvoří klientské adaptéry, bezdrátové síťové karty v počítačích. Oba základní prvky jsou schopny signály přijímat i vysílat a jsou tedy kombinací vysílače a přijímače. AP bývá většinou se serverem propojen metalicky (UTP). AP je ve funkci HUBu, může i filtrovat pakety, pak má funkci WB (Wireless Bridge), bezdrátového mostu. Buňka bezdrátové sítě
HUB AP
1,6-5 km
2-6 GHz
Různorodost bezdrátových standardů souvisí s přenosovou rychlostí a vzdálenosti přenosu dat. První okruh tvoří standardy určeny pro personální bezdrátové sítě (WPAN). Dnes existují dva standardy, starší a pomalý Bluetooth, který bude pomalu vytlačen rychlejším UWB. Dosah těchto zařízení je do 10 m. Druhý okruh tvoří bezdrátové sítě WLAN, které používají standart Wi-Fi. Rozdíl mezi standardy je zejména v kmitočtech a přenosových rychlos tech, dosah je shodně 100 m. Standard 802.11.a se u nás nepoužívá pro omezení použití kmitočtu 5 GHz.
Klientský adaptér je bezdrátová síťová karta (s anténkou). Může být v provedení PCI, PC card, nebo je možné připojit tuto jednotku přes USB. Výhody: - jednoduchá a rychlá instalace - jednoduché rozšíření a přemístění sítě Nevýhody: - vyšší ceny - nižší rychlost (viz tabulka) - možnost útoku warpera 12
Provedení Wi-Fi (Wireless Fidelity) Sítě založené na standardech IEEE 802.11 s přístupovou metodou CSMA/CD u nás pracují na kmitočtu 2,4 GHz. Pro přenos používají přenosové schéma DSSS a bezpečnost zajišťuje 128 bitové kódování WEP. Provedení Wi-Fi je buď vnitřní nebo venkovní. U vnitřního provedení (domácnosti, kanceláře, sklady…) se mohou použít dvě varianty: 1. Ad-Hoc (peer to peer) - jedná se o přímé spojení jednotlivých počítačů vybavených Wi-Fi adaptérem bez potřeby přístupového bodu. Nevýhodou je, že všechny Wi-Fi zařízení musí být v rádiovém dosahu jeden druhého.
povými body) volně pohybovat ( s notebookem) a automaticky budeme připojeni k nejbližšímu bodu bez ztráty připojení. U venkovního řešení rovněž existují dvě základní varianty 1. veřejné přístupové body nazývané "hotspoty". Veřejné hotspoty jsou většinou budovány komerčními poskytovateli služeb (internet, VoIP, atd) Hotspoty mají obvykle větší pokrytí než obyčejné přístupové body, 1 km není vyjímkou.
2. venkovní propojení budov je možné provést pomocí venkovních antén.
2. Infrastrukturní síť - základním rozdílem mezi sítěmi na základě peer-topeer a infrastrukturními sítěmi je použití základové stanice, ať už v podobě brány (gateway) nebo přístupového bodu (access point). Základnová stanice má téměř stejné funkce jako hub či router v běžných drátových sítích LAN. Důležitým rozdílem mezi Ad-Hoc a infrastrukturní sítí je v dosahu. Jednotlivá koncová zařízení nemusí být v dosahu jeden druhého, ale stačí být v dosahu alespoň jedné základnové stanice a ta již komunikaci předá dále. Další nemalou výhodou je, že základnová stanice může sloužit i jako brána mezi "drátovou" sítí LAN a některé typy mají dokonce i zabudovaný router, či firewall. Pomocí roamingu, známého především ze světa mobilních telefonů, se můžeme v sítích s více základnovými stanicemi (přístu-
Toto řešení mohou využít např. větší společnosti. Ale dá se použít i soukromě. Z důvodů nežádoucích interferencí jiných bezdrátových zařízení je vhodné použít směrové antény.
13
Základní pojmy síťového software Síťový software oživuje síťový hardware. Výrobců síťového hardware je celá řada, nejrozšířenější síťový software je od Microsoft, Novellu a Linuxu. Základním kritériem pro rozdělení síťového software je použití (nepoužití) serveru. Podle tohoto hlediska rozlišujeme sítě peer-to-peer a klient-server.
Síť peer-to-peer (rovný s rovným) Tato síť je tvořena jednotlivými síťovými stanice, které si jsou rovny. Počítače si mezi sebou nabízejí služby. Výhody: jednoduchá správa sítě, levné řešení, není nutný další operační systém Nevýhody: při větším počtu počítačů se ztrácí přehled o uložených datech, data jsou málo chráněna před zneužitím. Vhodné pro malé firmy nebo domácí použití. Horní hranice provozuschopné sítě je okolo 10 počítačů
Síť klient-server Centrem poskytovaných služeb klientům je jen jeden počítač – server. Jelikož vykonává hodně úkolů měl by to být počítač kvalitní a rychlý. Navíc potřebuje speciální síťový operační systém, který organizuje ukládání dat, přiděluje přístupová práva, vede evidenci přístupů atd. Server může být dedikovaný (vyčleněný), běží na něm pouze síťový OS, běžně se nepoužívá k práci. Opakem je server nededikovaný, na němž můžeme provádět běžnou práci a ještě na něm běží síťový OS (Windows 2000 Server). Tento způsob se používá zřídka. Základní služby serveru: File server: víceuživatelský přístup k souborům, vede evidenci uživatelů a jejich přístupová práva. Print server:zprostředkuje přístup k jedné tiskárně více uživatelům. Aplikační server: jsou na něm spuštěny aplikace, které využívá více uživatelů. Ekonomické systémy, databáze atd. Mnoho aplikačních programů je zahrnuto v síťovém OS.Nejčastěji to jsou: DHCP
server, DNS server, proxy server (připojení k internetu), firewall – ochrana před průniky z internetu, programy pro email a další. Výhody: vysoká bezpečnost dat, přehlednost, snadná konfigurovatelnost Nevýhody: zvýšené náklady na server a síťový OS, nutnost zaměstnat administrátora.
Síťové protokoly Jsou nedílnou součástí síťového software. Protokol definuje komunikační pravidla, jimiž se řídí výměna dat v sítí. Pro správnou funkci sítě je nutné, aby všechny stanice používaly stejný síťový protokol. V sítích LAN se nejčastěji používají tyto tři protokoly:
NetBEUI Je starším protokolem vyvinutým IBM, nepodporuje směrování, proto je vhodný pro malé sítě peer-to-peer.
IPX/SPX Původně vyvinutý firmou Xerox, dále jej rozvinula firma Novell pro svůj síťový OS Netvare. Používá se u NetWare3.x a 4.x u verze 5 se jako prvotní už používá protokol TCP/IP
TCP/IP Dnes nejrozšířenější skupina protokolů. Používá se v Internetu, v sítích Novell i Microsoft. V tomto protokolu je celá řada dalších protokolů. Dva základní jsou:IP (Internet protokol) , TCP (Transmission Control Protocol). Další známé protokoly jsou HTTP, FTP, Telnet, POP3, SMPT, DNS DHCP a další. DHCP(Dynamic Host Configuration Protocol) automaticky přiděluje přihlášeným uživatelům IP adresy. DNS(Domain Name System) služba vyvinutá pro internet. DNS server převádí čísla IP adres na lépe zapamatovatelná jména. DNS rozděluje počítače do zón, nazývaných domény. Domény se řadí do stromové struktury. DHCP i DNS jsou programy spuštěné na serverech, jsou součástí síťového operačního systému. 14
Internet Vznik a vývoj internetu • • • • • • •
Počítačová síť ARPANET - r. 1969 ( USA) - vojenský účel Síť navržena - bez centrálního serveru Síť ARPANET - začaly využívat i univerzity V roce 1973 - se připojily uzly ve VB a Norsku V roce 1992 - Československo - síť FESNET Po rozpadu republiky - r. 1993 - CESNET a SANET Dnešní Internet - soustava autonomních serverů a sítí
Základní rysy internetu • • • • •
Síť typu WAN. Všechny uzly připojené k Internetu používají protokoly TCP/IP. Založen na technice přepojování/ směrování paketů. Veškerá propojení mezi sítěmi jsou realizována routery (směrovači, gateway). Služby Internetu jsou založeny na modelu klient - server.
Služby klient-server klient - žádá o konkrétní služby a zahajuje komunikaci server - svoje služby poskytuje na žádost klienta, neposkytuje služby z vlastní iniciativy SERVER
KLIENT
požadavky proces Operační systém
uživatelské rozhraní aplikace
odpovědi
TCP/IP síť
Operační systém
Základní služby World Wide Web (WWW) Elektronická pošta (E-mail) Přenos souborů (FTP) Vzdálené přihlášení (Telnet) Elektronické konference (Mailing Lists) Diskusní skupiny (News) Pomocné služby nslookup, ipconfig, ping, tracert …
Služba World Wide Web (www, web) Služba je založena na modelu: klient (s prohlížečem) – server (www) Neznámější prohlížeče jsou: MS Internet Explorer, Mozilla FireFox, Netscape Communicator. Základem této služby je stránka - www stránka (page) = dokument, soubor obsahující obrázky, zvuky, videosekvence, hypertext (v textu jsou odkazy na další stránky) Pro komunikaci mezi prohlížeči a WWW-servery používá port 80 a aplikační protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol), ten je tzv. bezstavový - po předání odpovědi se ukončuje spojení, každý dotaz znamená nové spojení. Základní prostředky služby: HTTP – protokol pro komunikaci klienta se serverem URL (Uniform Resource Locator) – jednoznačná identifikace informačního zdroje HTML (HyperText Markup Language) – jazyk pro tvorbu www stránek W3C ( WWW consortium) - stará se o standardy Webu (http://www.w3c.org) RFC (Request for Comments) - od r.1969 – informace o Internetu (http://www.rfc-editor.org) 15
Elektronická pošta (E-mail)
Přenos souborů FTP (File Transfer Protocol)
•
Přenos a doručování zpráv (text, obrázek, soubor,…) do poštovních schránek na poštovním serveru • Uživatel založí na serveru schránku (účet) se jménem jméno_schránky@adresa_poštovního_ serveru Příklad:
[email protected] • Většina schránek je limitována určitou velikostí. • K přenosu velkých souborů proto využíváme službu FTP. klient server mail user agent mail transfer server (MUA) (MTA) Protokol SMTP (Simple Mail Transport Protocol) - pro doručení pošty od odesilatele do poštovní schránky adresáta (port 25) Protokol POP3 (Post Office Protocol) - pro získání poštovní zprávy ze schránky poštovního serveru(port 110)
• • • • •
Umožňuje oboustranný přenos a sdílení souborů Založena na modelu klient – server( je nutné znát uživatelské jméno a heslo) Komunikace mezi klientem a serverem má dvě úrovně: 1. přenos příkazů a zpráv FTP 2. přenos data Služba pracuje prostřednictvím protokolu FTP interpretace přijatých řetězců pro obě strany
Služba založena na modelu
Jak funguje e-mail? • Uživatel napíše dopis pomocí programu - klienta (např. Outlook Express), ten předá dopis dalšímu programu - poštovnímu serveru a tento přenos probíhá podle protokolu SMTP, dokud není dopis doručen na poštovní server, kde se nachází cílový uzel. • Klientský program může být součástí prohlížeče (browseru), dá se používat i samostatně.
Vzdálené přihlášení (Telnet) • • • • •
Elektronické konference (Mailing Lists) • • •
SMTP MU 25
MT A PS
TCP/IP
MT A PS
POP 110 SMTP
Umožňuje komunikaci mezi procesy Slouží pro interaktivní práci na vzdáleném počítači Založena na modelu klient - server Používá aplikační protokol telnet (port 23), který stanovuje způsob interpretace přijatých řetězců pro obě strany Je vhodné znát příkazy OS UNIX.
• MU
•
Služba umožňující výměnu názorů na určité téma Příspěvky zasílané na adresu konference jsou automaticky rozesílány e-mailem všem účastníkům konference - musíte mít přístup k poště Spravování konferencí - zajišťují systémy listserv (např.
[email protected]) Nutno rozlišovat - adresu správce konference (listserver) - adresu konference Přihlášení do konference - vždy na na adrese listserveru
16
Obchodování – velké množství Internetových obchodů nabízející prakticky vše, výhodou je většinou nízká cena, dokonalé informace o produktu, před koupí zboží se dají získat reference v diskuzích, recenzích atd.
Diskusní skupiny (News) • • • • • alt bit biz comp misc news
Služba umožňující výměnu názorů na určité téma Pro prohlížení zpráv - potřebujete prohlížecího klienta Příspěvky se neposílají e-mailem automaticky - celosvětové nástěnky NNTP protokol (Network News Transfer Protocol) Organizovány hierarchicky. Na nejvyšší úrovni - několik základních skupin: různé skupiny kopie skupin ze sítě BITNET obchod a ekonomie počítače talk různé cz News o sobě
rec rekreační aktivity sci věda soc společenské vědy diskuse na ožehavá témata české skupiny
Výhody internetu Informace – většina lidí vidí v internetu zdroj cenných informací, které jsou ve většině případů zdarma Komunikace – snadná a rychlá komunikace prostřednictvím emailu. Diskuse, konference a komunikace v reálném čase (chat). Telefonování přes Internet. Programy – na Internetu je velké množství programů, které jsou nabízeny zdarma (freeware, shareware..) Praktické informace – aktuální zpravodajství, počasí, televize, mapy, jízdní řády, telefonní seznam…
Internetové bankovnictví – ve své bance si spravujete svůj účet jak chcete, kdy chcete a odkud chcete. Služby přes internet – pojišťovny umožňují sjednání cestovních pojištění, styk s úřady, fotoalby…
Problémy Internetu Rychlost – vzhledem k velkému množství uživatelů, je stále problémem rychlost připojení Zneužitelné informace – existují stránky, kde jsou popsány postupy na výrobu výbušnin či drog z běžně dostupných materiálu…. Cenzura – ta na Internetu neexistuje, děti se často dostávají na stránky s obsahem, který je pohoršující. Protože neexistuje cenzura, je třeba některé údaje na Internetu brát s rezervou.Fámy a dezinformace se po Internetu šíří velice rychle. Bezpečnost PC – prostřednictvím Internetu a zejména elektronické pošty se dnes šíří všelijaká „havěť“. Jde zejména o počítačové viry různých druhů, ale také o spamy, hoaxy, nedovolené průniky hackerů, agresivní weby (spyware) ... Chování – Internet zaručuje anonymitu a z ní plynoucí beztrestnost, někteří uživatelé používají výrazy, které by za normálních okolností nikdy nepoužili…
Rádio, televize – rádií na Internetu je velké množství, na adresách televizí se dají získat některé pořady nebo ukázky či scénky… 17
Připojení k Internetu
Televizní internet
Způsob připojení je možné rozdělit do dvou oblastí: a) kabelem – Dial-up, ISDN, kabelová TV, pevná linka, xDSL b) bezdrátově – Wifi, satelitní připojení, GSM, GPRS, HSCSD
Je nutné mít doma kabelovou televizi a navíc televizní provider musí službu internetu nabízet. Službu je nutno si objednat. Technik vymění klasickou TV zásuvku a natáhne kabel k místu kde bude PC. Ke kabelu se připojí kabelový modem a ten se síťovou kartou v PC. Datové přenosy jsou realizovány v pásmu 50 MHz – 750 MHz. V jednom směru se používá kanál o šířce 6 MHz s kapacitou 27 Mb/s, v opačném směru je jeden kanál v pásmu 5-42 Mhz s kapacitou 10 Mb/s. Tato kapacita je rozdělena mezi uživatele, což v praxi znamená přenosové rychlosti od 50 kb/s do 1,5 Mb/s. Výhody: rychlost, pokud není připojeno příliš mnoho uživatelů, připojení bez časového omezení, pouze za paušál, neomezený přenos dat. Nevýhody: pořizovací náklady cca 5000,-Kč, vysoký paušál pro občasné použití, služba závislá na kabelové televizi. U nás-Praha, Brno, Ostrava, a dalších cca 10 měst..
PŘIPOJENÍ KABELEM
Dial-up Připojení k internetu pomocí modemu(vysvětlit slovo modem, jeho funkci, provedení a umístění v datovém okruhu). Výhody: dostupná pořizovací cena, poměrně snadná instalace, snadno dostupné připojení – Český Telecom. Nevýhody: nízká přenosová rychlost, 56 kb/s pro download, 33 kb/s pro upload, cena provozu, čím více se surfuje, tím je provoz dražší. Není 100% spolehlivé. Optimální připojení pro občasné zaslání emailu, či brouzdání mimo špičku.
ISDN Druhý způsob připojení přes telefonní linku. Analogový úsek mezi digitální ústřednou a analogovým telefonním přístrojem doma je nahrazen digitálním. ISDN – Integreted Services Digital Network – integrované služby digitální sítě. ISDN spojení se skládá ze dvou kanálů B a z jednoho kanálů D. Bkanály jsou určeny k přenosu dat rychlostí 64 kb/s. Pokud se použijí oba kanály je rychlost přenosu 128 kb/s. D-kanál je určen pro přenos řídicích informací 16 kb/s. ISDN je možno získat z klasické analogové linky, bez stavebních úprav nebo nových kabelů. Výhody: vyšší rychlost oproti modemu, rychleji navázané spojení na internet, větší stabilita spojení, není blokován telefon. Nevýhody: vyšší pořizovací náklady, ISDN adaptér, ústředna, přeměna klasické linky na ISDN, vyšší náklady na provoz – paušál + minuty.
Pevná linka Objednává se u internetového providera. Ten si objedná u ČTc pronájem datového okruhu. Pak firma provede instalaci a konfiguraci. Výhody: rychlost od 64 kb/s do několika Mb/s, Pevná linka je stabilní a kvalitní Nevýhody: zejména v ceně. Za instalaci okolo 10000,- paušál okolo 5000,měsíčně. Vhodné spíše pro firmy.
xDSL DSL je zkratka označující technologii přenosu dat přes „klasické“ telefonní linky.Data se přenášejí na jiných kmitočtech, takže DSL neomezuje telefonní hovory. DSL – Digital Subscriber Line – digitální účastnická linka. U nás se používá ADSL. Kromě ADSL existuje celá řada technologií založených na DSL – IDSL,HDSL,VDSL. ADSL- tato technologie využívá klasických telefonních linek pro vysokorychlostní přenos dat. Charakteristické je, že proud dat má asymetrickou rychlost – od provozovatele k uživateli je vyšší než v opačném směru. Teoreticky lze dosáhnout rychlosti 9 Mb/s. Provideři ji omezují na 18
128 kb/s či 256kb/s. Při surfování je možno telefonovat, což umožňují na koncích linky (ústředna, účastník) filtry – splittery. Pro přenos dat je vyhrazeno pásmo od 20 kHz do 1 MHz. Výhody: vysoká rychlost – 512 kb/s není problém, dostupnost, všude tam, kde vedou telefonní dráty Nevýhoda: zatím dost vysoký paušál
PŘIPOJENÍ BEZDRÁTOVÉ
Wi-Fi Wi-Fi je označení standardu (IEEE 802.11b) pro vytváření bezdrátových sítí pracujících na kmitočtu 2,4 GHz. Tyto sítě se podobají těm, teré používají mobilní operátoři – oblast pokrytí je tvořena buňkami, v jejichž středu je vysílač. Teoretická max rychlost je až 11Mb/s. Výhody: relativně levné, pokud se na úvodní investici může podílet více uživatelů, např panelák, vysoká rychlost okolo 200 kb/s. Nevýhody: nespolehlivost- zejména v místech s větším provozem, taky mmůže být problém s rušením, dostupnost – pouze ve větších městech, na vesnici těžko, bezpečnost – přenos Wi-Fi má nedostatečné bezpečnostní mechanizmy, Instalaci a konfiguraci zvládne jen zkušený uživatel.
Mobilní technologie Spojení v GSM probíhá následujícím způsobem:ke komunikaci je vyčleněn kanál, jenž je rozdělen na tzv. rámce (těch je osm). Přesná velikost jednoho rámce je 2737 bitů, krát 8 je přenosová rychlost 21,4 kb/s. V praxi je menší – 9,6 kb/s nebo 14,4 kb/s, druhá rychlost už je na úkor bezpečnosti a kvality. HSCSD – umožňuje vyšší rychlosti než klasický GSM přenos – 43,2 kb/s. Spojení může být asymetrické. GPRS - v předchozích dvou přenosech se vytvářely přenosové kanály, u GPRS jde o paketový přenos. Tzn. negarantovaná rychlost přenosu, větší stabilita přenosu, platí se za přenesená data. Max rychlost připojení 56 kb/s. Výhody: mobilní- k dispozici všude, kde je signál, podle reklam 100% pokrytí, stačí jen propojit s ntebookem… Nevýhody: nízká rychlost – pohybujeme se v řádu max desítky kb/s, cena – kvalitní mobilní telefon podporující GPRS, cena za připojení není nejmenší.
Satelit Satelitní připojení lze rozdělit na dvě oblasti - v první je možný pouze download, druhá nabízí spojení v obou směrech. První možnost je poněkud zvláštní. Zakoupíte si satelitní přijímač ( do 2000 Kč) a předplatíte si službu. Přes satelit jsou neustále posílány soubory, a čekáte, kdy vzduchem „letí“ to co potřebujete. Obousměrné spojení vyžaduje daleko vyšší investice (30-50 tisíc Kč). Výhody: Vysoká rychlost 512, 640 kb/s, dostupnost – nepotřebujete ani telecom ani WI-FI síť, stačí jen volné nebe. Nevýhody: vysoká počáteční investice, vyšší prodleva-asi půl sekundy mezi kliknutím a akcí. Pro hry či telefonování moc dlouhá prodleva.
19
