i•m~ !;! ;.:oE~~-~1i :.~~1~7ot:;!:fi~ =~~~~hš.:.c~'~: :l\E 1
:1~~::~!i;::.-"~:,-::: :t::i:t~::-,, "::;,:i1?C:,:t~~n;::: :::.:.~;~!~";:.~;, ~:i: ::::~~·;:k~~t:;::::: a:;::;~
tov •tr,.;~tenfch
t•ml,
poH.danfch
cHtovnTm odborem
....
>
Pro autory neJUatllaillch ú.biró u uhranilntch ú,Jezdtl, ~ ktair6 wyhoclnotl komiH odbornlk6, ptlpravill J•m• tyto od· mln1: t . CINA - t4DENNI ZÁJEZD MOSKVA-KAVKAZ; )L&.I 2. CINA- tODENNI ZÁJEZD BUDA.Pllf-IALATÓN:
~: ~:::::
:::==1 ~~=~: g~J>~:'„~~~~LINi
UpoaorftuJame lteniPe, le vhchny aa1lan6 1nlmky (tady I ty, kter• n•Jsou uvePeJnlny), budou na úvlr 1oudle ohod· noceny avl41tnl komisi odbornlkO. Z nejlepllch pracT bude uspoH.dina Yfltavka. AutoPI vystavenfch 1nlmkO budou od· mlnlnl vlcnfml cenami, tidime ri.1, ab11t• do •outll• po1llali ob"2.ky na menll 1
~::h:~~!.i:.·::•k:~1~1'7. ~:i::,n:„~~:~·~~:~~k~:.~ 1 ::~ :::;. c::;::~~~!. :~!~~': :,tt,~=~t ~r:~~~p~,::~: 1 ~:: laboratornl Informace) , Mnoho ClspichO phlje
t-
:» Q
UJ
o ....
Q
REDAKCE
PoHYe
na v
s r
v
se
C•ato •lýcbj;me, fe pfi budov•nJ sfdlilt a nových pr6my1lových dvoda u nemi vybln1 pro 1tave.nll1i drodná zemldfbki pAd•. Vyhovh tomuto potadavku vl&k n.cn.I ollr.u:rat •n•dné: ůonornlcké d6vody o.61 nucl uldádat prlamy1lov6 dvody v rovlnl, blJůo vodnkh tok6. A to prá\ll bývaJf m(1ta vhodná pro lnten.dvnl temfdthkou výrobu. Kde n•Jh felenl?' Zall.mavým :zpllsobcm se o to pokusil alr.ademický architekt Vladlmlr Jandejsek, který pro atavbu nových hal úvodu GIM v Pachovi navrhl unú.ttlt na 11thchách 11rJenlkové ho1pod'1•s-tvl. Protote tento avériuý oámit by mohl naUt uplatnlnf I 11.ndc, 110JI 11:1no se • ná:t:onm arch. Jandejska seznámit
bllte.
tepelná. V zimním obdobi se totiž projev i daltf výhoda na vrhu : využui odpadnlho tepla, soustředu jiclho se pod stropy výrobních hal i jiných vytápěných objektů. Přitápění bude ntinimálnl, nejčastěji jen ve vrchní části sklenlku, aby nedocházelo k oroseni skel. V této části bude také instalováno potrubí pro umělý déšť.
Na stropních panelech, které budou tvolit podlahu střešní obdělávané plochy, bude na vyrovnávacim betónovém potěru provedena vodotěsná izolace ze svařovanYch polyetylénových nebo sklolaminátových desek. Na ně bude položena asi 5 cm silná Pohled na obytný dů.m n ~ 11!.lenJltem.
Stfcšnl pěstitelské plochy by se budovaly na střechách průmys lových výrobních hal i obytných domú. Nahradily by tak zabranou půdu, a při intenzivnim ce loro č ním hospodařeni by vYnosy ještě
několikan::isobnč
vzrostly. Principem návrhu je sklenlk, kterY je umístěn na běžné prefabrikované střešni konstrukci objektu. bolace se však provede jen proti vodě a prorůstán.i kořínků, nikolt
Z OBSAHU C JSLA .-:
"ICllOBeK
Zemldf,J1k)t závod na s t teh • Zal.n.l a vyrrvef • ZvlHtnf surovi na • Vrahovl pod mlkro11lop em • Chcete novou hmotu 1 • 21u t9" bluk ae tlhadlem • Poku1n 6 vesa!ce • Vylo1ovánf f1enáhkl ankety • Tea l ~v t ransformá to r
V CfS l..E ;, NAJDBTE1 Vyuthi eue.r"fle m oh • Toru.la - neJmenil pomocník zeroldtlc6 • l nnsbruc:k 196" • OvoJkovi sou1t.va • Plasmový motor • Svhovj ósp!cb - p u pllo1kop • VlbraěnJ n6tlty 1-13 HOM.EPA 4: c:c..11><:KOXCl:'IJ11iCTUCIUJhln '.lil;UOJ:I li.I KpblUIC
•
Uo.n"
li .„(lflQW.•11
•
M1tKpoo<01111"ICcte11c
>K11:m1o 00.1 •
,[lcpcmtJI
upar11
•
6YllYlllCrCI
AUS DEM JNHALT DER Nr. -t: Landwirllchafubetricb 1uf dtm Dach • Bcginncn und ilu..dsucrn • T1chechotlowl)i1chet K1utachuk • Bin ntuct plhll· sches Mucnal • Au.s dem Lebcn der Wcspcn • Bín Venudl.'· dur( • Ergebniuc u.n~rer Lucrcnque1e
\wn~uhural cntcrprisc on thc r<>a! • Begin and hold otll • rubbcr • New plutk maucr • l..iíc of wasps • An c:icper1mtnul vliltgc • Rc~ulh nf "l.tr re1clcn-<0mpetimm
C1c~h·}~l·1wak •
vrstva štěrkoptskuJ působlct jako drenáž pro přebytečnou vlábu , která by se odvAděla k obvodu střechy do okapu. Na štěrkopisek bude pak uložena silnější vrstva (10 - 15 cm) humusuJ kvalitně propracované a prohnojené země, která se ziská při skrývce
Oco6<>c Lbtpt.e
l low.„ Wl!ACTIHCCll •
utdnfm
Smíseni s rašelinou, l••• •stavcništE. komposty a dalšJ zullcchtodnt cu
bude již součbtl vlastního ptstitclského programu.
c
Dispozičnf uspof6d4ní stfcšni pl:stitclské plochy musf být naprosto nczávjslt na provozu objcktu. Respektuje pouze osvtclovacf svEtUky. Ncjvttšl část plochy je poncchJ.na pro výsadbu, množlrnu a rychUrnu, a úmčrnč k nJ plocha pfipravy, skladů a
„
expedice. Na manipulačnl prostor bude navazovat samostatnt:
0
ocelové schodišté a scolový výtah. Počtů se i s mlstnostmi pro ad-
cu w
"' t0
>
ministrativu, archiv, výzkum Sln.itJ.rni
CU
Ak . arch VLAOIMfR JANDEJSGK
"' ,._. ~
"'
novou hmotu?
1
E
..X
~ ~P:.':!:!iJ,:-t_ ~ro.:;:::::1::!::;:
M - aanlt,ml zafluol, N - alrJ•dUt•, O - p&tJ1eJ1k' plochy, mno:llrny, rychHrny, p pHHupovi CHl)', R - pomoc-nf .c.hodlltl, S - 1vi1 IUt T h•lr.
zattz.enJ.
Organizačné bude pl:stitclski plocha samostatnou výrobnl jcdnotkou trvalého provozu, ktcd zajisti z.a ekonomicky výhodnfch podmínek dostatek zcml:dHskýcb produktů~ Současné vytvoff pflvétid pracovnf prostřcdl, obohad z arc.hitektoníc.k~ho i kra1inthtého hlediska průmyslové úvody a sldliltt.
~>..
Obr. !1 H - ocelové tchodHtl • cto-1ový vft•h, I - m•nlpul•čnl ~ronor
N
Lubol lln• kontroluj• 'flhkon hmotf lhownrlkem.
Jede·li mlady muf prafsl
fe, pratofe musl slufnl uvolnlt místo ůcty
hodnim fendm z domdcnost1, Juerf, chudinky, celý den prostdly ve (ronrdch no Narpasan. Ve stoje se list ntdd, protofe prafskd tramvaj Je velice pohyblivd - do stran . Tfebafe i dop1edu se pohybuje dosti s/ufnou rychlost/ - z Uboce do Nusl/ to tn·d prdvl role dlouho Jako z Ruzynl do Moskvy (letadlem). Mladý muf sl tedy p11 té dlouhf cenl mOfe jed/nf p1emýflec.
T1eba o tom, prot profské tramYOJt moji kladku. Kladka p1ece kaldou chvl/i vypadne o tramvaj zbytelnl sro1f. Er10 klodko je vfc nedokonold. Na tom by Jdtl nebylo nic divného, protofe nedokonoljch vEcl je vic . Dlvni Je ovfem to, 1e uf dávno Je zncfmo
112
VTH
dokonalejfl vEc nd kladka - pontoiro(. Nikde co nevypadává, tramvaj zbyteini nestoj/, etfO pantoirof je vfc do-
lconalá. Tromva}e s pontorra(em jezdi ul mnoho let v Mostl,
„
v 8rot1Slavl, Ostrava o jinde. V Praze s tlmhle objevem p1ifli ntddvno jako s ohromnou novinkou. Letof ul(/) se budou I v Praze zov6dit tramvaje s ponto1rofem. Slávo/ NE1ok6 hloubovd probkd doprovnl hlavo na to p1if/o a donolo os/ admlnu za zlepfovocl ncfvrh. je to v pofddku 7 Vidy( to nenf nic nového - Jínde uf jezdi tramvaje s panrorro(em desltky /ecl Nemll by se sp/f nlkterf odpo· vblný linltel odpovldor z toho. prol to trvalo tak dlouho 1 Zddlo se to být ol neuvUitelné! Pldll jsem se tedy po vysvltlenl. Nolel jsem je (jak jinak I) prdvl v tomto losopise, v /etafnlm prvnlm l/sle: zavedeni ponto1ro(ll no profských tromvojlch trvalo prý proto tok dlouho, fe bylo nutno vy· 1dit afehový probMm k11fov6nl s trolejbusovýrlt vedením, kter~ pfi pouliti pontoiro(u zpOsobuje zkraty. 8yl jsem poulen, ml/ bych iedy svá obvlnEnl odvolat o prohlásit, fe Je to takhle v po1ádku. AJe nic neodvolám o nrc neprohlóslml Protofe sl náhodou pomotu1u. fe uf pfe4 ltrndcti lety JU.dil v Mostl jak trolejbus, tok i tramvaj. To tramvaj mllo pontoiro(. Trolejbusová o tromvojovd Iro(
Stari filmy a rentgenovl: animky 1 modrým zabarvenim nepatft ui ani do koše, anl do ohně. Z tohoto „odpadu" se dá získat nejen infibro součást fotocitllvl: vratvy, ale zásluhou mladých odbornikl\ z Východočeských chemických závod\\ Synthesla v Pardubicích Semtíně 1 dobrá surovina pro vý~obu první československl: hmoty na bázi acetobutyrátcelulózy. Nazvali ji Umacet-SB. Je to hmota, kterou lze zpracovat vstfikovaclm lisem na výlisky. V pardublckl:m Koh-1-nooru z ni dllaH díly plniclch per a potfebovali by Jf tuny, Protofe Umacet je I levnějii, než tfeba dovážený CelUdor-B, má u nás budou· cnolt. V laboratofi vývoje plastických hmot v Synthesii ho vyvinuli a aploUi tak jeden z dkold plánu tecbnickl:ho rozvoje. A nezi\stalo Jen u těch prvních několika kilogramů U macetu, kteri Bohuslav Roubíček „u.kuchtilu se svými apolupracovnUr.y v 1aboratoH. Mladf techruc1 v Synthes1i se na aktivu, který uspořádal výbor CSM. rozhodli, že zpracuji pAr tun acetobutyrátovýcb fólH pfekážejJclch ve skladě Byla to Jejich odpověď na vyzvu nejlepšfch pracovníků . Všechno, co museli ud!latJ aby tento slib splnili, bylo improvizovanéJ nesnadné. Svazácký výbor si vzal akci na starost a jeden z jeho členů, Jiř1 Štech, ji po celý měs!c denně ttdi1 a pomáhal shánět to, co bylo právě potfeba. Starosti měl dost, ale vždycky 1e našel v pfJslušném odděleni rozdhlébo cbenůck~ho kombinátu kolektiv mJadýcb1 ktefJ ochotně při ložili ruce k dJlu. Rozdrcené filmy oejrůznějšlch formétůJ zbavené fotocitlivé vntvyJ museli nejprve rozpusůt. Obstaral.i to v oddělenl filmu, kde dokázali namíchat 13 tun roztoku . Využili k tomu volných míchaček stályJ protože lid stroje, které na ně pfi výrobním cyklu navazují, se právě opravovaly. Pak nastala malá odysea. Bylo potřeba roztok dopravit přes rozsáhlý podnik ze Semdna do Rybitvf. K dispozici byl zahradnický uaktor a malý vozlk. Mrzlo pofádně a tak pro Rótenu Sulco.;ou, které si vzala pfepravu roztoku na starost, to znamenalo dost sebezapřen1. Ale ani u nf maha udělat dobrou věc nekončila. V Rybitvi objevili svazáci zase volný traktor, soudruzi z údržby jim ho pohotově upravili a tak m8 nakonec echylacetátový roztok kde zgranulovat. Granule - mal~ kuličky, potřebovaly zase vysušit. Suširny filmu využit nešlo; bylo ncbczpečfJ že by se od chemikálie znečistila, nebo by se naopak v proudu vzduchu mohly dostat nečistoty do Umacetu. Proto se mJadJ rozhodliJ že v§ecbno usuš! po tffkilových dávkách v plá-
se /cJif.ovoly na lty1ech mlstech. Velice by mi zajlmalo, pral tom tMkrdt nebyl olehový probllm zkratO, zotlmco v Praze jefti /oni byl. Ale nejde zdaleka jen o tramvaj o pantograf, nejde Jen o probki dopraYnf podnik. V tomhle p11podE to neodpovldnost odpovldných pr;fla totif pomirnE lacino : kladka vy· poddvolo o cestujlcl vefejnost se zlobilo, o jinak to stdlo jen nijak~ ztrdtové lasy. jsou vlak p1'pady, kdy podobnd „odpov&Jnost" stoji mlli6ny korun/ Abych nemluvil Jen tok vfeobecnf - mdm na mysli t1ebo akci Všudybyl, p11 které se poda111o mladým lidem nojft zapomenutých o znilených stro}O zo mnoho miliónů. Vfudy· bylové by/I pochvd/eni, dostal/ ; odmlnu. To je v po'6dku. Jenfe - kdo zovlnl/, fe tolik millónO se nEkolik let bez uf/tku vd/elo po tovdrnfch dvorech? A kolik za to zop/otll
pokuiyl O úspEflch akce Všudybyl uf jsem toho četl hodnE. V kafdých novindch se o tom psalo. Ale nikde jsem ještE odpovld no tu druhou otdzku: kdo je tfm úspkhem akce vin e n a jak byl potrestdn? Takových p11klad0 by bylo vlc. V STS Trnavo se noflo ~o 800 tislc nevyulitých zdsob. Kdesi 11 Olomouce chodili
nečetl
...~~:L;~:,;4je:;~~~I
~
téných pytlicich. Ale kde je honem vzft? Pomohla brigáda děvčat ze strojněpočetní stanice Aritma. Vzaly si domů látku a pfinesly pak hotov~ pytliky. Když jim naléhav4 práce s uzávěrkou pferu§ila tuto brigádu, ušily dal§J potřebo~ pytUky soudru!k.y v krejčovské dJlně podniku. Tak mohli mladl v Scmdně konečně novou hmotu i dosušit. Jcdnorázov4 akce svazáků skončila úspěšně. Vý-sledky výzkumu byly ovHeny v praxi. Ukázalo se 1 že v tunách acctobutyrátových fólif, kter~ leží ladem v mnoha archlvechJ máme cennou surovinu . Může dobře nahradit dováženou plastickou hmotu. Plin tecbnick~ho rozvoje v pardubické Synthesii počftal s hledlioim cesty1 jak dosavadního odpadu využít. Určil úkol a ten byl úsp!lně vyře§en. Výsledek práce mladých odborn1ků z Východočeských chentick~ch závodóJ kecli zpracovali ony
mladf lidé po vesnicfch a objevovali pod snlhem zapomenuté zemldllské stroje .• . A v!dycky to bfvd tok: ti, kdo nefvor objev/, dostanou pochvalu nebo odmEnu; ti, kdo jsou za ty pohozené milióny odpovldni, majf prý z toho hroznou ostudu. Nijak se mi to nezdd. Kdybych }6 zopomnil v zd1/ ndš slulebnf vOz nikde u Pfelouče a v prosinci by ho tam nikdo pod zdvij( objevil, nemEI bych z toho patrni ostudu, nýbrl soudnl 11zen(. (A to ndš vOz md cenu nepatrnou al problematickou.) Ne - rozhodni nemdm nic proti Všudyby/Om a podobným akclm. A( si Všudybylové klldnE chod/ a leflf ty zndml! cedulky na suoje. Aspoň sl nikdo vfimne, ft ty stroje nejsou na svých m/stech, o nEco s tfm udEld. Ale mys/lm si, fe vedle Vfudybylo by ml/ e.iustovat ještE nE)aký Vfevid, který by vfdycky vEdEI, kdo je za to, co se našlo, odpovEdný, fe se to vObec musefo hledat. Tomu p11slufn~mu odpovidnému by pak VJevid mohl nalepit na zddo p11slufnou ceduli. Aspoň by si nikdo vfiml, fe ten odpovldný nenf no svém mfstf, a nko b s t/m udllal ...
VTM
113
~
Ná Š Ž i VOt,
A
~~::\~!:t 1 !~1~t;•i1~:t~~: c~r.:,er!á;~:: 0
l en i nás vlech . nej horfi p"tom je, fe js m e té m ir smrtel ný ne prrt e l je lidským okem nevi d ite lný , , , Dalo by se fic1, fe tyto věty 1so1J vyjmuty z něfakého vf:deckofantilStlckl:ho románu. Toto z:dánf vlak klame - je to skutečnost, nebo as p oň donedáYna byla. Dnes ul tolik netápeme v temnotich. Máme pristroje, které dokuuji, fe pojem „neviditelný" je relativnl. K nim p:at'ff mikroskopy a elektronov' mikroskopy, které nám otufely bránu do světa mikrobú. Spatflli Jsme své neYldltelné, malifké. pi'esto však rmrtelnf nebezpelné nepi'itele - mikroskopické půYodce nemoci, bakt-erie a viry. Mikroskop spoliví na myflence pozorovat z:vědený obraz: pomoci s b ěrné fotky da lší folkou a tlm tmnohoní.sobit Jejich působnost. Elektronový mikroskop spot:ivá na nejné d.sadě, jenomie prvnl obru nenl vytvái'en světlem, ale elektronovými paprsky. Úlohu ~alek, odchýlit správným rpúsobem p;aprsky. přeblrajf e lektrická a magnetická pole. Tlm se pronik! hloubf:jl do malých dímentl, protofe viněni elektronů má kradl vlnovou délku nei elektromagnetick' vlny světla.
c.,
lz:e je srovnat s jemnějšlmi kresl1clmi prístrojl. Zatlmco světelný mikroskop má hranici viditelnosti u tlsiciny milimetru (to je nejmenší vzdálenost dvou bodů, kter6 mohou být Ještě potorovány oddileně). dosahuje hranice viditelnosti u elektronov6ho mikroskopu al do l'ádu několika milióntin milimetru . Mezi mikroskopickými nositeli chorob ro-zezniváme rů z né skupiny jednobuněl.ných tvorů: prvoky, houby a dělivé plisn~. Také tvary se silně měni: nejčastějšl jsou koule, tytinky a spirá ly. Mnoh~ z nich majl jaké.sl údy, z:vant bilfky; jsou to vláknité výbělky, kter~ Jsou vldite ln6 pouze pod elektronovým mikroskopem. Oůlefit6 poznatky móleme získat pl'1 důkladntm zkoumáni nitra b uněk. To se vlak dosud nepodal'ilo. V poslednf době se dě laíl pokusy o vyfešenl tf:to neflešltelné hádanky pomoci elektronovych mikroskopů a speclálnfch preparátO. Zvláštními fen.dmi zal'ízenlmi. ultn.mlkrotomy, podafllo se roz.dělit jednotllvou buňku bakterie na padesát destiček .
3 tuny ve skladu přek.áí:ejicich fólii 1 zájem Koh-1nooru o Umacct ukuzu1e, ic hy bylo škoda dobré myšlenky nevyužit. I když se v~roba acctobutyrátovč fólie u nas již snižila, budou ještě několik Jet archívy staré snímky
~ ~~~~~~; ~~te~~lur:!J~az~~:~~~Ustan;r~!~:=~~~~:v~~
~ ~~:~~~~~. s~~~vji: d~~~~o~ři:~acova~.o p~~~ddu~~~; odpadu dost, zavedou tam podle informaci z ministerstva chemie pravidelnou výrobu Umacetu Navic buJc výhodné zpracovával 1 triacetálOVt' íóhc 1 které dovážlmc a sami také začlnáme vyrábět Na nit.h jsou totiž 1 vdkerč vyřazované: filmy . Tu znamená, te JC rotnC k dispozici 80 až 100 tun suroviny pro v)'robu aceuíteelulózové vsti'ikovac1 hmoty, kterou zatím pro naše lisovny musíme dovážet.
114
VTM
1
bez:mocnf; nU
\
, I
Mnohé bakterie tvofl spóry, pfifem! se část obsahu buňky obal! pevnou blankou. zatlmco z:bytek odpadne. V tomto stavu, který se podobá trval"mu spinku. je mikro-
To je ovšem dalši technicky problCm. Odbornici v Semt1nC ut ho řd1 . Při akci s výrobou prvnf vé:tU dévky Umacctu se svazáci přesvědčili, že pusu-li se mladí z 1cdnotlivých odděleni podniku i do nároč ného úkolu společně , zvládnou ho. Proto také: chtl:j1 nadJ\lc spolupracovat nyni už jako t&dná rada mladých odborníků . Lud ěk L ehký
VRAZI
mi kros organismus rvlišť odolný. SnUI bez poškozeni vesmlrný chlad, stejně
Snad )•dnou bud•• l•llth pomoci mofno rillit ohniska 11.ikat.y. 9, Tato zkrouceni YýYrtka je takaYan.i •pirila. I• to prllina infeklnl lloutenky (nlthnl asi to 000nbobn6). D od I elektrono"' opy jsou n•podatelnl pomocnici l:lo
jako tavld ffr. Posléze se znovu proměl\uje
V
Ústavu
ve svou původnl formu. hygieny v Gottlngen
nechali kolem roku 1890 uschnout spóry snitl slezinné a pozoroval! je. Kdyt byly dány v roce 1958 do prostl'edi, které bylo pro ně pl'izni· vějJí,
vzklflily
opět
v aktivní ba-
cily. ani! by ztratily svou nebezpefoost. Mlmottdně
z.ikdné zárodky ne-
mocí jsou virové substance, o kterých nemůfeme s jistotou i'íci, můieme-11 je pokládat n chemické látky nebo livé organismy. Na Jedné straně tvofl krystaly. na druhé
vhk se rozmnofují
podobně
jako
flví tvorové . K tomu nezbytně potl'ebujl hostitelskou buflku; mů
feme se na
ně
tudlf také dlvat jako
na clropasnlky buněk . Pro své mlmomalé rozměry byly dlouho nepPlstupny pfimému pohledu; teprve elektronový mikroskop to umožnll. ZvlUtnl druh vlrú, takzvané bakteriofágy, mají také sympatické vlastnosti. Napada)I totil škodlivé bakterie (Jsou mezi nimi I ulitečné) a nlčl je. Do i'ady nepatrných nosičO nemoci p;titrl rOzné druhy prachu. Také v tomto pfipadě výzkum pomoci elektronových mikroskopů znamenal prvnl krok k účinné obraně proti neviditelným , ale smrtelně nebezpelným nepl'átelúm lidstva. l'ádně
(Podle u1hromln/ch prorrwrn)J
(tetanus) i• v•lml rodl· rený bacil . Ve forml spór nachiaejf u hojnl v pra• chu, pri poranlnl •• • n•· li•totou dostanou do riny • mohou 11ahiiit •vou choroboplodnou llnnou. J. Badi snati 11.alnn• byl objeven ul v rou 1149. Tyto mai. tyllnky, luto 1pojen6 do retlckO, jsou pfllinou choroby, kteri nebeap•lnl 11achvacu1e l:lovlka I &Yirata, 4. Spirocheta palllda, ble· di spiroch•ta, to l• lm•no tenk• bakt•ri• cvaru vr• ntkr, kt•ri a~sobui• pfijici, (Kruhod dutilkr jsou l•r••ni kreYnl tlll•ka.) S. Malilk• Uttelkr sni, lcter6 poletuji Y• vaduchu neiich prilmysloYých min mohou zpOsobit poikoz.e• ni dýchadch or1inil.
w Burneti (ui 15 OOOni1obn6 a
""
hou 1 jejich pomoci od· halovat tajam1tYI stavby mikroor1ani1ml'.i a lden· tiflkovat I viry, noslt•I• n•rnocl vellko1tl molekul. Vedle i• v•lml zJ•dnodui•n' 1chfma pochodu paprskO Y elelctronov6m mikro1kop11 .
OZNA~ENÍ MIKROORGANISMŮ: Bacily: mikroby, vytváfející spóry Bakterie: d~llvé pHsně tyl:inkovitého tvaru kulovité mikroby Koky: Splrlly: vfvrtkovltl stol:ené mikroby Mikroby: hromadn' oznalenl mikroorpnizmli Rlcketsle: roZ'mnolovánf schopné molekuly Bakteriofágy: viry, které napadaji bakterie VTH
115
•
Hovolllll
z
a
•
JSME
čni
TE
f>
J E
Ka.ldf a nU, alt hm• malf nabo „1c1, ka.ldJ 1 ftill b)' c.hdl ftko Y llYotl dokhat. lft tak Oacarlnem, ••liki.nem lld1t1'a Jako !ln1t.in ti 1nad Kraut1art.n•Nm. J•z.dlt Jako Šťutnf, hrit kopanou jako Hatoputt. A vObec - w10rO l•mnoho. Al• n•Jen to. Kaldf a nill mOI• I „. nfm kaldodennlm vfednlm 11„otl dokAaat „lc. l'ro•tfi 1d.t n l k f m. doki1at nko mimo'*dn4ho. Napoleon kd,•I Plkal, I• kaldf „ofik •I n„• „ tornlttP• martiltkou hOI. Je to pravda. Ale on to Jen Plkal. Hl1torl• nim do· knuJe, Jak dHpotlck' roahodoval o lidech, I o tkh, ktaPI chtlll nko dokibat. Dnelnf nale 1polelno1t divi vlem 1teJn4 Iane.a. A pPcce futo 1lfc:h6me, I• mladl -majl o nic dlem, n~tljl YJnlknouc, l•ou •hffkanl, n•odpo•Hnl, bet •Ole po thpkhu, •• Je tomu bok, li nikoliv? "01.hodll J•m• ••· l• •• na celou vk podldm• • Jln4 nrink,, l'ohovoffm• 11 o v611, o tomto tlikladnlm kameni mravnlho kodexu 1oula1nfho llovlka . %epůma •• nlkterfch 1poluobb.nl1, pracullclch v r6:1.nfith oborech. Jejlith odpovldi 'ri..m molM pomohou, napovl, motni vyvolal I poch,bnotti. 1141deme ridl, napllece•ll n.1m k tomu sv4 upPlmM tlovo. Ona• hovor! ,..„cholo1, ..-4•101 a 1potovec.
„
nosd nejvlce pOsobl na roxvljenl ville, ať kladně nebo záporně. Kde je výchova dobri, dá se ol:ekivat I rych· lejšl rozvl)enr vOle. Záleil vlak tak' na dlech, ke kt• rým l.lovlk smf:l'·uje. Mohou to být cfle sobecU, lndlvlduálnl, nebo clle spolKensky dOlellt,, ufitKn' a prospBné. VTH: J•k' l•ou typlck4 formy p(l10• benl v~le kladnfm. •ipornfm lm)'•lt.1 r
„
Dr. Bl'lchilek: Kladných prole· vů vůle nachhfme dnes dostatek. Tfeba se skupina lldf rozhodne, le pfejde na nov' pn.covlštl nebo pfe· vezme novou pracovní metodu a pfl· tom se neohlfií na hmotn' výhody. V minulých dnech Jsme mohli sledovat práci lidi - a mezi nimi bylo ae· málo mladých - v takových sltuacfch, kdy byly podmlnky :ivllJť nep~lwlvé (mrb. vlchflce, snlh atd.). Utn.py ani nepflxeň flvlll nedokázaly zlomit vůli obhavých pracovnlků. llrkime, fe Jde o hrdlnstvf vJednlch dnil. Záporné působeni vóle bývá dvojlho druhu. Pfedevším jsou to ti, kdo Jdou Jenom u svým út.kým, malicherným cílem, kte1f dokiU pro
Tollk " úst vlclce, psycho· losa. Mezl Jiným hovoPll tU o 1ystému výchovy. Proto Jsme navltivlll profesora K. Gallu, vedouclho katedry peda101lky Karlovy university v Praze. VTH: Alki ••• le nale mlidel nemi don pevnou 'f'l.111. Co o tom 1oudlte?
Profesor Galla: Pravda, objevuji se mezi nall mlidefl I negatlvnf jevy. Nesmlme. vlak z jednotlivosti soudit na celek. Vytviflme historickou epochu. Revoluce se nedi dělat n pecí, nelze proto myslet Jen na osobnl pohodli. Mláde! mi dnes mnohem vice úkoh~ nef dflve a Jsou to úkoly daleko tělll. Má vbk naproti tomu nepomlrni lepši pozici nel u. kapl· ta.Jismu. Ne vlak všichni sl toho dovedou váilt. Projevuji se nim chyby rodll'ovské výchovy: dltl se rot.· mailuje, všechno se mu usnadňuje, pfekilky se mu odstraňuji. Ndko. dllo by trochu sparunsk' výchovy, drobet odflkinf, a.by se nau~lly váfit sl toho, co dostivaJI. VTH: Jakjmi metodami H mi vl.lle p6tto'f'at u mlidele?
vytrvej NEJPRVE Jsme navltlvlll dr. Václava BPlchálka, vl· deckého pracovnlka Psycho · loclckého ústavu Karlovy university. YTH 1 Co i• to vater Jak 11 unco po· I•"' .-,„ltlovall lld6 dffv• a i•k dnH?
Dr. Bflchálek : V historii se traduje, fe "dkladnf vlastnosti duševna jsou troll: rozum, cit a vOle. Mělo se u to. le tvofl speciflck• rysy, vytvifejfd duševnl livot člověka. Dnes vlme, le nelze oddělovat vlastnosti volnf od citových a rozumových. VOie se dotýkJ. tEch duševních pro-
cestl, kter' rídl llnnos-t
člověka,
pfl
nff must překonívaer pfekUky. Bez pfek.Uek se vOle nevyvfjl. Volní vlastnosti člověk.a se vyvíjejl ruk.u v ruce s Jeho zkulenostml. VOie
není něco, co Je člověku díno; je to vla.stnost, kterí se vytvUf. Je mofno
Ji
rozvlJet bud
mimovolně
nebo
úmirni pomoc( výchovy. Je to privě výchova, kterí vedle zkuše·
116
VTH
svOJ spartak, svou cha.tu apod . obi· tovat kdeco, I svoji práci pro společnost . Druhý typ úporného volnl· ho úsill Je leště horší: Jsou to ony smutně t.námé pfip01dy rotkridánl. podvod O. krideil atd. I k provedeni těchto ~lnů Je tl'eba jisté dávky vOle . Takové jevy musfme vlak radlkiln~ vymýtit. VTH 1 Jak mOh mladf llovlk do· 1Ahnout G1p6chu pPI Yfithovl vOle?
Dr. Bl'lchálek: Pfedevšfm sl musl stanovit cíle, kterých chce do. si.hnout. Dále. nebát n pofitel.nlch nepspěchO a dokhat překonat krize, které se jistě dostav[, prostě nedat set Nnbytnou podmlnkou fe kolek· tlv. V něm Jeden druhému pomáhá, navz:ijem se podporuji ve slabých chvlllch. Vúli muslme cvll.it. Ponenáhlu stupl\ovat pofadavky, dod.hnout url..itých návykll. Shrneme·ll to: Začít i vytrvat, necouvnout a H.dn~ se poprat s pfe· kUkaml.
Profesor Galla: Znalný podll na tom mi lkoli. VOie nenl kvitlna, kteri se ulévi a roste. Úkolem ul.I· telQ je dát mladým dle I pfekáfky. V procesu výchovy jsou vidy nejmé· ně dva. Učitel a fák. Avbk ani jeden z nich nesmr být pasivní. Vfdyť I ul..i· tel se musr neusri.le ul.lt, zdokonalovat a rozšifovat své schopnosti. MU· slme připustit, fe jsme liky do jisté mlry přepaslvlzovall. Abych tak fekJ - kalil.kujeme. Ml;adý llověk mud být mnohem aktlvnějšl pfl své vý· chově, spolupracovat s ul.ltelem, musí I sám sebe vychovávat. A takto vést mladé lidi, to Je dnes základ· n( úkol všech peda1oglckých pra~ covnikó. VTH: Jak 1ladlt dJmy o•obnl •• •Polelentkfmll
Proíe.sor Galla: Kapltalističd podnikatelé majl také villl, nacist' měli uké vl111. jde vlak o to, k jakým cllGm ji napfeli. To znamená, že obsah a cll vC.le musl být ve shodě s mravnfml zásadami, se spofelen· ským řádem. Muslme dobfe v~dět, co mllovat, ul. bojovat 3 co hájit.
Teprve pak je veškeré snafeni lfo.„ vika sprivné a spravedlivé.
TPetl, s kterým jsme hovo· 0
rlll, byl dr. Pavel kantorek, znimý leskoslovenský kordman a maratónec.
re-
VTH 1 Sport a vOle •.• Jalc to Jde dohromad,1
Dr. Kantorek: Ptl snaze o výkon (a to nejen sportovní) nerozhoduje jenom vlastnl nadáni nebo snad vněj· li podmlnky, ale vnlti"nl faktory, to, ěemu i"lkíme morilnl prorll tlověka. Bez url:lt,ho nadáni se nedá do· sáhnout maxim"nlho výkonu. Jenfe bez vytrvalosti nenf sebevědf na· dáni nic platn,. Sdv! se al pi"flil často, te lld,, ktei"I majf menlf na· dáni k temukollv, ale jsou vytrvali a houievnatl, dosáhnou maximálních výkonO spll, ne! nadanf jedinci bez vOle. Zvlilti pfl vytrvalostnlch spor· tech , Jako I• mar>tón , lybl'sk6 bihy, . vodické dlsclplfny, cyklistika nebo branné sporty, vyfadufe se p1edevilm pevní vOle vedle trénovanosti. Nes-u.li vlak jenom vytrvalost v tréninku , nutno I p1ekontva.t únavu, nekoutlt, nepit alkohol ; Je tfeba mlt pevnou vOIJ I na druhé stnn~. projevit se ve spoleěnostl jako platný l:len , dosáhnout úspkhO I v povoláni, ve studiu. Snad v lcatdém závodě dolehne na sportovce krize. Těles ni Iduševnf. U mne to bývá tak mezi 25. ai lS . kilometrem. (Maratón má kolem ~2 km.) é'.iovik cltl, le I• u konce sll, chce závod vzdát, nohy jsou tU· k,, lpatni se dýchá, svalov• kfele, pocit hladu a slabosti. lllká sl: nedoběhnu, musím vzdát. Tyto krize u p1ekon:lvajl jedině pevnou vOlf. VTH : Jakt „„nam mi podle vi• Y1ll• pro dul..,nl llvot llovlkaf
Dr. Kantorek: Myslfm, fe mi ohromný kladný význam. Kdo dokáfe p1ekonat fyz.lcU potffe, uml se vyrovnat I s prekUkami spoletenskými. Odolnost tělesn:l s psychic· kou jdou ruku v ruce. Sport ull člo vlka poctlv"mu boji, ne podvidět, ulevovat sl a Jidit. VTH : Co vakilete mladfm lidem?
Dr. Kantorek: PfedevJfm, aby se dobJ'e ul:lll ve lkole, aby dobfe pracovali. Pak aby všichni sportoval!. Budou zdravf, slin!, vytrvaH.Od
~ P'J:ý~b~r~e:::!~~e~e!~~~:,~f ~ 11
1 ~~ká~~~~1f1 :m~i1:i!sr~el:~~k~~~~é i j
c:
l
: ~
.! .: ""' E
l
>
metody: výchova k samostatnosti, pfekonivtnf obtlff a pl'ekífek, průbojnost a bojovnost, odffkínf a snt!enl nepohodli. Zdi se ml, fe naše mlídef je znač· ně pohodln,, M' všechno pi"llll snadné 1 d':" ~ricl pevnost vOle. Je to úporny vysledek dobré snahy rodlčO, udilat dilem vlechno, co jim na otlch vldl a vyhovět bez meiktnl kafdi!mu jejich pH.nf. Mláde! pak pohodlnl a sův:l se zmlkěilou t~les ni I duievnl. Rozhovor priprovll/ Vildo Dubský+ Lev Spdlol
Model lokomotivy na 1trida'ff proud, kteri do„hne rychlo1ti 100 km/ hod • • rorma tvarovl dokon•" 'idlt1k• kabiny v1nlkl, v 1.-mlnito'fni pl1efhkfch Lenlno'ffch ú.vodó. Kluickf hluboko· talnf plech bude nahra.z.en 1kelnfm la• mlnitem. J• p6tkrit lehli nd ocel, dob1e l1olui• hluk, •lekt"nu, Je chemicky odolnf a •ntil teploty v ro.z.med - o al + no 0 c.
VTH
117
l phd &yfmi tlslcl lety lld6 1ullll ma10 (o tom H dovidámt z. archeoloalckých nitez:O). Známý benáuký kupK Marco Polo xaznamenal pfed 700 lety, Jak 1 \1dlvem pozoroval Tatuy, ktePI v kouPI svých ohlhl 1ullll ml"co. Sunar to Jlltl nebyl, ale zrodil H princip koni.ervace-uchovávánl potravin pro obdob( m6nl pf Iznivá. Lld6 pPIJll na to, le kdy! odstranf z potravin vodu a z.Cls~nou Jen ptivn6 slolky tkinl masa nebo violky 1ulen6ho ml'ka, vydrff Jim mnohem d61e nef v ~rstvém stavu. Mezl nejbifnljll tuleně po· traviny dnes patff ml6ko, vejce, ovoce, zelenina.
U
0 Novijii metodou konzervace potravin je s t e r ,. I a c e, kteri pomáhá uchovivu ovocn' kompoty, muo a ryby v kovovich nebo skleni:nych obalech. I výtelné leski pivo v lahvích Dosud ne1modernějšfm způsobem konzervace je m r 1 ze n I. Zníme zmrazené ovoce, polévky, m;ua., Jpenit a dokonce I ovocné knedllky. Sulenl, mrazeni a steril1ce - to jsou ty hl1vni 1 nejznímějll metody Ale Je konH:N1ce potravin opn.vdu uf dokonale vy l'efen1?
•
„ČERSTVÉ NENf MRAZENÉ NECHCI!"
Tuto větu můfete nlikdy ulechnout v prodejních masa. Prot vlastnf to mrazené muo nevypadi nHdy t.rovna neJ"pe > je pfece konzervováno tou neJmodernějli metodou , která uchovivi vitaminy , uchoviví vthled I chuť! Pfl mrazen i se uplatňuje známý fyzikiln l zákon o vodě , kteri pfi zmrznuti zvědu j e svU1 ob1em . Oáte· ll u okno lihev s vodou l nechite vodu zmrznout. led láhev rot· trhne. Stejnf se chová I voda v bul\kich potravin. kter6 jsou zmrazovány. Buňky tkáně se potrhiji. Ale to stile ješti nen l rozhodullcf. Kdybychom dostali maso pikni zmrzl' a mohll ho hned „hodit " na peki~. vůbec nic by se nest1lo. Zmrnené maso vlak Wto leli celé dopoledne na pultě obchodu nebo doma ve spltl.Muo rozmrzivi a t. potrhanjch tkinl odteki voda - a sama. zfe)mě s sebou odnilr I list !Ivin : trká se, te maso „ pould šťávu ". Tfm se samozfejmě: rychle mini 1eho
MRAZENÍ kv1llt1. I kdyt pak ma.so doma v chladni!ce znovu uuhne, nemůte uf mít pOvodní hodnot.u V tom je tedy kámen ůrazu této u tlm nejmodernijli metody : ie le ti'eba neustále dbit - od zmrnenf it po úpn.vu v kuchyni - aby teplota nepfekr~lla - 1 O at -20 tC . Zajistit poli'ebnou teplotu ! - na prvn f pohled se to zdi docela jednoduché; ale pfedstavme " niklady na zflzen l. provoz a ůdrfbu mrnlclho zaflzenl. nikl1dy na tlske kubických metrů chladlrenských prostorů , stovky chladlrenskjch automoblh) a ft:lezn il.nlch vac6nú . niklady na mrnlcl pulty v mnoha t islclch obchodech v ce" republice a niklady na elektrickou enerail. je tedy o Cem pfemýllet Moiní , te fešeni pl'lnese tato pod lvni „ rovnice": 1 k1 hovfziho = 20 deka,ramů masa od konce - od mnohačlenné vědecké vy. pravy horolezce Hlllaryho, která vystupuje do v'flky několika tisíc metrů mezi vrcholky Mont Everestu . V ffdkém nduchu se špatně cestuje a kaid'i dekaaram utlfenr jet.nit . Na jednom t. m lst urlených k odpočinku vyjme kuchal' balil.ek s hověz l m ma.sem . Na pohled je to kilový kus ma.sa, ale kdybyste tohl e kilo hovhlho zvi· !lil, jnýCek vah by se t.a.stavll pravděpodobni na 20 nebo 30 dekagramech . Kuchaf expedice rot.ehfeje Začnime
Ta vosa byla podlá T•n ntvdltný wor zhrd ra vosa krdle bodla A Ard / mil .: toho smrt ...
lLUTÝ BLESK SE lJHADLEM 118
VTH
do by neznal verše z Nezvalovy Manon Lescaul ! A kdo by také neznal, jak štipc , pih a boh takové vosl bodnuti . Snimck na titulnl straně ukazuje hlavu tohoto temperamcntniho hmyzu, který niJ svou pi'itomností „o blažuje" z vU1 š tč koncem lčta . Ochumivá naše nejlcpšl ovoce a oblctu1c nás, kdyt to
K
privč
nejmi ně
potřebuj eme .
Jc-
jich zpO.sob života je velmi n1im11vy a ncnl ptílil znAm. Z).-r1 se probudJ vosl s amička ze zimního
spánku,
opustf
začne stavět
svůj
ůt_W:ck
a
hnfzdo. VybJed.t. ta-
kové m.Jsro, které je chráněno pted deštěm , větrem, nepohodou i
člověkem .
Po1uavi základ hnlzda.
v hrnku snfh, do vody vloff ten lehký kus masa, který připomrná svou strukturou velmi Jemnou visk6:r.nf houbu, a n nějakou chvlli je maso připravené k vai'enr. V tomto okamfiku, kdy doslova vysálo všechnu vodu v hrnku, uf use vUí 1 kg a má vzhled čerstvého ma.sa. To je toho, i'íkáte si, bylo to sušené maso! Jenfe tak jednoduché to nenl. Pi'i normálním sušeni potravin se podstatně: mění fejich vzhled {viz křlfaly, sušené švestky). Kdybychom naše hově:d vysušili tlmto :r.pů sobem, zbortila by se pěkná kostka v neúhledný bet.· tvarý plátek, ztratila by se pi'iro:r.ená vůně. změnila by se I chuť - tkritka nikdy uf by to nebyl kus, který přlpomlná čerstvé maso. P" realiuci nové metody vychhell technologové ze zkušenosti, ie mrazeni zachovává hodnotu vý· robku, sušeni odstrai\ufe vodu a s vodou I váhu. (Voda mi nejvi:tšl podíl na váze všech potravin, např. u masa je to al 80 %.) Spojenlm obou metod, či ještě lěpe : spojenlm výhod obou metod se zrodila k r y o-
t, 1kuhbnl H
Htlm konHI'•
YYJ• " m•lfdt kryotlkitor-0, kto,.. J1ou p6'1od"I ""'•ny pro konunracl k-. ,,. 16loltnfch ůHa..-.ch.
J. l•blimofn• sutoM jahody jsou na pohled k noro11o&ftinl od t•rstvfclt, :I. U lcryo1llritoru ttracul• ,..,•• d' l•boratttka Ja1t• lulcori.
s I k a c e. Dáme-li maso do mrazicího pultu, přes noc zmrzne na kost. Kdybychom ho pak chtěli vysušit teplem, muselo by se rozmrazit, ale to by znamenalo ztrátu šťávy a jakosti. Vysušuje se proto ve vakuu - takt.vanou mrazovou sublimaci, Teploměr ukazuje několik stupM pod nulou, maso je ulofeno ve v:r.duchoprhdné komoře. led v mase se už vůbec nemění ve vodu,
-
RYOSIKACE
ale pi'echhí pHmo do plynného skupenstvi - a teprve mimo sušte! podtlakovou komoru se nechá kondenzovat ve vodu. Kdy! se odpaři stanovené procento vody, proces se :r.astavl. Pfed nám i leií na pohled stejný kus hovět.Iho. se stejnou vůni I chuti jako čerstvý, jenie lehčí o váhu mrazem „odpařené" - vysublimované vody. Můžeme ted doplnit rovnici. která tvofila me:r.ititulek nad tlmto sloupcem : 1 kg čerstvého hovět.Iho = 20 dkg sublimačně sušeného masa (při čem! výlivná hodnota je ne:r.mě· něna a trvanlivost se prodloužila o nekollk měslcú) .
•
0
„KRYOSIKOVANÉ NENi ČERSTVÉ NECHCI!"
Tuto větu řlka1í dnes například kosmonauti - část 1ejich pqtravy tvofí jldla upravená kryoslkací, protole šetři váhu, a rozdrcená a slisovaná šetři I prostor. Tuto větu řlkajl horolezci a s vděčnosti by ji ulili I turisté, sportovci. cestuifcí ve vlacich a letadlech. Sublimačně sušené potrav iny lze skladovat bez zvláštních nároků na skladovacl prostory : stačí, 1sou-ll prot i vzdušné vlhkosti chráněny neprodyšným obalem. Kryosikované potraviny velice rychle přijimaji zpět vodu a pak se mohou upravovat jako čerstvé, vzhledem 1 chuti
Materiál na stavbu vosího hnizda poskyruje paplrovitá hmota , kterou vosa vytvářf z ůejfdho dřeva a slin. Vosi samička vyt·1ořf také několik buněk a naklade do nich vajíčka. Prvni vosy, které se vyhhnou , jsou malé . Pracuj1 v úle jako délnice . Když je dělnic dostatek, zůstává samička v hnízdč a snáU dalšf vajička. Během jara a počátkem lěta rozroste se počet vos ve hnízdě na 40 až 50 členú. Později, v létč 1 zač nou se líhnout sa mečkové a po nich samičky . Opuscl potom rodné hnizdo ; oplozené. samičky vyhledávají na podzim vhodné úkryty, kde přečkávají zimnl období. Ostatní členové hnízda s při-
cházejic1 jaře
zimou
jsou od čerstvich k nerozeznáni. Kryoslkaci lze zpracovat všechny druhy potravin. ovoce, zeleninu. maso, mléko. vejce i šťávy, sirupy a nápoje. V několika :r.:ipadnich zemích jsou jii v provozu továrny na kryosikované potraviny. Zpracovávaji hlavně se:r.ónni pfebytky, např. ovoce. Ovšem ani tato nejmodernější metoda konzervace nenl :r.atlm bez chyb'. U některých potravin nejsou zadm stanoveny nejvhodnější technologické postupy, u masa napřlklad dochá:r.i p" nesprávné manipulaci k tzv. oxydaci tuků nebo se stává, ie asi po púl roce je kryosikované maso nepfijemně tuhé. Obtífe jsou také se stanovenim zbytkové vody ve v)'robku, její! mnofstvl vlastně rozhoduje o jeho kvalitě. Konečně hledaji se i speciální obaly, které by zabránily přístupu vzdušné vlhkosti, která by mohla ohrozit trvanlivost kryoslkovaných potravin U ni• :r.aial • technolo1id1;m vf:r.kumem kryoaikace prof•· •or inl. dr. Vladimir Kywlink :r. katedry kon:r.•rviren•tYI V7· sokili lkol7 ch•mic:ko·t•chnolo1ickili "' P'nu1 . Praco'l'nfc:I katedry i studenti :r.koumajl ,,.Jechna „pro" i „proti", aby instal11ce prOmyslolf;ch kryosikitorO byla •kllteln• uvilenou inlfeltlcl do nor.Jeho potr11vinir'skiho prOmyslu . Nepoch„bujeme o tom, la 'ada pPedno1tf no,,.iliho .:p01obu kon'lervace ro'lhodne o jeho :r.;avedeni, NA,SAL : O . UNGER a 8 . KOLÁA
zahynDu .
Na
samičky zase opustí své koloběh života začíná
úkryty a znovu.
Většina lidi se domnivá, že vosy se živi pouze sladkou šťávou ovoce. To souhlasi. Pro své larvy však potřebuji masitou stravu, kterou si opatřuji tlm, že v Jetu napadají hmyz, zvlá.Atč mou chy, zabíjejí a odnášejí je do hnízda , rozkousaji je a dávaji larvám. Jsou tedy vosy v rnmco smyslu
člověku užitečné. několik drunejnebezpečnější je známý
Vos známe u nás hů;
sršeň .
Je to veliká, bojovná vosa, jejíž bodnuti je zvlá!it' nepříjemné a bolestné; při větším počtu bod-
FOTO : R. ČECHURA
nuu muže dojit i k vážnému ohroženi zdraví. A nynl několik slov k našemu titulnlmu obrázku. Mohutná žlut:i, na žvýkací ploše černá horní čelist nese silné zuby, kterými vosa rozkousává chitinový pancéř ukořistěného hmyzu. Zuby sloužl také k drcenj kousků dřeva, ktcrě smi šené se slinami sloužl jako stavebnl materiál. Obtaz také ukazuje , jak skvěle jsou kusadla Vosy uzpůsobena k požíváni tekutin. Nebudeme proto shazovat vosi hnízda, přijdeme-li na ně; to prom, že užitek, který vosa při náší , vyvažuje škody, které snad způsobi.
(du) VTM
119
N echceme vim zde p'lpomfnat fivotopis tohoto povf:stn4:ho dobrodruha a dobyvatele - ten sl konečni mOfete osvHlt na fn.n· couzskfm filmu Napoleon, mite-11 o to úlem. O Napoleonových vla· sech vlak stojf u to se zmlnit: po-sloufily moderni vidě, kteri Jich poulila k osvitlenl m4:ně slavnl:ho ůdobl Napoleonova f.lvota - doby Jeho vyhnanstvf. Toto údobt ulalo 16. flfna roku 181 S, kdy byl Napoleon vysuen na ostrovi Svat' Heleny a svUen dozoru cuvern4:ra ostrova, Jimi byl tehdy sir Hudson Lowe. je docela pfirozen,, te se zpupný a vellkilský dobyvatel se svým f.alifnlkem nesnilel. Byl p'ece zvyklý poroul!et senerift1m - a ted ml.I dm poslouchat buvýznamn,ho krilovsk,ho ůfednlb!
Oochhelo mezi nimi neusúle k prudkým sporům a rozmflkim, na nH sl Nipoleon bsto svým znimým nifoval. Ale ta.k' guvern4:r posllal Wto zprivy o nezkrotn4:m chovin f
NAPOlEON vúcn•ho ujuce a diva.I mu naJevo svoji nelibost. Vúfemni nenivist se sdle stupňovala. V roce 1820 u&I Nipoleon vUnl. chun.vit. Jeho nemoc se pflěftala nep1fzniv4:mu podnebl nil ostrovi. Sám dtll, fe se jeho zdravotnt stav pojednou zhoršufe, a často o tom mluvil. Patnicd1ho dubnii 1811 ul byl tak slib, te napsal: „Umlrim, ale ne pflrozenou smrti. Mi mne na svWoml an11lck.i ollzarchle a fefl placený vrah!" Za dvacet dn( nato Napoleon skutelně skonal. ÚPedně byla jako
pHlina smrti oznal!ena taludeln t rakovina. Jeho tělo byl nejprve po-chovino na skalnat4:m pobP:ell ostro-. va a teprve v roce 1840 byly po-z.Ostatky pfevezeny do PaHfe. Napoleonovy stffnottl z poslednf doby ilvota vzbudily pochybnosti některých
l'k.a'\1 o spolehllvostl
). VOJSKUNSKIJ -1. LUKOOJANOV Pfelotlh
ALBNA
REPPEROVÁ
posmrtn~ho nilezu. Podle tehdeJlfch l:nalosd a podle mofnostl opuflt sl nenápadně potfebn• Jedy dalo se soudit na otravu otruilkem, arsenikem. Vzhledem k vellk•mu bsov,mu odstupu a k molnostl odslraněn( zbytků podezfelých !Atek 1 mrtvoly vlak nebyla nadije, fe se podaff objevit stopy jedu chemickou cestou.
Nov4: nevldan4: matnosti pitfin( pflfln~ Napoleonovy smrt.I vlak dala modernr atomistika, kteri za vhodných podmlnek umofl\uje zjls· tlt ukfka. jednotllv• atomy hledan• lilky. Je znimo, :le se arsen I u nor· m'lnlch z.dravých lldf hromadl ve vluech, a ie vlasy prakticky neminl svoji strukturu velmi dlouho po smrti llov~la. Na t4:to zkušenosti postavil svoJe pitrinl profesor G. Smltt z slugowsk' unlvenlty. OpatP:il si několik Napoleonových
po
„Vóbec kamenům svl:tlo dobfe ncdE.16. Mfocralogov' jsou pfesvEdčeni, !c je deba 1ufimen asi rok uschovat v temnlm, vlhk~m mfsti! • .. " „Kec6!, Vovkol 11 vyklikla Sv~ta. „Nech pledn6teni a mluv k vki !'" „A na Urale úhnl:du pfemi!ňujJ v zlat! žlutou dm, že jj zaplkajf do chleba . .. Dobri, ple1t•v•m mluvit." VoJoda olkrabhal úlomek nolem, přičichl
:~::~, &~m~: s~ ~~~1 !~ ~~~cb ~o°!!~v:~ 0
( Po~ral'104nl • lis/a 3)
Vyúhli na bfch zlat! žlutou hroudu, velikou jako hl1Ya, kflžem pfcvézanou koncem provazu, „Zlatol 11 vyhrkla Sv~c.a. Naklonila se, lehce ae dotkla dflclbo povrchu a ucukla. „Co je to ?u fclt.la rozpačit!. „Jako bych dosrala býčf
~ rAn'~Ti!kk~~ic~°:op::~adc:c~·~ilo . ..,"
S
?
9'o
fckl Voloda,
„taky to 1e mnou škublo, když jsem ho převazoval. u „J dhe dill" - Bori1 vytAhl sk!Adacl oťtf se dlev!nou rukojeti a rozfczal uzel. „A ted se můf.em orientovat. Začni, Vovko; kameny, to je tvoje dlditost." Voloda mistrntm úderem kladívka urazit ma-
~ lirůtý kouslčc:k. _
,,Proč
to 14.mcš ?11 optal se tile Oleg. Volod'a 1e vpil pohledem do čentvlho lomu. Úlomek népadni! zcsvi!tlel, vytryskl z n~ho ~ papnek 1v.!tJa. Pak začal rychle pozbývat lesku. z ;, V tkhhle mbtech, „ řekl Volod'a, „se vyskytuje ~ „gakmanit 11 • Je lediv;, ale v černvlm úlomku m6 „Počkej,'"
~ J~~~Ž~u1 ~a~:~·o~ ~~~~~d:~~gmveck ~:i~t ~e~8ek N
~
~
přijde
na svi!do, po ni!kolik:a Ale tohle není „gů:manit" . „
vte.řinécb
rudne ...
:;~o:ej~. t~o~~~~;ai":tr!~~li! vser::Ot!l~~~:~ 120
VTH
n6ble vzplanul. Ve vzduchu 1c rozlila pfiiem.n6 nczném.6 vůnE . „Jesůi je to jantar, tak jakýsi ncobvyklf. Obyeejný jantar IC vytvořil ze zkameni!1' pry1kyfice jehličnatých stromů tfetihor. Vún~ uhf6t'1lo
vlasO a vystavil je bombardovfnl neutrony v pokusném jaderném reaktoru výzkumného atomového centra v Harwellu v Anglii. Atomy v takovém prostfedf zachycuji neutrony ve svém jádfe a měnl se v radloaktivnf izotopy pt'lvodnlho prvku, které lze podle dru· hu a charakteristiky vysllaného Ú· řenf velmi přesně Identifikovat. Touto cestou bylo opravdu xjlštěno, fe Napoleonovy vlasy obsahuji tři náctkrát vice arsenu než vlasy normálnlho xdravého člověka. Při
druhé zkoušce byly vlasy roz.
střihány
se
na krátké kousky a měřila aktivita jednotlivých vzorků.
Protofe se arsen ukládá ve vlasu v době jeho riistu, dalo se touto cestou xflstlt s přesnosti asi dvou týdnO, kdy a v jakých dávkách byl otrušfk zajatci podhán . Ukázalo se, ie byl Napoleon v posledním roce svého života postupně systematicky otravován. Nálezy souhlasí se zachovalými zprávami jehosoučasnlkO o je· ho výrocích a zc!ravotním stavu. -fa-
jantaru - to je směs aromatu hřebíčku a jehličnaté smůly. Ale tady, to není ono . . . I barva je poněkud zvláš[ni. A fluorescence ... '" „ To znamená, že to jantar není?" optal se Oleg. „Musel bych udělat rozbor. Obyčejný jantar to je C, 0 H 11 0. Věk až do miliónó. let. A tenhle kamínek je podle mého starší. Možná, že neni z jehlična tých d.řevin, ale z nějakých gigantických kapradin karbonu . Paleojamar, abych tak řekl.'" Boris je poslouchal, seděl na bobku a šťoural do hroudy špičkou nože. S lehkým praskáním přeska kovaly jiskřičky. „Je staticky nabit,u řek.I Boris a narovnal se, „i stébélka slámy pficahuje. Kolik že ;e mu let, Vovko?" „Ctvrt miliardy, ne méně. " „ Tak tedy, braši, tenhle kousek má vlastnosti elektretu." „A co je to vlastně elektcet ?" optala se Světa. „To máš tak, určité pryskyřice se dostávají v roztaveném nebo měkkém stavu do elektrostatického pole a v něm pak tuhnou a stávají se elektrety: zachovávají elektrický náboj, tak jako magnet zachovává magnetické vlasmosti. 11 „Co ho mohlo nabít?" zeptal se Voloda. „Copak já vím? V každém případě přlrodnf elektrické p9le. Bllzký úder blesku, náhodně vzniklá elektrické pole, nebo co já vfm ... Co vůbec víme o elektrickém poli zeměkoule těch dob? Vždyť jsme se vlastně o existenci elektretů dozvěděli teprve před několika desítkami let, ačkoliv u7. je před pověděl Faraday . .. u „ Jedno je jasné," pokračoval Boris, „tahle pryskyřice se dostala do mohutného statického pole, a to v rozměklém stavu, kdy molekuly dipólu se snáze přeorientovaly. Všecky plus)' na jednu stranu a minusy na druhou ... A pak rychlé ochlazení, napřiklad proudem vody, a néboj se stal věčným . .. "
Začalo
se stmlvat. Oleg zapálil
oheň,
Voloda
zavěsil čajník.
„Kluci !" tiše zavolala Svě:ea. „Podívejte se, jak zvláštně mušky oblepily hroudu! " Opravdu, mušky - prokleti -severního léta se jako mrak rojily nad kamenem a lezly po jeho nerovném povrchu. „Přita huje je/' promluvil Oleg. ,J Pod1vejte se, ne všude si sedají, ale jaksi jen na vybraná. místa." „Fakc," fekl Boris. u Zdá se, že to není jednoduchý elektrec, ale i fotoelektret. Jestli se v době tuhnuti v jantar promítalo zobru:eni toho, co bylo kolem, tmavé a světlé skvrny se mohly různě rozmístit. Proto jen určitá místa přitahuji mušky," nahnul se nad hroudu . „Podívejte se, kluci ! 11 - Oleg pečlivě prohližel černé skvrny od nalepených mušek. uJakási kresba. Podívejte se, ruka!" „Kde? Tohlcco ?" s podivem hvfzdnul Boris. „Při určité fantazii ... " „ Samozřejmě , ruka!" vmísila se Světa, „tady jsou i prsty ... „ nA tady i lidský obličej!" zvolal Oleg. Skucečně, tmavé skvrny na kameni vytvářely nezřetelnou kresbu s vynechanými detaily. V levém spodnim rohu je jasný obUčcj: vlasy a ústa rozevřená křikem. Holá ruka s ohnutými prsty, zvednutá nahoru, jako by volala o pomoc. V pozadí jsou nejasné postavy. Buď tam trčí klacky, či jsou to snad kopl? A napříč přes celý obrázek je lomený, ostře vyznačený světlý pruh ... Dlouho mlčeli a zirali do zkamenělého okamžiku neuvěřitelně daleké minulosti. První se vzpamatoval Oleg. Přinesl fotoaparát a udělal několik snfmk:ů. Voda v čajnlku začala vfic. Světa zavařila čaj a sklidila večeři. „Olegu, proč nepiješ a nejH ?" Oleg neodpověděl. Seděl s napolo zavřenýma očima a díval se do taněidho ohně. ( Pokralovdni) VTH
121
$.1..
/){~""'
g-
..... ....:,. ~::>.I•"=°~
=-,P':"-~':.~:„~~:~~~::;::::!:~'I/
bohných samarkandských mellt nese nbev ...,81bl Chanym - po krisn' Timurovi feni.) .""4f ,t~ SaraJ Mulk Chanym bývala pP.1111 Wto sama U W doma, ale Jeli srdce pr'f vtdycky dlelo u Timura na Jeho vilel:ných výpravách. Kdyl .., .... se mil jednou po obr.vl4J( dlouh• době vritlt domO z lndick,ho taiení. chystala mu
„_ _,., „n.,....,,....,
r.
tečně
0
„Bohulel, Jarů Achmedov ne.ni doma Odfel s děv četem do Fergany," uzbecki studentski mima se na mne podívala zvidavýma otlma: „A - co jste mu chtil?" Nesouvisle jsem se .tnaiil vysvidit, fe jsem se ve vlaku do Buchary setnimil s jeho pfltelem Talpulatem Umarovem, který mni pro jarale dal dopis, a ten dopis te tedy predávim. Uf jsem se ani nepokoušel dokazovat, le Jsem se do tohoto domu obracel s prosbou o pomoc pfi prohlldce Samarkandu. Popfil jsem feně dobr4: odpoledne, hodila u mnou pffvitlvYm salam alajkum a byl Jsem use na vyprahlé samarkandské ulici. To tedy zname.ni, kamaride, fe musil opit spoléhat na vlastnf slly. rekl jsem si. v hlavě se ml jelti honily pfllil l:erstvé dojmy a obrazy ze nfedo-věké Buchary. ještě se ml pfed očima prollnaly s ditskýml vz.pomfnbml na Tislc a jednu noc. jeJtl to kout.lo nevyprchalo. A ul jsem i.novu ponofen do historie, snad jdti staril a ještě dobrodrufnijJI a divolejll, nel byla ta bucharski. Samarkand I Lidé prý tu lili uf pfed nijakými osmdesáti tisíci lety. Tvrdl to archeologové podll vykopávek. Jisté je, fe se tu fenll Alu:andr Makedonský na jednf: :r.e svých letnYch východnlch výprav. Tenkrit se to město ~ecky nai.ývalo Marakanda a bylo sídlem veliké a bohaté fife Sogdlany, ldlci podél reky Zen.vJan . I tudy se pfehnala lavina Čfngischinových vojsk. I Sogdlanu dobyli Arabovi! . Buchara. Chlva, Mary, Samarkand - osudy podobn• sl jako vejce vejci, ale pfece jen drobátko odlišni!. ŽJ.dn' t. Jlnjch st'edoasijských měst nemilo mule, pf"ed nimi se tfisly zemi široko daleko. Židnl! nemělo dobyvatele Timura. Poslyšte ale.spol\ v nikolika l'ádcich o jeho flvotě •• Mil mladou fenu, krisnou Saraj Mulk Chanym. Kupodívu - lid si jí vifil a měl ji rid . A.ikal ji Blbl Chanym matka, prhelkyn~. ochránkyně. (Dodnes Jedna z po-
122
VTH
~;:~~:~7 ~~:~~ ~el~!~~~~ s~~~:~~· ;~ 1
1
vitel svolil s Jedinou podmlnkou - al stavbu urychleni dokonči, Saraj Mulk Chanym ho poUbl. Ctnostná fena odmítala, nabiiela mu nejkrisni)ll dlvku z. Timurova har~mu, ale stavitel , mlmochod•m velml prosluly, sta· odmltal jakýkoliv Jiný svod. Mditu vybudoval
pfckrisnou a vfas. Pfllel sl pro odměnu . San.I Mulk Chanym ucou"lla pfed Jeho objetim. ale nestačila ul odvritlt tváf. Zůstala na nf rudiskvrna jeho rtLl.Tlmurovl se pfltnala. proto ji odpustil. Ale stavitele kit.al shodit s vife mešity. Blbl Chanym, zJejmě pfemolena st:avlte-lovou láskou, ho varovala. Su.vltel vystoupil na minaret své mešity, v:r:epjal ~uce a odletil. Dobfe to dopi,dlo . Kruté Timurovo rot.hodnutl t.minlla čis1 „vyHf vůle" . Ale ;tinl Blbl Chanym. pan1
měkkého srdce. ani vyUI vůle nemohly ut:1n1t ani to ne1· menll pro statislce ubofákt'l, kteN zahynuli na dobyvatelúv rozku pfi jeho vojenských tafenlch. V Isfahánu dal postavit pyramidu :r.e sedmdesitl tlslc useknutých hlav svých nepfitel. v Bagdidu dal postavit sto dvacet podobných pyramid t.e sto tlslc lebek, st.atlsice lidi dal zudlt ve valech pevnosti »bt.evir, o nic méni ujatcO dal stft v dobyt6 Indii . Pokofll starou Persii, Turecko, Arm4nli I Gruzii Natahal do Samarkandu nevýslovn' bohatstvl, postavil desltky mešit, maut.olel, medre.s, palicú, lhnl a letohridk'1. O meJltě Blbl Chanym napsal bisntk: „Jejl kupole by byla jedinečná, kdyby nebe nebylo jejlm opakovinlm, jedinečný by byl I oblouk, kdyby Mlffná driha nebyla Jeho dvojletem." Dnes leif Tlmurovo tElo v mauwleu Gur-1-emir Byl ubit pfl utenl do Čfny. Stokrit uf pred ním m1Uete opakovat hanlivý nbev Tamerlin nebo ut..becky Tlmurlenk CTimvr chrome<:), u nift dal vyvrafdovat celí mbta. Letl v hrobce maui.oln, kter4 dal vybudovat ne pro .sebe. Pro sv,ho mllovan6ho vnuk.a MuhameddaSulúna, jemu! chtil pfedat Jedno\J svOJ vítět.ný mel I s vlidou. Bohufel - smrt sl vzala Muhamedda ještě 1 mladém věku. A tak chtě necht6 musel phdat Tlmur 11ládu starifmu vnukovi Ulugbe1ovl, na nějf se dlval lenom s pohrdinlm. P„edstavte sl - byl to vědec! Matematik, fyzik a astronom. V jakých rukou to bude ffle, pro jej(! slávu Tlmur cedil krev. Částelni: svou a pfede-vlím su.tisfců jiných Ulugbeg byl doslovným opakem svého děda. Za Jeho vlidy se sice samarkandská l'Ue podstatně scvrkla, ale vepsala se do dijln vidy a uminl. Ulugbez byl Jedn(m :r. nejndělaněJJich a nejosvicenEjšlch duchO XV. stoled. Z mešit nadělal vysoké drkevnl Jkoly. v nlchf se ovšem kromi výkladu koránu učilo I matematice., filosofii, medicině a předevšlm utronomlL Astronomie byla největJI Ulugbegova úllba. Zanechal po sobě vynikajfcl dlla :r. astronomie a matematiky. Jim vypracovan,ho kata·
logu a tabulky hvězd dodnes poutlvaji modernl astronomo\lé pro srovnivíni pohybu nebeských těles . Islám se v poměru k vědě nijak ne11š11 od kfesťanscvi, reprezentovaného ve stfedověku katolickým nábofenstvlm . To mělo svou jnuiukou řnk\llzicl, která upálila Giordana Bruna, uštvala k smrti Koperníka i Galilea Galilei. Islámské duchovenstvo si na1illo vn.ha, který pfedča.sně ukončil Ulugbegóv fivoc. Byl to 1eho starší syn Lidé lukavého a učeného Ulugbega milo\lall. A jak to uk v historii bývá. našel se i v Uzbekistánu lidový mstitel. který brzo poté otcovraha probodl šípem. I Ulugbegovo tělo leli v mauzoleu Gúr-i-emir. I tělo jeho vraha. Staletí smazala dávné spory a nenávisti. Je podivuhodné, ie lidé dneška stojí s věd l m rozechvěním pfed prostou nizkou stavbou, vybudovanou teprve nedávno, pod jejími! zdmi se skrývá starobyly sextant, s nimi Ulugbeg pracoval. a mramorové scho diště, po nimi sestupoval do podzemnlch prostor medresy, kde 1ako mulla vyut:oval a zárove71 vládl, ne! piJed pyšnými. majolikou a keramikou hýiJiclmi paláci a lizněmi a mešitami. které dal vybudovat z nadnncovaných pokladů krutý Timurlenk A - h:knu to otevfeně - je tady v Samarkandu naC se divat. Jedna .stavba vznosnější ne! druhá, jeden čarov nljli název ne! druhý - náměsti Reglsdn s komplexem medres , mešita Šáh-i-z.Inda, mefita Chazret-1-chizr, medresa Tillá-kari. medre.sa Šird6r, mauzoleum lfntchána, mauzoleum tulan-Aca. bazar Abdl-Biruna .•. ale proč unavovat nit.vy . Dnešnl Samarkand je jakoby slofen ze dvou světů monumendlnlho mrtvého dědictví starých věků, vyšperkovaného všenu těmi pfepychov'fmi pohídkovjml suvbami, a prostého stfedoa.sijského města s obytn'fmi. leckdy uf modernlml domy. s universitou, nazvanou podle uzbeckého národnlho básnlka Ališeri Navoji, s továrnami, hotely. A s modernimi doprivnlmi prostředky , tramvaji a trolejbusem. které jsou jakousi spojkou mezi starým a novým . Protoie jetdl od nádrall čl letiště af pfed bríny Registánu. pod štíhlý sloup minaretu mešity. kterY je Jako Pisánská vět nakloněn o dobré dva metry. V tom fe rozdll mezi Samarkandem a Bucharou . Buchara je uková, jaká byla pl'ed staletími. Jaksi zákonem chráněná památka. Samarkand Je směsice. Pl'ekrisná.
I. artna Ul111b•1ovy medrHy v Sam•rkandw.
1. MonwmenU.lnl medreu Tllli· kari , vyb"dovani v polovinl 17. ttoletl.
0
) , Na wlh:l P'•d R•tininem
E ~
.c ~
i..
C>
..........
m
i..
-
"'C
.:
c: ~
~-
)( ~
<(
-1 i ~
~
"O
o
Alexa.ndr Graham Bell pocházel :ze starobylé skouké rod+ny , zabývající se po několik pokolenl vyufovánlm hlucho němjch . Jeho otec byl profesorem fyziologie mlu-
videl na universitě a jednou sHbil odměnu tomu ze svých synU. který vynalezne mluvlcl mechanismus. Cenu vyhril AlelCilndr. Sestrojil totlf loutku. kteri velmi pl'irozeně napodobovala dětský plič a fvatlánl . Napadlo jej, fe by tento vynález mohl vyuiic i nějak pr
VTH
12)
ODPADNÍ VODY A INFRACERVENA FOTOGRAFIE Vefejn6 zdravotní správa USA vypracovala metodu a zafizenl pro zjllfovánl zdrojd odpadnlch vod v tocich Je.k pomoci infračervené fotogra~ 6e, pofizené v nocl. Zai'izen.í 1e skládá z malého zrcátka, které odráfi tepelné vlny na parabollcké zrcadlo. To Je odráfl zase na detektor, chlazený tekutým dusikem. Vzniká tak proud úměrný teplotě , který napájl svítidlo. Jeho světelné paprsky se odrážejí na film. MJsta • vyHi teplotou se na filmu jev{ jako světlejll. Zachytl-li se světlá mlata na části toku, kde dlive nebyla, pfeietfl se provoz podniku., v němf odpadní vody nnikajL ÚSPORA TÉMJlli 100 nstc HODIN!
V Prvním státním závodě na výrobu ložisek v SSSR je zapotfebi k sestaveni plánu asJ 8 mlli6nd poěetnlch operaci. Pfi použiti konveněnich mecbanlckých poěitač6 vyžaduje tato préce vice než 91 tisic hodin pracovníka. Pfi pouflti samočinného počítače sníti se potfeba hodin pra„ covnika na pouhých 28! Bkonom.itcskaJa 1auta E. 4ú, • tt·, 2 4
POCITAC STUDUJE LITERATURU
Na universitf v Nancy ve Francii bude studován vývoj francouzského jazyka od nej„ starlich dob do současnosti pomoci francouzského samoělruu!ho počítače Gamma 62. Počitač bude zpracovávat texty, zahrnuj(ci výz.n.a mn' literární dila, rychlosti asi 40 miliónd slov za rok. Očekává se, fe asi .za 8 a:l 7 let bude tak sestaven a ulo:len v paměti počltače vyěerphajicí slovnlk slov a slovních obratd. Pravdě podobně pfi tom budou zjiště ny i některé nové možnosti pro pfekláclánl clzlch jazyk6 pomoci počitače. Tbo TlmH é(•, 56P20, Hr. 9
124
VTH
K•11.euk:irn• v Kr•lupech - prvt11 tovj,rna toho druhu v naJI publtu - •• pripnvuja na zahijanl vjt"oby. Yf"choll Uik priu dn6 .z. n11idOlelitfJllch stuab mtl.d ela; ti1lce chlape.O a dlvbt mohlo na bjv•lfm 1porto'llnlm letlitl 11 Kralup vybudovat 110tl z.aPlzanl pro nirol:nou chemickou vfrobu. Prol: a iak budam• ribk vlastnf e„ko1lov11n1kf kaululc , na to odpo'llld:i nhfadujlcl 'n•k a bar•wni dvoustrana,
n•
~
Pá.tráme-li po pNčinách , proč je kaučuk tak t1ezbytnou surovinou pro n'1 fivot , surovinou , JeJff spotreba neustále prudce vzrOstá a s jejfmf opatfovánlm mime stá le vice sta rosti, tu naraz:ime na slovo, kterl: v l"ečl bě fně neu flv áme: resilience. Znamená dokonalou prutnost, kdy po násilné, velk' změně tvaru se litka rychle vracf do sv,ho původnfho tvaru. Takovou vlast· nost nem:l Udn{ lhka po sv'm zpracováni, jen privi kaučuk . Dále Je to Jiná výjimečná . nenapodobitelná vlastnost kaučuku, a tou Je tvárlivost - phuticlta, kdy surovinu mOfeme hnlst , válcovat, vtlačovat , formovat, dit Ji libovolný tvar, který ale po vulkanlncl nelxe z:minit , neboť hmota Je dokonale prufoá. Tyto dvě protlchlldné, ale nezbytn' vlastnost! dávajl kaučuku v hdf f:lvotně d61efltých surovin výjimečn' postaveni a nepostradatelnost. Zvliltnl postaveni kau~uku podporuji Ještě I jin' dOlefité vlastnosti , pevnost v tahu , pevnost strukturilnf, pevnost v otěru, lepivost, izolační vlastnosti , nepnlchod nost plyni'l atd . P1ed 60 lety sta~ilo sbirat kaučuk x kautukovnlkO, které rostly divoce v povodf jihoamerické reky Amazonky. Ale ri'lst prOmyslu v začitcfch tohoto stoletf, obz.vliltě rorvoj automobilismu, vynutil sl pěstováni kaulukovnlku na plandflch. Opriivněně se 1iki, ie porodnf babičkou plantáin lho kaučuku byla pneumatika. V několika poslednlch stoletlch nenf obdoby, aby divoce rostoucf strom byl fako kulturn í rostllna rodlřen v tako· vém mUltku, Jako Je tomu privě u ka.učukovnlku . Na plantUich se dnes sklfzt 2,5 miliónu tun p1frodnfho kaučuku . Na 3 mlllónech hekurO kaučukovnlkových plandif kolem rovnlku pracuje 2,5 miliónu pracovnlki'l, ktel'I těfl kaučuk z fantastického poltu 3500 mlllónú stromú, nazývaných Hevea Brasillensls. V roce 191-4 byl v pralesích skllz:ený kaučuk poralen plantižnfm kaučukem , a to v mnoiství I v ceně. Ale současně v r. 191 Ov tichu chemických laboratol"I vznlkal pland.i:nfmu kaučuku soupel', který ho za 50 let, tj.
v r. 1960, p'edstihl v mnoistvf a jakosti. V roce 191 O chemik S. V. Lebedb pfedlofil rusk' chemlck' společ nosti pNnl vz:orek syntet\ck,ho kaučuku . Ani bourec nestali V t'to souvis! ti je tl'eba sl l'ícl, proč nutno hledat a vyribět syntetlck' kaučuky, kdyf lze v pl'frodě získat tolik kaučuku a velmi dobr,ho , s kterým jsme vystačlli vice nef. 1 00 let. Je to všeobecný z:ákon vývoje, fe lidstvu na urtit'm kulturním stupni nedostačuji litky, kter' mu skýti pfrroda. Lepší je nepl'ltelem dobriho. Vel ml M.z.orn• J• to.,. ba,...IY. Jll nim n•1tal!I vfmilky pile 01tunky, abychom zhkall p1,1rp1,1rov• ba,...i•o, ani lndl10 a indl1of•„, b•rvlYomo,•nY barY1hk6 •td. a vyti'o!lilo •• p„oto ob„oHk6 odYltyf or1anlc:k6 c:heml• - Yfroba 1ynt•tlc:kfch barvlY fantHtick6 palaty bar•Ynfc:h od1tlnll a pouliti. NHb.ll n•m hlak zhkivant • p11rodl, a m1,11•ly pPIJlt 1ynt•tlc:k• pry1kyllce, nHtalily ptfrodnl "")'a vznikla obrOYlki výroba •)'ntetlc:kfc:h IUIY. Zd„oJ•m hadYibnfc:h vliken byly od napamltl kokony bou„c:emorulo•4ho. Mnoltt'll pPlrodnlho hadvibl na1tal!Jlo, ani Jeho Ylattnottl neYyhoYovaly pro 6l!ely llvota mod•rnlho llovi!ka. &o1,1rac: morulo•f m1,11al bft \t• •Y6 pro· dwkc:I pod1tatM doplnln hedriblm umllfm . Vzniklo hedvibl vitl1otoY4, mld'na.tj, ac:•d.tov6, vlikna •Honovi, t•rylanovi • vznikali •~la nori vlikn•, nahraa1,1jlc:I bavlnw, •ln1,1, lan I konopl.
U kaučuku je tomu podobně . V nejbliišl době bud ~ tl'eba kaučuku -.kritai Skrtt vice, ne! nynl pl'íroda po· skytuje, a zlskat toto mnoistvl v pl'irodě by byl velm l slofltý a nikladný proces, který v dnešnlch podmfnktch ani nelze uskutečnit v tak kritk~ době, jak Je to tl'eba . Ani vlastnosti pflrodnlho kaučuku jif nepostačuj !. Dnes je tl'eba kau~uk s lepšlml lzolačnlmi vlastnostmi , kaučuk, který nehol'í, vz:doru)e olejům, rozpustidlOm, kyselinim, louhOm, který má větlf pevnost v tahu I v otěru a který nestárne a odolává účinkům kyslíku I ozónu. JaU pobdavky klademe nynl na kaučuky, ukáie nejl,pe tento pl'lklad : Pfl startu kosmickii rakety musl kaufukovi součistky vydrfet teplotu 200-300 °C a pl'i cestě rakety vesmfrem teplotu - 150 °C. V tomto tepeln'm rozmez:I nesml se vlak vlastnosti kaučuku změnit, musí zOstat prufný a pevný. Stejně tak musl pneumatika bezpečně jez:dit po rovnikov' poušti jako v Antarktidě. Syntetlcki kaučuky dostivaJI se nynl k hlavni mu slovu. Je jich uf dlouhi ň.da a věda se stari, aby jich pl'lbývalo a pl'inesly ještě dalšl dobré vlastnost\. ČESKOSLOVENSKÝ KAUČUK
V ~eskoslovensku se stavf nynl dva úvody na výrobu syntetickiho kaučuku . V Šale nad Váhom se bude vyribit z: karbidu chloroprenový kaučuk a v Kralupech nad Vltavou se dokončuje dvod na výrobu butadlenstyrenov,ho kaul:uku . Zikladnlml surovinami pro něj je lfh (etylalkohol) a etylbenzen. Z lihu se vyrábi butadien a z: etylbenz:enu styren; polymeraci těchto dvou lí.tek vrniká kaučuk butadienstyrenový. Je to syntetický kaučuk, kterým lze nahrad lt ve z:naěném rozsahu pl'f rod-
ni kaučuk a výrobky z: něho majf pobdovani vlastnosti. Výroba kaučuku probfhá v tomto sledu : Llh upravený pro výrobu butadienu pl'ichhí ze skladových :úsobnlkú nejprve do odparovale a vz:nikli páry lihu pl'i teplotě vyHI nef 100 °C p'fechb.ejf do pl'ehfllvaló, kde se ohl'ejf na teplotu asi 360 °C a vstupuji do kontaktní pece, vyh'ffvani topným plynem. Pl'i teplotě 360 °C prochtz:ejl horki páry lihu 24 ocelovými retortami, naplněnými aktivovaným katalyzátorem, kde z dvou molekul etylalkoholu vzniká molekula novi látky butadienu, pl'I černi ještě vzniká voda, vodlk a menši mnof.stvl jiných lftek . Směs par odsávaných kompresorem z kontaktnl pece se naz:ývá kontaktnf plyn, prochbl systimem kondenzltorll chlazených vodou a chladicf solankou. V kondendtorech zkapalnl llh, který se neproměnil v butadien , zkapalni I část butadienu vl:etně některých jiných lttek , kteri vz:nlkly p'fl konuktovánl. Plyn , který nezkapalnl, prochá:rl absorberem, kde se zbylý butadien uchycuje (absorbuje) v alkoholu. Plyn, který se nenchytil v absorbentu , se spaluje v provoz:u kontaktních peci. V de.sorblnf kolonl n zvýšeni teploty vyval'f se z lihu butadien a v pracl koloni. se veškerý butadien z:bavf vodou p'imlšeného aldehydu. Vyprar> ý butadien se rektiflkuje na SOpatrovi kolo· ně , odkud z:tskbáme 9Sprocentnf butadien. Pro výrobu styrenu se potl'ebný etylbenzen vede ze skladu opět do odpafovale, postupuje do pf'ehftva&, kde se oMeje na teplotu asi 530 °C, smlchi se s ptrou o teplotě 680 °C, prochbl reaktorem , který ve svi stl'edn l válcovii čisti je naplněn katalyútorem , kde pl'i teplotě 630 °C pochodem, kterimu l'fkáme dehydrogenace, vz:niká 1tyren a vodlk. Plyn odchhej fcf z reaktoru se ochladf, xkapalnf (kondenz:uje), v dlliclch m\drlích se surový styren odděll od vadni vrstvy a na systimu rektffikalních kolon se xíská velmi čistý styren. Oba monomiry butadien i styren - po smlchánl tvo'ff s vodou emulz:i, co! umofi'iuje pl'ltomnost kalafunitu sodniho, a n teploty + S °C v chlazenim nl'izenl, kteri se natjvi polymerátor, z:a pfftomnostl lniclttoru, aktivttoru a regulátoru vznikajl postupným spojová.nim molekul monomérO dlouhi lineárnl molekuly kaučuku . Plynulá emulz:nf pol) mei.ce trvá 12 af 16 hodin . Ma" Ustlce vi:niklého kaučuku fsou rozptýleny ve vodě (dispergovány) a této lttce l'ikáme latex - kaučukové m!iko. V latexu jsou jelt~ volni monomiry, styren a buta· dien . kteri se vyval'I a znovu vracej! do výroby. Latex i:bavený volných monomirú, za pffdavku antloxydantu, je čerpán do skladu latexů. Pevný kaučuk z:ískivi se z latexu na koagulačni kaskádě, kde pl'idáním roztoku kuchyi'iski s:oll se vytvál'I tzv. krim a u pl'ítomnostl kyseliny sirovi vznik! ve sráfecf nidobl pevný kaučuk ve formě drti, kteri se na tf'asadlových sitech zbavuje séra a promývá. V praci nidobl se ještě dOkladně pere a ve lnekov'm lisu se z:bavl vody. V deslntegrátoru se roztrhi vzniklý provazec kaučuku z:novu na drť , v suH.rnl se vysuš!, sllsuJe se do balfku o váze asi 33 kg, nbaH se a ukládá do pl'epravovacfch palet. To, co bylo fečeno o výrobi kaučuku, Je Jen neJJednoduššl, neíiplný popis výroby. Výroba kaučuku je vel ml slolld, s velikou spoti'ebou energie. Výrobní nl'lz:enl je drah~. vyhduje tHU mechanismy, vysoki kolony, materii! vzdorujlcf teplod.m, kysellnim a mechanlckimu namt.hánl. Výroba kaučuku musf být neusdle laboratorně kontrolovina, vyhduje sloflti měl'lcf a regulačnl p'ístroJe, vysokou odbornost pro l'lz:enl výrobnlho procesu . Československý prllmysl byl obohacen o zcela nový druh výroby, který sl vynutil I nov' vědecki odvětví, jako je výz:kum syntetických kaučukO. Naše gumtrny se jif pl'lpravuff na zpracovinf prvnlho československ,ho kaučuku .
Dalll zajlmav6 lnformau najd•t• v knlfca Jaroslav2 Pkha: Viroba 1yntetkk6ho kaul uku. Vydalo ji v roce 1 '61 SNTL jako prvnf na.li publik.c:i, kteri nrulnou formou hodnot! don'lldnl •tav výroby va 1vlt6 a 1urovinod molno1tl v tSSI\ a popisuje technolofil 'ljroby ayntetic:Uho k1uiuku.
VTM
125
VÝROBA
STYRÉNU z ETYLBENZENU
o tfech letech, v nlchf gravl· plin dosihl konstantnl rych· lostl a pfekonal polovinu cesty, samollnné p1fstrofe vzbudily oba tleny posádky. Dalllch pit ml· sfcll mil 1ravlplin letit konstantní rychlosti a obrovskou parabolou dospi:t na drihu, vedoucf zpět,
P
pfímo do planedrnf soustavy Slunce.
yslfte, te Atlantidu opravdu •najdemel" uptal se jednoho
M ~ ~
~
~
dne KUnsten Tebucy.
Tebuga pokrčll rameny. „Na Zem I," a v tom slově bylo cltlt KUnstenovu nepfiznanou hofkost, „na Zemi lste PlkaJ, fe Atlant Ida zcela určiti byla." Tebuga se usmil.
~ dlo0~J~:.~ r~~~~.N~fi~:'~1 °u~ly~~!
~
tiskiletl n tu dobu. co jsme příteli . Mil byste ml proto správně pochopit. Zda Atlantida byla nebo nebyla. ~ to pfece nevt nikdo. Ani ji ne." ~ ,,A proč tedy letlme dilef A prol .;::::_ jste takhle nemluvil I dfivel Co ~ budeme dilat, kdyi ti.dnou Adan~ tldu nenajdemel" ,.d „To je pflli! mnoho otá:r.ek na,..__::;_. jednou. pi'lteli fy:r.lku," usmil se Tebuga. „Pokus(m se Je zodpovf:dět po ta.dl. letlme pfece, a vy to vlte, do dhných U.Sil Zemi ne proto, abychom našli Atlantidu, ale abychom objevili smysl tlvota divných lldl. Narufme-U pi'itom i na Atlantidu, tfm l'pe. Nenalezneme-li ji, rozplyne se Jedna krisni vědecká pohidka o divném svki. I pfesto m1lfe být naše poslinf ůspěfn,." A po chvilce, jako by s1 na nko byl vz:pomnll, dodal : „Vlastni ul je, milý Seppe. Vaši úsluhou. Podafllo se vim prakticky dokiut, fe llovik mOfe :r.vlidnout I ftvrtou dlmen:r.i -
w ."
-
>
,2 •
c
J: • u _. <(
• ~ ._ ""
:> ~
,,Ano, chipu." odpovědi! Sepp KUnsteln . „Jenom jedno jste ml Ještě netekl. Proč Jste ta k h I e nepromluvil uf na Zemi l" Tebugovl, historiku a filosofu spo-. kojen,ho tfldt,ho stoletl, vytanuly na mysli všecky obtfie, kter' měl tento výlet u. smyslem flvou. lldt, výlet do divných dob Země, nap11klad I to, to o nim napsal Italský biolog Tempolll : „Reuanský snílek Tebuga je prvnl, kdo hledi smysl flvota lldsk' společnosti ve vědecky fundované sebevraldě," i to ie „dl" - Atlantidu - si musel čtoslova vykonstruovat, aby v'1bec obrátil k minulosti po:r.ornost tkh, ktei'i byli plilll pleaytenl pohodlným fltlm své doby, nrícejke perspektlvy zltfejllho flvota. Vybavil sl v mysli I to, Jak se se:r.nimll se Seppem KUnstenem, svým nynějllm souputnlkem, a jak mu tenkri.t Sepp témii' Jednfm dechem I otevi'el mofnost t~o cesty f vykreslil tlslceri smrtelná nebe:r.pell, l nlmif byla spojena.. Vzpomnil na to, Jak dlouho zkouleli modely gnvlplinu. letadla, kte'"' prvnl na svlti pfe-
128
VTH
.
kon1lo rychlost zvuku pi'evrácenfm smyslu gnvltat.nfho pole. roce 2987 otiskl mladý afric· ký videc Tebuga, odborný asistent filosofick' fakulty university v Regganu , sta( nuvanou ,,Smysl iivota a taJemstvl Atlantldy". Pravilo se v n(: „Prozkoumal\ Jsme dalek' svky. po:r.nall dna motl cl2fch planet, pronikli taJemstvlm prvk6 stokrát lehlfch nef vodlk a tlslckrát těfilch ne! uran," psal Tebuga. „Uvykli jsme pomyJlenl, fe pro nis eKlstuje uf jen Jediný problém: problim vylil rythlostl • vit.li v1dálenostl. Ootkll jsme se rych· lostl svitla. Ale to nevadf millardim lidi cel' osldlen' lútl vesmtru, aby sl nekladli othku: ,Prol vlastni fljemel' Vytvoflli Jsme společnost I uminl dokona1' harmonie a krisy, uměnf, jak' llovlk dosud nepoznal. Ale lidé sl pfesto kladou otbku: ,Pral vlastni fijemel' Objevil! jsme a pro:r.koumall stovky starých kultur, vysokých a úctyhodných . A pfesto se poi'td púme: ,V lem Je smysl, prapodsuta, pro! lijeme, proč vytvi.i'fme dijlnyl' Neboť fit, vytvifet dljiny - to mOfe být p f' I l 1 n o u našeho konin(, hybnou silou - ale jistě ne krajnlm konelným llinkem fetě.:r.u smyslu flvota. Pokusme se nafft Atlantidu. Snad to byla nefvklf antlcki civllluce. Oosavadnl star' clvilluce nim na oůzku po smyslu flvota neodpoviclěly. Atlantida by ml:la dát odpověd, Je-11 pravda aspoň Ust toho, co o ni napsali naši pfedchúdcl. Nehledejme z byt k y Atlantidy. Vzdejme se marn,ho zkouminl mohk•ho dna, tato cesta nevede k dli. Hledejme Atlantidu f I v o u c I." Tebuga se ml ri:r.em nejclt~ vanějfim filosofem sv4 doby. Jeho jm~no z.nal kaldj; nb.ory o divn6 atlantski6 clvlll:r.aci vznikaly a hynuly nedostatkem dOkazO, protofe o Atlantidě konec koncil nikdo neviděl o nic vfce nel divný filosof Platon , a ten o ni tak6 věděl pramálo. Byla dokonce zalolena vědecki společnost pro zkouminl atlanuk• d.hady, v JeJlmf lele stál Tebu1a. Ale, budil po pravdě konsutováno, u dva roky price se nedostali mladf filoso(ov'- ani o krok kupi'edu. Bylo to jelti horli nef 'I.": Jejich spolelnost se zatínala nepoz~ rovaně rozpadat. Tebuga. sedal ted lim dil tím fastěfi u okna sv,ho bytu ve trldt'm poschod( jedni6 reggansU ulice a diva.I se, Jak se po oblo:r.e honl oblaka. Zhubl - skutečně - o osm
V
kllogramll a xesúrnul :r.dinllvi - o osm let. ednoho dne :r.a:r.vonil u jeho dveff xvonek. „Dovolil jsem sl vás Pfedpoklidim navftlvit . totlf,;fe se stále Ještě u · Jlmite o ujemstvl Atlantidy." Tebuga udiveně vz.hlédl k nivJtEvnlkovi. Ne:r.nim ho, myslel si . Je to divné, ie ho neznim. Ve společnosti pro zkouminl atlanuk' :r.áhady jsem ho nikdy nevidH Na filosofických symp~ sUch také ne . „Zaj(mal Jsem se," l'ekl nahlas. „Uf jsem to pustil x hlavy." Je to moje l'lejvědl :r.klaminl v fivotě, mohl dodat, ale nechtěl ne:r.námé.ho obtHovat subJektlvnlml t.ilefitost· ml. „Promiňte," uvědomil sl návltlv· nik, fe se dosud nepfedstavll. „Jsem Sepp Klinsten z.Jeny." Podall sl ruce. „Škoda,. fe se uf o to nezajfmite. Věffm, fe Jsem objevil 1púsob, jak nafít flvoucl Atlantldu." „Měli jsme se seznimlt dflve," fekl Tebuga.. „Mohl jste se :r.ůbstnlt pnice naš! společnosti." „Jsem I y z I k. nikoli filosof," odpověděl Ktinsten. „Mým oborem je gr.1vitalni pole. Zabýval Jsem se úporným pólem. ProvUovad pr~ polty jsem skončil teprve nedivno." „ Nerozumlm vJ.m . Co mi 1ravltalnl pole společného s Atlantidou l" „Kdybyste sl dal pl'ed gravlcatnf vz.orec znaménko „minus", znamenalo by to nlkoll srlu, kterou se dvi tilesa pfluhují, ale silu. kterou 111 odpu2ujf. Polita! jsem to - je to ohromni sila. Teoreticky by stallla k tomu, aby uvedla llbovolni tHU těleso do pohybu rychlost! vitll, ne! je rychlost světla." Tebugovl u okamflk svitlo: „A myslfte si, fe by stalllo „oblhat" kolem Země tak dlouho, af bychom se dostali do Wů Atlantidy," vydechl. „Je to samo:r.rejmě mnohem sloiitějll," i'ek.I fyzik, „ale v podstacě Je to u.k. Podafllo se ml vytvoflt sysdm tokO elektrických Ustlc, kter6 měnf smysl gravftafnlho pole. Propolftal jsem i trat, kterou by musel proletět cravlplin, aby se .dostal k Zemi v době Atlantidy. let vede I mimo naši slunel:nl sou· stavu." „Mělo by se uvalovat o stavbě vhodn~ho uřl:r.enf," Pekl Tebuga.
J
„Jednoduché to nenl." Sepp KUnsten jisti nemil v úmyslu krotil filosofovo nadšen1, ale povaloval u čestné upozornit ho na mofn' nebupelí. ,,Nevfme, Jak se bude chovat hmota u hranici rychlosti světla . l'.ekJ bych, le nad,je na úspěšné pfekročenf této hranice je asi pade:sitlprocentnr. Jsou ale ještě dalll nepfljemn• mofnostl. Letadlo se mlile rozti"lštlt o svitelnou barl~ru. A I kdyby •ydr!elo - co lld'1 lidský organismus r Uvědomujete sl, le jeltě lidn' !lvi hrnou se nepohybovala takovou rychlosti l" ,, Riziko je oprav d u vellk4i'' 1-ekl zamyšleně Tebuga. „Je!t~ vit.li nd sl myslíte," odpověděl fyzik. „Nevlme ani to, zda hmota celého gravlplinu nebude vyúfena do prostoru , jakmtlc pfekrcXI rychlost svitla. Předběfné pokusy budou dos-ti obtliné Nemim privo tajit p1cd dmi nebe1.pečl svého plinu p,edpokládim totll, fe poletlme my dva Ne1vlc ze v.l'eho Jsem se bál, že se uleknete." .,A kdybych se byl ulekll" otául se doktor Tebuga, blýskaie ostrým bělmem 1.pod skloněného černl!ho lela. 0 Zlobll byste sel Poklidal byste mě u zbabělcel" Do velera se z fyzika a filosofa stali nejlepšl pr.itelé.
tbka byla tedy vyslovena. „Proč jste takhle nepromluvil ul na Zemi!'" „ ~eknite sim. letěl byste se mnou na ukovouhle výpravu I e n kvQll smyslu livota , anii by vám kynula naděje na)it něco hmotného a. racionilnlho, napflklad Atlantidu l" „Tedy proto ••• „Vlte dm, kolik j1me měli odpllrcO. Nakonec nb pustili. protofe lekajl, fe Jim přiveJ:eme a 1 es po ň kousek, koudl:ek Atlan· tidy Ale pfedstavte 11, kdybychom jim sllbill, že najdeme s m y s I takové tivota! Je to takové .. n e p rak t I c k'· rozumlte ••• A udm je to ne)dOlefltěJll . ze všeho."
O
epull se tedy Ten:1a, dokonalého samollnného polftaclho stroje, který Hdll jejich gra.vlplán, zda Atlantida existuje. Uvedli mu vlechna dosud známi ,p r o' I ,p rot I'. „Nevlm,'' odpověděl Tertlus. Ne• bot Atlantida - to byla úlefltost
Z
viry. Stroj nemOfc ani vil'it, ani nevěflt .
A Tertlus byl stroj. a mol'i byla boufe, ale obrovský graviplin dosedl pomalu a měkce . Na obrazovkách tficetlmetrové vlny. dorifejfci na mohutné těleso , vlny xul'lvi útočlci, ale neschopné araviplinu ublffit. Zbnamov6 pfístroje byly v l:lnnosti . Sepp KUnsten I Tebuga byli pfekvapeni a nadšeni velkolepým pohledem, znimým Jim pouze z nehybných obraxa starých mlstrll nebo x pruurých filmových snlmkO stejně }ako všem ostatnlm lld~m doby, kte· rým se podafilo definitivně rozfešlt otbku 11xen,ho pol:asl. „Je to vůbec Zeměl" tekl Sepp Ktinsten. Ani sim nevěděl, byla-li uto slova pronesena Jako nmomluva nebo platlla·li Jeho pfltell. Za dlouh6 mislce, které spolu prolili v gravlplinu. odvykli skrytým myllenkim, nratlll pojem ohranllenostl vlastnlch pocltll od pocltO druMho. „Je to krásn6 , ale nedovedl bych hledat smysl flvota v pohledu na takto rozboufenou pflrodu. Takov6 boui"e, jako Je dnešnl. pflnesly zkhu tlslcOm plavců Pla.cit u krásný pohled f1votem ... '" V t~ chYlll Ji! oba Y6děll, le Atlantida nikdy neexlstovala. Proletěli někollkrit pomalu nad Adan· tlckým oceánem 1 nad východntm pobfeffm Ameriky, obletěli celou zeměkouli , ptf lemi neJúz.kostllvf!l proledvaly celý povrch Zemi mechanlck6 ol:I Tertlovy. Tebuga se fa.sto v mučivých hod1· nich úporn6ho přemýšlenf během letu bil této mofnostl. Tfslckri.t ji pl'edem promysli!, ale ted, kdy! se mofnost ukbala skutelnostr, pocítil jlst6 2klami.nf. Atlantidu , o nlf tak dlouho snil, nenašel. A1e v těchto dnech ho zaujalo tolik Jiných věd , fe uf o vybi)ené pevnině ani nepfemýllel. Zbytek dne suivill u obrazovek, op,Jejfce se pohledem na skutelnou , !Ivou, nemilosrdnou boutl. Rino se !iYly uklidnily. Za ně-
N
kolik desltek minut odstartovala z graviplinu mali helikoptéra, prastarý. ale tady jedině poufitelný dopravnf prosti'edek pro dva lidi, ktefl nalezli v hloubi vesmfru Zemi dávno minulých vikQ a ulasli nad jejl drsnou a divokou krásou .
• ....
ejlch tvite byly potrhané a vyhublé,1 ale v olich jim planulo divok6 nadšen i. Tislce lidi, mull , feny 1 výrostci, 3'tojlce, leilce I sedice, všichni pozorovali sv6ho kouzelnlka, který uproni"ed palouku tančil divoký tanec.. Hned vyskakoval do výfe, hned se zase svljel v kleku, na tváfl škrabošku divokých barev, na končetinách tepané kruhr, svltfcl v illl vysokých plamenu ohně hnědolervenými blesky rozpilen6ho bronzu. Prvnl kruh shromafděnjch tloukl v šllcném rytmu do bubnll, ostatnf, ktefl stáli u nimi, poškubávall ilespoft rameny a podupiviili nohama. ůbstni tak tance. kterým lejich kouz.elnlk prosil bolstva o vlthstvf v boji. Nebo( všichni tito lidé byll otroci
-
•~
~=;:.~ tl:r:v~etsv:f~rv1:~e~~~~
O
.
J
11
m
o
z
>
N
z JtN
" O 0
z X
q
nim povsúnfm Spartakovým, al e ,... s daleko vět!lm pi'"ispěnlm boha, jak > se utlm ukazovalo e
8ohov6 mex1 ni pfilli, slétlt primo z nebe, aby jim naznaClll svou pl"Jzeň . Byli dva, a hned se také vmfslll mezi d,_., Jsouce od něho k rozezninl jen podle odbil, kryjlclch cel6 tělo . HovoJllll feči, kter' nikdo '2 otrokll nerozuměl - cof bylo pochopitelné vz_hledem k Jejich „bobkému"' pQvodu - ale o jejich pPíxnivých úmyslech nemohlo být pochyby. (Pokralavdnf plfltl)
VTH
129
li M111i.1l• 1•m• mluvili o ch•mickfc" J•wuh: dochld p„I 11ic.h k trvalěmu roaruh"1 p6wod11I hmotr a k• v:r.11iku kvalltHivfll "ovfc.h lit•k . J•flch proi•v•m jtou chem lekl rukc.. t.111 chemlckl prou•f · Mfdlo, •)'ntAltlckf b._ntln, pla1tlcké hmotf, •klo, kowy, umlli hnoll•a, ba,.,,iva a '""oho dallld1 "uk, be:r. nkht •I n•do kihm• p hd· navlt 11H llvot, ftou wf1ledkem O•"d11utl chemlckfch j•vO tlowtkem. Prhl tato podlwuhodni okol11ott. te l:u che,.,Jd1j'"i prou•r wrrobit 11ow• litkr uela o4111t1fc.h •lannottl, tln l R c.h„T>f• vlitu tak :r.ajl,.,avou a pr.de· •tlm tak ulltelnou . NahlM!nime do nlta chemických r•akcl, kterf i• 40l'l'IOV•m kaldlhn c.h•mika .
Viechny chemické reakce probihaji " podstui d'VO· pm směrem Bud dochhi ke slufo'Vini dvou nebo více 1ed noduUich litek (prvků nebo slou~enln) a vtniki !itka slotitějll (chemická syntéza). nebo naopak t látky slolit~jši Ytn1kají pfi chemické re:akcl lá tky jednodufšl (uv chemický rozklad. analýta). Chemické reakce se fidí pfesným1 a nemf:nnými zákony Všechny chemické reakce 1sou doprodzeny vznikem nebo spotfebou ul't:ltého mnolstvl tepla. N~ktel'é reakce probiha1I velmi pomalu nebo Jiným směrem, nd bychom potfebonh. Tehdy nám pomáhaj l katalyzátory. Jsou to litky. které se samy při procesu neměnl (nevstupuji do chemické reakce). ale majl schopnost urychlovat nebo usm~rftont prňběh chemické reakce. Ponhadt st· při chemlck'm procesu nespotřebufl, suti k tomu, aby l'eakce p!'obfhala, jit nepatrné mnolst'Vi (Katal yzitorO je znimo asi 20 000.) Mezl dkladnl chem ické reakce patf l neutralizace, oJCydace a redukce . Mnoho chemických procesO je v podstatě některou z: t~chto reakd. Neutralizace Je c1iem1cki reakce. probíhajici mezi kysellnou a dsadou. Vzhledem k tomu, fe kyseliny odštipuji "e vodných roztocich kladné nabitý vodlkovY Iont (H ) a dsady dpurně nabitý iont hydroxylo'Vý (OH ). musl unikat pf1 neutr:alinci jako vedlejii produkt voda (H +OH H 10)a l'Hkce 1~dopro..,ázena !!! uvolněnim neutraliulnlho tepla, které naX. býv.fi růtné "ellkosti Oxydace a redukce L jsou navtájem protikladné reakce. Nemohou nikdy problhat Izolovaně od sebe probíhá-li u Jedné litky oxydace, musí současné problhat i redukce u té látky, která oxydoaci prov.fidl Podle elekuonové teorie slufovinl je oxydace ct.emlckou reakcí, kter
1JQ
VTH
nám zůstalo témě!' presně stejné mn~lstvi burelu - 1 cr:am - jaké Jsme poulll1 k pokusu. b) Rotpllllme kostku cukru a jednu polovlnu posypeme silně popelem t. cigarety. Pak uchoplme do kldtl nebo pln tety t:istou polovinu kostky cukru a snafime se jt upá · ht, aby horela TotH provedeme s posyp1· nou polovlnou kostky. Pozoru/eme, fe ělsti cukr sám o sobě ne.hol'f, ale lcaramelltuJe. Je·ll vlak posvpiln popelem, hofl jasně modrým plamenem. Mlnerilní litky obnfené v pope.lu cigarety jsou katalyzátorem hol'eni (oxydace)
~
~
-
~
:1
p • i„ ~
Poku s f. 9 : NEUTRALIZACE a) Do kidlnky (100 ml) od•lllme 4 g hydroxydu sodného (NaOH) a rozpustíme .., 1 O ml Yody. Po ochlazeni (asi na 20 11q tjlstime teploměrem teplot.u rott.oku. Potom opatrně vlejeme po skleněn' tylince do roztoku 20 ml kyseliny solné (zfed 1 1) Roztok dokonale umicháme a zmUime opět teplotu. Zjistlme rotdíl teplot - fe způsoben neutrallutnfm teplem, které se uvolni pr1 reakcl hydroxydu sodného s kyselinou solnou podle rovnice· NaOH + HCI - NaCl + H,O b) Do ěisté porceláno"é mlsky odmUime pomoci plpety (obr. 1) pfesně 1 O ml ocu a k ronoku p„ldime několik kapek lakmu sov4 tinktury (ronok se tb1rvr červeně). Do byrety (obr 2) nalejeme normálnr roztok hydroxydu sodného, který pMpra..,ime. l'ozpuštěním 40 g pevného hydroxydu sodného v tako· vém mnoist'VI destllo..,ané "ody, aby celkový obJem to- !.• hoto rottoku byl 1000 ml. Potom pfldávilme k octu po kapkách u stálého mlchánf z byrety ronok hydroxydu sodného a! do úplné neutralizace kyseliny octo'Vé - -: t:erveni barva rottoku se zrněni v modrou. Odel:ten lm byl'ety p„ed a po pokusu zjistlme spotfebu NaOH . Ze c
1
(t~:~~~f ~•;.:h;{.p~i'~.~~i 1~1 ~k~~·=~:~: octo•~ ~o' 1
Z chemické l'O'Vnice
CH,COOH
+
NaOH = CH,COONa
_
+ H, O
~ee~:r~l~:~,!e 11 ~':..:~:11~~~11: N~~~gt~o(:J . N~~H~ CH,COOH}~lll 1 & NaOH neutrallzule 1. SgCH,COOH
;
i
Ponhadf 1000 ml normálního roztoku NaOH obsahu)e 40 g pevného hydroxydu sodného, obsahuje 1 ml tohoto roztoku 0,040 g NaOH . Toto mnofst'VI zneutnll zuj e 0.060 g CH,COOH. Je·li spotfeba napl'. 12. 3 ml, tnamená to, fe " 1 O ml octa je obnfeno 0.06 x 12.3 • - O. 738 & CH,COOH Ve 100 ml octa fe O. 738 x 1 O - 7,38 g CH„COOH Nil ocet Je tedy 7,38%. Pokus f . 10 : OXYDACE A REDUKCE Ve zkumavce rotpustlme trochu slnnu feleznatého (FeS04) ..,e "od~ a okysellme nfkollka kapkami z1ediné kyseliny sirové (1:1). Potom sl pflpnvlme v druhé zku m;avce roztok manganistanu dr:uelného (KMnO~). Pfldi· "ime·li nynl do roztoku FeS04 po kapkách fialo"ý roztok KMn0 4 , potorufeme odbar..,ovinl 'Vlévaného rot· toku. Odbarvováni mancinlsunu draselné~o Je proje· vem jeho redukce, kteri nastá.vi v důsledku oxydace leleznaté soli. Ronok mingan lstanu draselného se bude tedy odbarvovat jen potud, dokud nebude zoxydo..,ána veškerá ieleznatá sůl. Pr ůběh chemické reakce můfeme "Yiádfit rovnici: 1O FeS0 1 + 2 KMn0 4 + 8 H1 S0 1 - S Fe,(SO,), + + 2 MnS0 1 + K„so 1 + e H,o
KONTROLN( OTÁZKA Č. 4: Kterými základnimi zákony se f1d1 chemické ree akce? Popište pokusy. kterymi si muleme ovEř'it jejich spravnost.
Pro VT M plic Petr Karhan, tajem.nik mflttki skupiny pocápinl pfi Svazarmu v Praze.
.~„ .
Vodru tlak a změny ob1emu plynů s rostoudm tlakem )Sou pro potápěče velice důležité. Jak hluboko 1e člověk může zanořit se zadrženYm dechem? NebledE na ostatní podm.Jaky (jako Ubytek kysliku a tvorba kysličníku uhličitého v těle) mohl by se člověk zanořit do takové Wout>ky, kde by původně nadechnutý obJem vzduchu byl stlačen na v)'dechov)' prostor plic. Zmen!ovam tohoto prostoru oeru vzhledem k pružnosti žeber dále možné. Kdyby potipčc! pokračo val v sestupu do včt!1 hloubky, vznikl by v plicích relat1vn1 poddat, způso bujici sáru. Navic oeru v takovém připadě možné vyrovn&vat tlak v u!tch a masce . Při potátečnlm nádechu 7 litrů vzduchu by se pot,pčč s v)'dechovym prostorem 1,2 htru mohl zanořit teoreticky do hloubky 20 metrů. Vyrovnáv,ol 1laku bfhem scSlupu Tlak v pJicjch se vyrovnává s přibý vajicím tlakem automaucky ai do hloubky, kde konči pruinou žeber. jelikož nos, čelni a jiné dutiny Jsou spojeny s plicemi bornim1 cestami d}'chacimi, je v cčcbto duun•ch vyrovnáván tlak rovnéž automaticky za předpo kladu, že sliznice, vyst)'laJkf tyto dutiny, je zdravá. Obůžněili vyrovoáváru tlaku je v uchu. To je spojeno s duunou noaoWcanu Eustachovou trubici , která ovšem
nenJ neustále ocevfcná. je zapotfebi ji ph sestupu uvolnit nebo jak se tíki, profouknout. Existu1c několik zpOsobú - nejjednodu!lf z nich je následujid : zavfi ústa a zmáčkni nos . Napodob vydechnutí - „ lupne" ti v uchu . Vyrovn4váni tlaku nesmi b)'t zejména u uši opomíjeno. Poprvé mujJ být prováděno v hloubce me21 1,5 až 3 m, Jtnak hrou nebezpeči prouženJ hubinku . To samo o sobě neni okam.titč tak nebezpeč ni: jako okolnosc , le do ucha vnik.ne chladná voda a ochJazení zpó1obf poruchu orientace, přJpadnč i tok. V připadč poraněni hubinku nechte 1e1 co nejdfive ošetřit u odborné.ho lékaře . Vyrovnaní tlaku v masce se provádí 1cdnoduše vydechnuúm nosem. Vyrovnáve1 včas! Kromé nepři jemného pocitu síru a dačeni hrozí ncbezpečl vpáčeni skla dovnitř masky a tím ztráta vodot!snosu. Jak daleko m6fc tlovtk plavat pod vodou se :u.dr:f.cným dechem? Výdrž se zadrtenym dechem přimo souvisl s životními procesy v těle . Organismus člověka je vyživodn látkami ze zaživaciho traktu , rozná.šen)'mi krevrum o během Při tom 1e potfebny kysli.k dodá"•án tělu plicemi . Odpadnf zplodina latkově v)'mčny v tkáních kysličnik uhlitity je krevrúm oběhem odplavována do plic a vyd)'cháváo1. Spotřeba kyslíku a tvorlt.l kysličnlko uhličitého je ~řimo Umčrnástupni činnosu organismu. Crm včtU je pracovní úsili bč:h} plavini, rycbU chůze ap. tlm vice kysUku je spotřebováno a tim vke roste produkce kysličniku uhhčitčho. Regulace d)'cháni je ovlivněna množstvím pHtomněho kysličniku uhličitěho a je prováděna automaticky. Vzroste-li množs1v1 kysličnJku uhličnébo v krvi , vz.roste počet vdechů a hloubka nadechů
za Jednu aunutu. Celkové mnotstv1 Spotřebovaného vzduchu vzroste z 5 až 7 litró za l min. na 80 af: 120 litró ta 1 min. Je:stli!e množství kysličn.lku uhličitého v krvi pfcstoupi urč.itou mez, dojde k otravě. Při nedostatku kysUku doc.hbl k poruše čin.nosu citlivých orgiin6, pfedcri1m mozku, a k bezv~ doml. K oběma ptipad6m můte dojit při zadrient dechu, tedy i pti pobytu pod vodou. Doba, po kterou je možné zadrtovat dech, je ůvlSli .na učrunlr.u, na namáhavosu činnoni a daHich vlivech . Maxim4lnJ výkony potApl:čó. 1sou výdrl. 3 až 4 minuty pod vodou a uplavánJ 70 af 110 metrů. Pro začátek se spokojU s 10 až 15 metry, po dlouhodobém tréninku s 3S af 40 metry. Vice nepřep1ncj. Včt!i výkony neodpovldajf trěoinkovym motnonem v našich podmJnkkh . Nebudeš-li pfepfnat vykon, předejdeš ouavl: kysličnitem uhličit)'m . Sign'1em k okamtut:mu vynořeni je silnA chuť k ruidechu, provázená vidinou pohyby dýchacfch svalů a hrudniku . Po tomto příznaku dochá21 během několika okamžiků ke zmhl: vl:domJ, a to třeba i po
vynořeni! Zvláštním pHpadem Je ztriita vědom.i n.bledlr.em nedosrati.u kysllku
po tzv . hypervenulac1 rozdýchánJ v klidu . je jim upravena hladma kyslič uhličné.bo v k.rv1, ovšem pfi dýchiru normálního vzduchu ocn.i možné zvýšit hladinu kyslfku. Proto po určné době výd.rte 1e uddeným dechem dochaz.1 vědmou bez z1evnébo varovinJ k nahJému bezvčdomi. Dalši možnost ot.r1vy kysl.itnikem uhličitYm může nastat pti dýchánf dj~ chacf Lrub1cl . Clověk v k.lidu nadechuje průmc!rnč 0,8 lnru vzduchu ~hem 1ednoho n:idecbu. jestLite dýchací trubice má velkou délku ( např. 45 50 cm) a velký vruli"n1 průměr .tteba 22 mm), je 1e1l vnnřni obsah roven nebo jen o m.ilo mcnll net ob1em nadechovaného vzduchu. Při novém nadechu je tedy nadechován právC vydechnutý vzduch , ochuzeny o k)·slik 1 obohacen)' o kysličmk uhličit)'. Tim rychle stoupa mnoistvl kysbčniku uhličného ve vydechnutém a znovu nadechov1ném vzduchu, a do1de k otravě . K obdobněmu případu můte do1it 1 za předpokladu, tc porapčč: má dýchac1 trub1c1 doporučených rozměrů , ale d)'chi při včtš1m vyk.onu povrchně . Prou všem pt1padilm otravy kyshčrukem uhlitnym se chri:nime jednodu!c tim, že njkdy nezabihame na kra1ru hramc1 našich v)'konU. Nezávodime 1 kdo dále a hlouběji doplave a kdo déle V)'drl1 pod vodou . A opc!1 plat1 znjmé. heslo potápc!j se nikdy stm ! níku
Poprvl ve vodf se z•kladnj výstroji Nejdř1ve s1 mus1š zvyknout na plavini s plou1vemi. Pfed oblečením 1e prohlědn1 a namol: pravé tak, 1ako nohy. Botku ploutve nasuň na nohu a nakonec převlékni pásek nebo patu botky. V plourv1ch pokud možno ne-chod, zbytečné se mčí Kromé tnbo t1 na
1uchu a v mtlkč vodě hrozí s ploutvemi na nohou ztráta stability a pád. S ploutvemi se pohybujeme dvěma základoimi způsoby - kraulový pohyb nohou nebo pohyb dclffnovitf. Zatim se zaměf na první způsob . Střid.avý komíhavý pohyb nohou vychbJ z kyčli . Noha je volně napjata, s chodidlem pokud možno nataženým v ose holeně . Při pladnl na hladině je zapotřebi hned od začátku plavat volnč s mírným kmihem a tak, aby voda za ploutvemi nešplouchala. Toto umčni se ti bude výborně hodit při pozorovAnf ve volně vodě. Po zvládnuti pohybu s ploutvemi nacvičujeme dýcbani dtchad trubici s maskou na obličeji. Doporučuji zkusit nejprve na suchu. Ve vodě cvič ve stoje s aúmým pfcdlůonem nebo s pokrče nými nohami a v hloubce, kde voda nesahá vic než po prsa. S'ttle vice ponořuj hlavu a zvykej si na tlak vody. Teprve
potom ponoř hlavu pod vodu tak, aby do dýchad trubice vnikla vo
na pásku v tomto pak měně usů:u.
místě .
unavuje ústa
Dýchad trubice při drženi ná~
Zanofováo.í Pod vodu se dostáváme některým ze skluz.cm nebo skozanoření je tzv. kachni jzpůsob . ProvádJ se z. Jchu na hladině. Ze začátku jej budeš trénovat bez dopředného pohybu cak, že z Ichu a s rukama před sebou začneš ruce a hlavu strkat pod vodu, zlomíš se v pase a vybodli nohy nahoru . THo narovnant: ve sviste poloze je tlačeno váhou nohou do hJoubty. Ta.kov~ zanořeni ti umožni dosáhnouc v nejkratší doM a s nejmenším úsilim hloubky 3 až 4 m, kde se vyrovnáš do vodorovnt: polohy se současným širokým tempem rukama a zahájiš pd.ci nohou. I daJši způsoby zanořeni - skluzy a skoky do vody jiscč zvládneš již během výcviku v bazénu . Mezi dalšími body výcviku se bude! učit i vy!iváni lll&lky. je co pro potápěče velice důležitě umění . Musf je znát bezvadně a automaticky je provádět ve všech možných polob4cb. S vodou v masce přestáváme toti! jasně vidčt a zttádme orientaci. Vyliti masky wn.o tňuje rozdílnost měrných vab vody a vzduchu. Vzduch se snažJ držet v masce nahoře, voda dole. ZákladnJ vylid masky provádíme v poloze vzpfim s hlavou nepatrně zaklon~nou, takte spodnf okuj masky je vodorovně . Horní hranu masky pfitlačimc prsty mírně k obli čeji a z.volna vydechujeme nosem. Ncjčasréjšl chybou při vylévilnl masky je tpěch, nedostatečně přitlačeni horního okraje masky, odtažení spodního okraje od obličeje a prudk~ vydechnutí nosem . Vylt:vinf masky zkoušej nejprve na suchu s prázdnou maskou, pak s vodou v masce a nakonec ve vodě {stoje). způsobů zanořeni kem . Ncjjednod~i!í
Pohyb pod vodou je obdobný jako na hladině. Ruce jsou nataženy volně podle těla. Pohybujeme se zásadně volně. Ploutve mají uvolnit ruce pro práci při plavání. Rozhodně tu nejde o rychlost. Pfi volnt:m pohybu šetříš dech a prodlužuješ dobu zanořeni. V badnu se oaučU v teplč a čjst~ vodě z.ákladům pocápěčskčho ummi se zaddeným dechem. Prověfenfm a zdokonalením toho, co jsi se naučil, bude potápěni ve volně vodě. Chlad vody, cfaí prostřcd1 a dalšf okolnosti tě budou ze :začátku 21m!stnáv1t natolik, že budeš rád, že už nemusíš myslet na techniku pohybu. Ani pfi trěninku ve voln~ vodě ncz.apom.inej na dsadu - nepotápět se nikdy sám I Vždy musJA mít partnera, ktert o to~ vi a může ti přispěchat na pomoc. Do vody nevstupuj bez ot1mUenf, nebo kd)'f: hl waavn li dokonce nemocen. Pot,pfnJ neutlaeJ prochl•dl#, pfed vsnapem do vody se zahteJ tllem1m pobyt>em - ale nnahhJl NeaM.keJ do vody na oexnjmfch mlstecb. Hloubku ptl tffnlnlr.u provUuJ pfedbHnfm zmU-enhn, pdvf talt opatrné prodlu.iuJ vzcUJcno1tl upJavané pod vodou. Ne-zapomell. h Jednlm z neJvltiJch nepHtel katdnto potáplte Je chlad vod.,y, Pfl prvnich pocitech chladu pferui pobyf ve vodl. Na bfebu H z.ahfcJ pohybem, teplfm n•poJem, Do chladné vody - pod 18 arup64 Celtl• - oevatupuj na delU dobu bea lzolač:oiho obleltu. PtUU dlou.hl pot'ptni c.hladné vod6 a poUipfnJ v ledové vodt bez bolatoiho obleku nemi nic 1poleč:niho • otulorinlm • uperiorin.lm orp.ahmu. Privl naopak - D.odJ to zdravl. Zivtrem tl chci popUt hodnf radollných chvil 1trivaifch pod hladinou vod. hodni uJ{mavtch ptJblb6, ale cakl brit :ulravébo roz.umu. ltlldu a rozvahy, ltnrfch pot:6pff. nikdy nem• doJJt. Pfl výcvUtu nic ncopon:úneJ, nevil. kdy to budd potfebo•at. Nupokolul H 1 pou.hou praxi, ale 1nd n poznal pfU!lny vlech pot6pUskfch nehod a nemoci, abya je mohl pfedclMa.et. Tfm pflsplJei k napro1té bezpetnoatl pot'-p&ú. A t• I• u. nú u prvnlm mfnl.
„
Ve lO. ll1le loti1k•ho rolnlkuj1me uvehjJ11i11 bHedU H umld611kjm l odbornlkr, ve kt•N•• hovoPllo n.k6 o tom, I••• v budoucnosti budou :1P1:1ovat ts.v. 1tfedl1kov6 obce, doHvadnl mal• obce•• poltupnl vrlldnl a :t.emldlhkt vfroba H bud a oddllo- t od z•mldll1k6ho .tdliJtl. Letos•• zaln• prvnl takoP. poku1nt vesnic• stavit. Nem61eme •I Hmoa.hJml dovolit nastavit dHltkr „vesnic budoucnosti" a tepna potomtP•b• a.Jistit, I• no"' u1poH.dtnlmimnoho neclo1ntkO. Proto z:atlm J•n Jedna o~ na zkoulku. Ooldll·ll no't'' u1poPidinl , pP„tavba 01tatnkh obci na ••b• nenechj, dlouho lakat. Vrbranou obci, kteri bude ph1tavlna podle nejmodernljllch d.1ad, i• Rovni u Karlovfch VarG. Na nejlepll hlen! vf1tavbr byla YJ'P•ina soutll, ve kt•r• avltbll ni.vrh lnl. arch. JIPlho Nimce• jeho 1polupracovnlkO. Pololilli•m• lnfenfnt Nimcovi nlkollk ottzek.
„
JAKE JSOU NEVÝHODY DOSAVADNIHO STAVU! StitnC statky a JZO buduji větši nou sv' nové objekty pro xeměděl skou velkovýrobu mimo vlastni obytnou Ust obce. To je iprávné. Jenfe veškerý hospod:Uský provoz - a proti dfivějšku ještě podstatně zvýšený - probfhi zase stfedem obce, jako dffve . Tlm se vlastně ruš'f všechny hygienické výhody, které měly vz:niknout vyčleněním výrobnich objektň za obec.
TO JE JEDINÝ DŮVOD PRO HLEDÁNI NOVEHO ~EŠENI! Nenl. Oosavadnl sfť drobných venkovských sldlišť Je pl'fl lš hustot jednotllv• obce Jsou l'fdce osldleny. Pfltom se podle 6dafň CSAV p<Xltá, fe vlivem za.viděni modernf technologie z:emědělské výroby počet pracovnfkň na 100 hektarÓ bude di!e klesat. A my chceme nJlstit venkovskému obyvatelstvu stejnou
livotní úrovei\ jako ve městech . Za dosavadnlho stavu by to bylo nehospodárné a prakticky nemofné. Jediná moiná cesta je změnit celou strukturu osfdlenf ven· kova - mfsto husté sltě drobných vesniěek pl'ejlt k l'idšf síti většfch sldllšť, kde by všechny Investice vzhledem k počtu obyvatel byly hospodárné.
KTERE INVESTICE MÁTE NA MYSLI! K takzvané okrskové vybavenosti patl'I p' edevším xaftzenf dennfho nebo ěastého vyu žiti: d.kla.dnt devftiletá škola, distribuce a slufby, zdravotnická a kulturnl za1lzenf. Konkrétně to znamená spolefoá Jfdelna s centrálnl kuchyni, společen ský dl upravený pro prom f dnffllmň a dlvadelni pl'edstavení, knihovna, prodejna se samoobsluhou , sbě rna prádla, holiě, zdravotn ické stl'edisko, poltovn l úfad a úh.dovna
MNV.
S JAKÝMI TYPY OBYTNÝCH DOMŮ SE POCITÁ!
Za nefprogres l vnějšf formu bydlenl se v současné době povaluji domy hotelového typu anebo tzv. koldomy - kolektivnl domy. Ve svě tovém mU'ltku však stále n nefvyššf standard bydlenl platl rodinné domky. My si mysl íme, le společnost bude u nás I v daleké budoucnosti natolik rúznorodá, fe nent mofné omezit bydlenf ve venkovských sldllJtlch na jediný typ - I kdyf by to byl typ velml progresfvnl, jak.o tfeba koldům . Proto Jsme v našem návrhu rozdělil I bytový fond jednak do i'adových dvou pod lafnfch domkO, jednak do tl'i sedmipodlafnfch domO s dnes běiným standardem městského bydlenl. Tyto výškové domy jsou ovšem pffmo navbány na objekt tzv. sdrufené ob~anské vybavenosti, aby se mohl postupně uvidět takový systém bydlení jako v koldomech . To znameni, fe se počitá s postupným odstrai\ovinfm vafenf z bytu, s pou f fvinf m společné jldelny atd . Postupný pfechod povalujeme za nezbytný-lidé se nejprve musl nau~lt ocen lt a pouflvat všech výhod, které taková forma bydlenl pflnill. Pokr.lov•nl na str. 134
A 2
Ga-.... _......... ..,........ ,,,._......._4-T........... A - alDUITlo I -
1- ZAklMIM tlewll:l'-l lko-
1-„...,...,llcolaaJ.t•. 6-~aW......W
-·--
• - ZIH-l.IÚ PKOYOZOYNAi a - M.-... ............ lt - . , . . , c-~dYalaNC161o
nl ........,. d-Monoltfo.
lco\'f kralftft. • - aw,. f „ 0..-arihU dl94hko.
1
JAK TO BUDE S DOPRAVOU!
Veškerj provoz je veden mimo vlJistní sídliště. Tam zůstávají jen tzv, sjixdn' chod niky - to jsou prak· tícky firok4 betónové komunikace pro péil, na které se může njet autem jen v mlmoi'ádných piJípadech - pi'I stěhováni, sanitkou, pfl ziso· bovíní obchod O ;;a podobně . Uvnitř obytného prostoru tak vzniká klidní, parkově upravená plocha, vlastně Jakási kolektivnl za· hrada, oproštěná ovšem od plotů a ostnatých drátO. NEBUDOU TO MIT LIDÉ DALEKO NA PRACOVIŠT~I
Poblit sidlHte bude fen hlavni výrobna. Ostatní. tzv. deufované speclalizovan~ výrobny. budou umlstěny na obvodu celého ůzeml, tam , kde di'ivc bfly malé: obce. Sidllštf: bude v prlroreném stfedu cele oblasti. I kdyi vzdilenosti od sfdllftl: nebudou přlllš vezemedělská
< W ~
Z
c:l W An
<
Pokrač:u1emc v otiskováni ohlasů naši ankety, kterou isme vyhlasili v poslednim loňském čísle. Do ankety nám přišel rnkě dopi!i ze Sovětského svazu. NU čtenář Ivan Lukdcnk~ z města Sumy v něm píše : „Na pnmi otdzku va.ri anktty }t m1 tižko odpovldit: celj rolnlh 1962 byl ob.zvldlt .zajimav_V. Casto chodl,,, předndJtt a pou4ivdm k roým předndJkdm informací z valeho lruopísut předevlim o svltovjch no· vinkdch . Zakldddni kl11b11 VTM Jt velmt užitelné. Jsem přtsvldlen, tt t v naJem rnlstl b_v bJ1lo mo.lni za/olir klub VTM pri zdejll knihcvni N . K. Kmpski. Torn knOtot•na Jt kolekcivnim lltmem SpolelnoSll sovlisko-terkoslovtnského pfdrc/nvi. Promluvím o tom s ,~editelem knihov11y."
~
'AK.
w ~
Z
<
dělati
W
VTM vv?
)(I)
c:(
-z
..,9":.C:::::=:"""-'1
.)
&vsle
Ko..,.y
~
Z
. . ._
..t..-,>r ,,. :ť.~
~~
.~-/',/",;v•
"'
~
?:..
~ ! 0 Ac~_,.,~· ~e.Koci-<"~"' / ~--t ~
.t}tlo
O svč: dal§I čin~msti nám napsal i icden z nově založených klubů
V~~e;~o~~!i~~~~;r
majf ::voleniho zdsrupce, kzerj se bl4de z1ilas1ňovar jsd„011 za J 4 dmt sc/11izky, „a hteré budt 1/im1olir ndzor třidy na posltdnl l is/o VTM . Takovd sch1)zka 11ž jedtra byla a na ni jsme LU dohodli někreré ndmicy pro prdd klubu VTM: Na nászlnce zřfdfme .Cl) rnbriku „Cer/i JSlt. posledni éiJlo VTM ?" chůzky zdswpc1l třid budo" 11idy po V)')iii fhla. Budeme přispivat do Dílny na koltml
<(
<
liké. poé1d se ovSem s dopravo\í
Z :r~~f~~:~I :~!:
