Pohled na finanční situaci firem a rozsah nejistot, kterým čelí, naznačuje možnost, že vysoká míra nejistoty je firmami akceptována jako součást

Průzkum názorů finančních ředitelů Česká republika | Červenec 2013

Pohled na finanční situaci firem a rozsah nejistot, kterým čelí, naznačuje možnost, že vysoká míra nejistoty je firmami akceptována jako součást dnešního stavu podniků i ekonomiky.

2

Šanci na zlepšení ekonomiky je nutné hledat především v podnikovém sektoru

Česká ekonomika prošla v loňském roce recesí a v podobném trendu pokračovala i v první polovině roku 2013. Ekonomický pokles, trvající v mezičtvrtletních datech již pět čtvrtletí po sobě, přivedl českou ekonomiku k celkovému meziročnímu propadu o 1,3 %. Došlo k tomu i přes to, že po většinu roku 2012 se zemím našich klíčových obchodních partnerů dařilo poměrně dobře. Například růst německé ekonomiky dosáhl v loňském roce 0,7 % a není proto divu, že okolním zemím střední a východní Evropy se vedlo podstatně lépe než naší ekonomice. Podstatné zhoršení růstu v evropských zemích koncem roku si nevyžádalo podstatné zhoršení v ČR. Začátek letošního roku přinesl obezřetně optimistický výhled. Očekávaná celková stagnace ekonomik zemí Evropské unie by měla znamenat růst v zemích našich obchodních partnerů, což by mělo přivést český růst, ovlivněný mimo jiné slabou spotřební poptávkou i důsledky fiskálních reforem, zhruba ke stagnaci. Ta by byla výsledkem pokračování poklesu ekonomiky z počátku roku a znamenala by nástup postupného oživení zejména ve druhém pololetí 2013. Skutečný vývoj tento výhled bohužel nepotvrdil.

Zhoršení situace v Evropě (na rozdíl od globální ekonomiky) se projevuje jak slabšími růstovými vyhlídkami u řady ekonomik (třeba ve Francii) či dokonce vznikem krizových situací na Kypru či Slovinsku, které opětovně testují schopnost Evropy řešit své problémy. Také politická situace v řadě zemí se přiostřuje a funkčnost evropské ekonomiky začínají ovlivňovat blížící se volby v některých významných zemích (zejména v Německu). Díky silné vazbě naší ekonomiky na poptávku v Evropě, kterou ještě posiluje fakt, že ostatní součásti ekonomického růstu kromě vývozů jsou v útlumu, se tyto skutečnosti nepříznivě promítly do vývoje u nás. Ze sektorového hlediska naši ekonomiku navíc postihuje zpomalení prodejů aut ve většině zemí Evropy nebo dopady změn na trzích energií.

Průzkum názorů finančních ředitelů Česká republika

3

I nadále také platí, že česká ekonomika je velmi stabilní z makroekonomického hlediska, máme stabilní a funkční finanční systém a poměrně rychle odstraňujeme fiskální nerovnováhy. Na druhé straně se jasně ukazuje, že toto k úspěchu – tedy oživení ekonomiky, které by mimo jiné postupně přineslo zlepšení na trhu práce, nestačí. Nelze tak čekat, že obrat v dosavadním nedobrém kurzu naší ekonomiky přinese oživení spotřeby domácností. Šanci na zlepšení je třeba spíše hledat v podnikovém sektoru a také v jistém obratu rozpočtové politiky směrem k menšímu tlaku na zlepšování schodku rozpočtu a větší “péči” o růst ekonomiky například obratem v dosud velmi omezované investiční aktivitě státu.

Obrázek toho, jak vypadá situace v podnikové sféře, je proto dnes důležitější než kdykoliv dříve. A to i přes konstatování faktu, že podmínky pro podnikání jsou u nás i nadále nelehké a navíc zatížené velkou nejistotou. Průzkum mezi finančními řediteli českých firem naznačuje, jak se s touto nejistotou utkávají přední české podniky. Průzkum jednotlivých oblastí zároveň poskytuje srovnání mezi vývojem očekávání v minulých 12 měsících, což naznačuje pohled nejen na absolutní skóre odpovědí (například bilanci optimistických a pesimistických očekávání), ale i vývoj této bilance v čase.

Martin Tesař Partner, Deloitte Česká republika

4

Hlavní zjištění průzkumu • Finanční ředitelé jsou ve vývoji makroekonomických ukazatelů optimističtější než většina ekonomických analytiků • Snižování přímých a nepřímých nákladů spolu s růstem na stávajících a nových trzích zůstávají klíčovými úkoly finančních ředitelů • Je patrný růst odvahy investovat do rizikovějších aktiv • Možnosti úvěrového financování jsou dostatečné


5

Shrnutí

100%

100%

80%

80%

60%

60%

40% 100%

40% 100%

20% 80%

20% 80%

vzor s 5 barvama

0% 60%

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 1: Jaká je podle vás obecná míra externí finanční a ekonomické 20% nejistoty, které vaše společnost čelí? (%) 100% 0%

Jaro22 2012

Podzim 2012 23

Jaro 2013

46

45

46

20% 80%

24

28

29

0% 60%

8

80% 60%

23

40% 100%

40% 20% 0% 100%

Jaro 2012

4

2

Podzim 2012

Jaro 2013

Podzim 2012

Jaro 2013

Bežná Vyšší než běžná Vysoká Velmi vysoká Jaro 2012

80% Graf 60%2: Je nyní vhodná doba pro to, aby společnost přijala z hlediska rozvahy větší riziko? (%) 40% 100% 20% 80% 0% 60%

67

Jaro82 2012

812012 Podzim

8

19

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Podzim 2012

Jaro 2013

Jaro 2013

40% 20% 0% 100% 80% 60%

33

Ne Ano

40% 100% 20% 80% 6

0% 60%

Jaro 2012

40%

40%

Finanční vyhlídky společností a vnímání externí finanční a ekonomické nejistoty drží trend zjištěný v předchozích průzkumech. Dochází k omezení výrazně negativních či pozitivních očekávání, které může být interpretováno jako akceptování současného stavu ekonomiky jako faktu. Ekonomické příležitosti a hrozby jsou finančním ředitelům dostatečně zřejmé a opatření uskutečněná v minulých obdobích dávají solidní základ pro mírně optimističtější očekávání.

0% 60%

Jaro 2012

20% 0%

Jaro 2012

100% 80% 60% 40% 20% 0%

2012 Podzim 2012 Jaro 2013 Finanční data za počátek roku přinesla velmi Jaro nepříjemné překvapení v podobě poklesu ekonomiky o 1,1 % mezi čtvrtletími, což vedlo k meziročnímu poklesu o 2,2 %. Toto nás řadí do skupiny nejhůře 100% rostoucích zemí v Evropě. Na druhé straně je však příliš brzy dělat závěry 80% z těchto čísel, již také proto, že jejich struktura naznačila možnosti, že následující data budou již lepší. 60% 40%

Luděk Niedermayer, ředitel

20% 0%

Proto i přes objektivně nejistou a komplikovanou situaci roste ochota finančních ředitelů akceptovat více rizika. Je možné, že ochota přijímat vyšší riziko souvisí i s veskrze příznivou situací podniků z hlediska jejich schopnosti splácet dluhy.

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 3: V příštích třech letech se podle vás schopnost vašeho podniku splácet jistinu a úroky z úvěru: (%) 100%

10

9

8

80% 60%

62

50

62

40% 20% 0%

18

34

10

7

Jaro 2012

Podzim 2012

25 5

Jaro 2013

Výrazně se zvýší Mírně se zvýší Zůstanou stejná Mírně se sníží Výrazně se sníží


7

Průzkum odhaluje pokles počtu firem, které očekávají významné zlepšení ve finanční oblasti, ovšem pohled na ekonomickou nejistotu se nemění a ubylo firem, které očekávají zhoršení své situace.

Zdá se, že manažeři tento stav vnímají jako výzvu pro fungování firem – za celé sledované období totiž viditelně roste ochota firem přijmout do rozvahy větší riziko. Zdá se tedy, že přetrvávající ekonomická nejistota je finančními řediteli vnímána spíše jako fakt než jako důvod pro zvýšení obezřetnosti.

Graf 4: Jaké bude zaměření podnikatelské činnosti vaší společnosti v příštích 12 měsících? (Ohodnoťte možnosti od 1 do 6, přičemž 1 - Není vůbec důležité, 6 - Velmi důležité) (%)

Nové investice Zvýšení likvidity Snižování nákladů (nepřímé náklady)

1 2

Snižování nákladů (přímé náklady)

3 4

Růst tržeb (nové trhy)

5 Růst tržeb (současné trhy) 0%

8

6 20%

40%

60%

80%

100%

Ochota riskovat či poměrně příznivě hodnotit situaci podniků může souviset s poměrně příznivou situací firem v obsluze svých dluhů. Ladislav Šauer, ředitel

Snaha o přímé snižování nákladů je již jen jednou z agend firem. Klíčový je růst prodejů, zejména na stávajících trzích. Zlepšení likvidity podniků či nové investice mají výrazně nižší prioritu. Petr Brich, ředitel


9

Přetrvávajícím „evergreenem“ v odpovědích finančních ředitelů zůstává vysoká priorita snižování nákladů, hledání cest pro růst tržeb však řada z nich vidí jako hlavní, a zřejmě i reálný, úkol dne. Z historie průzkumů se zdá, že potenciál na snižování přímých nákladů je již do značné míry vyčerpán a pozornost se tak přesouvá k nákladům nepřímým. Zajímavým vývojem prochází i důležitost růstu tržeb. Zatímco v našich prvních průzkumech kladli finanční ředitelé důraz na proniknutí na nové trhy, v posledních dvou šetřeních již v prioritách převládá růst na stávajících trzích. Tento vývoj je z části způsoben již zrealizovanou expanzí a dále pak geopolitickými vlivy v jednotlivých zemích.

Graf 5: Jaký je váš cíl pro úroveň finanční zadluženosti v příštích 12 měsících? (zvýšení, beze změny, snížení) (%) 100% 21

15

60

67

5

19

18

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

25

80% 60%

70

40% 20% 0%

Snížení Beze změny Zvýšení 100% 80% 60% 40%

Řada firem směřuje ke zvýšení svého zadlužení, což souvisí 20% i se zlepšenou dostupností úvěrů. 0%

100% 80% 60% 40% 10

20%

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Martin Tesař, partner

80% 60% 40% 20% 0%

Ukazují se zde dva zřejmě propojené jevy. Od začátku krize v roce 2008 řada podniků snížila podíl úvěrů na svém financování, což souvisí s celkovou potřebou “deleverage” západních ekonomik, tedy snížením závislosti na úvěrech. Potřeba pokračovat v tomto procesu v čase klesá, a potvrzují to i data z českých podniků. Je otázkou, zda s tím souznící zvýšení dostupnosti úvěrů souvisí jen s tím, že podniky jsou méně zadlužené, a tudíž bonitnější a objektivně lépe „úvěrovatelné“, a nebo i s tím, že banky uvolňují svou úvěrovou politiku, což může být i reflexí obtížnějšího hledání příležitostí pro nové obchody.

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 6: Jak hodnotíte současnou celkovou dostupnost nových úvěrů pro podniky? (%) 100% 80%

28

29

72

66

13

60% 40%

77

20% 5

0%

Jaro 2012

10

Podzim 2012

Jaro 2013

Obtížně dostupné Běžně dostupné Snadno dostupné

100% 80% 60%

Cena úvěrů je považována finančními řediteli spíše za atraktivní 40% s možností jejího mírného růstu v budoucnu (dle části respondentů), 20% což může být jedna z motivací pro navýšení úvěrového zatížení firem. 0% Jaro 2012 Podzim 2012 Dle výsledků šetření není ani nadále financování podniků novým Jaro 2013 kapitálem atraktivní. Petr Brich, ředitel

100% 80% Průzkum názorů finančních ředitelů Česká republika 60%

11

80% 60% 60% 40% 40% 20% 20% 0% 0%

V ČR roste podíl finančních ředitelů, kteří v současnosti vnímají atraktivitu úvěrů jako dobrou. Zároveň proti minulému průzkumu přibylo těch, kteří ji naopak považují za neatraktivní (i když toto zvýšení podílu respondentů je nižší), což by naznačovalo to, že část respondentů se domnívá, že se úvěry v dohledné době nezdraží.

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 7: Jak se podle vás změní náklady financování podniků ve vaší zemi v příštích 12 měsících? (%) 100%

4

100% 80%

30

80% 60% 60% 40%

0%

7

44

49

35

43

57

40% 20% 20% 0%

1 11

9

9

1

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Podzim 2012

Jaro 2013

Výrazně se sníží Jaro 2012 Mírně se sníží Zůstanou stejné Mírně se zvýší Výrazně se zvýší

Graf 8: Jako zdroj financování jsou bankovní úvěry v současnosti (%) 100% 100% 80%

4 10

10

80% 60% 60% 40%

60

60

46

40% 20% 20% 0% 0%

36

44

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

30

Neatraktivní Neutrální Atraktivní

12

100% 100% 80%

80% 40% 60% 20% 40% 0% 20% 0%

I nadále pokračuje malý entuziasmus ohledně využití kapitálu k financování firem. Není jasné, zda jde o dopad nízké „equity culture“ v ČR i Evropě, nebo o projev dobré kapitálové pozice firem, ale výsledkem je to, že jen mírně přes desetinu firem vidí tuto možnost jako atraktivní.

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 9: Jako zdroj financování je v současnosti získávání kapitálu (equity rising) (%) 100% 37

80% 100%

32

25

49

63

60% 80% 40% 60%

48

20% 40% 0% 20% 0%

15

19

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Neatraktivní Jaro 2012 Neutrální

Podzim 2012

Jaro 2013

12

Atraktivní

Graf 10: Jaká jsou vaše očekávání růstu HDP 100% země v roce 2013? (%) 80% 100%

1 5

60% 80% 40% 60%

76

73

Jaro 2012

Podzim 2012

18

18

Jaro 2012

Podzim 2012

20% 40% 0% 20% 0%

9

7

65

Jaro 2013 28

Jaro 2013

Růst (>3%) Mírný růst (1.5 – 3%) Stagnace (0 – 1.5%) Recese 100% 80% 100% 60%


13

100% 40% 80% 20% 60% 0%

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

40% 20% 0%

Pohled finančních ředitelů na vývoj nezaměstnanosti nepřináší zásadní obrat. Poměrně optimistický pohled (nezaměstnanost beze změny či její snížení má i nadále mírná většina respondentů. V souvislosti s mírně zhoršujícím se očekáváním vývoje ekonomiky (potvrzeném novými prognózami) není opětovné negativní očekávání respondentů žádným překvapením.

Graf 11: Jak se podle vás v příštích 12 měsících změní ve vaší zemi míra nezaměstnanosti? (%) 100% 80% 60%

28

23

21

20

32

33

45

43

100% 40% 80% 20% 60% 0% 40% 20% 0%

50

3

2

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Podzim 2012

Jaro 2013

Výrazně klesne Mírně klesne Zůstane stejná Mírně vzroste Jaro 2012 Výrazně vzroste

100% Graf 80%12: Do jaké míry bude pro váš podnik v příštích 12 měsících prioritou obchodní přestavba či restrukturalizace podnikatelské činnosti? (%) 60% 100% 40% 80% 20% 60% 0%

50

Jaro 2012

40%

44

47

Podzim 2012

Jaro 2013

33

23

23

30

Podzim 2012

Jaro 2013

37

20% 0%

13

Jaro 2012 Velká priorita Mírná priorita

100% 80% 14

60% 100% 40%

Není priorita

60% 40% 20% 0%

Údaje týkající se restrukturalizace společnosti a fúzí či akvizic potvrzují pozorování, že pro řadu firem je na pořadu dne spíše zlepšení fungování firmy, její strategický rozvoj či posun v činnosti (například fúzí či akvizicí) než krizový management, který zaměstnával řadu finančních ředitelů během minulých let.

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Graf 13: Jak se podle vás změní objem fúzí a akvizic ve vaší zemi v příštích 12 měsících? (%) 100%

12

10

34

40

51

46

80%

7 40

60% 40% 20% 0%

50

3

4

3

Jaro 2012

Podzim 2012

Jaro 2013

Mírně se sníží Zůstane stejný Mírně se zvýší Výtazně se zvýší

Krizový management není dle výsledku průzkumu prioritou, ale důraz bude kladen na zlepšení vnitřního fungování firem více než například na negenerický růst pomocí fúzí a akvizic. Martin Tesař, partner


15

16

Přehled vývoje ekonomiky a podnikání ve střední Evropě


17

Přehled vývoje ekonomiky a podnikání ve střední Evropě Tato část zprávy byla připravena Dr. Danielem Thornileyem, generálním ředitelem společnosti DT-Global Consulting, výhradně pro Deloitte Central Europe. Vyhlídky pro střední Evropu Vyhlídky světového obchodu a ekonomiky jsou v poslední době nepříznivé a lze tak očekávat několik dalších let podprůměrný růst. Z krátkodobého hlediska by druhá polovina roku 2013 mohla být lepší než ta první, avšak návrat k udržitelnému a stálému růstu se neočekává dříve než v roce 2017. Společnosti a finanční ředitelé musí zvládat svá vlastní očekávání i očekávání svých zákazníků. Poslední čtvrtina roku 2012 byla extrémně náročná pro celosvětovou ekonomiku a tudíž i pro region střední Evropy, zejména pak pro Polsko a Ukrajinu, přestože výrazné zpomalení ekonomického růstu zaznamenaly téměř všechny světové trhy. Výsledky z první čtvrtiny roku 2013 lze proto v nejlepším případě hodnotit jako „smíšené“.

18

Skutečnost, že podnikatelské aktivity celosvětově příliš růst nevykazují, volí západní společnosti následující možnosti: 1. přesunují své aktivity na nově vznikající, rychle rostoucí trhy, 2. soustředí se na nejlepší praxi ve všech možných oblastech. Bohužel region střední Evropy má horší výsledky než většina „nerozvinutých“ trhů. Země v centru středoevropského regionu v minulém roce vykazovaly růst pouze 0,6 %, a odhaduje se, že hrubý domácí produkt v tomto roce bude dosahovat pouhých 0,8 %, a to zejména kvůli očekávanému pomalejšímu růstu v Polsku. Jen pro srovnání, v tomto roce se v Latinské Americe očekává zvýšení růstu o 3,4 % a v AsijskoPacifickém regionu dokonce o 4,8 %.

Tabulka 14: Růstové trendy ve střední Evropě HDP 2013 %

Kdy se HDP vrátí na úroveň 3%

Dlouhodobý vývojový trend do r. 2013 (%)

Albánie

2.2

2014

3.9

Bulharsko

1.3

2016

3.4

Pobaltské státy

3.2

letos

3.6

Chorvatsko

-0.4

ne dříve než 2023

2.6

Česká republika

-0.1


2.5

Maďarsko

-0.1

2017

2.8

Polsko

1.4

2015

3.4

Rumunsko

1.3

2015

3.6

Srbsko

1.4

2018

2.8

Slovensko

1.0

2015

3.6

Slovinsko

-1.2


2.4

Zdroj: Eurostat, MMF

Region střední Evropy je v těsné blízkosti s problémy se potýkající eurozóny, na jejíž trzích je téměř zcela závislý vývoz ze států středoevropského regionu. Eurozóna v loňském roce vykázala propad o 0,4 % a letos se v nejlepším případě očekává stagnace, i když pravděpodobnější scénář počítá s mírnou recesí (pokles o 0,5 %).

1. farmaceutické a zdravotní prostředky, 2. luxusní produkty, 3. produkty a služby v oblasti IT (i když za posledních 15 měsíců v této oblasti došlo k mnoha nepříznivým změnám), 4. maloobchod, 5. potraviny a nápoje,

Z hlediska nejlepšího výkonu lze obchodní sektory ve středoevropské oblasti rozdělit do následujících kategorií:

6. obecné spotřebitelské produkty a rychloobrátkové zboží, 7. pivovarnictví (jako pododvětví), 8. B2B (technika a strojírenství, výroba, zařízení, chemický průmysl) Průzkum názorů finančních ředitelů Česká republika

19

Následující shrnutí uvádí pět hlavních faktorů, které zpomalují obnovu světové ekonomiky, a tudíž i středoevropského regionu: 1. Banky nefungují dostatečně a neposkytují dostatečné úvěrové financování korporátnímu sektoru a koncovým zákazníkům. Toto je celosvětový rys, nové bankovní úvěry v USA činí pouhé 2-3 % z celkového počtu úvěrů, ve Velké Británii jsou v záporu a v eurozóně se blíží nule, přičemž úvěry poskytované malým a středním podnikům klesly o 4 %. Napříč většinou hlavních zemí středoevropského regionu nové úvěry rostly pouze o 1-2 %, zatímco např. v Maďarsku klesly dokonce o 10 až 20 %. Západní investiční banky se snaží chránit svou vlastní lokální finanční pozici, a proto snižují objem svých aktiv v regionu střední Evropy. Banky také nerady financují lokální firmy v rámci středoevropského regionu, což značně ztěžuje prodeje do B2B sektoru jak západním, tak místním dodavatelským společnostem. 2. Úsporná opatření, ke kterým se v současné době uchýlily mnohé vlády v zemích středoevropského regionu, nejsou vyvážena patřičným růstem, a někdy jsou proto vnímána jako jeden z dalších z faktorů, které značně zhoršují už tak špatné vyhlídky v zemích, jako jsou Česká republika, Bulharsko a Rumunsko. Polsko je v tomto směru určitou výjimkou, zatímco se na počátku roku 2012 vydalo cestou úsporných opatření, nyní se vláda naopak snaží ve spolupráci s Národní bankou podporovat propadající se růst HDP. Zatímco tento přístup může pomoci Polsku vyrovnat se se svou „mini-krizí“, klesající prodeje mají už teď neblahý dopad na spoustu společností.

20

3. Spotřebitelé, ať už celosvětově či v rámci středoevropského regionu, nejsou spokojeni. Doléhají na ně obavy spojené s rostoucí nezaměstnaností, která se pohybuje v rozmezí od 5-8 % v Rumunsku a České republice a mezi 14 -17 % na Slovensku a v Polsku. Nepřímé daně rostou, sociální příspěvky jsou kráceny a důchody ztrácejí svou hodnotu, takže není divu, že spotřebitelé hledí do budoucnosti s obavami a jsou znechuceni rozsáhlou korupcí ve veřejném sektoru. Indikátory důvěry spotřebitelů ve vybraných zemích v roce 2013 (nula značí spokojenost) Čína +12 (nejspokojenější lidé na světě) Švédsko +11 Německo -5 Eurozóna -23 Španělsko -32 Řecko -72 (nejméně spokojení lidé na světě) Bulharsko -42 Česká rep. -20 Maďarsko -36 Polsko -30 Slovensko -29 Zdroj: Deloitte Global Business Consulting

Spotřeba domácností ve většině centrálních zemí středoevropského regionu byla v několika posledních letech značně negativně ovlivněna a momentálně je téměř na nule. V Maďarsku je spotřeba domácností na nule nebo v záporných hodnotách už téměř 7 let, a trhy jako např. Česká republika za poslední rok prokazují pětiprocentní propad v maloobchodním prodeji.

4. Společnosti neinvestují, jen v rámci eurozóny zadržují společnosti 1,5 bilionu eur, které se bojí investovat, utratit či využít na najímání lidí. Podobný trend lze pozorovat v celém středoevropském regionu. Pokud budou vlády prosazovat úsporná opatření a spotřebitelé nebudou ochotni utrácet, budoucnost bude značně nejistá. S tím souvisí i skutečnost, že společnosti neinvestují, což zřetelně ukazují níže uvedené výsledky našeho průzkumu. Nejistota a nedostatek důvěry mají zničující dopad na financování společností a na postoj finančních ředitelů.

5. Posledním faktorem je propad světového i regionálního vývozního obchodu v loňském roce. Tento trend nastal na VŠECH trzích středoevropského regionu, ovšem příkladem země, kde byl v posledních letech propad vývozu obzvlášť dramatický, je Rumunsko. Jedná se o výrazný pokles, který odráží celosvětové a regionální tendence. V letošním roce sice očekáváme mírné oživení vývozu o 2%, ale i tato prognóza je založena na předpokladu, že v eurozóně vedené Německem nastane stabilní oživení, což není ani zdaleka garantováno. Pro průmysl a investice platí to samé co pro ostatní oblasti trhu, klesající vývoz na ně má negativní dopad, čímž se jen dále prohlubuje krize v sektoru B2B.

Tabulka 15: Vývozy (změna ročně vyjádřená v %) Země

2010

2011

2012

Rumunsko

15%

10%

-4.0%

Maďarsko

12%

6.5%

2%

Polsko

15%

7.5%

0.5%

Česká republika

12%

4%

5%

Slovensko

16%

13%

9%


21

Závislost na exportu značně zdeformovala strukturu ekonomiky některých zemí, čehož je Slovensko ukázkovým příkladem. Zde silný růst vývozu odstartoval průmyslovou výrobu pro uspokojení vnější poptávky,

která poskytovala důvěru nutnou pro investice (avšak i tento růst vývozu začal v letech 2011/2012 zpomalovat).

Tabulka 16: Růst slovenského HDP podle sektorů, 2010-2012 2010

2011

2012

HDP

4.4

3.2

2.0

Průmyslová výroba

18.9

7.1

10.1

Stálé investice

6.5

14.2

-3.7

Vývoz

16.5

12.7

8.6

Spotřeba domácností

-0.9

-0.5

-0.6

Z tabulky jasně vyplývá, že příběh o slovenském růstu se netýkal slovenských spotřebitelů. Ti byli ovlivněni stagnujícími mzdami, tlakem společností na zvýšení produktivity stávajících zaměstnanců a mírou nezaměstnanosti, která se vyšplhala až na 12-17 %, což značně oslabovalo spotřebitelskou důvěru a ochotu utrácet.

•• společnosti mohou rozšířit prodej do venkovských oblastí mimo velká města,

Špatná zpráva pro slovenskou ekonomiku je, že v roce 2013 se očekává další pokles vývozu a to na 4 %.

•• zatímco jihovýchodní Evropa je mimořádně slabá, těsnější propojení se vzpamatovávající se EU a lepší obchodní propojení do roku 2015-2016 budou představovat určitou podporu.

Co se týče obchodu, středoevropský region má kromě záporných stránek i některá pozitiva: •• pronikání obchodních značek na zdejší trhy je zatím slabé, a tak mají západní investoři spoustu prostoru pro expanzi,

22

•• v regionu jsou možnosti růstu prostřednictvím inovací výrobků a služeb, •• financování z evropských zdrojů poskytuje a bude i nadále poskytovat podporu pro výdaje zaměřené na růst a infrastrukturu,

Region zůstává i nadále atraktivní oblastí pro outsourcing, jelikož západní společností hledají centra služeb, která nebudou fyzicky příliš vzdálená od jejich základny. Kvalita lidských zdrojů v regionu je vnímána jako dobrá až velmi dobrá.

Srovnání v rámci středoevropského regionu Tato část zprávy srovnává očekávání finančních ředitelů ze třinácti zemí regionu střední Evropy, které se účastnily průzkumu (Albánie a Kosovo, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko). Zpráva vychází z odpovědí 668 finančních ředitelů z nejrůznějších průmyslových oblastí. Jak se finanční ředitelé vypořádávají s výzvami Společnosti ve středoevropském regionu se potýkají s nepříznivými podmínkami, a proto není nikterak překvapivé, že v odpovědích ředitelů z většiny zemí regionu stále zaznívá nedůvěra. Samozřejmě existují výjimky, zejména na severu regionu, kde baltské státy zažívají „mini-boom“, který ovlivnil postoj finančních ředitelů k podstupování rizik a k budoucnosti, kterou vidí optimističtěji, než je průměr v mnoha sledovaných oblastech. Avšak současné prudké zpomalení polské ekonomiky a pokračující negativní vlivy v České republice i nadále vytváří pro finanční ředitele z celé oblasti značnou nejistotu, neboť tyto dvě největší ekonomiky regionu vlivem vlekoucích se negativních dopadů pokulhávají za klíčovými obchodními partnery ze západní Evropy.

Dále na jih pak finanční ředitelé v krizí zmítaném Slovinsku vidí jen mizivou naději na zlepšení, neboť problémy jejich země neustávají. Určitá víra ve stabilnější ekonomickou budoucnost, kterou vyjadřovali finanční ředitelé v Maďarsku, plyne spíše ze skutečnosti, že Maďarsko má za sebou nebývale hluboký propad. Napříč celým regionem lze však pozorovat, že finanční ředitelé se neustále snaží čelit nově příchozím výzvám, které jsou stále ještě následkem celosvětové finanční krize z let 2008 a 2009.


23

Optimismus jako nedostatkové zboží Není překvapivé, že jen velmi málo společností je „velmi optimistických“, neboť opodstatněný důvod pro přehnaný optimismus neexistuje. V rámci hlavních ekonomik, jako je Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko, je velký počet společností, které neočekávají téměř žádnou změnu, což lze snadno vysvětlit tím, že několik faktorů je v těchto zemích statických.

Přibližně 43 % polských společností je „poměrně optimistických“, co se týče jejich domácího trhu ve srovnání se situací před šesti měsíci. Odpověď vyjadřující spokojenost či mírný optimismus, která se často vyskytovala v baltských zemích, lze vysvětlit právě probíhajícím mini-boomem, při kterém se země vzpamatovávají po hlubokém pádu na samé dno. Srbští finanční ředitelé sice sdílejí optimistické názory, ale současné mírné zhoršení na srbském trhu by mohlo vyvolat pochyby.

Graf 17: Finanční vyhlídky pro společnosti (v %) 2

100%

2

3 6

7

5

7

16 27 27

80%

43

34 26

40

33

26

50

37 42

24

51

32

60% 43

36 34

40%

40

55

43 31

45

39

51

39

59 39

20%

30

21

0%

24

Velmi optimistické Mírně optimistické

30 18

17

16

15

14

12

10

Slovinsko Slovensko Polsko Chorvatsko Bulharsko Srbsko Rumunsko Maďarsko Albánie Estonsko

10

Litva

Stejné 8

5

Česká Lotyšsko republika

Méně optimistické

Život v dobách nejistoty Naprostá většina společností vyjádřila zvýšený stupeň nejistoty, přičemž zdaleka nejvyšší stupeň nejistoty byl uváděn finančními řediteli ve Slovinsku. Jen o něco nižší úroveň nejistoty vyjádřili finanční ředitelé v Maďarsku, protože společnosti už dříve výrazně snížily svá očekávání.

Zatímco Chorvatsko vykazuje vysoký stupeň nejistoty, slovenský trh je naopak opodstatněně vnímán jako stabilnější než trhy v okolních zemích. Český trh se naopak změnil ze stabilního a tradičně výkonného na mnohem slabší, nesoucí jistá rizika, což se odráží i v postoji našich respondentů.

Mapa 18: Obecná míra vnější finanční nejistoty

Běžná Vyšší než běžná Vysoká Velmi vysoká


25

30%

25%

20%

15%

10%

Pravidla pro odvrácení rizik 5%

Napříč celým regionem panuje jasná shoda: společodráží názor, že i když je trh momentálně slabý, je 0% a finanční ředitelé se chtějí vyhnout rizikům nosti nejlepší čas riskovat, neboť ve střednědobém a dlouSlovenia Slovakia Poland Croatia Bulgaria Serbia Romania Hungary Albania Estonia Lithuania Czech Latvia v rozvaze. Relativně vysoký počet českých finančních hodobém horizontu se očekává návrat stability, a to Republic ředitelů, kteří zaujali jiný postoj, pravděpodobně samé platí i pro Polsko.

Graf 19: Pohled finančních ředitelů na to, zda je nyní vhodný čas vnést zvýšené riziko do rozvahy (%) 100%

0 9

10

18

18

19

20

27

28

29

31

33

36

71

69

67

64

80%

60% 100

40%

91

90 82

82

81

80 73

72

20%

Ano 0%

Ne Slovinsko Bulharsko Srbsko Slovensko Chorvatsko Albánie Rumunsko Maďarsko Litva

Lotyšsko

Polsko

Česká Estonsko republika

Zaměření na obchodní činnost v příštím roce 100%

Ve snaze zvýšit obrat většina finančních ředitelů ze zemí střední Evropy kombinuje dvě priority, a to domácí 80% růst a expanzi na zahraniční trhy, které mohou zahrnovat trhy v ostatních zemích středoevropského regionu a také trhy v Rusku či Turecku. 60%

40% 26 20%

Snižování fixních a nepřímých nákladů je důležité pro většinu finančních ředitelů v zemích středoevropského regionu kromě Polska, přestože snižování nákladů postupně získává na důležitosti i zde. Baltské státy se opět zaměřují více na růst než na snižování nákladů. Zlepšování likvidity zůstává pro všechny země středoevropského regionu docela nebo hodně důležité.

0%

Slovenia Slovakia Poland

Croatia Bulgaria

Serbia Romania Hungary Albania

Estonia Lithuania Czech Republic

Latvia

100%

80%

Finanční zadluženost podniku a očekávání, že se nic nezmění 60%

Většina finančních ředitelů zůstává obezřetných, co se týče 40%finanční zadluženosti podniku, přičemž naprostá většina ve většině zemí neočekává žádnou změnu. Polsko a baltské země se začínají profilovat jako země, 20% ve kterých může finanční zadluženost podniku růst, zatímco přibližně 40 % slovinských a srbských finančních ředitelů plánuje snížit zadluženost jejich podniku. 0%

Slovinsko Bulharsko Srbsko Slovensko Chorvatsko Albánie Rumunsko Maďarsko Litva

Lotyšsko

Polsko


Graf 20: Jak finanční ředitelé hodlají měnit zadlužení podniku v následujících 12ti měsících (%)

100%

7

13

22

10

18

23

15 22

29

18 26

28

31

80% 53 49

60%

60 44

50

47

62

40

67

59 57

65

40%

20%

0%

40

38

34

32

31

30

61

Navýšit

30 23

19

16

Slovensko Srbsko Albánie Chorvatsko Bulharsko Slovensko Rumunsko Maďarsko Lotyšsko Polsko

15

Česká republika

Žádná změna

10

8

Litva

Estonsko

Snížit

100%

80% Průzkum názorů finančních ředitelů Česká republika 60%

27

0%

Slovinsko Bulharsko Srbsko Slovensko Chorvatsko Albánie Rumunsko Maďarsko Litva

Lotyšsko

Polsko


100%

80%

60% Smíšený obraz o úvěrech

Vzhledem k tomu, jak málo nových úvěrů je poskyAvšak v Maďarsku, Rumunsku a Albánii je situace jiná. 40% ve většině centrálních zemí středoevropského továno Více než polovina finančních ředitelů se vyjádřila, že je regionu, je příjemným překvapením, že tak velký počet velmi obtížné získat nové úvěry, což věrně odpovídá finančních ředitelů hodnotí nové úvěry jako „běžně běžným stížnostem na těchto trzích. Nejhorší situace 20% dostupné“. Některé z těchto odpovědí mohou odrážet se zdá být ve Slovinsku, kde téměř 90 % finančních skutečnost, že společnosti si sice nechtějí půjčovat, ale ředitelů považuje získání nového úvěru za obtížné. mají pocit, že by nebylo těžké získat úvěr v případě 0% potřeby. Slovensko Srbsko Albánie Chorvatsko Bulharsko Slovensko Rumunsko Maďarsko Lotyšsko Polsko Česká Litva Estonsko republika Graf 21: Celková dostupnost nových úvěrů pro společnosti v současné době (%)

100%

6

8

13

8

11

5 13

14

10 28

40

80%

43

40

59 52 62

60%

60 75

70 70

87

77 67

40% 60

20%

0%

100%

80% 28 60%

57

54 41

40 30

29

20

Snadno dostupné 17

16

Běžně dostupné

13 5

Slovinsko Rumunsko Maďarsko Albánie Srbsko Chorvatsko Lotyšsko Bulharsko Slovensko Litva

Polsko


Lze získat jen velmi obtížně

0%

Slovensko Srbsko Albánie Chorvatsko Bulharsko Slovensko Rumunsko Maďarsko Lotyšsko Polsko

Česká republika

Litva

Estonsko

100%

80%

60% Oživení navýší finanční náklady

Obecně řečeno mají finanční ředitelé pocit, že se 40% finanční náklady budou zvyšovat. Úrokové sazby jsou ve většině zemí nízké nebo velmi nízké. Úrokové sazby začnou stoupat, byť pozvolna, kdykoli se ekonomický 20% cyklus trochu vzpamatuje, a tato skutečnost se odráží ve většině odpovědí. 0%

Výjimkou je Polsko, kde Národní banka v reakci na prudké zpomalení ekonomiky zahájila koloběh snižování úrokových sazeb.


Polsko


Graf 22: Očekávané změny ve finančních nákladech společností v následujících 12ti měsících (%)

100%

3

3

1

2

7 23

21

24

18

15

2

3

17

15

20

17

23

80%

33

43 49 36 44

36

60%

3

7

41

33

25 40

50 29 57

40%

68

20%

21 17

0%

8

34

7

54

41

5

36

3

Slovinsko Chorvatsko Maďarsko Slovensko Litva

3

Srbsko

43

39

2

2

2

49

Značně klesnou

55 40

Mírně klesnou 35

Zůstanou stejné Mírně se navýší

1

Značně se navýší

Albánie Estonsko Česká Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Polsko republika

100%


29

0%


Polsko


100%

80%

Většina finančních ředitelů zaujímá neutrální postoj k bankovním úvěrům 60% Většina finančních ředitelů se vyjadřuje o atraktivitě 40% bankovních úvěrů neutrálně, což zcela zapadá do celkové situace růstu a financování v celém regionu, kdy banky neposkytují dostatek úvěrů 20% a společnosti nemají chuť nebo potřebu si půjčovat.

0%


Srbsko

V některých zemích v regionu, jmenovitě v České republice, na Slovensku a v Litvě, byly úvěry hodnoceny jako atraktivní častěji než v ostatních zemích, ale v odpovědích nelze vystopovat žádný rozpoznatelný a logický systém, tyto odchylky tudíž představují spíše konkrétní potřeby jednotlivých podniků na těchto trzích. Albánie Estonsko Česká Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Polsko republika

Graf 23: Atraktivita bankovních úvěrů jako zdroj financování (%)

100%

80%

5

10

7 16

16

25

25

20

21

34 42 53 50

60%

44

44

45

46

49

48

64 55 50 43

61

69

69

40% 53

20%

37

34

29

29

25

Atraktivní

23 14

0%

100%

80% 30 60%

11

10

10

Ani atraktivní ani neatraktivní 7

Srbsko Slovinsko Albánie Maďarsko Chorvatsko Rumunsko Lotyšsko Polsko Bulharsko Estonsko Česká Slovensko republika

7

Litva

Neatraktivní

0%


Srbsko

Albánie Estonsko Česká Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Polsko republika

100%

80%

Názory 60% na financování vlastními zdroji se rozcházejí Většina finančních ředitelů označila získávání vlastních 40% jako „ani atraktivní ani neatraktivní“ zdroj zdrojů financování. Odpověď „atraktivní“ se o něco častěji objevovala v Chorvatsku, Srbsku a Slovinsku, a naopak 20% v Lotyšsku je tato možnost častěji než v ostatních zemích vnímána jako neatraktivní. 0%

Odpovědi z Polska jsou poměrně smíšené, což reflektuje měnící se ekonomickou situaci v zemi a nejistotu, která ji provází.


Litva

Graf 24: Atraktivita získávání vlastních zdrojů pro financování společnosti (%)

100%

7 19

15 23

10

12

21

18

23 33 42

80%

60%

41

47

63 45

71 61

50

55 37

40%

0%

44

63

48 37

20%

25

40

38

32

31

30

30

27

25

38

Atraktivní 21

21

20

19

18

Ani atraktivní ani neatraktivní Neatraktivní

Lotyšsko Estonsko Polsko

Albánie Maďarsko Slovinsko Bulharsko Česká Chorvatsko Slovensko Rumunsko Litva republika

Srbsko

100%


31

0%


Litva

100%

80%

60% Schopnost splácení úvěrů

Odpovědi finančních ředitelů ohledně schopnosti 40% společností splácet úvěry nebyly nijak překvapivé. Většina očekává, že se situace nebude nijak výrazně měnit a téměř stejná část respondentů uvedla, 20% že očekává zlepšení. 0%


Tento postoj odráží přesvědčení, že se situace na trhu bude v následujících třech letech mírně zlepšovat. Rostoucí úrokové sazby mohou být drobnou překážkou, ale zdá se velmi nepravděpodobné, že by úrokové sazby v tomto období narostly takovým tempem, že by mohly způsobit vážnější komplikace.


Srbsko

Graf 25: Jak se podle finančních ředitelů změní schopnost společností splácet úvěry v následujících třech letech (%)

100%

2

5

7

5

7

5

6

15

80%

27

31

39

7

9

9

19 32

31 45

50

41

48

29 57

60%

40%

57

44 61

47

62 55

53

45

30

35

28 2 2

100%

80% 32

Značně se zvýší

41

20%

0%

15

25

5 2

8 1

Slovensko Estonsko Albánie

Mírně se zvýší

40 26

21

16

13

8

8

7

7

Srbsko Rumunsko Slovinsko Česká Maďarsko Chorvatsko Litva republika

6

3

Bulharsko Lotyšsko

2

Polsko

Zůstane stejná Značně se sníží Mírně se sníží



Srbsko

100%

80%

60% Očekávání ohledně růstu

Finanční ředitelé v celém regionu očekávají jedno40% ciferný růst HDP. Slabší výkon je očekáván v České republice, Chorvatsku a Maďarsku a naopak o něco vyšší než průměrný růst je očekáván v malých ekono20% mikách pobaltských států. 0%

Slovensko Estonsko Albánie

Podobně jako v loňském roce zůstává Slovinsko nejpesimističtější zemí mezi dotazovanými, neboť více než 70 % slovinských finančních ředitelů očekává recesi.

Srbsko Rumunsko Slovinsko Česká Maďarsko Chorvatsko Litva republika

Bulharsko Lotyšsko

Polsko

Graf 26: Očekávaný růst HDP země v roce 2013 podle finančních ředitelů (%) 2

100%

2 7

5 18

30

33

18

20

80% 58

6

12

16

85

77

12

52 58 65

60% 84 66

40%

72

70

76

52

70

43

20%

42

Růst (>3%)

40

Mírný růst (1.5-3%)

28 13

0%

11

10

10

5

3

7

Slovinsko Chorvatsko Maďarsko Česká Albánie Slovensko Srbsko Rumunsko Polsko Bulharsko Estonsko republika

10

12

Litva

Lotyšsko

Stagnace (0 - 1.5%) Recese


33

100%

80%

60%

Očekávání ohledně nezaměstnanosti 40%

Většina finančních ředitelů očekává, že nezaměstnanost buď mírně poroste, nebo maximálně zůstane 20% na stejné úrovni ve většině zemí. Určitou výjimkou jsou opět baltské země, kde většina finančních ředitelů předpovídá, že nezaměstnanost bude klesat. 0%


Litva

Lotyšsko

Graf 27: Jak se podle finančních ředitelů změní míra nezaměstnanosti v následujících 12 měsících (%)

100%

2 7 14

12

5 14

10

11

7

13

21

13

21

80%

12

42 35

37

43

33

62

57

70 63

40%

69

40

50

51 43

51

43

32

20% 14

3480%

32

45

Mírně klesne Zůstane stejná

23

100%

48

33

60%

0%

58

11

11

5

5

3

3

3

5 2

5 1

Slovinsko Slovensko Albánie Chorvatsko Polsko Rumunsko Česká Bulharsko Srbsko Estonsko Lotyšsko republika

Mírně se zvýší

10

Litva

Významně se zvýší Maďarsko

0%


Litva

Lotyšsko

100%

80%

Otázka týkající se restrukturalizace společnosti 60%

V odpovědích na otázku týkající se toho, zda restrukto lze vysvětlit potřebou získat finanční pomoc, aby turalizace bude pro společnosti v blízké budoucnosti se země mohla vyrovnat s dlouhodobou recesí, prioritou, se finanční ředitelé značně liší. Jejich odpozatímco v Maďarsku je další restrukturalizace reakcí 40% vědi částečně odrážejí touhu prostě udržet stabilitu na pokračující hospodářský propad a s ním související a počkat, jak se věci budou dále vyvíjet a částečně vládní opatření. Finanční ředitelé budou monitoreflektují skutečnost, že ve většině zemí už byla rovat také vývoj v České republice a v Chorvatsku, 20% učiněna řada opatření. Maďarsko a Slovinsko vyčnívají, aby zjistili, zda je restrukturalizace potřeba, nebo neboť zde se počet těch, kteří restrukturalizaci v případě Chorvatska, zda je třeba adaptovat podniky 0% buď jako prioritu či velkou prioritu, pohybuje vnímají na podmínky EU. Slovinsko Slovensko Albánie Chorvatsko Polsko Rumunsko Česká Bulharsko Srbsko Estonsko Lotyšsko Litva Maďarsko od jedné třetiny až po více než polovinu. Ve Slovinsku republika

Graf 28: Jak důležitá je podle finančních ředitelů restrukturalizace podniku v následujících 12ti měsících (%)

100%

12

10

17

10 20

30

33

34

28

23

20

26

80% 39

57 48

34 23

60%

50 41

24

33

39

45

50

63

40% 49

20%

49

47

31 43

42

40

39

33

33

32

Velmi důležitá

30 12

0%

Lotyšsko Bulharsko Česká Srbsko republika

Polsko

11

Trochu důležitá Není důležitá

Litva Slovensko Slovinsko Estonsko Albánie Rumunsko Maďarsko Chorvatsko


35

0%

Slovinsko Slovensko Albánie Chorvatsko Polsko Rumunsko Česká Bulharsko Srbsko Estonsko Lotyšsko republika

Litva

Maďarsko

100%

80%

Mírný nárůst aktivity v oblasti fúzí a akvizic? 60%

Odpovědi týkající se fúzí a akvizic jsou v souladu s ostatními postoji respondentů. Více než polovina finančních ředitelů očekává tento rok mírný nárůst 40% počtu fúzí a akvizic, což je lehce optimistický pohled. Očekává se, že část činností v oblasti fúzí a akvizic proběhne v důsledku odprodeje rizikového majetku 20% firem, ukončování investic západních investorů a zvýšeného zájmu firem v oblasti soukromého kapitálu0%(private equity). Lotyšsko Bulharsko Česká Srbsko republika

Polsko

Nicméně téměř polovina finančních ředitelů ve střední Evropě očekává, že trend v oblasti fúzí a akvizic bude i nadále neutrální. Mírně zvýšená aktivita v oblasti fúzí a akvizic v Polsku je pravděpodobně výsledkem snahy vedení firem vyrovnat se se současným zpomalením ekonomiky prodejem a nákupem.


Graf 29: Jak se podle finančních ředitelů změní aktivita v oblasti fúzí a akvizic v následujících 12ti měsících (%)

100%

80%

5

4

4

31

34

34

3

3

2

29 50

2

2 7

8

35

36

39 54

61

6

51

52

53

60%

40%

49

55

55

63 40

20%

100% 36 80%

32

60

54 42

34

43

39

Významně vzroste Mírně vzroste

15

0%

60

7

7

7

7

Maďarsko Albánie Slovinsko Česká Litva republika

5

5

5

5

2

2

2

Srbsko Chorvatsko Rumunsko Slovensko Lotyšsko Polsko Estonsko Bulharsko

Zůstane stejná Mírně klesne

0%

Lotyšsko Bulharsko Česká Srbsko republika

Polsko


100%

80%

Názor finančních ředitelů na nadané odborníky v oblasti financí 60%

Zhruba dvě třetiny respondentů z celého regionu se vyjádřily, že nemají obavy z nedostatku talentů na finanční pozice. Toto zjištění není nijak překvapivé, 40% neboť momentálně je talentovaných zaměstnanců dostatek a nejisté ekonomické vyhlídky dávají zaměstnavatelům poměrně velkou moc. (Jen pro srovnání, 20% v Rusku je opačná situace, talentů je nedostatek a jejich platy zůstávají vysoké). 0%

Maďarsko Albánie Slovinsko Česká Litva republika

Na druhou stranu třetina respondentů vyjádřila obavy, že nastane nedostatek talentů, který se pravděpodobně bude týkat nejkvalifikovanějších lidí na klíčových postech, jak ukázaly odpovědi na poslední otázku našeho průzkumu, kde finanční ředitelé naznačovali, že se nedostatek bude týkat vyšších a klíčových pozic. Obavu z nedostatku talentů z řad absolventů vyjádřilo 28 % rumunských a 19 % albánských finančních ředitelů, což jsou výsledky, které Srbsko Chorvatsko Rumunsko Slovensko Lotyšsko Polsko Estonsko Bulharsko vybočují z obecného trendu.

Graf 30: Očekávaný nedostatek talentovaných pracovníků na finanční pozice v příštím roce (%) 2

100%

6 18

16 35

80% 18

18

11

9

19

27

13

12

43

43

36

37

48

27

28

53

9 51

43

40%

36

37

42 9

0%

46

61

60%

20%

15

24

28

19

19

Rumunsko Albánie

41

Nejvyšší management

38

5

8

9

8

11

13

6

5

5

5

31 14

5 5

5

25 3

33

19

16

6 1

9

6

10

Vyšší management Střední management Nižší management Absolventi

Česká Slovensko Srbsko Chorvatsko Slovinsko Maďarsko Polsko Lotyšsko Bulharsko Estonsko Litva republika


37

38

Kontakty Martin Tesař partner [email protected]

Ladislav Šauer ředitel [email protected]

Petr Brich ředitel [email protected]

Luděk Niedermayer ředitel [email protected]


39

Metodologie V pořadí čtvrtý průzkum názorů finančních ředitelů ve střední Evropě probíhal od 2. poloviny února do 1. první poloviny dubna 2013. Průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 668 finančních ředitelů ze třinácti zemí střední Evropy, je rozdělen na dvě části – první část zahrnuje analýzu na základě odpovědí z České republiky a druhá část je založena na všech odpovědích z celého středoevropského regionu. Ne každý zpracovávaný průzkum zahrnuje všechny otázky z dotazníku. Máte-li zájem o kompletní soubor otázek, zašlete, prosím, e-mail na Ivu Fišerovou: [email protected]. Všem finančním ředitelům, kteří se zúčastnili průzkumu, bychom rádi poděkovali za jejich čas strávený vyplňováním dotazníku. Doufáme, že pro Vás bude tato zpráva zajímavá a že z ní budou patrné výzvy, kterým musí finanční ředitelé čelit. Zároveň věříme, že bude důležitým měřítkem hodnot organizace v porovnání s ostatními společnostmi.

Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně “síť společností Deloitte”) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace.

Deloitte” je značkou, pod níž desítky tisíc zkušených odborníků v nezávislých firmách po celém světě spolupracují při poskytování auditorských, konzultačních, finančně poradenských a daňových služeb a služeb z oblasti řízení rizik vybraným klientům. Tyto firmy jsou členy Deloitte Touche Tohmatsu Limited (“DTTL”), britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou. Každá z členských firem nabízí služby v určité zeměpisné oblasti a podléhá zákonům a profesním předpisům země nebo zemí, v nichž působí. DTTL sama služby klientům neposkytuje. DTTL a její členské firmy jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty, které navzájem nenesou odpovědnost za jednání ostatních členů sdružení. DTTL a každá z jejích členských firem nesou pouze odpovědnost za vlastní konání či pochybení, nikoli za konání či pochybení ostatních členských firem. Každá členská firma působí pod názvem “Deloitte”, “Deloitte & Touche”, “Deloitte Touche Tohmatsu”, či jiným obdobným názvem. Každá členská firma DTTL má odlišnou strukturu, která odpovídá národním právním řádům, nařízením, obvyklým postupům a respektuje další faktory a jež umožňuje poskytování odborných služeb na konkrétních územích prostřednictvím dceřiných a přidružených společností, případně dalších subjektů. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 4 000 zaměstnanců ze 41 pracovišť v 17 zemích. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích poskytuje společnost Deloitte svým klientům podrobnou znalost místního prostředí, čímž jim napomáhá k dosažení úspěchu kdekoli ve světě. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2013 Deloitte Central Europe

Pohled na finanční situaci firem a rozsah nejistot, kterým čelí, naznačuje možnost, že vysoká míra nejistoty je firmami akceptována jako součást

Recommend Documents