Pohádkové bytosti přivítaly školáky

Vybíráme z obsahu: Petr Hejma: „Mít čistý štít“ 

str.2

Setkání sousedů 

str. 7

Kompletní přehled dětských hřišť 

str. 9

Rozhovor s kandidátem ODS na starostu Petrem Hejmou

Září 2006 I.

Rozhovor s Martinem Ručinským

Pohádkové bytosti přivítaly školáky Před mateřskými a základními školami v Praze 1 čekalo 4. září školáky malé a zároveň milé překvapení. Školáky na cestě do tříd překvapily pohádkové bytosti. Ježek, včelka, myška a  další hrdinové pohádek rozdávali malým i  velkým školákům různé sladkosti a  dárky. Takto jsme pozvali děti a  jejich rodiče na rozloučení s  prázdninami, které se uskuteční v neděli 10. září od 13:00 do 18:00 na Střeleckém ostrově. Děti i dospělí se mají opravdu na co těšit. ODS z Prahy 1 pro ně připravila bohatý program. Malíři, kejklíři, soutěže o ceny, vystoupení hudební skupiny – to všechno na návštěvníky čeká na Střeleckém ostrově již tuto neděli. Přijďte, jste srdečně zváni. -red-

Vítání školáků v ZŠ sv. Voršily

Ahoj prázdniny

Petr Hejma v mateřské škole na Národní třídě

Malíři, soutěže o ceny, vystoupení hudební skupiny, dětská pouť, to vše na vás a na vaše děti čeká na Střeleckém ostrově již tuto neděli 10. září od 13:00 do 18:00. Přijďte, těšíme se na vás.

Zlepšíme kvalitu života v centru Prahy V době volební kampaně budou plné schránky volebních programů všech kandidujících stran, které budou prakticky slibovat totéž. Některé budou více populistické, jiné budou více realistické. Všem půjde snad nakonec o to samé, aby naše městská část vzkvétala! Poštovní schránky budou přetékat tiskovinami a volič nakonec propadne beznaději, jak se v té změti informací vyznat a čemu vlastně věřit… Při tvorbě našeho volebního programu jsme se snažili najít formu, která by přece jen trochu z té monotónnosti vybočila. Na jedné straně jsme tatáž liberálně konzervativní ODS, která již čtvrté volební období bude svým voličům nabízet program postavený na tradičních pravicových hodnotách. Ale na druhé straně si uvědomujeme, že i my si můžeme dovolit neotřelé formy sdělení našeho programu podpořené dynamickou, milou a nekonformní volební kampaní, která voliče neotráví, ale naopak pobaví. Náš volební program má klasické členění do všech oblastí, které ovlivňují kvalitu našeho života v Praze 1. V tomto směru je rozdělen do kapitoly bydlení, životní prostředí, doprava, bezpečnost a kontrola, sociální péče a zdravotnictví, školství, sport, kultura a volný čas, finance, majetek a investice, územní rozvoj a úřad a fungování městské části. Zároveň průřezově pamatuje na všechny věkové kategorie – naše nejmenší, juniory, občany v produktivním věku a seniory. Prioritou pro nás přitom zůstávají rodiny s dětmi. (Pokračování na str. )

Časopis nejen o Praze 1

www.odspraha1.cz

Jednička

Politika musí být vidět

Možná právě díky tomuto titulku jsem vyhrál primární volby lídra a  kandidáta na starostu naší Městské části s  téměř tříčtvrtinovou podporou celé oblasti. Prosazoval jsem řadu nových přístupů jak řídit a spravovat nejkrásnější část naší metropole. Říkal jsem si, že je již čas přestat voliče unavovat neustálým hašteřením a prosazováním vlastních individuálních zájmů a karierismu. Je třeba ukázat, že konzervativní ODS není zkostnatělá, umí přiznat chyby, najít v nich poučení pro další práci a dokáže dát šanci novým tvářím s novými vizemi. Správa věcí veřejných je především o  práci, o  životních a  pracovních zkušenostech, o  znalostech naší Městské části, které může mít jen ten, který zde skutečně prožíval svůj život, a  především o  týmové spolupráci. Politika již nesmí být ono tabu, do kterého prostý občan vůbec nevidí, a pak si oprávněně říká: Co zas to tam „VONI“ vymysleli? ¨Ty nám to zas zavařili? Proč k  nim máme tak daleko? Proč jsou mezi námi jen při volební kampani a  pak je čtyři roky nevidíme? Slýchávám taková vyjádření a občas jsou skutečně oprávněná. A proč tomu tak je? Je to zcela prosté, každý chce aby politika byla srozumitelná a průhledná, aby měl možnost ovlivňovat její chod po celé volební období a  nejen tím, že se stane jedenkrát za čtyři roky účastníkem předvolebního divadla a zahlasuje si při volbách. Proto jedna z hlavních hodnot, na které ve své kandidatuře stavím je tým a dobrá komunikace s občany. Nechceme již v  budoucím období být označováni jako „VONI“ co tam zas něco tropí. Chceme pracovat pro vás a chceme, aby naše práce a její výsledky byly vidět. Chceme slyšet vaše náměty i vaši kritiku a třeba i vaši pochvalu. A chceme se z toho neustále učit. Politika jednoduše musí být vidět!



(Dokončení ze str.) Při formulování jednotlivých bodů jsme vycházeli z důsledné analýzy minulého programu s tím, že jsme každý bod kriticky zhodnotili, jestli se jej podařilo splnit či ne. Zároveň jsme provedli důsledný rozbor všech dvanácti okrsků naší Městské části, kde každý okrsek má na starosti vždy jeden kandidát, který svůj rajón zná jako své boty, protože zde žije buď od narození nebo podstatnou část svého života. Nechceme vás již nyní podrobně seznamovat s  jednotlivými kapitolami našeho volebního programu. Toho si užijete v následujícím období až až. Přesto zde uvádíme alespoň vybrané základní teze, na které klademe největší důraz: ■ poskytneme část nebytových prostor pro zajištění dostupnějších a kvalitnějších služeb obyvatelům ■ zlepšíme čistotu ulic - snížíme prašnost pomocí technologie bezprašného vysávání a prosadíme důsledné postihy pro původce hluku ■ dohlédneme na aktivní činnost policistů a strážníků v ulicích a jejich užší spolupráci s občany ■ přeměníme současný systém parkování na funkční službu pro obyvatele ■ vybudujeme nové domy pro seniory a dále budeme vyhledávat další objekty s cílem rozšiřovat síť těchto zařízení ■ budeme pokračovat v programu obnovy dětských hřišť; vybudujeme nová dětská hřiště a další plochy pro aktivní odpočinek pro všechny ■ budeme usilovat o kompenzaci negativních dopadů zatížení centra turistickým ruchem z dostupných finančních zdrojů ■ otevřeme možnost ovlivňování a kontroly správy městské části ustavením „Poradního sněmu“ občanů Prahy 1 Úplnou verzi volebního programu můžete aktuálně shlédnout na našich webových stránkách www.odspraha1.cz a následně vás budeme jednotlivými kapitolami provázet v dalších vydáních našeho časopisu. Vaše redakce

Petr Hejma: „Mít čistý štít“ Rozhovor s kandidátem ODS na starostu Prahy 1 Mezi vašimi příbuznými a předky najdeme prvorepublikové podnikatele, ale i významného hokejistu šedesátých letech. Vaše rodina má také neblahé zkušenosti s  komunistickými lágry po roce 1948. Jak ovlivnila tato zkušenost váš pohled na svět? V  první řadě to ovlivnilo vztah uvnitř naší rodiny. Naše rodina drží velmi pohromadě a to, co jsme prožívali, nás po generace velmi stmelilo a  pro mě z  toho plyne mnoho poučení. Že by se člověk neměl nikdy vzdávat, nikdy by neměl skládat naděje, měl by se i z těch negativních věcí umět poučit. Naučilo mě to, že se člověk životem musí neustále drát, protože my jsme neměli to štěstí, že bychom něco zrestituovali nebo že bychom někdy něco v  životě dostali zadarmo. Vždycky jsme se o všechno museli porvat, a to je dáno i tím, co prožíval můj dědeček sedm let v lágru v uranových dolech v Jáchymově, nebo táta, který tři roky sloužil u pétépáků. Jaké jsou vaše vzpomínky na dětství? Musím říci, že jsem měl krásné dětství. Moji rodiče nedávno oslavili 50. výročí svatby a jejich manželství bylo vždy šťastné. Tím pádem jsem měl i šťastné dětství. Navíc můj o jedenáct let starší bratr se o mě od malinka staral, dělal se mnou skopičiny a rošťárny a vlastně mě uváděl do života. Pro mě to jsou nejhezčí vzpomínky.

Časopis nejen o Praze 1

Už tehdy byla rodina základní hodnotou, kterou jsme ctili. A co pro vás znamená vaše rodina? Zvládáte se jí věnovat? Se svou ženou Terezou jsem se seznámil již před třinácti lety na horách. Říkal jsem si, že kdo má rád hory, musí být dobrý člověk a nemýlil jsem se. Poznala mne již tenkrát jako člověka, který má

www.odspraha1.cz

Září 2006 I.

mnoho aktivit, a takového si mne také vzala. Ví, že mne již nepředělá, tak se naopak snaží mne ve všech směrech podporovat a  vytvářet doma zázemí, kam se každý den rád vracím. V  roce 2003 mi dala desátého prosince ten nejkrásnější dárek pod stromeček – naší dceru Aničku, která je vedle mé ženy mou největší láskou. I přes velké vytížení se snažím své rodině maximálně věnovat, protože mi především záleží na dobré pohodě a štěstí svých nejbližších. Jenom tak můžu to samé dosáhnout i v politice či podnikání. Když se přesuneme k  vašemu podnikání, i v něm cítíte vliv vaší rodiny, vašich předků? Neříkáte si třeba: tohle by děda udělal, nebo naopak neudělal, tak to taky neudělám? Vždycky jsem byl vedený k tomu, abych dělal, na co stačím, abych se nikdy nevzdával a byl ambiciózní. Je lepší dát si trochu vyšší cíl, ke kterému se člověk musí vydrápat. To je to, co jsem se především od táty a dědů naučil. Při podnikání prožívali horké chvilky, přišla válka, po ní komunisté, kteří jim všechno sebrali, uvalili na ně různé milionářské daně a podobné instrumenty a  tatínka mého táty zavřeli na sedm let do uranových dolů. Přesto život nevzdali a  bojovali s  ním. A  tato zkušenost mi dává hodně síly. Proto si rád dávám cíle, ke kterým se propracovávám, proto je pro mě tak podstatné podnikání s  čistým štítem. Jen tak z něj může mít podle mého názoru člověk radost. I v mém oboru se poctivost vyplácí a je krásné, když se podaří postavit dům a realizovat projekt, přestože cesta k výsledku je mnohdy spletitá. Vaším podnikatelským dítětem, nebo – řekněme – výkladní skříní je firma Multiprojekt. Jak vznikla a čím se zabývá?

www.odspraha1.cz

Společnost Multiprojekt Group je developerský holding, jehož zrod se datuje na počátek 90. let. Ještě během studií jsem začal podnikat v realitách, pracoval jsem půl roku v realitní kanceláři v Německu, kde jsem se učil, jak se dělá v zahraničí development, protože u  nás s  ním tehdy nebyly prakticky žádné zkušenosti. Když jsem se vrátil, tak jsem spoluzakládal první společnosti, jež v tomto oboru podnikaly. Později vznikla i produkční firma, se kterou jsme vyhráli výběrové řízení na provozování a rozvoj známého Sky clubu Brumlovka v Praze 4., Tam jsme vlastně začali realizovat první větší developerský projekt. Když se pak začalo urbanizovat okolí Brumlovky, které bylo předurčeno k zástavbě, podařilo se nám vypracovat a zrealizovat jeden z nejprestižnějších projektů na úrovni celopražské nebo celorepublikové. Čím by se ještě Multiprojekt mohl pochlubit? Vzhledem k tomu, že jsme začali intenzivně podnikat v oblasti bytové výstavby, podařilo se nám postavit krásný dům s padesáti byty přímo na kolonádě v Mariánských Lázních. Máme před sebou zajímavý projekt na Kavčích horách u České televize, sportovně rekreační areál ve Špindlerově Mlýně a další projekty. Firmu čeká spousta práce a doufám, že i hodně úspěchů. Jako podnikatel jste tedy spokojen? Naučil jsem se, že nemohu být nikdy spokojený sám se sebou. Samozřejmě pokládám za úspěch, že mé podnikání poměrně úspěšně funguje už třináctým rokem. Jsem rád, že mám prakticky stále stejné zaměstnance, že jsou spokojení, a že je pořád co dělat. V tomto

směru jsem samozřejmě spokojen a ještě spokojenější budu, když značka Multiprojektu bude na trhu posilovat a  její cena i nadále poroste. Pojďme ještě na chvilku k politice, jaká je vlastně vaše politická minulost? Od počátku 90. let jsem se věnoval především podnikání, a  protože jsem se narodil v Praze 1 a žiji tu po celou dobu, angažoval jsem se částečně na poli nezávislých i  v  komunální politice. S  několika přáteli jsme společně v roce 1992 založili Sdružení správců obecních domů. V  tehdejší době, kdy se zakládala především družstva nájemníků, jsme chtěli vytvořit sdružení, jež bude řešit problémy malých správcovských subjektů. Dali jsme dohromady asi 90 až 100 správcovských družstev a od roku 1992 toto sdružení funguje. Lidé si v  něm vzájemně radí a  je to vlastně jakási volná asociace, která opravdu řeší problémy. To byla moje první zkušenost s komunální politikou. Měl jsem možnost seznamovat se s problémy Prahy 1, byl jsem ve styku s radnicí, které jsme s kolegy i v řadě věcí oponovali, snažili jsme se prosazovat své názory a konstruktivně se dopracovat k výsledkům. Později jsem také neúspěšně kandidoval v  komunálních volbách jako nezávislý. Před třemi lety jsem se rozhodl, že se chci do politiky zapojit skutečně aktivně a  že chci pomoci při prosazování pravicové politiky, proto jsem vstoupil do ODS. Od začátku jsem říkal nahlas své názory, nabízel své vize a diskutoval o nich se svými kolegyněmi a  kolegy. Protože jsem postupně cítil jejich důvěru, chtěl jsem přispět ke zlepšení práce radnice v Praze 1. Zároveň jsem pochopil, že se stávajícím starostou se změny k lepšímu nedočkáme, rozhodl jsem se, že budu v těchto volbách kandidovat na post starosty. To, že jsem vyhrál primární volby v rámci ODS, pokládám za velkou osobní i  společenskou výzvu. Jako „Staropražák“ chci, aby Praha 1 dobře fungovala, chtěl bych toto fungování ovlivňovat a být za něj zodpovědný. (pokračování na str. )

Časopis nejen o Praze 1



Jednička (dokončení ze str. ) Jak to ale chcete spojit s podnikáním? Třináct let trvající podnikání mě ekonomicky zabezpečilo a  firma, kterou spoluvlastním, je schopná svého samostatného života i  beze mě. V  případě svého zvolení se tedy budu moci politice věnovat naplno. Navíc zde samozřejmě ukončím svou manažerskou činnost a zajistím, aby ani v  nejmenším nedošlo k  jakémukoliv střetu zájmů. Naše politika se vyznačuje velkou mírou nesnášenlivosti, netolerance a neschopnosti poslouchat názory druhých. Jak jste na to připraven? Chcete nějak přispět ke změně tohoto stavu? Myslím, že občané jsou už také rozmrzelí a roztrpčení z  toho, co se v  politice děje, a  já sám bych si strašně přál, aby ten volební souboj byl o tom, co kdo umí a co může lidem nabídnout, jaké má schopnosti a  předpoklady splnit svůj program, a ne o tom, kdo koho více deklasuje, degraduje nebo jiným způsobem haní, protože to já pokládám za slabost vlastních argumentů. Přál bych si, abych svým dílem přispěl ke kultivaci politické scény a aby se občané na předvolební boj těšili. Aby nebyli svědky hyenismu, který teď probíhá, ale aby jim byla nabídnuta i trocha divadla a předvádění se, zkrátka pozitivní kampaň. A  aby se také těšili na to, že

ten, kdo něco slíbí, to skutečně dodrží. Osobně jsem tedy zastáncem kultivace politické scény, návratu slušnosti a lidskosti do politiky, aby svět nebyl rozdělen na politiky a ty normální, aby lidé nemuseli zklamaně říkat, že „oni si to tam zas upekli“. Chci, aby starosta byl především dobrým sousedem a  dokázal mezi lidi přijít, popovídat si s  nimi o problémech, a aby také uměl problémy operativně řešit. Říká se, že politik něco slibuje před volbami, ale po volbách se tváří, že nic neříkal. Jak to bude s vámi? Bude také platit, že sliby jsou chyby? Doufám, že u  mě to platit nebude. Z obchodu a podnikání jsem naučený, že když se něco slíbí, musí se to dodržet, jinak se to velmi nepříjemně vrátí. A to si s sebou nesu i do politiky. Stejně jako své manažerské zkušenosti i smysl pro fair play a slušnost. -red-

Kandidáti ODS v Praze 1 do podzimních komunálních voleb Představujeme vám prvních 5 kandidátů ODS pro podzimní komunálních volby v Praze 1. Kandidátům jsme položili otázky, týkající se jejich osobního vztahu k naší městské části, k místu, kde bydlí. Dál jsme od nich chtěli vědět co by rádi na tváři Prahy 1 v budoucnu změnili. Tady jsou jejich odpovědi.

Josef Helmeczy – 40 let, povolání – správce nemovitostí V Praze 1 bydlím od roku 1985. Pro mě osobně je Praha 1 vše co si každý představí pod pojmem domov. Je to místo, kam se rád vracím. Když přijedu do jiného města, tak se neubráním tomu, abych porovnával vše, co tam kolem sebe vidím s mým domovem. Jako si každý z nás budoval a opravoval ten svůj byt nebo dům, kdy postupně opravoval jeden pokoj za druhým, tak i Praha 1 prochází svou obnovou. Když se procházím městem, tak si všímám kolik opravených domu, plácků a koutů v Praze 1 je. Mám z toho radost, protože domov, kde žiji už 20 let, vzkvétá. Je to místo pro život, které mám moc rád. Každý, kdo se v centru Prahy narodil a žil, si bezpochyby vzpomíná, jaké to bylo, když se jako dítě proháněl ulicemi – ať již na kole nebo po vlastních nohou (třeba i za spolužačkami). Dnes je doba úplně jiná než třeba před čtyřiceti lety a jiná je i Praha 1. Někde můžeme mluvit o pokroku, a jinde zase, že čas se tam zastavil… „Mým“ místem, které mám velmi rád, je Františkánská zahrada. Vzpomínáte si, jak byla ještě nedávno ošklivá a zanedbaná? A kdo si dnes ještě připomene někdejší podobu zahrady, které „vévodily“ dvě nevzhledné požární nádrže? Současný vzhled Františkánské zahrady je natolik vkusný a působí tak přirozeně, že stíny minulosti jsou již nenávratně pryč. Vzhledem k tomu, že mám největší zkušeností se správou majetku a investic, rád bych své dlouholeté zkušenosti i v budoucnosti zúročil právě v této oblasti ve prospěch občanů Prahy 1. Již 4. rokem jsem předsedou majetkové komise Rady MČ Praha 1 a jsem zásadně proti úbytku bytových ploch na Praze 1.Všichni víme, že na území MČ Praha 1 probíhá privatizace bytového fondu. Jsem pro dokončení privatizace bytového fondu dle stávajících podmínek. Byl bych rád, kdyby se v rámci bytové politiky poskytovaly obecní byty především mladým rodinám a rodinám s dětmi, a tím jim bylo umožněno získat přiměřené bydlení formou výstavby „startovacích“ malometrážních bytů.



Časopis nejen o Praze 1

www.odspraha1.cz

Září 2006 I.

Bc. Michal Valenta – 29 let, povolání – státní úředník V Praze 1 bydlím od roku 1980. Nejoblíbenějším místem mého dětství zůstávají pro mě dvory, které měly svoji nezaměnitelnou atmosféru. Jako kluk jsem zde hledal různá tajemství a  představoval si, že naleznu nějaký poklad. Zejména dvůr mezi ulicí Pařížskou a ulicí El. Krásnohorské byl často vyhledávaným místem mého dětství. Tady jsem se scházel se svými kamarády, tady probíhali nelítostné fotbalové mače. Často jsem si také hrával na hřišti Na Františku a v okolí náměstí Curieových, kde jsem chodil do školy. Proto jsem rád, že se zde podařilo vybudovat tak nádherné sportoviště. Do budoucna bych se rád zasloužil o to, aby se staré dvory a zanedbaná zákoutí opravily a přeměnily v odpočinkové a relaxační zóny. Jako otec dvou dětí bych chtěl, aby se v Praze 1 dále rozšiřovala nabídka nových dětských hřišť a sportovišť.

Mgr. Antonín Kazda – 33let, povolání - advokát V Praze 1 bydlím od narození, resp. jsem tady bydlel už před narozením. A chci tu rozhodně bydlet dál. Je pro mě místem, kde bydlela celá naše rodina, kde jsem chodil do školy od začátku až do promoce a kde teď pracuji. Je místem, které v posledních letech ještě víc zkrásnělo. A jako předseda komise životního prostředí mám radost z každého stromu navíc, který se podaří zasadit. Moje nejmilejší místo v Praze 1 je jeden byt v Havelské ulici na Starém Městě. Bydlím tam odjakživa. Ještě po letech voní babiččinýmy lívanci, voňavým prádlem, trhem pod okny, knížkami mé maminky, mými radostmi a zklamáními. Tady jsem doma. Je toho spousta co bych chtěl změnit, ale chci se držet čísla tři. 1. Učinit Prahu 1 (ještě) zelenější, a to novými stromy, závěsnými muškáty a spoluprací s lidmi – podpořit jejich iniciativu po větším množství květin v oknech a na dvorech. To by nám mělo dělat radost všem. 2. Úřad musí být efektivní a „čistý“. Musí. Mám radost z mnoha úředníků, jimž prostě jde o věc. A nejsem rád, když slyším neurčitá obvinění z korupce – ať se takoví lidé nebojí jít se svými obviněními na policii, ale ne do novin jako anonymní zdroje. 3. Udělat konečně něco s hlukem a prachem. Bydlíme v nejkrásnějším městě Evropy, turisté sem snad budou jezdit dál a jejich pokřikování je daní za bydlení v centru. Hluk z hospod a prach ze staveb jako je otřesná akce na nám. Republiky ne.

Ing. Filip Dvořák – 39 let, povolání – stavební inženýr V Praze 1 bydlím už tak dlouho, že první procházku po vlastních jsem vykonal z Jakubské, kde jsme tenkrát bydleli, na Staroměstské náměstí. Bez každodenního „dotýkání“ se s ulicemi, parky a domy centra Prahy si nedovedu představit můj den – ať již pracovní čí sváteční. Je to jedinečné místo, jehož atmosféra musí ovlivnit každého. Mým oblíbeným místem zůstává Týn, zvaný též Ungelt. Tady jsem, když většina okolních domů byly ruinami prožíval svá klukovská dobrodružství, snil o ježku v kleci a vykouřil povinnou první a také poslední cigaretu. Později jako městský radní jsem s nostalgií v duši koordinoval rekonstrukci domů, infrastruktury a zádlažby nádvoří, aby vše klaplo. Ten dnešní Týn přes den klokotá životem jako kdysi, když zde fungovala první pražská celnice. Při večerním posezení v některé ze zdejších zahrádek mohu při pohledu na vrcholky věží Chrámu matky Boží přemítat o duši Prahy – tady je pro mě téměř hmatatelná. A co se mi za ty předchozí roky podařilo udělat ? Jsem rád, že jsem spolu s kolegy vyvolal zájem o budoucnost náplavky Na Františku. Od dob, kdy sloužila k našim klukovským hrám, se bohužel příliš nezměnila – stále sloužila spíše jako odkladiště a zadní dvorek centra. Přitom takové místo v jiných městech slouží k procházkám a relaxaci – kontakt města s hladinou řeky je nenapodobitelný a unikátní. Výsledek mého mnohaletého úsilí již budete moci zanedlouho posoudit. Rekonstrukce by měla skončit v září. Za největší úkol příštích 4 let považuji snížení prašnosti. Bude to znamenat hlavně zpřísnění pravidel pro provádění staveb, údržbu fasád a hlavně změnu technologie úklidu – přeji si, aby se v ulicích nevířil prach zametáním, ale vysával se a tím byl tak dokonale odstraněn.

René Pavlů – 41 let, povolání – majitel stěhovací firmy Žiji celý život na Praze 1, převážně na levé straně břehu Vltavy, na Malé Straně. Celé mé dětství je spojeno s životem poblíž Vltavy. Okolí Čertovky, park na Kampě to bylo pro mě a mé kamarády pravé Eldorádo. Vzpomínám si, že pro nás nebylo neobvyklé při svých hrách potkat v parku pana Wericha, který nedaleko bydlel. S odstupem času tak mohu posoudit změny a vývoj, kterým tato malebná část Prahy prošla. Od „zkrásnění“ až po vylidnění, které probíhá pomalu, ale zato trvale. Co bych změnit, je především oblast bezpečnosti, která je jedním z palčivých problému centra asi každého města, zvláště pak turisticky tak atraktivního, jakým Praha bezesporu je. Obyvatelé, i návštěvníci musí strážníky v ulicích vidět. Podle mne je také nutné pracovat na správě věcí veřejných a to tím víc, čím menší je chuť ostatních lidí postavit se k této záležitosti odpovědně. Nestačí jen kritizovat, ale také se pokusit pro zlepšení něco udělat.

www.odspraha1.cz

Časopis nejen o Praze 1



Jednička

Kandidáty ODS můžete potkávat přímo v ulicích Kandidáti ODS mají území Prahy 1 rozděleno na dvanáct oblastí, o které se starají a jejichž občanům jsou plně k dispozici. Diskutují s nimi, společně monitorují problémy a snaží se je řešit. Se svými podněty a problémy se proto obracejte přímo na níže uvedené e-mailové adresy.



Jméno

Věk

Povolání

Oblast

E-mail

Ing. Petr Hejma

37 let

ekonom - manažer

1-12

Jozef Helmeczy

40 let

správce nemovitostí

1

[email protected]

Bc. Michal Valenta

30 let

státní úředník

2

[email protected]

Mgr. Antonín Kazda

34 let

advokát

3

[email protected]

Ing. Filip Dvořák

39 let

stavební inženýr

René Pavlů

41 let

RNDr. Jana Příhodová

[email protected]

1-12

[email protected]

majitel stěhovací firmy

4

[email protected]

42 let

zástupce starosty

5

[email protected]

Bc. Hana Dvořáková

33 let

jednatelka marketingové agentury

6

[email protected]

Luděk Nezmar

34 let

ředitel společnosti

7

[email protected]

Mgr. Martin Skála

40 let

investiční poradce

8

[email protected]

Mgr. Zdenka Prostějovská

72 let

živnostník

9

[email protected]

Vladimír Mařík

61 let

řidič tramvaje

10

[email protected]

Ing. Marcel Rückl

39 let

obchodní ředitel

11

[email protected]

Jan Arnstein

29 let

student

12

[email protected]

Časopis nejen o Praze 1

www.odspraha1.cz

Září 2006 I.

Setkání sousedů

„Martine, až budete zase v Praze, tak se musíme znovu sejít,“ tak těmito slovy se rozloučili Petr Hejma a hokejový reprezentant Martin Ručinský, když se před několika týdny sešli v příjemné restauraci nedaleko Staroměstského náměstí. Během setkání si měli opravdu o čem povídat: z podnikatele Petra Hejmy se stal kandidát ODS na starostu Prahy 1 v podzimních komunálních volbách a Martin Ručinský odešel z New Yorku do nového klubu St. Louis Blues, kde začne nadcházející sezónu NHL. Bylo to přátelské posezení starousedlíka a nového obyvatele Prahy 1. Martina Ručínského naše redakce požádala o rozhovor.

Koupil jste si byt v Praze 1, přitom můžete bydlet kdekoli na světě. Co rozhodlo pro české hlavní město ? Narodil jsem se a vyrůstal v Litvínově a tohle město mám moc rád. Asi před třemi roky jsem zjistil, že moji kamarádi, spoluhráči a lidé, se kterými se stýkám, se buď stěhují do Prahy, nebo v ní bydlí. A další důvod je golf – mám rád hřiště na Karlštejně, po golfu jsem zajel do Prahy na večeři a za kamarády. Nejdříve jsem byl v  Praze třeba dva dny a  pak jsem odjel do Litvínova, potom jsem stále více dnů trávil v Praze než v Litvínově. Nakonec jsem se rozhodl, že si pořídím v Praze byt. Na Litvínov nedám dopustit, jezdím tam za rodiči, ale teď žiji tady, a jsem spokojený. Co podle vás chybí Praze k tomu, aby si třeba i vaši zahraniční spoluhráči chtěli koupit byt v Praze jako vy ? Já vidím problém v bezpečnosti, mám strach nechat auto volně stát na ulici. Bojím se, aby mi ho někdo nepoškodil nebo neukradl. Vadily mi i neuklizené ulice od psích exkrementů. V Kanadě i Americe má mnoho lidí psy, ale ulice jsou uklizené a čisté. Když jdu po Starém Městě domů, tak musím po ulici často doslova kličkovat. Lidé si po svých psech neuklízí, za

což jsou třeba v Kanadě velké pokuty. Další věc, která mně tady vadí, je, že mnoo domů ještě není opravených. Martine, kandidátem ODS na starostu v Praze 1 je Petr Hejma, který dosud úspěšně podniká. Myslíte si, že by podnikatelé měli vstupovat do komunální politiky ? My se s Petrem známe a já si myslím, že je dobře, že kandiduje. Je to člověk, který tady dlouho bydlí, angažuje se a má k místu vztah. Navíc problémům rozumí a pro místní není cizí. Zkrátka ví, jak na to. Jednou s  hokejem skončíte a  do Prahy se přestěhujete natrvalo. Co byste rád, aby se v Praze do té doby zlepšilo ? Kromě věcí, které jsem jmenoval, bych chtěl, aby bylo snadnější v  centru města zaparkovat. Taky se mi nelíbí, kolik je v ulicích aut, přitom podle mě to město není pro tak velký provoz stavěné. New York je o hodně větší, ale dostat se z jednoho konce města na druhý je jednodušší než v Praze, a to jsou, ve chvíli, kdy děláme tento rozhovor, prázdniny.

Petr Hejma a redakce Jedničky přejí Martinu Ručinskému úspěšnou sezónu v novém dresu.

Martine, prošel jste mnoha kluby NHL, hrál a bydlel jste v USA a Kanadě. Můžete srovnat život v těchto zemích ? Rozdílná je kultura obou zemí, Amerika je také ekonomicky silnější, v  Kanadě je zase způsob života podobný tomu evropskému. Takže když jsem bydlel v Montrealu, připadal jsem si jako v nějaké metropoli v Evropě.

www.odspraha1.cz

Časopis nejen o Praze 1



Jednička

Bezdomovci potřebují příležitost říkají Jakub Chudomel a Robert Sztarovics z organizace Nový Prostor se dokonce často stanou lidé, V minulých vydáních Jedničky jsme hledající pomoc, otevřeli téma bezdomovectví. I v tomto bezdomovci až v  Praze, když čísle se tomuto problému budeme zjistí, že ani v té nadále věnovat. Předem děkujeme za Praze si práci a vůbec šanci pro vaše příspěvky na adresu redakce. sebe nenajdou. Kam dál by ješJaká je podle vašich analýz situace bezdo- tě mohli jít? Lidé bez domova nevěří, že je movců v Praze, konkrétně v Praze 1? někdo potřebuje, že je někdo vnímá. Nevěří, Situace této skupiny není dobrá. Z  podstaty že ještě něco od života mohou chtít. Kapiextrémního sociálního vyloučení, kterému kaž- tulují a  přidají se k  ostatním, co to vzdali. dý bezdomovec čelí, již samo vyplývá, že být Přijmou bezdomovecký životní styl se vším bezdomovcem je hrozné. Takový člověk zápasí všudy. Tomu říkáme rezignace. o  naplnění svých nejzákladnějších životních Existuje i uvnitř této skupiny diferenciace? potřeb každým dnem, každou hodinou. Jeho Diferenciace zcela jistě existuje. Každá skuzdraví je špatné a lékařská péče nedosažitel- pina sama o  sobě má přirozenou tendenci ná. Jeho lidská důstojnost a sebeúcta je přímo k nastavení vlastní hierarchie a struktury. ohrožena či popírána, stravuje se velice nekva- Jiné diferenciace vyplývají například ze způlitně, nemá si kde vyprat ošacení, každou noc mu hrozí okradení či fyzické napadení. A na všechny tyto pekelné potíže je úplně sám. Praha 1 významnou část těchto lidí v zoufalé situaci přitahuje, jelikož představuje centrum velkoměsta, kde tato skupina přirozeně a  logicky vyhledává svoji poslední naději v boji o přežití. Je to běžná situace všech světových velkoměst. Jejich věhlas přiláká největší investory, turisty, kulturu a  druhá strana mince je pak příchod zoufalců. Myslím si, že

sobu, kterým jsem se dostal na ulici. Mohu být mladý dospělý (ve věku například 19 let), který opustil „péči“ dětského domova, ztrácím se v  základní společenské a  správní orientaci a zůstávám na ulici. Jinou kategorií jsou osoby, které na ulici přežívají po návratu z ústavní péče (včetně výkonu trestu), dalšími jsou osoby, které ve svých cca 50 letech přišly v důsledku restrukturalizace průmyslu a s tím spojeným „zestárnutím“ některých kvalifikací o zaměstnání, brzy i o bydlení a nikoli výjimečně i o rodinu, která zátěž vyplývající ze ztráty zaměstnání neunesla. Další skupinou mezi osobami bez přístřeší jsou např. cizí státní příslušníci. Jiný pohled na diferenciaci může vyplývat z délky pobytu na ulici (tedy z  jakési míry sociálního propadu a  vyloučení), důležitý a patrný rozdíl je i mezi ženami a  muži, respektive mezi dětmi a  dospělými. V míře dosaženého vzdělání (například prodejci Nového Prostoru dosáhli statisticky ve

Bezdomovectví v Evropě Statisticky vzato, žije v Evropě celkem 57 milionů lidí na nebo pod hranicí bídy, z toho 31 milionů lidí je závislých na sociálních dávkách, 17 milionů lidí žije v provizorních podmínkách, 2,7 milionů lidí vyhledává pomoc u přátel, příbuzných, 1,8 milionů lidí žije v hostelech. Velkou evropskou organizací, která se zabývá bezdomovci a přístupem k nim v Evropě, je FEANTSA – Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci. Tato organizace monitorovala v uplynulém roce prakticky ve všech velkých evropských městech nárůst bezdomovců. FEANTSA se zaměřuje na zkoumání bezdomovectví a na něj navázané kriminality, drogových závislostí včetně alkoholismu a přístupu k této problematice ze všech možných hledisek. V prvé řadě hledá odpověď na to, kdo je bezdomovec, a konstatuje, že profil bezdomovce se od 90. let podstatně změnil. Například v Glasgow bylo zjištěno, že tam 44% bezdomovců tvoří mentálně postižení lidé. V Miláně zase přibyli mezi bezdomovci v nemalém procentu potomci čínských imigrantů. Mezi bezdomovci celkově přibývá žen - obětí domácího násilí - a mladých lidí. Odborníci se shodují, že současným problémům lze čelit pouze jediným: integrovanou pomocí, kde samospráva, vládní i nevládní organizace spolu vypracují plán a podle něj budou jednotně postupovat. Nejlépe se podařilo propojit jednotlivé organizace v Holandsku - Amsterdamu, Utrechtu, Rotterdamu a Haagu. Na to pak navazuje účinná distribuce finančních prostředků spolu s kompetencemi na samosprávy i nevládní organizace. Na základě zmapování situace je vytvořen prostor pro prevenci, jednorázová opatření i systém pro integraci těchto lidí zpět do majoritní společnosti. Zkušenosti ukazují, že postup zavedený v Holandsku je účinný. V jiném evropském městě – Londýně, je uplatňován přístup v podobě placení tzv. bed&breakfast, kdy jsou do určitého limitu vypláceny finanční prostředky hoteliérům za poskytnutí ubytování a stravy bezdomovcům. Tato praxe začala v osmdesátých letech a z počátku bez limitu použitých prostředků. V důsledku obrovského čerpání veřejných prostředků však v Londýně zavedli finanční limity. Starosta Londýna přitom mezi vládními i nevládními organizacemi zorganizoval výměnu informací prostřednictvím webových stránek, kde se kdokoliv může informovat o místě, kde se lze najíst, případně najít nocleh.  -age-



Časopis nejen o Praze 1

www.odspraha1.cz

Září 2006 I. 3% na vysokoškolské vzdělání), dělí se pak i podle zdravotního stavu a dalších kriterií. Není tajemstvím, že statisticky je mezi lidmi na ulici vyšší procento osob s psychickým onemocněním, jenom se dnes přesně neví, jde-li o příčinu či důsledek sociální exkluze. Lidé bez domova tu prostě budou. Jak se jim dá pomoci při integraci do společnosti, aby došlo k  dlouhodobému snížení jejich počtu? Charitativní přístup k  lidem v  sociální tísni v  evropském kontextu zastaral. Dát chudákovi něco sníst a nechat ho někde nějak přespat je strategie odpovídající předindustriální éře. V 21. století můžeme dát lidem na okraji mnohem více: novou příležitost něčeho dosáhnout. Příležitost naučit se dělat práci, za kterou dostanou odměnu, která postačuje ke kvalitnímu životu. Vrátit jim možnost se opět rozhodovat o tom, co budou jíst, jak se budou oblékat, jak budou trávit volný čas. Jednoduše jim zpřístupnit motivace, které udrží většinovou společnost v práci. Myslím, že to nezní nijak složitě, ale uskutečnění potřebuje širokou společenskou vůli k  řešení otázky bezdomovectví. Jde o  otázku konstrukce a  nastavení systému na úrovni státu. Tuto problematiku nemohou odděleně řešit městské části, ani město Praha. Takovou

situaci máme dnes a  je neefektivní jednak vzhledem k  cílově skupině, jednak vzhledem k  vynaloženým prostředkům. Náš současný systém je vnitřně nesourodý a postavený především na pomoci charitativních organizací. To ke snižování počtu těchto osob rozhodně nestačí. Jde o  multidisciplinární problematiku, která se dotýká řady oblastí (například oblast bytové výstavby, deregulace nájmů a výstavba sociálních bytů, oblast vytvoření stovek až tisíců tréninkových pracovních míst ve spolupráci se zaměstnavateli, oblast zdravotnictví, veřejného pořádku, legislativy a dále).

Nový systém však musí být chtěn. Za současného stavu financování sociálních služeb v jednoletém horizontu toto nevytváří ani trochu předpoklad pro vznik systémových zásahů. Poskytovatelé služeb jsou vedeni k maximálně jednoletému plánování, což je v  rozporu se systémovými potřebami. Bezdomovci žijí z  jednoho dne na druhý, organizace, které mají problematiku řešit, žijí z roku na rok. Přitom se bavíme o  problémech, které mají kořeny v  předchozích desetiletích a  jejichž řešení vyžaduje horizont minimálně desetiletých strategií a plánů.. -bop-

Dětská hřiště a sportoviště v Praze1 Jedním z bodů volebního programu ODS v Praze 1 je vytvořit další místa pro relaxaci a aktivní odpočinek obyvatel centra. V uplynulých letech se podařilo otevřít vskutku prvotřídní hřiště a sportoviště, která jsou srovnatelná s podobnými zařízeními v ostatních evropských městech. Samozřejmě jsou i ta, která na svoji přeměnu teprve čekají. V následujícím článku vás seznámíme s tím jaké změny nastaly, nebo co Vás ještě čeká. Dětská hřiště Vrchlického sady Nově zrekonstruované hřiště, které bylo otevřeno na Den dětí 1.6. – v současnosti tedy běží první měsíce „záběhu“ . Ihned po otevření se přesto vyhouplo na špičku nejvíce navštěvovaných hřišť. Rekonstrukce byla zahájena v únoru 2006 a skončila v květnu téhož roku. Část peněz

www.odspraha1.cz

na rekonstrukci poskytly fondy EU. Projekt hřiště vytvořil arch. Jiří Javůrek. Herní prvky zde ztvárňují část historické Prahy. Děti se tak mohou dozvědět, jak teče Vltava a kde je Vyšehrad. K nejpopulárnějším atrakcím patří lanovka. Nábřeží L.Svobody V současnosti toto hřiště patří k těm, které příliš radosti dětem neudělá. Počítá se totiž s jeho rekonstrukcí v rámci kompletní rekonstrukce parku. Hřiště bude posunuto o několik metrů východním směrem a získá kvalitní oplocení. Rekonstrukce má začít na konci tohoto roku a příští rok má být otevřeno. V  sousedství vznikne také altánek, toalety a vzhledem k umístění hřiště v centrální poloze parku bude vybaveno také zastiňovacím systémem proti prudkému slunečnímu svitu. K  dobrým zprávám pro uživatele hřiště patří, že Centrum metadonové substituce a ambulantní detoxikace Drop in o.p.s. v blízké Lannově ulici

by se mělo odstěhovat. Stejně jako hřiště ve Vrchlického sadech bude i toto hřiště hlídáno hlídačem po celou dobu provozu. Za Haštalem Hřiště je vyklizeno – byly odstraněny všechny herní prvky, zbyla zde pouze zatravněná plocha a  chodník ze zámkové dlažby. Toto hřiště vážně poškodila povodeň v roce 2002, je totiž postaveno na sutinách historických budov, povodeň vyplavila podloží a  v  podzemí vzniklo mnoho dutin a hrozilo propadnutí herních prvků do podzemí. Proto bylo v  letech 20034 podloží stabilizováno a  položen nový povrch. Je zpracován projekt na osazení hřiště novými herními prvky splňujícími normy EU, který také počítá se zřízením zázemí – toalet a  místnosti pro správce. V  současnosti je již druhým rokem stavební řízení zastaveno, protože vlastníci sousedního domu, kteří jsou také vlastníci části pozemku, (pokračování na str. 10)

Časopis nejen o Praze 1



Jednička (dokončení ze str. ) na kterém se hřiště nachází (účastníci řízení) s rekonstrukcí nesouhlasí. Proto je stále ještě hřiště uzavřeno. Budeme usilovat o uzavření urychlené dohody se sousedy a rychlý postup stavebních prací, aby v příštím roce mohlo přivítat děti z okolí. Přestože nepatří co do prostoru k největším, bude mít mnoho předností – zázemí s toaletami a bytelný plot s  bezpečnostní signalizací, detekující pokus o vniknutí v nočních hodinách. Slovanský ostrov Hřiště bylo po půlroční rekonstrukci dne 22. června otevřeno. Bylo projektováno tak, bylo co nejodolnější díky možnému řádění vadalů, kteří lokalitu navštěvují. Památkáři totiž vyloučili jakoukoli možnost jeho oplocení. Nezbývá než spoléhat na ohleduplnost majitelů psů. Po jejich venčení by měl zůstat písek na hřišti stále vhodný pro hraní malých dětí. Bohužel je hřiště v létě vystaveno odpolednímu slunečnímu žáru, proto jej bude nutné alespoň částečně zastínit, například plachtami, které se již osvědčily na hřišti ve Vrchlického sadech.

Ve Františkánské zahradě Toto hřiště patří díky své poloze k nejnavštěvovanějším, navíc s  vysokým podílem dětí, které v centru nebydlí a jsou zde s rodiči na nákupech. Herní prvky za desetiletí provozu již také zastaraly. Proto místostarostka Jana Příhodová přišla v uplynulém roce s návrhem na jeho rekonstrukci, zlepšení komfortu, výměnu prvků za moderní a  rozšíření plochy hřiště na dvojnásobek o část zahrady, která není veřejností využívána. Projekt rekonstrukce je zpracován, ale práce jsou zatím zastaveny, kvůli žalobě řádu Františkánů. Do vynesení pravomocného rozsudku není možno v naplňování záměru pokračovat. „Nemohu se ubránit pocitu, že podaná žaloba je pouze zastíracím manévrem. Pravým cílem je oddálení našeho záměru – zda je můj pocit správný ukáže výsledek soudního líčení“, říká Jana Příhodová. Park Na Kampě V  současnosti na tomto hřišti skončila rekonstrukce. Novinkou zde budou toalety, umístěné už při vstupu na hřiště, které budou koncem září kolaudovány. Po jejich otevření bude každý moci ověřit výsledek našeho snažení.

10

Pod Karlovým mostem Toto hřiště bylo po dlouhou dobu uzavřeno kvůli výstavbě protipovodňových zábran. Nyní se čeká na vydání kolaudačního rozhodnutí, poté bude ihned hřiště otevřeno. V příštím roce by mělo být doplněno o nové herní prvky s měkkými dopadovými plochami. Vlašská Je využíváno především návštěvníky nemocnice Pod Petřínem. Vzhledem k jeho slabé vytíženosti obyvateli Prahy 1 je nezbytné pečlivě zvážit celkový rozsah jeho případné rekonstrukce. Přesto v současné době hřiště stále udržujeme, protože je nám známo, že pacienti z  nemocnice zde tráví některé příjemné chvíle se svými blízkými a tuto možnost zejména využívají rodiny s dětmi, které přijdou navštívit své příbuzné. Ve Vojanových sadech Hřiště v  areálu Vojanových sadů patří společně s  Františkánskou zahradou, parkem na Kampě a  hřištěm Za Haštalem k  nejklidnějším a  nejvhodněji umístěným. Je vypracován projekt jeho rekonstrukce a  rozšíření. Na žádost památkářů byla vypracována studie „Rekonstrukce a rehabilitace Vojanových sadů“. Studie je dokončena a 21.září bude předložena veřejnosti k diskuzi. Cílem je vytvořit hřiště pro děti předškolního věku s širokou nabídkou kvalitních herních prvků. Vzhledem ke své poloze může sloužit jako spádové hřiště pro velkou část Malé Strany. Pokud památkáři vydají kladné stanovisko, rekonstrukce by mohla začít v příštím roce. Pod Petřínem Koncepce tohoto hřiště je poplatná době jeho vzniku. K  základním nedostatkům patří jeho nedostatečná ochrana před psy. Písek musí být proto často vyměňován. Chceme iniciovat jednání s  Magistrátem, který toto hřiště spravuje, o možnosti doplnění oplocení. Jako jediné z popisovaných hřišť disponuje moderním zdrojem pitné vody na fotobuňku. Je umístěno ve velice atraktivní lokalitě, navštěvují ho nejen maminky s dětmi z Prahy 1, ale k odpočin-

laviček. Hřiště leží na velkém pozemku, který je vhodný i  pro případnou výstavbu sportoviště. Hřiště spravuje Magistrát. Protože je využíváno především návštěvníky Petřína, bude nezbytné pečlivě zvážit nutnost vynakládat prostředky z rozpočtu Prahy 1 na jeho rekonstrukci. Na Klárově Malé, intimní, hřiště na rušném místě,. Skládá se pouze ze skluzavky a dvou laviček. Vzhledem k faktu, že se nachází v blízkosti frekventované komunikace a využívají jej k posezení spíše důchodci než maminky s dětmi, je naším cílem toto hřiště nerozšiřovat a soustředit se na kvalitní údržbu. Na Novém světě Je využíváno obyvateli Hradčan a Nového Světa. Jeho údržbu zajišťuje Správa Pražského hradu. Herní prvky jsou zastaralé. Po volbách chceme zahájit jednání o  převzetí jeho správy a získání souhlasu k rekonstrukci a vybavení moderními herními prvky. Na Františku - Součást sportoviště Na Františku Rekonstrukce byla dokončena před dvěma lety. Areál má správce, který dohlíží na bezproblémovost provozu. Sportoviště Masná Jde o  původní hřiště mateřské školky v Masné. Ta v minulém roce získala vlastní hřiště na dvorku za budovou školky. Jde o oblíbené a bezpečné hřiště, jehož rekonstrukce skončila v  červnu, s  novými a  atraktivní herními prvky. Celý areál je výtvarně doplněn freskou s  pohádkovými bytostmi. Dětské hřiště má samostatné sociální zázemí a je odděleno od ostatních sportovišť vysokou zdí s ochranou sítí, aby byl minimalizován hluk z  okolí a  zabráněno úrazům míči z  ostatních sportovišť. Návštěvníci kladně hodnotí zejména jeho intimitu a dobrou ochranu před sluncem. Před domem u Lužického semináře Jedná se o  původní hřiště, ze kterého zde zbylo pouze pískoviště. Navrhujeme toto pískoviště zrušit a plochu zatravnit.

Dětská hřiště – dvě vize

ku ho využívají i návštěvníci Petřína. Na Petříně Malé a  zapomenuté hřiště u  Hladové zdi na vrcholu Petřína je v  blízkosti hlavního průchodu k rozhledně. Bez herních prvků, má malé pískoviště, houpačku a  několik

Časopis nejen o Praze 1

Alšovo nábřeží Navrhujeme, aby zde v  rámci projektu revitalizace povrchu Palachova nábřeží bylo vybudováno nového hřiště. Od náměstí bude izolováno bariérou živého plotu.. Bylo by určeno hlavně pro obyvatele přilehlé části Starého Města.. Opatovická ulice Na této ploše fungovalo do první poloviny 80.let oblíbené hřiště. Protože se pozemek nachází uprostřed hustě obydlené lokality, chceme tuto plochu získat do správy Prahy 1 a vybudovat zde nové hřiště, které doplní sousední hřiště na Slovanském ostrově a ve Františkánské zahradě

www.odspraha1.cz

Září 2006 I.

Sportoviště Na Františku Jedná se o nejkvalitnější a víceúčelové sportoviště v  Praze 1, které je využívané veřejností a  školami. V  zimě je v provozu také ledová plocha. Večer je možné sportovat i při umělém osvětlení. Sportoviště má stálého správce. Jde o jedno z  nejoblíbenějších sportovišť v Praze 1. Masná Novou podobu toto sportoviště získalo po dokončení rekonstrukce v  tomto roce. Hlavním přínosem projektu bylo zrušení dvou nouzových východů z  krytu, který je pod hřištěm. Tím se mohla zvětšit plocha sportoviště o třetinu. Byla zde vybudována tři sportoviště s  umělým trávníkem, která lze využívat na fotbal, volejbal, basketbal, tenis, nohejbal a  streetball. Součástí areálu je dále oddechová zóna se stoly a lavičkami, kde si mohou ve stínu stromů odpočinout nejen sportující veřejnost, ale i  maminky s  kočárky či kolemjdoucí lidé.Všechny sportovní plochy jsou vybaveny moderním výkonným osvětlením. Areál je otevřen od 29. května, zatím se na něm vyskytly drobné závady, které jsou postupně opravovány.

Země krásná neznámá Země krásná neznámá – Planeta pohledem shůry. Tak je pojmenována výstava na Kampě, která do konce října nabízí obyvatelům i návštěvníkům Prahy 120 velkoformátových fotografií (180 x 120 cm) francouzského fotografa Yanna Arthuse Bertranda. Výstavu pořádá pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma a  Ministerstva životního prostředí Olga Menzelová Kelymanová. Yann Arthus Bertrand se narodil 13. března 1946 a už od mládí projevoval velký zájem o zvířata a  záchranu přírodního prostředí. Krásu světa viděného shora, z koše balónu, objevil v Keni, když se svou ženou Annou studoval chování rodiny lvů v rezervaci Massaï Mara. Z materiálu vznikla kniha „Lvi“ vydaná roku 1983. Od roku 1986 se zaměřuje na letecké snímky. V roce 1991 založil agenturu Altitude, jedinou banku leteckých fotografií svého druhu, která sdružuje fotografy celého světa. Od roku 1995 pracuje Yann Arthus Bertrand na zásadním projektu dokumentace stavu planety prostřednictvím leteckých fotografií. Vzniklo tak několik knih, mezi než patří „Země krásná neznámá“, která byla dodnes vydaná ve 24 jazycích. Výstava představuje působivé snímky Země, které Yann Arthus Bertrand pořídil z vrtulníku. Fotografie pouštních oblastí i arktické polární krajiny, pustých částí země i přelidněných ghett ukazují celou planetu ve všech jejích přirozených, ale i člověkem změněných podobách. Vedle doslova uměleckých děl vytvořených přírodou tak zároveň fotograf upozorňuje na ohrožení Země a její přírody. Díky autorově důrazu na ochranu přírody podpořilo projekt od počátku UNESCO. Fotografie doprovázejí komentáře, místa vzniku snímků jsou zakreslena na mapě světa (13 x 6,5m). Součástí výstavy je také stan, v němž jsou k dispozici knihy, plakáty i publikace s fotografiemi Yanna Arthuse Bertranda. Je v něm možné zhlédnout i krátký film o fotografově práci. Výstava se konala na mnoha místech celého světa a všude, kde proběhla, vzbudila právě pro svou uměleckou i lidskou hodnotu velikou pozornost. Jsou to mimořádné fotografie Země a její přírody z celého světa se silným humánním obsahem. Zobrazují naši planetu a podíl člověka na jejím přetváření. Zajímavostí je také to, že dík svému umístění je výstava přístupná 24 hodin denně a navíc je pro všechny návštěvníky zdarma. Pro zajímavost: jen v Paříži v Lucemburské zahradě ji vidělo dva a půl milionu lidí.  -peb-

Sokol Újezd Zatím je zde pouze občasné parkoviště. Naší snahou Prahy 1 je dohodnout se se Sokolem a přeměnit tuto asfaltovou plochu na sportoviště pro různé míčové hry, podobné, jako je sportoviště v  Masné ulici. Pokud bude dohoda úspěšná, sportoviště by mohlo během 3 let začít fungovat.

Sportoviště – vize Nábřeží L.Svobody Lannova ulice Součástí projektu rekonstrukce parku je i  víceúčelová plocha s  umělým trávníkem pro míčové hry. Rekonstrukce by měla být zahájena v závěru tohoto roku.

www.odspraha1.cz

Časopis nejen o Praze 1

11

Září 2006 I.

Sudoku 8 5

1

7

3

4

1

4

5 4

6

3 7

1

2

9

3

9

1 7

5

2

5

3

2

7

1

6

5 9

8

2

1 2

7

5 4

3

7

8 6

2 4

8

4 3

6

Řešení z minulého čísla 9 4 1 6 5 2 7 8 3 7 5 6 1 8 3 4 2 9 2 8 3 4 9 7 5 1 6 6 3 2 7 1 8 9 4 5 5 7 8 9 6 4 1 3 2 4 1 9 3 2 5 8 6 7 8 2 4 5 3 9 6 7 1 3 6 5 8 7 1 2 9 4 1 9 7 2 4 6 3 5 8 3 5 6 7 4 2 9 8 1 4 1 8 9 6 5 7 3 2 9 2 7 3 1 8 5 4 6 8 6 3 5 2 9 1 7 4 1 4 5 6 8 7 2 9 3 2 7 9 4 3 1 8 6 5 7 8 4 2 5 6 3 1 9 5 3 1 8 9 4 6 2 7 6 9 2 1 7 3 4 5 8

12

2

Jednička | časopis Občanské demokratické strany, Praha 1 | Vydavatel: Občanská demokratická strana | Uzávěrka: 4. 9. 2006 Oblastní sdružení Praha 1, Haštalská 730/22, 110 00 Praha 1 | IČO: 16192656 | DIČ: CZ16192656 Fotografie: Archiv časopisu Jednička a jeho spolupracovníci Telefon: 224 826 474 | E-mail: [email protected] | Ev. číslo: MK ČR E 11785 | Zdarma | Náklad: 17.500 výtisků

1

4