Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK

Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112

Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK

St"ední zahradnická #kola, Ostrava !ákovská 20 709 00 Ostrava-Hulváky www.szas-ostrava.cz tel.: 596 622 335 e-mail: [email protected]

www.spravnysmer.cz

ZÁKLADY ZAHRADNICTVÍ St"ední zahranická #kola, Ostrava Ing. Pavla Davidová

„Tento projekt je spolufinancován Evropsk"m sociálním fondem a státním rozpo#tem $eské republiky“

St#ední zahradnická $kola, Ostrava, p#ísp%vková organizace

Základy zahradnictví Ing. Pavla Davidová

PROJEKT OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112

PODPORA ODBORNÉHO VZD!LÁVÁNÍ NA ST"EDNÍCH #KOLÁCH MSK

OSTRAVA, ZÁ&Í 2010

Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!)!

Obsah Úvod ............................................................................................................................ 4 1 V!znam a rozd"lení zahradnictví ..................................................................... 5 1.1 V!znam a rozd"lení zahradnictví .................................................................. 5 1.2 Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí ........................................................... 6 2 Meteorologie a klimatologie .............................................................................. 7 2.1 Základní pojmy meteorologie a klimatologie ................................................ 7 2.2 Sv"tlo a rostlina .............................................................................................9 2.3 Rostlina a teplo ..............................................................................................11 2.4 Vzduch ...........................................................................................................15 2.4.1 Tlak vzduchu...............................................................................................15 2.4.2 Proud"ní vzduchu – vítr .....................................................................16 2.4.3 Oxid uhli%it! ......................................................................................17 2.5 Rostlina a voda...............................................................................................18 2.5.1 Vlhkost vzduchu .........................................................................................19 2.5.2 Srá#ky .........................................................................................................20 2.6 P$edpov"& po%así...........................................................................................21 2.7 Podnebí a vegetace.........................................................................................23 2.7.1 Podnebí 'R ........................................................................................23 2.7.2 Fenologie ...........................................................................................24 3 Pedologie a p(dní %initelé ..................................................................................26 3.1 Vznik a slo#ení p(dy......................................................................................26 3.2 P(dotvorné minerály a horniny......................................................................27 3.3 Slo#ení p(dy ..................................................................................................29 3.3.1 Pevná fáze p(dy .................................................................................29 3.3.2 Kapalná fáze p(dy – p(dní voda........................................................31 3.3.3 Plynná fáze p(dy – p(dní vzduch ......................................................32 3.3.4 Organická slo#ka p(dy – p(dní edafon..............................................33 3.4 Struktura p(dy a vlastnosti p(d .....................................................................36 3.4.1 Fyzikální vlastnosti p(d .....................................................................37 3.4.2 Chemické vlastnosti p(d ....................................................................37 3.5 Faktory p(dotvorného procesu a p(dní typy .................................................39 3.5.1 P(dní typy ..........................................................................................39 3.6 Zahradnické zeminy .......................................................................................41 4 Úprava prost$edí pro rostlinu .............................................................................43 4.1 Obd"lávání p(dy ............................................................................................43 4.1.1 Základní obd"lávání p(dy ..................................................................43 4.1.2 P$edse)ová p$íprava p(dy ..................................................................45 4.2 St$ídání plodin................................................................................................47 5 V!#iva a hnojení rostlin ......................................................................................49 5.1 Agrochemie a rostlinné #iviny .......................................................................49 5.2 Hnojiva...........................................................................................................53 5.2.1 Organická hnojiva ..............................................................................54 5.2.2 Pr(myslová hnojiva ...........................................................................55 Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!*!

6 Rozmno#ování rostlin ..........................................................................................59 6.1 Generativní rozmno#ování rostlin .................................................................59 6.2 Vegetativní rozmno#ování rostlin ..................................................................63 6.2.1 Zp(soby p$ímého vegetativního rozmno#ování ................................63 6.2.2 Zp(soby nep$ímého vegetativního rozmno#ování rostlin .................68 7 O*et$ení rostlin b"hem vegetace .......................................................................71 7.1 Sázení a p$esazování ......................................................................................71 7.2 Závlahy ..........................................................................................................72 7.2.1 Vrchní závlahy ...................................................................................73 7.2.2 Spodní závlahy ...................................................................................73 7.3 Hnojení a p$ihnojování ..................................................................................74 7.4 Okopávka a ple%kování ..................................................................................74 7.5 Mul%ování ......................................................................................................74 7.6 Zásahy v uzav$en!ch prostorech....................................................................74 7.7 Za*tipování.....................................................................................................75 7.8 Vy*tipování ....................................................................................................75 7.9 Vyvazování ....................................................................................................75 7.10 Regulace r(stu..............................................................................................75 8 Ochrana rostlin a boj proti plevel(m ...............................................................77 8.1 +kodliví %initelé a p$íznaky jejich po*kození ................................................77 8.2 Zp(soby ochrany proti *kodliv!m %initel(m .................................................78 8.3 Charakteristika plevel( ..................................................................................79 8.4 Hubení plevel( ...............................................................................................79 Na záv"r ....................................................................................................................82 9 Rejst#ík pojm' ....................................................................................................84


"#$%&'(!+!

Úvod Vá#ení studenti, Dostává se Vám do rukou u%ební text do odborného p$edm"tu Základy zahradnictví. Tento p$edm"t je pro Vás prvním odborn!ch p$edm"tem, se kter!m se p$i studiu na St$ední zahradnické *kole v Ostrav" setkáváte, proto je první kapitola zam"$ena na historii a rozd"lení oboru, kter! studujete – tedy V!znam a rozd"lení zahradnictví. Nejen zahradnictví, ale i zem"d"lství je závislé na klimatick!ch prvcích a na prvcích meteorologick!ch, proto je nutné, aby i Vám byly n"které základní pojmy z této oblasti známy. Proto je tedy v textu za$azená druhá kapitola nazvaná jako Meteorologie a klimatologie. Dal*ím základním v!robním prost$edkem v zem"d"lství a zahradnictví je p(da. Jak poznat úrodnou p(du a jak její úrodnost udr#et, tak aby Vám plodiny na ní p"stované poskytovaly pravidelné a vysoké v!nosy je p$edm"tem t$etí a %tvrté kapitoly. V páté kapitole nazvané V!#iva a hnojení rostlin se nau%íte jak správn" a %ím rostliny hnojit a p$ihnojovat, aby nám spole%n" s úrodnou p(dou zajistily dobré v!nosy. V *esté kapitole se seznámíte se základními pojmy rozmno#ování rostlin a nau%íte se, jak!mi zp(soby je mo#né rostliny rozmno#it a jaké jsou v!hody a nev!hody t"chto zp(sobu mno#ení. Rozmno#ené rostliny se dále p"stují a musíte je o*et$ovat. Základní pojmy o*et$ování rostlin jsou náplní sedmé kapitoly, ve které se seznámíte s o*et$ením rostlin b"hem vegetace. Této kapitole v"nujte, prosím, pozornost, nebo) s pojmy, které jsou zde vysv"tleny, se budete setkávat b"hem cel!ch %ty$ let Va*eho studia. V poslední kapitole Vás %eká stru%né seznámení s ochranou rostlin a *kodliv!mi %initeli. Jedná se opravdu pouze o stru%né seznámení, nebo) mnohem podrobn"ji se touto problematikou budete zab!vat ve t$etím a %tvrtém ro%níku v p$edm"tu Fytopatologie. Te& ji# tedy víte, co budete studovat a nyní jak studovat dle této u%ebnice. Na za%átku ka#dé kapitoly %i podkapitoly jsou cíle - tedy to, coby jste m"li b!t schopni po prostudování této kapitoly v"d"t. T"mto cíl(m odpovídají kontrolní otázky a úkoly na konci kapitoly %i podkapitoly. Jestli#e správn" a bez problému zodpovíte tyto otázky, splnili jste cíle dané kapitoly. Na za%átku kapitol a podkapitol, ale i v jejich pr(b"hu, jsou úkoly k zamy*lení. T"mto úkol(m, prosím, v"nujte nále#itou pozornost. Pomohou Vám lépe pochopit probírané u%ivo. Odpov"di na n"které z t"chto úkolu najdete za kapitolou v klí%i. Takto $e*ené úkoly budou ozna%eny K. P$esto se pokuste na tyto úkoly nejprve sami, %i s pomocí spolu#ák( nebo literatury odpov"d"t. Na konci kapitol takté# naleznete seznam doporu%ené literatury. Tato literatura Vám m(#e b!t nápomocná p$i $e*ení úkol( k zamy*lení %i p$i Va*em dal*ím roz*i$ování dan!ch poznatk(. P$eji Vám p$íjemné studium a mnoho úsp"chu Pavla Davidová


"#$%&'(!,!

1. V!znam a rozd%lení zahradnictví Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Uv"domit si v!voj zahradnictví ! Rozd"lit zahradnictví a charakterizovat jeho obory ! Uv"domit si vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí jako celek ! Definovat ekologické %initele ! Zpracovat voln! literární útvar na téma: Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí

"

K zamy!lení: Pokuste se definovat zahradnictví vlastními slov", vysv"tlit %ím se zab!vá a jak! je jeho vliv na #ivotní prost$edí kolem nás. Zahradnictví je odv"tví národního hospodá$ství zab!vající se jednak p"stováním zahradních plodin, jednak jejich dal*ím *lecht"ním, vyu#íváním a zpracováváním. Zahradnictví existovalo ji# v dávn!ch dobách. Souvisí to s rozvojem zem"d"lství, civilizace a kultury. Dlouhá staletí m"lo ov*em jen místní a samozásobitelsk! v!znam, co# bylo dáno zejména $ídk!m osídlením a malou pot$ebou zahradnick!ch produkt(. V úzké vazb" na zem"d"lství do*lo k v"t*ímu rozvoji zahradnictví teprve s budováním feudálních statk( a sídel *lechty a církve. Skute%n! vzestup zahradnictví v na*ích zemích lze datovat a# od 19. století, p$edev*ím v d(sledku hospodá$ského rozmachu nastupujícího kapitalismu, po%etného r(stu m"stského obyvatelstva, zlep*en!ch dopravních mo#ností. Zlomem ve v!voji zahradnictví byla 2. polovina 19. století kdy vznikaly první zahradnické *koly, odborné zahradnické %asopisy, p$ikro%ilo se k systematickému *lecht"ní zahradních rostlin, zdokonalila se ochrana a v!#iva rostlin. Takté# vzrostl po%et zahradnick!ch podnik( privátních i m"stsk!ch, tak#e produkce zahradnick!ch v!p"stk( nebyla závislá jen na pansk!ch velkostatcích. V této dob" se takté# zahradnictví specializovalo do dne*ních obor(.

1.1 Rozd%lení zahradnictví: Sadovnictví – zab!vá se zakládáním a údr#bou park( a polyfunk%ní zelen", v"t*inou v m"stském a v!razn" entropicky (%lov"kem) ovlivn"ném prost$edí v(bec.D"lí se na: - okrasné *kolka$tví* - projekce sadov!ch úprav - zakládání (realizace) sadov!ch úprav - údr#ba sadov!ch úprav - sadovnická dendrologie** Kv%tiná#ství- zab!vá se produkcí kv"tin, obchodem s kv"tinami, jejich *lecht"ním a pou#itím. D"lí se na: - produkce kv"tin – $ezan!ch kv"tin a $ezané zelen" • hrnkov!ch kv"tin a rostlin okrasn!ch listem • záhonov!ch kv"tin • osiva, mlad!ch rostlin, cibulí a hlíz - odbyt a obchod s kv"tinami Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-!

#

- *lecht"ní kv"tin a v!zkum - vaza%ství a aran#ování kv"tin **kolka$tví se zab!vá rozmno#ováním a p"stování mlad!ch rostlin ** dendrologie se zab!vá ur%ováním a znaky okrasn!ch strom( a ke$(

Ovocnictví – zab!vá se p"stováním, *lecht"ním, odbytem, zpracováváním plod( ovocn!ch rostlin mírného pásma. D"lí se na: - ovocné *kolka$tví - ovocná$ství – p"stování v ovocn!ch sadech a plantá#ích* - *lecht"ní a v!zkum Zeliná#ství – se zab!vá p"stováním zeleniny, jejím *lecht"ním, zpracováváním a odbytem. D"lí se na: - polní zeliná$ství - rychlírenské – p"stování zelenin v kryt!ch prostorech - zeliná$ské semená$ství** Vinohradnictví a vina#ství – zab!vá se p"stováním, *lecht"ním révy vinné a zpracováváním jejích plod(.

1.2 Vliv zahradnictví na (ivotní prost#edí ,iv! organismus a p$írodní prost$edí chápeme jako ned"liteln! celek, kter! se v!vojem neustále m"ní. Tato ned"litelnost se naz!vá ekologie. Ekologie je tedy nauka o #ivotních d"jích a studuje vztahy mezi organismy a prost$edím. ,ivotní prost$edí a #ivotní spole%enství zde naz!váme ekosystém. Ten d"líme na: • p$irozen! (prales, mo$e, jezero) • a um"l! (pole, zahrada, ovocn! sad). Pro zahradnickou v!robu má nejv"t*í v!znam #ivotní prost$edí a #ivotní spole%enství na zem"d"lské p(d" (agroekosystém). Touto %ásti ekosystému se zab!vá agroekologie, tedy nauka o #ivotních d"jích té %asti p$írody, která se vyu#ívá pro zahradnickou v!roba %i na ní má vliv. Zab!vá se vztahy mezi kulturními rostlinami a jejich prost$edím. Kulturní rostliny jsou tzv. um"lá rostlinná spole%enstva, která by bez pomoci %lov"ka nemohla existovat. Mnohé kulturní rostliny jsou velmi náro%né na prost$edí a %lov"k se sna#í vytvo$it pro n" co nejlep*í podmínky. K tomu v*ak musí znát po#adavky kulturních rostlin na #ivotní prost$edí i vliv um"l!ch rostlinn!ch spole%enstev na prost$edí. Pod pojmem (ivotní prost#edí rozumíme soubor p$írodních sil a vliv(, které p(sobí na #iv! organismus (nap$. kulturní rostliny). Do #ivotního prost$edí kulturních rostlin pat$í v*echny p$írodní síly a jevy, které ovliv-ují jejich r(st a v!vin. P$i vytvá$ení prost$edí kulturních rostlin spolup(sobí tyto vlivy a %initelé – faktory (ekologické %initele): 1) abiotické faktory – vlivy a %initelé ne#ivé p$írody a) pov"trnostní a klimatické – sv"tlo, teplo, ovzdu*í b) tvárnost zemského povrchu, nadmo$ská v!*ka, sklon terénu 2) biotické faktory – vlivy a %initelé #ivé p$írody a) p(sobení kulturních rostlin na prost$edí b) vzájemné p(sobení rostlin na sebe c) p(dní %initelé – slo#ení p(dy a její vlastnosti 3) antropogenní faktory – vliv p(sobení %lov"ka Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.!

K zamy!lení: Zamyslete se, které antropogenní faktory byste zde mohli za$adit. K1 N"které z uveden!ch ekologick!ch faktor( jsou pro rostliny nepostradatelné. Uve&te, které? K2

#

* plantá#e jsou plochy, na kter!ch se velkoproduk%n" p"stuje drobné ovoce ** semená$ství se zab!vá produkcí osiva k mno#ení 1. Písemn" úkol: Zpracujte voln! literární útvar na téma: Vliv zahradnictví na #ivotní prost$edí Shrnutí: Zahradnictví se zab!vá p"stováním zahradnick!ch plodin, jejich *lecht"ním, vyu#íváním a zpracováváním. Má dlouhodobou tradici na celém sv"t". D"lí se na základní odv"tví kter!mi jsou: kv"tiná$ství, sadovnictví, ovocnictví, zeliná$ství a vinohradnictví a vina$ství. Zahradnictví má zna%n! vliv na #ivotní prost$edí kolem nás, ale i na prost$edí kulturních rostlin, které je tvo$eno abiotick!mi, biotick!mi a antropogenními faktory. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vlastními slovy pojednejte o v!voji zahradnictví 2) Rozd"lte zahradnictví a charakterizujte jeho jednotlivé obory. 3) Definujte jednotlivé ekologické %initele a uve&te p$íklady

?

Klí)ová slova:zahradnictví, sadovnictví, kv"tiná$ství, ovocnictví, zelená$ství, vina$ství a vinohradnictví, ekosystém, biotické, biotické a antropogenní faktory Klí): K1 - Antropogenní faktory – obd"lávání p(dy, odvod-ování, hnojení, pou#ívání pesticid(, zales-ování krajiny, zakládání p$ehrad,… K2 - Nepostradatelné faktory – sv"tlo, teplo, vzduch, p(da, Doporu)ená literatura: BLA,EK. Ovocnictví. Praha: Kv"t 1998 HURYCH,V. Tvorba zahrad a park! 1. M"lník:SZa+ 1994 KOLEKTIV AUTOR.. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍN A KOL. Nauka o prost%edí rostlin.Praha:SZN 1985 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996


! $

"#$%&'(!/!

2. Meteorologie a klimatologie Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vyjád$it pojmy meteorologie a klimatologie, po%así a podnebí ! Vyjmenovat meteorologické a klimatické prvky ! Zjistit základní klimatické prvky 'R

"

K zamy!lení: Vlastními slovy vysv"tlete co je po%así a podnebí a jak! je mezi t"mito pojmy rozdíl. V*echny odv"tví zahradnické v!roby jsou do zna%né míry závislé na klimatick!ch podmínkách daného stanovi*t". Meteorologie je nauka o po%así a klimatologie je nauka o podnebí. Ob" nauky zkoumají vliv podmínek po%así a podnebí na #ivotní prost$edí rostlin, na roz*i$ování chorob a *k(dc( apod.. Meteorologie má takté# velk! v!znam i v p$edpovídaní po%así, nebo) zahradnictví a celá rostlinná v!roba je na po%así zna%n" závislá. Klimatologie zase pomáhá p$i plánovitém rozmís)ování zahradnictví. Kulturní rostliny mají rozli*né po#adavky na klimatické %initele, které musíme bezpodmíne%n" znát, abychom pro intenzívní p"stování dané rostlinu vybrali nejvhodn"j*í oblast.

2.1 Základní pojmy meteorologie a klimatologie Po)así je okam#it! stav atmosféry, kter! je ur%eny hodnotami meteorologick!ch prvk( a jev( (obla%nost, bou$ky). Po%así je zna%n" místn" i %asov" prom"nlivé. Pro #ivot rostlin jsou nejd(le#it"j*í tyto meteorologické prvky a jevy: 1) slune%ní zá$ení a slune%ní svit 2) teplota vzduchu a p(dy 3) tlak vzduchu 4) proud"ní (pohyb) vzduchu 5) vlhkost vzduchu 6) obla%nost 7) srá#ky 8) v!*ka a kvalita sn"hové pokr!vky. Tyto meteorologické prvky m(#eme zm"$it meteorologick!mi p$ístroji, odvodit %i vypo%ítat. Podnebí (klima) vyjad$uje pr(m"rnou hodnotu meteorologick!ch prvk( na ur%itém míst" za del*í %asové období (50 let). Pro za$azení daného území do ur%itého klimatu vyu#íváme hodnot tzv. klimatick!ch prvk(. Mezi tyto prvky pat$í: 1) pr(m"rná ro%ní teplota vzduchu 2) pr(m"rné ro%ní srá#ky 3) pr(m"rná délka trvání sn"hové pokr!vky Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!0!

#

4)) pr(m"rná ro%ní vlhkost vzduchu 5) Pr(m"rná ro%ní délka slune%ního svitu Zatímco meteorologické prvky zji*)ujeme pomocí p$ístroj(, klimatické prvky zji*)ujeme v!po%tem pr(m"ru z údaj( meteorologick!ch prvk(. Pro ú%ely zahradnictví nám v*ak nesta%í tyto prvky zm"$it %i vypo%ítat. Musíme v"d"t, jak ovliv-ují r(st a v!vin rostlin, p$edev*ím p"stovan!ch rostlin a plevel(, i v!voj chorob a *k(dc(. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjád$ete sv!mi slovy základní meteorologické prvky a pojmy 2) Vyjmenujte meteorologické a klimatické prvky 3) Zjist"te základní klimatické prvky 'R


?

"#$%&'(!1!

2.2 Sv%tlo a rostlina Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit vliv sv"tla na rostlinu ! Vyjmenovat skupiny rostlin podle nároku rostlin na délku osv"tlení a uvést zde p$íklady rostlin ! Rozd"lit rostliny podle nároku na sv"tlo ! Aplikovat tyto poznatky pro zahradnickou praxi ! Definovat jednotlivé skupiny slune%ního zá$ení ! Znát p$ístroje na m"$ení slune%ního zá$ení

"

K zamy!lení: Pokuste se vzpomenout na informace, které máte o sv"tle a jeho vlivu na rostliny. Tyto informace si zapi*te na papír. Sv"tlo má pro #ivot rostlin v!znam z n"kolika hledisek. Ovliv-uje jejich r(st, pohyb, tvorbu chlorofylu a do zna%né míry i jejich v!vin. Pro r'st rostlin má sv"tlo v!znam v tom, #e p$edstavuje dodavatele energie pro fotosyntézu a p$ímo ovliv-uje rychlost r(stu i tvorbu a tvar rostlinn!ch orgán(. Zelené rostliny jsou odkázány na sv"tlo, proto#e ve tm" neasimilují. P$i nedostatku sv"tla a hlavn" v úplné tm" nastává etiolizace*. Etiolizované rostliny tvo$í mén" mechanick!ch pletiv, která jsou jemn"j*í, *)avnat"j*í, k$eh%í a %asto rostou do abnormální velikosti. Etiolizace se v zahradnictví zám"rn" vyu#ívá nap$. p$i p"stování %ekankov!ch puk(, ch$estu a podobn". Zde se zám"rn" omezuje p$istup sv"tla, aby se docílilo vytvo$ení jemn!ch a k$ehk!ch v!hon(, které jsou lah(dkovou zeleninou. Pro v!vin rostlin má sv"tlo mimo$ádn! v!znam. Délka osv"tlení p$ípadn" zatemn"ní ovliv-uje r(st a v!vin mnoh!ch rostlin. Podle nároku rostlin na délku osv"tlení a zatemn"ní rozeznáváme rostliny: 1) dlouhodenní – kvetou jen za dlouhého dne (nad 12 hodin). Pa$í sem: obilniny, salát, *penát, $edkvi%ka, cibule, mrkev, mnohé trávy, letni%ky. 2) krátkodenní – pot$ebují, pro to aby vykvetly, krátk! den (10 – 12 hodin). Za dlouhého dne rostou. Mezi takovéto rostliny pat$í: poinsettie - váno%ní hv"zda, chrysantémy, kalanchoe 3) neutrální (indiferentní)- kvetou p$i krátkém i dlouhém dni. 4) rostliny dlouhokrátkodenní – pot$ebuji nejprve dlouh! a následn" krátk! den 5) rostliny krátkodlouhodenní – pot$ebuji k vykvetení nejprve krátk! den a poté den dlouh!. K zamy!lení: Zamyslete se, jaké opat$ení musíte ud"lat, aby vám vykvetla dlouhodenní rostlina v období krátkého dne a krátkodenní rostlina b"hem dlouhého dne. K3 Rozd"lení rostlin dle nároku na intenzitu sv"tla d"líme rostliny na: 1) sv"tlomilné – vy#adují p$ímé slune%ní zá$ení. Nap$. letni%ky, kaktusy 2) se st$edními nároky – vy#adující rozpt!lené sv"tlo – v"t*ina skleníkov!ch kv"tin Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!)2!

#

#

3) stínomilné – sná*ející i hlub*í stín – kapradiny, konvalinky, astilbe * etiolizace je zám"rné vyb"lování rostlin

P$irozené sv"tlo se k nám dostává ze Slunce ve form" p$ímého slune%ního zá$ení, které je základním zdrojem ve*kerého #ivota na Zemi i v*ech atmosférick!ch jev(. Dopadem slune%ního zá$ení se povrch Zem" zah$ívá a vyza$uje zp"t do ovzdu*í teplo i rozpt!lené sv"tlo. Rozd"lení slune%ního zá$ení Slune%ní zá$ení rozd"lujeme na t$i hlavní skupiny: 1) Ultrafialové zá$ení – tvo$í 7% slune%ního spektra. Pro rostliny má zpravidla mal! v!znam. Ve vy**ích dávkách v*ak brzdí r(st rostlin (nap$. ve vy**ích horsk!ch polohách), rostliny pak mají nízk! r(#icovit! vzr(st, ale nádherné kv"ty. 2) Sv"telné zá$ení – tvo$í 48% spektra slune%ního zá$ení. Je to zá$ení viditelné a pro rostliny je nejd(le#it"j*í. Skládá se z fialového, modrého, zeleného, #lutého a oran#ového zá$ení, které tvo$í spektrum denního sv"tla. 3) Infra%ervené (tepelné) zá$ení – tvo$í asi 45% spektra slune%ního zá$ení. Nejv"t*í v!znam má pro rostlinu z hlediska jejího po#adavku na teplo, proto je naz!váno tepelné zá$ení. Proud slune%ního zá$ení se pr(chodem atmosférou a dotekem se zemsk!m povrchem rozptyluje, odrá#í, pohlcuje a m"ní na teplo. 'ást slune%ního zá$ení dopadajícího na Zemi se hned odrá#í. Schopnost povrchu odrá#et slune%ní zá$ení se naz!vá albedo. Sv"tlé povrchy odrá#ejí velkou %ást slune%ního zá$ení – mají tedy vysoké albedo a jejich povrch se pomalu zah$ívá. Tmav! povrch (nap$. p(da) má nízké albedo a rychleji se proh$ívá. P$ijaté sv"telné zá$ení, které se neodrazí se m"ní na teplo. M%#ení slune)ního zá#ení Pro p$esn"j*í vyjád$ení slune%ního zá$ení m"$íme p$edev*ím: délku slune%ního svitu a intenzitu viditelného zá$ení. Délka slune%ního svitu je vyjad$ována v hodinách a m"$í se pomocí slunom%ru (heliograf). Intenzita viditelného zá$ení je vyjad$ována v luxech (lx) a je m"$ena luxmetrem. Obr. 1 Heliograf

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete jak! vliv má sv"tlo na rostlinu 2) Vyjmenujte skupiny rostlin podle nároku rostlin na délku osv"tlení a uve&te p$íklady rostlin 3) Rozd"lit rostliny podle nároku na sv"tlo Klí): K3 – Dlouhodenní rostlin" musíme prodlou#it den – p$isv"tlování. Krátkodenní rostlin" musíme zkrátit den – zatem-ování (nadkrytí rostlin %ernou textilií).


"#$%&'(!))!

?

!

2.3 Rostlina a teplo Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit vliv tepla na rostlinu ! Aplikovat tyto poznatky pro zahradnickou praxi ! Definovat pojmy teplotní inverze a mrazová kotlina a toto aplikovat na zahradnickou praxi ! Znát p$ístroje na m"$ení teploty p(dy a vzduchu ! Znát vzorec na v!po%et pr(m"rné denní teploty a tuto teplotu um"t vypo%ítat

"

K zamy!lení: Pokuste se vypsat v*echny informace, které ji# máte o vlivu tepla na rostliny a tyto informace porovnejte s informacemi v následujícím textu. Teplo je jedno ze základních podmínek #ivota rostliny. Jednotlivé druhy rostlin se mohou $ádn" vyvíjet a r(st jen v ur%itém rozmezí teplot p(dy a vzduchu. Toto rozmezí teplot naz!váme kardinální body teploty a ozna%ujeme jako minimum, optimum a maximum. P$i dosa#ení minimální teploty se rostlina probouzí k #ivotu, p$i optimu dosahuje nejintenzivn"j*ího r(stu a v!vinu a p$i dosa#ení maxima teploty její #ivot ustává. P$i teplotách ni#*ích ne# je minimální nebo vy**ích ne# je maximální rostlina odumírá. Na*e p"stované rostliny jsou rozdíln" odolné proti nízk!m teplotám. Nejodoln"j*í jsou ozimé obiloviny a v zim" i v"t*ina ovocn!ch strom(. Naopak nejchoulostiv"j*í jsou v období vzcházení jsou plodové zeleniny, fazol, kuku$ice. Velmi choulostivé na nízké teploty jsou v*echny na*e rostliny v období kvetení, proto je nutné je chránit proti nízk!m teplotám (kvetoucí ovocné stromy brzy na ja$e). Teplota prost$edí ovliv-uje zejména: r(st rostlin, v!vin rostlin, d!chaní rostlin a fotosyntézu. Stoupáním teploty p(dy se urychluje r'st ko$en(, p$íjem vody a #ivin a rostlina m(#e lépe r(st. V!vin rostlin ovliv-ují teploty zejména u mlad!ch rostlin, které vy#adují tzv. jaroviza)ní stádium (stádium nízk!ch teplot), aby následn" vykvetly. Jaroviza%ní teploty se pr(m"rn" pohybují v rozmezí + 2°C - +12°C. Jarovizaci vy#adují nap$. Mathiola incana, cibule kuchy-ská, ozimé obiloviny. I d!chání rostlin závisí p$ímo na teplot" p(dy a vzduchu. Intenzita d!chání v*ak vrcholí p$i vy**í teplot", ne# je tomu u intenzity r(stu a po dosa#ení vrcholu prudce klesá. Teplota vzduchu do jisté míry ovliv-uje i fotosyntézu rostlin. Spolu se sv"teln!mi podmínkami stanovi*t" a obsahem CO2 ve vzduchu je nejd(le#it"j*ím %initelem tohoto d"je.


"#$%&'(!)*!

#

2.3.1 Teplota p'dy Pohlcené slune%ní zá$ení se p$em"-uje na tepelnou energií a zah$ívá povrch p(dy. Proto#e je p(da tepeln" vodivá, odevzdává %ást svého tepla do hlub*ích vrstev a %ást do okolního vzduchu. Oteplování zemského povrchu závisí na t"chto faktorech: • Charakter zemského povrchu – pevnina se oh$ívá rychleji ne# mo$e • Barva p(dy – tmavá p(da má nízké albedo, proto se rychleji zah$ívá • Vlhkost p(dy – vlhké p(dy se proh$ívají pomaleji • P(dní p$ikr!vka – holá p(da – se zah$ívá rychleji ne# p(da s porostem, sníh p(du neochlazuje, ale naopak zpomaluje vyza$ování tepla, které p(da p$ijala v lét" Pr(b"h teploty p(dy – pravidelné zm"ny teploty p(dy b"hem dne se naz!vají denní pr(b"h teploty a b"hem roku ro%ní pr(b"h teploty. Nejni#*í teplota povrchu p(dy je p$ed v!chodem slunce, poté teplota povrchu p(dy stoupá a maxima dosahuje mezi 12. a 13. hodinou. Poté op"t klesá. Rozdíly mezi maximální a minimální teplotu se naz!vá teplotní amplituda. 2.3.2 Teplota vzduchu Vzduch se zah$ívá od zemského povrchu, kter! vyza$uje %ást svého tepla. Nejvy**í teplota vzduchu je u povrchu a do v!*ky teplota klesá asi o 0,6°C na ka#d!ch 100 m – toto naz!váme teplotní gradient. K zamy!lení: Vypo%ítejte, jaká bude teplota vzduchu v 1 000 m nad mo$em, jestli#e ve v!*ce 200 metr( nad mo$em byla teplota 15°C. K4 Denní pr(b"h teploty vzduchu je velmi podobn! pr(b"hu teploty p(dy. V p$ízemní vrstv" vzduchu je teplota o 2 – 6°C ni#*í ne# ve 2 m nad zemí. Tento jev se naz!vá teplotní inverze a projevuje se ve form" p#ízemních mrazík', které mohou v zahradnictví zp(sobit velké *kody. P$ízemní mrazíky se vyskytují nej%ast"ji v uzav$en!ch dolinách – mrazov!ch kotlinách, do kter!ch stéká chladn! vzduch z vy**ích poloh. Tyto polohy nejsou vhodné pro p"stování v"t*iny plodin. M%#ení teploty p'dy a vzduchu Teplotu p(dy i vzduchu m"$íme teplom"ry. Nej%ast"ji jsou to teplom"ry rtu)ové, lihové %i bimetálové*. K m"$ení teploty p'dy se pou#ívají rtu)ové teplom"ry, které mají stupnici *ikmo sklon"nou nad povrch p(dy, aby se dalo hodnoty snadno ode%ítat. Tyto teplom"ry b!vají dvojí konstrukce: a) pro hloubky do 0,10m a 0,20 m b) pro hloubky 0,50 m a 1 m Obr. 2 P(dní teplom"ry Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!)+!

#

K m"$ení teploty vzduch je základním p$ístrojem stani)ní teplom%r. Je to p$enosn! rtu)ov! teplom"r se stupnici od – 40°C do + 50°C. Zji*)uje se s ním okam#itá teplota vzduchu. Nejvy**í a nejni#*í denní teploty se zji*)ují pomocí extrémních teplom"r( – minimální teplom%r je lihov!, zji*)uje se s ním minimální denní teplota a musí b!t umíst"n ve vodorovné poloze. Maximální teplom%r je rtu)ov! a zaznamenává maximální denní teplotu a b!vá umíst"n vodorovn" %i mírn" *ikmo. Maximominimální teplom%r má trubi%ku ve tvaru U. Na jedné stran" se ode%ítá minimální a na druhé stran" maximální teplota. Teplotu vzduchu lze zaznamenávat i b"hem celého dne – k tomuto slou#í registra%ní p$ístroj – termograf.

* r(zn!ch

bimetálové – pracující na kov(

Obr. 3 Stani%ní teplom"r

principu r(zné tepelné rozta#nosti dvou

Obr. 4 Maximominimální teplom"r

Obr. 5 Termograf

Teplom"ry musíme umís)ovat v#dy do stínu, nikdy ne na p$ímé slunce (do meteorologické budky). Nad zemí musí b!t umíst"n teplom"r ve v!*ce 2 m, aby se údaje mohly porovnávat s m"$ením z jin!ch míst. Minimální teploty se zji*)ují i v p$ízemních vrstvách. Teplota vzduchu se m"$í t$ikrát denn" a to v 7 hod., ve 14 hod. a ve 21 hod.. Dennímu pr(m"ru teplot se nejvíce p$ibli#uje teplota kolem 21. hodiny. Pr'm%rnou denní teplotu vypo%ítáme podle vzorce: t + t + 2!t

t=

7

14

21

4

Pr(m"rnou m"sí%ní teplotu vypo%ítáme pr(m"rem z denních teplot. Teplotní podmínky stanovi$t% Zna%n! vliv na teplotní podmínky stanovi*t" má expozice pozemku zejména ve vy**ích polohách. Ji#ní svahy mají lep*í sv"telné i teplotní podmínky. Vrchní vrstva p(dy zde b!vá v lét" o 10 a# 15 °C teplej*í. Poloha pozemku – nejvhodn"j*í jsou pozemky chrán"né od severu a otev$ené na jih.


"#$%&'(!),!

Teplotní podmínky stanovi*t" vyjad$ujeme délkou vegeta%ního období tj. po%tem dní, ve kter!ch pr(m"rná denní teplota p$esahuje 10°C. Stoupáním nadmo$ské v!*ky se vegeta%ní období zkracuje o 8 – 9 dní na ka#d!ch 100 m. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Sv!mi slovy vysv"tlete vliv tepla na rostlinu 2) Na p$íkladech uve&te, jak m(#ete znalosti z této kapitoly aplikovat na zahradnickou praxi. 3) Definujte pojmy teplotní inverze a mrazová kotlina 4) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení teploty p(dy a vzduchu 5) Vypo%ítejte pr(m"rnou denní teplotu, jestli#e jste ráno nam"$ili 2°C, ve 14 hodin 12°C a ve 21 hodin 8°C.K5 6) Zjist"te pr(m"rnou ro%ní teplotu v 'R a v blízkosti va*eho domova.

?

!

Klí): K4 – Teplota v 1 000 metrech bude 10,2°C K5 – Pr(m"rná denní teplota byla 7,5°C

2.4 Vzduch Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Znát normální tlak vzduchu ! Vysv"tlit vliv v"tru na rostlinu ! Objasnit vznik v"tru ! Znát p$ístroje na m"$ení tlaku vzduchu, síly a sm"ru v"tru ! Znát obsah CO2 ve vzduch

"

K zamy!lení: Vzduch obklopuje v*e kolem nás. Znáte slo#ení vzduchu? Máte o vzduchu je*t" dal*í informace? Pokuste se tyto informace zformulovat. 2.4.1 Tlak vzduchu Vzduch, kter! obklopuje zem"kouli, tla%í silou své tí#e na zemsk! povrch. Tlakem vzduchu naz!váme sílu, kterou tla%í sloupec vzduchu na plochu 100 mm2. Normální tlak vzduchu je 101,324 kPa. Tlak vzduchu se m"ní v závislosti na nadmo$ské v!*ce, zem"pisné *í$ce, na teplot" b"hem roku i na celkové pov"trnostní situaci. S p$ib!vající nadmo$skou v!*kou tlak vzduchu klesá a to na ka#d!ch 100 m v!*ky p$ibli#n" o 1,07 kPa. Tento pokles tlaku vzduchu naz!váme v!*kov! gradient tlaku vzduchu.


"#$%&'(!)-!

#

M"$ení tlaku vzduchu Základním p$ístrojem je statick! tlakom%r. Ten b!vá umíst"n v místnosti s p$esn" zji*t"nou nadmo$skou v!*kou. Nam"$enou hodnotu musíme podle tabulky redukovat na 0°C. Na b"#né m"$ení tlaku vzduchu se pou#ívají kovové tlakom"ry (aneroidy), které pracují na principu pru#n!ch deformacích materiálu m"$ícího t"líska. Na stejném principu pracuje i registra%ní samozapisující p$ístroj barograf. Ten m"$í a zapisuje tlak vzduchu b"hem celého t!dne.

Obr. 6 Barograf

2.4.2 Proud%ní vzduchu – vítr Vítr je proud"ní vzduchu v horizontálním (vodorovném) sm"ru. Vzniká jako d(sledek rozdílného tlaku vzduchu v r(zn!ch místech ovzdu*í. Vzduch se p$esouvá z míst vy**ího tlaku vzduchu na místa ni#*ího tlaku vzduchu. Rychlost v"tru závisí na velikosti rozdílu tlaku vzduchu na dvou místech a na p$eká#kách, které se stav"jí v"tru do cesty. M"$ení v"tru P$i posuzování v"tru se b"#n" zji*)uje jeho sm"r, rychlost a nárazovost. Sm"r v"tru se zji*)uje v%trnou sm%rovkou a vyjad$uje se sv"tov!mi stranami, odkud vítr p$ichází pomocí sm"rové r(#ice nebo stupni po%ínaje od severu. Rychlost v"tru se m"$í anemometry, které udávají rychlost p$ímo v metrech za sekundu (%i kilometrech za hodinu) nebo m"$í dráhu v"tru za ur%it! %as. Nárazovost v"tru zji*)ujeme anemografem, kter! zaznamenává zm"ny rychlosti v"tru.


"#$%&'(!).!

Obr. 7 V"trná sm"rovka

Obr. 8 Anemometr

V!znam v%tru pro rostliny Mírn! vítr p(sobí na rostliny p$ízniv". Podporuje zako$e-ování strom( a strhává z nich suché listy a v"tvi%ky. Je d(le#it! pro opylování v"trosnubn!ch rostlin (líska, vla*sk! o$e*ák), pomáhá osychaní list( po de*ti a tím chrání rostliny p$ed napadením houbov!mi chorobami. Silné v"try rostlinám *kodí. Zvy*ují v!par vody z p(dy a transpiraci rostlin. Také p(sobí v"trnou erozi a odkr!vá nedostate%n" zako$en"lé mladé rostliny a dosud nevze*lá semena. Druhy místních v"tr( Pob$e#ní vánky – vanou ve dne od mo$e na pevninu a v noci z pevniny na mo$e. Horské a údolní v"try – ji#ní svahy se rychleji zah$ívají a vzduch po nich vystupuje sm"rem nahoru. V noci se vzduch p$i zemi rychle ochlazuje a sestupuje do údolí. Fén – je tepl! vysu*ující vítr, kter! vane z hor na jejich záv"trné stran". Bóra – je prudk! studen! vítr vanoucí z vysok!ch hor. P$iná*í citelné ochlazení. 2.4.3 Oxid uhli)it! (CO2) Velmi d(le#itou slo#kou vzduchu je oxid uhli%it!. Je jedinou #ivinou, kterou zelené rostliny p$ijímají p$ímo ze vzduchu. Obsah oxidu uhli%itého ve vzduchu se pohybuje kolem 0,03% obj. Rostlinám se v*ak lépe da$í p$i vy**ím obsahu CO2 – a# do 1% koncentrace. Tato nebo vy**í koncentrace CO2 se m(#e vyskytnout jen v uzav$en!ch prostorách a v p(d". Ve sklenících b!vá koncentrace CO2 0,3 a# 0,6%. Obsah CO2 v p(dním vzduchu závisí na p"stované plodin", hnojení a zp(sobu obd"lávání p(dy. Pr(m"rn" je asi 10x v"t*í ne# ve vzduchu. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Uve&te normální tlak vzduchu. 2) Vlastními slovy vysv"tlete vznik v"tru a uve&te, jak nám vítr p(sobí na rostlinu. 3) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení tlaku vzduchu a síly a sm"ru v"tru 5) Zjist"te tlak vzduchu dne*ního dne a porovnejte jej s normálním tlakem vzduchu. Je vy**í %i ni#*í?


"#$%&'(!)/!

?

2.5 Rostlina a voda Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit d(le#itost vody pro rostlinu ! Vyjmenovat n"které charakteristiky vlhkostí vzduchu ! Znát p$ístroje na m"$ení vlhkosti vzduchu a mno#ství srá#ek ! Objasnit vznik srá#ek a jejich druhy ! Znát p$evod mm srá#ek na litry vody

"

K zamy!lení: Na základní *kole jste se jist" u%ili o d(le#itosti vody pro #ivé organismy. Pro% je pro #ivot #iv!ch organism( voda nezbytná? Voda tvo$í podstatnou %ást zelen!ch rostlin, %asto více ne# 90%. Je d(le#itou slo#kou p$i fotosyntéze. Velk! v!znam má pro p$íjem minerálních látek z p(dy, proto#e rozpou*tí a dopravuje #iviny do rostliny. Ovliv-uje i mnohé vlastnosti p(dy. P$i nedostatku vody rostliny nedosahují normálních rozm"r( a sni#uje se jejich v!nos. Mladé plody %asto opadávají. P$i nadbytku vláhy jsou ideální podmínky pro rozvoj houbov!ch chorob, dochází k uhnívaní ko$en( apod.. Po#adavky rostlin na vodu jsou rozdílné. Pot$eba vody u rostlin se nej%ast"ji vyjad$uje jako transpira%ní koeficient, kter! udává kolik gram( vody rostlina vypa$í (transpiruje) p$i tvorb" 1 gramu su*iny. Nejnáro%n"j*í na vláhu jsou zeleniny. Vztah mezi mno#stvím vody, které rostlina p$ijímá ko$eny a vydává transpirací se naz!vá vodní bilance. Nároky rostlin na vodu nejsou stejné b"hem vegetace. Nejv"t*í mno#ství vody rostlina pot$ebuje p$i vytvá$ení nadzemních %ástí. Tato pot$eba se stup-uje a# do kvetení, kdy pot$eba vody op"t klesá. Vlhkostní podmínky stanovi$t% Nejd(le#it"j*í %initele ovliv-ující vlhkostní podmínky stanovi*t" jsou: zem"pisná *í$ka, blízkost mo$e, nadmo$ská v!*ka, náv"t$í a záv"t$í poho$í, expozice na sv"tové strany, ro%ní období, stupe- zalesn"ní krajiny, teplota vzduchu a hladina podzemní vody. S nadmo#skou v!$kou p$ib!vají ro%ní srá#ky – v 'R asi o 69 mm na 100 m. Vy**í polohy na své náv"trné stran" zachycují velkou %ást vzdu*né vlhkosti a proto je záv"trná strana mnohem su**í. Tato území le#í v tzv. de*)ovém stínu. Velk! vliv má také hladina podzemní vody*. Vysoká hladina je p$í%inou hodn" vlhkého stanovi*t". Vlhkostní podmínky oblasti nej%ast"ji vyjad$ujeme Langov!m de*)ov!m faktorem. Je to pom"r pr(m"rn!ch ro%ních srá#ek k pr(m"rné ro%ní teplot" vzduchu. Oblasti, ve kter!ch je Lang(v de*)ov! faktor men*í ne# 70, trpí nedostatkem vláhy. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!)0!

#

2.5.1 Vlhkost vzduchu Vodní pára je jednou ze základních p$ím"sí vzduchu. Vzniká vypa$ováním vody z povrchu p(dy, porost(, ale hlavn" z oceán(, mo$í, jezer, p$ehrad a $ek. Vlhkost vzduchu vyjad$ujeme n"kolika zp(soby. Základní mírou vyjad$ování vlhkosti * podzemní voda – voda, které se shroma#&uje v ur%ité hloubce pod zemí

vzduchu je maximální vlhkost vzduchu. Je to teoretick! údaj, kter! udává, kolik vodních par je vzduch schopen udr#et p$i ur%ité teplot". 'ím je vy**í teplota vzduchu, tím více vodních par m(#e vzduch udr#et. Vlhkostní charakteristiky: Maximální vlhkost vzduchu (E) – dosa#iteln! obsah vody v gramech na 1 m3 vzduchu. Absolutní vlhkost vzduchu (e) je skute%ná vlhkost vzduchu, udává okam#ité mno#ství páry ve vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu (r) – pom"r mezi absolutní a maximální vlhkosti p$i ur%ité e teplot". Vyjad$uje se v procentech. r = ! 100 E Relativní vlhkost vzduchu zji*)ujeme pomocí p$ístroj(. Sytostní dopln"k – je rozdíl mezi maximální a absolutní vlhkosti vzduchu. Rosn! bod – teplota, p$i které je vzduch úpln" nasycen! vodní párou. Poznání rosného bodu je d(le#ité pro p$edpovídání minimálních no%ních teplot (mrazík(). Za jasné oblohy na ja$e %i na podzim zji*)ujeme ve ve%erních hodinách rosn! bod. Pokud je vypo%ítan! rosn! bod pod bodem mrazu, je nebezpe%í mrazík(. M"$ení vlhkosti vzduchu K m"$ení vlhkosti vzduchu se pou#ívají vlhkom"ry a psychrometry. Vlasov! vlhkom%r – nejb"#n"j*í p$ístroj na m"$ení vlhkosti vzduchu. Pracuje na principu prodlu#ování a zkracování odma*t"n!ch lidsk!ch vlas( p$i zm"n" relativní vlhkosti vzduchu. Hydrograf – pracuje na stejném principu jako vlasov! vlhkom"r, p$i%em# nam"$ené hodnoty zapisuje na t!denní pásku. Psychrometry – jsou p$esn"j*í p$ístroje. Jedná se o dva teplom"ry – jeden such! a druh! vlhk!. Z rozdílu jejich teplot se z tabulek ode%te relativní vlhkost vzduchu. Nejjednodu**í psychrometr je August(v psychrometr, kter! bává umíst"n v meteorologické budce.


"#$%&'(!)1!

Obr. 9 Schéma vlasového vlhkom"ru

Obr. 10 August(v psychrometr

2.5.2 Srá(ky Poklesne-li teplota vzduchu pod rosn! bob, p$ebyte%né vodní páry se vysrá#í na okolních p$edm"tech a vytvo$í na nich kapi%ky vody. Tomuto jevu $íkáme kondenzace vodních par. Kondenzace vodních par v ovzdu*í m(#e nastat tehdy, kdy# teplota klesne pod rosn! bod a ve vzduchu se nacházejí mechanické p$ím"si (nap$. prach), tzv. kondenza%ní jádra. Vodní kapi%ky vytvá$ejí podle místa vzniku rosu (vznikly-li dotykem s p(dou nebo porostem), mlhu (v ni#*ích vrstvách vzduchu) nebo oblak (ve v!*ce). P$i velmi nízk!ch teplotách (nap$. ve v!*kách nad 5 km) vznikají i ledové krystalky, které jsou b"#nou sou%ásti oblak(. Oblaka rozd"lujeme podle v!*ky: • Oblaka vysoké (6 – 11 km) • Oblaka nízké (do 2 km) • Oblaka v!*kového v!voje Kombinací v!*ky a tvaru vznikají r(zné druhy oblak(: • /asy • Kupy • Slohy • /asové kupy • /asové slohy • Slohové kupy Proto#e oblaka jsou zdrojem srá#ek, je mo#né podle jejich tvaru p$edpovídat po%así na nejbli#*í hodiny. Stupe- zakrytí oblohy oblaky vyjad$uje meteorologick! prvek obla%nost. Ta se zji*)uje t$ikrát denn" a udává se v procentech. Vznik srá(ek Srá#ky vznikají tehdy, kdy# vodní kapi%ky nebo krystalky v ovzdu*í dosáhly takové velikosti a hmotnosti, #e mohou padat na zem i proti vystupujícímu proudu vzduchu. Nej%ast"j*ími druhy srá#ek jsou: • Dé$* – jsou padající vodní kapky s pr(m"rem 1 – 3 mm (n"kdy a# 8 mm). Jsou hlavním zdrojem vodních srá#ek b"hem vegetace. • Sníh – jsou padající krystalky ledu ve form" vlo%ek. Sníh je hlavním zdrojem vodních srá#ek v zim". • Kroupy – padající kousky ledu nepravidelného tvaru s pr(m"rem 5 – 50 mm. Vznikají ve vegeta%ním období p$i siln!ch bou$kách a mohou zna%n" po*kodit vegetaci. M%#ení srá(ek Mno#ství spadl!ch srá#ek se udává v milimetrech. Jeden milimetr srá#ek p$edstavuje 1 litr vody na metr %tvere%ní = 1 mm srá(ek = 1 l/1m2 Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!*2!

Základním p$ístrojem na m"$ení srá#ek je srá(kom%r. Sníh se m"$í sn%hovou latí p$ípadn" uveden!m p$ístrojem, do kterého se sníh zachytí, následn" zah$eje a zm"$í. K dennímu m"$ení a zapisování srá#ek slou#í ombrograf. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Sv!mi slovy vysv"tlete d(le#itost vody pro rostlinu 2) Vyjmenujte vlhkostní charakteristiky 3) Objasn"te vznik srá#ek a vyjmenujte jejich druhy 4) Vyjmenujte p$ístroje na m"$ení vlhkosti vzduchu a mno#ství spadl!ch srá#ek 5) Jestli#e b"hem dne napr*elo 80 mm srá#ek, kolik litr( vody je to na 1 m2

?

2.6 P#edpov%+ po)así Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou p$edpov"dí po%así ! Znát meteorologické prvky, které se ur%ují v krátkodobé p$edpov"di ! V"d"t, kde m(#ete zjistit aktuální p$edpov"& po%así

"

K zamy!lení: Ve%er se podívejte v televizi na relaci o p$edpov"dí po%así. Porovnejte informace z této p$edpov"di s informacemi v následujícím textu. Základem v"decké p$edpov"di po%así jsou poznatky o pohybu vzdu*n!ch hmot a ostatních rozhodujících %initel( po%así z místa na místo. Zjistilo se, #e tlaková v!*e i tlaková ní#e se pohybují po relativn" stál!ch trasách. Jejich pohyb je mo#no p$edpovídat a tím je mo#no p$edpovídat i po%así. Krátkodobá p#edpov%+ po)así Jedná se o p$edpov"& na nejbli#*ích 24 a# 36 hodin. Na její vypracování se pou#ívá frontologická metoda. Meteorolog ur%uje: • • •

Sm"r pohybu polárních front a dobu jejich p$íchodu nad 'R Charakter t"chto front Rychlost postupu front.

V krátkodobé p$edpov"di po%así se ur%uje: • • • •

Teplota vzduchu Sm"r v"tru Obla%nost Mo#nost srá#ek


"#$%&'(!*)!

#

Místní p#edpov%+ po)así P$i vypracovávání místní p$edpov"di po%así sledujeme relace o po%así o p$edpokládaném v!voji po%así v nejbli#*ích dnech. Dále sledujeme sm"r a sílu v"tru, obla%nost a tlak vzduchu. Vítr je d(le#it! ukazatel pro v!voj místního po%así. V zim" severní a v!chodní v"try p$iná*ejí v#dy tuhé mrazy, které vrcholí a# po uti*ení v"tru. Západní a# jihozápadní v"try v tomto ro%ním období naopak znamenají oteplování. V letním období znamená západní a# severozápadní vítr ochlazení, %asto s prudk!mi srá#kami. Obla%nost – postupné p$ib!vání vysok!ch oblak( ($as) je p$íznakem blí#ící se tlakové ní#e. Vytvá$í-li se v lét" p$es den za p"kného po%así typická kupovitá obla%nost,která se nave%er rozpl!vá, udr#í se nadále p"kné letní po%así. Jestli#e v*ak kupovitá obla%nost p$íli* mohutní do v!*ky, m(#eme o%ekávat bou$ku. Zm"ny tlaku vzduchu jsou signálem blí#ící se zm"ny po%así. Po del*ím soustavném klesání tlaku je mo#no p$edpokládat zesilování v"tru a zhor*ení po%así. Po%así se zlep*í tehdy, kdy# tlak pomalu, ale del*í dobu stoupá. Mezi místní krátkodobé i dlouhodobé p$edpov"di je mo#no za$adit také lidovou pranostiku (pranostika znamená $ecky p$edpov"&).

K zamy!lení: Vzpome-te si na n"které lidové pranostiky související s po%asím. Pokuste se vysv"tlit, co znamenají.

#

Dlouhodobá p#edpov%+ po%así je zpravidla na m"síc dop$edu, p$ípadn" na del*í období. Pro svojí náro%nost nedosahuje takové splnitelnosti jako krátkodobá p$edpov"&.

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou p$edpov"dí po%así. 2) Vyjmenujte meteorologické prvky, které se ur%ují p$i krátkodobé p$edpov"di po%así 3) z n"kolika informa%ních zdroj( zjist"te p$edpov"& po%así na dal*í dny. Které zdroje budete pou#ívat?


"#$%&'(!**!

?

2.7 Podnebí a vegetace Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vyjmenovat jednotlivá podnebná pásma zem"koule ! Definovat podnebí 'R a rozd"lit ho na hlavní oblasti ! Objasnit pojem fenologie ! Znát n"které projevy jednotliv!ch fenologick!ch období roku

"

Podnebí zem"koule rozd"lujeme na p"t podnebn!ch pásem: jedno horké (tropické) pásmo, dv" mírná pásma a dv" studená pásma. Horké (tropické) pásmo – sahá k 30°severní a ji#ní zem"pisné *í$ky.Pr(m"rná teplota nejchladn"j*ího m"síce neklesne pod 20°C. Denní a no%ní amplituda není velká. Pr(m"rné srá#ky jsou zde nad 1 000 mm. V tomto pásmu je bujná vegetace – pralesy. Mírné pásmo za%íná od 30° severní a ji#ní *í$ky a sahá a# po polární kruhy. Rozd"lujeme ho na subtropické a vlastní mírné pásmo. • V subtropickém pásmu, které zasahuje na severní polokouli a# do ji#ní Evropy, ustupuje bujná tropická vegetace a tropick! prales se m"ní na rozsáhlé travní porosty – savany. Pr(m"rná teplota nejchladn"j*ího m"síce je nad 8°C. • Vlastní mírné pásmo severní polokoule se rozprostírá od 40°severní *í$ky a# po lesní hranici p$i polárním kruhu. Pr(m"rná teplota nejteplej*ího m"síce je zde 10°C. Srá#ky jsou rozlo#en! po cel! rok. Vlivem vysok!ch teplotních v!kyvu jsou zde %ty$i ro%ní období.Savana p$echázejí ve stepi. Ve vy**ích zem"pisn!ch *í$kách se vyskytují lesy mírného pásma. V ni#*ích polohách listnaté, které postupn" p$echázejí do jehli%nat!ch. Studené (polární) pásmo za%íná za polárními kruhy.Pr(m"rná teplota nejteplej*ího m"síce nedosahuje 10°C. Vegeta%ní období je velmi krátké, nízké teploty zde zp(sobují pomal! r(st rostlin. Les mírného pásma se zde m"ní na les se zakrn"l!mi stromy a postupn" p$echází v tundru. 2.7.1 Podnebí "R Na*e republika pat$í do oblasti p$echodného st$edoevropského podnebí. P$echodn! charakter podnebí je typick! tím, #e západní %ásti republiky p$eva#uje vliv oceánu a sm"rem na v!chod za%íná p$eva#ovat vliv pevniny. Podle celkového posouzení podnebních %initel( a jejich vliv( na rostliny rozd"lujeme ná* stát na t$i hlavní oblasti: • Teplá oblast – má alespo- 50 letních dn( (tedy dn(, ve kter!ch maximální teplota dosahuje alespo- 25°C). Typick!mi plodinami t"chto oblastí jsou kuku$ice, tabák, réva vinná, melouny, ko$eninová paprika. • Mírn% teplá oblast – má mén" ne# 50 letních dn(. Pr(m"rná %ervencová teplota je alespo- 15°C. Da$í se zde p*enici, je%menu, v"t*in" ovocn!ch i zeleninov!m druh(m. • Chladná oblast má pr(m"rnou %ervencovou teplotu pod 15°C. Typick!mi plodinami jsou zde brambory, #ito, oves, jetel, zelí.. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!*+!

Pro b"#né vyjád$ení klimatick!ch a p(dních podmínek rostlinné v!roby rozd"lujeme 'R na v!robní oblasti podle typické okopaniny na: oblast kuku$i%nou, $epa$skou, bramborá$skou a horskou. 2.7.2 Fenologie Fenologie je nauka zab!vající se studiem %asového pr(b"hu základních #ivotních projev( rostlin a #ivo%ich( v závislosti na pov"trnostních podmínkách. Fytocenologie se zab!vá projev( rostlin a zoocenologie se zab!vá projevy #ivo%ich(. Základní fenologické údaje se zji*)ují p$ím!m pozorováním p$írody. Zji*)uje se nap$. za%átek jarních prací, za%átek setí jarního je%mene, za%átek kvetení trnky a jablon", p$ílet první vla*tovky, shroma#&ování a odlet ptactva, v!skyt n"kter!ch chorob a *k(dc(, po%átek sklizn" jednotliv!ch druh( obilovin. Pro fenologické ú%ely se rok rozd"luje zpravidla na p"t fenologick!ch ro%ních období: •

•

•

•

•

Fenologické p#edja#í – za%íná táním sn"hu a probuzením p$írody. P$ilétají ptáci, za%ínají kvést stromy a ke$e, které se olis)ují a# po odkv"tu (líska, ol*e, jíva), k #ivotu se probouzejí i v%ely a za%ínají jarní polní práce. Fenologické jaro – za%íná setím ja$in. V tomto období postupn" kvetou a olis)ují se ostatní stromy. Typick!m znakem je kvetení jablon", *e$íku a ka*tanu. Fenologické jaro se rozd"luje na %asné a plné jaro. Fenologické léto – rozd"luje se na %asné léto, které za%íná kvetením ozimého #ita, plné léto, které po%íná kvetením lípy malolisté a na pozdní léto, pro které je typické kvetení ocúnu, dozráváním ran!ch *vestek a kon%í dozráváním ka*tan(. Fenologick! podzim – za%íná #loutnutím listí strom( a ke$(, odletem st"hovav!ch pták( a poklesem pr(m"rné denní teploty pod 10°C. sbírají se pozdní brambory, $epa a zimní odr(dy ovoce. Kon%í opadem listí. Fenologická zima – je obdobím vegeta%ního klidu.

Fenologie má v!znam zejména p$i zakládání trval!ch porost( (ovocn! sad, vinice), dále pro agrotechnické lh(ty post$ik( proti chorobám a *k(dc(m, p$ihnojování apod.. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjmenujte jednotlivá podnebná pásma zem"koule 2) Definujte podnebí 'R a rozd"lte ho na hlavní oblasti 3) Vlastními slovy objasn"te pojem fenologie 4) Vyjmenujte n"které projevy jednotliv!ch fenologick!ch období roku


?

"#$%&'(!*,!

Shrnutí: Po%así je krátkodob! (okam#it!) stav ovzdu*í. Je charakterizováno meteorologick!mi prvky. Podnebí je dlouhodob! stav ovzdu*í a je charakterizováno klimatick!mi prvky. Zdrojem sv"tlo je slune%ní zá$ení, které se na povrchu m(#e odrá#et. Schopnost povrchu toto zá$ení odrá#et se naz!vá albedo. Délka slune%ního zá$ení se m"$í slunom"rem. Na délce slune%ního zá$ení je závislé kvetení dlouhodenních a krátkodenních rostlin. Zám"rné p"stování rostlin ve tm", kdy dochází k jejich vyb"lování (etiolizaci) se vyu#ívá nap$. p$i p"stování n"kter!ch lah(dkov!ch zelenin. Teplo ovliv-uje rostliny. Teplota se m"$í r(zn!mi druhy teplom"r( a termografy..D(le#itá je tzv. pr(m"rná denní teplota. Vzduch obsahuje mimo jiné i CO2 jako d(le#itou #ivinu pro rostliny, takté# obsahuje vodní páry, jich# obsah ve vzduchu udává vlhkost vzduchu. Vítr vzniká v d(sledku rozdíln!ch tlaku vzduchu. Základní podmínkou #ivota #iv!ch organism( je voda, která se na zemsk! povrch dostává v r(zn!ch formách srá#ek. Pro zahradnictví jsou d(le#itá informace o meteorologick!ch prvcích, které se získávají nej%ast"ji z p$edpov"dí po%así. Hodnoty klimatick!ch prvk( nám celou zem"kouli i 'R d"lí na podnebné pásma a oblasti. S t"mito oblastmi úzce souvisí i fenologická pozorování. Klí)ová slova: Po%así, podnebí, etiolizace, krátko a dlouhodenní rostliny, albedo, heliograf, jarovizace, p$ízemní mrazíky, mrazová kotlina, teplom"ry, termograf, pr(m"rná denní teplota, tlak vzduchu, barograf, vítr, v"trná sm"rovka, anemometr, CO2, vlhkost vzduchu, vlhkom"r, psychrometr, srá#ky, srá#kom"r, p$edpov"& po%así, podnebí 'R, fenologie Doporu)ená literatura: KOLEKTIV AUTOR.: Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍN, J. A KOL.. Cvi#ení z nauky o prost%edí rostlin. Praha:SZN 1988 KRI+TÍN A KOL.. Nauka o prost%edí rostlin.Praha:SZN 1985 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991


$

"#$%&'(!*-!

3. Pedologie a p'dní )initelé 3.1 Vznik a slo(ení p'dy

"

Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Definovat pojem p(da ! Vysv"tli, %ím se zab!vá pedologie K zamy!lení: Zamyslete se a pokuste se definovat pojem p(da. Je p(da #ivá nebo mrtvá, jak vznikla, jak! je její v!znam pro rostliny, pro %lov"ka? V!znamnou slo#kou #ivotního prost$edí rostlin je p(da. V p(d" rostliny rozprostírají své podzemní orgány – ko$eny, které zde rostlinu upev-ují, ale sou%asn" z p(dy %erpají #iviny a vodu. P(vodn" byla p(da pokládána za mrtvou zv"tralou horninu, která je smíchaná s organick!mi zbytky. Toto byl nesprávn! statick! názor. Ve skute%nosti není p(da mrtvou hmotou, ale samostatn!m a tvárn!m p$írodním útvarem o#iven!m nespo%etn!m mno#stvím organism(. Tyto organismy a p(da se neustále ovliv-ují. P(da vzniká a vyvíjí se vlivem souhrnného p(sobení mnoha vn"j*ích a vnit$ních %initel(, v!sledkem %eho# je vznik p(d r(zného vzhledu a vlastnosti. Na vznik a v!voj p(dy p(sobí i rostliny #ijící v p(d" a na ní. Ko$eny rostlin p(du kyp$í, vylu%ované látky (CO2, r(zné v!m"sky) zp(sobují v p(d" r(zné p$em"ny. Podobné je i p(sobení p(dních mikroorganism(, kte$í p$em"-ují odum$elé organické zbytky na humus, jeho# obsah a jakost má prvo$ad! v!znam pro kvalitu p(dy. P(da vzniká zv"tráváním mate%né horniny za sou%asného p(sobení organism(. Stává se tak o#ivenou horninou a ve skute%nosti #iv!m p$írodním útvarem. Nauka zab!vající se vznikem, v!vojem, slo#ením, vlastnostmi a roz*í$ením p(d se naz!vá pedologie. D(le#itou vlastnosti p(dy je její úrodnost. Tedy schopnost p(dy zásobovat rostliny vodou, #ivinami, vzduchem a dal*ími látkami a vytvá$et prost$edí pro zako$e-ování rostlin a tvorbu v!nosu. P(da je také základním v!robním prost$edkem v zem"d"lství. Od jin!ch v!robních prost$edk( se li*í tím, #e se pou#íváním její úrodnost neopot$ebuje, nesni#uje, ale p$i správném vyu#ívání p(dy se její úrodnost zvy*uje. Shrnutí: P(da je dynamick! celek a je v!znamnou slo#kou #ivotního prost$edí a má velk! v!znam pro p"stování rostlin. Vzniká zv"tráváním mate%né horniny. P(dou se zab!vá nauka ozna%ována jako pedologie. D(le#itou vlastnosti p(d je její úrodnost. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Definujte pojem p(da 2) Vysv"tlete, %ím se zab!vá pedologie Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

? "#$%&'(!*.!

#

Klí)ová slova: p(da, pedologie

3.2 P'dotvorné minerály a horniny Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Definovat pojmy minerál, mineralogie, hornina a petrografie ! Znát n"které skupiny minerál( a hornin ! Objasnit fyzikální, chemické a biologické zv"trávání ! Vysv"tlit vznik p(dy

"

K zamy!lení: V deváté t$íd" jste v p$írodopisu probírali horniny a minerály. Jak! je rozdíl mezi horninou a minerálem? Vzpome-te si na rozd"lení a p$íklady hornin a minerál(. Jak probíhá zv"trávání? Minerály (nerosty) jsou p$evá#n" p$írodní slou%eniny chemick!ch prvk(, ojedin"le samotné prvky. Nauka o minerálech se naz!vá mineralogie. Horninotvorné minerály t$ídíme na k$emi%itany, oxidy, sulfidy, uhli%itany, fosfore%nany a sírany. K#emi)itany – do této t$ídy pat$í 75% v*ech horninotvorn!ch minerál(. • ,ivce – #ivec draseln!, sodnovápenaté #ivce • Jílovité minerály – kaolinit, bentonit, montmorillonit – jsou druhotné minerály vzniklé zv"tráváním #ivc(. B!vají pravidelnou slo#kou tém"$ v*ech druh( p(d, kter!m dodávají v!znamné fyzikální i chemické vlastnosti. Vá#í na sebe vodu a poutají do své struktury kationy a vym"-ují je za jiné. • Slídy – sv"tlá slída (muskovit), tmavá slída (biotit) • Barevné k$emi%itany – barvu jim dodává obsah #eleza, ho$%íku %i jin!ch barevn!ch prvk(. Pat$í zde pyroxeny, amfiboly, olivín, hadec, chlorid, granáty, turmalíny Oxidy – b!vají %ast!mi slo#kami hornin • K$emen – má vysokou tvrdost a úpln" odolává chemickému zv"trávání, proto jeho zrnka nacházíme tém"$ v ka#dé p(d". Sirníky • Pyrit Uhli)itany • Kalcit – CaCO3, vznikl tvo$ivou %inností mo$sk!ch organism(. • Dolomit – do p(d uvol-uje vápník a ho$%ík Fosfore)nany • Apatit – do p(dy uvol-uje fosfor a vápník • Superfosfát, citrofosfát, termofosfát – se pou#ívají jako surovina pro v!robu fosfore%n!ch hnojiv. Sírany Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!*/!

#

•

Sádrovec

Horniny – za horninu pokládáme sm"s n"kolika nerost(. V"da, která se zab!vá vznikem, vlastnostmi, poznáváním a t$íd"ním hornin, se naz!vá petrografie. Podle zp(sobu vzniku rozd"lujeme v*echny horniny na horniny: 1) Vyv#elé – vznikly tuhnutím a krystalizací magmatu.Pat$í sem horniny jako #ula, gabro, %edi%, k$emit! porfyr, tufy a tufity. Jsou geologick!m podkladem p(d v pahorkatinách a v horsk!ch polohách. 2) Usazené – vznikaly na zemském povrchu usazováním r(zn!ch materiál(, nej%ast"ji ve vodním prost$edí. Hlavním znakem t"chto hornin je jejich vrstevnatost. Pat$í zde kamenné suti, *t"rk, písek, droba, jíl, jílovitá b$idlice, slín, hlína, spra*, ale i vápenec, dolomit, travertin. Tyto horniny tvo$í geologick! podklad %ernozemí, hn"dozemí, lu#ních, nivních i dal*ích p(d. 3) P#em%n%né – vznikaly v hlub*ích %ástech zemské k(ry ú%inkem vysok!ch tlak( a teplot z vyv$el!ch i usazen!ch hornin. Pat$í mezi n" nap$. rula, svor, granulit, mramor. Vliv hornin na vlastnosti p'd Druh a povaha mate$ské horniny se projevuje v mnoha d(le#it!ch vlastnostech p(dy. Mate%ná hornina podmi-uje zvlá*t" zrnitost, hloubku a minerální sílu p(dy. Rozhodující vliv na vlastnosti p(dy má zvlá*t" zp(sob zv"trávání mate%né horniny. Zv%trávání hornin Zv"trávání je soubor slo#it!ch p$em"n hornin a minerál( vznikajících vlivem r(zn!ch fyzikálních, chemick!ch a biologick!ch faktor(. Fyzikální zv"trávání je dáno zejména zm"nami teplot (teplotní zm"ny zp(sobují roztahování a stahování horniny a její následn! rozpad) a p(sobením vody (vniká do puklin, v zim" zmrzne, zv"t*í sv(j objem) Chemické zv"trávání je dáno vodou (rozpou*t"dlo), kyselinami a kyslíkem (oxidace minerál(). Biologické zv"trávání zp(sobují organismy, zejména bakterie, $asy, li*ejníky, mechorosty, vy**í rostliny i #ivo%ichové. Zv"tráváním hornin a minerál( vzniká p(da slo#it!m procesem, kter! za%íná mate%nou horninou, následuje zv"tralina (zv"tráváním p$em"n"ná mate%ná hornina) a z ní p(dotvorn!m procesem vzniká p(da.

Mate)ná hornina

zv"trávání % &&&&&&

zv%tralina

p(dotvorn! proces % &&&&&&

p'da

Zv"trávání a p(dotvorn! proces není mo#né od sebe %asov" odd"lit, nebo) probíhají soub"#n". I v p(dách je*t" stálé doznívá zv"trávání. Shrnutí: Minerály jsou p$evá#n" p$írodní slou%eniny chemick!ch prvk(, ojedin"le samotné prvky. Nauka o minerálech se naz!vá mineralogie. Horniny jsou sm"si nerost(. Nauka o horninách se naz!vá petrografie. Zv"tráváním hornin (fyzikálním, chemick!m a biologick!m) vzniká zv"tralina a z ní následn" p(dotvorn!m procesem p(da. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!*0!

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Definujte pojmy: minerál, mineralogie, hornina a petrografie 2) Vyjmenujte d(le#ité skupiny minerál( a hornin 3) Vlastními slovy objasn"te, jak probíhá fyzikální, chemické a biologické zv"trávání 4) Vysv"tlete vznik p(dy

?

Klí)ová slova: minerál, mineralogie, hornina, petrografie, zv"trávání, zv"tralina, p(dotvorn! proces

3.3 Slo(ení p'dy Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Znát jednotlivé fáze p(dy ! Vysv"tlit d(le#itost koloid( pro p(dní sorpci ! Vyjmenovat a správn" za$adit jednotlivé p(dní druhy a objasnit dle %eho jsou tyto p(dní druhy klasifikovány ! Objasnit vlastnosti lehk!ch, st$edních a t"#k!ch p(d ! Vysv"tlit v!znam vody v p(d" znát její formy ! Vysv"tlit v!znam vzduchu v p(d" a znát jeho slo#ení ! Znát v!znam p(dního edafonu v p(d" a znát jeho rozd"lení ! Vysv"tlit pojem humus a vysv"tlit v!znam humusu v p(d" K zamy!lení: Ji# víte, #e p(da je #iv! systém. Pokuste se tedy nyní vypsat z jak!ch slo#ek se tedy skládá. Co v*echno p(da obsahuje?

3.3.1 Pevná slo(ka p'dy P(dní hmota se skládá z látek r(zného slo#ení. Tyto látky se ozna%ují jako fáze. U p(d je fáze tuhá, kapalná a plynná. Tuhou fázi tvo$í látky minerálního a organického p(vodu. Minerální podíl je tvo$en rozdroben!mi, zm"n"n!mi nebo i nezm"n"n!mi úlomky a %ástmi. Na minerální podíl p$ipadá 95 a# 99% tuhé fáze p(dy. Organick! podíl je tvo$en zbytky odum$el!ch t"l rostlin a #ivo%ich(. Pat$í zde i organismy #ijící v p(d". P$esto#e organick! podíl tvo$í pouze 1 a# 5% tuhé fáze p(dy, je hlavním %initelem p(dní úrodnosti. Kapalná fáze je zastoupena p(dní vodou. Srá#ková voda p$i prosakování p(dou rozpou*tí n"které látky, tak#e se vlastn" jedná o p(dní roztok. Plynná fáze p(dy se v p(d" vyskytuje jako p(dní vzduch. Tento vzduch nemá stejné slo#ení jako vzduch atmosférick!.


"#$%&'(!*1!

"

#

Graf 1 Zastoupení jednotliv!ch fázi v p(d"

Zastoupení jednotliv!ch fázi Plynná fáze 20%

Kapalná fáze 30%

Tuhá fáze 50%

P'dní koloidy P(dní koloidy jsou nejjemn"j*í %áste%ky tuhé fáze p(dy, které jsou nositeli kladného %i záporného elektrického náboje. Podle p(vodu se p(dní koloidy rozd"lují na: 1) Anorganické (minerální) koloidy – mezi n" pat$í koloidní jíl, kter! se skládá p$edev*ím z jílovit!ch minerál( a má záporn! náboj. 2) Organické koloidy – jsou v p(d" zastoupeny n"kter!mi slo#kami humusu, zvlá*t" humnov!mi kyselinami, které mají slab! záporn! náboj. P(dní sorpce Sorpcí rozumíme schopnost p(dy zadr#ovat v sob" ur%ité látky p(dního roztoku. Tuto schopnost dodávají p(d" koloidní %áste%ky, které jsou slo#eny z koloidního jílu, kter! je obalen vrstvou humnov!ch kyselin. Na tyto kolidy, které mají záporn! náboj, jsou poutány ionty ( kationy Nej%ast"ji jde o ionty Ca 2+ , Mg 2+ , K+, Na+, NH4+, H+. Mno#ství sorbovan!ch kation( vyjad$uje sorp%ní kapacita p(dy. Sorp%ní schopnost p(dy ovliv-uje zvlá*t" obsah koloid( v p(d". T"#*í (tedy jílovité) p(dy mají vy**í sorp%ní kapacitu ne# p(dy leh%í (pís%ité), které neobsahují tolik jílovit!ch %ástí. Zrnitost p'dy Jednotlivé p(dní %áste%ky se od sebe li*í p$edev*ím velikostí, podle ní# se za$azují do n"kolika velikostních skupin – kategorií. Zrnitost (textura) je tedy vzájemn! pom"r zastoupení jednotliv!ch kategorií zrn v p(dní hmot". Vyjad$uje se v procentech. V*echna p(dní zrna rozd"lujeme podle velikosti na dv" základní skupiny: p(dní dr) a jemnozem. 1) P'dní dr* – jsou zrna s pr(m"rem v"t*ím ne# 2 mm. Jsou to tedy kameny, kaménky, *t"rk, písek apod.. Je-li dr) zastoupena v jemnozemi v p$íznivém pom"ru (do 20%) p(sobí p$ízniv" na vytvá$ení fyzikálních vlastností p(dy. Zvy*uje zejména Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!+2!

kyprost p(dy (více vzduchu a vody v p(d"). Naopak velké mno#ství skeletu v p(d" zp(sobuje neúrodnost p(dy. 2) Jemnozem – je tvo$ena %áste%kami o pr(m"ru men*ím ne# 2 mm. Tyto %áste%ky se d"lí na kategorie: a) Jíl – jsou nejmen*í %ástice vzniklé zv"tráváním (p$edev*ím #ivc(). b) Prachová %ástice – drobná zrní%ky, která mají vzhled jemné mou%ky. c) Písková zrna – jsou minerálním zbytkem, kter! v p(dách z(stává po zv"trávání hrubozrnn!ch hornin. Tyto zrna sni#ují soudr#nost p(dy a zvy*ují její propustnost pro vodu a vzduch. P'dní druhy P(dy se d"lí na základ" zrnitosti na p(dní druhy. Pro stanovení p(dních druh( je vypracováno n"kolik klasifika%ních systém(. U nás se nejvíc pou#ívá mezinárodní Nováková klasifika%ní stupnice. Nováková stupnice t$ídí zeminy podle obsahu jílovit!ch %ástic na 7 p(dních druh(. V praxi se v*ak rozli*ují t$i základní druhy p(d – lehké, st$ední a t"#ké. Toto ozna%ení jsou odvozena od odporu, které p(dní druhy kladou p$i obd"lávání p(dy (orb"). Tab. 1 Rozd"lení p(dních druh(

P!dní druh Obsah jílu v % Pís$itá 0 - 10 Lehké Hlinitopís$itá p%dy 10 -20 Pís$itohlinitá St&ední 20 - 30 p%dy Hlinitá 30 - 45 Jílovitohlinitá 45 - 60 T'(ké Jílovitá 60 - 75 p%dy Jíl nad 75 Vlastnosti základních p'dních druh' Lehké p'dy – mají p$evá#n" hrub*í zrna, nedostatek koloid( a mnoho hrub!ch pór(. Tyto p(dy málo zadr#ují vodu a rostliny trpí suchem. Obsahují hodn" vzduchu, %ím# dochází rychle k rozkladu organick!ch zbytk(, proto jsou tyto p(dy chudé na humus. Lehké p(dy se lehce obd"lávají za sucha i mokra. St#ední p'dy – mají p$im"$en! obsah jemn!ch i hrub!ch %ástic. Vlastnostmi tvo$í p$echod mezi p(dami lehk!mi a t"#k!mi. T%(ké p'dy – obsahují p$edev*ím jílovité %ástice. Mají %asto nadbytek koloid( a málo pór(. Slab" propou*t"jí vodu, obsahují málo vzduchu a mají malou biologickou %innost. Jsou hodn" soudr#né, co# je p$í%inou t"#kého obd"lávání t"chto p(d. Za such tyto p(dy tvrdnou, pukají a na povrchu vytvá$ejí *kraloup.

3.3.2 Kapalná fáze - p'dní voda P(da obsahuje i kapalnou fázi, kterou v ní tvo$í p(dní voda. Základními skupinami p(dní vody jsou voda volná (pórová), ovládaná gravita%ními a kapilárními silami v pórech a voda vázaná, poutána fyzikáln" a chemicky p(dní hmotou. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!+)!

Volná voda vypl-uje póry, které jsou podle sv"tlosti kapilární (pr(m"r pod 0,2 mm) a nekapilární (pr(m"r nad 0,2 mm). Podle sm"ru a rychlosti pohybu rozeznáváme tyto formy volné vody: • Gravita%ní voda – pohybuje se vlivem p$ita#livosti v#dy od povrchu do hloubky. • Podzemní voda – vytvá$í se z vody gravita%ní, která p$i prosakování p(dou narazí na nepropustnou vrstvu a zde se hromadí %ím# vytvá$í hladinu podzemní vody nebo odtéká po sklon"né nepropustné vrstv" a vytvá$í tak podzemní proud vody. • Kapilární voda – udr#uje se a pohybuje se v kapilárních pórech v*emi sm"ry, tedy i proti p(sobení gravitace. Pohybuje se z vlh%ího místa do místa su**ího. Vázána voda je sou%ástí p(dních %áste%ek neboje jimi poutána. Je nepohyblivá nebo se pohybuje velmi t"#ko a pomalu. Voda má v p(d" mnohostrann! v!znam: ' Je %initelem zv"trávání hornin a p(dotvorného procesu ' Ovliv-uje tepelné pom"ry v p(d" ' P(sobí nesoudr#nost a p$ilnavost a tím ovliv-uje i obd"lavatelnost p(dy ' Základní podmínka #ivota mikroorganism( a rostlin ' Rozpou*tí a dopravuje #iviny z p(dy do rostliny V*echna voda v p(d" v*ak není pro rostliny p$ijatelná. Podle p$ístupnosti pro rostliny rozeznáváme: • Fyziologicky u#ite%nou vodu, kterou mohou rostliny z p(dy dob$e od%erpávat. Pat$í sem zejména voda kapilární, která je hlavním zdrojem vody pro rostliny. • Fyziologicky neu#ite%ná (mrtvá) voda, která je poutána k p(dní hmot" v"t*ími silami ne# jsou nasávací síly ko$en(. Pat$í se v*echny formy vody vázané.

3.3.3 Plynná fáze p'dy - p'dní vzduch Plynnou fázi p(dy tvo$í p(dní vzduch, kter! vypl-uje volné meziprostory, pokud v nich není voda. Proto se stoupajícím obsahem vody v p(d" klesá obsah vzduchu a naopak. Vzduch v p(d" je pot$ebn! k ' D!chání ko$en( rostlin i mikroorganism( ' K rozkladu organick!ch i minerálních látek P(dní vzduch má odli*né slo#ení ne# vzduch atmosféricky.: ' Obsahuje mén" kyslíku – 19 – 20% (n"kdy jen 10 – 15%) ' Obsah oxidu uhli%itého je 10x vy**í zejména díky rozkladu organick!ch látek, d!chání mikroorganism( a ko$en( rostlin ' Obsah dusíku odpovídá obsahu v atmosférickém vzduchu ' Navíc obsahu i plyny, které vznikají rozkladem organick!ch látek – sirovodík, vodík, metan a oxid si$i%it!, které p(sobí *kodliv" ' P(dní vzduch je v#dy nasycen vodními parami, tak#e jeho relativní vlhkost %asto obsahuje a# 100%.


"#$%&'(!+*!

P(dní vzduch se musí vym"-ovat za %erstv! vzduch. K tomuto slou#í nekapilární póry. P$irozená v!m"na tak probíhá jen na p(dách s kypr!m povrchem. +kraloup na povrchu p(dy této v!m"n" brání, proto je nutné *kraloup rozru*ovat.

3.3.4 Organická slo(ka p'dy - p'dní edafon V p(d" se nacházejí a #ijí r(zné #ivé organismy rostlinného a #ivo%i*ného p(vodu. Soubor v*ech t"chto organism( se naz!vá p(dní edafon a d"lí se na makroedafon a mikroedafon. Makroedafon tvo$í my*i, hrabo*i, krtci, %ervi, hmyz a jeho larvy atd.. N"kte$í z nich *kodí po*kozováním ko$en(. U#ite%ní jsou mechanick!m rozru*ováním a provzdu*-ováním p(dy, promícháváním organické a minerální slo#ky p(dy a tím urychlují rozklad organick!ch látek v p(d". Tímto jsou u#ite%né zejména de*)ovky. Mikroedafon je tvo$en baktériemi, houbami, aktinomycety, $asami a prvoky. Nejd(le#it"j*í skupinou jsou bakterie, jejich# mno#ství v 1 g p(dy je a# n"kolik milion(. Nejvíce je jich u povrchu p(dy, do hloubky jejich po%et klesá. V p(d" pravideln" obd"lávan!ch a organicky hnojen!ch je jejich mno#ství mnohem vy**í. D(le#itou sou%ásti mikroedafonu jsou tzv. nitrogenní bakterie, které dusíkatou v!#ivu p$ijímají p$ímo ze vzduchu. Jsou to baktérie voln" #ijící (Azotobacter)nebo baktérie symbiotické – hlízkové baktérie #ijící na ko$enech bobovit!ch rostlin, kter!m poskytují dusíkatou v!#ivu. Tyto bakterie poutají vzdu*n! dusík a ve velkém mno#ství zásobují p(du vzdu*n!m dusíkem (a# 150 kg na1 ha za rok). V!znam mikroorganism( v p(d" ' Mají vlastností koloid( – ú%astní a fyzikální sorpci ' P$ijímají #iviny z p(dy a tím brání jejich vyplavování ' Následn!m rozkladem t"chto organism( #iviny uvol-ují rostlinám = biologická sorpce #ivin ' Nitrogenní baktérie zásobují p(du dusíkem ' Podíl na rozkladu organické hmoty v p(d", na tvorb" humusu ' Podíl na biologickém kolob"hu prvk( ' Biogenní prvky (N, P, S, K, Fe) p$evád"jí do p$ijateln!ch forem pro rostliny ' O%ista p(dy od rezidují z pesticid( ' Zdroj organické hmoty v p(d" (a# 1 t na 1 ha) P(dní mikroorganismy se v*ak mohou rozmno#ovat a vyvíjet svou %innost pouze v p(dách s dobrou strukturou, teplotou, vlhkostí, s vyhovující p(dní reakci a s dostatkem organické hmoty. V nevyhovujícím prost$edí mikroorganismy odumírají a tím klesá úrodnost p(dy a nastává tzv. únava p(dy. V tomto p$ípad" je nutné upravit p(dní strukturu a reakci p(dy, správn" st$ídat plodiny a hnojit chlévsk!m hnojen a komposty.

P#em%ny organick!ch látek v p'd%


"#$%&'(!++!

Organické látky v p(d" tvo$í i podzemní a nadzemní zbytky rostlin, odum$elé organismy p(dního edafonu, zapravená organická hnojiva, poskliz-ové zbytky apod.. Tyto organické látky podléhají v p(d" neustál!m p$em"nám, rozkladu i syntéze. V aerobním prost$edí ze vhodné teploty a vlhkosti je rozklad rychl! a nastává úpln! rozklad – mineralizace. V anaerobním prost$edí (nap$. p$i nadbytku vody), je rozklad pomal! a nedokonal!, %ím# dochází k ra*elinní a uhelnat"ní organick!ch látek. V p(dách probíhá aerobní i anaerobní rozklad. Tím zde probíhá cel! soubor proces(, p$i kterém dochází k mineralizaci ale i k syntéze rozkladn!ch produkt( na vysokomolekulární dusíkaté organické slou%eniny (na tzv. humusové látky) Toto se naz!vá humifikace. K zamy!lení: Pokuste se vysv"tlit, jak ovliv-uje p(dní druh rychlost rozkladn!ch proces(. K 6 Humus Pod pojmem humus v *ir*ím smyslu se rozumí soubor organick!ch látek v p(d" v r(zném stupni rozkladu. Humus se rozd"luje na: 1) ,ivn! humus – jsou organické látky v p(d", které baktérie snadno rozkládají a které jsou pro n" #ivn!m prost$edím. Jejich rozkladem se uvol-ují #iviny pro rostliny. 2) Trval! humus – jsou organické látky, které odolávají biologickému rozkladu.

#

V!znam humusu v p'd% ' Reguluje vlastnosti p(dy limitující úrodnost p(dy ' 'inn! humus podporuje tvorbu drobtovité struktury ' Zvy*uje sorp%ní schopnost p(dy ' V lehk!ch p(dách zvy*uje soudr#nost a vodní kapacitu ' Zdroj v!#ivy pro rostliny ' Zvy*uje odolnost p(d proti okyselení Rozd%lení p'd dle obsahu humusu: 1) Slab" humózní – obsah humusu pod 1% 2) Mírn" humózní – s obsahem humusu 1 – 2% 3) St$edn" humózní – s obsahem humusu 2 – 3% 4) Humózní – s obsahem humusu nad 3% Zvy$ování obsahu humusu v p'd% Obsah humusu v p(d" je mo#no zvy*ovat t"mito zásahy: • Správn!m st$ídáním plodin • Hnojením organick!mi hnojivy • Zapravováním skliz-ov!ch zbytk( do p(dy • Správn!m hnojením pr(myslov!mi hnojivy • Vytvá$ením dobr!ch podmínek pro rozklad organick!ch látek Shrnutí: P(da je slo#ená z pevné, kapalné a plynné fáze. Pevnou fázi p(dy tvo$í anorganická %ást – d(le#itou sou%ástí jsou jílovité %ástice, a organická %ást – p(dní edafon. Podíl jílovit!ch %ástic nám ur%uje p(dní druhy – tedy zda se jedná o p(dy lehké, st$ední %i t"#ké. Kapalná Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!+,!

fáze je tvo$ena roztokem p(dní vody, která m(#e b!t volná %i vázaná. Plynná fáze p(dy je tvo$ena p(dním vzduchem, kter! má jiné slo#ení ne# vzduch atmosférick! je velice d(le#it! pro rostliny.

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjmenujte jednotlivé fáze p(dy 2) Vysv"tlete d(le#itost koloid( pro p(dní sorpci 3) Za$a&te do správné skupiny p(d: p(du pís%itou a jílovitohlinitou 4) Podle kter!ch p(dních %ástic jsou rozd"leny p(dní druhy? 5) Jaké vlastnosti mají p(dy lehké, st$ední a t"#ké 5) Vysv"tlete v!znam vody, vzduchu a p(dního edafonu v p(d" 6) Vysv"tlete pojem humus a vysv"tlete jeho v!znam v p(d"

?

Klí)ová slova: tuhá, kapalná, plynná fáze p(dy, koloid, druhy p(d – lehká, st$ední, t"#ká, jílovité %ástice, p(dní edafon, humus, mineralizace, nitrogenní bakterie Klí): K 6 Se zvy*ujícím se obsahu vzduchu v p(d" stoupá rychlost rozkladn!ch procesu v p(d". Proto mají lehké p(dy mén" organické hmoty, nebo) dochází k jejímu dokonalenu rozkladu.


"#$%&'(!+-!

!

3.4 Struktura p'dy a vlastnosti p'd Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit pojem strukturní a nestrukturní p(da ! Znát fyzikální a chemické vlastnosti p(d ! Znát hodnotu pH u p(d kysel!ch, neutrálních a zásadit!ch

"

Jemné p(dní %ástice, zejména koloidy mají schopnost shlukovat se do shluk( neboli agregát(. Tato schopnost p(dy se naz!vá strukturnost. Zp(sob seskupování p(dních %ástic na tyto agregáty a také pevnost t"chto agregát( se naz!vá struktura p(dy. Z agronomického hlediska se p(dy rozd"lují na strukturní a nestrukturní. Strukturní p'dy – v t"chto p$evládají agregáty velikosti 1 – 10 mm – jedná se o tzv. drobtovitou strukturu. Takovéto p(dy mají p$ízniv! pom"r kapilárních i nekapilárních pór(, dobrou vodní kapacitu, dobrou biologickou %innost, dobrou sorp%ní schopnost, jsou dob$e obd"lávatelné a jsou nejhodn"j*í pro r(st a v!vin rostlin.

Obr. 11 Struktura p(dy: 1 Zrnitá

2 Drobtovitá

3 Hrudkovitá

4 Hrudovitá

Nestrukturní p'dy – v nich p$evládají agregáty men*í ne# 0,25 mm. Tyto p(dy jsou málo vzdu*né, jsou málo propustné pro vodu a b!vají zamok$ené. P(dní %ástice se srá#ejí do jednoho celku – mluvíme pak o celistvé struktu$e. Jestli#e se takováto p(da zorá, vytvo$í se velké hroudy a vzniká hrudovitá struktura. Obd"láváním se takovéto hroudy rozbijí a# na prach a vzniká tzv. prachová struktura. V takov!chto p(dách je malá biologická %innost, nebo) je zde málo vzduchu. Podmínky pro rostliny jsou zde nevyhovující. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!+.!

Vlivy p(sobící na utvá$ení a stálost p(dní struktury ' Sorp%n" nasycen! humus ' P(dní mikroorganismy ' ,ivo%i*ní organismy – hlavn" de*)ovky ' Správné st$ídání plodin ' Hydrotermické podmínky – p(sobení mrazu a vody ' Správné obd"lávání p(dy Vlivy p(sobící na rozru*ování p(dní struktury ' Jednomocné kationy ' Nedostatek vápníku a sorp%n" nenasycen! humus ' Prudké de*t" ' Tlak stroj( ' Nesprávné obd"lávání p(dy – hlavn" za mokra 3.4.1 Fyzikální vlastnost p'd: Fyzikální vlastnosti p(dy ur%ují vztahy mezi jednotliv!mi fázemi p(dy. 1) M%rná hmotnost – hmotnost zeminy bez pór( vyjád$ena v gramech na 1 ml (1,5 – 2,7 g.ml-1) 2) Objemová hmotnost – hmotnost 1 ml zeminy (i s póry). Vyhovující je v rozmezí 1,3 a# 1,5 g.ml-1. 3) Barva p'dy – b!vá r(zná s r(zn!mi barevn!mi odstíny a závisí na slo#ení, obsahu humusu, p(dotvorn!ch procesech,….Intenzita závisí i na zbarvení. 4) Soudr(nost – je síla, kterou se p(dní %ástice navzájem poutají. Tato vlastnost závisí na velikosti %ástic (men*í jsou k sob" poutány siln"ji) a na vlhkosti. Opakem této vlastnosti je sypkost. 5) P#ilnavost – je síla, která p(sobí mezi p(dní hmotou a cizími p$edm"ty a projevuje se p$ilnutím zeminy na p$edm"tech, které nap$. vnikají do p(dy (ná$adí). I tato vlastnost závisí na velikosti p(dních %ástic a vlhkosti. 6) Mezi dal$í fyzikální vlastnost pat#í – vodní kapacita p(dy, vzdu*ná kapacita, propustnost, vzlínavost, pórovitost, tepelná kapacita apod.. 3.4.2 Chemické vlastnosti p'd: Tyto vlastnosti p(d jsou podmín"ny chemick!m slo#ením p(d a r(zn!mi chemick!mi procesy, které v p(d" neustále probíhají. Mezi d(le#ité chemické vlastnosti p(d pat$í reakce p'dy (pH). Pod tímto se rozumí koncentrace oxoniov!ch kation( v p(dním roztoku. Tab. 2 Reakce p(dy

Reakce p(dy pH

Velmi siln" kyselá pod 4

Siln" kyselá

Kyselá

Slab" kyselá

Neutrální

Zásaditá

Siln" zásaditá

4,1 – 4,5

4,6 – 5,2

5,3 – 6,4

6,5 – 7,4

7,5 – 8,3

nad 8,3

K zamy!lení: Jak!m zp(sobem by jste rostlinám zm"nili pH sm"rem do zásadit!ch hodnot a sm"rem do kysel!ch hodnot? K7


#

"#$%&'(!+/!

Shrnutí: D(le#itou vlastností p(d je její struktura. Nejlep*í struktura pro rostliny je drobtovitá struktura. Mezi dal*í d(le#ité vlastností p(d pat$í fyzikální vlastnosti p(d – soudr#nost, p$ilnavost, m"rná hmotnost %i barva p(dy. Pro rostliny je také d(le#ité pH p(dy – tedy její chemické vlastnosti. Pro v"t*inu rostlin je nejvhodn"j*í slab" kyselé a# neutrální pH. Rostliny jako rododendrony, azalky, v$esy a bor(vky v*ak vy#adují kyselé pH.

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete rozdíl mezi strukturní a nestrukturní p(dou. Které z t"chto p(d jsou vhodn"j*í pro p"stování rostlin? 2) Vyjmenujte n"které fyzikální a chemické vlastnosti p(d. 3) Nam"$ili jste pH p(dy 6,9, o jakou p(du z hlediska pH se jedná 4) Vyhledejte rostliny, které vy#adují kyselou p(dní reakci

?

Klí)ová slova: struktura p(dy, drobtovitá struktura, fyzikální a chemické vlastnosti p(d Klí): K7 Pro rostliny, které vy#adují kyselé pH se do p(dy p$i v!sadb" p$idává kyselá zahradnická zemina – nej%ast"ji ra*elina %i hrabanka. Rostlinám vy#adující pH v zásadit!ch hodnotách se musí p$idávat vápno, nebo) obsahuje vápník, kter! p$evádí pH do zásadit!ch hodnot.


"#$%&'(!+0!

!

3.5 Faktory p'dotvorného procesu a p'dní typy Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Znát p(dotvorné %initele ! Definovat n"které p(dní typy

" #

K zamy!lení: Ji# víte, co je to p(dotvorn! proces. Pokuste se vypsat v*echny faktory, které ho ovliv-ují. Poté si své zápisky porovnejte s následujícím textem. Mezi p(dotvorné %initele pat$í p$edev*ím: • Mate$ská hornina • P(dní edaforn • Vegetace • Podnebí • Reliéf* • Podzemní voda • Kultiva%ní %innost %lov"ka • V"k p(dy

3.5.1 P'dní typy Dlouhodob! v!voj p(d vlivem celého komplexu p(dotvorn!ch %initel( dalo vznik r(zn!m p(dním typ(m, které se li*í fyzikálními, chemick!mi a biologick!mi vlastnostmi. Mezi nejv!znamn"j*í p(dní typy pat$í: 1) "ernozem% ('M) – vyskytují se v ní#e polo#en!ch tepl!ch a su**ích oblastech, v nadmo$ské v!*ce do 250 m a pr(m"rnou ro%ní teplotou 8,5 – 10°C. Vznikaly pod vegetaci b!val!ch stepí a lesostepí na spra*ích** a slínech***.Jedná se o p(dy úrodné, obsah humusu kolem 2 – 3%, p(dní reakce neutrální a# zásaditá. 2) Hn%dozem% (HM) – vyskytují se ní#inách a na rovinn!ch terénech pahorkatin s nadmo$skou v!*kou do 300 m, s pr(m"rnou ro%ní teplotou 8 – 9°C.Vznikaly na spra*ích a spra*ov!ch hlínách. Jedná se o úrodné p(dy, vy#adují v*ak pravidelné vápn"ní a hnojení. 3) Hn%dé p'dy (HP) – u nás jsou nejvíc zastoupeny (a# 50% ve*keré p(dy). Vyskytují se v ní#inách a# do horsk!ch poloh.Tyto p(dy jsou st$edn" úrodné, %asto obsahují *t"rk a kameny. Úrodnost je nutno zvy*ovat správn!m obhospoda$ováním, vydatn!m hnojením,pravideln!m vápn"ním a protierozními opat$eními. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!+1!

4) Podzolové p'dy (PZ) – vznikají hlavn" v horském a vysokohorském stupni s chladn"j*ím a vlh%ím podnebím. Vytvá$ely se pod jehli%nat!mi lesy na kysel!ch horninách. Na t"chto p(dách je slabá biologická %innost, na povrchu se hromadí kysel! humus. Tyto p(dy jsou kyselé, sorp%n" nenasycené a málo úrodné. 5) Rendziny (RA) – jsou to p(dy vzniklé na vápencov!ch horninách a slínech. Jedná se o p(dy s intenzivním kolob"hem látek za p$ízniv!ch fyzikáln" chemick!ch podmínek. 6) Lu(ní p'dy (LP) – vyskytují se v *irok!ch povodích v"t*ích $ek. Na vznik t"chto p(d m"lo vliv periodické ovlh%ení p(dního profilu spodní vodou.Jsou to úrodné p(dy, mají dostatek vody b"hem celé vegetace. * reliéf je %lenitost zemského povrchu – hory, ní#iny ** spra* – jemnozrnná hornina slo#ená z prachov!ch zrn *** slín – jílovitá hornina

7) Nivní p'dy (NP) – vznikají na náplavách v povodí $ek a potok(. Tém"$ ka#d! rok se obohacují o novou naplavenou vrstvou.Úrodnost a vyu#ití t"chto p(d závisí na druhu nános( a jejich vrstvení, ale i na vodním re#imu. V n"kter!ch p$ípadech jsou na t"chto p(dách nutné meliora%ní zásahy. Shrnutí: Ne v*ude se setkáme se stejn!m typem p(d. R(zné typy p(d vznikly rozdíln!mi vlivy na p(dotvorn! proces – tzv. faktory p(dotvorného procesu. Jsou to zejména: mate%ná hornina, p(dní edafon, vegetace, nadmo$ská v!*ka a podobn". Na základ" r(zného p(sobení t"chto faktor( vznikly i r(zné typy p(d. Mezi nejúrodn"j*í typy p(d pat$í %ernozem" a hn"dozem". Nejroz*í$en"j*ím typem p(dy v 'R jsou hn"dé p(dy (50%). Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjmenujte faktory p(dotvorného procesu 2) Definujte hn"dé p(dy, %ernozem", a podzolové p(dy. 3) Které z typu p(d jsou u nás zastoupen! v nejvy**í mí$e? Klí)ová slova: p(dní typ, %ernozem ,hn"dozem, hn"dá p(da, podzolové p(dy, rendziny, lu#ní p(dy, nivní p(dy


"#$%&'(!,2!

3.6 Zahradnické zeminy Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vyjmenovat zahradnické zeminy a znát jejich vlastnosti ! Zjisti slo#ení n"kter!ch substrát( na na*em trhu K zamy!lení: Na praxi jste ji# pracovali s n"kter!mi zahradnick!mi zeminami. Které to byly, jaké m"ly vlastnosti, jak vznikly? 1) Drnovka – pou#ívá se jako základní slo#ka pro p$ípravu tzv. t"#k!ch substrát(. Vzniká kompostováním sloupnut!ch drn(. Jedná se o t"#*í zeminu, neutrální a# slab" alkalické reakce. Ve sm"sích se dnes zpravidla nahrazuje t"#*í ornici. 2) Jehli)natka (lesní hrabanka) – je v podstat" surov! humus z borov!ch les(. Hlavní sou%ástí je borové jehli%í v r(zném stupni rozkladu. Má vysokou nakyp$ovaní schopnost, je velmi vzdu*ná a propustná, má pom"rn" vysokou nasávací schopnost a kyselou reakci (pH 4,0 – 5,5). Je v!born!m substrátem pro p"stování v$esovi*tních rostlin. Jehli%natka ze smrkov!ch les( je málo vhodná – rychle se rozkládá. 3) Kompostní zemina – komposty jsou velice r(znorodé. Li*í se slo#ením a vlastnostmi materiálu pou#itého ke kompostování. Základními hmotami ke kompostování jsou rostlinné zbytky (tráva, listí, sláma), minerální zemina (ornice, drny, rybni%ní bahno) a chlévsk! hn(j. Kvalitní kompost má mít vy**í podíl organické hmoty (alespo- 10%) a neutrální reakci. Komposty se p$idávají do zelinn!ch sm"sí jako hnojivá p$ím"s. 4) Hnojovatka – vzniká jako kompost, pokud je v n"m jedinou nebo p$evá#nou slo#kou chlévsk! hn(j. P$idává se do zemit!ch sm"sí v men*ím mno#ství jako organické hnojivo. 5) Listovka – vzniká rozkladem listí listnat!ch strom(. Nejvhodn"j*í je listí bukové,i listí ovocn!ch strom(, naopak nevhodné je listí z ka*tan( a o$e*ák(. Vlastnosti listovek jsou rozdílné podle druhu pou#itého listí a podle stá$í listovky. Mladá listovka (po 1 – 2letém zrání) se skládá p$evá#n" z polorozlo#elé listové hmoty, je kyprá, vzdu*ná a slab" kyselá. Pou#ívá se do lehk!ch zemit!ch sm"sí nap$. pro begonie, gloxínie, brambo$íky %i kapradiny. Starou listovku získáme po 3letém a del*ím kompostování. Má men*í nakyp$ovaní schopnost a neutrální reakci. Listovky jsou chudé na #iviny a pou#ívajíce pro v!sevní substráty a pro p"stování mlad!ch rostlin. 6) Ra$elina – vzniká z odum$el!ch rostlin ra*elin"ním. Rozeznáváme ra*elinu: vrchovi*tní, p$echodnou a slatinnou. Vlastnosti ra*elin závisí na jejím p(vodu, slo#ení, stupni rozlo#ení a p$ím"sí minerálních látek. Mezí hlavní fyzikální Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!,)!

#

vlastnosti pat$í: schopnost zadr#ovat velké mno#ství vody (a# 98% objemov!ch), propustnost závisí na stupni ra*elin"ní, pórovitost je velice vysoká (a# 97%). Z chemického slo#ení je d(le#ité jejich pH. Ra*eliny jsou p$evá#n" kyselé (s v!jimkou n"kter!ch slatinn!ch). Ra*elina se vyu#ívá nejen v zahradnictví, ale i v jin!ch odv"tvích – energetika, chemick! pr(mysl, stavebnictví, zdravotnictví, potraviná$ství.

Shrnutí: Zahradnické zeminy vznikají rozkladem r(zn!ch materiál( – listí, jehli%í, rostlinn!ch zbytk(,… Spolu s n"kter!mi dal*ími slo#kami jsou pou#ívány k míchání p"stebních substrát(. Nejroz*í$en"j*í zahradnickou zeminou je ra*elina a kompostní zemina. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vyjmenujte 5 zahradnick!ch zemin 2) Jaké vlastnosti má listovka, kompostní zemina a ra*elina

?

2. písemn! úkol: Na www stránkách firem zab!vajících se distribuci substrát( vyhledejte jednotlivé slo#ky t"chto substrát. Klí)ová slova: drnovka, jehli%natka, kompostní zemina, hnojovatka, listovka, ra*elina Doporu)ená literatura: KOLEKTIV AUTOR.: Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 UNAR, L.Kv&tiná%ství. Praha:SZN 1989 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996


$

"#$%&'(!,*!

4. Úprava prost#edí pro rostlinu Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Charakterizovat jednotlivé zp(soby obd"lávání p(dy ! Znát cíle a termíny jednotliv!ch zásahu ! Vysv"tlit, jak ovliv-ujeme t"mito opat$eními p(du ! Vyjmenovat druhy oreb ! Znát stroje, kter!mi jednotlivé zásahy provádíme

"

4.1 Obd%lávání p'dy Obd"lávání p(dy jsou mechaniza%ní opat$ení, kter!mi upravujeme prost$edí pro rostliny. Správn" zvolen!mi zp(soby obd"lávání p(dy ovliv-ujeme: • Vodní, vzdu*n! a tepeln! re#im p(dy • Podporujeme rozvoj p(dního edafonu • Zp$ístup-ujeme #iviny rostlinám • Vytvá$íme a udr#ujeme drobtovitou strukturu p(dy Obd"lávání p(dy rozd"lujeme na základní obd"lávání p(dy a p$edse)ovou p$ípravu p(dy.

4.1.1 Základní obd%lávání p'dy Cílem základního obd"lávání p(dy je mechanická úprava a zlep*ení fyzikálních vlastnosti p(d tak, aby docházelo ke zvy*ování úrodnosti p(d. Mezi operace základního obd"lávání p(dy pat$í: 1) Podmítka 2) Orba Jejich v!sledkem poté je: ' Kyp$ení a drobení p(dy – provzdu*n"ní p(dy, aktivizace p(dních mikroorganism( ' Obrácení p(dy – vyná*ení splaven!ch jílovit!ch %ástic a #ivin na povrch p(dy. Obrácením se také zapracovávají hnojiva, poskliz-ové zbytky, zelené hnojení, %ím# se urychlí jejich rozklad v p(d". ' Promícháváni p(dy – vyrovnávají se fyzikální, chemické a biologické vlastnosti celé ornice. 1) Podmítka Je pracovní operace, p$i které se p(da m"lce zorá %i jinak nakyp$í. Provádí se po sklizni plodin, po kter!ch z(stává strni*t" (obiloviny, luskoviny, olejniny).. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!,+!

Díky podmítce: ' ' ' '

Sní#íme vypa$ování vody z p(dy Zlep*íme hromad"ní snadno p$ístupn!ch #ivin Ni%íme plevele Zamezujeme rozvoji chorob a *k(dc( na poskliz-ov!ch zbytcích.

Hlavní zásady správné podmítky jsou: a) Termín – podmítka by m"la b!t provedena ihned po sklizni obilovin, aby nedocházelo k v!paru vody z p(dy. b) Hloubka podmítky – hloubka se udává v rozmezí 6 – 12 cm. c) O*et$ení podmítky – zejména v su**ích oblastech je d(le#ité po podmítce pozemek povlá%it %i poválet. Pro provedení podmítky se pou#ívají podmíta%e %i podmítací pluhy. 2) Orba Orba je nejd(le#it"j*í pracovní operace základního obd"lávání p(dy, p$i které se pluhem ornice obrací, drobí, míchá a kyp$í. Jejím úkolem je: ' Obrátit ornici, aby se její vrchní vrstva dostala na dno brázdy ' Zapracovat do p(dy hnojiva, poskliz-ové zbytky, zelené hnojivo ' Nakyp$it ornici ' Ni%it plevele, *k(dce a p(vodce chorob Druhy orby: a) Letní (strnisková) – je m%lká orba do hloubky 12 – 15 cm. Provádí se p$ed v!sevem meziplodin*. b) St#ední (p$edse)ová) orba – provádí se do hloubky 15 – 24 cm. Provádí se p$ed setím ozim( minimáln" 3 t!dny. c) Hluboká (podzimní) orba - provádí se do hloubky 25 – 30 cm v podzimních m"sících. Hroudy se p$es zimu p(sobením vody a mrazu dob$e rozdrobí. d) Prohlubování p'dy – zvlá*tní druh orby do hloubky 20 – 30 cm, p$i ní# se postupn" získává hlub*í ornice. e) Podr!vání p'dy – je kyp$ení podorni%ní vrstvy ani# by se tato vrstva dostala na povrch p(dy. Provádí se u p(d s nepropustnou vrstvou v podorni%í. f) Rigolování p'dy – je velmi hluboká orba (a# do hloubky 60 cm), která se vyu#ívá p$i p$íprav" p(dy pro zalo#ení vinic %i chmelnic. Provádí se speciálními rigolovacími pluhy. Orba se provádí r(zn!mi druhy pluh(.


"#$%&'(!,,!

Obr. 12 Oto%n! polonesen! pluh _______________________________________________________________________________________ * meziplodina – plodina p"stovaná na pozemku mezi dv"ma hlavními plodinami

4.1.2 P#edse*ová p#íprava p'dy Nejd(le#it"j*ím cílem p$edse)ové p$ípravy p(dy je upravit fyzikální stav p(dy tak, aby se zasetí osivo %i sadba mohlo co nejlépe vyvíjet. /íkáme, #e p$ipravujeme kvalitní osivové l(#ko, tedy zpracováváme p(du do té hloubky, do které se osivo dostává p$i v!sevu. Díky p$edse)ové p$íprav" p(dy: ' ' ' ' '

Odstraníme nerovnosti p(dního povrchu Regulujeme vodní a vzdu*n! re#im v p(d" Ni%íme plevele Rozdrobíme hroudy Zapracujeme do p(dy n"která pr(myslová hnojiva %i pesticidy

1) Smykování Smykováním se urovnává p(da po orb". Provádí se jako první operace na ja$e. Úkolem smykování je: ' Urovnat povrch po orb" ' Omezit v!par z p(dy ' Ni%it plevele ' Zmen*it hrudovitost p(dy Smykování se provádí smyky.

Obr.13 Trámové smyky

2) Plo$né kyp#ení p'dy Plo*né kyp$ení p(dy se provádí jako vlá%ení a kyp$ení. Znamená provzdu*-ování, drobení a míchání p(dy bez jejího obracení. Úkolem plo*ného kyp$ení je: ' Urovnat a provzdu*nit povrch ' Dosáhnout drobtovité struktury ' Zapracovat do p(dy pr(myslová hnojiva ' Ni%it plevele


"#$%&'(!,-!

Vlá%ení se provádí pomocí brán do hloubky 5 – 10 cm, provádí se zejména na ja$e po smykování, ale i b"hem celé vegetace. Kyp$ení se d"lá nej%ast"ji na ja$e do hloubky 10 – 15 cm. Provádí se kyp$i%i (kultivátory). Kyp$ení rota%ními kyp$i%i se provádí na podzim do hloubky a# 20 cm. 3) Válení p'dy Válením se utla%uje vrchní vrstva p(dy %ím# se také p(da urovnává. Provádí se po celou dobu vegetace. Úkolem válení p(dy je: ' Utu#it a urovnat povrch p(dy ' Urychlit slehnuti p(dy ' Drobit hroudy. Válení se provádí pomocí válc(. Shrnutí: Zpracování p(dy je soubor mechaniza%ních opat$ení, které provádíme ke zlep*ení p(dních vlastností a napomáhají vhodn" upravit p(dní prost$edí pro rostlinu. Zpracování p(dy d"líme na základní zpracování p(dy, tedy podmítku a orbu a na p$edse)ovou p$ípravu p(dy – smykování, kyp$ení a válení. Podmítka se provádí podmíta%i a jejím hlavním cílem je zamezit v!paru. Orba se provádí nej%ast"ji na podzim pomocí pluh( a jejím cílem je obrátit, promíchat p(dy, zapravit hnojiva. Smykování se provádí smyky nej%ast"ji na ja$e a slou#í k urovnání povrchu po podzimní orb". Kyp$ením se urovnává a kyp$í povrch, zapravují se pr(myslová hnojiva a ni%í plevele. Kyp$ení se provádí pomoci kyp$i%( a brán b"hem celé vegetace. Válení slou#í k utu#ení povrchu p(dy a rozbití hrud a provádí se válci. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Charakterizujte jednotlivé zp(soby obd"lávání p(dy 2) Zpracujte p$ehlednou tabulku, v ni# uvedete u jednotliv!ch zp(sob( obd"lávání p(dy do které skupiny pat$í, co je jejich cílem, ve kterém termín( se provád"jí a pomocí jak!ch mechaniza%ních prost$edk( 3) Vyjmenujte druhy oreb Klí)ová slova: základní zpracování p(dy, p$edse)ové zpracování p(dy, podmítka, orba, smykování, kyp$ení, válení, pluh,podmíta%e, brány, kyp$i%e, válce, smyky,


"#$%&'(!,.!

?

4.2 St#ídání plodin Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Vysv"tlit rozdíl mezi osevním sledem a postupem ! Znát funkce a zásady st$ídání plodin ! Vysv"tlit pojmy p$edplodina, meziplodina, hlavní plodina, následná plodina a tra) ! Navrhnout jednoduch! osevní sled

"

St$ídání plodin je p"stování r(zn!ch rostlin na jednom pozemku v pr(b"hu n"kolika let. St$ídání plodin na jednom pozemku b"hem jednoho roku je osevní sled. St$ídání plodin na více pozemcích v n"kolika letech je osevní postup. Základní funkce st$ídání plodin: ' Ochrana porostu p$ed chorobami a *k(dci ' Lep*í vyu#ívání #ivin ' Zlep*ování struktury p(dy ' Zabrán"ní zaplevelení ' Ochrana proti únav" p(dy Zásady, které musíme dodr(ovat p#i st#ídání plodin: ( Nep"stujeme po sob" plodiny, které trpí stejn!mi chorobami a *k(dci ( St$ídáme hluboko a m"lce ko$enící rostliny ( Plodiny, které p$ispívají k tvorb" humusu v p(d" st$ídáme s plodinami, které nep$ispívají k tvorb" humusu ( Plodiny, které zaplevelují p(du st$ídáme s plodinami, které potla%ují r(st plevel( ( Plodiny, které zp(sobují únavu p(dy za$adíme a# po 4 – 8 letech Osevní sled je st$ídání plodin na jednom pozemku v pr(b"hu jednoho roku. Osevní sledy jsou sestaveny z: '

P#edplodiny – p"stují se p$ed hlavní plodinou. Má krátkou vegeta%ní dobu, je chladuvzdorná (nap$. ran! salát, $edkvi%ka, hrách, ran! kedluben). V osevním postupu je to plodina p"stovaná p$edcházející rok.

'

Hlavní plodiny – jsou na pozemku p"stovány nejv"t*í %ást vegeta%ního období. Pat$í sem pozdní ko*)áloviny, cibuloviny, plodová zelenina.


"#$%&'(!,/!

'

Meziplodiny – jsou p"stovány mezi dv"ma hlavníma plodinami. Velice %asto b"hem zimy – ozimá kapusta, *penát, polní%ek, ozimá cibule

'

Následné plodiny – jsou p"stovány na pozemku po sklizni hlavní plodiny. Musí mít dobrou chladuvzdornost*.

Zásady st$ídaní hlavních skupin plodin v osevních sledech a postupech. 1) Obiloviny – jsou velmi roz*í$eny, ale nemají dobr! vliv na vlastnosti p(dy, proto je velice d(le#ité volit vhodné p$edplodiny a následné plodiny. Mezi obiloviny pat$í: p*enice, je%men, #ito, oves. 2) Okopaniny – hnojíme pod n" chlévsk!m hnojem %ím# mají dobr! vliv na p(dy.. jsou za$azovány po obilovinách. Mezi okopaniny pat$í: brambory, cukrová $epa, kuku$ice * chladuvzdornost – schopnost rostlin odolávat bez po*kození chladu (do 0°C)

3) Luskoviny – jsou velice dobré p$edplodiny pro tém"$ v*echny plodiny. Nej%ast"ji se za$azuji mezi obiloviny, aby zlep*ily p(dní vlastnosti. Mezi luskoviny pat$í: hrách, fazole, %o%ka,.. 4) Olejniny – jsou takté# velice dobr!mi p$edplodinami. Pat$í sem: $epka olejka, slune%nice, mák. 5) Jeteloviny – mají základní v!znam p$i st$ídání plodin. Svou mohutnou ko$enovou soustavou a hlízkovit!mi bakteriemi na ní p$ispívají k obnov" a zvy*ování p(dní úrodnosti. Jeteloviny m(#eme ponechat na pozemku 2 – 3 roky. Pat$í sem: vojt"*ka, jetel lu%ní, vi%enec ligrus. Tra* Jako tra) je ozna%ováno po$adí plodiny ve vztahu k hnojení organick!mi hnojivy (chlévskému hnoji). Jako plodiny 1. trat" jsou za$azovány plodiny p"stované ihned po vyhnojení hnojem. Pat$í sem nap$. ko*)áloviny, plodová zelenina, celer. Ko*)áloviny se nikdy nesmí za$azovat za sebou. Plodiny 2. trat" jsou plodiny p"stované na vyhnojeném pozemku a# 2. rokem. Pat$í mezi n" nap$. cibulová a ko$enová zelenina Plodiny 3. trat" jsou plodiny p"stované na vyhnojeném pozemku a# 3. rokem. Pat$í sem: *penát, hrách, fazole, %o%ka apod.. Shrnutí: St$ídání plodin je p"stování r(zn!ch rostlin na jednom pozemku v pr(b"hu n"kolika let. St$ídání plodin na jednom pozemku b"hem jednoho roku je osevní sled. St$ídání plodin na více pozemcích v n"kolika letech je osevní postup. Toto st$ídání provádíme za ú%elem udr#ení p(dní úrodnosti, udr#ení p(dní struktury, zabrán"ní roz*i$ování chorob a *k(dc(. P$i st$ídání plodin musíme dodr#ovat platné zásady a správn" volit plodiny za sebou. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!,0!

Osevní sledy jsou sestaveny z p$edplodin, hlavních plodin a následn!ch plodin. N"kdy m(#eme za$adit i meziplodiny. Velk! v!znam p$i st$ídání plodin mají luskoviny a jeteloviny. P$i st$ídání plodin si musíme dávat pozor i na za$azení rostlin do tratí. Ihned po vyhnojení organick!mi hnojivy m(#eme za$azovat ko*)áloviny a plodovou zeleninu. 3. rokem potom nap$. hrách %i %o%ku.

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Vysv"tlete rozdíl mezi osevním sledem a postupem 2) Vyjmenujte a objasn"te funkce a zásady st$ídání plodin 3) Vysv"tlete pojmy p$edplodina, meziplodina, hlavní plodina, následná plodina a tra)

?

3. písemn" úkol: Navrhn"te jednoduch! osevní sled na 6 let dop$edu. Klí)ová slova: osevní sled, osevní postup, p$edplodina, hlavní plodina, následná plodina, meziplodina,tra) Doporu)ená literatura: ENGELMAIER A KOL. Stroje a za%ízení v zahradnictví. Praha: SZN 1980 HLU+EK, J. Základy v!#ivy a hnojení zeleniny a ovocn!ch kultur. Praha:ÚZPO 1996 KOLEKTIV AUTOR.: Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍN A KOL.. Nauka o prost%edí rostlin.Praha:SZN 1985

$

5. V!(iva a hnojení rostlin Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Definovat pojem agrochemie ! Vysv"tlit humusovou a minerální teorii a zákon minima ! Znát rozd"lení #ivin pro rostliny a znát jejich v!znam pro rostlinu ! Objasnit jak!m zp(sobem rostlina p$ijímá vodu a #iviny ! Vysv"tlit pojem hydroponie a objasnit %ím se zab!vá

"

K zamy!lení: V biologii jste se u%ili o slo#kách, které tvo$í t"lo rostliny. Jaké chemické prvky obsahuje t"lo rostliny, jak se tyto prvky d"lí a jak!m zp(sobem se do rostliny dostávají? Pokuste se odpov"d"t na tyto otázky.

#

5.1 Agrochemie a rostlinné (iviny Agrochemie Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!,1!

Agrochemie nebo-li nauka o v!#iv" rostlin zkoumá zákonitosti p$íjmu #ivin rostlinami a jejich p(sobením na r(st, v!voj a tvorbu v!nosu p"stovan!ch rostlin.

Humusová a minerální teorie, zákon minima Do poloviny 19. století se p$edpokládalo, #e jedinou #ivinou pro rostlinu mimo vody je humus. P$esto#e byla tato teorie nesprávná, p$isp"la ke zv!*ení obsahu humusu v p(d" a tím i k její úrodnosti. N"mecky badatel Liebieg následn" dokázal, #e rostliny p$ijímají anorganické látky a z nich si poté budují své t"lo. Tyto anorganické látky pocházejí z rozlo#en!ch rostlinn!ch zbytk( a tvorbou v!nos( jsou z p(dy od%erpávány a je nutné je tedy dodat hnojivy. Tato tzv. minerální teorie dala podm"t k pr(myslové v!rob" hnojiv. Liebig také dokázal, #e zvy*ováním dávek hnojiv se zvy*uje v!nos, ale to jen po ur%itou mez, kdy p$íli* #ivin v p(d" je pro rostlinu naopak *kodlivé a její v!nos klesá. Toto bylo nazváno jako zákon minima. V!nos v*ak nezávisí jen na hnojení. Nejvy**í v!nos dosáhneme tehdy, jestli#e po celé vegeta%ní období bude mít rostlina optimální ekologické podmínky, v%etn" dostatku #ivin a jejich správném vzájemném pom"ru. Funkce a rozd%lení rostlinn!ch (ivin T"lo rostliny je slo#eno z vody (80 – 95%) a su*iny (5 – 20%), která je slo#ena z organick!ch a minerálních látek. Toto slo#ení rostliny není stálé a kolísá dle druhu rostliny, v"ku, vegeta%ních podmínek apod.. N"které prvky jsou pro rostlinu nepostradatelné. Tyto naz!váme biogenní prvky. Tyto biogenní prvky rozd"lujeme na: 1) Makrobiogenní prvky (makroelementy) – tyto prvky rostlina p$ijímá ve v"t*ích mno#stvích. Pat$í mezi n": C, O, H, N, P, S, Ca, K, Mg, Fe 2) Mirobiogenní (mikroelementy, stopové prvky) – rostlina je p$ijímá v malém mno#ství. Pat$í mezi n" nap$.: B, Mn, Cu, Zn, Co, Mo a dal*í Makrobiogenní prvky Uhlík – je základní stavební jednotka su*iny rostlin. Zdrojem je CO2 v p(d" i atmosfé$e. Vodík – pot$ebují rostliny pro v*echny oxidoreduk%ní procesy. Uvol-uje se p$i fotosyntéze. Kyslík – je nepostradateln! pro d!chání rostlin. Rostliny jej %erpají ze vzduchu a z CO2. Dusík – je sou%ástí v*ech aminokyselin. P(sobí na r(st, podporuje zako$e-ování a rozv"tvování rostlin, zvy*uje obsah chlorofylu, je pot$ebn! p$i vytvá$ení kv"t(, semen, plod(. Nedostatek dusíku se projevuje mal!mi listy, listy jsou sv"tlé (mají málo chlorofylu), rostliny slab" zako$e-ují a slab" rostou. Nadbytek dusíku se projevuje bujn!m r(stem, rostlinná pletiva jsou málo pevná a tím málo odolná *kodliv!m %initel(m. Sni#uje se v!nos rostlin a prodlu#uje jejich vegetace a hrozí zmrznutí v zim". Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-2!

Rostliny p$ijímají dusík ve form" nitrátové (dusi%nanové) – aniont NO3 a ve form" amoniakální (%pavkové) – kationt NH4. D(le#it! je i vzdu*n! dusík poutan! pomocí nitrogenních bakterií. Fosfor – je sou%ástí bun"%ného jádra. Podporuje tvorbu a oplození kv"t(, urychluje dozrávání. Nedostatek fosforu se projevuje malou násadou kv"t(, pletiva jsou tenká a málo odolná. Rostliny jej p$ijímají ve form" aniont H2PO4- %i aniont HPO42-. Síra - je sou%ástí v*ech silic, je p$ena*e%em vodíku. Nedostatek síry zp(sobuje pomal! r(st, zakrn"ní rostlin, blednutí list(. Rostliny jí p$ijímají ve form" aniont SO42-. Draslík – má v!znam p$i fotosyntéze, zvy*uje odolnost rostlin proti mrazu, suchu i chorobám, zvy*uje kvalitu úrody. Nedostatek se projevuje zpomalen!m r(stem rostlin, malou odolností rostlin, sní#enou kvalitou produkt(. Rostliny jej p$ijímají jako kationt K+. Vápník – zpev-uje podp(rná pletiva rostlin, ovliv-uje hospoda$ení s vodou. Nedostatek se projevuje blednutím rostlin a zpomalením r(st(, hn"dnutím a odumíráním ko$en(. Rostliny jej p$ijímají jako kationt Ca2+. Ho#)ík – je nepostradatelnou sou%ástí chlorofylu. Nedostatkem vzniká chloroza* list(. Rostliny jej p$ijímají jako kationt Mg2+. ,elezo – je nutné pro tvorbu chlorofylu, nejv"t*í obsah je v listech. P$i nedostatku #eleza mají rostliny #luté a# bílé listy (chloroza). Rostliny jej p$ijímají jako kationt Fe3+. Obr. 14 Chloroza na listech broskvon"

Mikrobiogenní prvky Vyskytují se v p(d" i v rostlinách jen v mal!ch mno#stvích. Pro rostliny v*ak mají velk! v!znam z hlediska p$íznivého v!voje rostlin i jejich zdravotního stavu. Jsou d(le#itou sou%ástí vitamín(, enzym(, hormon( apod.. Nedostatek t"chto prvk( má za následek fyziologické poruchu rostlin. Nadbytek mikroprvk( p(sobí v rostlin" jedovat". * chloroza – fyziologické po*kození list(, listy jsou sv"tle zelené a# #luté ( celé %i jen jejich %ásti )

P#íjem a v!dej vody rostlinami Bu-ka p$ijímá vodu i ostatní látky zejména fyzikálními procesy – difúzi a osmózou. Difúze je fyzikální proces, p$i n"m# molekuly rozpu*t"né látky samovoln" pronikají do vody %i roztoku s ni#*í koncentraci a# do doby vyrovnání koncentrace. Osmóza je pohyb vody polopropustnou blánou bez sou%asného pohybu rozpu*t"né látky. P$íjem vody umo#-uje rostlinám p$edev*ím ko$enová soustava a hlavn" tedy ko$enové vlásky. Jsou to bu-ky s velk!mi vakuolami v ni# je koncentrace vy**í ne# je koncentrace okolního roztoku – vodu tedy p$ijímají na základ" osmózy. Z ko$enov!ch Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-)!

vlásk( postupuje voda bu-kami do cév a dále transpira%ním proudem a# do list(. Z list( %i jin!ch nadzemních orgán( je voda ve form" vodních par vydávána do prost$edí. Toto se naz!vá transpirace. Transpirace se uskute%-uje p$edev*ím pr(duchy. Díky transpirací vznikají v rostlin" sací síly, které jsou d(le#ité pro dal*í p$íjem vody.

P#íjem (ivin rostlinami Rostliny p$ijímají #iviny p$evá#n" ko$eny, ale mohou je p$ijímat i listy – potom se jedná o tzv. mimoko$enovou v!#ivu. Ko$eny p$ijímá rostlina #iviny ve form" iont(. P$íjem iont( ko$eny rostliny se d"je aktivn", co# je spojeno s metabolick!mi procesy v rostlin", ale i pasivn" na základ" difúze. Faktory ovliv-ující p$íjem #ivin ko$eny: ' Sv"tlo ' Kyslík a CO2 ' Voda ' P(dní roztok – zejména jeho koncentrace Hydroponické p%stování rostlin – hydroponie Hydroponie je p"stování rostlin v #ivn!ch roztocích, které obsahují v*echny pot$ebné #iviny pro r(st a v!voj rostliny, bez pou#ití p(dy. Dnes se uplat-uje jako intenzívní metoda v zeliná$ství, kv"tiná$ství i p$i p"stování dal*ích plodin. V!hodou této metody je nezávislost na p(d", která m(#e b!t zdrojem r(zn!ch chorob, *k(dc( i semen plevel(, nehrozí zde únava p(dy. Hydroponicky p"stované kultury poskytují v"t*í v!nos i lep*í kvalitu v!p"stk(. Nev!hodou hydroponického systému p"stování jsou vysoké náklady na zalo#ení a ostatní technické vybavení. Dne*ní hydroponické systémy se d"lí na uzav$ené a otev$ené. V uzav$eném systému se p$ivádí #ivn! roztok k rostlin" a p$ebyte%n! #ivn! roztok, kter! rostlina nespot$ebuje se jímá do sb"rné nádr#e a z ní op"t k rostlinám. V!hodou tohoto systému je, #e nedochází k úniku #ivného roztoku a je mo#né mnohem lépe vyu#it #iviny z roztoku. Jako vá#n! nedostatek se v*ak je, #e p$i cirkulaci m(#e dojít k p$enosu ko$enov!ch chorob z nemocn!ch rostlin na ko$eny zdravé. V otev$eném systému je #ivn! roztok p$iveden k rostlin", ale p$ebyte%n! roztok není odvád"n do sb"rné nádr#e. Zde v*ak musí b!t rostliny p"stovány v substrátu, kter! dob$e jímá #ivn! roztok. Jako p"stební substrát se v dne*ní dob" nej%ast"ji vyu#ívá minerální plst, dal*ími substráty mohou b!t hrub*í k$emit! písek, dr) bazick!ch vyv$elin, vermikulit*, um"le vyráb"n! keramzit** a dal*í. *vermikulit – hornina, která se um"le zah$ívá, aby zv"t*ila sv(j objem a jímala vodu ** keramzit – granulovan! jíl, kter! se vypaluje, aby zv"t*il sv(j objem a jímal vodu

Shrnutí: Agrochemie nebo-li nauka o v!#iv" rostlin zkoumá zákonitosti p$íjmu #ivin rostlinami a jejich p(sobením na r(st, v!voj a tvorbu v!nosu p"stovan!ch rostlin. T"lo rostlin je tvo$eno makrobiogenními prvky a mikrobiogenními prvky. Tyto prvky musíme rostlin" dodávat ve form" #ivin. Mezi makroprvky pat$í: C, O, H, N, P, S, Ca, K, Mg, Fe a rostlina je p$ijímá ve velkém mno#ství. Mezi makroprvky pat$í nap$íklad Mo, Cu, Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-*!

Zn, B, Mn a dal*í. Rostlina tyto prvky p$ijímá v malém mno#ství, vysoká mno#ství t"chto prvk( jsou pro rostliny jedovaté. Vodu a #iviny p$ijímá rostlina zejména na základ" difúze sv!mi ko$eny. ,iviny m(#e rostlina p$ijímat i jin!mi %ástmi, potom hovo$íme o mimoko$enové v!#iv". Rostliny m(#eme p"stovat bez p(dy, pouze v #ivn!ch roztocích. Takov!to zp(sob p"stování se naz!vá hydroponie a vyu#ívá se v kv"tiná$ství a zeliná$ství.

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Definujte pojem agrochemie 2) Vlastními slovy vysv"tlete humusovou a minerální teorii a zákon minima 3) Rozd"lte #iviny pro rostliny a vysv"tlete jejich v!znam pro rostlinu 4) Objasn"te jak!m zp(sobem rostlina p$ijímá vodu a #iviny 5) Vysv"tlete pojem hydroponie a objasn"te %ím se zab!vá

?

Klí)ová slova: agrochemie, makroprvky, mikroprvky, hydroponie, chloroza

5.2 Hnojiva Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Definovat pojem hnojivo a objasnit rozd"lení hnojiv ! Vysv"tlit v!znam organick!ch hnojiv ! Znát nejd(le#it"j*í organická hnojiva ! Vysv"tlit pojem pr(myslová hnojiva a znát jejich rozd"lení ! Znát základní hnojiva v jednotliv!ch skupinách pr(myslov!ch hnojiv

"

K zamy!lení: Pokuste se vlastními slovy definovat pojem hnojivo a vysv"tlit k %emu slou#í. Víte v jak!ch formách mohou hnojiva b!t? Rozd%lení hnojiv Hnojiva jsou organické i minerální látky, které zvy*ují obsah p$ijateln!ch #ivin v p(d". M(#eme je d"lit na: Organická (statková) hnojiva – jsou produkovány v zem"d"lsk!ch podnicích a) Pevná – hn(j, kompost, zelené hnojení b) Kapalná – mo%(vka, kejda Pr'myslová hnojiva – jsou vyráb"ny um"le, obsahují vysok! podíl #ivin a) Jednoslo#ková – dusíkatá, fosfore%ná, draselná, vápenatá b) Víceslo#ková c) Speciální Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-+!

#

Nebo na: a) Pevná b) Kapalná

5.2.1 Organická hnojiva Tato hnojiva jsou #ivo%i*ného %i rostlinného p(vodu, obsahují v*echny #iviny pro rostliny, organickou hmotu, mikroorganismy i r(stové látky. Hnojení organick!mi hnojivy je základním hnojením nebo) p(dy pravideln" hnojena organick!mi hnojivy: ' Mají v"t*í podíl organické hmoty ' Mají lep*í p(dní strukturu ' Lépe hospoda$í s vodou ' Lépe odolávají zm"n" pH ' Umo#-ují lep*í vyu#íváni #ivin z pr(myslov!ch hnojiv ' Mají v"t*í schopnost poutat #ivin 1) Chlévsk! hn'j Chlévsk! hn(j je sm"s tuh!ch a tekut!ch v!kal( hospodá$sk!ch zví$at s podest!lkou. Chlévsk! hn(j by m"l b!t základním hnojivem na*ích polí nebo): a) Je zdrojem humusu v p(d" b) Je zdrojem tém"$ v*ech #ivin, které rostlina pot$ebuje c) Dodáváme jím do p(dy mikroorganismy Pr(m"rn! chlévsk! hn(j skotu obsahuje 0,45% N, 0,10% P, 0,41% K, 0,29% Ca, 0,06% Mg, mikroprvky, 75% vody, 22% organick!ch látek. Toto slo#ení v*ak kolísá dle podest!lky, druhu a v"ku zví$at, dle krmiva a zejména skladování hnoje. 2) Mo)'vka Je %áste%n" rozlo#ená mo% hospodá$sk!ch zví$at z$ed"na vodou v r(zném pom"ru. Pr(m"rná mo%(vka obsahuje 0,25% N, 0,45% K, stopy P a Ca a d(le#ité r(stové látky (zejména heteroauxiny*). 3) Kejda Kejda je sm"s tuh!ch a tekut!ch v!kal( hospodá$sk!ch zví$at $ed"ná vodou. Pr(m"rná kejda skotu obsahuje asi 0,4% N, 0,05 – 0,15% P, 0,45% K, 6 – 7% organické hmoty. 4) Komposty Kompost je pevné organické hnojivo získané kompostováním r(zn!ch organick!ch materiál( (rostlinné zbytky, sláma, hn(j, kejda, mo%(vka), minerální zeminy a Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-,!

pr(myslov!ch hnojiv. Kompost zraje pr(m"rn" 4 – 5 m"síc(. Zral! kompost má kyprou drobtovitou strukturu. Pr(m"rn! kompost obsahuje asi 10 – 15% organické hmoty, 0,20% N, 0,10% P a 0,3% K.

5) Zelené hnojení Zelené hnojení jsou zám"rn" p"stované rostliny, které do p(dy zapravujeme za ú%elem dodání organické hmoty. P"stováním a následn!m zapravením t"chto rostlin do p(dy dodáváme v*echny pot$ebné #iviny, mikroorganismy, zlep*ujeme p(dní strukturu a dal*í fyzikální i chemické vlastnosti p(dy. Zelené hnojení nám p(du i odpleveluje. Mezi nejvhodn"j*í rostliny pro zelené hnojení pat$í luskoviny, jeteloviny, ho$%ice, svazenka, slune%nice, n"které trávy a obiloviny. Tyto rostliny mají schopnost rychle nar(st, poutají vzdu*n! dusík, hluboko ko$ení.

5.2.2 Pr'myslová hnojiva Pr(myslová hnojiva jsou chemické slou%eniny r(zné struktury a barvy, které obsahují #iviny v r(zném pom"ru a r(zn!ch formách. Tyto hnojiva jsou vyráb"na pr(myslov". 1) Dusíkatá hnojiva Tato hnojiva obsahují jako hlavní #ivinu dusík a to ve form": a) Nitrátové – aniont NO3-, rostlinou je p$ijímán rychleji, není v p(d" vázán a tím se z p(dy rychleji vyplavuje b) Amoniakální – kationt NH4+, je energeticky v!hodn"j*í nebo) tato forma se p$ímo ú%astní tvorby aminokyselin.v p(d" je dob$e vázán – jeho ú%inek je trvalej*í. c) Organick! dusík A) Dusíkatá hnojiva s jednou formou dusíku Dusíkatá hnojiva s nitrátovou formou dusíku Ledek vápenat! – obsahuje 15% N a 20% Ca, jedná se o bílou a# na*edlou granulovanou hmotu. Ledek ho#e)natovápenat! – obsahuje 14% N, 9,4% Ca a 5,7% Mg. Je podobn! p$edchozímu hnojivu, granule jsou kulaté. * heteroauxin – organická látka podporující r(st rostlin

Dusíkatá hnojiva s amoniakální formou dusíku Síran amonn! – obsahuje 21% N. Je to krystalická s(l *edé, zelené nebo bílé barvy. Dusíkatá hnojiva s organick!m dusíkem Mo)ovina – obsahuje a# 46% N, je to hnojivo ve form" bíl!ch kulovit!ch granulí. Dusíkaté vápno – tento *ed! prá*ek obsahuje 19% N a 33 – 50% Ca. B) Dusíkatá hnojiva dv"ma formami dusíku Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!--!

Ledek amonn! – obsahuje 35% N (polovinu v nitrátové form" a polovinu v amoniakální form"). Je to krystalická s(l bílé %i na#loutlé barvy. Ledek amonn! s vápencem – obsahuje stejné mno#ství i formu N jako ledek amonn! a navíc asi 8% Ca. Jedná se o *edé granule. C) Dusíkatá hnojiva se t$emi formami dusíku DAM 390 – obsahuje 30% N. Je to bezbarvá kapalina. 2) Fosfore)ná hnojiva V t"chto hnojivech je hlavní #ivinou fosfor. Fosfore%ná hnojiva jsou rozd"lovány dle rozpustnosti ve vod" (superfosfáty), v kyselin" citronové (Thomasova mou%ka) a hnojiva s t"#ko rozpustn!m fosforem (mleté fosfáty). Superfosfáty – jedná se o *ed! a# hn"d! prá*ek %i granule. Obsah fosforu je r(zn! podle p(vodu superfosfátu. Superfosfát Kola obsahuje 8% P, Superfosfát Afrika 6,1% P, superfosfát granulovan! 7% P, superfosfát trojit! granulovan! potom 21,4%. Dodávají se do p(dy s pH 6 – 7,5 nejlépe sou%asn" s organick!mi hnojivy. Thomasova mou)ka – vzniká jako vedlej*í produkt p$i v!rob" ocele, obsahuje asi 7% P, 33% Ca, 2% Mg i mikroelementy. Jedná se tmav" *ed! prá*ek. Mlet! fosfát – je tp mlet! p$írodní fosfát s obsahem P 12,8%. 3) Draselná hnojiva Obsahují jako hlavní #ivinu draslík vázan! na chlor (chloridová forma) nebo na síran (síranová forma hnojiva) a silikátová forma.. 1) Draselná hnojiva s chloridovou formou – jsou kyselej*í, tato hnojiva nejsou vhodná pro rostliny citlivé na chlor. Draselná s'l 40%– obsahuje asi 33%, 8,9% Na a 46% Cl. Je to bílá, nar(#ov"lá krystalická s(l. Draselná s'l 50% - obsahuje 42% K, asi 5,2% Na a 47% Cl. Má podobné vlastnosti jako p$edchozí hnojivo. Draselná s'l 60% granulovaná – obsahuje 49% K. Kamex – tato granulovaná, nar(#ov"lá s(l obsahuje 33% K, 2,4%Mg, 43% Cl a 7,4% Na. 2) Draselná hnojiva se síranovou formou – jsou mén" kyselá ne# p$edchozí Síran draseln! – obsahuje asi 42% K a 2 – 3% Cl a stopy Mg. Je to bílá a# *edá jemnozrnná s(l. 3) Draselná hnojiva s silikátovou formou – pat$í mezi neutrální hnojiva Draselné k#emi)itany – jsou to mleté horniny obsahující 1,6 – 16,6% K v t"#ko p$ístupné form" pro rostliny, proto se pou#ívají hlavn" do kompost(. 4) Vápenatá hnojiva V t"chto hnojivech je hlavní #ivinou vápník. T"mito hnojivy nedodáváme pouze #ivinu vápník, ale upravujeme i pH p(dy a zvy*ujeme mikrobní %innost v p(d". Tato hnojiva se rozd"lují podle formy na: 1) Vápenatá hnojiva obsahující Ca ve form" oxidu vápenatého (CaO) Pálené vápno – osahuje od 53 do 60% Ca 2) Vápenatá hnojiva obsahující Ca ve form" uhli%itanu vápenatého (CaCO3) Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-.!

Mleté vápence – získávají se rozemletím vápencov!ch hornin, obsahují 60 – 90% uhli%itan(, jsou bílé %i *edé. Dolomitick! vápenec – obsahují stejné mno#ství uhli%itan( jako mleté vápence a navíc i Mg 3) Odpadová hnojiva obsahující Ca v r(zn!ch formách Satura)ní kaly – získávají se v cukrovarech, obsah Ca je 10 – 21%. Lihovarské kaly, odpadová sádra, prachy z pecí

Víceslo(ková hnojiva Jedná se o hnojiva, která obsahují dv", ale %ast"ji t$i hlavní #iviny (dusík, fosfor, draslík) v r(zném pom"ru. Rozd"lení víceslo#kov!ch hnojiv: 1) Dvouslo#ková hnojiva – obsahují dv" hlavní #iviny v r(zné kombinaci (nap$. dusíkatofosfore%ná, dusíkatodraselná,..) 2) T$íslo#ková hnojiva – obsahují hlavní #iviny N,P,K Dvouslo(ková hnojiva Amofos – obsahuje 11,5% N a 21,5% P, jedná se o tmav" *edé granule T#íslo(ková hnojiva NPK – obsahuje 12% N, 8,4% P, 15,8% K, K je v tomto hnojivu v chloridové form". Jedná se o na*edlou granulovanou hmotu. Cererit – obsahuje 11% N, 4% P a 11% K, K je zde v síranové form", obsahuje i mikroprvky – zejména Mn, Zn, Cu,Mo Kristalony – tato pevná hnojiva jsou pln" rozpustná ve vod" a obsahují r(zn! pom"r #ivin i mikroprvk( dle barvy hnojiva Kapalná hnojiva Tato hnojiva jsou vyráb"na a aplikována v tekutém stavu. Tato hnojiva mají n"kolik v!hod oproti hnojiv(m pevn!m: ' Ú%innost je stejná ' Mají lep*í vlastnosti pro skladování a manipulaci ' Je mo#né je pou#it i pro mimoko$enovou v!#ivu ' Je mo#né je míchat nap$. s p$ípravky na ochranu rostlin, herbicidy, morforegulátory ' Jejich v!roba je ekonomi%t"j*í Mezi základní tekutá hnojiva pat$í: Dam 390 NP hnojivo – dvouslo#kové dusíkatofosfore%né hnojivo obsahující 8% N a 24% P Herbasyn – obsahující r(zné mno#ství N ( 4 – 20% ), P ( 4 – 18% ), K ( 7 – 19% ), také mikroprvky Mn, CU, B, Zn Hydropon – 38% N, 12% P, 47% K, 8% Mg, takté# dal*í prvky – Ca, Cu, Mn, Zn, B, Fe, Mo Vegaflor – obsahuje 75% N, 33% P, 62% K, dále: Ca, Cu, Mn, Zn, B, Fe, Mo, Ni, Co a stimulátory r(stu ENPEKASOL – soubor kapaln!ch hnojiv obsahující hlavní #iviny a mikroprvky v r(zném pom"ru Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!-/!

Pomalu rozpustná hnojiva Smyslem pou#ití t"chto hnojiv je postupné dodávání #ivin rostlinám v pr(b"hu jejich r(st(. Tato hnojiva jsou zpravidla obalována vosky, prysky$icemi a podobn!mi látkami, které p(sobením teplot pomalu uvol-ují #iviny do substrátu. Nev!hodou t"chto hnojiv je jejich vysoká cena. Osmocote, Plantacote – jedná se o kombinovaná hnojiva obalovaná organick!mi polymerními látkami, jejich ú%inek je 2 – 24 m"síc( Uramit, Nitrozol – kondenzáty mo%oviny

Shrnutí: Hnojiva jsou organické i minerální látky, které zvy*ují obsah p$ijateln!ch #ivin v p(d". D"lí se podle p(vodu na hnojiva statková a pr(myslová, dále je m(#eme d"lit na kapalná a pevná. Pr(myslová hnojiva se d"lí podle obsahu hlavní #iviny na hnojiva jednoslo#ková, dvouslo#ková a t$íslo#ková. Jednoslo#ková hnojiva se d"lí na hnojiva dusíkatá, fosfore%ná, draselná a vápenatá. Samostatnou skupinou jsou hnojiva kapalná a pomalu rozpustná, která mají mnoho v!hod. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Definujte pojem hnojivo a objasn"te rozd"lení hnojiv 2) Vysv"tlete, jak! v!znam mají organická hnojiva 3) Vyjmenujte nejd(le#it"j*í organická hnojiva 4) Vysv"tlete pojem pr(myslová hnojiva a napi*te jejich rozd"lení 5) Ke ka#dé skupin" pr(myslov!ch hnojiv nyní p$ipi*te 2 hnojiva

?

Klí)ová slova: hnojivo, organická hnojiva, anorganická hnojiva, hn(j, mo%(vka, kejda, zelené hnojení, kompost, dusíkatá hnojiva, fosfore%ná hnojiva, draselná hnojiva vápenatá hnojiva, dvouslo#ková hnojiva, t$íslo#ková hnojiva, kapalná hnojiva, pomalu rozpustná hnojiva Doporu)ená literatura: HLU+EK, J. Základy v!#ivy a hnojení zeleniny a ovocn!ch kultur. Praha:ÚZPO 1996 KOLEKTIV AUTOR.. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KRI+TÍ A KOL. Cvi#ení z nauky o prost%edí rostlin. Praha: SZN 1988 KRI+TÍN A KOL. Nauka o prost%edí rostlin.Praha:SZN 1985 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991


$

"#$%&'(!-0!

6. Rozmno(ování rostlin K zamy!lení: Na základ" informací, které jste získali na základní *kole %i jinde se pokuste vysv"tlit, jak!mi zp(soby je mo#né rozmno#it rostliny.

#

V zahradnictví vyu#íváme k rozmno#ování rostlin jak rozmno#ování pomocí semen – generativní rozmno(ování, tak rozmno#ování %ástmi rostlin – vegetativní rozmno(ování. Mno#ení rostlin je nej%ast"ji soust$ed"no do specializovan!ch podnik(, které dodr#ují *lechtitelská a zdravotní opat$ení a v"t*inou zaru%ují dobrou kvalitu osiv a sadby.

6.1 Generativní rozmno(ování Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Objasnit, kdy se vyu#ívá tento zp(sob mno#ení a vysv"tlit jaké jsou jeho v!hody a nev!hody ! Vyjmenovat vlastnosti osiva a zp(soby jeho o*et$ení ! Objasnit zp(soby, techniku a dobu v!sevu ! Znát optimální podmínky pro klí%ení a vzcházení rostlin Generativní rozmno#ování, tedy rozmno#ování pomocí semen, se vyu#ívá jestli#e rostliny: ' Vytvá$ejí dostatek semene ' Potomstvo ze semene je dostate%n" jednotné ' Jestli#e je nelze mno#it vegetativn" (v"t*ina zelenin) ' Je-li tento zp(sob mno#ení vydatn"j*í %i ekonomicky v!hodn"j*í ' U tohoto zp(sobu mno#ení se zpravidla nep$ená*ejí choroby. K zamy!lení: Znáte n"které rostliny, které se mno#í generativn". Pokuste se n"které z nich vypsat. Nev!hodou tohoto mno#ení je, #e si mladé rostliny takto mno#ené nezanechávají vlastnosti rodi%( a jsou nevyrovnané.


"#$%&'(!-1!

"

#

Semeno je rozmno#ovací orgán semenn!ch rostlin. Jeho funkce je vyklí%it za p$ízniv!ch podmínek a tím dát vzniknou nové rostlin". Osivo jsou semena nebo plody kulturních rostlin, která jsou ur%ena k v!sevu a mají nejlep*í vlastnosti. Osivo se získává sb"rem semen a následn!m o*et$ováním t"chto semen. K o*et$ování semen pat$í: ' P$edsu*ení ' Su*ení ' 'i*t"ní ' T$íd"ní. Aby bylo osivo pou#itelné k v!sevu musí spl-ovat n"kolik základních vlastností: "istota osiva – udává se v %. Osivo by m"lo b!t bez p$ím"sí plevel( a jin!ch semen, nem"lo by obsahovat chemické ne%istoty. Klí)ivost semen – udává % semen schopn!ch vyklí%it do ur%ité doby. Klí%ivost se ur%uje v laboratorních podmínkách. Na vlhkou vatu, sav! papír se napo%ítá 100 semen a po stanovené dob" se vypo%ítá, kolik semen vyklí%ilo. N"které osivo má schopnost udr#ovat si klí%ivost n"kolik let, n"které si tuto vlastnost udr#ují pouze jeden rok. U(itná hodnota – udává se takté# v % a vypo%ítá se jako %istota osiva x klí%ivost 100 Vzcházivost semen – je schopnost semen vyklí%it v p(d". Pro udr#ení #ivotnosti semen je nutné je dob$e skladovat. Skladování osiva by m"lo pobíhat v such!ch místnostech (osivo je p$ed skladováním vysu*eno na 10% vlhkosti) a chladn!ch místnostech (stálá teplota v rozmezí 0 – 10°C). Velikost semen – semena rostlin jsou velikostn" velice rozdílná – nejmen*í semena má Begonia, st$ední Salvia, Viola, velká potom Phaseolus, nejv"t*í semena mají palmy. Velikost semen udává hloubku v!sevu – %ím v"t*í semena, tím v"t*í hloubka v!sevu. Velikost semen se uvádí jako hmotnost 1 000 semen (HTS) nebo jako po%et semen v 1 g. Podle t"chto údaj( se odvozuje mno#ství vysévan!ch semen na plochu – tzv. v!sevek. V dne*ní dob" ji# b!vá osivo p$ed v!sevem r(zn!mi zp(soby o*et$eno: Tab. 3 Zp(soby p$edse)ové úpravy osiva

Název Kalibrace Mo#ení Inkrustace Barvení a obalování P#edkli)ování

Popis V!znam T$íd"ní semen podle velikosti Rovnom"rné vzcházení porostu O*et$ení osiva fungicidní Po%áte%ní ochrana proti látkou houbov!m chorobám Naná*ení na osivou fungicidní Po%áte%ní ochrana proti a insekticidní látky *k(dc(m (d$eb%ík(m) Obalení osiva do jíl( a Umo#n"ní p$esného v!sevu vápence + fungicidní látky + hnojiva /ízen! p$íjem vody Nastartování klí%ení bobtnáním semen (p$edklí%ení semen)

V!sev Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.2!

V!sevem se rozumí p$enesení osiva na substrát v n"m# %i na n"m# rostlina klí%í. V!sev m(#eme provád"t jako: ' P$ím! v!sev – osivo se vysévá p$ímo na záhon, na kterém bude p"stována. Tento druh v!sev( se vyu#ívá zejména u rostlin, které nesná*ejí p$esazování. Nap$. n"které letni%ky, zeleniny ' V!sev do nádob – osivo se vysévá do nádob (misek, truhlíku bu-kov!ch palet), ze kter!ch se vze*lé rostliny po ur%ité dob" p$epichují %i p$esazují do jin!ch p"stebních nádob %i na p"stební záhon.

Doba v!sevu je odvislá od vysévaného druhu rostliny. Letni%ky* se vysévají brzy na ja$e tého# roku, kdy kvetou. Vysévají se od února (letni%ky, které se dlouho p$edp"stovávají – Begonie, Lobelia, Petunia), V"t*ina druh( letni%ek se v*ak vysévá b"hem b$ezna a dubna. Tyto druhy se vysévají pod sklem, tedy ve sklenících. N"které letni%ky se koncem dubna vysévají p$ímo na p"stební záhony – Calendula, * letni%ka – v na*ich podmínkách p$irozen" p$e#ívají pouze jedno vegeta%ní období

Dvouletky* se vysévají od kv"tna do srpna. Trvalky** lze vysévat kdykoliv, pokud osivo udr#uje klí%ivost. Zeleniny se vysévají od ledna do dubna do skleník( a p$edp"stovávají se. Od dubna je mo#né u zelenin provád"t p$ím! v!sev. Technika v!sevu. V!sev se provádí: • ru%n" – nej%ast"ji • pomocí jednoduch!ch technick!ch prost$edk( • pomocí pln" automatick!ch secích stroj( - ve specializovan!ch podnicích na p$edp"stování rostlin Druhy v!sev( 1) V!sev na $iroko – p$evládá p$i ru%ním v!sev(, takov!to v!sev nesmí b!t p$íli* hust!, nebo) rostliny se p$i n"m vytahují a *í$í se zde houbové choroby. 2) V!sev do #ádk' – pou#ívá se u ru%ního i strojového v!sev( pro v!sev v"t*ích semen. 3) V!sev do $petek – nej%ast"ji se vyu#ívá u p$ím!ch v!sev(. Na jedno místo se vyseje 2- 5 semen. 'asto se vyu#ívá u n"kter!ch zelenin. 4) P#esn! v!sev – vyu#ívá se u mechanizovan!ch v!sev(, semena jsou vysévána na p$esnou vzdálenost. P$ed v!sevem je nutné vydesinfikovat p"stební nádoby, aby nedocházelo k roz*í$ení chorob a *k(dc(. Prost#edí pro klí)ení a vzcházení semen Klí%ení a vzcházení semen trvá r(zn" dlouhou dobu, podle druhu rostliny. Je to ovliv-ováno: Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.)!

' Teplotou – nejlépe p$i teplot" 18 – 24°C ' Sv"tlem – n"která semena vy#adují ke klí%ení tmu – Nap$. brambo$ík, n"která klí%í pouze na sv"tle – gloxínie. U v"t*iny druh( v*ak klí%ení probíhá stejn" dob$e za sv"tla i za tmy. Vze*lé mladé rostlinky – semená%e – v*ak ke svému správnému v!voji pot$ebují dostatek sv"tla. P$ed siln!m slune%ním zá$ením se v*ak tyto mladé rostliny musí chránit – stínovat. ' Vlhkostí – v"t*ina semen vy#aduje ke klí%ení vy**í vzdu*nou vlhkost, kterou docílíme p$ikr!váním v!sev( sklem %i fólií. ' Substrátem – v!sevn! substrát musí mít nízk! obsah solí, propustn! pro vodu a dostate%n" vzdu*n!. Takté# musí b!t vydesinfikovan!. ' Zálivkou – semena nesmí b"hem klí%ení nikdy vyschnout, proto je nutná opatrná zálivka %i rosení. ' Ochrana proti *í$ení chorob – v#dy je nutné dodr#ovat hygienická opat$ení a vhodné p"stební podmínky. V p$ípad" pot$eba se provádí zálivka fungicidními prost$edky. P$epichování P$epichování je p$esazování mlad!ch semená%k( do jin!ch p"stebních nádob, jiného substrátu tak, aby m"li v"t*í prostor a více sv"tla pro sv(j v!voj. * dvouletka – k plnému v!voji pot$ebují dva roky. První rok se vysévají a vytvo$í p$ízemní r(#ici list(, druh!m rokem kvetou ** trvalka – na stanovi*ti vytrvávají n"kolik let

P$epichování se u kv"tin a zelenin provádí ve fázi d"lo#ních lístk( na vzdálenost 2 x 2 cm a# 6 x 6 cm. V"t*inou se provádí pouze jedenkrát a poté po zapojení listové plochy se ji# vysazují do kv"tiná%(. Tato pracovní operace je %asov" velice náro%ná. P$i p$esném v!sevu do bu-kov!ch palet tato se operace neprovádí. Shrnutí: Rostliny je mo#né mno#it generativn" – semenem %i vegetativn" – %ástmi rostlin. Generativn" se mno#í p$edev*ím ty rostliny, které tvo$í dostatek semen a u kter!ch je potomstvo jednotné. U generativního zp(sobu mno#ení nedochází k p$enosu virov!ch chorob. Semena ur%ená k v!sevu jsou naz!vána osivem a musí mít n"které vlastnosti jako jsou %istota osiva, klí%ivost, u#itná hodnota apod.. Osivo se p$ed v!sevem upravuje inkrustací, mo$ením, má%ením, skarifikací, stratifikací %i obalováním. V!sev se provádí v r(zn!ch termínech a r(zn!mi zp(soby podle druhu rostliny. M(#eme jej provést rovnou na pozemek – p$ím! v!sev nebo nejprve do nádob a poté provést p$epichování a v!sadbu. P$i klí%ení a vzcházení rostlin je nutné dodr#ovat správné mikroklima. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Objasn"te pojem generativní mno#ení a kdy se tento zp(sob mno#ení vyu#ívá a vysv"tlete jeho v!hody a nev!hody. 2) Vyjmenujte vlastnosti osiva a vyjmenujte zp(soby o*et$ení osiva p$ed v!sevem 3) Objasn"te zp(soby a techniku v!sevu kv"tinov!ch a zeleninov!ch osiv. 4) Jaké podmínky musíte zajistit osivu, aby do*lo k nejlep*ímu klí%ení a vzcházení rostlin? Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.*!

?

Klí)ová slova: generativní mno#ení, semeno, osivo, v!sev, p$epichování

6.2 Vegetativní rozmno(ování Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Objasnit, kdy se vyu#ívá tento zp(sob mno#ení a vysv"tlit jaké jsou jeho v!hody a nev!hody ! Znát zp(soby p$ímého vegetativního mno#ení a tyto zp(soby popsat ! Znát zp(soby nep$ímého vegetativního mno#ení a tyto zp(soby popsat ! Znát u ka#dého zp(sobu vegetativního mno#ení p$íklad rostliny, která je tímto zp(sobem mno#ená ! Definovat pojmy stimulátor, podno#, afinita

"

Vegetativní rozmno#ování je rozmno#ování pomocí %ástí rostlin. 'ást rostliny k mno#ení se odebírá z tzv. mate%né rostliny, která musí b!t zdravá, musí zaji*)ovat pravost odr(dy a musí b!t uznaná. Tento druh mno#ení se vyu#ívá u druh( a odr(d, které: ' Tvo$í málo semen ' Semenem nep$ená*ejí vlastnosti rodi%( ' Se tímto zp(sobem mno#ení mno#í lépe a rychleji V!hodou tohoto mno#ení je, #e potomstvo je vyrovnané a pln" si udr#uje vlastnosti rodi%(. Nev!hodou tohoto mno#ení je, #e se tímto zp(sobem mno#ení p$ená*ejí choroby na potomstvo. (Zvlá*t" nebezpe%né jsou virové choroby). K zamy!lení: Ne# budete studovat dále, pokuste se vypsat si rostliny, o kter!ch víte, #e se mno#í vegetativn". Zápisky si uschovejte, budete s nimi dále pracovat. Rozd"lení vegetativního mno#ení Tento zp(sob mno#ení d"líme na: a) P$ímé vegetativní rozmno#ování b) Nep$ímé vegetativní rozmno#ování 6.2.1 Zp'soby p#ímého vegetativního rozmno(ování Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.+!

#

1) mno(ení pomocí #ízk' – $ízky jsou odd"lené %ásti rostlin, které jsou schopné vyr(st v novou rostlinu. Tento zp(sob mno#ení je velice roz*í$en zejména v kv"tiná$ství a okrasném *kolka$tví. Podle %ástí rostlin, které slou#í k mno#ení rozli*ujeme $ízky: a) Ko#enové – toto $ízky vznikají na$ezáním ko$en( rostlin.R(st se obnovuje z o%ek na ko$enech. Tyto $ízky nejsou moc roz*í$ené – vyu#ívají se u n"kter!ch trvalek. b) Listové – $ízek zde tvo$í list rostliny %i jen jeho %ást. Tyto $ízky se vyu#ívají zejména u n"kter!ch hrnkov!ch rostlin – africká fialka, begonie, tch!nin jazyk

Obr. 15 R(zné druhy listov!ch $ízk(

c) Stonkové – tento druh $ízk( je nejroz*í$en"j*í. Z t"chto $ízk( lze dop"stovat novou rostlinu v nejkrat*í dob". Stonkové $ízky se d"lí na: • Vrcholové – tyto $ízky se pou#ívají nap$. u pelargónií, karafiát(, azalek, fíkus( • Stonkové $ízky bez vrchol( – tyto $ízky se mohou vyu#ít nap$. u b$e%)anu, fíkusu, • D$evité $ízky – jsou $ízky bez vrcholu, jsou vytvá$eny v období vegeta%ního klidu z jednolet!ch v!hon(.

Obr. 16 Vrcholové stonkové $ízky


"#$%&'(!.,!

/ízky se po p$íprav" mohou namá%et do stimulátoru, co# jsou roztoky %i prá*ky obsahující látky, které podporují zako$e-ování $ízk(. Takto o*et$ené $ízky se umis)ují na mno#árensk! st(l (mno#árnu) do lehkého substrátu s p$ím"si *t"rku %i perlitu*. Na mno#árn" se musí udr#ovat teplota 18 – 25°C, teplota substrát( by m"la b!t stejná %i o 2°C vy**í. Musí zde b!t zaji*t"na vy**í vzdu*ná vlhkost – p$ekrytí folií.

2) rozmno(ování pomocí odd%lk' – tento zp(sob mno#ení se vyu#ívá zejména v ovocném *kolka$tví k mno#ení podno#í pro ovocné rostliny. Mate%ná rostlina se v p$edja$í sest$ihne asi 3 – 5 cm nad zemí. Z adventivních pupen( za%nou vyr(stat letorosty, které se b"hem léta 3x nahrnou zeminou. Letorosty zd$evnatí a v nahrnuté p(d" zako$ení. Na podzim se zako$en"lé v!hony odst$ihují. Obr. 17 Mno#ení pomocí odd"lk( * perlit – um"lá látka bílé barvy vyu#ívána ke zleh%ování substrátu %i jako vlastní substrát

3) rozmno(ování odkopky – tento zp(sob rozmno#ování se vyu#ívá pouze u *vestky domácí a u n"kter!ch strom( a ke$(. Z adventivních pupen( na ko$enech za%ínají vyr(stat nové rostliny. Na podzim se tyto rostliny odkopnou od p(vodní a dále se p"stují. Obr. 18 Odkopky

4) mno(ení $lahouny – *lahoun je nadzemní odno# rostlin. Tímto zp(sobem se mno#í jahodník, ledviník. Z rostlin vyr(stá *lahoun, kter! nese mladou rostlinu, které postupn" zako$e-ují. Po zako$en"ní se odd"lí mladá rostlina od mate%né rostliny a dále p"stuje. Obr. 19 +lohoun ledviníku


"#$%&'(!.-!

5) mno(ení h#í(ením – tento zp(sob mno#ení je mo#no vyu#it nap$. u rybízu a angre*tu a n"kter!ch okrasn!ch ke$(. Jednolet! v!hon se v p$edja$í poh$í#í do p$ipravené jámy, p$ihá%kuje se a zasype dobrou kompostní zeminou. B"hem vegetace v!hon v p(d" zako$ení a na podzim %i na ja$e se p(da odhrne a zako$en"l! v!hon se odst$ihne od mate%né rostliny. Obr.20 Mno#ení pomocí h$í#ení

6) mno(ení pomoci d%lení trs' – tento zp(sob mno#ení se vyu#ívá zejména u trvalek a jin!ch rostlin, které rostou trsovit" (nap$. u jahodník( m"sí%ního, traviny). Trs rostliny se vykope ze zem" a rozd"lí se na n"kolik men*ích trs(. Tímto mno#ením získáváme malé mno#ství nov!ch rostlin. 6) rozmno(ování pomocí d%livého pletiva – mereitému ( in vitro mno(ení ) – jedná se nákladné mno#ení rostlin pomocí d"liv!ch pletiv – meristému. Toto mno#ení se provádí ve speciálních laborato$ích. Tímto zp(sobem mno#ení je mo#né vyp"stovat tisíce mlad!ch rostlin, které jsou naprosto zdravé. K rozmno#ování se nej%ast"ji pou#ívají vrcholové %ásti rostlin, kde je nejvíce meristematick!ch pletiv.

Obr. 22 Pohled na meristematickou laborato$

Obr. 21 Mladé rostliny gerbery z meristematického mno#ení

Tyto %ásti se ukládají do kultiva%ních nádob na tzv. agar. Agar je rosolovitá hmota, ve které jsou rozpu*t"né cukry a dal*í pot$ebné látky k zako$en"ní rostlin. Na agaru rostlina zako$ení a velice rychle se zmno#uje v dal*í rostlinky. Tyto rostlinky se postupn" odd"lují a kultivují v dal*ích nádobách. Jakmile rostliny dorostou dostate%né velikosti, p$esazují se do substrátu a dále b"#n" p"stují. 8) mno(ení pomocí vivipárií – na listech %i jin!ch %ástech mate%né rostliny se tvo$í mladé rostliny, které odd"líme od mate%né rostliny a dále p"stujeme. Takto se nap$. mno#í Asplenium viviparium


"#$%&'(!..!

9) rozmno(ování pomocí dce#in!ch hlíz )i cibulí – tento zp(sob mno#ení se vyu#ívá u tulipán(, narcis(, lilií, gladiol(

Obr. 23 Mladé rostliny – viviparie Obr. 24 Dce$ina cibule tulipánu

Obr. 25 Dce$iné hlízy gladiolu


"#$%&'(!./!

Obr. 26 Schéma postupu meristematického mno#ení

6.2.2 Zp'soby nep#ímého vegetativního rozmno(ování Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!.0!

Rozmno#ování $t%pováním – tento zp(sob rozmno#ování je pou#íván zejména v ovocném a okrasném *kolka$tví. Tento zp(sob mno#ení spo%ívá v p$ená*ení u$lechtilé )ásti (odr(dy, kultivaru) na podno(. Podno( – je planá rostlina, která tvo$í budoucí rostlin" ko$enovou soustavu a %ást kmínk(. D(le#itou podmínkou úsp"*ného sr(stu podno#e a roubu je afinita. Afinita je schopnost sr(stu podno#e a roubu. Je pouze v rámci druh( nebo u velmi blízk!ch %i p$íbuzn!ch druh(. +t"pování se rozd"luje na: 1) o)kování – p$i n"m se na podno# p$ená*í pouze jedno o%ko 2) roubování – p$ená*íme na podno# roub, co# je u*lechtilá %ást s n"kolika pupeny %i o%ky Pro úsp"*né *t"pování je nutné dodr#ovat následná pravidla: ' ostré zahradnické no#e ' %isté a rovné $ezy ' afinita podno#e a roubu ' zru%nost a rychlost práce ' pevn! úvazek 1) rozmno(ování o)kováním – p$i tomto mno#ení p$ená*íme na podno# pouze jediné o%ko. O%kování se provádí v období druhé mízy – tedy od 15. %ervence do 10. zá$í. Podno# se o%istí a provede se na ni tzv. T $ez. Z letorostu se odd"lí o%ko s %ásti $apíku a vlo#í se do T $ezu. Vlo#ené o%ko se musí dob$e zavázat vázacím materiálem – páskou PVC, gumi%kou. Tento zp(sob je o%kování na o)ko spící – nebo) o%ko v roce o%kování pouze p$iroste a probudí se a# následující rok. O%kování na o%ko bdící se provádí v jarním období a o%ko v roce o%kování je*t" vyroste. Obr. 27 Schéma mno#ení o%kováním 1 odb"r a úprava roubu na odb"r o%ek 2 odb"r o%ka 3 správn" p$ipravené o%ko 4 vlo#ení o%ka do T-$ezu 5 postup p$ivazování o%ka PVC páskou 6 správn" upevn"né o%ko 7 místo o%kování na podno#í 8 speciální gumi%ka na upev-ování o%ek 9 + 10 upevn"ní o%ka gumi%kou 11 + 12 postup p$i vázání o%ka pry#ov!m %tvere%kem 13 pry#ov! %tvere%ek %i obdélník s kovovou sponkou


"#$%&'(!.1!

2) rozmno(ování roubováním – p$i tomto nep$ímém vegetativním mno#ení p$ená*íme na podno# roub, kter! má nejmén" dva pupeny. Roubování m(#eme provád"t v období mízy (vegetace) i v období, kdy není míza (v období vegeta%ního klidu). Zp(soby roubování: V dob", kdy je míza – za k(ru - zlep*en! za k(ru - Titell(v zp(sob - do roz*t"pu - do boku V dob", kdy není míza a podno# je stejn" silná jako roub: - kopulace - anglická kopulace V dob", kdy není míza a podno# je siln"j*í ne# roub – na sedélko - plátování - na kozí no#ku - do roz*t"pu - do boku

Obr. 28 Anglická kopulace

Obr. 29 Roubování na kozí no#ku

K zamy!lení: Vezm"te si své zápisky s rostlinami, o kter!ch víte, #e se mno#í vegetativn" a pokuste se k nim dopsat, jak!m zp(sobem vegetativního mno#ení se mno#í. Shrnutí: Rostliny mno#ené vegetativn" – tedy %ástmi rostlin si pln" podr#ují vlastnosti rodi%(, ale p$i tomto zp(sobu mno#ení dochází k p$ená*ení chorob. K p$ím!m zp(sob(m vegetativního mno#ení pat$í: $ízkování, odd"lky, d"lení trs(, odkopky, *lahouny, viviparie, h$í#ení, mno#ení dce$in!mi hlízami %i cibulemi a také drah!, ale v!nosn! zp(sob, mno#ení in vitro. K nep$ím!m zp(sob(m mno#ení pat$í o%kování a roubování. P$i tomto mno#ení dochází k p$enosu roubu na podno#.


"#$%&'(!/2!

#

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Objasn"te, kdy se vyu#ívá vegetativní mno#ení a vysv"tlete, jaké jsou jeho v!hody a nev!hody 2) Zpracujte p$ehlednou tabulku, v ni# uvedete rozd"lení vegetativního mno#ení a jeho jednotlivé zp(soby, v%etn" p$íklad( rostlin t"mito zp(soby mno#en!ch. 3) Popi*te jednotlivé zp(soby p$ímého a nep$ímého vegetativního mno#ení. 4) Definujte pojmy stimulátor, podno#, afinita a p$i$a&te je ke správnému zp(sobu mno#ení. 5) Pokuste se o vegetativní rozmno#ení n"které z uveden!ch rostlin.

?

Klí)ová slova: vegetativní mno#ení, $ízkování, odd"lky, d"lení trs(, odkopky, *lahouny, h$í#ení, viviparie, dce$iné hlízy a cibule, in vitro, agar, meristém, *t"pování, o%kování, roubování, podno#, afinita, stimulátor Doporu)ená literatura: BLA,EK. Ovocnictví. Praha: Kv"t 1998 KOLEKTIV AUTOR.. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 KUN'ICKÁ, A. 'kolka%tví. Ostrava: SZa+ 2004 VÍT A KOL.. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991


$

"#$%&'(!/)!

7. O$et#ování rostlin b%hem vegetace – p%stební postup Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Objasnit základní pojmy p"stebních postup( ! Vyjmenovat druhy závlah a vhodné zdroje závlahové vody ! Vysv"tlit rozdíl mezi hnojením a p$ihnojováním a znát zásady hnojení a p$ihnojování ! Vlastními slovy vyjád$it rozdíl mezi vy*tipováním a za*tipováním a k t"mto pojm(m uvést p$íklady rostlin, u kter!ch se tyto zásahy provád"jí ! Navrhnout p"stební zásahy u vybraného druhu rostliny v%etn" vhodného zp(sobu mno#ení

"

K zamy!lení: Jak jist" víte, ka#dá %innost má sv(j postup. Nejinak je tomu u p"stování rostlin. Tento postup se naz!vá p"stební postup. Pokuste se vypsat si n"které zásahy, které byste mohli za$adit do p"stebního postupu. Jist" jste ji# n"kolikrát n"které z t"chto zásahu d"lali. P"stební postup udává sled pracovních operací a p"stebních zásah( mezi dobou mno#ení %i v!sadby do prodeje rostlin. P"stební postup je odvozen od nároku p"stovan!ch rostlin a je d(le#ité je*t" p$e za%átkem p"stování tento postu znát. P"stební postupy musí b!t p$izp(sobeny r(stu a v!vinu daného druhu rostliny. 7.1 Sázení a p#esazování Jen z$ídka z(stávají rostliny na jednom stanovi*ti od rozmno#ení a# do doby sklizn". V"t*inu rostlin je nutné b"hem p"stebního postupe p$emis)ovat a tím jim dodávat v"t*í prostor a v!#ivu pro r(st. Jestli#e jsme neprovedli p$esn! v!sev m(#eme provést jednocení – co# je operace, p$i které se vze*lé rostliny protrhají na po#adovanou vzdálenost. P$i sázení dochází k poru*ování ko$en( a nemohou proto p$ijímat dostatek vody. V!sadba by se m"la provád"t nejlépe za podmra%eného a vlh%ího po%así. V!sadba do volné p(dy P$ed v!sadbou musí b!t p(da dob$e zpracována a nesmí b!t suchá. Rostliny sázíme pouze do takové hloubky, ve které rostly doposud. Dbáme na to, aby ko$eny nebyly obraceny vzh(ru. Rychleji zako$e-ují rostliny, které byly p$ed v!sadbou vyjmuty z nádob a mají tak ko$enov! bal, ne# rostliny s voln!mi ko$eny. Rostliny se vysazují na pravidelné vzdálenosti do tzv. sponu. Spon je tedy vzdálenost, ve které jsou rostliny vysázené %i rozestavené. V!sadba se provádí ru)n% – za pomocí sázecího kolíku, sázecí lopatky, r!%e a podobn" nebo strojov% – pomocí r(zn!ch sázecích stroj(. Po v!sadb" je nutné rostliny dostate%né zalít, aby zemina dob$e p$ilnula ke ko$en(m. N"které rostliny se po v!sadb" a v pr(b"hu vegetace musí nahrnovat. Toto se vyu#ívá nap$. u póru, ch$estu, které chceme vyb"lit.

Sázení do p"stebních nádob Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/*!

#

P"stební nádoby mají b!t dostate%n" trvanlivé, lehké, snadno %istitelné a pou#itelné i ke strojovému sázení. Dále mají mít otvory pro odtok p$ebyte%né vody. T"mto po#adavk(m nejlépe vyhovují kv"tiná%e z plastu. Tyto kv"tiná%e se v*ak po upot$ebení stávají obtí#n!m ekologick!m odpadem, proto se za%ínají vyvíjet kv"tiná%e z rozlo#iteln!ch odpadov!ch materiál( (celulóza, star! papír a p$ísady). Sázení do nádob se provádí nej%ast"ji na pracovním stole. Do kv"tiná%e se vsazuje jedna rostlina doprost$ed, v n"kter!ch p$ípadech i více rostlin (nap$. u b$e%)anu, hrnkové chryzantémy). Nejd$íve se na dno kv"tiná%e podsype substrát, poté se vlo#í rostlina %i rostliny a substrát se dosypává mezi ko$eny a pravideln" se utla%uje. Sázení do p"stebních nádob se m(#e provád"t i pomocí sázecích stroj(, co# podstatn" zvy*uje pracovní v!kon. Za jednu hodinu je mo#no pomoci takov!chto stroj( nasázet 600 a# 3 000 ks rostlin. Sázecí stroj je ov*em velkou investicí, proto je nutné jej dostate%n" vyu#ívat. P$esazování P$esazování je pracovní operace, p$i které se rostliny sázejí do v"t*ího kv"tiná%e ne# v jakém doposud rostly. K p$esazování se pou#ívá kv"tiná% o 2 – 3 cm v"t*í ne# kv"tiná% p(vodní. 7.2 Závlahy Závlahou je nutné do p(dy vrátit ztrátu vody, která vznikla v!parem z rostliny a p(dy – tedy evapotranspiraci. P$i zásobování kv"tin vodou je nutné respektovat tyto obecné po#adavky: • druhy rostlin mají rozdílné po#adavky na mno#ství vody a jsou r(zn" citlivé k nadbytku %i nedostatku vody. Tyto nároky je nutno znát. • Druhy rostlin vy#adují odpovídající zp(sob závlahy, která má zaru%it stejnom%rn! p#ísun vody k rostlinám. N"které druhy rostlin nesná*ejí ovlh%ení list( a hlavn" kv"t(. • V#dy musí b!t zaji*t"n plynul! odtok p$ebyte%n! odtok p$ebyte%né vody z oblastí ko$en(. • Mno#stvím dodávané vody se má nahradit voda spot$ebována vypa$ováním z rostlin a z p(dy. Toto mno#ství kolísá dle pr(b"hu po%así. • Mno#ství vody, které je dodáváno v jedné závlahové dávce se má p$izp(sobit vlastnostem p(dy %i substrátu (t"#*í p(dy x p(dám propustn!m). Zdroje závlahové vody Povrchová voda z vodních tok' – obsahuje mnoho organick!ch látek a $asy, proto je nutné ji filtrovat. V#dy je nutné provést u této vody i chemické rozbory nebo) tato voda m(#e obsahovat toxické látky. Vodovodní voda – je ekonomicky nev!hodná, ale pokud ji musíme pou#ít je i této vody nutn! chemick! rozbor. Vodovodní voda obsahuje chlor a flor, na které jsou n"které druhy rostlin citlivé (orchideje). Studni)ní voda – neobsahuje zárodky rostlinn!ch chorob, je chladná, v n"kter!ch oblastech je tvrdá a obsahuje vysoké mno#ství #eleza a solí. De$*ová voda – je pro závlahy nejhodnotn"j*í, pokud není zne%i*t"na emisemi. Tato voda je m"kká a má minimální obsah solí. Je jí v*ak nedostatek, proto se musí mísit s jin!mi zdroji vody. Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/+!

Kvalita závlahové vody je velice d(le#itá, proto jsou nutné n"které zásahy, které její kvalitu zvy*ují. Mezi takovéto zásahy pat$í: filtrace, odstra-ování solí a #eleza z vody, zm"k%ování vody.

7.2.1 Vrchní závlaha Vrchní závlahou se voda p$ivádí na povrch p(dy %i substrátu a prosakuje sm"rem dol(. Závlaha hadicí – tento zp(sob závlahy m(#eme pou#ít v kryt!ch prostorech i na venkovních plochách. Provádí se ru%n" post$ikem %i ke ko$en(m rostlin. V#dy dochází ke smá%ení rostlin. Trubkové zavla(ovací s tryskami – toto za$ízení slou#í k celoplo*nému zavla#ování post$ikem. Je u n"j vysoká spot$eba vody. Trysky jsou oto%né a jsou umíst"ny nad rostlinami (rostliny jsou smá%eny ) nebo u povrchu p(dy (smá%ejí jen p$ízemní %ásti rostlin). Mimo nev!hody smá%ení rostlin je zde i nev!hoda nerovnom"rného rozd"lení vody a vysok! v!par vody. Kapková závlaha – p$i této závlaze se p$ivád"jí malá mno#ství závlahové vody na povrch substrátu. P$i této závlaze se nezvlh%ují %ásti rostlin, spot$eba vody je nízká a lze p$i této závlaze i spolehliv" p$ivád"t hnojivé roztoky. Nev!hodou b!vá vy**í po$izovací cena a vysoké nároky na kvalitu závlahové vody. Mezi rostlinami jsou vedené trubky, ve kter!ch jsou otvory jimi# voda vykapává k rostlinám, %i jsou na tuto trubku nasazeny tzv. maková%e a ty p$ivedeny k rostlinám. Tyto kapkova%e se mohou ucpávat, proto je nutná jejich kontrola. Závlaha tenkost%nn!mi perforovan!mi hadicemi – na hadici jsou v pravideln!ch odstupech z boku dvojice otvor( z nich# p$i spu*t"ní závlahy tryská voda. 7.2.2 Spodní závlaha P$i této závlaze se voda p$ivádí ke ko$en(m rostlin a vzlíná sm"rem vzh(ru. P#iliv-odliv – p$i této závlaze se na stoly p$ivádí 1 – 2 cm vody. Po nasycení substrátu vodou se nespot$ebovaná voda odvádí do sb"rné nádr#e. Doba od napu*t"ní do vypu*t"ní má b!t nejv!*e 40 minut. Do vody se mohou p$idávat i minerální hnojiva. Musíme v*ak dávat pozor na p$íli* silné zamok$ení substrátu a uhnívání ko$en(. Závlaha ze (lábk' s protékající vodou – na stolech jsou #lábky a v nich umíst"ny rostliny v kv"tiná%ích. Tyto #lábky jsou vyspárovány a je jimi vedena voda, kterou nasává substrát v kv"tiná%ích. Závlaha z roho(e – tuto závlahu lze s úsp"chem pou#ít na v*ech typech p"stebních stol(. Na roho#e jsou rozestaveny kv"tiná%e, které musí mít dostate%n" velké odtokové otvory, kter!mi voda vlíná do substrátu. U této závlahy je velká spot$eba vody, nebo) se voda ve velké mí$e vypa$uje.

7.3 Hnojení a p#ihnojování Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/,!

Základní hnojení je dodávání organick!ch %i pr(myslov!ch hnojiv do p(dy p$ed v!sadbou p"stované kultury. Dodává se jím organická hmota a #iviny – zejména fosfor a vápník. P#ihnojování je pr(b"#né dodávání zejména pr(myslov!ch hnojiv b"hem p"stování rostlin. Dodávají se jím v*echny pot$ebné #iviny pro rostlinu, v%etn" mikroprvk(. P$i základním hnojení a p$ihnojování se $ídíme v!sledky rozbor( p(d, vlastními zku*enostmi a nároky rostlin. Základem základního hnojení je vyhnojení p(dy organick!mi hnojivy (chlévsk!m hnojem) ve vysok!ch dávkách – a# 80 t/ha. Dále se pro základní hnojení vyu#ívají r(zná pr(myslová hnojiva, její# dávky se stanovují dle rozboru p(d. P$i p$íprav" substrát( se jako základní hnojení p$idává 0,5 – 5 kg minerálních hnojiv na 1 m3. P$ihnojování je nezbytné u v"t*iny p"stovan!ch rostlin. Mladé rostliny jsou citlivé na p$ehnojení, proto bychom m"li mladé rostliny p$ihnojovat opatrn". Postupn" m(#eme zvy*ovat dávky hnojiv dle po#adavk( p"stovan!ch rostlin. Pro rostliny je nejvhodn"j*í tzv. kontinuální p$ihnojování – tedy p$ihnojení p$i ka#dé zálivce, ale nízk!mi koncentracemi hnojiv (0,05 – 0,1%). B"#n"j*í je v*ak p$ihnojování jednou za 1 a# 2 t!dny hnojiv!m roztokem s koncentrací 0,1 – 0,4%. P$i p$ihnojování se $ídíme následujícími zásadami: ' Koncentrace hnojivého roztoku musí odpovídat druhu rostliny ' Substrát nesmí b!t p$i p$ihnojování zcela such! ' Po v!sadb" a p$esazování p$ihnojujeme nejd$íve za 2 – 3 t!dny 7.4 Okopávka a ple)kování Tyto zásahy se provád"jí za ú%elem: ' Provzdu*n"ní p(dy ' Naru*ení kapilárních pór( ' Odstran"ní plevel(. Okopávka se provádí ru%n" v $ádku %i záhonu. Ple%kování dopl-uje okopávku. Provádí se v mezi$adí ru%n" %i mechanizovan". 7. 5 Mul)ování Mul%ování %i nast!lání se provádí pomocí organick!ch hmot (k(ra, piliny), pomocí netkané textilie nebo jejich kombinací. V!znam mul%ování: 1) Zabrán"ní v!paru vody z p(dy – *et$ení vláhy 2) Zabrán"ní r(stu plevele 3) Estetick! v!znam 7.6 Zásahy v uzav#en!ch prostorech V%trání – provádí se zejména v letních m"sících v uzav$en!ch plochách. Jeho ú%elem je: sní#it teplotu, v!m"na vzduchu a sní#it vzdu*nou vlhkost. Stínování – takté# se provádí zejména v letních m"sících, kdy vlivem vysoké intenzity slune%ního zá$ení dochází k p$eh$ívání uzav$en!ch ploch. Ú%elem stínování je tedy: sní#it intenzitu slune%ního zá$ení a sní#it teplotu v uzav$en!ch plochách. 7.7 Za$tipování


"#$%&'(!/-!

Je b"#n!m p"stebním zásahem u mnoha p"stovan!ch druh(. P$i tomto zásahu se odstra-uje vrchol rostliny a n"kolik list(. Provádí se p$evá#n" ru%n",ale je mo#né i chemické za*típnutí. To v*ak p$iná*í $adu rizik. Ú%elem za*tipování je: • Zv!*it po%et postranních v!hon( tak, aby rostlina byla bohat" rozv"tvená a m"la více kv"t( • Ovlivnit tvar rostliny • Sní#it v!*ku rostliny • Oddálit kvetení Za*típnutí je mo#né d"lat i n"kolikrát po sob", %ím# budou rostliny hodn" v"tvené a budou mít více kv"t(, ale prodlou#í se doba jejich p"stování. Tímto zásahem se zmen*í listová plocha, proto je nutné po za*típnutí omezit zálivku. Vhodné je také zv!*it vlhkost vzduchu. Za*tipování se provádí nap$. u pelargonií, azalek, fuchsií. 7.8 Vy$tipování Tímto zásahem se odstra-ují postranní poupata nebo v!hony na kv"tních v!honech. Ú%elem vy*tipování je: • Zap"stovat na stonku pouze jeden velk! kv"t, bez postranních kv"t( • Zap"stovat stromkovou formu dané rostliny (Fuchsie) Tento zásah se provádí jakmile lze tyto postranní poupata %i v!hony snadno uchopit a vylomit. Musíme v*ak dávat pozor, abychom nepo*kodili stonek, listy %i vrcholové poup". Tento zásah se provádí nap$. u karafiát(, chryzantém, r(#í. 7.9 Vyvazování Vyvazování se provádí zejména u $ezan!ch kv"tin: karafiát(, chryzantém, frézií a dal*ích k tomu, abychom dodali oporu pro stonky, které neudr#í váhu kv"tu a bez opory by do*lo k jejich zlomení. Jako opory se pou#ívají r(zné druhy sítí, které se zvedají postupn" s r(stem rostliny.Do porostu se v"t*inou dodává n"kolik sítí nad sebe. Vyvazování se provádí i p$i p"stování zeleniny (nap$. okurky), aby nedo*lo ke zlomení stonku pod tíhou plod(.

Obr. 30 Vyvazování karafiát( sít"mi

7.10 Regulace r'stu R(st rostlin m(#eme ovliv-ovat chemick!mi látkami, které se ozna%ují jako regulátory r'stu. Tyto látky nám r(st podporují (stimulace r(stu) nebo nám r(st zpomalují (retardace r(stu). 1) Stimulace r(stu – ke stimulaci r(stu se vyu#ívají gibereliny*, které prodlu#ují stonky, ale tímto se sni#uje jejich kvalita. Proto se tento zásah v praxi nevyu#ívá. 2) Retardace r(stu – po tomto zásahu rostliny rostou pomaleji a mají p"kn! kompaktní tvar a syt" zelené listy. Vyu#ívá se to zejména u rostlin, které rostou p$íli* bujn" nap$. kalanchoe. Shrnutí: Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/.!

Rostliny je nutné nejprve vysadit ve správném sponu na stanovi*t". Po v!sadb", ale i b"hem celého p"stebního postupu je nutné rostlinám dodávat vodu pomocí závlahy, V#dy je d(le#ité zvolit správn! typ závlahy a správn! zdroj závlahové vody. Nemén" d(le#ité je rostliny pravideln" p$ihnojovat, p$i%em# je d(le#ité dodr#ovat n"které zásady. Rostliny je nutné také pravideln" okopávat a ple%kovat, p$ípadn" pou#it mul%ování r(zn!mi materiály. P"stujeme-li rostliny v uzav$en!ch prostorech – sklenících a fóliovnících – je nutné i v"trání a stínování. U n"kter!ch rostlin je nutné k dosa#eni velkého vrcholového kv"tu provád"t odstra-ování vedlej*ích v!hon(, tedy vy*tipování. U t"chto rostlin je poté takté# nutné dodat jim oporu, aby se kv"ty nezlomily – tedy provést vyvazování. Jiné rostliny musíme naopak za*típnout – tedy odstranit jim hlavní vrchol a tím docílit rozv"tvení rostlin. Za*tipování i vy*tipování m(#eme podpo$it pou#itím regulátor( r(stu. * gibereliny – jsou rostlinné hormony, které mimo jiné podporují r(st

Kontrolní otázky a úkoly: 1) Objasn"te pojmy: sázení, p$esazování, p$epichování, kapková závlaha, v"trání, stínování, okopávka, mul%ování, regulace r(stu 2) Vyjmenujte druhy závlah pou#ívan!ch v zahradnictví a uve&te vhodné zdroje závlahové vody 3) Vysv"tlete rozdíl mezi hnojením a p$ihnojováním a vyjmenujte zásady u t"chto zásah( 4) Vlastními slovy vyjád$ete rozdíl mezi vy*tipováním a za*tipováním a uve&te p$íklady rostlin, u kter!ch se tyto zásahy provád"jí 5) Navrhn"te p"stební zásahy u Vámi vybraného druhu rostliny, takté# uve&te zp(sob mno#ení této rostliny

?

Klí)ová slova: sázení, p$esazování, závlahy, kapková závlahy, post$ikova%e, základní hnojení, p$ihnojování, okopávka, ple%kování, mul%ování, v"trání, stínování, vy*tipování, za*tipování, vyvazování, regulace r(stu

Doporu)ená literatura: BLA,EK. Ovocnictví. Praha: Kv"t 1998 KOLEKTIV AUTOR. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 VÍT A KOL.. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991


$

"#$%&'(!//!

8. Ochrana rostlin a boj proti plevel'm Cíle Po prostudování této kapitoly byste m"li b!t schopni: ! Znát rozd"lení *kodliv!ch %initel( ! Vyjmenovat p$íznaky po*kození rostlin a k t"mto p$íznak(m p$i$adit *kodlivého %initele, kter! toto po*kození zp(sobil ! Objasnit zp(soby boje proti *kodliv!m %initel(m a navrhnout vhodné zp(soby boje proti *kodliv!m %initel(m ! Definovat pojmy herbicid, fungicid, insekticid ! Znát n"které p$íklady biologické ochrany proti *kodliv!m %initel(m ! Definovat pojem plevel, znát rozd"lení plevel( a definovat jednotlivé skupiny plevel( ! Uvést p$íklady d(le#it!ch plevel( z ka#dé skupiny ! Objasnit nejd(le#it"j*í zásady boje proti plevel(m ! Navrhnout vhodn! zp(sob boje proti plevel(m na venkovních plochách a ve sklenících

"

V kryt!ch plochách i na venkovních plochách se m(#eme setkat s po*kozením rostlin r(zn!mi %initeli. Je nutné tyto %initele rozpoznat a ú%inn" s nimi bojovat, abychom zamezili dal*ímu po*kozování rostlin. K zamy!lení: Jist" víte o n"kter!ch %initelích, kte$í Vám mohou po*kodit %i ji# po*kodili rostliny. Kte$í to byli, jak jste po*kození poznali, jak jste proti t"mto %initel(m bojovali? 8.1 -kodliví )initelé a p#íznaky jejich po$kození +kodlivé %initele si m(#eme rozd"lit na dv" hlavní skupiny: 1) Abioti)tí )initelé (ne#iví) – do této skupiny *kodliv!ch %initel( jsou za$azovány zejména nep$íznivé klimatické vlivy jako: siln! vítr, slunce, dé*), kroupy, záplavy, atd. 2) Bioti)tí )initelé (#ivé, biotické vlivy) – a) Choroby – fyziologické – nedostatek %i nadbytek n"kter!ch prvk( - virové - bakteriální - houbové b) +k(dci – mikroorganismy – hmyz - makroorganismy – krtci, slimáci, ptáci Tito *kodliví %initelé nám po*kozují rostliny a na rostlinách m(#eme následn" pozorovat tyto p#íznaky po$kození: ' Vadnutí rostlin – nej%ast"ji zp(sobeno houbov!mi chorobami (ucpávání cévních svazk( rostlin) v n"kter!ch p$ípadech bakteriálními chorobami. ' Hniloby – jsou zp(sobeny bakteriálními %i houbov!mi chorobami ' Barevné zm%ny – zp(sobeny nej%ast"ji viry, *k(dci - %ervci Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/0!

#

' ' ' ' ' ' '

Deformace – takté# %asto zp(sobeny viry, %i *k(dci - m*ice Skvrnitosti – zp(sobuji houbové, n"kdy i bakteriální choroby Nádory – jsou zp(sobeny nej%ast"ji bakteriemi Medovina – lepkavá hmota – *k(dci – molice, m*ice, %ervci O(erky – *k(dci – slimáci, housenky, larvy Zne)i$t%ní rostlin – slimáci Pavu)inky – *k(dce – svilu*ka

8.2 Zp'soby ochrany proti $kodliv!m )initel'm Proti *kodliv!m %initel(m je nutná pravidelná a systematická ochrana nebo) ka#dé napadení *kodliv!m %initelem nám sni(uje v!nosy a sni(uje (ivotnost rostliny. Prvním zp(sobem ochrany proti *kodliv!m %initel(m jsou nep$ímá opat$ení a poté a# p$ím! boj. 1) Nep#ímá opat#ení – st$ídání plodin - správné zpracování p(dy - správná agrotechnická opat$ení (p$ihnojování, vy*tipování, závlaha) 2) P#ímá opat#ení a) mechanické – sb"r *k(dc(, odstran"ní napaden!ch list(, kv"t(, plod(. Tyto opat$ení jsou levn"j*í, ale %asov" náro%né b) biotechnické – pou#ití feromonov!ch lapa%(, barevn!ch lepov!ch desek (#luté na molice, modré na t$ásn"nky) c) chemické – pou#ití chemick!ch p$ípravk(: HERBICIDY – p$ípravky na ni%ení plevel( FUNGICIDY – p$ípravky na ni%ení houbov!ch chorob INSEKTICIDY – p$ípravky na ni%ení hmyzu NEMATOCIDY – p$ípravky na há&átka Obr.31 Vyu#ití modr!ch a #lut!ch lepov!ch desek

d) biologické – jsou zalo#eny na vyu#ívání p$irozen!ch nep$átel *k(dc(, chorob i plevel(. Sluné%ko sedmite%né – p$irozen! nep$ítel m*ic, Encarsia formosa – p$irozen! nep$ítel molic a dal*í.

8.3 Charakteristika plevel' Tento projekt je spolufinancován Evropsk!m sociálním fondem a státním fondem "eské republiky !

"#$%&'(!/1!

Jako plevelnou rostlinu nebo-li plevelem m(#eme nazvat v*echny rostliny rostoucí na pozemku, které tam nechceme. K zamy!lení: Se kter!mi plevely jste se ji# setkali a jak s nimi bojujete? Da$í se Vám to? Rozd"lení plevel(: 1) Jednoleté plevele – rozmno#ují se generativn" (semeny), v!voj probíhá b"hem 1 vegeta%ního období nebo od podzimu do jara a) efemérní – mají krátkou vegeta%ní dobu, sv(j v!voj za%ínají brzy z jara, kdy jsou pozemky je*t" bez vegetace, tady velmi sv"tlé b) )asn% jarní – klí%í brzy na ja$e p$i teplotách 1 – 2°C, ale mohou klí%it i b"hem vegetace. Tyto plevele nep$e#ijí zimu. Pat$i k nim nap$.: kop$iva #ahavka, rdesno pta%í, ho$%ice, $edkev c) pozdn% jarní – klí%í p$i vy**ích teplotách (10°C), rostou na sv"tl!ch místech. Pat$í k nim: je#atka ku$í noha, p")our, laskavec ohnut!, mlé%, pry*ec d) jednoleté ozimé – p$ezimuji ve form" listové r(#ice. K t"mto plevel(m pat$í: koko*ka pastu*í tobolka, lipnice ro%ní, pta%inec #abinec 2) Dvouleté plevele – p$ezimují v ve form" listové r(#ice. Pat$í k nim nap$íklad *)ovík 3) Vytrvalé plevele – a) m%lce ko#enící – mající tuhé oddenky – p!r plaziv! - s plaziv!mi zako$e-ujícími lodyhami – mochna husí - s m"kk!mi lodyhami a v!b"#ky, které se lehce lámou – opletník plotní b) hluboce ko#enící – s oddenky – podb"l, p$esli%ka - s v!b"#ky – pchá% oset, svla%ec 8.4 Hubení plevel' D(le#itou vlastností v*ech plevel( je jejich velmi vysoká schopnost rozmno#ování. Nejd(le#it"j*í v boji proti plevel(m je zasáhnout proti plevel'm v )as,aby nestihl plevel vykvést a vysemenit se. V boji proti plevel(m m(#eme op"t vyu#ít p$ím! a nep$ím! zp(sob. 1) Nep#ím! zp'sob boje spo%ívá ve správném st$ídaní plodin a dodr#ování správného zp(sobu zpracování p(dy ve vhodnou dobu. 2) P#ím!m zp'sobem boje proti plevel'm je: a) mechanické zp(soby – okopávka, kyp$ení, ple%kování b) biologické zp(soby – pou#ití p$irozen!ch nep$átel c) termick! zp(sob – spálení plevel( teplem d) chemick! zp(sob – pou#ití herbicid(


"#$%&'(!02!

#

Herbicidy jsou tedy chemické p$ípravky, které se vyu#ívají k ni%ení pleveln!ch rostlin. D"lí se do n"kolika skupin podle: ' Skupiny rostlin na kterou p(sobí – selektivní – p(sobí jen na jednod"lo#né %i dvoud"lo#né plevele – neselektivní (totální) – p(sobí na v*echny zasa#ené rostliny ' P(sobení na rostlinu - systémové – ze zasa#ené %ásti jsou rozvedeny do celé rostliny - dotykové – ni%í pouze zasa#enou %ást rostliny ' Podle aplikace - p$ed v!sadbou – zapravují se do p(dy – Treflan - preemergentní – p$ed vyklí%ením plevel( – Venzar - postemergentní – na vzrostl! plevel Charakteristika n"kter!ch herbicid(: Goal – p(sobí na dvoud"lo#né rostliny, je to systémov! herbicid Galant – p(sobí na jednod"lo#né rostliny, systémov!, je vhodn! na p!r plaziv! Roundup – totální systémov! herbicid Casaron – totální herbicid V*echny chemické p$ípravky na ochranu rostlin musíme pou#ívat ú%eln" a dle dan!ch p$edpis(, abychom zabránili jejich negativnímu vlivu na #ivotní prost$edí. P$ed pou#itím chemick!ch prost$edk( nejprve vyu#ijeme v*echny jiné pou#itelné prost$edky.


"#$%&'(!0)!

Shrnutí: +kodliví %initelé ním mohou rostliny po*kozovat a tím sni#ovat v!nos a kvalitu. Mezi biotické *kodlivé %initelé mohou pat$it nep$íznivé klimatické vlivy. Mnohem nebezpe%n"j*í jsou bioti%tí *kodliví %initelé – choroby a *k(dci. Zejména tito bioti%tí %initelé nám na rostlinách zp(sobují r(zné p$íznaky po*kození. Zjistíme-li po*kození rostlin *kodliv!mi %initeli musíme v%as za%ít s bojem proti t"mto %initel(m. M(#eme bojovat r(zn!mi zp(soby: mechanicky, biotechnicky, chemicky i biologicky.Mezi *kodlivé %initele m(#eme za$adit i plevel – tedy rostliny, které se nám na pozemku vyskytují proti na*i v(li. Plevelné rostliny mohou b!t jednoleté, dvouleté, ale i vytrvalé. V#dy je d(le#ité je odstranit v%as – tedy d$ív ne# se nám vysemení. M(#eme je odstranit mechanicky (okopávkou, odplevelením, mul%ováním), chemicky (herbicidy), termicky %i biologicky. Kontrolní otázky a úkoly: 1) Napi*te rozd"lení *kodliv!ch %initel( 2) Vyjmenujte p$íznaky po*kození rostlin a p$i$a&te *kodlivého %initele, kter! toto po*kození m(#e zp(sobit 3) Jak!m zp(sobem m(#ete bojovat proti *kodliv!m %initel(m? Navrhn"te vhodné zp(soby boje proti *kodliv!m %initel(m 4) Definujte pojmy herbicid, fungicid, insekticid 5) Znáte n"které p$íklady biologické ochrany proti m*icím? 6) Definujte pojem plevel a napi*te rozd"lení plevel( 7) Definujte jednotlivé skupiny plevel( a uve&te p$íklady d(le#it!ch plevel( z ka#dé skupiny 8) Objasn"te nejd(le#it"j*í zásady boje proti plevel(m 9) Navrhn"te vhodn! zp(sob boje proti plevel(m na trvalkovém záhon" p$ed *kolou a ve sklenících na +kolním zahradnictví

?

Klí)ová slova: bioti%tí a bioti%tí *kodliví %initelé, p$íznak po*kození, nep$ímá opat$ení, p$ímá opat$ení, herbicidy, fungicidy, insekticidy, plevel

Doporu)ená literatura: KABÍ'EK,J. Ochrana rostlin proti (ivo#i)n"m )k!dc!m. Praha:ÚZPO 1997 KAZDA, J. Choroby a )k!dci polních plodin, ovoce a zeleniny. Praha:ÚZPO 2001 KOLEKTIV AUTOR.. Zahradnick" slovník nau#n" A-$. Praha:ÚZPO 1995 MIKULKA, J.Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Praha: ÚZPO 1999 VÍT A KOL. Kv&tiná%ství. Praha:Kv"t 1996 VOLF, M. Základy skleníkového kv&tiná%ství. Praha: Brázda 1991


$

"#$%&'(!0*!

Na záv%r Vá#ení studenti, práv" jste do*li na konec studijního textu, kter! Vám m"l poodhalit n"které základní pojmy oboru Zahradnictví. V"$ím, #e studium textu bylo pro Vás p$íjemné a #e získané poznatky vyu#ijete nejen v dal*ích odborn!ch p$edm"tech jako je praxe, kv"tiná$ství, sadovnictví, ovocnictví, zeliná$ství, zahradnická mechanizace a dal*ích, ale i v pracovním a osobním #ivot". K tomu Vám p$eji hodn" úsp"chu

Rejst#ík pojm' A Abiotické faktory - ne#ivé faktory Afinita - schopnost sr(stu podno#e a roubu Agrochemie - nauka zkoumající zákonitosti p$ijmu #ivin rostlinami a vliv t"chto #ivin na rostliny Albedo - schopnost povrchu odrá#et slune%ní paprsky Amplituda - rozsah mezi nejni#*í a nejvy**í hodnotou Anemometr - p$ístroj na m"$ení rychlosti v"tru B Barograf - p$ístroj k m"$ení a zapisování tlaku vzduchu Biotické faktory - #ivé faktory Brány - ná$adí vyu#ívané k vlá%ení ( rozm"l-ování hrud, urovnávání povrchu, zapravování pr(myslov!ch hnojiv, ni%ení plevele ) D Dé$* - padající vodní kapky o velikosti 1 - 3 mm, nejroz*í$en"j*í druh srá#ek Dlouhodenní rostliny - rostliny, které k vykvetení pot$ebují ur%ité období dlouh!ch dn( (den nad 12 hodin) E Edafon - #ivé organismy r(zné velikosti #ijící v p(d" Etiolizace - zám"rné vyb"lování rostlin vyu#ívané u n"kter!ch druh( zelenin ( pór, ch$est, %ekankové puky ) F Fenologie - nauka zab!vající se studiem %asového pr(b"hu základních #ivotních projev( rostlin a #ivo%ich( v závislosti na pov"trnostních podmínkách Fungicidy - chemické látky vyu#ívané v boji proti houbov!m chorobám G Generativní mno(ení - zp(sob rozmno#ování rostlin pomocí semene Gradient teplotní - pokles teploty vzduchu s p$ib!vající nadmo$skou v!*kou


"#$%&'(!0+!

H Heliograf - p$ístroj k m"$ení délky slune%ního svitu Herbicidy - chemické látky vyu#ívané k ni%ení plevel( Hlavní plodina - plodina na pozemku p"stováná nejv"t*í %ást vegeta%ního období Hnojivo - organické i minerální látky, které zvy*ují obsah p$ijateln!ch #ivin v p(d". Hornina - p$irozená sm"s nerost( H#í(ení - zp(sob p$ímého vegetativního mno#ení rostlin Humifikace - rozkladné procesy organické hmoty, p$i kter!ch vznikají humusové látky Humus - organické látky v p(d", r(zn" rozlo#ené a mají v!znamn! vliv na úrodnost p(dy Hydroponie - p"stování rostlin bez p(dy ve vodní kultu$e, v ní# jsou rozpu*t"ny v*echny pot$ebné #iviny CH Chlévsk! hn'j - základní statkové hnojivo - %áste%n" rozlo#ená sm"s tuh!ch a tekut!ch v!kal( hospodá$sk!ch zví$at Chloroza - fyziologická porucha rostlin, která se projevuje ze#loutnutím %ástí %i cel!ch list( I In vitro - zp(sob p$ímého vegetativního mno#ení, p$i kterém se v laboratorních podmínkách kultivují nové rostliny z meristematick!ch pletiv %i jen jednotliv!ch bun"k Indiferentní rostliny - neutrální rostliny, u kter!ch není kvetení závislé na délce dne Insekticidy - chemické látky k boji proti hmyzu Inverze - stav po%así, kdy v p$ízemních vrstvách je teplota v!razn" ni#*í ne# ve vy**ích polohách J Jarovizace - p'sobení nízk!ch teplot, které vy(adují n%které rostliny, k tomu aby vykvetly Jednocení - protrhávaní rostlin po v)sevu na po(adovanou vzdálenost K Kejda - statkové hnojivo - sm's tuh)ch a tekut)ch v)kal% hospodá&sk)ch zví&at Klimatologie - nauka o podnebí Koloid - nejjemn'j*í $áste$ky tuhé fáze p%dy Kompost - organické hnojivo vzniklé kompostování organick)ch zbytk% a zeminy Krátkodenní rostliny - rostliny, které k tomu aby vykvetly pot&ebují n'kolik krátk)ch dn% (pod 12 hodin) Kroupy - padající kousky ledu nepravidelného tvaru s pr%m'rem 5 – 50 mm Kultivátor - ná&adí slou(ící ke kyp&ení p%dy Kv"tiná#ství - odv'tví zahradnictví zab)vající se mno(ením, produkcí a prodejem kv'tin Kyp#ení - obd'lávání p%dy, p&i které dochází k drobení hrud, zvy*ování pórovitosti p%dy, provzdu*n'ní p%dy L Luxmetr - p&ístroj, kter)m se m'&í intenzita slune$ního zá&ení


"#$%&'(!0,!

M Makroprvky - biogenní prvky, které rostliny pot&ebují ve vy**ím mno(ství (C,O,H,N,S,P,K,Ca,Mg,Fe) Meristem - rostlinné pletivo s dobrou d'licí schopností Meteorologie - nauka o po$así Meziplodina - plodina p'stovaná na pozemku mezi dv'ma hlavními plodinami Mikroprvky - prvky, nepostradatelné pro rostlinu, p&ijímá je v malém mno(ství Minerál - p&írodní slou$enina chemick)ch prvk%, n'kdy i $ist) prvek Mineralizace - rozkladné procesy v p%d' Mineralogie - nauka o nerostech (minerálech) Mlha - vodní kapi$ky v ni(*ích vrstvách vzduchu Mo$!vka - tekuté statkové hnojivo - zkva*ená a z&ed'ná mo$ hospodá&sk)ch zví&at


"#$%&'(!0-!

Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK

Recommend Documents