Podpora IS FIT: Analýza požadavků od průmyslu (32) Semestrální práce na předmět MI-CIO
Konzultant: Ing. Robert Pergl, Ph.D.
[email protected]
Vedoucí týmu: Bc. Jiří Pavelka
[email protected]
Členové týmu: Bc. Aleš Hübl
[email protected]
Bc. Jakub Jirůtka
[email protected]
Bc. Jan Pavlovský
[email protected]
Bc. Jaroslav Fibichr
[email protected]
Bc. Ladislav Stára
[email protected]
Bc. Ondřej Stuchlík
[email protected]
Bc. Tomáš Borovička
[email protected]
Bc. Tomáš Kouba
[email protected]
Praha 2012
1. Úvod Náplního naší práce bylo zmapovat potřeby a představy firem o způsobu užší spolupráce s univerzitami. K tomuto účelu jsme vytvořili dotazník, jenž jsme společně se zástupci oslovených firem vyplnili. V tomto dokumentu uvádíme souhrn získaných informací. Výsledky budou využity při přípravě portálu pro spolupráci s průmyslem, který bude součástí nového informačního systému ČVUT v Praze. Online dotazník naleznete na http://jdem.cz/ujtq9 a kompletní výsledky na http://jdem.cz/ujat4.
1.1 Zúčastněné firmy Oslovili jsme mnoho firem, z nichž se našeho průzkumu zúčastnilo těchto třináct: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
ACTIVE 24, s. r. o. AVG Technologies CZ, s. r. o. DHL Information Services DoxoLogic, s. r. o. Future Product Design, a. s. IBA CZ, s. r. o. IBM Česká republika, spol. s r. o. Oracle Czech, s. r. o. Profinit, s. r. o. Recruiting Talents, s. r. o. Seznam.cz, a. s. SVM Microwaves, s. r. o. TTC MARCONI, s. r. o.
1.2 Vysvětlivky ke grafům Síla požadavku vyjadřuje míru, jak je pro respondenta daný požadavek důležitý. Pohybuje se na stupnici od 0 do 3, kde jednotlivé stupně znamenají: 3 – bez toho se neobejdeme (must have), 2 – rozhodně chceme (should have), 1 – bylo by dobré (could have), 0 – není třeba (won’t have). Při čtení výsledků mějte na zřeteli, že rozdíl mezi stupni 3 a 2 napříč firmami nemá vysokou vypovídací hodnotu.
2. Výsledky průzkumu 2.1 Oslovené firmy a jejich zájem o spolupráci
2.2 Spolupráce s univerzitami Současný stav S jakými univerzitami spolupracujete?
…a s jakými v budoucnu chcete spolupracovat?
Všechny oslovené firmy již spolupracují s ČVUT v Praze, především s FEL a FIT (ve stejné míře), a většina má zájem ve spolupráci dále pokračovat. VUT v Brně je stejně žádaná, ale současná reálná spolupráce je nižší.
Současná spolupráce na výuce Firmy obvykle nemají dostatek kapacit na výuku předmětů (vč. velikánů jako IBM), proto preferují časově méně náročnou formu spolupráce, zejména hostující přednášky odborníků (12 firem ze 13). 62 % firem (8 ze 13), které mají zájem o vlastní předmět nebo spolupráci na existujícím, chtějí přednášky i cvičení. Na úpravě existujících osnov by se chtělo podílet pouze IBM. ■ ■ ■
■ ■
■
Active 24 spolupracuje s klubem Silicon Hill. Zajišťuje pro ně dny otevřených dveří s přednáškami, ukázkami datového centra apod. DHL IT Services zajišťuje přednášky Business Management pro VŠE (údajně velmi žádané). IBA CZ aktivně spolupracuje s FI MU v Brně. Již pět let s nimi pořádá letní školu (Software Summer Camp), od letoška i s FIT VUT. Na Brněnských školách zajišťuje přednášky o SCRUM. Na FI MU se podílí na předmětech z oblasti PM, Java a zajišťují vlastní předmět Podnikové portály (zejm. Liferay). Má zájem o obdobnou spolupráci i s FIT ČVUT. IBM spolupracuje na existujících předmětech BPM a CPM v rámci Centra znalostního managementu FEL ČVUT. Oracle poskytuje hostované přednášky (viz Oracle Academy). Existuje akreditovaný předmět Databázové systémy (Oracle), který vyučují jimi školení instruktoři z domovských univerzit. Spokojenost, ale zaškolení instruktorů je pro školy velmi drahé. Profinit poskytuje hostované přednášky již 6 let, spolupracuje na existujících předmětech a zajišťuje i vlastní předměty (bohužel bez bližšího upřesnění).
Oblasti budoucí spolupráce Stručný přehled oblastí, ve kterých by firmy mohly a chtěly spolupracovat na výuce: ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
DHL IT Services – project management, BI, HR, logistika; DoxoLogic – JEE, middleware, konfigurační vrstva, regresní a integrační testy, BPM a BRM, Spring Framework, Maven; IBA CZ – podnikové portály, zejm. Liferay (zařizuje se spolupráce pro nový IS ČVUT); IBM – všechny oblasti IT; Oracle – technologie, aplikace Oracle, téměř vše z oblasti IT; Profinit – softwarové inženýrství v praxi, DB systémy v praxi, finanční řízení podniku (Corporate performace management); Recruiting Talents – project management, personální management, řízení malých firem; Seznam – technicky a přístupy pro zpracování obrovských objemů dat.
Sponzorství 6 firem ze 13 (46 %) v současné době provozuje nějakou formou sponzorství. Pouze firmy IBA a IBM jsou ochotni poskytovat finanční příspěvky, ostatní by rádi přispívali formou software, hardware, pomůckami či odbornou spoluprácí.
■ ■ ■ ■ ■ ■
Active 24 dává slevy klubu Silicon Hill. Chtěli by dávat slevy studentům, ale neví jak se na fakulty dostat (nedostatečná propagace ze strany škol). AVG přispívá studentským organizacím výměnou za propagaci firmy. DHL IT Services nabízí odepsaný HW (notebooky) a dále kancelářské potřeby. IBA CZ je průmyslovým partnerem FI MU v Brně, přispívá cca 300 tis. Kč ročně na společné akce. Dále členem průmyslové rady FIT VUT, cca 20 tis. Kč ročně. IBM poskytuje sponzoring ve formě technologií a zaškolení. Oracle poskytuje v rámci Oracle Academy licence určené pro výuku.
Firemní výzkum a projekty O firemní výzkum na FIT mají zájem firmy: Future P. D., IBM, Profinit, Seznam, SVM Microwaves, časem IBA CZ a možná Oracle. Většina oslovených má zájem o zadávání menších projektů, zejména bakalářských a diplomových prací, příp. semestrálních prací či dílčích úloh.
Nabídka volných pozic Firmy shánějí zaměstnance i z řad studentů, a to na pozice vývojářů, testerů, administrátorů i obchodníků. Preferují spíše osobní kontakt a užší výběr studentů, než plošné rozesílání pracovních nabídek.
Mentoring Program ČVUT Mentoring využívá pouze IBM a Oracle. IBM má také vlastní mentoringový program. DHL IT Services taktéž, ale zaměřený pro lidi ze zemí třetího světa, nikoli pro studenty.
2.3 Požadavky na portál Výběr předmětů a studentů Ukázalo se, že oslovené firmy z nabízených informací o studentovi zajímá nejvíce životopis a nejméně jeho prospěch. Tento výsledek potvrzuje domněnku, že známky nemají pro firmy dobrou vypovídací hodnotu o skutečných znalostech a kvalitě studenta. Firmy také hodně zajímá, na kterých projektech student pracoval, jakou zastával funkci v týmu a s jakými technologiemi se reálně setkal. Ne z hlediska absolvovaných předmětů, ale opravdu konkrétních projektů a úkolů. Které informace vás u studentů zajímají?
Respondenti zodpovídali otázku, jak důležité jsou pro ně v portálu následujícící způsoby výběru a vyhledávání studentů i předmětů: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
výběr studentů dle podobnosti (heuristická analýza); možnost vytvářet black / white list studentů, se kterými chtějí, či naopak nechtějí pracovat; výběr předmětů podle předvolených štítků (tagů); výběr předmětů podle formy spolupráce; výběr předmětů podle délky práce; výběr předmětů podle vyučujícího a garanta.
Firmy dále navrhují tyto funkcionality: ■
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
Nástěnku pro informování o projektech, na kterých firmy a studenti aktuálně pracují. Cílem je snazší navázání spolupráce, např. když student vymyslí podobný projekt, tak nebude muset začínat na zelené louce. Možnost selektivního zadání (mini) úkolů konkrétním studentům (pro „oťukání“ na větší projekt). V profilech studentů podporu pro štítky (tagy), kterými o sobě sami deklarují, co umí, co je zajímá, jaké technologie ovládají, … a možnost podle nich vyhledávat (viz LinkedIn). Možnost přiřazovat štítky (tagy) i projektům. Seznam všech školních i firemních projektů a dalších aktivit, na kterých se student aktivně podílel (včetně hodnocení). Důležitý je filtr podle požadavků studentů, časových možností, nabízených dovedností a zájmů. Místo pro prezentaci jednotlivých firem, aby si mezi nimi studenti mohli vybírat. Zaměřit se na využití sociálních sítí. Podobnost lidí nelze podle parametrů určit (heuristické hledání „podobných“ studentů).
Hodnocení studentů
Firmy dále navrhují: ■ ■ ■ ■
Black-white list nahradit slovním hodnocením a „hvězdičkami“ (od učitelů, školitelů, firem). Zahrnout hodnocení projektů, na kterých se student podílel. Filtr by měl být jednoduchý, přílišná detailnost může být kontraproduktivní. Zvážit časovou trvanlivost hodnocení, jak dlouho po ukončení studia bude dostupné.
2.4 Další podněty Active 24 by uvítal, stejně jako Seznam, větší iniciativu ze strany školy. Mají zájem spolupracovat, ale nemají žádné cesty k fakultě, studentům. Zasílání nabídek na vedení školy se jim neosvědčilo. Dobrý podnět měli v oblasti nabídek spolupráce malého rozsahu (úkoly/brigády). Rádi by využili potenciálu studentů, kteří mají čas a rádi si přivydělají. Nabídky musí fungovat rychle, jednoduše a cíleně. Ideálně jeden den napsat nabídku, například na dva dny práce, a druhý den mít přihlášeného studenta, který na tom začne pracovat. Dále by chtěli využít spolupráce i z druhé strany – rádi by někdy poslali svého zaměstnance na konkrétní přednášku nebo předmět, ale nemají tušení, jestli by něco takového bylo možné. Jsou ochotni za to zaplatit. Pokud by to šlo, uvítali by, kdyby jim portál umožnil se na přednášku i přihlásit. DHL IT Services inzeruje ve studentských časopisech a zajímala by je zpětná vazba, jaké mají studenti povědomí o jejich značce. Z JobsFair mají zkušenost, že studentí neví, co by chtěli, asi jim chybí motivace a neumí se prodat. IBM je k podobným portálům skeptické a tvrdí, že kvůli příliš lokálnímu charakteru jsou již přežitkem – velké firmy raději využívají služby jako Jobs.cz, LinkedIn apod. Efektivita propagace firmy přes lokální portály je statisticky nízká. Doporučují se zaměřit na ty vlastnosti, které globální portály nemohou poskytnout – přístup ke známkám studentů, doporučení vyučujících, dobrovolné aktivity apod. Seznam.cz by ocenil větší iniciativitu ze strany školy a větší informovanost o dění uvnitř. Chtěli by mít vlastní předmět, aby si mohli vybírat studenty podle toho, jak se osvědčí v oboru, který budou moci sami hodnotit. Žádná z oslovených firem explicitně nepodpořila možnost výběru předmětu dle vyučujících a garanta, myšlenku „black listu“ některé dokonce zavrhují. Proto bude lepší, když „black list“ v portálu úplně vypustíme a výběr dle vyučujících se bude implementovat jen v případě, kdy na něj zbydou prostředky.
3. Závěr Dle našeho průzkumu firmy mají zájem s univerzitami spolupracovat. Jejich vizí je vychovávat studenty ve svém oboru a následně si z nich vybírat budoucí zaměstnance či spolupracovníky. Firmy se chtějí podílet na výuce předmětů. Téměř všechny mají zájem o hostované přednášky, kdežto o výuku vlastního předmětu či přímo výzkum jeví zájem jen velké firmy. Chtějí mít možnost studentům snadno zadávat úkoly. A to od rozsahu diplomových prací až po krátké několikadenní. Zkušenosti z této spolupráce jsou stěžejním kritériem pro rozhodnutí o další spolupráci mezi firmou a studentem; jinými slovy, chtějí si studenty nejdříve „oťukat”, než je přijmou k sobě. K využití portálu jako nástroje pro přímý výběr zaměstnanců se firmy staví mírně skepticky. Má-li mít portál v této oblasti smysl, musí nabízet více než jen běžné veřejné portály (jobs.cz apod.) Nicméně firmy příliš nezajímá studentův prospěch, ale především přehled projektů, na kterých student pracoval, a jejich hodnocení. Neméně je ale zajímají také běžné informace jako životopis a především soupis znalostí, dovedností a zájmů, které student o sobě sám poskytne.