Podněty pro inovace v českých podnicích# Michal Theodor * V roce 2007 proběhlo v rámci výzkumného záměru FPH „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“ dotazníkové šetření. Šetření bylo zaměřeno na podniky zpracovatelského průmyslu nad 250 zaměstnanců. Z celkového počtu přes 900 oslovených podniků se vrátilo téměř 300 vyplněných dotazníků. Po vyřazení nekompletních či jinak nevyhovujících dotazníků bylo k dispozici kolem 250 dotazníků. Součástí dotazníkového šetření byly i otázky zaměřené na inovační aktivitu podniků. Otázky v této části dotazníku byly rozděleny do tří oblastí. První oblastí bylo zjišťování počtu inovací prováděných podniky v závislosti na intenzitě inovace. Druhou oblastí bylo hledání toho, jaké podněty vedou podniky k provádění inovací. Konečně třetí oblast se zabývala překážkami, se kterými se podniky při provádění inovací setkávají. Tento článek se zabývá první a druhou oblastí, protože jsou mezi nimi určité souvislosti.
Intenzita inovací, řády inovací Při popisu inovací je třeba nějakým způsobem měřit, jak je hluboká změna, kterou inovace přináší. Některé inovace přinášejí jen malé kvalitativní změny, jiné přicházejí s něčím převratným. Je patrné, že čím je větší hloubka změny, neboli intenzita inovace, tím méně často se taková inovace objeví. Pro určení intenzity inovace se v české literatuře používá členění inovací do řádů inovací, jak navrhl profesor František Valenta. Podle tohoto členění existuje deset řádů inovací (nultý až desátý řád). Těchto deset řádů inovací bývá ještě rozděleno do tří skupin (racionalizační, inkrementální a radikální), více např. Dvořák (2006), Vlček (2002, 2008). Vzhledem k tomu, že pro běžné použití je toto členění někdy příliš podrobné, objevují se jednodušší členění do několika málo kategorií. Nejčastěji jsou použity dvě nebo tři kategorie. Vlček (2002, 2008) používá již zmíněné členění na inovace racionalizační, inkrementální a radikální. Kromě toho zdůrazňuje, že pro zavádění inovací různých intenzit je třeba mít připraveny odlišné strategie. Pro racionalizační inovaci navrhuje strategii jednoduchých inovací, pro inkrementální a radikální inovaci popisuje strategii složitých inovací. Pro potřeby dotazníku ve výzkumném záměru byly inovace dle míry intenzity jednoduše rozděleny do dvou kategorií. První kategorií byla inovace nižších řádů a druhou kategorií inovace vyšších řádů. Podniky uvedly do dotazníku, že provádějí daleko více inovací nižších řádů, než inovací vyšších řádů, což se dalo očekávat. Výsledky jsou shrnuty na obr. 1.
#
Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy registrovaného u Grantové agentury MŠMT pod evidenčním číslem MSM 6138439905 * Ing. Michal Theodor; katedra managementu, Fakulta podnikohospodářská, VŠE Praha
Obr. 1: Počty inovací nižšího a vyššího řádu 4500 4000 3500
Počty inovací
3000 2500 2000
Inovace nižšího řádu Inovace vyššího řádu
1500 1000 500 0
Zdroj: Zpracováno podle výsledků dotazníku výzkumného záměru
Je třeba zdůraznit, že v dotazníku nebyla vymezena přesná hranice mezi inovacemi nižších a vyšších řádů. Ani literatura uvedená v předchozích odstavcích neurčuje přesnou hranici mezi inovacemi nižších a vyšších řádů. Spíše se zdůrazňuje postupné zvyšování hloubky inovace. Z odpovědí na otázky vyplynulo, že v podnicích často neznají přesně pojem řád inovací. Někde se to dokonce nebáli přiznat. Některé firmy uvedly, že provedly více inovací vyšších řádů, než inovací nižších řádů. Pravděpodobné bude, že tyto firmy sledují pro ně „významné inovace“ a ostatní inovace nevnímají.
Vnější a vnitřní podněty pro inovace Inovace vznikají, protože existují podněty, které vyvolají potřebu inovace. Tyto podněty mohou být uvnitř podniku nebo v okolí podniku. Podle tohoto hlediska můžeme rozčlenit i samotné inovace. Podněty pro inovace v okolí podniku vycházejí nejčastěji od vnějších zákazníků, ale někdy to můžou být například požadavky dané legislativou a podobně. Podněty pro inovace uvnitř firmy vznikají nejčastěji jako důsledek potřeby změnit technologii a procesy, pomocí kterých jsou produkty vyráběny nebo služby nabízeny. V literatuře lze nalézt řadu popisů jednotlivých kategorií inovací v závislosti na tom, kde vzniká podnět pro danou inovaci. Například Český statistický úřad (ČSÚ 2006) člení inovace na inovace produktu, inovace procesu, organizační inovace a marketingové inovace. Inovace procesu v pojetí ČSÚ zahrnují pouze procesy spojené přímo s metodami výroby nebo zpracování produktů nebo logistikou. Proto jsou organizační a marketingové inovace vyčleněny do samostatné kategorie, i když obecně v managementu pojem proces v organizaci zahrnuje i procesy organizační a marketingové.
Produktové a procesní inovace Vlček (2008) hovoří o produktových a procesních inovacích. Produktové inovace v jeho pojetí vznikají na základě podnětů vnějších zákazníků a podnikatelské jednotky jako tržního subjektu.
Na základě podnětů vnějších zákazníků vznikají zejména inovace racionalizační nebo inkrementální, méně často inovace radikální. To proto, že zákazníci spíše žádají vylepšení stávajícího než něco zcela nového. Zákazníci jsou většinou konzervativní v představách, co všechno by mohlo splnit jejich potřeby. Kdyby se někdo před třiceti lety zeptal zákazníků, co by očekávali od bezdrátového telefonu, zákazníci by pravděpodobně požadovali věci jako pohodlné nošení telefonu alespoň 50 metrů kolem jejich domu (aby mohli na zahradu) nebo záznamník. Pravděpodobně by je nenapadlo, že by mohli telefon nosit neustále při sobě a dovolat se v podstatě odkudkoli. Určitě by je nenapadlo, že by mohli posílat textové zprávy nebo něco vyfotit vestavěným fotoaparátem a následně poslat někomu jinému, i když podobné hračky viděli ve špionážních filmech. A kdyby jim někdo vyprávěl o možnosti napojit se na nějakou celosvětovou počítačovou sít a získávat zde v podstatě jakékoliv informace (v té době neexistoval Internet) nebo pomocí komunikace přes satelity pomocí vestavěného zařízení GPS zjistit přesnou polohu uživatele telefonu, tak by ani nevěřili, že to je možné. Vždyť ani přístroje používané hrdiny sci-fi románů tohle neuměly. Produktové inovace vznikají i na základě podnětů podniku jako tržního subjektu. Podnik se nachází v konkurenčním prostředí a to jej nutí přicházet se stále novými produkty. Kromě reakce na požadavky zákazníků podnik sám odhaduje, co by mohlo zákazníky zaujmout a někdy přichází s radikálními produktovými inovacemi, tedy s něčím co by zákazníky samotné ani nenapadlo, že může vzniknout. Zejména v odvětvích, která se po technologické stránce rychle vyvíjí, bývá častá situace, kdy se zákazník sotva naučí používat jeden produkt, už mu firmy nabízejí jiné produkty, které jeho potřeby naplňují principiálně jiným způsobem. Podněty pro vznik procesních inovací jsou podle Vlčka (2008) potřeby vnitřních zákazníků, podniků jako produkujících subjektů a také potřeby některých stakeholderů. Vnitřní zákazníci musí inovovat procesy mimo jiné kvůli produktovým inovacím. Čím má produktová inovace větší intenzitu, tím více je většinou třeba inovovat i procesy uvnitř podniku. Vždyť výrazná produktová inovace se často odrazí v potřebě inovovat nejenom vlastní proces produkce, ale například i systém prodeje inovovaného produktu v podobě volby jiných distribučních kanálů nebo změnami v komunikaci se zákazníky. Konkurenční prostředí nutí podnik jako celek provádět procesní inovace například v oblasti organizování nebo marketingu. Příkladem může být masivní nasazování informačních technologií ve všech oblastech podniku. To je téměř vždy spojeno s procesními inovacemi. Například převedení účetnictví z papírové podoby elektronického systému je spojeno s úpravami většiny činností prováděných pracovníky účtárny. Podnik je nucen tyto inovace provést, protože konkurence je provedla také a objektivně se prokázal kladný efekt této inovace. Jednotliví stakeholdeři, zejména stát a obec mají své vlastní požadavky na podniky. Řada těchto požadavků nutí podniky provádět inovace v oblastech ochrany životního prostředí nebo ochrany zdraví zaměstnanců. Podobné inovace mají nejčastěji právě podobu procesních inovací. Podniky je musí provádět, i když přímo nesouvisí s hodnotou pro zákazníka. Existují však názory, že i inovace podobného charakteru ovlivní chování zákazníků. Inovace v oblasti ochrany životního prostředí může vést k poklesu nákladů. Někteří zákazníci také hodnotí produkty podle toho, jak se podniky nabízející daný produkt chovají k životnímu prostředí. Takový zákazník ocení podobné chování určitým užitkem, který implicitně přičte k celkovému užitku z produktu vyráběného danou firmou. Je zde také důležité připomenout, že samotní zastánci přístupu zájmových skupin (stakeholder theory, stakeholder approach), například Donaldson a Preston (1995), zdůrazňují,
že není relevantní řešit přínosy uspokojování zájmů jednotlivých skupin pro zákazníka, případně akcionáře, protože jednotliví stakeholdři mají „právo“ chtít po podniku uspokojení jejich zájmů.
Produktové a procesní inovace v dotazníku Oblast produktových a procesních inovací se objevila i v otázkách obsažených v dotazníku. V otázce, kde podniky uváděly, kolik provádějí inovací (obr 1.), také měly uvést, kolik z nich bylo výrobkových. V dotazníku nebyl použit výraz produktové inovace, ale výrobkové inovace. Termín výrobková inovace je samozřejmě užší než termín produktová inovace. Produktovými inovacemi rozumíme kromě inovací výrobků i inovace služeb. Nicméně šetření se zúčastnily podniky zpracovatelského průmyslu, kde se dá očekávat, že většina jejich produktů bude mít spíše charakter výrobků, než charakter služeb. Výsledky jsou v tabulce 1. Z celkového počtu realizovaných inovací spadala většina do kategorie inovací výrobkových, s tím, že u inovací vyšších řádů byl podíl výrobkových inovací o něco nižší. Výsledky ale nebudou patrně úplně přesné, protože řada podniků nevyplnila tuto část dotazníku úplně správně. Tab. 1: Podíly výrobkových inovací
Procento výrobkových inovací (z celkového počtu realizovaných inovací)
Inovace nižšího Inovace vyššího Inovace celkem řádu řádu 82% 71% 80%
Zdroj: Vlastní propočty podle výsledků dotazníku výzkumného záměru
Otázkou je, proč podniky uváděly tak vysoké procento produktových inovací. Teoreticky by tomu tak nemělo být, protože téměř každá produktová inovace by měla vyvolat minimálně jednu, ale spíše celou řadu procesních inovací. Je možné, že podniky zahrnují pod výrobkové inovace všechny inovace spojené s výrobkem, i když se jedná o inovace procesní. Když například podnik začne vyrábět nový výrobek, může se zde objevit potřeba zajistit potřebnou technologickou úroveň nutnou pro produkci nového výrobku. Tato potřeba může být naplněna nákupem nového strojního vybavení. Jedná se inovaci procesu výroby. Nicméně v podniku to můžou chápat jako součást výrobkové inovace. V jiných případech podniky ani možná ani nevnímají změny provedené v souvislosti s produktovou inovací jako procesní inovace. Když podnik například v důsledku nabídky nového produktu upraví činnost obchodního oddělení, jedná se ve skutečnosti o procesní inovaci vyvolanou původní inovací produktovou. Vlček (2008) uvádí, že většinou nevzniká jedna osamocená inovace, ale celý sled inovací. Na počátku je prvotní inovace, která celý sled vyvolává. Tato inovace se nazývá inovací podnětnou. Podnětná inovace vyvolá inovace další. Říkáme jim inovace vyvolané. V literatuře existuje metodologie jak hledat a určovat jak inovace podnětné, tak inovace vyvolané. Vlček (2002, 2008) kromě toho popisuje, že vyvolané inovace nevznikají nahodile, ale podle určitého řádu.
Podněty pro inovace v dotazníku Chceme-li poznat inovační činnost podniků, musíme mimo jiné zjistit, jaké jsou prvotní podněty (impulsy) pro inovace. Jinak řečeno, co vede podniky k tomu, aby se vůbec inovacím věnovaly. V předchozích odstavcích již bylo naznačeno, že podněty pro inovace se mohou nacházet jak uvnitř, tak i vně podniku. Z tohoto důvodu se jedna z otázek dotazníkového šetření přímo zabývala jednotlivými podněty pro inovace. Podle literatury, ale i z předchozích praktických zkušeností byly vytipovány pravděpodobné podněty pro inovace. Manažeři podniků měli zaškrtnout, co bývá nejčastěji podnětem pro inovace v jejich případě. Bylo možné zaškrtnout více odpovědí najednou. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. Tab. 2: Podněty pro inovace Typ podnětu Řešení potřeb a požadavků našich zákazníků. Sami vyvíjíme a nabízíme nové výrobky či služby Řešení potřeby zdokonalovat výrobu našich produktů. Snaha zlepšovat pracovní podmínky pro zaměstnance Řešení potřeby snižovat nepříznivé ekologické důsledky Řešení potřeb a požadavků navazujících a kooperujích provozů (útvarů) uvnitř naší firmy (vnitřní zákazníci). Jiné důvody
Využívá Vede k inovaci podniků (v %) 91,9 produktová 47,9 produktová 64,1 procesní 42,7 procesní 40,6 procesní 23,9 procesní
2,6
Zdroj: upraveno podle výsledků dotazníku výzkumného záměru.
Z výsledků v tabulce je vidět, že podniky daleko častěji reagují na podněty vyvolané v okolí podniku, než na podněty zevnitř podniku. V okolí podniku jsou podle očekávání nejčastější podněty od vnějších zákazníků a dále podněty ze strany státu (pracovní podmínky pro zaměstnance a snižování nepříznivých ekologických důsledků). Poslední sloupec tabulky 2 uvádí, jaký typ inovace daný podnět většinou primárně vyvolá. Tento sloupec již nepatří k původnímu zadání dotazníku, byl vytvořen dodatečně pro účely analýzy výsledků. Není však možné vždy úplně přesné určit, k jaké inovaci podnět vede, protože v některých případech je možný na daný podnět reagovat různým typem inovace. Například řešení potřeb zákazníků může být uspokojeno buď inovací produktovou nebo inovací procesní. Produktovou inovací může být například nový typ výrobku, procesní inovací může být například změna způsobu distribuce. Nicméně vzhledem k tomu, jak podniky vyplňovaly dotazníky, se dá očekávat, že měly namysli především inovace produktové. Jak již bylo v předchozí části vysvětleno, produktová inovace velice často vyvolává i následné inovace procesní. Dokonce lze říci, že v řadě případů produktová inovace nevyvolá
v podniku očekávaný přínos, protože není doprovázena příslušnými procesními inovacemi. V některých případech i produktová inovace nižší intenzity vyvolá následné procesní inovace vyšší intenzity. Jako příklad lze uvést počátek automobilky Ford. Její první sériově vyráběný automobil model T sice znamenal významnou produktovou inovaci, ale způsob organizace výroby pomocí standardizace, výrobních pásů a Taylorových principů vědeckého řízení přinesl řadu daleko zásadnějších procesních inovací. Model T byl navržen takovým způsobem, že vyvolal potřebu zcela inovovat postup, jakým měl být vyráběn. Bez těchto procesních inovací by Henry Ford nemohl dosáhnout svých plánů, tedy vyrábět standardizované levné auto ve velkých sériích.
Vztah mezi intenzitou inovace a místem vzniku podnětu pro inovaci Jak již bylo zmíněno, obecně se předpokládá, že z podnětu vnějších zákazníků vznikají mnohem pravděpodobněji inovace nižších řádů, tedy inovace racionalizační a inkrementální podle členění vycházející z Vlčka (2002, 2008). Inovace vyšších řádů (radikální) vznikají spíše z podnětů vycházejících přímo z podniku jako tržního subjektu. Z dotazníkového šetření bohužel nevznikla dostatečně přesná data, která by tento předpoklad mohla plně potvrdit nebo vyvrátit. U řady podnětů z dotazníku nelze přímo zjistit, jestli vedly k inovacím nižšího nebo vyššího řádu. Částečné potvrzení předpokladu přináší podnět, který je v tabulce 2 uveden jako druhý: „sami vyvíjíme a nabízíme nové výrobky či služby“. Lze předpokládat, že tento podnět vychází zevnitř podniku. Podle Vlčka (2008) jde o produktové inovace vzniklé na základě podnětů podniku jako tržního subjektu. U těchto podnětů lze spíše očekávat vznik inovací vyšších řádů než v ostatních případech. Z dotazníku nelze přímo zjistit, jakého řádu jsou inovace, které u podniku vznikly z podnětu „sami vyvíjíme a nabízíme nové výrobky či služby“. Nicméně jak ukazuje tabulka 3, podniky, u kterých se objevil tento typ inovací, častěji uvedly, že provádí inovace vyšších řádů.
Tab. 3: Vztah mezi intenzitou inovace a místem vzniku podnětu
Podíl podniků provádějících inovace vyšších řádů
Podniky kde produktové inovace iniciované uvnitř podniku nevznikají vznikají 28% 38%
Zdroj: Vlastní propočty podle výsledků dotazníku výzkumného záměru
Tabulka ukazuje, že podniky, které provádějí inovace vyšších řádů častěji než ostatní podniky zároveň využívají podněty vznikající uvnitř podniku jako tržního subjektu. Vzhledem k nepřesnostem při vyplňování dotazníku zejména u otázek týkajících se počtu inovací nižších a vyšších řádů, však není rozdíl plně průkazný.
Závěr Dotazníkové šetření výzkumného záměru FPH „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“ potvrdilo alespoň v některých oblastech, že i v českých podnicích platí obecné předpoklady, které se objevují v literatuře z oblasti inovací. Zároveň se ukázal možný směr dalšího zkoumání v této oblasti. S dosud získanými daty se nepodařilo
plně prokázat předpoklad, že inovace vyšší intenzity jsou spíše vyvolány podněty uvnitř podniku, než sledováním aktuálních požadavků zákazníků.
Literatura: [1] DVOŘÁK, J. a kol. (2006): Management inovací. Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, a.s., Praha [2] ČSÚ (2006) - Inovace v ČR v roce 2005 - TECHNICKÉ INOVACE V ČR 2003-2005 (Kód: 9605-06), Český statistický úřad, Praha [3] DONALDSON, Thomas; PRESTON, Lee E. (1995). "The Stakeholder Theory of the Corporation: Concepts, Evidence, and Implications". Academy of Management Review 20 (1): s. 65-91, http://www.jstor.org/pss/258887. [4] VLČEK, R. (2002): Hodnota pro zákazníka. Praha, Management Press. [5] VLČEK, R (2008). Management hodnotových inovací. Praha: Management Press. ISBN 978-80-7261-164-5
Intenzita inovací a podněty pro inovace Michal Theodor ABSTRAKT Součástí dotazníkového šetření v rámci výzkumného záměru FPH „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“ byly i otázky zaměřené na inovační aktivitu podniků. Týkaly se mimo jiné i oblasti měření intenzity inovací a podnětů, ze kterých potřeba inovovat vychází. Klíčová slova: Inovace; Intenzita inovací; Podněty pro inovace.
Intensity of innovations and impulses of innovations ABSTRACT Questions connected to innovations were included in survey realized within the research target “New theory of economics and management in organizations and its adaptation processes”. These questions also touched the area of measuring the intensity of innovations and impulses of innovations. Key words: Innovations; Intensity of innovations; impulses of innovations. JEL classification: O31
