Podnikové procesy Modelování podnikových procesů http://www.galeos.cz/uploads/Soubory/Studie/Procesy_pod_kontrolou.pdf http://www.tibco.com/multimedia/business-process-modelling_tcm8-2404.pdf http://www.amazon.com/The-Art-Business-ProcessModeling/dp/1450541666#reader_1450541666
BPM(Business Process Management)
Business Process Management umožňuje snadnou koordinaci managementu a informačních technologií v podniku. Zahrnuje metody, techniky, postupy a nástroje, jak úspěšně vytvořit, kontrolovat a analyzovat podnikové procesy za předpokladu účasti lidského faktoru, organizačních složek, aplikací, dokumentů a jiných zdrojů informací. BPM rozdělujeme do pěti hlavních skupin aktivit: Process Design - shromáždění a analýza existujících procesů v podniku, návrh nových procesů, Process Modeling - modelování průběhu procesů s různými vstupnímu a výstupními parametry, Process Execution - uvedení procesu do ostrého provozu, prezentace procesu zúčastněným osobám, Process Monitoring - podrobné sledování jednotlivých procesů, shromažďování měřitelným údajů a vytváření statistických reportů z těchto hodnot, Process Optimization - příjem a analýza reportů z předešlých aktivit, vytváření návrhů na optimalizaci jednotlivých procesů.
BPM (Business Process Modeling)
Procesy - definice
Formální definice procesu říká, že proces je po částech uspořádaná množina
Rozeznávejme rozdíl mezi procesem a aktivitou. Je v tom, že proces je reakce na externí událost, aktivita je reakce na interní událost.
Podnikový proces integruje distribuované zdroje a poskytuje správnou informaci správnému jednotlivci ve správný čas k vykonání potřebného úkolu.
aktivit, které přinášejí přidanou hodnotu. Je to soubor činností, které ze vstupu vytváří určitý výstup – výslednou hodnotu určenou pro zákazníka. Proces popisuje postup, jak se něco dělá, je to prvek dynamický. Proces se skládá z posloupnosti aktivit, které je potřeba vykonat.
Podnikový proces tak říká CO – JAK – KDY – KDO má dělat v rámci podniku. Musí mít zodpovědnou osobu, vlastníka. Zodpovědná osoba nemusí nutně aktivity vykonávat, ale je zodpovědná za celkový výsledek procesu. Proces definuje vstupy. V praxi tyto vstupy mohou být dokumenty, polotovary, stroje, ale i lidé. Proces musí mít výstupy. Jinými slovy proces představuje posloupnost činností, která je vykonávána, aby bylo dosaženo cíle.
Procesy příklady
Stanovení diagnózy pacienta Správa příspěvků na dokumentaci Vyřízení žádosti o úvěr Přijímací řízení na VŠ Zpracování zakázky Vývoj výrobku atd.
10 základních charakteristik procesu dle M. Grasseové:
Cíl procesu a měřitelné ukazatele – je nezbytné, aby bylo jasně definované, k čemu má proces směřovat, tedy jaký je jeho cíl a také by měl tento cíl přispívat k naplnění tzv. vyššího řádu a splňovat i poslání organizace jako celku. Pro správné stanovení cíle je důležité přesně určit ukazatele (ekvivalentním jsou metrika, indikátor), pomocí nichž budeme moci sledovat, jak se procesu daří naplňovat stanovený cíl. Vlastník procesu – určením vlastníka procesu se stanovuje osoba, která má za daný proces odpovědnost. Tato osoba odpovídá za dosahování cílů procesu a také za jeho dlouhodobé a efektivní fungování, monitorování, správu, systematické zlepšování a řešení problémů v jeho průběhu. Zákazník (externí i interní) – zákazníkem procesu je subjekt, pro který jsou výsledky procesu určeny. Tímto subjektem může být osoba, organizace nebo také následující proces. Zákazníky dělíme na externí a interní. Externím zákazníkem je subjekt mimo organizaci, interním zákazníkem je subjekt v rámci organizace a výstupy procesu využívá jako vstupy do procesu, který sám provádí.
10 základních charakteristik procesu dle M. Grasseové:
Vstupy – se využívají při spuštění procesu. Do procesu jsou vstupy získávány z výstupů předcházejících procesů nebo od dodavatelů. Ke každému vstupu do procesu je po jeho vstupu přidána hodnota a každý vstup je tak přepracován do výstupu. Zdroje – jsou využívány pro přeměnu vstupů ve výstup, což je jejich základní odlišnost od vstupů. Za zdroje jsou považovány materiál, technologie, finanční prostředky, lidské zdroje, informace a čas. Výstupy – jsou tzv. výkonem a tento výsledek je předán zákazníkovi. Výstup z procesu musí být shodný se vstupem do následujícího procesu a musí být zaručena jeho efektivnost. Rizika procesu – nastane-li při realizaci procesu nějaká událost, jednání nebo stav s následujícími nežádoucími dopady na zabezpečení výsledku procesu a dosažení jeho cíle, jedná se o nežádoucí dopad a to je riziko procesu.
10 základních charakteristik procesu dle M. Grasseové:
Regulátory řízení – neboli dokumentované znalosti, což jsou trvale platná a závazná pravidla, která je při provádění procesu nezbytné respektovat a dodržovat. Jedná se zejména o zákony, vyhlášky, normy a interní či externí směrnice atp. Činnosti – jsou v rámci procesu chápány jako ucelený sled pracovních úkolů, které jsou vykonávány zpravidla v rámci jedné organizační jednotky a mají na výstupu jeden měřitelný výrobek nebo službu, ke které lze jednoznačně přiřadit spotřebu jednoho primárního zdroje. Vymezení začátku, probíhající činnosti, rozhraní a konce procesu – je důležité vymezit počátek a konec procesu pro jeho přesnou identifikaci, aby bylo zřejmé, kdy začíná a končí a následně tak jasně identifikovat jeho návaznost na další procesy.
Klasifikace podnikových procesů Podnikové procesy lze klasifikovat podle mnoha hledisek. Například Podle významu uvnitř podniku – Klíčové procesy (výsledek je určen přímo zákazníkovi). Poznáme je podle těchto znaků: Přinášejí společnosti zisk. Jsou navenek viditelné. Jsou jednoduše identifikovatelné managementem společnosti. Obvykle jsou komplikované. – Podpůrné procesy (podporují klíčové procesy, bez nich by klíčové nefungovaly). Představují aktivity společnosti, které neprodukují přímý zisk. Pro společnost jsou však velice důležité, jelikož hlavní procesy by bez podpůrných nemohly fungovat (marketing, zpracování informací). – Vedlejší procesy jsou ostatní činnosti v podniku (personalistika). – Řídící procesy představují aktivity společnosti nutné pro její chod. Samy o sobě nepřinášejí společnosti zisk (plánování, vytváření strategie, ..).
Klasifikace podnikových procesů
Podle zaměření – Hodnototvorné procesy (výrobní procesy, poskytnutí služby, např. zpracování objednávky) – Logistické procesy (nákup materiálu, doprava..) – Informační a koordinační procesy (účetnictví, personalistika) Podle vztahu k podniku – Vnitropodnikové procesy – Mezipodnikové procesy
Klasifikace podnikových procesů
Klasifikace podle úrovně řízení procesu (CMM – model zralosti podnikového procesu) – Ad hoc řízené procesy. – Opakovatelná úroveň řízení procesů (je zde snaha řídit průběh procesu, existuje evidence požadavků, plánů, nákladů, úspěch lze zopakovat opakováním těchto parametrů). – Definovaná úroveň řízení (jsou definovány řídící a výrobní aktivity, definice odpovídají standardům). – Řízená úroveň (provádí se detailní měření průběhu, vlastností, funkčnosti a výsledků procesu. Tato data se používají k hodnocení kvality procesu a produktů). – Optimalizovaná úroveň řízení procesu (provádí se nepřetržité zlepšování výsledků podle zpětné vazby, probíhá testování nových myšlenek a technologií).
Způsoby a notace modelování
Od textového popisu přes vývojový diagram (procesní mapa) až po notace EPC, UML a BPMN, resp. vysoce formalizované Petriho sítě, viz dále v přednášce a ve cvičeních.
Procesní mapa
Procesní mapa popisuje proces analyzovaného systému ve formě nákresu na papíře nebo formou počítačového modelu. Je tvořena grafickými symboly spolu s jejich popisy v nejrůznějších formách. Účelem procesní mapy je srozumitelně a správně znázornit prvky a procesy v modelované organizaci. Obvykle se začíná sběrem a popisem elementárních činností probíhajících v modelovaném objektu. Je nutné dbát na hierarchickou strukturu, do které se procesy tvořené těmito činnostmi budou řadit při použití různé rozlišovací úrovně. Ve výsledném modelu je na nejvyšší úrovni tzv. hlavní funkce organizace. Ta je v podniku pouze jediná a nezastupitelná. Procesní mapa může nabývat velkých rozměrů a může se stát značně nepřehlednou. V takovém případě se doporučuje použít několik hierarchicky uspořádaných map. Na nejvyšším stupni je použita velmi nízká rozlišovací úroveň, procesy jsou velmi zjednodušené. Procesní mapa se na vyšší rozlišovací úrovni stává složitější a komplexnější. Je možné do ní přidávat útvary zabezpečující jednotlivé procesy, definovat spouštěcí mechanismy, vstupy a výstupy z a do okolí modelovaného objektu. Můžeme také rozkládat jednotlivé procesy na subprocesy až na úroveň elementárních procesů, které lze (nebo je účelné) členit už jen do činností. Použitá rozlišovací úroveň záleží na účelu, za kterým je procesní mapa pořizována. Procesní mapy jsou symbolickou reprezentací procesů a postihují jak produktivní, tak neproduktivní aktivity. Základním vyjádřením procesní mapy je vývojový diagram.
Zajímavý příklad vývojového diagramu (část procesu výroby jablečné šťávy)
Modelování procesů – další přístupy a metody (IDEF)
Metoda IDEF (Integration DEFinition), konkrétně IDEF0, poskytuje modelovací jazyk s danou syntaxí a sémantikou, umožňující vytvořit strukturovanou grafickou reprezentaci systému nebo organizace. Jejím použitím je možné sestavit konzistentní model tvořený popisem funkcí systému, jejich vzájemných vztahů a dat umožňujících tyto funkce integrovat. Metoda IDEF byla odvozena z graficky orientovaného jazyka SADT (Structured Analysis and Design Technique) na základě požadavků U.S. Air Force. Účelem bylo nalézt prostředek pro analýzu a komunikaci mezi lidmi zaměřenými na zvyšování produktivity výroby. Výsledkem bylo vytvoření celé řady technik, které byly v budoucnu ještě dále rozšířeny. Základem byly následující dílčí metody: 1. IDEF0 určená pro účely sestavení funkčního modelu, který strukturovaným způsobem popisuje funkce modelované doménové oblasti. 2. IDEF1 sloužící k sestavení informačního modelu, který reprezentuje strukturu a sémantiku informací. 3. IDEF2 popisující dynamiku systému, tedy jeho chování. Diagramy a metody viz strukturovaná analýza a DFD, ERD, STD (3. ročník
Modelování procesů – další přístupy a metody (EPC)
Metoda EPC (Event-driven Process Chain) patří k jedné z nejrozšířenějším především proto, že se stala součástí systémů jako SAP R/3 (ERP/WFM) a ARIS (BPR). Podstata metody, jak vyplývá i z jejího názvu, spočívá v řetězení událostí a aktivit do posloupnosti realizující požadovaný cíl. Z obecného pohledu vykonávání procesu událost definuje vstupní podmínku (precondition) uskutečnění aktivity. Ukončení aktivity pak definuje další událost – výstupní podmínku (postcondition), na kterou mohou navazovat další aktivity. Z toho vyplývá, že každá aktivita je vymezena dvěma událostmi a tak je i jednoznačně definován její začátek a konec. Princip událostí a aktivit umožňuje velmi efektivně a nutno dodat i elegantně, srozumitelným způsobem popsat proces. To bylo také primárním cílem autorů (Keller, Nüttgens a Scheer) grafického jazyka, který je v EPC diagramech používán. Tedy popsat procesy na úrovni byznys logiky tak, aby mohl být zvládnut širokou komunitou zabývající se touto problematikou.
Modelování procesů – další přístupy a metody (EPC)
Byznys proces specifikovaný pomocí EPC diagramu využívá následujících elementů: 1. Aktivity (Activities), které jsou základními stavebními bloky určují, co má být v rámci procesu vykonáno. 2. Události (Events) popisují situace před a/nebo po vykonání aktivity. Aktivity jsou vzájemně propojeny pomocí událostí. Jinak řečeno, nějaká událost může vyjadřovat výstupní podmínku jedné aktivity a současně vstupní podmínku jiné aktivity. 3. Logické spojky (Connectors) se používají ke spojování aktivit a událostí. Tímto způsobem je popsán řídící tok procesu. EPC používá tři typy spojek: ∧ (AND – a současně), ∨ (OR – nebo) a XOR (exclusive OR – vzájemně se vylučující nebo). Diagramy viz cvičení.
ARIS – ukázky EPC
ARIS – ukázka GUI
Metodika ARIS ještě jednou
Architecture of Integrated Information System Se skládá z následujících 3 základních pohledů – Organizace (čistě podnikový pohled) – Funkcionalita (pohled na podnik očima IS/IT) – Informace a řízení (informační a datový pohled)
Modelování procesů – další přístupy a metody (UML)
Z UML lze použít především následující diagramy: Diagram případů užití určený k popisu a analýze funkcí modelovaného systému. 2. Dynamický náhled popisující chování je vyjádřen v diagramu aktivit. 3. Logický (strukturální) náhled využívá diagram tříd. Samostatně použitelný, bez víceznačnosti, je v podstatě jen diagram aktivit, který však popisuje pouze dynamickou stránku procesu. To je dáno tím, že UML nebylo primárně navrženo pro popis procesů, ale pro vizualizaci modelů softwarových systémů. Díky variabilitě a rozšiřitelnosti UML není problém namodelovat procesy z více pohledů, ale kvůli neexistujícím speciálním diagramům je nutné jednotlivé UML diagramy vhodně kombinovat, což může být zdrojem chyb nejen pro modelery a analytiky, ale především pro podnikové uživatele. Neexistuje jasná metodika, které diagramy a jak použít.
Podnikový proces a diagram aktivit UML
Podnikový proces a sekvenční diagram UML
Podnikový proces (chování procesu) a use case diagram UML
Modelování procesů – další přístupy a metody
BPMN (Business Process Modeling Notation) je grafická notace (soubor grafických objektů a pravidel, podle nichž mohou být mezi sebou spojovány), která slouží k modelování procesů. Za jejím vznikem stojí iniciativa BPMI (Business Process Management Initiative), jejímž primárním cílem bylo v tomto případě vytvořit notaci, která bude čitelná všemi účastníky životního cyklu procesu (business analytici, techničtí vývojáři, analytici monitorující procesy atd.) a notaci, jež bude na jednu stranu jednoduchá na pochopení a používání, na druhé straně ale nabídne možnost modelovat i komplexní business procesy. Díky BPMN se úspěšně podařilo zmenšit komunikační mezeru mezi návrhem a implementací procesu a díky desítkám nástrojů, které jej používají, se stalo de facto standardem pro modelování procesů. BPMN definuje jediný diagram, tzv. Business Process Diagram (BPD). Ten je tvořen sítí grafických objektů, zejména aktivitami a zobrazením toku informací mezi nimi.
BPMN (Grafické elementy) 1.
Flow Objects (Tokové objekty), jsou objekty, které souvisí s tokem informací v procesu. Jsou to: Event (Událost) značí se kroužkem, přímo ovlivňují tok procesu, jsou to události, jimiž proces začne, skončí, či které nastanou v jeho průběhu. Activity (Aktivita) obdélník s kulatými rohy, znázorňuje činnost či práci, tato může být buďto atomická (tzv. Task) nebo v sobě může obsahovat samostatný proces, pak se tato aktivita nazývá subprocesem. Gateway (Brána) značí se čtvercem či kosočtvercem, stojícím na špici, označuje rozbíhání či souběh toků procesu, např. rozhodování či paralelní zpracování.
BPMN (Grafické elementy) 2.
Connecting Objects (Spojovací objekty), jsou objekty, které slouží k spojení tokových objektů navzájem či s artefakty. Sequence Flow (Sekvenční tok) nepřerušovaná čára s vyplněnou šipkou, určuje sekvenci (pořadí) aktivit. Message Flow (Tok zpráv) přerušovaná čára s prázdnou šipkou, znázorňuje tok zpráv mezi dvěma účastníky procesu. Association (Asociace) přerušovaná čára, umožňuje spojit objekt s nějakou dodatečnou informací. Annotation (Poznámka) text, jenž je spojen asociací s jiným grafickým objektem, poskytuje dodatečnou textovou informaci.
BPMN (Grafické elementy) 3.
Artifacts (Artefakty), značí nějaké upřesňující informace pro proces, nemají vliv na jeho tok. Data Object (Datový objekt) značí se obdélníkem s přehnutým rohem (list papíru), reprezentuje data, se kterými pracují aktivity. Group (Seskupení) obdélník kreslený přerušovanou čárou, seskupení aktivit za analytických či dokumentačních důvodů.
4.
Swimlanes (Plavecké dráhy) Slouží k zobrazení účastníků procesu či uspořádání činnosti v procesu např. podle rolí. Pool ohraničuje proces, v jeho záhlaví je název poolu, reprezentuje účastníka procesu, v rámci jednoho poolu se nachází právě jeden samostatný proces, kde komunikace mezi pooly probíhá pomocí toku zpráv (message flow). Lane (Dráha) podčást poolu, slouží k uspořádání a kategorizaci aktivit a může značit např. role, oddělení či funkce organizace, komunikace mezi dráhami probíhá pomocí sekvenčního toku (sequence flow).
BPMN Datový XOR
Událostně řízený XOR
OR (inkluzivní )
AND
Komplexní brána
Typ
Obrázek
Popis
Žádný
Typ události není blíže specifikován.
Zpráva
Přijetí zprávy od účastníka procesu.
Časovač
Načasování spuštění procesu po uplynutí určitého časového intervalu.
Pravidlo
Splnění uvedeného pravidla (např. dostatek zboží na skladě).
Spojení
Propojení konce procesu se začátkem procesu jiného.
Chyba
Došlo k výjimečnému stavu.
Ukončení
Ukončení všech aktivit procesu.
Různý
Ke vzniku události dochází různými způsoby.
Model procesů v organizaci
Komplexní model podnikových procesů je představován souhrnem výše uvedených diagramů v daném přístupu, dále sem patří organizační schéma, myšlenkové mapy a některé další diagramy spíše manažerského typu. Každý významný prvek těchto diagramů by měl mít své charakteristiky a doplňky v textové a dokumentové podobě. Jsou to různé atributy, metriky, vlastník, odpovědná osoba, podnikové pravidlo apod., součástí modelu mohou být další doplňující dokumenty statistického nebo srovnávacího charakteru. Komplexní model podnikových procesů má především popsat jednotlivé pracovní pochody a je používán nejen pro Business Process Reengineering nebo Business Process Improvement, ale rovněž pro zavádění workflow, pro tvorbu IS nebo v poslední době velmi často pro získání certifikace ISO.
Metoda Select Perspective Jedna z mnoha metod pro vývoj IS ale se zahrnutím modelování podnikových procesů, je postavena na sedmi základních principech: 1. 2. 3.
4. 5. 6.
7.
Vazba k oboru podnikání (Linkage to Business), Select Perspective začíná znázorněním procesů a z těch pak vychází další analýzy. Komponentově orientovaný vývoj. Integrované modelovací techniky jako je modelování podnikových procesů, datové modelování a část UML. Iterativní, inkrementální vývoj. Paralelní vývoj, kdy může paralelně pracovat několik týmů vyvíjejících jednotlivé komponenty. Architektura založená na službách (Service-Based Architecture), součástí Select Perspective jsou Perspective Patterns, což jsou připravené rámce pro technickou a podnikovovu architekturu. Programové nástroje pro návrh systému, zprávu komponent, automatické generování kódu atd.
Enterprise Unified Process
Rozšíření RUP o podnikové modelování
Standardy pro modelování podnikových procesů
ISO 14258 je zastřešující standard definující základní pojmy a pravidla modelování organizace.
Je rozpracována normou ISO 15704 a obsahuje rámce, jazyky a moduly pro modelování podnikových procesů.
CEN/ISO 19439 - Rámec pro modelování (Describes the modelling framework that fulfills the requirements stated in ISO IS 15704 identifying a three-dimensional structure with seven life cycle phases, three levels of genericity and a minimum set of four model views).
Rámce a jazyky pro podnikové modelování
ISO 15745 – Rámec pro integraci aplikací (A multi-part set of standards that defines an application integration framework to enable a common environment for integrating applications and sharing life cycle information in a given application domain). ISO 15288 – Rámec pro řízení životního cyklu (Identifies a framework for a system life cycle from the conception of ideas through to the retirement of a system). ISO 18629 – Jazyk pro specifikaci procesů (Part of a multi-part set of standards that describes what elements inter-operable systems should encompass).
BPM/BPL – Jazyk pro modelování podnikového procesu
BPEL používá se pro modelování procesů se vztahem k webovým aplikacím (Business Process Extension Language)
OMG/RfP – Profil UML pro popis podnikového procesu http://www.omg.org/cgibin/doc?bei/03-01-06
Podniková architektura
Podniková architektura
Podniková architektura je organizovaná sada prvků s jasnými vztahy mezi sebou, které společně tvoří celek definovaný svou funkcionalitou, která • slouží jako báze znalostí, je strategickou výhodou podniku, • zjednoduší případné inovace podniku, • poskytuje korektní požadavky na IS, aby lépe podporoval operace v podniku. Úroveň abstrakce pohledu na podnikovou architekturu je závislá na účelu modelu – model pro tvorbu IS - soustředění na formát a definici informace, – model pro strategické řízení - soustředění na interakce v procesech, strukturu zdrojů atd. Podniková architektura se s oblibou modeluje pomocí diagramů UML a skládá se ze čtyř konceptů: – podnikový proces, podnikový zdroj, podnikový cíl a podnikové
pravidlo.
Podniková architektura
http://www.systemonline.cz/spra va-it/podnikova-architektura.htm http://www.systemonline.cz/clan ky/budovani-a-optimalizacepodnikove-architektury.htm
Podniková architektura
Pozn. Metodické rámce podnikové architektury
Podniková architektura se může, či měla by, opírat o různé metodické a ideologické rámce. Jedním z nejrozšířenějších rámců je TOGAF jehož hlavní ideou je pokrýt a obsáhnout vše co se nachází mezi podnikatelskou vizí a jejím uplatněním v praxi organizace. Jiným podnikovým rámcem je například PEAF, zkratka pro Pragmatic Enterprise Architecture Framework. Jeho ideou je soustředit se na praktické, rychle uchopitelné přínosy podnikové architektury.
Pozn. Vlastnosti podnikového architekta
1) interní – musí mít respekt ve firmě, a to u manažerské, projektové i realizační vrstvy 2) externí – musí mít důvěru zadavatele a koordinátora 3) schopnost analýzy a přehled o souvislostech 4) schopnost najít stakeholdery (klíčové osoby) a mít pro ně empatii 5) znalost metodického rámce a modelovacích jazyků
Pozn. Vlastnosti podnikové architektury
1) primární KPI je prospěch organizace nebo firmy, nikoliv jedinců či částí 2) podniková architektura je o komunikaci mezi lidmi, nelze ji provozovat od stolu 3) podniková architektura je o odvaze nebát se změn a rozhodnutí
Metamodel podniku Eriksson Penker
Je obecný vzor podniku složený ze čtyř konceptů (proces, zdroj, cíl a pravidlo). Každý koncept zde je třída a vztahy mezi koncepty jsou buď asociace nebo specializace. Jde o rozšíření standardu UML pro podnikové modelování.
UML a Eriksson Penker Viz cvičení: A business process combines following terms: Has a Goal Has specific inputs Has specific outputs Uses resources Has a number of activities that are performed in some order May affect more than one organizational unit. Horizontal organizational impact Creates value of some kind for the customer. The customer may be internal or external.
Complete meta-model • Resources. The objects within the business, such as people, material, information, and products, that are used or produced in the business. The resources are arranged in structures and have relationships with each other. Resources are manipulated (used, consumed, refined, or produced) through processes. Resources can be categorized into physical, abstract, and informational (each having their own stereotype). • Processes. The activities performed within the business in which the state of business resources changes. Processes describe how the work is done within the business. Processes are governed by rules. • Goals. The purpose of the business, or the outcome the business as a whole is trying to achieve. Goals can be broken down into sub-goals and allocated to individual parts of the business, such as processes or objects. Goals express the desired states of resources and are achieved by processes. Goals can be expressed as one or more rules. • Rules. A statement that defines or constrains some aspect of the business, and represents business knowledge. It governs how the business should be run (i.e., how the processes should execute) or how resources may be structured and related to each other. Rules can be enforced on the business from the outside by regulations or laws, or they can be defined within the business to achieve the goals of the business. Business rules are defined using the Object Constraint Language (OCL) which is a part of the UML standard.
Podnikové procesy a zdroje v rámci podnikové architektury
Proces lze modelovat (použijeme-li UML) • obecným procesním diagramem, • diagramem tříd (struktura), • use case diagramem, • stavovým diagramem, • diagramem aktivit, • sekvenčním diagramem. Podnikový zdroj je modelován jako entita, která hraje roli při provozování procesu a podniku. Struktura zdrojů je ovlivněna podnikovými pravidly a omezeními. Pomocí UML modelujeme zdroj jako třídu se svými atributy, operacemi a vazbami.
Podnikové cíle
Podnikový cíl je koncept, pomocí něhož se popisuje požadovaný stav jednoho nebo více zdrojů, vztahuje se k podniku i k jednotlivým procesům. Modelování cílů je strukturování cílů do subcílů pomocí diagramu tříd UML. Existují dvě třídy cílů (pro jejich rozlišení lze použít stereotyp) kvalitativní cíl a kvantitativní cíl.
V modelu cílů se objevují koncepty Problém (překážka splnění cíle), Příčina, Akce (pro eliminaci nebo snížení rizika problému).
Podniková pravidla
Podnikové pravidlo je sada podmínek nebo zásad, které musí být splněny pro správné fungování podniku, jako ustanovení definující a omezující některé aspekty podniku. Pravidla mohou být strukturální (týkají se podnikových organizačních struktur), behaviorální (týkají se chování podniku), funkční (týkají se způsobu spouštění nebo posloupnosti aktivit v procesech). Podniková pravidla dále mohou být vnější (zákony, nařízení vlády atd.) a vnitřní (nařízení, aby podnik fungoval efektivně a se ziskem atd.).
Pravidla mohou definovat termíny, cenovou politiku a vztahovat se ke specifickým požadavkům na informační systém. Ve vztahu k software jsou integračním bodem mezi podnikem a podpůrnými IT v podniku.
Podnikové pohledy Jiný přístup k podnikové architektuře je pomocí čtyř pohledů, každý se soustřeďuje na dílčí aspekt podniku, každý popsán nějakým modelem UML, složeným z diagramů, případně doplněný textovým dokumentem. 1. Pohled podnikové vize – zobrazuje cíle společnosti, poslání společnosti, silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby, strategii, kritické faktory atd. 2. Pohled na podnikové procesy – Proces je modelován na základě interview, diskuzí, brainstormingu atd. 3. Pohled na podnikovou strukturu – Doplňuje předchozí pohled, znázorňuje struktury zdrojů, produktů, služeb, informací v podniku včetně organizační struktury. Pro modelování lze použít diagram tříd s atributy a operacemi ukazuje obecnou strukturu.
Podnikové pohledy 4. Pohled na chování podniku Chování jednotlivých zdrojů a procesů, jejich interakce a synchronizace. Pohled do každého z objektů detailněji, znázorňuje jejich stavy, chování v každé stavu a možné přechody stavů.
Modelování interakcí je realizováno dynamickými diagramy. Představují detailně, jak je prováděn jeden proces. Modelování interakce mezi procesy, kde výstupní objekty z jednoho procesu jsou vstupy do druhého procesu, jeden proces je složen ze subprocesů. „Swimlanes” - mechanismus UML umožňující alokaci procesů a subprocesů do organizačních jednotek. Také lze použít stavový diagram.
