Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství
PODNIKOVÁ LOGISTIKA: ANALÝZA PROBLÉMU A NÁVRH ŘEŠENÍ
Business logistics: analysis of a problem and proposal for its solution Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Radoslav Škapa, PhD.
Simona Doubková
Brno, květen 2008
J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:
Simona Doubková
Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:
Podniková logistika: analýza problému a návrh řešení
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Business logistics: analysis of a problem and proposal for its solution
Ka t e dr a:
Katedra podnikového hospodářství
Ve d ouc í ba ka l ář s ké p r á c e:
Ing. Radoslav Škapa, PhD.
Ro k ob ha j ob y:
2008
Anotace Předmětem bakalářské práce „Podniková logistika: analýza problému a návrh řešení“ je zefektivnit logistiku (vybrané logistické činnosti) v konkrétním podniku. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. V první části je vymezena podniková logistika a její jednotlivé součásti a také trendy, které se v oblasti logistiky v současnosti uplatňují. Druhá část je zaměřena na skladování, jako hlavní činnost, kterou se zabývá i část třetí, kde je řešen problém ve skladování v konkrétním podniku.
Annotation The goal of this thesis: “Business logistics: analysis of a problem and proposal for its solution” is to improve logistics (selected logistical functions) in concrete company. The thesis is devised to three parts. In the first part business logistics and its main functions and also present logistical trends are defined. The second part is focused on warehousing, the main selected function which is also engaged in the third part where the concrete company´s problem is solved.
Klíčová slova podniková logistika, hlavní logistické činnosti, logistické trendy, skladování, tok materiálu
Keywords business logistics, main logistical functions, logistical trends, warehousing, material flow
-1-
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Podniková logistika: analýza problému a návrh řešení vypracovala samostatně pod vedením Ing. Radoslava Škapy, PhD. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne 26. května 2008
______________________ vlastnoruční podpis autora
-2-
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Radoslavu Škapovi, PhD. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji vedení podniku BMTI Miroslav za poskytnuté informace a materiály.
-3-
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................. 4 ÚVOD.................................................................................................................................................................... 6 1
VYMEZENÍ POJMU LOGISTIKA A TRENDY V JEJÍM VÝVOJI .................................................... 8 1.1 LOGISTIKA .............................................................................................................................................. 8 1.2 HLAVNÍ LOGISTICKÉ ČINNOSTI................................................................................................................ 9 Stanovení místa výroby a skladování ........................................................................................................... 10 Prognózování a plánování poptávky ............................................................................................................ 10 Logistická komunikace ................................................................................................................................. 10 Řízení stavu zásob ........................................................................................................................................ 10 Nákup ........................................................................................................................................................... 11 Doprava a přeprava ..................................................................................................................................... 11 Manipulace s materiálem ............................................................................................................................. 11 Skladování .................................................................................................................................................... 12 Zákaznický servis ......................................................................................................................................... 12 Vyřizování objednávek ................................................................................................................................. 12 Balení ........................................................................................................................................................... 12 Podpora servisu a náhradní díly .................................................................................................................. 13 Manipulace s vráceným zbožím ................................................................................................................... 13 Zpětná logistika............................................................................................................................................ 13 1.3 SOUČASNÉ TRENDY V LOGISTICE .......................................................................................................... 13 Total Quality Management (TQM) .............................................................................................................. 14 Just-in-time (JIT) ......................................................................................................................................... 14 Používání outsourcingu, partnerství a strategických aliancí ....................................................................... 15 Zaměstnávání logistických specialistů ......................................................................................................... 16 Využití technologických možností ................................................................................................................ 16 Globální logistika......................................................................................................................................... 17 Green marketing a reverzní logistika ........................................................................................................... 17 Reengineering podnikových procesů............................................................................................................ 18 Suplly Chain Management ........................................................................................................................... 18
2
SKLADOVÁNÍ .......................................................................................................................................... 20 2.1 FUNKCE SKLADOVÁNÍ........................................................................................................................... 20 Přesun produktů ........................................................................................................................................... 20 Uskladnění produktů .................................................................................................................................... 21 Přenos informací.......................................................................................................................................... 22 2.2 DRUHY SKLADŮ .................................................................................................................................... 22 2.3 USPOŘÁDÁNÍ SKLADU ........................................................................................................................... 24 2.4 NEEFEKTIVNOSTI VE SKLADOVÁNÍ ....................................................................................................... 25
3
ANALÝZA SYSTÉMU SKLADOVÁNÍ VYBRANÉHO PODNIKU ................................................... 27 3.1 PŘEDSTAVENÍ VYBRANÉHO PODNIKU ................................................................................................... 27 Problémy podniku ........................................................................................................................................ 29 3.2 SOUČASNÝ SYSTÉM SKLADOVÁNÍ ......................................................................................................... 30 Tok materiálu od objednávky po vrácení ..................................................................................................... 31 Analýza skladu ............................................................................................................................................. 34 3.3 NÁVRH SKLADOVACÍHO SYSTÉMU ........................................................................................................ 36 Zjištěné požadavky na skladování ................................................................................................................ 36 Návrh skladu 1 ............................................................................................................................................. 38 Návrh skladu 2 ............................................................................................................................................. 40 Porovnání variant 1 a 2 a výběr nejvhodnější varianty ............................................................................... 41
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................................................. 44 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................................... 46
-4-
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................ 46 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................ 46
-5-
ÚVOD Ačkoli pojem logistika zní jako slovo z nedávné minulosti, jeho původ je daleko starší, i když význam tohoto slova se v průběhu staletí měnil. Základem tohoto slova je pravděpodobně řecké slovo logistikon (důmysl, rozum) nebo logos ("λόγος" - slovo řeč, myšlenka, pojem, rozum, zákon, pravidlo, smysl). Jak vidíme od dnešního významu slova se značně liší. Logistikou se ve starověku nazývalo praktické počítání číslicemi. Počátkem 20. století se toto slovo ztotožňovalo s matematickou logikou. V dnešním slova smyslu se začíná používat až v polovině 60. let 20. století v USA. Do té doby byla logistika ztotožňována především s vojenskou logistikou. Již byzantský císař Leontos (886-911) považuje logistiku za činnost, která má za úkol zabývat se finančním a materiálním zabezpečením armády a připravovat vojenská tažení.1 Moderní základy vojenské logistiky položil počátkem 19. století francouzský generál Antoine-Henri Jomini (1779-1869). Dle jeho návrhů byli v armádách vyčleněni důstojníci, kteří se starali o přesuny vojsk a zajišťovali jejich ubytování. Tento koncept převzala a rozvinula americká armáda a dle současného pojetí (definice NATO) zahrnuje vývoj, konstrukci, skladování, přepravu a překládku vojenské techniky a materiálu, jejich opravy a údržbu, provoz vojenských staveb a přepravu osob.2 Jelikož uplatňování logistiky v americké armádě bylo jedním z důvodů jejího úspěchu, otevřelo to možnost pro rozvoj logistiky do civilní sféry života a vzniká tak podniková logistika. Postupem času se logistika rozšiřuje i do jiných oblastí života a v současném pojetí je definována jako „…disciplína, která se zabývá celkovou optimalizací, koordinací a synchronizací všech aktivit v rámci samoorganizujících se systémů, jejichž zřetězení je nezbytné k pružnému a hospodárnému dosažení daného konečného (synergického) efektu.“3
Logistiku jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala také proto, že mě zaujalo jak se z činnosti, která původně nesloužila příliš bohulibému účelu, může stát oblast vědění, bez které se v současné době neobejde žádný podnik (nejen výrobní) včetně státní správy. Většinou je tento vývoj opačný a často dochází ke zneužití původně „mírových prostředků.“
1
STEHLÍK, A.; KAPOUN J. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2008. s. 13 PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 12 3 PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 80
2
-6-
Cílem této bakalářské práce je zefektivnění zvolených logistických činností ve vybraném podniku. Konkrétní podnik (BMTI Miroslav) pro bakalářskou práci jsem si vybrala již dříve (z důvodu blízkosti k místu bydliště a zaměstnání rodinného příslušníka) a teprve ve spolupráci s nimi jsem si vybírala téma mé bakalářské práce v návaznosti na problémy, které v podniku mají. Jelikož je to podnik, který v rámci své činnosti skladuje velké množství materiálu, vybrala jsem si konkrétní logistickou činnost - skladování. Pokusím se pro vybraný podnik navrhnout efektivní systém skladování a odstranit či zmenšit tak jejich současné problémy, které jim v důsledku nefungujícího systému skladování vznikají. Nejdříve využiji metodu analýzy a pokusím se proniknout do současné situace podniku. S ohledem na požadavky podniku na skladování navrhnu pomocí metody syntézy variantní způsoby řešení skladování a následně pomocí metody komparace tato variantní řešení vyhodnotím.
Náplní teoretické části tedy bude především skladování, jelikož teoreticky získané poznatky poté využiji v praktické části. Skladování je však pouze jednou z mnoha logistických činností a proto se pokusím o stručný nástin i ostatních logistických činností. V neposlední řadě se také zaměřím na současné trendy v oblasti logistiky.
-7-
1 Vymezení pojmu logistika a trendy v jejím vývoji V této kapitole se pokusím vymezit pojem logistika, který dále budeme chápat pouze jako podnikovou logistiku. Stručně se pokusím charakterizovat jednotlivá pododvětví podnikové logistiky a pokusím se nastínit směry vývoje logistiky v současnosti.
1.1 Logistika Vymezit podnikovou logistiku (dále jen logistika) jednou definicí není snadné. Pernica uvádí několik starších definic logistiky, které jsou však užívány dodnes. Logistika je tedy definována různými autory jako:
„…řízení všech činností, které zajišťují pohyb a koordinaci zásobování a spotřeby při tvorbě časové a místní užitnosti zboží.“ (Haskelt, Ivie, 1964) „…souhrn všech technických a organizačních činností, pomocí nichž se plánují operace související s materiálovým tokem. Zahrnuje nejen tok materiálu, ale i tok informací mezi všemi objekty a časově překlenuje nejrůznější procesy v průmyslu i v obchodě.“ (Kirsch, 1971) „…soubor všech činností, sloužících k poskytování potřebného množství prostředků s nejmenšími náklady tam a tehdy, kde a kdy je po nich poptávka. Zabývá se všemi operacemi určujícími pohyb zboží (alokace výroby a skladů, zásob, řízení a pohybu zboží ve výrobě, balení, skladování, dodávání odběratelům).“ (International Institut Applied Systems Analyse, 1986) „…veškerá opatření týkající se toku materiálu, informací a hodnot od vývoje přes plánování a organizaci výroby, zásobování, produkci a distribuci až po zpracování informací.“ (Rupper, 1990) „…věda o koordinaci aktivních a pasivních prvků za účelem zvýšení pružnosti a adaptability subjektu vůči měnícím se rámcovým podmínkám na trhu s minimální potřebou času.“ (Kortschak, 1991)4
4
PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 36-37
-8-
1.2 Hlavní logistické činnosti Jak můžeme vidět z předchozích definic, logistika se prolíná téměř všemi činnostmi v podniku. Různí autoři specifikují tyto činnosti velmi obdobně. Schulte zahrnuje do podnikové logistiky plánování potřeb zákazníků a výrobního programu, materiálové dispozice, nákup materiálu, správu materiálu, řízení výroby, dopravu, skladování hotových výrobků a jejich odeslání.5 Pernica uvádí, že obsahem logistiky, jsou především činnosti jako materiálové hospodářství, skladování, odbyt, vnitropodniková doprava, zásobování, vnější doprava, distribuce, vyřizování objednávek, řízení výroby a nákup.6 Dalším možným rozdělením logistických činností je tzv. SCOR model, jenž je vysvětlen v kapitole 1.3. Logistické činnosti nejvíce rozpracovali Lambert, Stock a Ellramová a jsou jimi zákaznický servis, prognózování a plánování poptávky, řízení stavu zásob, logistická komunikace, manipulace s materiálem, vyřizování objednávek, balení, podpora servisu a náhradní díly, stanovení místa výroby a skladování, nákup, manipulace s vráceným zbožím, zpětná logistika, doprava a přeprava a skladování.7 Na následujícím obrázku jsem se pokusila znázornit základní vazby mezi těmito činnostmi. Obr. 1 Hlavní logistické činnosti a základní vazby mezi nimi Logistická komunikace
Stanovení místa výroby a skladování
Řízení stavu zásob
Doprava a přeprava Manipulace s materiálem Nákup
Prognózování poptávky
Skladování Zpětná logistika
Základní činnosti Podpůrné činnosti
Vyřizování objednávek
Balení
Zákaznický servis
Podpora servisu a náhradní díly
Manipulace s vráceným zbožím
Zdroj: autor na základě Lamberta, Stocka a Ellramové 5
SCHULTE Ch. Logistika. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. s. 230 PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 135-137 Údaje jsou zjištěny z výzkumu konaného mezi německými manažery (r. 1987) Technickou univerzitou ze Západního Berlína a BVL 7 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 15-16
6
-9-
Stanovení místa výroby a skladování První logistickou činností, kterou podnik uskuteční je stanovení místa výroby. V úvahu je třeba vzít spoustu faktorů. Vybrat místo, kde budou zdroje potřebné pro výrobu a dostatečně vzdělaná pracovní síla co nejdostupnější a současně poloha bude co nejblíže zákazníkům, není snadné. Toto hledání je motivováno snahou o co nejnižší náklady na dopravu materiálu i hotových výrobků a o minimální náklady na pracovní sílu, ale i náklady na nákup potřebných nemovitostí. Při stanovení místa skladování se používají obdobná kritéria jako při výběru místa výroby, avšak ještě se zde musí uvažovat o vhodném typu skladu. Vzniká zde tedy dilema mezi veřejným a soukromým typem skladování, počtech a rozmístění skladů apod. Prognózování a plánování poptávky Při této činnosti dochází k propojení logistiky a marketingu, kdy marketingová zjištění se přetransformovávají do objednávky množství a druhu zásob. Prognóza poptávky se provádí jak před započetím výroby, tak během ní na kratší i delší časový horizont. Jedná se o velice složitou činnost s nejistým výsledkem, protože je třeba vzít v úvahu velké množství různých faktorů, které se však nemusí vyvíjet vždy tak, jak jsme předpokládali. Logistická komunikace Současným trendem je propojování a automatizace komunikačních procesů, k čemuž se používá řada různých informačních systémů. Logistická komunikace je součástí všech logistických procesů v podniku a její propracovanost může být velkou konkurenční výhodou, zvláště u větších podniků. Řízení stavu zásob Úkolem je zajistit dostatečné množství zásob pro výrobu v podniku, která by stavem zásob neměla být ovlivňována. V současné době je tendence k co nejnižšímu možnému stavu zásob, čímž se minimalizují celkové náklady, při současném udržení potřebného stavu zákaznického servisu. Nízký stav zásob zvyšuje rentabilitu podniku.8
8
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 150
- 10 -
Nákup Nákupem se rozumí nákup produktů, služeb či informací od externích dodavatelů. Výběr správného dodavatele, který poskytuje žádanou kombinaci nízké ceny, vysoké kvality, výhodných dodacích podmínek a poskytování dalších výhod na základě dlouhodobé bezproblémové spolupráce je velice složité, a proto jsou v podnicích zřizována speciální oddělení nákupem se zabývající. Mezi hlavní činnosti nákupu patří výběr dodavatelů, zajišťování zdrojů, řízení podle kvality (Total Quality Management, TQM), plánování nákupu a související průzkum trhu.9 Doprava a přeprava Přeprava slouží k přemisťování matriálu a zboží na různé vzdálenosti. Rozlišujeme mimopodnikovou a vnitropodnikovou dopravu.10 Mimopodniková doprava slouží k přepravě materiálu do podniku a k přepravě zboží k odběratelům. Může se uskutečňovat jako silniční přeprava, železniční doprava, letecká doprava, lodní (říční) přeprava, potrubní doprava či jako kombinace předchozích možností. Volba vhodného dopravního prostředku závisí na několika kritériích, z nichž největší váhu mají náklady na přepravu a rychlost přepravy. Vnitropodniková přeprava slouží k přemisťování materiálu, meziproduktů a výrobků uvnitř výrobního areálu mezi místy jejich zpracování či skladování. Výběr těchto přepravních prostředků závisí především na velikosti a hmotnosti přepravovaných objektů. Tyto prostředky tak mohou mít podobu různých vozíků, výtahů až po jeřáby. Manipulace s materiálem Manipulace s materiálem je nedílnou součástí skladování a náklady, které podnik na zařízení pro manipulaci vynakládá nejsou příliš zanedbatelné. Manipulace s materiálem však nesouvisí pouze se skladováním a proto můžeme zařízení pro manipulaci s materiálem rozdělit na zařízení pro uskladnění a vyzvedávání zboží, zařízení pro dopravu a třídění zboží a zařízení pro expedici.11 Tendence spějí k tomu, aby se co nejvíce snížila vzdálenost a počet manipulací s materiálem, protože se tím ušetří značné náklady. Další snahou je manipulaci s materiálem co nejvíce automatizovat.
9
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 347-348 SCHULTE Ch. Logistika. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. s. 63 11 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 310 10
- 11 -
Skladování Skladování umožňuje uchovávat zboží či výrobky k pozdějšímu použití. Skladování je podrobněji vyloženo v kapitole 2. Zákaznický servis Zákaznický servis je projevem orientace na zákazníka, kdy se prosazuje snaha o to, aby zákazník byl spokojen nejen s kvalitou výrobku, ale aby pro něj bylo příjemné už samotné objednání či nákup výrobku a aby byl nákup spojen i s jistými výhodami, které opět zvyšují komfort zákazníka. Zákaznický servis je jednou ze složek určujících celkovou spokojenost zákazníka. Patří do něj jak předprodejní složky, jako jsou organizační struktura, pružnost systému či manažerské služby, tak složky prodejní (snadnost objednání, informace o stavu objednávky, urychlení dodávek apod.). Do zákaznického servisu však řadíme i poprodejní složky jako jsou instalace, záruka, opravy, dodání náhradních dílů, vyřizování reklamací apod.12 Vyřizování objednávek Tato činnost je zaměřena na způsob přijímání a vyřizování objednávek, s čímž je spojena i kontrola stavu zásob, fakturace a kontrola stavu pohledávek apod. V současné době je tato činnost ve většině podniků již automatizovaná, což nejen urychluje dobu vyřízení objednávky, umožňuje zpětnou kontrolu a kontrolu stavu vyřízení objednávky, ale i snižuje náklady, především co se týče mzdových nákladů. Balení Balení zboží má několik funkcí z nichž nejvýznamnější je funkce ochranná. Obal tedy chrání výrobek před vnějšími vlivy (poškození, kvantitativní a kvalitativní ztráty), ale chrání i okolí před možnými nepříznivými vlivy výrobku. Se správně zabaleným výrobkem se také lépe manipuluje při přepravě či skladování a vzniká zde významná úspora času a prostoru. V neposlední řadě je velice významná i informační funkce obalu a to jak pro zákazníky (povinně uváděné informace jako jsou složení výrobku, návod k použití apod.), tak pro přepravu a skladování (informace o místě původu a místě doručení).13
12 13
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 43-49 SCHULTE Ch. Logistika. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. s. 223
- 12 -
Podpora servisu a náhradní díly Tato oblast je součástí orientace podniku na zákazníka. Má podobu poprodejního servisu, kdy úkolem je co nejrychleji opětovně dosažený stav bezvadného výrobku. Bezvadný stav může být dosažen dodáním náhradních dílů, nebo opravou. Snahou je zabránit ekonomickým ztrátám zákazníků vinou vady výrobku a zvýšit tak spokojenost zákazníků. Manipulace s vráceným zbožím Proces manipulace s vráceným zbožím je velice složitý a nákladný, vzhledem k opačnému pohybu, než na jaký je podnik orientován, tedy nikoli od výrobce k zákazníkovi, ale od zákazníka k výrobci. Vysoké náklady jsou také dány malým objemem přepravovaného zboží. Zpětná logistika Zpětná logistika je „...odstranění a případně i likvidace odpadového materiálu, který vzniká v procesu výroby, distribuce a balení zboží. Většinou se jedná o takové činnosti, jako je zabezpečení dočasného uskladnění těchto materiálů, jejich následný odvoz do místa likvidace, zpracování, opětovné použití nebo recyklace.“14 Podrobnější výklad je uveden v kapitole 1.3.
Stejně jako všechna odvětví vědních disciplín se i logistika, i když není považována za vědní disciplínu,15 vyvíjí a je proto třeba tento vývoj sledovat a snažit se předpovědět i budoucí vývoj v této oblasti.
1.3 Současné trendy v logistice Budoucnost je logistice opravdu nakloněná. Logistika proniká již nyní do strategického rozhodování podniku a bude mít stále větší váhu i v různých jiných oblastech, protože napomáhá snižování nákladů výroby i větší efektivitě různých procesů. Pernica viděl koncem 90. let minulého století budoucnost logistiky v optimalizaci integrovaných logistických systémů. „…Je třeba vytvořit řadu předpokladů, mimo jiné v oblasti počítačové integrace (…), včetně simulačního softwaru pro podporu rozhodování na úrovni strukturální i procesuální, elektronické výměny dat (EDI) a dalších; nezbytné bude rovněž prohloubení podnikového reengineeringu; jedním z předpokladů bude i uzavírání
14 15
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 20 PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 80
- 13 -
strategických aliancí mezi podniky, jejich zákazníky, dodavateli hmotného zboží i dodavateli (poskytovateli) logistických služeb.“16 Dle Lamberta, Stocka a Ellramové bylo možno v téže době budoucnost logistiky spatřovat v jejím větším podílu na strategických plánovacích procesech, zaměstnávání logistických specialistů, outsourcingu a strategických aliancích, Total Quality Managementu (TQM), Just-in-time technologiích (JIT), technologiích Quick response a Efficient consumer response. Neméně důležitou oblastí rozvoje musí být i starost o životní prostředí a snaha o udržitelný rozvoj, odrážející se v green marketingu17 či v reverzní logistice. Nyní už můžeme posoudit, že některé trendy přetrvaly dodnes, některé už jsou pomalu opouštěny a objevují se i úplně nové trendy. Proto dále uvedu pouze trendy, které můžeme pozorovat i v dnešní době, a některé nové směry v jejich vývoji. Total Quality Management (TQM) TQM je řídící strategie zaměřená na kvalitu, což je významný aspekt jak výkonu, tak především zákaznického servisu.18 Tato strategie je neustupujícím trendem. Americké ministerstvo obrany definuje TQM jako nepřetržitý proces zdokonalování v podniku, který může ovlivnit každý člen podniku, ať už je to zaměstnanec či manažer. Všichni mají jednotný cíl, kterého dosahují splněním jednotlivých provozních cílů, zlepšit výkon. Všechny tyto činnosti jsou však především zaměřeny na růst spokojenosti zákazníka či uživatele.19 Spokojenost zákazníka však není jediným stimulem udržování kvality výrobků. Kvalita je také mezinárodně kontrolována pomocí norem ISO, vydávaných Mezinárodní organizací pro normy. Just-in-time (JIT) Tato technologie se vyvinula na počátku 80. let v Japonsku a v USA a je to „...soubor zásad a postupů založených na teorii, že podnik může navíc držet pouze malé nebo žádné zásoby zboží na skladě kromě zásob bezprostředně požadovaných pro výrobu či distribuci.“20 Pomocí této technologie lze o mnoho snížit náklady především na skladování, ale je potřeba velice dobrá a pružná spolupráce s dodavateli. Na následujícím obrázku je zřetelně vidět, jak jsou náklady podniku navzájem propojeny a jak tedy mohou ovlivňovat celkové náklady. 16
PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 41 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 25 18 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 571 19 NIXON, J. Quality and Total Quality Management. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 736. 20 INMAN, R. Lean Manufacturing and Just-in-Time Production. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 450 (vlastní překlad) 17
- 14 -
Obr. 2 Nákladové vazby Produkt
Propagace
Cena Místo/úroveň zákaznického servisu
Náklady na udržování zásob
Přepravní náklady
Množstevní náklady
Skladovací náklady
Logistika Marketing
Náklady na vyřizování objednávek a informační systém
Zdroj: LAMBERT; STOCK; ELLRAM. Logistika (upraveno autorem)
JIT technologie nejde rozvíjet do nekonečna, proto v současné době naráží rozvoj JIT na bariéry, které nelze snadno překonat, jako jsou např. doprava. Přesto je tato technologie i v současnosti hojně využívána. Používání outsourcingu, partnerství a strategických aliancí Jedním z trendů, který je již nyní pomalu opouštěn je outsourcing. Můžeme ho definovat jako „…proces kterým organizace uzavírají smlouvy s externími subjekty na vykonání některých obchodních činností, které si předtím organizace prováděly samy.“21 Koncem 80. a 90. let se outsourcing velice rozvíjel. V současné době se však zjišťuje, že výhody plynoucí z outsourcingu v některých oblastech nejsou až takové, jaké se očekávaly. Podle prof. Hirschheima je nejnovějším trendem v oblasti outsourcingu backsourcing, tedy včlenění outsourcovaných činností zpět do firmy.22 Strategické aliance a partnerství jsou dnes již běžným jevem. Partnerství je určitý typ vztahu s dodavateli (úzká spolupráce), která mohou partnerům přinést takové výhody, jako je 21
Outsourcing. International Encyclopedia of the Social Science [online]. Ed. William Darity, Jr. Vol. 6. 2nd ed. Detroit : Macmillan Reference USA, 2008. s. 86 (vlastní překlad) 22 BEDNÁR, A.; KLAPITA, V. Je outsourcing liek na všetko? Logistika, 2007-, roč. 13, č. 7, s. 32-33
- 15 -
zvýšení zisku, snížení nákladů, zlepšení zákaznického servisu, zvýšení tržního podílu, lepší postavení na trhu apod. bez toho, aby tyto podniky byly jakkoli majetkově propojeny.23 Strategické aliance jsou „…zvláštním druhem společného podnikání, do něhož logističtí partneři (…) vstupují proto, aby těžili ze synergie, plynoucí ze vzájemné spolupráce. (…) Užitek z nich je natolik velký, že se do nich zapojuje značný počet firem, které v mnoha případech s logistikou nemají zkušenosti a prostřednictvím partnera tak rychle dosahují potřebné konkurenční úrovně.“24 Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka k aliancím v nedávném rozhovoru řekl: „…Dnes je celý svět o kooperaci. (…) Prozíravější se poohlédli po (…) alianci a ve spolupráci s ní přežívají.“25 Zaměstnávání logistických specialistů Spolu s tím jak se zvyšuje úloha logistiky v podniku, rostou nároky na dovednosti logistiků a tím i potřeba na zaměstnávání logistických specialistů a zřizují se celá logistická oddělení. Každý podnik však nemá prostředky na specialisty a tak současně probíhá i rozvoj firem, specializujících se na logistické poradenství. Trendem v posledních letech je např. outsourcing interní logistiky, kdy externí poskytovatel zajišťuje plynulost a efektivitu výroby v závodě. Výhody jsou nepřehlédnutelné – soustředění pouze na hlavní podnikatelskou činnost, zajištění logistických činností týmem odborníků, zbavení se části rizik spojených s tokem materiálu a další.26 Využití technologických možností Spolu s rozvojem technologií se rozšiřuje i jejich možnost využití v logistice. Příkladem může být využití informačních systémů, komunikačních systémů (EDI), systému čárových kódů a rádiový přenos dat sloužící k rychlé identifikaci zboží, automatizace provozu skladů apod. Všechny tyto technologie snižují pravděpodobnost chyb způsobených lidským faktorem a zrychlují a zefektivňují všechny činnosti. Největším trendem v oblasti identifikace zboží je vysokofrekvenční označování zboží (RFID) neboli rádiový přenos dat. Funguje obdobně jako dnes již běžný systém čárových kódů, ale má i spoustu odlišností. Principem je čtecí zařízení, které snímá štítky za pomoci vysokofrekvenčních signálů. Každý štítek má svůj unikátní kód, oproti čárovým kódům, které má každý druh zboží stejný. RFID poskytuje informace pro čtení pomocí
23
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 372 PERNICA, P. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. s. 191-192 25 FRANTOVÁ, Libuše. Trh nemůže chránit sebevrahy. Profit, 2008-, roč. 19, č. 20, s. 22-25. 26 SIKORA, Petr. Outsourcing interní logistiky. Logistika [online]. 2008-, roč. 14, č. 5 24
- 16 -
vysokofrekvenčních vln bez zásahu člověka, zatímco čárové kódy se musí snímat za pomoci čtecího zařízení. Tento způsob je vhodný i do tvrdších podmínek jako je např. špína - čárové kódy jsou tímto znehodnoceny a nedají se přečíst. RFID štítky jsou velice tenké a dají se natisknout na etiketu a dokonce se dají přečíst i když jsou umístěny ve zboží. Každá jednotka zboží tak může být individuálně sledována, což eliminuje chyby lidského faktoru.27 Globální logistika Spolu s globalizací ekonomiky se musí zákonitě rozvíjet globalizace i v oblasti logistiky. Můžeme říci, že každý celosvětový podnik realizuje svou logistiku jako globální.28 Trendem je i globální výroba, kdy pro určitou oblast, např. východní Evropu, je jedno výrobní středisko. S touto snahou se však střetávají různé požadavky zákazníků z různých zemí na produkt, a tak je úkolem logistiky i vyvážení těchto požadavků. „Logističtí odborníci musí nyní zvládat všechny logistické činnosti v celosvětovém měřítku zahrnující velké množství zemí, jazyků, kultur, vlád a pravidel. Spolu s tímto rozvojem trhu přichází potřeba celosvětových zprostředkovatelů.“29 Green marketing a reverzní logistika Stejně jako všech ostatních oblastí, ani logistice se nevyhnuly snahy o udržitelný rozvoj a zlepšení životního prostředí. Green marketing je začleňování témat týkajících se životního prostředí, jako jsou recyklace, biologická odbouratelnost obalů či jejich opakované použití, výroba neznečišťující životní prostředí apod., do marketingových programů podniku.30 V dnešní době je green marketing jako marketingová strategie velice výnosný, protože stále více lidí se zajímá o ochranu životního prostředí. Reverzní logistika je oblast logistiky uplatňující se při návratu výrobků, snižování potřebných zdrojů pro výrobu, recyklaci, nahrazování materiálů za ekologicky šetrnější, opětovném využívání materiálů a při nakládání s odpady. Z technického hlediska se reverzní (zpětná) logistika řadí k reverznímu logistickému managementu (RLM) a je to systematický obchodní model, který používá nejlepší metody logistického řízení a metody hospodaření
27
WYLD, David C. The RFID Proposition for Reverse Logistics RFID – The Next Generation of Identification. Reverse Logistics Magazine [online]. 2006. 28 VIESTOVÁ, Kristína a kol. Lexikón logistiky. 2.vyd. Bratislava : Iura Edition, 2007. s.53-54 29 INMAN, R. Logistics and Transportation. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 467 (vlastní překlad) 30 STOCK, J. Development and Implementation of Reverse Logistics Programs. Florida : University of South Florida, 1998. s. 18
- 17 -
napříč podnikem za účelem dokončení zásobovacího řetězce.31 Hlavním úkolem reverzní logistiky je především odstraňování odpadu a nepotřebných statků jako jsou prázdné obaly a zbytkové a odpadní látky.32 Reengineering podnikových procesů Reengineering představuje zásadní změnu stávajících systémů a procesů v podniku. Cílem je logistické procesy zkrátit a zjednodušit.33 Zavádí se úplně nové metody a postupy a odstraňují se staré, již neefektivní. Tento intenzivní zásah vede ke zlepšení efektivity a výkonnosti podniku.34 V současnosti procházejí reengineeringem téměř všechny podniky, jelikož je to nutné pro jejich další fungování. Suplly Chain Management „Suplly Chain Management (SCM) je rozšíření zaměření managementu na výkony všech společností zapojených do produkce zboží a služeb od dodavatelů přes výrobce, velkoobchodníky a maloobchodníky, finální spotřebitele až k likvidaci a recyklaci.“35 SCM propojuje systém dodavatelského řetězce od subdodavatelů až po finální zákazníky. SCM je management složený z managementů všech partnerů v řetězci, zpravidla je však centrálně řízen jedním hlavním podnikem. Cílem tohoto propojení je dosáhnout pružnosti mezi partnery, snížení logistických nákladů, výdajů a investic a větší ekonomické efektivity. Toto všechno ale vyúsťuje do snahy o maximalizaci uspokojení potřeb konečných uživatelů.36 Zdokonalením SCM je Supply chain operations reference (SCOR) model. SCOR model spojuje obchodní procesy, metriky, best practices a technologická řešení do jednotné struktury, která podporuje komunikaci mezi články dodavatelsko-odběratelského řetězce a tím zdokonaluje efektivnost SCM. První model byl uveden neziskovou organizací The Supply Chain Council v roce 199637 a od té doby bylo provedeno několik zásadních revizí. Současnou verzí je verze 9.0.38 Základem je tzv. referenční model, jehož hlavní části jsou plánování, zásobování, výroba, dodávky a zpětné toky. Každá část je ještě rozdělena na procesní elementy, úkoly a aktivity. Toto rozdělení umožňuje měření výkonnosti 31
STOCK, J. Development and Implementation of Reverse Logistics Programs. Florida : University of South Florida, 1998. s. 20-21 32 STEHLÍK, Antonín; KAPOUN Josef. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2008. s. 121 33 CHRISTOPHER, M. Logistika v marketingu. 1.vyd. Praha : Management Press, 2000. s. 122 34 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 573 35 HELMS, M; INMAN, R. Supply Chain Management. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 870 36 STEHLÍK A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1.vyd. Praha : Ekopress, 2008. s. 157-176 37 Supply chain operations reference (SCOR) model. Economic Wizard [online]. c 2004 38 Supply–Chain Council. Supply-Chain Operations Reference-model [online]. c 2008, version 9.0.
- 18 -
dodavatelských
řetězců
a
určení
jednotlivých
výhod
outsourcovaných
aktivit
v dodavatelském řetězci.39 Dnes jsou hlavní trendy v oblasti Supply Chain managementu eliminace nepotřebných operací a nevyužitých kapacit, vzrůstající tendence k automatizaci veškerých procesů, globalizace a vzrůstající integrace obchodních partnerů.40
Jak jsem již uvedla dříve, hlavním tématem, kterým se budu v této bakalářské práci zabývat je skladování, proto toto téma v následující kapitole rozvedu poněkud více.
39 40
Supply chain operations reference (SCOR) model. Economic Wizard [online]. c 2004. BUTCHER, David R. Top Supply Chain Trends. Industrial NewsRoom [online]. 2007.
- 19 -
2
Skladování
„Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby(…).“41 V této kapitole se budu zabývat především funkcemi, které skladování plní, druhy skladů a různými variantami skladování a možnými příčinami neefektivností vznikajících při skladování. Takto získané teoretické poznatky poté využiji i v praktické části bakalářské práce.
2.1 Funkce skladování Mezi hlavní funkce skladování patří zejména vyrovnávání odlišných materiálových toků, zabezpečování hladkého chodu výroby (dostatek materiálu pro výrobu) i odbytu. Skladování slouží i ke kompletaci či k jakostní změně určitých výrobků (potřeba zrání, sušení apod.), ale také ke spekulaci ohledně ceny. Můžeme tak rozlišovat funkce vyrovnávací, zabezpečovací, kompletační, zušlechťovací či spekulační.42 Rozdělení těchto funkcí spočívá především na motivech vedoucích ke skladování. Pokud tyto funkce považujeme pouze za motivy skladování, můžeme určit jiné tři základní funkce skladování, do kterých zařazujeme přesun produktů, uskladnění produktů a přenos informací.43 V rámci těchto funkcí se pak uplatňují výše uvedené motivy (funkce). Přesun produktů Přesun produktů můžeme jinými slovy popsat jako manipulaci s danými produkty. Dle Lamberta, Stocka a Ellramové do této funkce zařazujeme: • Příjem zboží Příjmem zboží se rozumí vykládání zboží z přepravních prostředků, vybalování, kontrola stavu (zda není zboží poškozeno) a správného počtu, spolu s kontrolou průvodní dokumentace a aktualizací skladových záznamů. • Transfer (ukládání) zboží Transfer představuje přesun zboží do skladů a jejich uskladnění a dále přesuny do místa expedice. 41
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 266 SCHULTE, Ch. Logistika1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. s. 92-93 43 LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 275 42
- 20 -
• Kompletace zboží podle objednávky Kompletace zboží znamená přemisťování zboží podle požadavků zákazníka (množství, sortiment) v objednávce do místa expedice. • Překládka zboží (cross-docking) Cross-docking je zvláštním typem přesunu zboží - nezahrnuje uskladnění zboží. Zboží se přímo přeloží z místa příjmu do místa expedice, což snižuje nejen dobu setrvání zboží na skladě, ale především náklady. Tento systém však není vhodný pro všechny typy zboží. Využívá se např. při distribuci potravin v USA, kde je takto skladováno 75% produkce.44 Obr. 3 Uspořádání distribučního řetězce v systému cross-docking
Prodejna maloobchodu Finální výrobce
Finální výrobce
Prodejna maloobchodu Konečný zákazník
Distribuční centrum
Prodejna maloobchodu
Finální výrobce
Prodejna maloobchodu
Zdroj: PERNICA. Logistický management – teorie a podniková praxe (upraveno autorem)
• Expedice (odeslání) zboží Expedice zboží zahrnuje zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, jejich překontrolování podle objednávek zákazníků a návaznou aktualizaci skladových záznamů. Uskladnění produktů Funkce uskladnění produktů je hlavní funkcí skladování. Uskladnění produktů dělíme na: • Přechodné uskladnění Tento typ uskladnění je nezbytný pro doplňování základních zásob a nezávisí na skutečném obratu zásob, ale na poptávce po daném zboží a lhůtách v jakých jsou schopni dodavatelé toto zboží dodat.
44
Údaj převzat z LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 276
- 21 -
• Časově omezené uskladnění Tento typ uskladnění se objevuje z důvodu sezónnosti zboží, snížené poptávky, potřeby úpravy produktu, spekulací při očekávaném zvýšení cen apod.; takto uskladněné zboží se nazývá nárazníkové či pojistné zásoby. Přenos informací Přenos informací není činností oddělenou od ostatních funkcí, ale probíhá současně spolu předchozími dvěma funkcemi. Pro efektivní řízení stavu zásob a jejich umístění jsou přesné a rychlé informace potřeba. Stále ve větší míře se proto používají moderní technologie přenosu dat (čtečky čárových kódů, rádiový přenos dat apod.) a utváří se snaha o co nejmenší administrativu, kde je velká pravděpodobnost vzniku chyby a z toho plynoucí velká potřeba zpětné kontroly.
2.2 Druhy skladů Podle funkce, které sklady slouží je můžeme rozdělit do následujících skupin: obchodní sklady, odbytové sklady, veřejné a nájemní sklady, tranzitní sklady a konsignační sklady.45 • Obchodní sklady V obchodních skladech je uskladněno zboží od velkého množství dodavatelů a také je zde odebírá velké množství odběratelů. • Odbytové sklady Odbytové sklady jsou sklady, sloužící k vyrovnání rozdílů mezi časem vyrobení a dobou odbytu, a které mají výrobci ve svém výrobním závodu. Stejně jako obchodní sklady jsou charakteristické velkým počtem odběratelů. Na rozdíl od nich je zde ale pouze 1 výrobce (dodavatel). • Veřejné a nájemní sklady Veřejné a nájemní sklady slouží pro ty zákazníky, kteří nemají vlastní skladovací prostory, popř. by opatření vlastních skladovacích prostor bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady. Veřejné sklady zajišťují i kompletní skladovací služby včetně expedice. Naproti tomu u nájemních skaldů si toto všechno zajišťuje zákazník sám a skladovací plochu si pouze pronajímá.
45
STEHLÍK A., KAPOUN, J. Logistika pro manažery. 1.vyd. Praha : Ekopress, 2008. s. 73
- 22 -
U této problematiky se ještě pozastavím a blíže se zaměřím na problematiku volby mezi veřejným a soukromým skladováním. Výhodou veřejných skladů a současně nevýhodou skladů soukromých je, že podnik nepotřebuje žádné vysoké vstupní náklady, které by musel investovat do pozemku, výstavby skladu a na platy zaměstnanců v souvislosti se zřízením vlastního skladu. Další výhodou veřejného skladování je, že si můžeme pronajmout přesně tolik plochy, kolik zrovna potřebujeme a skladování se tak přizpůsobuje jak výkyvům ve skladovaném množství směrem dolů, tak především vzhůru. U soukromých skladů jsme omezeni jejich kapacitou, kterou není možno v krátkém časovém horizontu nijak ovlivnit. Výhoda veřejného skladování se uplatňuje především u zboží, které má proměnlivé množství skladovaných kusů, tedy hlavně u sezónního zboží. Dalším pozitivním bodem veřejného skladování je i používání modernějších technologií, než které by se s největší pravděpodobností používaly v soukromém skladu, protože v soukromém skladu jejich obnova není tak častá. Veřejné sklady nabízejí i různé speciální služby (rozdělování zboží do menších zásilek, vracení poškozeného zboží ve větších zásilkách, balení zboží pro účely expedice apod.), při kterých dosahují úspor z rozsahu46 a pracují tak efektivněji než by byly schopny pracovat sklady soukromé. Naopak výhodou soukromých skladů a analogicky nevýhodou skladů veřejných je větší míra kontroly nad vlastními sklady a také rychlejší možnost změny skladovacího systému, který by vyhovoval měnícím se potřebám jak podniku tak zákazníků. Z dlouhodobého hlediska je také systém soukromého skladování méně nákladný i přes vysoké pořizovací náklady, protože odpadá nutný výdaj veřejného skladování – nájemné. I přesto by se ale podnik vlastnící soukromý sklad měl snažit o jeho dostatečné kapacitní využití. • Tranzitní sklady Tranzitní sklady se uplatňují především v místech, kde se překládá velké množství zboží, které nemůže být najednou zpracováno. Takovéto sklady můžeme tedy najít v přístavech, u železničních překladišť apod. • Konsignační sklady Konsignační sklady jsou zvláštním typem skladů. Dodavatel skladuje své zboží přímo u odběratele, ale na své riziko. Odběratel má však právo si zboží odebírat.
46
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 280-283
- 23 -
U výrobních podniků lze také členit sklady dle stavu (stupně) výrobního procesu. Ve vstupních skladech se skladují zásoby materiálů potřebných pro výrobu daného výrobku. V meziskladech jsou pak uskladněny meziprodukty daného výrobku v různých stadiích rozpracování. Tyto sklady slouží k vyrovnání různých kapacitních či časových odlišností v jednotlivých stadiích výroby. A nakonec odbytové sklady slouží ke skladování již hotových výrobků před jejich prodejem.
Různí autoři rozdělují sklady dle druhů různě. Např. Schulte sklady rozděluje následovně: Obr. 4 Druhy skladů Druhy skladů
Fáze hodnotvorného procesu
vstupní sklady
Stupeň centralizace Kompletace centralizované sklady
sklady orientované na materiál
sklady orientované na spotřebu
mezisklady
odbytové sklady
Počet možných nositelů potřeb
decentralizované sklady
všeobecné sklady
přípravné sklady
Stanoviště
Ochrana před povětrností
Správa skladu
skladování v budovách
vnější sklady
vlastní sklady
nekryté sklady
vnitřní sklady
cizí sklady
příruční sklady
Zdroj: SCHULTE. Logistika (upraveno autorem)
2.3 Uspořádání skladu Kromě toho jaký druh skladu zvolíme je pro skladování neméně důležité uspořádání skladu, tedy to jakým způsobem zboží do skladu umisťujeme. Dle Lamberta, Stocka a Ellramové rozlišujeme náhodné uspořádání, skladování na vyhrazeném místě, skladování dle kompatibility produktů nebo komplementarity produktů či skladování dle oblíbenosti.
- 24 -
• náhodné skladování Při náhodném skladování se zboží umisťuje na nejbližší volné místo a takto se také vyskladňuje. Tedy vyskladní se to zboží, které je nejblíže. Jedná se o metodu FIFO (tedy first-in, first-out).47 Tato metoda je vhodná, pokud skladujeme jeden druh zboží. U více druhů zboží je však velice náročné se ve skladu orientovat, proto jsou často využívány počítačové systémy. • skladování na vyhrazeném místě Stejné produkty se skladují vždy na stejném místě a proto je velice důležitá znalost skladu obsluhou skladu. Zboží je poskládáno buď např. podle čísel, či rychlosti obratu. • skladování dle kompatibility produktů Kompatibilita ve skladování znamená, že určité produkty můžeme skladovat spolu, bez toho, aniž by na sebe měly negativní vliv. Určitě nebude vhodné skladovat vedle sebe např. určité druhy chemických látek, které by v případě např. havárie mohly vytvořit výbušnou směs. Tento systém by se měl uplatňovat především ve velkých obchodních skladech. • skladování dle komplementarity produktů Komplementarita výrobků znamená, že jeden výrobek doplňuje druhý a jsou tedy většinou prodávány společně. Příkladem komplementárních výrobků mohou být např. šatní skříně a ramínka na šaty či fotoaparáty a paměťové karty apod. Tento způsob skladování snižuje rychlost vyskladňování a tím i náklady. • skladování dle oblíbenosti produktů Zboží, které se nejčastěji naskladňuje a vyskladňuje, tedy zboží s největším obratem, by se ve skladu mělo umisťovat co nejblíže k východu. Stejně jako u předchozího typu skladování se tak snižuje manipulace s tímto zbožím, a tím klesají i náklady.
2.4 Neefektivnosti ve skladování Při skladování vznikají i náklady, které se nevztahují přímo k vlastnímu skladování daného zboží. Tyto dodatečné náklady se dají s menšími či většími obtížemi odstranit a zvýšit tak zisk podniku. Dle Lamberta, Stocka a Ellramové jsou takovými příklady neefektivností nadměrná manipulace se zbožím, malé využití skladové plochy, vysoké náklady na údržbu starých zařízení a zastaralé způsoby příjmu a expedice zboží. Zařadila bych sem ještě lidský faktor, jelikož chyby jím způsobené, mohou přinášet také dodatečné náklady.
47
LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 296
- 25 -
• Nadměrná manipulace se zbožím Pokud zboží ve skladu musíme neustále přesouvat, či pro ně jezdit dlouhou trasu, zvyšují se nám náklady a prodlužuje čas potřebný k realizaci. Skladováním produktů dle jejich oblíbenosti a přehledným uspořádáním skladu přístupného z různých míst bychom tuto neefektivnost snadno odstranili. Ke zlepšení výkonu skladu nám slouží optimalizace stupně využití různých skladových ploch.48 • Malé využití skladové plochy Podnik s vlastním skladem by ho měl využívat alespoň ze 75-80%, jinak je pro něj lepší (levnější) variantou sklad veřejný.49 Je proto velice důležité zvážit zda si pořídíme sklad vlastní, či si sklad pronajmeme, a když už máme sklad vlastní, jak určíme jeho optimální velikost. • Vysoké náklady na údržbu starých zařízení Problém zastarávání technologií částečně řeší veřejné sklady, které mají větší objem prostředků pro obnovu skladovacích zařízení. Vysoké náklady mohou spočívat i v příliš malém výkonu zařízení vzhledem k současným procesům a v jeho nedostatečné rychlosti.50 • Zastaralé způsoby příjmu a expedice zboží Tendence spějí k co největší automatizaci. Ruční manipulace a kontrola zboží je příliš časově náročná a vede k častým chybám. Dnes už se ve větších skladech používá např. rádiový přenos dat (logistické centrum Škody Auto v Mladé Boleslavi)51 nebo technika čárových kódů a mnohé další. Dalším slabým místem ve skladování může být příliš málo vychystávacích pracovišť, kdy se musí čekat, až se uvolní místo a teprve poté se může zpracovávat další objednávka. S tím souvisí i nedostatek přepravních prostředků (bedny, palety apod.).52 • Lidský faktor Nadměrné využívání lidského faktoru vede ke vzniku chyb a nepřesností, které poté vyúsťují v dodatečné náklady např. na dodání správného či chybějícího zboží. Také zpětná kontrola je složitá, proto je neustávající snahou co nejvíce automatizovat provoz skladu, i když ne vždy to může přinést úsporu nákladů.
48
Jak zefektivnit práci skladu. Logistika, 2008-, roč. 14, č. 2, s. 38. LAMBERT, D.; STOCK, J.; ELLRAM, L. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. s. 284 50 Jak zefektivnit práci skladu. Logistika, 2008-, roč. 14, č. 2, s. 38. 51 Moderní řízení skladu. Logistika, 2007-, roč. 13, č. 1, s. 16-17 52 Slabá místa ve skladech. Logistika, 2007-, roč. 13, č. 2, s. 36. 49
- 26 -
3 Analýza systému skladování vybraného podniku
3.1 Představení vybraného podniku BMTI Miroslav je pobočkou dceřiné společnosti koncernu BAUHOLDING STRABAG SE (dále jen BHS). Dceřiná společnost BMTI ČR, s.r.o. se sídlem v Brně zajišťuje pro svou mateřskou společnost management nájmu strojů a strojních zařízení, management oprav, management bednění a lešení, management strojních technologií a management investičních činností.53 BMTI Miroslav je centrálním skladem bednění a lešení pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Celkový počet zaměstnanců je 86 (viz schéma personálního složení – obr. 5). Hlavní činností BMTI Miroslav je pronájem a komplexní servis bednění a lešení. Komplexní servis bednění a lešení zahrnuje čištění a opravy bednění a lešení, zajišťování návrhů sestav bednění a lešení dle projektové dokumentace, přizpůsobení projektové dokumentace požadavkům stavby a kontakt se stavbou. Příklady staveb za pomoci bednění a lešení jsou v příloze č. 1. Další činnost, kterou se BMTI Miroslav zabývá je pronájem kontejnerů (obytných buněk). Celý koncern používá informační systém AS 400, který je využíván i pro evidenci skladu. Účetnictví celého koncernu provádí další dceřinná společnost BHS a to Ekonomicko správní centrum pro stavebnictví BRVZ na Slovensku.
Pro lepší pochopení celého systému skladování v podniku se pokusím zjednodušeně vysvětlit náplň práce jednotlivých skupin zaměstnanců. Vedoucí oblasti je i vedoucím BMTI Miroslav a jeho náplní práce je především sjednávání smluv k jednotlivým zakázkám. Disponenti pro bednění mají na starost jednotlivé zakázky - stavby, kdy se o ně starají především po technické stránce, zpracovávají cenové nabídky k zakázkám a spolupracují se stavbou, na kterou při problémech jezdí. Ve skladu bednění se zabývají především evidencí skladu a vydaného a přijatého materiálu. Projektanti navrhují bednění a lešení na zadané projekty či návrhy různě upravují dle požadavků stavby. Logistik objednává kamiony k přepravě materiálu na stavbu i z ní a snaží se tak o obousměrnou vytíženost kamionů koordinací dat dodávek. Disponent skladu zajišťuje bezproblémový chod opravárenské a čistící linky zajištěním dostatku materiálu na opravy bednění a lešení. Řidiči 53
Zdroj: Propagační materiály BMTI
- 27 -
zdvižných vozíků chystají bednění a lešení na nakládku, přepočítávají přivezené bednění a lešení, dělají jeho základní roztřízení a vozí opravené a očištěné bednění a lešení do skladu. Dělníci na lince dočišťují bednění – panely (ocelový rám s překližkou) a provádějí opravy překližky tmelem, zabrušováním apod. Linka slouží především k usnadnění manipulace s těžkými panely. Truhláři opravují a zkracují GT nosníky (dřevěný trám) a bednící stoly. Zámečníci opravují všechny kovové části - stavební stojky, svařují rámy k panelům apod. Pronájem kontejnerů na stavbu zahrnuje kromě pronájmu i jejich úpravy dle požadavků stavby např. na šatny pro zedníky, sprchy, kanceláře. Obr. 5 Personální složení BMTI Miroslav (stav k 10.3.2008)
BMTI Miroslav Bednění
Servis bednění
Disponent 2
Sklad bednění 1
Servis bednění 2
Disponent skladu 1
Režie bednění
Vedoucí oblasti Směna I
Směna II
Směna III
Směna I
Vedoucí směny
Vedoucí směny
Vedoucí směny
Řidiči vozíků 4
Ekonom Projekty ČR 2
Dělníci 13
Dělníci 15
Dělníci 10
Zámečníci 2
Zámečníci 2
Zámečníci 2
Truhláři 5
Truhláři 5
Truhláři 6
Kontejnery 5
Zdroj: interní materiály podniku (upraveno autorem)
- 28 -
Asistentka ekonoma
Směna II Řidiči vozíků 5
Logistik 1
Problémy podniku Největším současným problémem v BMTI Miroslav je skladování. Jelikož je to podnik, který kromě jiného provozuje skladování jako jednu z hlavních činností, problémy v této oblasti jsou pro podnik velmi tíživé. Tento podnik je centrálním skladem bednění a lešení pro dvě (respektive tři – Rakousko má trochu jiný systém meziskladů) země a skladují se zde prostorově náročné kusy, je velkým problémem nedostatek skladovacích prostor. Tento problém podnik částečně vyřešil nedávným rozšířením skladu, je ale otázkou, zda to bude v budoucnu postačovat, jelikož podnik má vzrůstající tendence k rozšiřování.54 Dalším skladovacím problémem podniku je skladovací systém, který prakticky není žádný, a jelikož se ve skladu pracuje na dvě směny a při opravách dokonce na tři, vede to k problémům při rychlosti a přesnosti kompletace objednávek, při přijímání a uskladňování bednění a lešení a dalších součástek. Toto všechno vede ke vzniku dodatečných nákladů a k časovým ztrátám, kdy zaměstnanci musí hledat požadované kusy. Dodatečné náklady vznikají především jako náklady na dodání chybějícího či správného kusu bednění či lešení, naopak pokud nějaké části přebývají, jsou náklady ušlé příjmy za nájem. Problémem je také skladování bednění a lešení dohromady od dvou různých dodavatelů. Bednění a lešení pro Rakousko je pořízeno od společnosti DOKA, bednění a lešení pro Českou republiku a Slovensko od společnosti PERI. Bednění a lešení od těchto společností se liší vzhledem, takže je možné je od sebe vizuálně rozeznat. Některé druhy materiálu jsou však stejné či velmi podobné. Každý sklad je však účetně veden samostatně a materiál z obou skladů by se neměl smíchat. Přesto se tak často děje, protože skladování všeho materiálu probíhá dohromady. Podnik už provedl různé pokusy o zabránění těmto negativním dopadům. Např. se snažil o označování materiálu různými cedulkami, které však neodolávali povětrnostním vlivům, protože bednění a lešení se skladuje venku. Dalším problémem, který sice přímo nesouvisí se skladováním, ale přináší dodatečné náklady je to, že stavby (především v ČR) nevrací bednění a lešení ze stavby ve standardním balení – zabaleno v balících. Důsledkem je špatně proveditelná vykládka, ztížené podmínky pro kontrolu počtu vrácených kusů a zhoršená možnost označení číslem zakázky, které je důležité pro zanesení do systému skladování jako vráceného materiálu.
54
Vzhledem k sílícímu kurzu české koruny ale existuje v budoucnu i možnost omezení skladu pro Rakousko, který je v současnosti rozhodující a zaměření skladu převážně na Českou republiku, který je nyní v menšině.
- 29 -
Jelikož se pracuje ve skladu na dvě směny vyvstává potřeba takového systému, který by byl snadný pro orientaci, kde by měl každý druh bednění či lešení své místo a obě směny by vždy našly požadovaný materiál na obvyklém místě a nemuseli hledat, kam ho předešlá směna umístila. Současný systém totiž klade velké nároky na orientaci zaměstnanců ve skladu.
3.2 Současný systém skladování Pro návrh nového řešení skladu je důležité velmi dobře poznat nejen současný způsob skladování, ale i celý proces putování skladovaného materiálu. Teprve po důkladné analýze současné situace a zjištění nedostatků současného systému a po zapracování požadavků, které má podnik na skladovací systém, budu schopna navrhnout řešení současné nevyhovující situace. Dle Schulteho (viz.obr. 4) bych mohla charakterizovat současný systém skladování dle stupně centralizace jako sklad centralizovaný, dále jde o sklad orientovaný na spotřebu, i když jde o zvláštní typ spotřeby, kdy se materiál nespotřebovává, ale vrací se zpět do skladu. Dalšími možnými charakteristikami skladu je, že jde o sklad nekrytý (zboží je skladováno venku), vnitřní (uvnitř areálu) a vlastní (není pronajímán). Je těžké tento sklad definovat podle všech obecných kritérií, jelikož nejde o typický sklad. Jedná se o sklad, kde je skladován materiál využívaný na stavbách a který se zde dočišťuje a opravuje a čeká na další pronájem. Materiál se tak do skladu neustále vrací. Typickými sklady zboží materiál pouze prochází a už se tam většinou nikdy nevrátí. Jak už bylo řečeno výše, jde o sklad nekrytý, jedná se tedy o venkovní skladování. Velké prvky se skladují přímo na zemi, menší prvky v mřížových paletách. Systém skladování bych nazvala jako náhodné skladování, protože většinou se vše složí tam, kde je místo. Dalším charakteristickým prvkem tohoto skladu je skladování materiálu od různých výrobců, které je určeno pro různé země. Bednění a lešení pro Rakousko má také trochu odlišný systém, kdy v Rakousku existuje systém meziskladů s vlastním bedněním a lešením a do BMTI Miroslav se posílá bednění a lešení pouze na čištění a opravy a pronajímá se pouze chybějící bednění a lešení, zatímco pro ČR a Slovensko se v BMTI Miroslav pronajímá bednění a lešení na celou stavbu.
- 30 -
Tok materiálu od objednávky po vrácení V této a v následující podkapitole se pokusím analyzovat současnou situaci podniku v oblasti skladování a toku materiálu. Pro pochopení současného systému skladování a také potřeb, které musí mít nový systém skladování, je pochopení toku materiálu v podniku podle mého názoru nezbytné. Proto v této podkapitole analyzuji tok materiálu v podniku i mimo podnik, respektive oběh materiálu od jedné objednávky po stav, kdy je zboží připraveno na další objednávku. Pro snazší pochopení jsem vytvořila následující zjednodušený obrázek. Celý systém je však daleko složitější a proto je tok zboží popsán podrobněji níže včetně různých odlišností. Obr. 6 Tok materiálu v podniku
Příjem objednávky
Kompletace objednávky
Odvoz materiálu
Uskladnění čistého materiálu
Opravy a čištění materiálu
Vrácení materiálu
Zdroj: autor
• příjem objednávky Příjem objednávek od mateřské stavební společnosti SBH probíhá na základě požadavku na návrh sestavy bednění a lešení na konkrétní stavbu. Projektanti sestaví projekt bednění a lešení a udělají výpis potřebného bednění a lešení a vytvoří tak předběžnou nabídku, kterou pošlou k vyjádření na stavbu. Pokud stavba souhlasí, tak se podle tohoto výpisu materiálu připraví konečná objednávka. Často však má stavba ještě drobné připomínky, a tak se přepracuje projekt a udělá se nový výpis potřebných kusů bednění a lešení a přetvoří se i cenová nabídka, která se znovu pošle na stavbu k odsouhlasení. Po souhlasu stavby a závazné objednávce včetně požadovaného data dodání a požadavku na dopravu se zjišťuje, zda je požadovaný materiál na skladě (systém AS 400). Často se přítomnost materiálu kontroluje i skladníky, protože ne vždy stav skladu odpovídá záznamům v systému. Poté se vytiskne objednávka, podle které skladníci zkompletují požadovaný materiál.
- 31 -
• kompletace objednávky K určenému datu skladníci (řidiči zdvižných vozíků) vychystají objednané bednění a lešení k odvozu. Snahou je co nejvíce využít vlastního materiálu, ale pokud jsou požadavky stavby příliš velké a požadované kusy ve skladu chybí, doobjedná se chybějící bednění a lešení od společností PERI nebo DOKA a přidá se k objednávce, nebo se na stavbu doveze zvlášť. Za zapůjčení bednění a lešení od společností PERI nebo DOKA se platí nájem, který je o něco vyšší než pronájem od BMTI Miroslav. BMTI má nakoupeno bednění a lešení od těchto společností. Bednění a lešení od společnosti PERI, se zásadně používá na stavbách v České republice a na Slovensku a bednění a lešení od rakouské společnosti DOKA se používá na stavbách v Rakousku. • odvoz materiálu Na den odvozu je objednán kamion od externí dopravní společnosti, který odveze požadované bednění a lešení na stavbu. Řidiči je dána průvodka k vydanému materiálu (viz. příloha č. 2), kterou poté předá na stavbě. Jinou variantou je, že si dopravu zajistí sama stavba (požadavek dopravy je nutno uvést v objednávce). Nakládka na kamiony probíhá ve skladu. Pro snadnou nakládku a vykládku je zboží baleno ve standardních balících. Cena za dopravu je sjednána smluvně dle délky tras a připočítává se k ní vždy paušálně doba tří hodin na nakládku i vykládku. • vrácení materiálu Jeden až dva dny dopředu stavba zavolá do podniku, že chce vrátit pronajatý materiál a popřípadě objednat kamion na odvoz ze stavby. Najatý kamion přiveze bednění a lešení ze stavby zpět spolu s dodacím listem, který je obdobný jako průvodka. Bednění a lešení by mělo být očištěno od hrubých nečistot (beton) a svázáno do standardního balení. Po vyložení kamionu, řidiči zdvižných vozíků přepočítají vrácené bednění a lešení a zkontrolují počty kusů vzhledem k údajům uvedeným v dodacím listu. Pokud počty kusů nesouhlasí, nejdříve se zavolá na stavbu, zda jim chybějící materiál nezůstal na stavbě, pokud ne, naúčtuje se chybějící materiál stavbě. Po přepočítání kusů se vyložené bednění a lešení označí číslem dodacího listu. Číslo se napíše buď na palety nebo se popíšou rámy bednících panelů (tento popisek se čištěním odstraní). Označení číslem dodacího listu je důležité, protože se podle toho počítá práce vykonaná na čistící lince a na základě toho se účtuje celková výše nájmu (nájem + čištění + ztracený nebo zničený materiál + opravy materiálu) a mzdy pracovníkům čistící linky. Na vykládací ploše zůstane vyložen materiál, dokud ho řidiči vozíků neroztřídí a nerozvezou buď do skladu nebo na čištění a opravy (podle časových možností nebo podle potřeby určitého druhu materiálu). - 32 -
• opravy a čištění materiálu Řidiči zdvižných vozíků roztřídí přivezené bednění a lešení ze stavby podle nutnosti čištění a oprav. Ten materiál, který není potřeba čistit ani opravovat, zavezou do skladu a zbytek rozvozí k různým pracovištím. Rozvoz bednění a lešení se však neprovádí ihned po příjezdu kamionu. Čištění bednění probíhá v hale na čistící lince mechanicky. Bednění, které je hodně znečištěno se čistí vysokotlakými čistícími stroji proudem vody (Wap). Poškozené bednění se vyřadí, nebo opraví, popřípadě změní druh (např. GT nosníky, které jsou poškozeny většinou na koncích, se zkrátí na menší délku.) Všechna tato vyřazení a změny druhu bednění se zapisují do zvláštní tabulky (viz. příloha č. 3) a ekonom podniku musí zažádat o potvrzení účetní centrálu na Slovensku (BRVZ). Opravy či změny dřevěného bednění probíhají v truhlářské dílně. Opravy železných součástí nebo lešení probíhají v zámečnické dílně. Poškozené bednění se buď prodá na stavbu jako použité (pro méně náročné stavby), nebo se z něj udělá palivové dřevo. Zničené bednění (panely) a lešení jde do šrotu. O tom, co se vyřadí se rozhoduje především na čistící lince ale i v truhlářské a zámečnické dílně dle daných norem. • uskladnění čistého materiálu Očištěné a opravené bednění a lešení poté řidiči zdvižných vozíků rozvezou po skladu. Jak už jsem uvedla dříve jedná se o sklad venkovní, nekrytý, skladování probíhá na zemi. Velká většina skladu je vybetonovaná, pouze část se skladuje přímo na zemi na trávě. Některé prvky jsou skladovány na paletách, menší prvky jsou uskladněny v paletách mřížových. Obr. 7 Používané druhy palet
Zdroj: Výrobní program bednění - PERI
- 33 -
Analýza skladu Analýzou současného rozdělení skladu (viz. příloha č. 4), jsem zjistila následující nedostatky současného systému skladování: • neoddělené sklady Sklad slouží pro skladování bednění a lešení pro Rakousko a pro Českou republiku a Slovensko. Pro Rakousko se používá většinou jiný typ bednění (DOKA) a je zde i trochu jiný systém oběhu materiálu, než pro Českou republiku a Slovensko. Přesto je skladováno bednění a lešení pro tyto země neodděleně, i když se tyto dva odlišné typy nesmí smíchat dohromady. Oba typy bednění a lešení lze od sebe sice většinou vizuálně rozeznat, nemyslím si ale, že by to byl nejvhodnější způsob skladování. • neznačení materiálu I přesto, že je bednění a lešení různých typů skladováno dohromady, není nijak označeno. Už jsem sice předeslala, že je lze oba typy vizuálně rozeznat, ale problémy jsou i např. s nosníky či panely od jednoho dodavatele. Nosníky od společnosti PERI se liší pouze délkou (19 různých délek po 30 centimetrech). Nejčastěji požadované délky jsou sice barevně odlišeny (5 barev),55 ale i tak ještě zůstává 14 různých délek neoznačených. Podnik už prokázal snahu o označování různými cedulkami, což se však neukázalo jako vhodné pro venkovní typ skladování. Tento způsob skladování bez neoznačeného materiálu klade velký důraz na znalosti obsluhy skladu. Častá personální obměna na těchto pozicích může vést k značným problémům, jak v rychlosti manipulace s materiálem, tak také může docházet k záměnám materiálu, což vede k dodatečným nákladům na dodání správného materiálu na stavbu. Jediné co se nyní označuje je vrácený materiál, který se označuje číslem zakázky, očištěné a opravené bednění a lešení však už není nijak označováno. Obr. 8 Příklady TRIO panelů a příhradových nosníků GT 24
Zdroj: Výrobní program bednění – PERI 55
Výrobní program bednění - PERI
- 34 -
• neoddělený sklad materiálu nachystaného k dalšímu pronájmu Očištěné a opravené (hotové) bednění a lešení se skladuje na různých místech a není zde vyhrazeno místo, kde by se skladoval všechen hotový materiál. Při pohledu na rozmístění skladu to vypadá, že je hotový materiál složen právě tam, kde je zrovna místo. Opět to přináší velké problémy s orientací pro obsluhu skladu, které jsou znásobeny tím, že se pracuje na dvě směny. • skladování materiálu na opravu nebo čištění Bednění a lešení, které je určeno na očištění či na opravy, je opět skladováno pohromadě a to často i s bedněním a lešením, které je již očištěno a opraveno. Všechen tento materiál, který je určen k čištění a opravám by měl být skladován co nejblíže místu své opravy či čištění a neměl by se míchat s již hotovým materiálem. • skladování odpadu Jak můžeme vidět z plánu skladu, je odpad skladován na různých místech skladu a není pro něj vyhrazeno žádné zvláštní místo. • skladování materiálu na prodej Stejně jako téměř vše ostatní i materiál, který je lehce poškozen a je určen k dalšímu prodeji je skladován na různých místech skladu a často je i skladován vedle bednění a lešení, které je určeno k opravě. • skladování kontejnerů Kontejnery (buňky) jsou skladovány u vjezdu do skladu (zakresleny červeně), ale jejich příslušenství je skladováno jinde, což jistě není příliš praktické, protože příslušenství se používá k přestavování kontejnerů dle přání stavby. • místo vykládky Místo vykládky je po pravé straně vjezdu do skladu. Situováno je velice špatně, jelikož kamiony, které přivážejí vrácené bednění a lešení se po vykládce musí jet otočit až nakonec skladu a projíždí tak celým skladem. Místo nakládky je po pravé straně na konci staré skladovací plochy.
- 35 -
3.3 Návrh skladovacího systému Po důkladné analýze současného skladovacího systému nyní přistoupím ke zpracování řešení skladovacího systému nového. Pro vytvoření funkčního skladovacího systému je nezbytně nutné vymezit si požadavky, které by nový skladovací systém měl jednoznačně zahrnovat. Návrh skladu se pokusím zpracovat také variantně, konkrétně ve dvou různých variantách a poté vyhodnotím, který z těchto systému by byl pro daný podnik vhodnější, vzhledem k výhodám a nevýhodám, které dané systémy mají. Proto jsem zavedla hypotézu, o které se domnívám, že by se měla potvrdit, jelikož návrhy skladů budu zpracovávat tak, aby docházelo k úsporám času a také nákladům, které podnik vynakládá. Hypotéza: Zavedení nového skladovacího systému sníží náklady podniku a zkrátí čas potřebný pro přípravu materiálu na další objednávku. Zjištěné požadavky na skladování • zajištění prostoru pro vykládku a kontrolu vráceného zboží Velikost vykládací plochy by měla být větší než maximální množství dovezeného materiálu za den, aby byl zajištěn dostatek místa k vykládce, pokud se nějaký den nakupí více vrácených objednávek. Ze záznamů podniku jsem zjistila, že to může být až 5 kamionů za den. Jelikož všechen vrácený materiál není ihned rozvezen po skladu, ale často na tomto místě leží dle vytíženosti řidičů vozíků i několik dní, musí být místo pro vykládku ještě o něco větší. V tomto prostoru by měla probíhat kontrola vráceného materiálu ve vztahu k druhům a počtům a následné základní roztřízení bednění a lešení směřujícího na očištění a opravy, či pokud oprav není třeba tak do skladu. Tato plocha by měla být co nejblíže čistící a opravárenské lince, což povede ke snížení nákladů na provoz zdvižných vozíků, tedy nákladů na pohonné hmoty konkrétně naftu. Dále by tato plocha měla být co nejblíže vjezdu do skladu, aby kamiony nemusely projíždět celým skladem. • zajištění prostoru pro kompletace objednávek Prostor pro kompletace objednávek by měl být v blízkosti skladu bednění a lešení připraveného k pronájmu, ze stejného důvodu jako u prostoru pro vykládku, tedy úspora nafty a snížení vzdálenosti manipulace. Současně k němu musí být dobrý přístup od vstupní brány pro umožnění vjezdu kamionů odvážejících připravený materiál na stavbu. Prostor může být menší než prostor pro příjem objednávek, jelikož odvoz bednění a lešení na stavbu neprobíhá v takových nárazových vlnách jako jeho přívoz. Také bych nedoporučovala, aby
- 36 -
tyto dvě místa byla těsně vedle sebe, jelikož by se zde mohly střetávat kamiony materiál přivážející i odvážející. • prostor pro nehotový (neočištěný a neopravený) materiál Tento prostor by měl být v blízkosti místa vykládky přivezeného materiálu a současně v blízkosti dílen. Truhlářská dílna je po levé straně u spodního vchodu do budovy, kde se nachází čistící linka (zakresleno černou plnou čárou). Zámečnická dílna a opravna stavebních stojek jsou připojeny k budově vpravo nahoře. Do tohoto prostoru by se dávalo bednění a lešení, které je již roztřízené, ale které je potřeba ještě vyčistit nebo opravit, ale dílna je plně vytížená a nemůže tak učinit ihned. Každá dílna by tak měla vyčleněny vlastní prostory, kde by bylo uloženo bednění či lešení, které putuje právě do té dílny. • prostor pro odpadový materiál Dalším požadavkem na prostory skladu je prostor, kde by se skladoval všechen odpadový materiál pohromadě. Tento prostor by měl být co nejblíže místu vzniku odpadového materiálu, tedy truhlářské a zámečnické dílně a čistící a opravárenské lince. Místo pro odpad by současně mělo být dostupné tak, aby byl umožněn jeho bezproblémový odvoz. Odpadovým materiálem, který se zde skladuje je jak dřevo, které se nedá již k ničemu použít, tak dřevo, které se následně prodává jako palivové, tak šrot kovový (železo, hliník), ale i odpad vznikající při úpravách kontejnerů (buněk). • skladový prostor pro materiál určený k prodeji Jak už bylo řečeno výše, podnik prodává také lehce poškozené bednění či lešení stavbám. Vše, co je určeno k prodeji by proto pro lepší orientaci mělo být uskladněno na jednom místě. • skladové prostory pro očištěný materiál Místo pro skladování očištěného a opraveného materiálu připraveného ke kompletaci příštích objednávek by mělo být dostatečně velké a rozdělené logickým systémem. Také vzdálenost místa skladování a místa kompletace by neměla být příliš velká, aby se minimalizovala vzdálenost jízd zdvižného vozíku, a tím vznikla úspora nafty. Hlavním úkolem nového systému skladu je vyřešení skladování bednění a lešení od různých společností (PERI a DOKA), který se pronajímá odděleně pro Rakousko (DOKA) a pro ČR a SR (PERI) a není přípustné jeho smíchání. Nejvhodnějším řešením by proto pravděpodobně bylo oddělení skladů pro Rakousko a zvlášť pro Českou republiku a Slovensko. Dalším požadavkem je snadná orientace ve skladu, kdy stejné druhy materiálu by měly být u sebe, ale rozděleny tak, aby se nepomíchaly (některé druhy materiálu se liší např. jen délkou). Mělo by tak být
- 37 -
zajištěno stálé skladovací místo pro každý druh materiálu, což i vlastně umožní onu dříve zmiňovanou snadnou orientaci ve skladu. V nedávné době proběhl i velký nákup nového lešení, takže je třeba zajistit i dostatečně velké prostory pro uskladnění lešení. Je třeba zajistit i skladové prostory pro kontejnery spolu s místem pro jejich úpravu a místem pro skladování příslušenství k nim. Mezi hromadami složeného bednění a lešení musí být také dostatek prostoru pro průjezd zdvižných vozíků, aby mohlo probíhat snadné nakládání a vykládání a aby byl snadný přístup pro kontrolu materiálu. Zároveň by měly ve skladu zůstat průjezdné cesty pro pohyb kamionů, které přivážejí a odvážejí materiál na stavby. Návrh skladu 1 Tento způsob skladování bude založen na odděleném skladu pro Rakousko a odděleném skladu pro Českou republiku a Slovensko. Tento systém skladování byl i původním úmyslem vedení podniku, když rozšiřovali sklad o novou plochu. Dosud však žádný pokus o realizaci tohoto záměru neproběhl. Proto bych se pokusila o několik návrhů, jak toto zrealizovat. Jelikož počet bednění a lešení pro Rakousko převyšuje počet bednění a lešení pro Českou republiku a pro Slovensko, musí být zákonitě sklad pro Rakousko daleko větší než pro Českou republiku a Slovensko. Navrhuji tedy tyto následující změny ve skladu: • český sklad Situování českého skladu do prostoru nové skladovací plochy, na které by se skladovalo pouze očištěné a opravené bednění a lešení připravené k dalšímu pronájmu. Jelikož je v budoucnu možné rozšiřování českého skladu a naopak zmenšování skladu rakouského, navrhuji do prostoru českého skladu zahrnout i kontejnery (buňky) a příslušenství k nim a také bednění a lešení na prodej, které by se v případě potřeby přesunulo jinam a rozšířil by se tak český sklad. Bednění a lešení by mělo být skladováno dle druhu pohromadě, ale roztřízeno tak, aby se jednotlivé rozměry nepletly dohromady. Seznam položek českého skladu naleznete v příloze č. 5. Každá položka má přiřazeno inventární číslo. První číslo označuje nákladové středisko (BMTI Miroslav), písmeno znamená společnost výrobce (nejčastěji P – PERI) a poslední číslo se shoduje s katalogovým číslem položky.56 Vše je evidováno v informačním systému AS 400. Nejblíže vjezdu do skladu by měly být umístěny nosníky (příhradové nosníky GT 24) a panely (TRIO), které se velice často používají. Obě tyto položky jsou dřevěné, panely mají železný rám. Zbytek jsou většinou kovové součástky a lešení. Jelikož nosníky i panely jsou vyráběny v různých rozměrech, doporučovala bych je skladovat dle rozměrů např. od největšího po nejmenší, což usnadní orientaci. Menší prvky 56
Výrobní program bednění - PERI
- 38 -
se skladují v mřížových paletách po více různých druzích dohromady. Tyto nejsou nijak označeny, proto bych doporučovala umístit na mřížové palety jmenný seznam uložených prvků popř. spolu s obrázkem. Je potřeba zajistit, aby tyto popisky byly odolné povětrnostním podmínkám (pevné přichycení k paletám, odolné igelitové obaly apod.). Tento systém, zrychlí orientaci obsluhy skladu. K ní nemalou měrou přispěje i ukládání všech skladovaných prvků vždy na stejné místo. Zjednodušený návrh skladu vidíte na následujícím obrázku. Obr. 9 Návrh skladu 1
Zdroj: autor
• rakouský sklad Stejně jako český sklad i rakouský sklad opraveného a očištěného bednění a lešení by měl být souvislou skladovací plochou. Jelikož je pronájem do Rakouska více frekventovaný, bude tato plocha blíže vjezdu do skladu, konkrétně po celé pravé straně skladu. Nakládací plocha zůstane na stejném místě jako je nyní. Způsob rozmístění rakouského skladu je analogický skladu českému. Nejvíce používané prvky by se měly umístit co nejblíže místu nakládky. • ostatní plochy Místo nakládky zůstane tedy na stejném místě jako doposud, protože je na místě vhodném - mezi oběma sklady. Místo vykládky jsem přemístila na levou stranu od vjezdu do skladu. Toto místo je blíže čistící lince. Především však kamiony, které sem najedou, se nemusí jet otočit na konec skladu, ale mohou se otočit přímo tady. Místo pro odpad bych umístila za vykládací plochu na trávu (plocha, která je vybetonovaná je označena černou obvodovou čárou), jelikož na místě skladování odpadu tolik nezáleží a bednění a lešení je vhodnější skladovat na betonu. Bednění a lešení, které čeká na opravy a čištění by bylo umístěno
- 39 -
v blízkosti míst jejich opravy či čištění a každá dílna by měla určené místo na ten materiál, který jde k nim do dílny. Důležité je vyčíslit náklady na přestavbu skladu. Pokud by byly příliš vysoké, je třeba zvážit, zda se přestavba vyplatí. Náklady, které připadají v úvahu u této varianty jsou představovány především mzdovými náklady obsluhy skladu,57 která by přestavbu prováděla. Dalším nákladem je spotřeba nafty58 používající se jako palivo do zdvižných vozíků. Tyto náklady by ale nebyly příliš významné, důležitější je časové zatížení obsluhy skladu, která tak nemůže konat jinou práci. Tento fakt je daleko závažnější než předchozí faktory, jelikož mzda by byla pracovníkům vyplácena stejně, ale za jinou práci. Proto bych doporučila provést tuto přestavbu v období, kdy není sklad tolik zaneprázdněn objednávkami, protože se tak eliminuje tento negativní dopad přestavby skladu. Jelikož jde o stavební materiál, tak to bude v zimním období. Dalšími náklady jsou náklady na cedule k označení mřížových palet, které však budou pouze v řádu tisíců korun. Návrh skladu 2 Druhá varianta skladování bude založená na skladování dle oblíbenosti produktů. Nebude tak oddělen rakouský a český sklad, ale skladové položky budou skladovány od nejvíce používaných (vchod skladu), po nejméně využívané (konec skladu). V tomto systému by bylo co nejúčinnější, aby vykládací i nakládací plocha byly co nejvíce u sebe, tedy nejlépe po pravé i levé straně vjezdu do skladu. Plocha po levé straně vjezdu do skladu je větší, takže by bylo vhodnější stejně jako u předchozí varianty umístit sem plochu vykládací a po pravé straně plochu nakládací, stejně jako je v současné době. Celá pravá strana skladu i nová skladovací plocha by byly vyhrazeny pro skladování očištěného a opraveného bednění a lešení. Nejblíže nakládací ploše by byly ty prvky, které se nejčastěji pronajímají bez ohledu na to, z kterého skladu jsou. Z rozhovorů s pracovníky podniku vyplynulo, že nejvíce jsou pronajímány panely Trio od PERI, lešení a bednící stoly Dokaflex od DOKY. Tento systém by byl náročnější na orientaci ve skladu, proto by bylo třeba zvážit zda nebude potřebný nějaký systém označování. Technika čárových kódů není příliš vhodná, protože čištěním, by byly čárové kódy zničeny, proto by bylo vhodnější použít, např. rádiového přenosu dat. Tato technika je však příliš nákladná a je vhodnější především do větších skladů. Další možností by bylo materiál neoznačovat, ale bylo by nutné skladovat vše stále na stejném místě a i tak by to kladlo větší nároky na obsluhu skladu a mohlo by vést i ke zpomalení procesu 57 58
Sazba mzdových nákladů je 330 Kč na hodinu (od 1.4.2008) Cena nafty se v současnosti pohybuje okolo 33,39 Kč za litr. (údaj k 19.5.2008)
- 40 -
vychystávání a nakládky. Všechny ostatní plochy bych rozdělila stejně jako u první varianty, protože si myslím, že je to vhodné i pro tuto variantu. Náklady na tuto variantu jsou zhruba stejné jako u předchozího řešení. K tomu je nutné přičíst případné náklady na systém označování, které by tuto variantu značně prodražily. Toto uspořádání skladu by však mělo vést k nižším nákladům na pohonné hmoty zdvižných vozíků, jelikož snižuje vzdálenost jízd vozíků. Tento systém, však může být horší na orientaci obsluhy skladu. Na následujícím obrázku je opět zjednodušený návrh skladu. Obr. 10 Návrh skladu 2
Zdroj: autor
Porovnání variant 1 a 2 a výběr nejvhodnější varianty Pro zjednodušení postupu pro výběr variant je důležité porovnat výhody a nevýhody jednotlivých variant. • výhody varianty 1 Hlavní výhodou tohoto způsobu uspořádání skladu je snadná orientace ve skladu, založená na oddělení skladu českého a rakouského. Tento systém zrychlí vychystávání materiálu pro objednávky, jelikož potřebný materiál pro jednu objednávku bude vždy u sebe a na stejném místě a obsluha skladu ho tak snáze najde. Úspora oproti současnému systému bude i v pohonných hmotách zdvižných vozíků, jelikož při vychystávání objednávky např. z českého skladu bude všechen materiál pohromadě, blízko u sebe. • nevýhody varianty 1 V důsledku oddělení skladů jsou cesty, které budou muset absolvovat vozíky při vykládce a nakládce delší, než u druhé varianty, což může vést k vyšším nákladům na jejich provoz než u varianty druhé. Stále však by tyto náklady měly být nižší než při současném stavu.
- 41 -
• výhody varianty 2 Hlavní výhodou skladování dle oblíbenosti jsou náklady na manipulaci snížené na minimum. Sklad je seskládán tak, aby cesty, které musí materiál a s ním i zdvižné vozíky urazit, byly co nejkratší. • nevýhody varianty 2 Nevýhodou tohoto typu skladování může být zhoršená orientace ve skladu, a tím i pomalejší časy vychystávání materiálu k objednávce, která by však po přivyknutí obsluhy skladu měla být snížená na minimum. Pokud by byl pořízen nějaký systém označování, vzrostly by také výrazně náklady na tuto variantu. Tab. 1 Porovnání základních výhod a nevýhod řešení skladu
Varianta 1 Varianta 2
Výhody
Nevýhody
snadná orientace ve skladu
větší náklady na provoz skladu
minimální náklady na manipulaci horší orientace, vyšší pořizovací náklady
Zdroj: autor
Jak je vidět z předchozí tabulky. Varianty jsou zvoleny tak, že nevýhoda jedné varianty je zároveň výhodou varianty druhé a naopak. Je proto na rozhodnutí vedení podniku, které kriterium a tím i variantu řešení skladu upřednostní. Osobně bych upřednostnila první variantu, tedy oddělené skladování. Tento systém je vhodnější především z důvodu orientace ve skladu, což si myslím, že by byla vzhledem k současnému skladovacího systému zásadní změna, kterou tento sklad potřebuje. Druhá varianta by žádnou zásadní změnu vzhledem k uspořádání skladu nepřinesla, protože stále by byl skladován všechen materiál, který je účetně oddělen, pohromadě. Druhá varianta však přináší nižší náklady na provoz skladu (pohonné hmoty). Přesto si myslím, že pozitivní efekt oddělení skladů převažuje nad nižšími náklady, jejichž rozdíl však u obou variant nebude nijak zásadní. Pozitivní dopady obou variant jsou oproti současnému systému zřejmé. Přesto jedna z variant bude pro podnik výhodnější než druhá. Vedení podniku by mělo zvážit, která kritéria při výběru vhodné varianty upřednostní. Výběr může provést jednoduchým porovnáním obou variant pomocí metody vícekriteriálního rozhodování. Jednoduše lze porovnat, zda podnik upřednostní raději nižší provozní náklady oproti snadné orientaci, časovým úsporám a nízkým pořizovacím nákladům.
- 42 -
ZÁVĚR Mým úkolem v této bakalářské práci bylo zefektivnit zvolenou logistickou činnost ve vybraném podniku. Vybrala jsem si skladování v podniku BMTI Miroslav.
V teoretické části jsem se zaměřila na logistiku v užším slova smyslu, tedy na podnikovou logistiku a její jednotlivé složky. Podrobněji jsem rozebrala především skladování, jelikož teoretické poznatky takto získané jsem hodlala využít v praktické části. V teoretické části jsem se zaměřila i na trendy, které se v současnosti v podnikové logistice uplatňují.
V praktické části jsem poté, co jsem analyzovala současnou situaci v podniku, stanovila hypotézu: Zavedení nového skladovacího systému sníží náklady podniku a zkrátí čas potřebný pro přípravu materiálu na další objednávku. Nyní již mohu zhodnotit, zda se tato hypotéza potvrdila, či ne. Stoprocentní odpověď by byla možná, jen po praktickém zavedení obu variant do praxe, ale i ze získaných poznatků mohu výše uvedenou hypotézu potvrdit jako pravdivou. Stávající skladovací systém v podniku je již nevyhovující, a proto téměř jakákoliv pozitivní změna skladovacího systému bude pro podnik přínosem. Jako nejvhodnější se vzhledem k požadavkům na rozmístění skladu jeví výše uvedené varianty, podle mého názoru nejvíce varianta oddělených skladů. Obě varianty však zaručují zkrácení doby potřebné pro vychystání objednávky, snížení dodatečných nákladů vznikajících při skladování a především usnadňují orientaci ve skladu. Všechny tyto pozitivní efekty nových skladovacích systémů spolu navzájem souvisejí. Pokud bude skladovací systém navrhnut tak, aby usnadňoval orientaci ve skladu, váže se na tento efekt i snížení časů potřebných pro vychystávání, kdy časové úspory vznikají právě díky pevně daným místům pro skladování jednotlivých položek. Snadná orientace ve skladu sníží i pravděpodobnost chyb lidského faktoru, která právě přináší již zmíněné dodatečné náklady. Dodatečné náklady a časové ztráty přináší i špatné balení materiálu při dovozu ze stavby, čemuž lze snadno zabránit zavedením sankcí za špatné balení, ať už pozitivních (bonusy, slevy apod.), nebo negativních (zaúčtování do celkového nájmu). Doufám, že pokud podnik zavede některou z mnou navrhovaných variant, dosáhne všech výše uvedených pozitivních efektů a vyřeší tak problémy, které v současnosti se skladovacím systémem vyvstávají.
- 43 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. CHRISTOPHER, Martin. Logistika v marketingu. 1.vyd. Praha : Management Press, 2000. 166 s. ISBN 80-7261-007-4 2. LAMBERT, Douglas M.; STOCK, James R.; ELLRAM, Lisa M. Logistika. 1.vyd. Praha : Computer Press, 2000. 589 s. ISBN 80-7226-221-1 3. PERNICA, Petr. Logistický management – teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha : RADIX, 2001. 661 s. ISBN 80-86031-13-6 4. SCHULTE Christof. Logistika. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1994. 301 s. ISBN 80-85605-87-2 5. STEHLÍK, Antonín; KAPOUN Josef. Logistika pro manažery. 1. vyd. Praha : Ekopress, 2008. 266 s. ISBN 978-80-86929-37-8 6. STOCK, James R. Development and Implementation of Reverse Logistics Programs. Florida : University of South Florida, 1998. 247 s. 7. VIESTOVÁ, Kristína a kol. Lexikón logistiky. 2.vyd. Bratislava : Iura Edition, 2007. 204 s. ISBN 978-80-8078-160-6
Časopisy 1. BEDNÁR, Andrej; KLAPITA, Vladimír. Je outsourcing liek na všetko? Logistika, 2007-, roč. 13, č. 7, s. 32-33. ISSN 1211-0957 2. FRANTOVÁ, Libuše. Trh nemůže chránit sebevrahy. Profit, 2008-, roč. 19, č. 20, s. 22-25. ISSN 1212-3498 3. Moderní řízení skladu. Logistika, 2007-, roč. 13, č. 1, s. 16-17. ISSN 1211-0957 4. Slabá místa ve skladech. Logistika, 2007-, roč. 13, č. 2, s. 36. ISSN 1211-0957 5. Jak zefektivnit práci skladu. Logistika, 2008-, roč. 14, č. 2, s. 38. ISSN 1211-0957
Databázové zdroje 1. HELMS, Marilyn; INMAN, Antony R. Supply Chain Management. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s 870-873. [cit.2008-04-15]. ISBN 1-4144-0478-6 2. INMAN, Antony R. Lean Manufacturing and Just-in-Time Production. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 450-453. [cit.2008-04-15]. ISBN 1-4144-0478-6 - 44 -
3. INMAN, Anthony R. Logistics and Transportation. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 464-467. [cit.2008-04-15]. ISBN 1-4144-0478-6 4. NIXON, Judith. Quality and Total Quality Management. Encyclopedia of Management [online]. Ed. Marilyn Helms, D.B.A. 5th ed. Detroit : Gale, 2006. s. 735-741. [cit.2008-04-15]. ISBN 1-4144-0478-6 5. Outsourcing. International Encyclopedia of the Social Science [online]. Ed. William Darity, Jr. Vol. 6. 2nd ed. Detroit : Macmillan Reference USA, 2008. s. 86-87. 9 vols. [cit.2008-04-15]. ISBN 0-02-866117-6
Internetové stránky 1. BUTCHER, David R. Top Supply Chain Trends. Industrial NewsRoom [online]. 2007 [cit.2008-05-23]. Dostupné na < http://news.thomasnet.com/IMT/archives/2007/04/ top_supply_chain_trends_initiatives_best_practices_experts.html> 2. SIKORA, Petr. Outsourcing interní logistiky. Logistika [online]. 2008-, roč. 14, č. 5 [cit.2008-05-21].
Dostupné
na
B00000_ d-outsourcing-interni-logistiky>. ISSN 1211-0957 3. WYLD, David C. The RFID Proposition for Reverse Logistics RFID – The Next Generation of Identification. Reverse Logistics Magazine [online]. 2006-, Summer/Fall 2006 [cit.2008-05-19]. Dostupné na
4. Supply chain operations reference (SCOR) model. Economic Wizard [online]. c 2004 [cit.2008-05-24]. Dostupné na 5. Supply–Chain Council. Supply-Chain Operations Reference-model [online]. c 2008, version 9.0 [cit. 2008-05-24]. Dostupné na < http://www.supply-chain.org/galleries/ public-gallery/SCOR%209.0%20Overview%20Booklet.pdf> 6. internetové stránky společnosti PERI. Dostupné na <www.peri.cz> 7. internetové stránky společnosti DOKA. Dostupné na <www.doka.com>
Ostatní zdroje: 1. Propagační materiály podniku 2. Interní materiály podniku 3. Výrobní program bednění – PERI (kompletní seznam produktů)
- 45 -
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Hlavní logistické činnosti a základní vazby mezi nimi .............................................................................. 9 Obr. 2 Nákladové vazby ..................................................................................................................................... 15 Obr. 3 Uspořádání distribučního řetězce v systému cross-docking ................................................................... 21 Obr. 4 Druhy skladů........................................................................................................................................... 24 Obr. 5 Personální složení BMTI Miroslav (stav k 10.3.2008) ........................................................................... 28 Obr. 6 Tok materiálu v podniku ......................................................................................................................... 31 Obr. 7 Používané druhy palet ............................................................................................................................ 33 Obr. 8 Příklady TRIO panelů a příhradových nosníků GT 24 ........................................................................... 34 Obr. 9 Návrh skladu 1 ........................................................................................................................................ 39 Obr. 10 Návrh skladu 2 ...................................................................................................................................... 41
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Porovnání základních výhod a nevýhod řešení skladu ........................................................................... 42
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5
Stavba mostů (Německo a Ústí nad Labem) s použitím bednění a lešení PERI.................................. 47 Průvodka ............................................................................................................................................ 48 List oprav............................................................................................................................................ 49 Současné rozmístění skladu ................................................................................................................ 50 Seznam položek českého skladu .......................................................................................................... 51
- 46 -
Příloha 1 Stavba mostů (Německo a Ústí nad Labem) s použitím bednění a lešení PERI
Zdroj: internetové stránky PERI
- 47 -
Příloha 2 Průvodka
- 48 -
Příloha 3 List oprav
- 49 -
RAKOUSKÉ PERI
PØÍSLUŠENSTVÍ RAKOUSKO
RAKOUSKÉ PØÍSLUŠENSTVÍ NA ŠTÌ RKU
H20-ŠROT ÈESKO
ODPAD DØEVO RAK.
HOTOVÉ DÍLCE RAKOUSKO
TREPENLAUF +RAKOUSKÉ PØÍSLUŠENSTVÍ
DOKAFLEX NA OPRAVU
STOJKY PRODEJ
DOKAFLEX NA OPRAVU
H20 RAKOUSKO
GRUNDRAHMEN D2 PRODEJ
DOKAFLEX NEHOTOVÉ
DOKAFLEX NEHOTOVÉ
GRUNDRAHMEN PRODEJ
DOKAFLEX NEHOTOVÉ
STAXO-RAKOUSKO
DOKAFLEX PØED OPRAVOU RAKOUSKO
ÈESKO
RAKOUSKO
STAHLWANDER. RAKOUSKO
GT 24 ÈESKO
DOKAFLEX- pøed opravou
NOVÁ PLOCHA
HOT.DÍLCE +HOTOVÉ " BUHNE RAKOUSKO
NAKLÁDACÍ PLOCHA
VYKLÁDACÍ PLOCHA
H20 HOTOVÉ RAKOUSKO
" HOTOVÉ BUHNE RAKOUSKO
HOTOVÉ STOJKY RAKOUSKO
HOTOVÉ GT24 ÈESKO
STOJKY
NA OPRAVU
RAKOUSKO
KRYTÁ PLOCHA
- 50 -
DOKAFLEX neoèištì né
RAKOUSKO-na oèištì ní malé formáty
DOKAFLEX NEHOTOVÉ
OPRAVA RAKOUSKO
RÁMY PØED ÈIŠTÌ NÍM
ÈESKÉ GT 24 + TRIO
PØÍSLUŠENSTVÍ Z BUNÌ K È ESKO
HOTOVÉ DÍLCE RAKOUSKO
RAKOUSKO
RÁMY PØED ÈIŠTÌ NÍM
HOTOVÉ STOJKY RAKOUSKO
MATERIÁL NA OPRAVU ÈESKO
hotové,opravené ÈESKO
MATERIÁL NA OPRAVU
RÁMY PØED ÈIŠTÌ NÍM RAKOUSKO
DOKAFLEX hotové Rakousko
" H20+BUHNE PØED KONTROLOU
BUHNE- na opravu H20-na kontrolu
ÈESKO
10
ÈESKO
GRUNDRAHMEN
FERTIGEL
HOTOVÉ RÁMY Al RAKOUSKO
HOTOVÉ DÍLCE RAKOUSKO
25
HOTOVÉ RÁMY RAKOUSKO
MEHRWEGCONTAINER RAKOUSKO
HOTOVÉ RÁMY RAKOUSKO
ZÁMEČ NICKÁ DÍLNA A OPRAV NA STOJEK
ČISTÍCÍ
LINKA
FERTIGEL
PERI RAKOUSKO
25
25
1 28.5
ÈESKO GRUNDRAHMEN
PRODEJ RAKOUSKO
PALIVOVÉ DØEVO
VYTLAÈENÉ STARÉ DESKY-RAKOUSKO
ŠROT Al
VYTLAÈENÉ DESKY FF20 RAKOUSKO
VYTL.DESKY RAKOUSKO
ÈESKÉ TRIO
ODPAD DØEVO RAK.
25
ÈESKÉ DÍLCE+ KONZOLY
TRUHL. DÍLNA
ÈESKÝ ŠROT
PERI RAKOUSKO
VYTLAÈENÉ DESKY DOKAFLEX
GITERBOXY-RAKOUSKO
25
FERTIGEL RAKOUSKO NEHOTOVÉ
DIAGONÁLSTR HOR. RAKOUSKO
ÈESKO - LEŠENÍ
SCHODY+2xOCELOVÝ PRVEK ÈESKO
RAKOUSKO
HOTOVÉ DÍLCE RAKOUSKO
ŠROT Fe
RAKOUSKÉ PERI
ODPAD
ÈESKÝ ŠROT K NIÈEMU
KONTEJNERY
RAKOUSKÉ KRUH.BEDNÌ NÍ +MRK150,MRK230
KONTEJNERY ŽEL.PÁSKA
ÈESKÝ ŠROT
NEHOT. ÈISTÉ
Příloha 4 Současné rozmístění skladu
FRAMI
Příloha 5 Seznam položek českého skladu
- 51 -
- 52 -
- 53 -
- 54 -
- 55 -
- 56 -
- 57 -
- 58 -
