Podnikatelský velikán odešel

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Kam u nás jezdí Češi nejraději

Prezentace

Prezentace str. 16

INZERCE

„Časy státní plánovací komise už máme naštěstí za sebou,“ říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka ROZHOVOR, STRANY 8 a 9

V rámci asistenčních služeb dopravíme klienty do nemocnice zdarma www.csobpoj.cz

www.krajskenoviny.cz

číslo 9 / září 2008

Podnikatelský velikán odešel

ročník 7

cena 15 Kč

OTÁZKA PRO

strana 28 Jiřího Čunka, vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj

Užijte si aktivní dovolenou v lázních

Co se podle Vás, jako ministra pro místní rozvoj, za uplynulé volební období v krajích povedlo a co naopak nepovedlo?

Prezentace

strana 24

Devět set partnerů v nových projektech

Prezentace

Na počátku září zemřel poslední česky mluvící představitel legendárního podnikatelského rodu Baťa. Českokanadský podnikatel Tomáš Baťa junior zesnul ve věku 93 let v Torontu. Muž, který byl vzorem pro mnoho podnikatelů, vždy prosazoval zásady etiky podnikání. „Odešla jedna ze skutečně velkých osobností naší současnosti, člověk, který se přes nepřízeň osudu ve své vlasti dokázal prosadit ve světě a stal se pro nás symbolem podnikatelského úspěchu,“ prohlásil v reakci na úmrtí prezident České republiky Václav Klaus. foto: Martin Horálek

strana 24

KOMENTÁŘ Obávám se, že i kdyby se Janek Kroupa třeba uštval k smrti a i když se svou reportáží projevil jako víc než investigativní žurnalista, žádný Bob Woodward ani Carl Bernstein z něj prostě nebude a nejen proto, že jediný odstoupivší z celé aféry je neznámý poslanec, dnes známý fízl Honza Morava. Žádná Watergate se konat nebude, stejně jako zde nevychází žádný Washington Post. Možná Janka spíš přejede auto nežli se dočká nějaké novinářské ceny. A to proto, že celá naše politická, mediální, policejní a především morální kultura má k té americké mnohem dál než Morava k Nixonovi. Bohužel dnes každý občan dokáže z fleku vyjmenovat jména přeběhlíků spíš než ministry vlády. Každý zná jména a barvu vlasů milenek našich vrcholových politiků, ví se, která z nich kdy potratila. Bývalý ministr financí Tlustý se rachtá ve vířivce s nastrčenou ženskou, aby se pomstil. Na ten bordel se už nemůže dál dívat, a proto přichází s etickým kodexem člověk, kterému kázání o morálce uvěří dnes málokdo. A u vědomí toho všeho to chceme Evropě osladit. Obávám se, abychom nepřekořenili a z Evropy nás nehnali bičem. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

Největší (ne)úspěchy: Stav silnic a nemocnic Do krajských voleb už zbývá jen jeden měsíc. Politické strany rozjely kampaně, kterými chtějí přilákat co největší počet voličů. Vedle toho hejtmanství také bilancují. Koalice tvrdí, že mají za sebou zpravidla úspěšná období. Opozice zase upozorňuje na to, že se krajské vlády dopustily řady chyb. Nejčastěji tak společně skloňují opravy silnic a privatizaci nemocnic. „Musím podotknout, že jsme naše sliby prakticky bez výjimky splnili. Byly to úspěšné čtyři roky, stojí za námi výsledky,“ řekl jihočeský hejtman Jan Zahradník na začátku září, když v kraji oficiálně zahajoval předvolební kampaň. Už o dva dny později se tu objevil Jiří Paroubek. ČSSD u budějovického výstaviště postavila kamion s nápisem Naděje, rozdávala lidem oranžové růže a žlutou limonádu. Nechyběly tady ani cedule, které obvykle

upozorňují na začátek a konec obce – tentokrát však s přeškrtnutým nápisem Topolánkovo. Paroubek sem přijel podpořit krajského lídra Jiřího Zimolu. A opřel se do ODS. „Nadvláda občanských demokratů v senátu i krajích by už měla skončit. Chceme rozbít jejich monopol. Nabídneme lidem více, než dokázala za svou éru ODS,“ oznámil v Budějovicích předseda ČSSD. Kontrast dvou politických proudů jasně ukazuje, s jakou

strategií jdou partaje do říjnových voleb. ODS se odvolává na skutečnost, že se jí v koalicích podařilo splnit to, co voličům slíbila – silnice jsou v lepším stavu, řada památek už nechátrá, nemocnice fungují. Zato opoziční ČSSD společně s komunisty právě v těchto bodech vidí zásadní omyly – silnice měly být v lepším stavu, památek se mohlo opravit více a nemocnice kraje se v žádném případě neměly transformovat na akciové společnosti.

Kdo má větší šance uspět? Podle politologů má lépe našlápnuto k vítězství sociální demokracie. „Lidé jsou nespokojení s politikou současné vlády. Vadí jim třeba zdravotnická reforma. A vadí jim hodně. Proto se řada z nich odklání od ODS a tentokrát dá hlas ČSSD, ačkoliv máme před sebou volby do krajů a nikoliv do poslanecké sněmovny,“ vysvětlil politolog a ředitel New York University in Prague Jiří Pehe.

Se záměrem nesouhlasí kupříkladu Svaz měst a obcí. „Změna se nesmí uskutečnit na úkor kvality a

dostupnosti poštovních služeb pro občany,“ říká místopředseda svazu Josef Bezdíček. Na půdě svazu se

proto uskutečnilo jednání předsednictva Komory obcí s náměstkem ministra vnitra Zdeňkem Zajíčkem a generálním ředitelem České pošty Karlem Kratinou. Podle Zajíčka ještě není rozhodnuto. S každou obcí by podle něj měla být změna diskutována, aby v konečném důsledku došlo ke zlepšení dosavadních služeb. „Do konce letošního roku žádné definitivní rozhodnutí přijato nebude,“ říká Zají-

Vesnicí roku je Lidečko

(pokračování na straně 3)

Jak dopadne bitva o venkovské pošty? Česká pošta přišla se záměrem, který mnohým vyrazil dech. Počínaje příštím rokem avizovala zavřít nebo přetransformovat mnoho svých vesnických poboček. Opatření by se mohlo týkat 178 pošt, přičemž Česká pošta má v současné době 3387 poboček a zaměstnává asi 37 tisíc lidí. Venkov by tak oproti městům, kde by pošty zůstaly, hodně tratil. Rozhodnuto ale zatím není, mnohé další subjekty se postavily proti, a tak se vedou jednání.

Z velkých projektů, které ministerstvo pro místní rozvoj iniciuje a podporuje v krajích, bych rád připomněl veřejnosti dobře známý Program podpory bydlení a z něj především regeneraci panelových sídlišť, výstavbu podporovaných bytů a podporu výstavby technické infrastruktury. Se značným ohlasem se setkává soutěž Vesnice roku, která přináší prestiž nejen vítězi, ale má i pozitivní dopad na všechny zúčastněné obce. Ministerstvo také pomáhá obcím, které postihla živelní či jiná pohroma. Už v šesti krajích mohou rodiny s dětmi využívat výhod tzv. Rodinných pasů. Tento projekt významně rozvíjí i podnikatelské aktivity v oblasti cestovního ruchu a věřím, že v budoucnu najde nové příznivce a podporovatele i v dalších regionech. V následujícím období se hodlám zaměřit na ještě efektivnější pomoc menším obcím při zpracovávání žádostí o dotace.

ček. Od října bude spuštěn pilotní program a v inkriminovaných obcích bude zkušebně zavedena mobilní poštovní služba. Ta by, kromě standardních služeb, měla zajišťovat i poskytování služeb Poštovní spořitelny – především vklady, výplaty a bezhotovostní příkazy. V obcích by měla být řešena také možnost ukládání zásilek, které se nepodařilo doručit. (pokračování na straně 2)

strana 3 INZERCE

Věcně o Evropě

2

ČESKÁ REPUBLIKA

| KN | září 2008

POLITIKA

města a obce České republiky

www.krajskenoviny.cz STRUČNĚ A JASNĚ

Jak dopadne bitva o venkovské pošty? (pokračování ze strany 1) Fungování by mělo být vyhodnoceno za tři měsíce – tedy začátkem příštího roku, kdy by mělo mezi zúčastněnými stranami dojít k dalšímu jednání. „Očekávám, že situace v jednotlivých obcích bude velmi rozdílná. Co bude vyhovovat jedné obci, nemusí vyhovovat druhé. Modely zabezpečení poskytování poštovních služeb bude třeba navrhovat individuálně,“ vysvětluje Zajíček. A proč Česká pošta, která je v současnosti státním podnikem, se záměrem vůbec přišla? Příští rok se stane akciovou společností a v roce 2013, kdy český poštovní trh čeká liberalizace, přijde o stávající monopol na zásilky do padesáti gramů, což jsou téměř veškeré dopisy a pohlednice. Chce se proto zbavit poboček v obcích do tisíce obyvatel, kam chodí málo

lidí a nehromadí se proto zisk. Těžce zkoušený venkov, kde je život složitější než ve městě, by tím ale utržil další velkou ránu. S rušením pošt od začátku nesouhlasí také ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Je potřeba proces rušení zastavit, znovu jej přehodnotit a prodiskutovat s konkrétními starosty,“ říká. Pošta se podle něj nemůže chovat jako čistě komerční subjekt, ale měla by zisk z úspěšných poboček přelévat do těch méně úspěšných. Čunek je proto rád, že probíhají jednání. „Zásadním faktem zůstává, že poskytování poštovních služeb nebude v žádném případě omezeno ani v lokalitách, kde bude poštovní servis nově realizován formou mobilního obslužného místa,“ ubezpečuje i tisková mluvčí České pošty Dita Václavíková. Všechna zvažovaná místa jsou podle ní pou-

• V Hypernově v jihočeském Písku se objevily předvolební letáky ČSSD s názvem „ODS Hypercena – Jen s námi máte jistotu vysokých cen“. Obchodnímu řetězci Ahold se to pochopitelně příliš nelíbí a nechá celou situaci prošetřit. • Zatímco v Písku to s kampaní „přepískli“ socialisté, v Liberci zase ODS. Ta podle serveru aktuálně.cz instalovala do centra města předvolební bilboardy větší, než měla povoleno, navíc prý na černo. Tvrdá je ta předvolební bitva.

hým návrhem. Zda pošta v navrhovaných místech zůstane v kamenné budově, záleží podle Václavíkové na jednání s místní samosprávou.

Česká republika má 6249 obcí. Kamennou pobočku má pošta v 2693 z nich. „Ve 3556 už dnes běžně pošta obsluhuje zákazníky k jejich spokojenosti jiným způso-

bem, především prostřednictvím mobilního obslužného místa,“ uzavírá Václavíková. Nela Šmídová

Otevřen čtvrtý moderní TechnoPark. Tentokrát v Pardubicích Už čtyři moderní lokality pro vědu a výzkum lze najít v České republice. Po Praze, Plzni a Brně se totiž i ve Starých Čívicích na Pardubicku otevřel počátkem září nový TechnoPark. Hlavní město Pardubického kraje se tak zařadilo mezi čtyři města, které na svém území nabízejí podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický areál, ve kterém lze provádět výzkum, zkušebnictví, prototypovou výrobu i realizaci technologií. Téměř pravidlem pro takovéto projekty se už stalo spolufinancování Evropskou unií. Ani Technopark v Pardubicích nebyl v tomto směru výjimkou. Na investici za více než 400 milionů korun se finančně podílelo kromě Evropské unie i ministerstvo průmyslu a obchodu. Na projektu společně pracovaly Pardubický kraj, Univerzita Pardubice a společnost Free Zone a. s. Společně založiliy

společnost TechnoPark Management a.s., která bude nyní projekt řídit. „Nabízíme podnikatelský inkubátor či vědeckotechnický park. První spočívá ve vytvoření nájemních prostor, kde mají začínající firmy nebo firmy s inovativním programem po dobu několika prvních let slevy z nájemného. Vědeckotechnický park pak umožní využívat nové technologie,“ řekl předseda

INZERCE

informační portál pro kraje,

dozorčí rady Technoparku Jiří Kovář. Oficiálně se začal pardubický Technopark, který nabídne firmám moderní budovy, optické datové a telefonní připojení, centrální zabezpečovací zařízení, úklidové služby, stravování, ostrahu či školící středisko, stavět koncem října 2007. Kompletně by měl být Technopark dokončen v roce 2013 a jeho výstavba přijde na zhruba 600 milionů korun. Kdy se Technopark začne naplňovat vysokoškolskými pracovníky a firmami se uvidí. Jisté je, že se jedná o dlouhodobý proces, vždyť Technoparky v ostatních městech ČR se zaplňovaly i několik let. „Pevně věřím, že během

Slavnostního přestřižení pásky nového TechnoParku se svorně ujali představitelé kraje, města, Univerzity Pardubice a samozřejmě TechnoParku. foto: Miloš Spáčil přibližně 1 roku, kdy se technoparky nebo zařízení tohoto typu ve světě běžně naplňují, se nám podaří nejen stabilizovat „chytré hlavy“

v kraji, ale zároveň sem chytré hlavy získat z Prahy či odjinud,“ dodal Roman Línek. Filip Appl

• Pořádnou smůlu má někdejší náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ladislav Kavřík. Ten kvůli svému odsouzení Vrchním soudem pro zneužití pravomoci veřejného činitele (KN informovaly) opustil své křeslo. Nejvyšší soud ho nyní definitivně očistil, ovšem krajské kandidátky už mají „po uzávěrce“, takže Kavřík už za ODS do krajského zastupitelstva kandidovat nemůže. Tomu se říká pech… • Velmi zajímavé jsou statistiky blížících se krajských voleb. V nich bude o celkem 675 křesel zastupitelů bojovat 8257 kandidátů. To znamená, že na jednu zastupitelskou židli se tlačí dvanáct lidí. To je slušný přetlak. • Politici, spisovatelé nebo umělci? Takovou otázku si občané mohou položit. Živo je v tomto směru především ve Středočeském a Pardubickém kraji. Počátkem září vydali svou knihu hejtman Pardubického kraje Ivo Toman i jeho statutární zástupce Roman Línek, dalším počinem do knihovniček přispěl sociálnědemokratický kandidát ve středních Čechách David Rath, tamní hejtman už před několika měsíci vydal hudební CD. A co ostatní, přidají se?

ANKETA

Jsou podle vás krajské volby referendem o současné vládě? Jana Fischerová, starostka Havlíčkova Brodu

Tomáš Sokol, advokát

Roman Onderka, primátor Brna

NE

NEVÍM

ANO

Podle mého názoru každý kraj má svá lokální témata a priority, které potřebuje řešit. Ze svých zkušeností vím, že v kraji Vysočina jsou aktuálními tématy např. školství, zdravotnictví, dopravní infrastruktura a bezpečnost. Každý kraj má svá specifika a bude dobře, když takto to pochopí i občané, že v jejich zájmu má být především spokojenost v rámci obce a kraje, kde bydlí a pracují. Kraje jsou samosprávné celky a občané by si měli zvolit lidi, kterým důvěřují a znají je.

Způsob uvažování (děje-li se něco takového) podstatné části populace a tedy i voličstva je pro mne celoživotní záhadou. Třeba to nějak souvisí s mojí nechutí k davům, třeba s něčím jiným, ale opravdu nedokážu odhadnout, co a proč je popadne. Spíš to ale vypadá, že budou hlasovat podle svých zaběhlých politických preferencí.

Rozhodnutí vlády ovlivňují vnímání občanů k politickým uskupením.

VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ NA WWW.KRAJSKENOVINY.CZ ANO POUZE ČÁSTEČNĚ NEVÍM NE

45% 15% 12% 28%

TÉMA

KN | září 2008 |

3

Největší (ne)úspěchy: Stav silnic a nemocnic (pokračování ze strany 1) DANAJSKÝ DAR: SILNICE II. a III. TŘÍDY Politologové se shodují ještě v jedné věci – dosluhující krajská vedení nevládla až tak špatně. Například do silnic investovala

konstrukce větším objemem peněz. „Vzali jsme si sice čtyřmiliardový úvěr, ale částkou čtyři miliardy by bylo potřeba do komunikací přispívat ročně. Chtělo by to změnu zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby do krajských rozpočtů směřovalo více financí, poněvadž za součas-

Spojuje centrum Pardubic se sídlištěm Polabiny, denně tudy přejíždí Labe přes dvacet tisíc automobilů. I tak ale řada mostů chátrá. Může za to mimo jiné skutečnost, že se v České republice nachází celkem 16 453 mosty, země se tak řadí mezi evropské velmoci. Celá čtvr-

zemi by bylo potřeba kolem padesáti až šedesáti miliard korun. A ty se zřejmě nepodaří najít ani krajským vládám, které budou mít podobné akce na starosti v letech 2008 - 2012. ČSSD SLIBUJE, ŽE ZASTAVÍ PRIVATIZACI Vedle silnic teď kandidáti do voleb nejčastěji přetřásají zdravotnictví. Problém je zřejmý – především privatizace nemocnic. Současná vedení krajů přitom tvrdí, že právě akciové společnosti jsou cestou, jak zdravotnická zařízení úspěšně rozvíjet. Ne-

dávno k tomu došlo například v Ústeckém kraji, kde všech pět nemocnic přešlo pod hlavičku jedné organizace s názvem Krajská zdravotní. To je případ i jiných krajů. A také moment, který ODS chápe jako jeden ze svých největších úspěchů, opozice zase jako naprosté fiasko. „Je potřeba zabránit privatizaci nemocnic. A to nejen těch krajských, ale také fakultních a dalších zdravotnických zařízení. Vítězství sociální demokracie v krajských volbách bude pro společnost signálem k politickému obratu,“ poznamenal Jiří Paroubek, jehož strana slibuje razantní změny.

V oblasti zdravotnictví ale slibuje i věci, které nemá zcela ve své moci. Tématem kampaně se totiž staly poplatky, které platí lidé u lékařů. ČSSD přišla s billboardy, které to tvrdě odsuzují. A to i přesto, že rušení poplatků není v kompetenci krajských samospráv. „Rozumím tomu, že sociální demokraté sáhli v kampani po podobných tématech. Přestože to není čistě krajské téma, má tenhle problém k lidem blízko a lidé na něj mohou slyšet. Je to přece jen volební kampaň,“ doplnil politolog Jiří Pehe. Jan Štifter

Mezi stěžejní témata výčtu úspěchů a neúspěchů končícího volebního období patří doprava… hejtmanství desítky miliard korun, často si musela brát úvěry. Kraje dostaly od státu danajský dar – silnice II. a III. třídy, které se nacházely ve velice špatném stavu. Omezené rozpočty samospráv navíc nedovolily podpořit jejich re-

ných okolností si můžeme dovolit investovat do dopravní infrastruktury ročně pouze kolem jedné miliardy,“ poznamenal středočeský zastupitel za SNK-ED Jaroslav Hořejší. Krajům se podařilo opravit i řadu mostů. Například Pardubický kraj zrekonstruoval za více než dvě stě milionů korun most Pavla Wonky.

tina z toho vznikla v první polovině dvacátého století, dalších třináct set je dokonce starších než sto let. Ve špatném až havarijním stavu je v současné době asi sedmnáct set mostů na silnicích nižších tříd. Odborníci odhadují, že na zlepšení stavu všech silnic a mostů v

…a zdravotnictví. V tom se kraje shodují.

jen hrstku nemocnic, které se pohybují v záporných číslech. Ve velké míře jsme také modernizovali vybavení nemocnic a ústavů. Napříč republikou se zlepšuje stav silnic II. a III. tříd. Situace bohužel není ideální, ani být nemůže, neboť padesátiletý dluh , který zde historicky vznikl, nelze přeskočit za pár let, ale i tak jsme zaznamenali velké zlepšení. Ekonomicky se optimalizuje i střední školství, pokoušíme se působit především na motivaci žáků a studentů při volbě budoucího studia či povolání. Jako největší klad ale osobně vnímám především to, že kraje právě v těchto oblastech

rozpoutaly debatu a dokázaly přímo a cíleně poukázat na konkrétní problém, kolem něhož se celé roky chodilo po špičkách. V právě končícím volebním období kraje zaznamenaly velký úspěch v souvislosti se schválením regionálních operačních programů, k němuž došlo na sklonku roku 2007. Vznik tzv. ROPů si kraje dokázaly prosadit v podstatě proti vůli vlády i veřejnosti. Dnes jsme na tento krok pyšní, neboť byly schváleny dříve než většina státních operačních programů. Dostalo se nám dokonce pochválení ze strany Evropské komise za jejich připravenost. A co je nej-

důležitější: již dnes můžeme zaznamenat jejich čerpání, které je navíc rozsahem mnohem větší, než jak se to daří státu. Je za tím kus obrovské práce lidí na krajích a také díky nim může ČR v následujících letech získat až 400 miliard Kč ze strukturálních fondů. Ne všechny naše iniciativy však byly stoprocentně úspěšné. Výsledky některých našich aktivit se projevily okamžitě, jiné se zpožděním či pouze nepřímo. Za všechny uveďme například poměrně mizivou úspěšnost krajů v oblasti legislativní. Jen sporadicky se nám podařilo přimět Parlament, aby naše návrhy přijal,

foto: 2x archiv

K TÉMATU Kraje vznikaly v podstatě na zelené louce před osmi lety. V prvním období se teprve utvářely, stanovovala se pravidla spolupráce i komunikace. Ve druhém období, kdy jsme si – jak se říká – odbyli dětské nemoci, už začaly kraje realizovat celou řadu konkrétních kroků. Při svém vzniku získaly do působnosti mnoho organizací, dostaly na starosti zdravotnictví, školství, silnice II a III tříd; s tím souvisely také velké převody majetku. Beru jako úspěch, že tyto velké úkoly dokázaly zvládnout bez dramatických propadů. Krajské zdravotnictví se stabilizuje a nyní máme v rámci České republiky už

úspěchy krajských iniciativ v těchto oblastech se dají počítat na prstech jedné ruky. Problém není v tom, že by návrhy z krajských dílen nebyly dostatečně kvalitní, situace spíše jen svědčí o tom, že tato cesta ještě není zavedena a kraje čeká na tomto poli hodně práce. Asociace krajů ČR se za tu dobu stala uznávanou organizací. Zatímco v prvním období si vybojovala své místo na scéně politické a společenské, v období druhém to pro ni nebylo o moc lehčí, neboť musela dokázat, že si toto místo umí i udržet. Kraje se díky ní naučily vzájemně komunikovat a spolupracovat. Mohu

zde hrdě prohlásit, že s krajskými kolegy jsme vždy dokázali konflikty řešit rozumně, debatou, nikoliv hádkami. Vážíme si toho a myslíme si, že v tomto směru by tyto vztahy mohly být v politice příkladem.

Evžen Tošenovský předseda Asociace krajů ČR

POKRAČOVÁNÍ TÉMATU NAJDETE NA JEDNOTLIVÝCH KRAJSKÝCH STRANÁCH UVNITŘ LISTU.

Vesnicí roku 2008 se stalo Lidečko PRESTIŽNÍ TITUL PUTUJE NA VSETÍNSKO, S KOLÁČKY PRORAZIL SEVER ČECH Začátkem března byl vyhlášen letošní ročník prestižní soutěže Vesnice roku, která se konala již po čtrnácté. Od poloviny září je znám vítěz, kterým se stala obec ze Zlínského kraje Lidečko. Mimo ocenění v podobě čestného titulu získá obec s necelými osmnácti sty obyvateli do svého rozpočtu od ministerstva pro místní rozvoj dva miliony korun z programu Podpora obnovy venkova. Do čtrnáctého ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo v celé České republice 309 obcí. Nejvíc, celkem 49 se jich přihlásilo ve Středočeském kraji, nejmenší zastoupení měl deseti obcemi Moravskoslezský kraj. V průběhu května a června se uskutečnila krajská kola soutěže, z nichž vyšli krajští vítězové. Celostátní hodnotitelská komise pak na začátku září navštívila postupně všechny

krajské vítěze a v polovině měsíce vyhlásila výsledky. Za vítězným Lidečkem získala druhé místo vesnička s třemi stovkami obyvatel Pikárec. Malá obec z Vysočiny si pro příští rok vylepší rozpočet částkou 1,9 milionu korun. Pomyslný bronz putuje do Jihočeského kraje, kde je třetí nejlepší letošní česká obec – Malenice obývané pěti stovkami obyvatel. Za svou třetí příčku v soutěži získá

vesnice do rozpočtu na příští rok částku 1,8 milionu korun. Hodnotitelská komise ovšem udělila ještě další speciální cenu, a to za nejlepší domácí koláče. Koláčová cena neputuje ale někam na Moravu, tamní koláčky tentokrát překonali překvapivě v Libereckém kraji, konkrétně v obci Poniklá. „Soutěž Vesnice roku v Programu obnovy venkova je příležitostí ke zviditelnění venkova a důkazem toho, že aktivní účast občanů na obnově a rozvoji své obce přináší velmi konkrétní výsledky. Nejedná se pouze o finanční bonus, s nímž je vítězství spjato. Jde také o příležitost ukázat rozmanitost a pestrost života mimo město a vyzdvihnout význam ven-

kova,“ uvedl ministr Jiří Čunek. Ten byl jistě spokojen i s výsledky letošního ročníku, když zvítězila vesnice z „jeho“ Vsetínska. Cílem soutěže Vesnice roku je snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Jejími vyhlašovateli jsou vedle Ministerstva pro místní rozvoj ČR také Svaz měst a obcí Čr, Spolek pro obnovu venkova ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Mezi hodnotící kritéria patří koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podniká-

Vicepremiér Jiří Čunek na návštěvě Lidečka při vyhlášení vítězství vesnice v krajském kole soutěže. zdroj foto: www.lidecko.cz ní, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost inženýrské sítě a úspory ener-

gií, péče o veřejná prostranství přírodní prvky a péče o krajinu. (mes)

4

EKONOMIKA

| KN | září 2008

BYZNYS

S Baťou se rozloučil Jiří Čunek

PERSONA • Ředitelkou nového oddělení business development v Direct Pojišťovně se stala Hana Kovářová. Bude zodpovědná za vývoj a analýzu produktů, správu produktového portfolia, produktovou metodiku a za strategii a rozvoj dalších prodejních kanálů. Absolvovala VŠE a pracovala ve firmách T-Mobile a Accenture.

• Moravskoslezský kraj přilákal od roku 1993 investice v úhrnu za 92 miliardy korun. Údaje pocházejí od vládní agentury pro podporu investic Czechinvest. Moravskoslezský kraj tak obsadil třetí příčku mezi nejvyhledávanějšími regiony v České republice. V prvním pololetí roku 2008 se pro sever Moravy a Slezsko rozhodla dvacítka investorů s projekty za pět miliard korun.

• Novým komerčním ředitelem společnosti Logica se stal Vladimír Drnek (57). Na pozici střídá Zofii Lewandowski, která se vrací zpět do Logicy v Holandsku. V jeho působnosti bude řízení smluvních vztahů se zákazníky a partnery a minimalizaci projektových rizik. Předtím působil Drnek 15 let v Hewlett-Packard především na konzultantských pozicích. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, hovoří anglicky, rusky a německy. Ve volném čase je amatérským cyklistou nebo turistou.

• V polovině září hostil Liberecký kraj jednání Rady Asociace krajů České republiky. Na programu jednání bylo financování základní dopravní obslužnosti, vodohospodářské projekty nebo rozpočtové určení daní. Zde kraje očekávají mimo jiné i rozšíření sdílených daní o část výnosů daní spotřebních. • Ve Chvaleticích v Pardubickém kraji začala v polovině září výstavba obchvatu města. Jde o třetí největší investici akce kraje za jeho existenci. Náklady dosahují výše 192 miliony korun. 85% získal kraj z regionálního operačního programu, o zbytek se podělí krajský a státní rozpočet. • Ústecký kraj a společnost Severočeské doly podepsaly v první polovině září deklaraci o spolupráci. Deklarací se krajská samospráva a těžařská firma zavázaly ke společnému postupu při získávání dotací na rekultivační projekty. Mělo by jít především o dotace z Operačního programu Životní prostředí. • Začátkem září byly zahájeny první dvě stavby v rámci splavňování Vltavy. Jde o modernizaci jezu v Českém Vrbném a zajištění dostatečné plavební hloubky ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou. První část projektu mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou by měla být dokončena v roce 2010 a na nákladech se bude podílet i Evropská unie prostřednictvím Operačního programu Doprava. Jihočeský hejtman Jan Zahradník k tomu řekl: „Jihočeský kraj dlouhodobě usiluje o dokončení vltavské vodní cesty do Českých Budějovic. Ve spolupráci s městy a obcemi připravujeme navazující projekty, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v údolí řeky Vltavy.“ • Ve Zlínském kraji byly podepsány smlouvy, které umožní využití zlínského areálu Svit. Bude tak možné, aby se město a kraj, stejně jako podnikatelé v areálu, dostali k důležitým majetkům, které mohou začít efektivně využívat a opravovat. V areálu tak například bude krajská knihovna, galerie nebo Muzeum jihovýchodní Moravy. • Nemocnice v Kladně a Příbrami mohou čerpat peníze na modernizaci. Umožní jim to úvěrové smlouvy, které druhý týden v září podepsali zástupci nemocnic a konsorcia České spořitelny a Komerční banky. „Úvěr činí 685 milionů, zbytek zaplatí nemocnice společně se Středočeským krajem ze svých zdrojů,“ řekl ředitel příbramské nemocnice Roman Boček. S dokončením se počítá v prosinci příštího roku.

K pohřbu českokanadského podnikatele Tomáše Bati se vracíme ještě jednou fotografií na ekonomické stránce. S představitelem významného světového podnikatelského rodu se přímo v Kanadě za českou vládu rozloučil vicepremiér Jiří Čunek. Zdůraznil přitom, že Tomáš Baťa byl pro Českou republiku ztělesněním svobody a úspěšného podnikání. foto: Martin Horálek

EU dá na obnovu brownfieldů miliardy Agentura Czechinvest odhaduje počet brownfieldů v České republice na deset tisíc. Pouze u malé části z nich však jejich majitelé uvažují o jejich regeneraci. Brownfield je anglický termín pro areály továren, skladů a dalších různých budov, které čekají na své využití. Většinou jde o objekty s infrastrukturou v lokalitách, které mají potenciál pro další využití. Od počátku roku je na internetu přístupná Národní databáze brownfieldů. Czechinvest jejím prostřednictvím poskytuje informace potenciálním investorům. Po bezplatné registraci jsou uživatelům k dispozici detailní informace o poloze areálu, stavu budov, vybavenosti, ekologických zátěžích a podobně. Igor Gargoš, ředitel odboru koncepce regionálních projektů agentury Czechinvest, k tomu uvedl: „Cílem je, aby v databázi byly všechny brownfieldy vhodné k regeneraci. U některých jsou však nepřehledné vlastnické vztahy, kdy například v jednom extrémním případě má jeden metr čtvereční tři majitele.“

Podkladem pro vytvoření databáze byla Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů, kterou Czechinvest provedl v jednotlivých krajích v letech 2005 až 2007. Nalezeno bylo přes 2300 lokalit s celkovou plochou překračující deset tisíc hektarů, z toho dvě třetiny tvoří průmyslové a armádní areály. Necelé tři čtvrtiny areálů leží na území obcí do deseti tisíc obyvatel. „V současnosti je v databázi 271 brownfield a každý týden jich přibude okolo deseti, jedná se především o brownfieldy z Vyhledávací studie,“ uvedla mluvčí agentury Czechinvest Lucie Kocourková. V červenci vláda schválila Národní strategii regenerace brownfiel-

dů. Dvanáctistránkový dokument jako jeden z hlavních cílů stanovuje maximální využití prostředků z evropských zdrojů. Při tom bude napomáhat Czechinvest poskytováním pomoci při tvorbě žádosti. Jednotlivé projekty bude hodnotit meziresortní komise, důležitá bude také spolupráce na úrovni krajů a jednotlivých obcí, k čemuž mají sloužit krajské koordinační skupiny, které Czechinvest hodlá vytvořit v roce 2009. Celá problematika regenerací brownfieldů spadá především pod ministerstvo průmyslu a obchodu, dále pak životního prostředí a financí. Obnova brownfieldů vychází dráž než stavba nového závodu, jazýček na vahách však může vychýlit možnost získat dotace ze strukturálních fondů. V rámci operačního programu Reality bylo v letech 2004 až 2006 vyčleněno 2,7 miliardy korun. Ten zahrnoval také podporu rekonstrukcí pod-

nikatelských objektů. S žádostmi o dotace v uvedeném období uspělo kolem padesáti projektů. Od roku 2007 je podpora obnovy brownfieldů poskytována v rámci programu Nemovitosti. První vlna předkládání projektů běží od letošního dubna do konce roku. V jejím rámci došlo k navýšení z původních dvou na šest miliard korun a do roku 2013 se má rozdělit celkem 13 miliard. Podle Gargoše bylo dosud přihlášeno kolem čtyř set projektů, z nichž je drtivá většina právě na regeneraci brownfieldů. Agentura Czechinvest ve spolupráci s kraji naplánovala na toto téma třináct bezplatných seminářů. První se konal v polovině září v Pardubicích a měl přes padesát účastníků. V dalších týdnech následují Hradec Králové, Liberec, Zlín a další, celý cyklus uzavře koncem listopadu Ostrava. Tomáš Fridrich

Olomoucký kraj si pronajal silnici Koncem srpna byl otevřen zrekonstruovaný úsek silnice v Olomouckém kraji mezi Dubem nad Moravou a Rokytnicí. Zhruba dvanáctikilometrový úsek silnice se neliší od mnoha jiných v celé republice, které se přes léto opravují. Podstatný rozdíl spočívá ve způsobu financování. Rekonstrukci totiž za své peníze provedla soukromá firma a kraj jí bude silnici splácet. Uvedený způsob financování se nazývá jako partnerství veřejného a soukromého sektoru a uvádí se pod zkratkou PPP, která pochází z anglického názvu public private partnership. Jeho účelem je zajistit financování projektů veřejné infrastruktury a služeb. Pod to spadají silnice jako v tomto případě a dále stavby budov ve zdravotnictví, školství, obraně, vodárenské projekty a podobně. Základ spolupráce spočívá v tom, že soukromý dodavatel stavbu postaví a provozuje. Z toho pak plyne jeho příjem. Veřejný sektor dokáže být

často neefektivní, je zde riziko zpoždění, korupce a klientelismu. Model PPP by měl tyto nedostatky odstranit. Příkladem zakázky realizované způsobem PPP je elektronické mýtné. Zkušenosti ukázaly, že šlo o špatně připravený a realizovaný projekt. Týká se to výběru dodavatelů, kdy byly z formálních důvodů vyřazeny všechny nabídky kromě jedné. Technologické omezení také zapříčinilo monopolní pozici dodavatele systému, který tak prosadil smluvní dodatek nevýhodný pro ČR. To však neznamená, že

by model PPP byl špatný. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že PPP projekty mají smysl. Rekonstrukce silnice v Olomouckém kraji je prvním republikovým případem realizace projektu PPP v ČR krajem. Nejde o typický případ PPP, kdy mají projekty mnohem vyšší hodnotu a trvají i několik desítek let. Společnost SSŽ, která rekonstrukci provedla, má o zakázky financované tímto způsobem zájem. „Neuvažujeme však o zakládání společných subjektů,“ řekla mluvčí společnosti Iveta Štočková. „Celkové náklady na rekonstrukci silnice v Olomouckém kraji jsou zhruba 170 milionů korun. Z toho už bylo zhruba 116 milionů prostavěno,“ řekl mluvčí Olomouckého kraje Tomáš Kocych. K úplnému dokončení chybí průtah

Brodkem u Přerova a úsek mezi obcemi Domaželice a Křtomily. V ceně zakázky je zahrnuta stavební údržba, což znamená, že stavební firma bude silnici monitorovat a udržovat v souladu s normami. Jedním z rizik PPP projektů je jejich využívání jako dalšího zdroje financí. Jak upozorňuje odborník na PPP z Vysoké školy ekonomické Jan Pavel, PPP projekty zavazují věřejné rozpočty k platbám na dlouhou dobu dopředu za hranice volebního období. Tím budoucím představitelům zvyšují povinné výdaje a omezují tak jejich rozpočet. Otázkou je, zda je tento způsob leasingu dopravních staveb pro občana výhodnější nebo pouze vylepšuje obraz vedení kraje, které tak získává přízeň občanů před volbami. Tomáš Fridrich

• Martin Veselý (37) je novým výkonným ředitelem stavební společnosti Syner Morava, člena S group holdingu. Přišel ze společnosti Siemens Electric Machines, kde působil v pozici generálního ředitele od roku 2006. V letech 1994 až 2006 Martin Veselý pracoval v různých manažerských pozicích ve společnosti TCT. Aktivně ovládá anglický a ruský jazyk a mezi jeho koníčky patří horská turistika, jízda na kole, fotografování a komunikační technologie. • Server Blesk.cz má od 8. září nově samostatného šéfredaktora. Stal se jím Ivan Hamšík, který od loňského října působí v tištěném Blesku jako zástupce šéfredaktora. Jeho úlohou bude posílení a rozvoj stávajících i budoucích internetových projektů vydavatelství Ringier ČR. „Chceme tvrdě konkurovat velkým a zavedeným serverům,“ řekl Hamšík. Zároveň nadále zůstává na postu zástupce šéfredaktora Blesku. • Pavla Renčínová se stala novou tiskovou mluvčí mBank. Její předchůdce, Tomáš Vyšohlíd, by měl v bance zůstat i nadále, bude působit jako manažer kvality a firemní komunikace. Renčínová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na UK v Praze a oblasti bankovnictví se věnuje přes tři roky. Mezi její pořady patřily například Ekonomika ČT24 a Peníze. • Novým vedoucím mediálního oddělení a tiskovým mluvčím státní agentury CzechTourism se stal Filip Remenec (29), který přichází z pozice Sales Manager Travel Trade hotelu Palace Praha. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou se zaměřením na hotelnictví, cestovní ruch a personální management. Studoval také na Univerzitě v Bologni oblast mezinárodních vztahů. Hovoří anglicky a italsky. • Michal Zapletal (39) je novým obchodním ředitelem zasilatelské společnosti United Parcel Service Czech Republic (UPS). Bude odpovědný za naplňování obchodní strategie, marketingovou podporu rostoucích aktivit firmy na uvedených trzích a vztah s klíčovými klienty. Předtím působil Zapletal ve velkoobchodní společnosti Lekkerland Česká republika jako obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko. Zapletal vystudoval Filozofickou fakultu UK. Hovoří anglicky a německy. Je ženatý, má jednu dceru.

PUBLICISTIKA

KN | září 2008 |

5

REPORTÉR MĚSTA A OBCE

Plzeň – Plzeňský kraj Naší dnešní zastávkou v seriálu mapující radosti a strasti obecních samospráv je Plzeň. Tedy město, které se může pyšnit titulem čtvrtého největšího města v České republice. Město, jenž v západní části Čech zaujímá výrazné dominantní postavení jako silné průmyslové, obchodní, kulturní a správní centrum. Dnešní Plzeň se rozkládá na ploše 125 km2 a žije zde zhruba 167 000 obyvatel. V čele velkého a úspěšného města stojí primátor Pavel Rödl, původní profesí stavební inženýr. V komunální politice není žádným nováčkem, neboť zde působí již 12 let, z toho osm profesionálně. Primátorem krajského města se stal v roce 2006. Skutečnost, že Plzeň je jedním z největších měst v naší zemi, však s sebou nepřináší jen samé výhody, jak by se možná někomu mohlo na první pohled zdát. „Hodně se v posledním období hovoří hlavně o nevýhodách, jak už to tak v životě bývá. Přednosti a výhody lidé obvykle vnímají jako samozřejmost. Diskutovanou nevýhodou jsem mínil příliv cizinců. Plzeň je v pozici města s velmi nízkou nezaměstnaností a s tím je samozřejmě spojen příliv zahraničních dělníků. Právě v těchto dnech jsme v Zastupitelstvu města Plzně jednali o projektu , který by se ve

spolupráci s ministerstvem vnitra měl stát pilotním v rámci celé ČR. Půjde o zpřesnění evidence cizinců, jejich migrace, ale zároveň i možnostech integrace. Cizinci logicky zvyšují nároky na služby, které město zajišťuje občanům, od městské hromadné dopravy až k problémům s jejich ubytováním. Tady mám na mysli zejména poplatky z různých ubytoven, které jsou velmi nízké a přitom by mohly být zdrojem příjmů na zvýšené náklady, které má město spojené s pobytem cizinců na svém území. Výhodou je zcela přirozený rozvoj města, rozvoj služeb privátním sektorem,

MO V V MOPardubice Pardubice Statut

město

Kraj

Plzeňský

Počet obyvatel

167 000

Web

www.plzen.eu

Zastupitelstvo

46 členů

Rada

9 členů

Rozpočet na rok 2008

cca 5 mld. Kč

nabídka zaměstnání, zájem investorů a s tím spojené rozšiřující se možnosti společenského a kulturního života. Zkrátka rozvoj ,který je zárukou , že Plzeň roste na významu a stává se stále významnějším centrem nejen v rámci České republiky ale i Evropské unie,“ zamýšlí se nad výhodami a nevýhodami primátor Rödl. Pro rozvoj Plzně, stejně tak jako celé řady jiných měst, jsou důležité evropské finance. Plzeň je v tomto ohledu velmi úspěšná. „Myslím, že Plzeň se řadí historicky k nejúspěšnějším městům pokud jde o evropské zdroje. Za zmínku určitě stojí projekt vodohospodářské infrastruktury, kde Plzeň v minulém volební období získala více než jednu a půl miliardy korun. Prakticky je celá výstavba právě v těchto dnech před ukončením a významně přispěla ke zkvalitnění životního prostředí a čistotě odpadních vod. Zároveň věřím, že stejně úspěšní budeme i v projektu Čistá Berounka II, který se již netýká pouze města, ale právě Plzeň byla a je lídrem celého námětu. Jedná se o projekt v hodnotě téměř dvě miliardy a týká se řady obcí na jih od Plzně. V minulých měsících byla však Plzeň úspěšná i při získávání prostředků z Regionálních operačních programů. Celkem šlo zhruba o dvěstě milionů a potěšila například dotace na rozvoj Zoologické a botanické zahrady i zatep-

lení objektů některých základních škol. Připravené máme alší projekty, zejména v rámci integrovaných rozvojových plánů, ať už jde o trolejbusovou trať do průmyslové zóny na Borská pole a k Západočeské univerzitě, záměr oživit a zpřístupnit veřejnosti celé nábřeží Mže a mnohé další,“ říká o získávání evropských dotací Pavel Rödl. A čím může být Plzeň vzorem pro ostaní města? „Domnívám se, že Borská pole a zdejší průmyslová zóna, která byla svým rozsahem první, největší a neúspěšnější v republice, byla jistě téměř neopakovatelným prvenstvím. Pokud bych měl hovořit o podobné vizi do budoucna, vidím ji v možnostech rozvoje spolupráce se Západočeskou univerzitou, kde jsme ostatně také trochu průkopníky. Vědeckotechnický park, který díky finanční pomoci z Evropské unie vyrostl nedaleko univerzity, je ve spojení s ní a řadou firem na Borských polích mimořádnou příležitostí. Nové a moderní technologie, působení domácích i zahraničních špičkových odborníků, v tom je nepochybně budoucnost. V tom jsme, věřím, zase o krok vpředu. Ostatně o správnosti této cesty nejlépe vypovídá skutečnost, že kapacity rozsáhlého objektu byly zaplněny již před dokončením stavby a přemýšlíme o dalších etapách,“ říká o prvenstvích plzeňský primátor. Jana Bartošová

Co se povedlo a co se nepovedlo? Myslím, že v obojím případě by se dal sepsat dlouhý seznam konkrétních akcí, dokončených a úspěšných, i těch, které se vlečou, nedaří se jim a trvají dlouho. Zmíním se o tom, který považuji za jeden z nejdůležitějších, byť o jeho úspěchu zdaleka není rozhodnuto a nemusí k němu vůbec dojít. Mám na mysli úsilí Plzně stát se v roce 2015 Evropským městem kultury. Budu velmi rád, pokud se nám v této velké soutěži o pořádání tradiční evropské akce podaří uspět, budu zklamán, pokud tomu tak nebude. Na druhou stranu už dnes je to úspěch - vypovídá o ambici města i jeho politického vedení i většiny Plzeňanů. A stejně důležitá je skutečnost, že už dnes je to „ motor“, který startuje kolečka k úspěšnému výsledku. Motiv, který je tak důležitý pro každou práci a který nakonec vede k dalšímu rozvoji.

Ing. Pavel Rödl (ODS) narozen 29. 11. 1953. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT. Původní profesí projektant, v letech 1998 – 2000 starosta MO Plzeň 4 Doubravka, 2000 – 2002 náměstek primátora města Plzně pro školství, kulturu a sociální věci, 2002 – 2006 starosta MO Plzeň 4 Doubravka, 2006 – dosud primátor města Plzně. Ženatý, dvě děti ve věku 28 a 22 let.

PODNIKATEL KRAJE: Jiří Helikar

Masovou výrobu hodinek již trvale přenecháme našim čínským kolegům Je několik typicky českých značek, při jejichž vyslovení je téměř každému jasné, o jaký druh výrobku se jedná. Mezi ně lze bezesporu počítat i hodinky PRIM. Svého času náramkové hodinky této značky byly na většině zápěstí obyvatel Československa. Od té doby se ale mnohé změnilo a pokud má někdo „primky“ na ruce, můžete hádat, zda jsou to dvacet let staré hodinky koupené kdysi za pár stokorun nebo nový exkluzívní kousek pořízený za desetitisíce. Ano, hodinky značky PRIM už nějaký ten čas rozhodně nepatří do kategorie laciných a jak říká generální ředitel jejich výrobce, společnosti ELTON hodinářská, Jiří Helikar „masovou výrobu hodinek již trvale přenecháme našim čínským kolegům“. Název společnosti v jejímž čele stojíte, pravděpodobně širší veřejnosti nic neříká, zmíníme-li ovšem značku PRIM, pravděpodobně se nenajde v této zemi člověk, který by nevěděl, o čem je řeč. Přibližte nám, prosím, vaši společnost. Společnost ELTON hodinářská, a.s. je přímým pokračovatelem původního novoměstského závodu Chronotechny Šternberk založeného v roce 1949. Počínaje 1. lednem 1969 byl vyčleněn do samostatného, tehdy národního, podniku a od té doby nese jméno ELTON. Tento novoměstský podnik byl zřízen s cílem vyvinout a uvést do výroby československé náramkové hodinky. První hodinky, tehdy ještě pod názvem SPARTAK, byly vyrobeny koncem 50. let a počínaje rokem 1958 byly již sé-

riově vyráběny a do maloobchodní sítě dodávány hodinky PRIM. V určité době byly „primky“ snad v každé rodině, ovšem rok 1989 znamenal nejen po politické stránce významný převrat. Co všechno musela firma podniknout, aby ho překonala? Počátkem devadesátých let se podnik dostal do velmi složité ekonomické situace. Monopolní výrobce hodinek a zároveň významný producent zbrojní techniky se téměř ze dne na den ocitl bez zákazníků a musel splácet velké investiční úvěry z konce osmdesátých let. Ihned po kuponové privatizaci jsme museli přistoupit k velmi razantní restrukturalizaci. Odprodali jsme podstatnou část majetku a ponechali si pouze jednu budovu z rozsáhlého výrobního komple-

xu, část výrobní technologie, veškerou technickou dokumentaci a šikovné zaměstnance. Díky tomu a díky opětovně vzrůstajícímu zájmu českých zákazníků o mechanické hodinky se podařilo tuto zcela unikátní výrobu zachránit a připravit ji na opětovný růst. Z vaší firemní filozofie je patrné, že v současnosti společnost spíš sází na exkluzivitu než na masovost. Je to cesta výhradní nebo zamýšlíte v budoucnosti nabídnout zákazníkům model v nižší cenové kategorii? Masovou výrobu hodinek již trvale přenecháme našim čínským kolegům. Hodinky vyráběné v Evropě a samozřejmě i v Čechách musí vykazovat vysokou přidanou hodnotu a toho lze docílit pouze velkým rozsahem inovací. Což na druhou stranu nemusí vést k vysoké prodejní ceně. Hodinky značky PRIM se dnes prodávají v cenách od cca 20 tis. Kč až řádově po několik set tisíc Kč. Ve spolupráci se společností H&H hodinářská, s.r.o., kterou jsme v letošním roce koupili, připravujeme novou kolekci hodinek s bateriovým strojkem a jejich cena se bude pohybovat v rozsahu cca 2 až 6 tis. Kč.

Značka Prim je, jak jsme již uvedli, v České republice všeobecně známá. Jaká je ale situace v zahraničí, kam hodiny z Nového Města nad Metují vyvážíte a jaké jsou prodejní objemy?

podmínky v regionu, ať už budeme mít na mysli město nebo kraj. Jaké podmínky pro existenci, prosperitu a vývoj firmy podle vašeho názoru vytvářejí regionální samosprávy?

Našim dominantním trhem je stále Česká republika. Na druhou stranu pociťujeme rostoucí zájem ze zahraničí, který je dán právě originální koncepcí vztahu značky PRIM ke svým zákazníkům jejíž základem je zcela individuální a osobní vztah se stávajícím nebo budoucím majitelem hodinek PRIM.

S přístupem samosprávy v Novém Městě nad Metují ale i na krajské úrovni jsme velice spokojeni. Přístup vedení města je velmi vstřícný.

Jak z čela významné české firmy vnímáte podmínky, které současná Česká republika pro podnikání nabízí? Potýkáte se s výraznými problémy, například s byrokracií? Z naší osobní zkušenosti vnímáme jako nejslabší článek justici. Je velmi složité a zejména zdlouhavé domoci se právní ochrany v oblasti známkoprávní, v oblasti ochrany autorských práv a ochrany před nekalosoutěžním jednáním. Předchozí otázka směřovala především na úroveň celostátní, obecnou. Zajímají mne ale i

I v případě výroby exkluzívních limitovaných edic výrobků či dokonce produkce solitérů je neopomenutelnou součástí propagace. Jakým způsobem řeší vaše firma tuto oblast? Naše komunikační strategie se stávajícími a budoucími zákazníky se do značné míry vymyká vžitým představám o reklamně. Hodinky v našem pojetí jsou velmi osobním předmětem a tomu odpovídá i naše komunikace. Našim cílem je umožnit zákazníkovi v maximální možné míře uplatnit své vlastní představy o svých budoucích hodinkách. Našim nejlepším propagátorem je pak sám zákazník. Hodinky značky Prim vlastní prezident Václav Klaus, má je i

francouzský prezident Sarkozy či představitelé zemí Visegrádu. Jak ale vypadá typický vlastník vašich hodinek? Lidé, kteří si v posledních letech koupili hodinky značky PRIM, mají jedno společné – mají rádi hodinky. Hodinky pro ně nejsou téměř zbytečným předmětem, který jim ukazuje rychle běžící čas, ale technicky náročným výrobkem spojujícím řemeslnou zručnost hodinářů s výtvarnou krásou. Jaké jsou vaše plány do budoucna, jaké máte plány a cíle? V současné době dokončujeme poměrně rozsáhlou technologickou investici, která nám umožní rozšířit výrobu jak mechanických tak i bateriových náramkových hodinek. V kombinaci s našimi patenty a průmyslovými vzory tak dosáhneme výrazné konkurenční výhody. Toho chceme využít k co možná nejširší exportní expanzi. Shrnuto – našim cílem je stále více spokojených zákazníků, u kterých budeme moci naplnit naše motto: „Vyrábíme hodinky, ale prodáváme radost, radost z jemné mechaniky, poctivého řemesla a individuální péče“. (red)

6

| KN | září 2008

STŘEDOČESKÝ KRAJ Rezervy jsou v dopravní infrastruktuře

ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Veškeré rozumné požadavky byly krajem splněny. Zrekonstruování vozovek II. třídy a investice do infrastruktury. Slabost stavebního odboru a jeho nadřízených. Ivan Záboj (ODS), starosta města Unhošt

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Je to obdobné jako v některých dalších krajích, kde zvítězila ODS. Bavíte-li se s hlavními kandidáty na hejtmana o úspěších a neúspěších vedení kraje za poslední čtyři roky, nejvíce slov padne na adresu privatizace nemocnic. Jenže z jedněch úst zní slovo úspěch či perfektně podařený plán, z úst druhých zase slova neúspěch nebo proces, při němž stát přišel možná o jednu miliardu korun.

TÉMA ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - odstranění klecových lůžek (ve Středočeském kraji se jako v jednom z prvních krajů v republice podařilo odstranit všechna kritizovaná klecová a síťová lůžka v zařízeních sociální péče) - financování středočeských sociálních služeb (všechny organizace, krajské i nestátní, které poskytují sociální služby, jsou pro tento rok finančně zajištěné. Podařilo se to díky rozhodnutí ministra Nečase, který na tyto účely uvolnil 150 milionů korun) - privatizace středočeských nemocnic (převod zdravotnických zařízení na akciové společnosti: úspěch z pohledu ODS)

Nepovedlo se - opravy komunikací (nedostatky v kvalitě dopravní infrastruktury jsou zřejmé na mnoha místech kraje. Z pohledu řidičů se zatím příliš neprojevil ani čtyřmilionový úvěr, který si na opravu komunikací kraj vzal) - pokračování dálnice D3 (v porovnání například s jižními Čechami vázne pokračování výstavby dálnice D3, která má spojit Prahu s rakouskými hranicemi. Důležitá dopravní tepna prozatím na jihu Čech pokračuje suverénnějším tempem) - privatizace středočeských nemocnic (převod zdravotnických zařízení na akciové společnosti: neúspěch z pohledu ČSSD)

Nejinak je tomu i ve středních Čechách, kde je souboj o křeslo prvního muže kraje papírově více než kde jinde mezi sociálnědemokratickým kandidátem Davidem Rathem a současným hejtmanem z ODS Petrem Bendlem. A jak už to v politickém boji bývá, co je pro jednoho dobrým počinem, ten druhý nazývá nezdarem. „Pokud vyhraji volby, zastavím privatizaci nemocnic. Jejich prodej probíhá za výrazně nevýhodných podmínek pro kraj a je netransparentní,“ tvrdí David Rath. A hejtman Petr Bendl opakovaně oponuje, že prodej nemocnic splnil očekávání a hospodaření akciových společností je vyrovnané. Obdobné je to i se stavem silnic. Lídr ČSSD napadá současné krajské vedení, že pro rekonstrukce udělalo málo, současný hejtman zase poukazuje na již opravené úseky a zdůrazňuje, že kraj si vzal čtyřmiliardový úvěr právě na tyto účely.

Ale krajské volby ve středních Čechách nejsou jen o názorových rozdílech mezi dvěma muži – současným hejtmanem a lídrem sociálnědemokratické kandidátky. Ve hře jsou ještě další politické strany, a i když zřejmě ne o ty příčky nejvyšší, minimálně však o mandáty v zastupitelstvu. A jak se tedy na úspěchy či neúspěchy posledních čtyř let dívají zástupci dalších tří politických subjektů, které jsou v současné době zastoupené v krajském zastupitelstvu? Lídr kandidátky KSČM Josef Vondrášek na to jde s úspěchy současného krajského vedení zostra. „V právě končícím volebním období se povedlo pevně držet vládu ODS s jejími malými souputníky a ignorovat názory čtyřiceti procent členů zastupitelstva kraje,“ tvrdí Josef Vondrášek. Zato ohledně neúspěchů se už rozpovídá více. „Nepovedlo se toho hodně, důsledky teprve nastanou. Z nepovedeného nejvíce trčí nešťastné rozhodnutí o privatizaci části sítě zdravotnických zařízení,“ je přesvědčený lídr komunistické strany. „Jako malý příklad uvedu

prodej polikliniky v Příbrami. Ta byla koupena za 35 milionů korun. Nový majitel do její revitalizace vložil nejméně dvacet milionů korun a provozuje ji naprosto stejným způsobem, jako byla provozována. A vyplatí se mu to! Jak je možné, že by se to nevyplatilo kraji, když by měl startovní čáru výhodnější?“ ptá se Josef Vondrášek. To náměstek současného hejtmana Josef Vacek, zastupitel za KDU-ČSL, vyzdvihuje spíše úspěchy než neúspěchy. „Za mého působení se realizovalo takové množství veřejnoprávních projektů, že je nelze všechny vyjmenovat. Podařilo se nám jako prvním v republice odstranit všechna kritizovaná klecová a síťová lůžka v zařízeních sociální péče. Jednalo se o zlomový krok v sociálních službách, neboť používání těchto lůžek bylo běžnou praxí minulých desetiletí. Podařila se nám vlastně celá série mimořádně pozitivních věcí. Změnilo se myšlení odborného personálu a udělali jsme první krok ke změně života klientů našich sociálních ústavů. V návaznosti na tento krok se rozběhly další projekty, například chráněné sociální bydlení, které dává šanci velké skupině těchto lidí přejít z ústavů do normálního života. Velkou radost mi proto před několika dny udělalo rozhodnutí ministra Nečase o dofinancování středočeských sociálních služeb. Dodatečná částka ve výši

150 milionů korun perfektně zajistí pro tento rok všechny krajské i nestátní organizace, které poskytují potřebné sociální služby.“ Jeden z neúspěchů současného vedení však přiznal zastupitel za SNK-ED Jaroslav Hořejší. „Co se příliš nedaří, je rekonstrukce dopravní infrastruktury,“ řekl. „Silnice v kraji jsou v dost bídném stavu, ale vše je o financích. Vzali jsme si sice čtyřmiliardový úvěr, ale částkou čtyři miliardy by bylo potřeba do komunikací přispívat ročně. Chtělo by to změnu zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby do krajských rozpočtů směřovalo více financí, poněvadž za současných okolností si můžeme dovolit investovat do dopravní infrastruktury ročně pouze kolem jedné miliardy,“ vysvětlil Hořejší. Rezervy v dopravní infrastruktuře vidí i Josef Vondrášek. „Nepovedlo se zajistit alespoň prostou reprodukci stavu krajských komunikací, a to nemluvím o silničních stavbách jako jsou mosty, obchvaty a další zařízení,“ říká. Zastupitel za SNK-ED Hořejší však stejně jako Vacek vidí více úspěchů. „Podařilo se stabilizovat chaos, který nastolila předchozí vláda ČSSD. A jako další výhodu vidím to, že si kraj vzal jako jednu z priorit na bedra rozvoj cestovního ruchu,“ uzavřel Hořejší. Jan Laštovička

INZERCE

16. ROČNÍK PRODEJNÍ VÝSTAVY STAROŽITNOSTÍ A UMĚNÍ Společně s veletrhem

17. ročník mezinárodní výstavy hodin, hodinek, zlatých a stříbrných šperků

VÝS TAVIŠTĚ PRAHA HOLEŠOVICE

1. - 4. října Mediální partneři

Pořadatel: M.I.P. Group, a. s., Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3 tel.: +420 263 315 585-88, fax: +420 263 315, e-mail: [email protected], www.mip.cz

PREZENTACE

KN | září 2008 |

7

Pardubice byly na jeden den hlavním městem silničářů Více než šest stovek odborníků se sjelo do areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje na mezinárodní Silniční veletrh. Nad jeho letošním sedmým ročníkem převzal záštitu premiér České republiky Mirek Topolánek, hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek a předseda výboru pro dopravu Zastupitelstva Pardubického kraje Josef Jílek.

Veletrh, který je pořádán jako prezentační výstava pro zvané odborníky v oboru silničního

hospodaření, je určen především pro firmy z oblasti silničního hospodářství, jejich dodavatele i odběratele. Jak ukázaly předchozí ročníky, velký význam má také pro představitele samospráv, kteří se problematikou výstavby, oprav a údržby komunikací zabývají, a těsný kontakt s tímto oborem je pro ně důležitý. „Posláním této akce je to, aby se lidé z našeho rezortu setkali, měli možnost si vyměnit své zkušenosti a získali informace o novinkách

z oblasti vývoje nových technologií a materiálů,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Vedle toho veletrh slouží pochopitelně také obchodním účelům a je i určitou prezentací rezortu směrem k veřejnosti. Skutečnost, že nad letošním ročníkem převzal mimo jiných svou osobní záštitu předseda vlády České republiky Mirek Topolánek, je pro nás nesmírnou ctí a vnímáme to jako velké ocenění.“ Velkou pozornost si získal Silniční veletrh, který je v České republice ojedinělou akcí svého druhu, také u samospráv. „Veletrh představuje nové technologie, a proto na něj zveme všechny starosty a samosprávy a také zástupce technických služeb, aby si na

Hejtman Pardubického kraje Ivo Toman se svým statutárním zástupcem Romanem Línkem si vyzkoušeli řízení parního válce ze třicátých let. jednom místě udělali obrázek o novinkách na trhu,“ konstatoval Ivo Toman, hejtman Pardubického kraje, který byl spolupořadatelem veletrhu. „Zároveň je to také poděkování všem, kteří se silničním hospodařením zabývají. Je to poděkování dodavatelům, projektantům, dodavatelským firmám, zkrátka všem, kteří se podílejí na tom, aby se kvalita silnic neustále zvyšovala.“

Miroslav Němec: „Veletrh slouží pochopitelně také obchodním účelům a je i určitou prezentací rezortu směrem k veřejnosti.“

080344_Inzerce_141x100.indd 1

Záštitu nad veletrhem převzal i statutární zástupce hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, který akci považuje za velmi důležitou. „Pozitivně vnímám, že Správa a údržba silnic Pardubického kraje od svého vytvoření prošla úspěšným vývojem k moderní fungující firmě. Navíc dokáže uspořá-

dat tak významnou oborovou akci, jakou Silniční veletrh bezesporu je a která k nám každoročně přiláká řadu odborníků. V tomto směru je Pardubický kraj vnímán ve velice pozitivním světle,“ prohlásil vicehejtman. „Silnice se staly v naší republice opravdovým fenoménem posledního desetiletí. Tam, kde již ke kontaktu nepostačí komunikace virtuální, nastupuje na scénu téměř vždy dopravní prostředek a komunikace v pravém slova smyslu, tedy většinou silnice či železnice. Osobní kontakty jsou totiž nenahraditelné a k jejich častému uskutečňování potřebujeme kvalitní a bezpečné silnice… No a na tomto veletrhu se můžeme podívat, jak se taková bezpečná silni-

ce projektuje, staví a udržuje v provozu,“ dodal další z představitelů Pardubického kraje, předseda výboru pro dopravu zastupitelstva kraje Josef Jílek. Letošní ročník Silničního veletrhu nabídl řadu novinek, které byly představovány nejenom na stáncích jednotlivých vystavovatelů, ale také ve statických ukázkách a dokonce ve formě přímé ukázky práce. V přibližně šedesáti expozicích toho bylo k vidění jistě víc než dost. „Každoročně na veletrhu dochází k mnoha obchodním kontraktům, které končí naprosto reálným nákupem větší či menší techniky,“ doplnil ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

2.5.2008 9:06:29

8

ROZH

| KN |září 2008

„Časy státní plánovací komise u říká ředitel Státního fondu dopravní infrastruktur Elegantní muž s precizním vystupováním a obrovskou zodpovědností. Člověk, jemuž je zřejmě souzeno střežit, a taky rozdávat miliardy. Přesto klidně spává, říká s úsměvem Gustáv Slamečka, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Ze všeho nejdříve musíme vyřešit, zda-li Vaše odpovědi budu moci přepsat do češtiny. Přiznám se předem, že slovenštinu slyším ráda, ale slovenský pravopis je pro mne tak trochu španělská vesnice. Nechám to úplně na Vás a věřím, že to zvládnete. V Čechách žiji jedenáctým rokem, ale moje čeština vůbec není dokonalá, takže přirozeně mluvím slovensky. Úplně dokonalá dnes už ale není ani moje rodná slovenština, protože se mi do ní občas zaplete nějaký český výraz. Vysokou školu ekonomickou jste vystudoval v Banské Bystrici, v devadesátých letech jste studoval v zahraničí. Když se rozpadalo Československo, kde jste právě pobýval? V roce 1993 jsem byl určitě ještě na Slovensku, v rodné Nitře, kde jsem vyrůstal a potom i pracoval. Do České republiky jsem přišel až v roce 1996, když jsem začal studovat manažerské MBA. Než jste byl jmenován ředitelem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) jste deset let pracoval v pražské pobočce nizozemské banky ABN Amro, naposledy jako manažer správy peněžních toků a hotovosti pro významné klienty. To byla, předpokládám, dobrá průprava pro Vaši současnou funkci, ne?

Takže spáváte klidně? Většinou ano. Sice trávím v práci poměrně hodně času, ale snažím se fyzickou aktivitou stres kompenzovat. Pak jsem rád, když unaven zalehnu do postele. Jaké fyzické aktivity vyvíjíte nejradši? Převážně sport a turistiku. Chodím cvičit do posilovny. Také mám rád cyklistiku, běh na lyžích i basketbal. To však vyžaduje víc času, takže nejčastěji chodím do posilovny, čímž si udržuji kondičku a stres zaručeně odplavím. Jste znám jako opravdový gurmán a požitkář. Jak moc je pro vás dobré jídlo a kvalitní pití důležité? Určitě hodně, ale nejsem v pravém slova smyslu jen konzument dobrého jídla a pití. Mým koníčkem je i vaření, což dělám převážně o víkendech, ale pouze pro malou společnost. Říkám, že zvládnu jen to, co se mi vejde na jednu pánev. Od čtyř lidí nahoru už je to práce a ne zábava. Celkově se snažím o zdravý životní styl, takže nejsem příznivcem kouření, ani alkoholu. Vyjma sklenky dobrého vína, to si dám rád. U jídla preferuji zdravější výživu. Ale nemůžu říct, že bych upřednostňoval pouze zdravá jídla. Snažím se snoubit skvělý gurmánský zážitek s kvalitou potravin. Co vaříte nejradši?

Určitě, to můžu jenom potvrdit. V bance jsem získal odborné znalosti, pracoval jsem s financemi a teoretické znalosti, které jsem získal studiem, jsem si mohl dlouhodobě ověřovat a aplikovat v praxi. Odborná příprava je jedna stránka věci. Čeho si však považuji nejvíce, že jsem měl příležitost a tím jsem získal obrovskou zkušenost, pracovat v týmu, a to nejen s kolegy v České republice, ale hlavně v Evropě, a v podstatě po celém světě. Někdy skutečně není úplně jednoduché pochopit všechny rozdíly ve stylu práce. Také jsem získal perfektní jazykovou průpravu, protože veškerá korespondence i jednání probíhala v převážné míře v angličtině. Při práci v této bance jsem se setkal, řekl bych, s takovou neformální podnikovou kulturou, kde morální kodex byl na velmi vysoké úrovni. Té doby, kdy jsem tam byl, si velmi považuji a jsem rád, že zkušenosti, které jsem získal teď mohu uplatnit ve státní správě. Když jste vyhrál konkurz na funkci ředitele SFDI, bral jste to jako výzvu profesní i osobní? V bance jsem působil hned po ukončení manažerského studia v USA, kdy si mě banka vybrala. Banka se neustále vyvíjela a já jsem v ní během svého působení zastával různé pozice, funkce, procházel různými obory činností. Někdy to bylo více v oblasti řízení lidí, jindy v oblasti prodeje či vývoje produktů. Měl jsem tím pádem výhodu, že jsem pracoval se všemi produkty a poznal celé klientské portfolium. Pokládám za přirozené, že člověk hledá jiné příležitosti, že jeho ambice se vyvíjejí. Pro mne bylo výzvou, že jdu do úplně jiného prostředí, že budu mít na starosti pracovní tým, že tomu všemu budu moci dát nějaký směr, nějakou svoji pečeť. Na tuto funkci byla požadována specializace v oblasti financí a tou jsem disponoval. Navíc mě tato výzva oslovila ve chvíli, kdy jsem změnu potřeboval. Kolik lidí na fondu řídíte? Kdybyste se mě zeptala, jaký mám rozpočet, to bych dokázal říct do koruny. Ale je to asi kolem 55 lidí. Prostřednictvím fondu ovládáte obrovské finanční prostředky v řádu stovek miliard korun. Jak se s takovou zodpovědností žije? Jakýkoli manažer má obrovskou zodpovědnost. Pokud mám dobré kontrolní mechanizmy, dokážu ty obrovské finance uhlídat. Jsou ale manažerské funkce, kde je velká zodpovědnost za věci, které se uhlídat nedají, protože vše nelze ovlivnit. Takže když já svoji odpovědnost mohu ovlivnit dobrou organizací a řízením, pak se jí nebojím ani se jí nevyhýbám. Spíš bych byl nerad, kdybych ji neměl.

Rád vařím polévky, jídla z masa, rád dělám saláty a zmrzlinu. Určitě neumím klasicky péct. Kdybyste chtěla bábovku nebo nějakou buchtu, tak to bych neuměl. A co halušky? Ty neumím, ani jsem je nezkoušel. Pocházím ze západního Slovenska, kde halušky jsou národním jídlem asi jako v Čechách. Radši než halušky mám pirohy plněné brynzou. Na haluškách mám skoro závislost, nemluvě o husích hodech, kterými je západní Slovensko vyhlášené. Ale o tom radši až jindy… Husí hody jsou opravdu vyhlášené, zakořenily se hlavně v oblasti Pezinoku, Slovenského a Chorvatského Grobu. Za jeden z nejdůležitějších ministerských úkolů považujete vyhledávání nových zdrojů peněz na dopravní infrastrukturu. Jaké zdroje jste měl na mysli? A sehnal jste je? Možností, jak doplnit klasický způsob financování fondu je teoreticky víc, ale je potřeba si uvědomit, že nejde jen o moje rozhodnutí. Tyto možnosti musí posvětit vláda, jmenovitě ministerstvo financí. Pokud jde o zdroje, které jsem prezentoval při svém nástupu do funkce, jedná se o partnerství soukromého a veřejného sektoru tzv. PPP projekty. Na dálnici D 3 už takový projekt běží, fond je na tom velmi zainteresován, ve spolupráci s ministerstvem dopravy, právníky a Ředitelstvím silnic a dálnic jsme připravili koncesní projekt, kde jsme měli na starosti kompletní finanční část, finanční model a splátkový mechanismus, rizika projektu i jejich vyčíslení. To byly oblasti, do kterých jsem mohl přetavit svoje zkušenosti. To byla asi největší přidaná hodnota, kterou jsem do fondu mohl přinést. Kromě projektů PPP jsem prezentoval další finanční nástroje, například sekuritizace pohledávek, která se od projektu PPP trochu liší, a to tím, že fond zastaví budoucí příjmy z mýta či dálničních známek vůči cenným papírům a nějakou dobu nebude těmito příjmy disponovat. Takže z budoucna přeneseme prostředky do dneška, ale projeví se to nulovým nebo jen malým zvýšením zadlužení. Ta doba určitě přijde, ale nejdříve bychom měli čerpat evropské prostředky. Evropské peníze by skutečně mohly být významným zdrojem financování dopravní infrastruktury. Prostřednictvím tzv. Operačního programu Doprava

(OPD) by to mělo být do roku 2013 něco přes 150 miliard Kč. Myslíte, že se to podaří? Určitě máme velmi dobře nakročeno. Prvním úspěchem bylo, že Operační program Doprava byl Evropskou unií schválen. Druhým úspěchem bylo, že se vytvořila vhodná struktura všech subjektů, které se podílejí na čerpání

peněz. Státní fond dopravní infrastruktury se stal nejen tzv. zprostředkujícím subjektem, přes který peníze z EU proudí, ale zároveň se stal finančním manažerem úvěru EIB, který se používá na kofinancování národního podílu a spolu s prostředky, které v rozpočtu máme, se podařilo vytvořit jedno centrum, a to nám umožňuje velmi flexibilně financovat projekty. Pokud byly problémy při schvalo-

OVOR

KN | září 2008 |

9

už máme naštěstí za sebou,“ ry Gustáv Slamečka čerpání velmi akcelerovat. K dnešnímu dni máme vyčerpáno přes 20 procent ročního limitu. Možná to nevypadá tak povzbudivě, ale vyřešila se spousta věcí, především administrativní problémy a teď už se doslova valí faktury k proplácení. Jsem velký optimista a věřím, že konec roku bude úspěšný. Když porovnáme naše čerpání s čerpáním dalších operačních programů v rámci ostatních resortů myslím, že můžu vyjádřit spokojenost. Jedním z Vašich důležitých úkolů je také reorganizace fondu, vyjasnění jeho kompetencí a změna praxe zahajování staveb bez finančního zajištění. Daří se Vám to? Reorganizace fondu spočívala především v tom, že se více akcentovala finanční stránka, což bylo přirozené. Fond dříve pracoval pouze se státním výdajovým ročním plánem, což dnes není možné. Do rozpočtu fondu přistupují různé zdroje financování, prostředky se přeúčtovávají, přerozdělují. Rozpočet nemůže být statický, plynule se s ním pracuje. Letos jsme nad rámec rozpočtu například přerozdělovali skoro deset miliard korun. Příští rok bude obdobný. Takže ty změny byly nevyhnutelné. Co se týká zahajování nových staveb, tak tím, že dnes už je výhled rozpočtu v rovině tří let a ještě se snažíme jít dál za tento výhled, získáváme přehled o bilanci dalších roků. Dále je třeba uvést, že náš rozpočet dnes sestává z velké části ze staveb, které do rozpočtu plynule přešly z minulých let. Když se na to podíváme z tohoto hlediska, tak ani není moc velký prostor, aby se zahajovaly nové stavby bez finančního zajištění až do jejich dokončení. Řekl jste, že státní pokladna není prázdná, jen spoustu prostředků stát z různých důvodů rozděluje neefektivně a pak nezbývá na dopravní investice tolik, kolik je třeba. Jaké důvody jste měl na mysli? Abych řekl pravdu nevím, v jaké souvislosti ta věta padla a tudíž nevím, jak bych měl zareagovat. Možná jsem měl na mysli, že kolik bude mít fond finančních prostředků ve svém rozpočtu rozhodne vláda a parlament. Vláda si musí určit nějaké priority, musí vědět, zda chce investovat do dopravních staveb nebo někam jinam. Podstata té myšlenky asi spočívala v tom, že s rozpočtem do dopravní infrastruktury se nedá pracovat krátkodobě, protože když se stavby rozestaví, tak to vytváří nějaké závazky do budoucnosti a vláda by se na to měla dívat v nějakém delším časovém horizontu.

munikací o tolik vyšší než jinde ve světě a pokud ano, tak proč myslíte? Ty výtky, myslím, se týkají poměru výdajů prostředků, které směřují do výstavby dálnic, respektive do silniční infrastruktury a jaké prostředky jsou uvolňovány do železniční infrastruktury. Tak jsem otázku nemyslela. Zajímá mě, jestli je pravda, že kilometr české dálnice či silnice je o tolik dražší než jinde ve světě? Rozhodně ne. Alespoň jsem neviděl žádný materiál, který by to dokazoval. V těchto úvahách není totiž nikdy řečeno, co se s čím porovnává. Jestli porovnáváte německý kilometr dálnice, zda je to s DPH nebo bez, jestli je to čistý kilometr dálnice anebo je to kilometr dálnice u nás, který je ovlivněn všemi vyžádanými stavbami, tzn. ekologickými opatřeními, mimoúrovňovými křižovatkami atd. V Německu je zákon, který říká, že ostatní síť se připojuje na dálnici. U nás to je naopak. Pokud se vydává územní rozhodnutí, tak místní orgány, které ho vydají si tak trochu nadiktují podmínky, za jakých okolností bude vydáno. Kolik například bude mimoúrovňových křižovatek atd. Jedna taková křižovatka může stát osm set milionů, ale může stát až miliardu. A to jsou náklady, které se připočítávají na kilometr české dálnice. Nikdo nesleduje, kolik stojí kilometr samotné dálnice, proto je hodně těžké a nezodpovědné takovéto porovnávání.

nici. Žádnými opatřeními to stát nedokáže zvrátit. Časy státní plánovací komise už máme naštěstí za sebou. Co soudíte o kamionové dopravě, respektive o jejím omezení? Tuto otázku musí spíše řešit ministerstvo dopravy, mně z hlediska profesního nepřináleží. A svoje osobní názory nechci nijak zvlášť ventilovat. Do financování dopravní infrastruktury přináleží i vnitrostátní vodní doprava. Myslíte, že dojde ke splavnění Labe? To záleží na tom, jak se k tomu postaví německá strana, protože splavnění Labe na českém území má význam tehdy, když bude fungovat pro mezinárodní přepravu. Logicky mi vychází, že by se měla vodní doprava podporovat minimálně tak, jako železniční. Což dosud tak není. Do vodní dopravy vynakládáme ve srovnání s jinými dopravami minimální prostředky. A co bude s labskou cestou, dosud není rozhodnuto. Já jen doufám, že nevyschne. Státní fond dopravní infrastruktury začal financovat oblíbené cyklostezky. Víte, kolik kilometrů se již vybudovalo a případně ještě vybuduje? To jste mě tedy zaskočila.

Jakou roli bude podle Vás mít železnice? Ozývají se názory, že by se měla více využívat, aby se méně zatěžovaly silniční komunikace? Asi bych logicky měl odpovědět, že ano, když jsou přetížené silnice a železniční infrastruktura je vybudovaná. Ale doprava se přece neřídí někým z vrchu. Ta se řídí potřebami těch, kteří ji využívají. Řídí se trhem. Tvrdit, že když se vybuduje skvělá železniční infrastruktura s nízkým poplatkem za její využití, že se automaticky doprava přenese na železnici, si nemyslím. Lepší by bylo bavit se s těmi firmami, které se dopravou zabývají, které s sebou přinesly nějakou logistiku a nějaké know- how. Od stolu nemůžeme přikázat, aby začaly využívat želez-

Já to nechci vědět na centimetry… Finanční sumu vynaloženou na cyklostezky najdeme na fondu na korunu přesně. Ale kilometry? Nevím, nevím. Když najdete částku, kterou jste na cyklostezky vynaložili, tak se možná dostaneme, alespoň přibližně, i ke kilometrům, ne? To bude těžké. Některé cyklostezky jsou dražší a jiné levnější. Možná ale i ty vybudované kilometry na fondu někde najdeme….(úsměv)

Takže jak se podle Vás neefektivně rozdělovaly finance se asi nedozvím? Tu moji citaci si vážně nepamatuji a nevím, v jaké souvislosti padla. Řekl jsem, že by se měly výdaje stabilizovat, aby byla garance, že se rozestavěné stavby budou moci dostavět. Možná jste měl na mysli, že vláda nezachází s penězi tak, jak by měla. Asi byste si představoval, aby byl ukotven jako jeden z mandatorních výdajů nějaký pevný objem peněz, který by s jistotou každoročně přibyl do Státního fondu dopravní infrastruktury. Přesně tak. Myslíte, že tato vláda je tomu nakloněna?

vání projektů, tak jsme je financovali z národních zdrojů a teď je nahrazujeme evropskými zdroji. Myslím si, že jsme to organizačně nastavili tak, že to vytváří velice dobrý rámec pro čerpání těch finančních prostředků. Jsme samozřejmě závislí na příjemcích těch peněz. Na tom, jaké dokážou nabídnout projekty, a také na jejich předkládání faktur k proplácení. Za poslední měsíc se nám podařilo

Když se podíváme na historii vývoje výdajů do dopravní infrastruktury, tak nyní jsou ty výdaje rekordní. Možná to způsobuje i přísun evropských peněz. Ale je otázkou, jestli naše ekonomika je připravena a je schopna nějakých větších výdajů, že bychom dokázali skočit z nějakých čtyřiceti pěti na sto padesát miliard. Nám je ale v podstatě jedno, zda-li ty peníze dostaneme od státu či z evropských peněz. Peníze se nakonec stejně posčítají. Dnes jsme na nějakých téměř sto miliardách. To je dobré, i když na druhé straně čerpání peněz v počátku roku trochu zaostávalo. Byl jsem z toho znepokojený, ale jak už jsem řekl, čerpání se nyní podstatně zrychlilo. České republice jsou vytýkány velké finanční prostředky, které směřují v rámci výdajů dopravní infrastruktury především do dálnic. Opravdu je cena českých ko-

POSLEDNÍ SLOVO Sice si už pomalu zvykám, že rozhovory se odehrávají za přítomnosti nejrůznějších tiskových mluvčích či asistentů a spíše než rozhovor často připomínají tiskovku, kde já se ocitám v roli respondenta, ale tentokrát mě pan ředitel mile překvapil. Přijel sám, včas a dobře naladěn, přestože měl za sebou perný den, včetně tiskovky. Se zjevnou úlevou jsme doslova zapadli do kožených gaučů a užívali si absolutního klidu, který nám přichystal majitel portugalské vinotéky, za což dodatečně děkuji. Panu řediteli děkuji rovněž, především za jeho trpělivost, s jakou mně vysvětloval některé pojmy a taky za autorizaci textu, ve kterém při mém překladu došlo k nejednomu nonsensu.

S Gustávem Slamečkou hovořila Jarmila Kudláčková

10

| KN | září 2008

INZERCE

Za krásou je zkušenost

Skanska DS a.s. www.skanska.cz

SKA_280x412_odra_3909.indd 1

9/12/08 8:47:14 AM

JIHOČESKÝ KRAJ V dopravě se dařilo, na Šumavě nikoliv

TÉMA „Pokud bych se měl ohlédnout pouze za uplynulým volebním obdobím, pak bych rád připomenul úspěšnou transformaci nemocnic na akciové společnosti, které hospodaří vyrovnaně a ještě dokážou investovat do svého rozvoje,“ zařadil současný hejtman Jan Zahradník (ODS) privatizaci nemocnic mezi úspěchy. Jenže jeho komunistický protikandidát v boji o křeslo prvního muže kraje Petr Braný je zcela opačného názoru. „To, že se nepodařilo zabránit privatizaci nemocnic v kraji, počítám mezi neúspěchy,“ řekl. Lídr kandidátky KDU-ČSL Vladimír Pavelka zařadil transformaci nemocnic částečně mezi úspěchy, částečně i mezi neúspěchy. Tam, kde již jsou nemocnice akciovými společnosti, hovoří o úspěchu a o tom, že transformace se osvědčila. Za neúspěch však považuje, že se proces transfor-

mace zatím nepodařilo dotáhnout do konce. V ostatních počinech se už však jihočeští lídři jednotlivých kandidátek pro krajské volby a rovněž i členové současného krajského zastupitelstva shodují. Z úspěchů pasují na první místo pokroky v dopravní infrastruktuře. „Vynikající jsou opravy silnic druhých a třetích tříd, dále na rozdíl od Středočeského kraje pokračování stavby dálnice D3 a dokončení komplikované křižovatky Nová Hospoda u Písku,“ vyjmenoval zastupitel za SNK Lumír Mraček. „Za další úspěch považuji pokračující výstavbu železničního koridoru mezi severem a jihem Čech. Jde o nadnárodní záležitost, která podle mne bude významným způsobem řešit katastrofu v oblasti kamionové dopravy,“ doplnil Lumír Mraček. Se zastupitelem za SNK se shodují i zastupitelé za další politické strany. „Rekonstrukci velké části silnic považuji za jeden z hlavních úspěchů současného vedení,“ řekl Vladimír

Pavelka. Obdobně hovoří i současný hejtman. „Za úspěch považuji významný posun v jednání o stavbě dálnice D3, kde stát vyslyšel naše argumenty a ještě letos zahájí výstavbu klíčového úseku mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí,“ řekl Jan Zahradník. Jistá shoda panuje mezi zastupiteli jednotlivých stran i v případě neúspěchů. „Marný byl zatím náš boj za zelenou Šumavu. Přesto však toto téma považuji za něco, za co stojí dál bojovat,“ tvrdí Jan Zahradník. Ponechat Šumavu svému osudu nechce ani Vladimír Pavelka. „Za neúspěch považuji, že se nám doposud nepodařilo zastavit kůrovce na Šumavě. A zdá se, že národní park jen tak zelený nebude,“ říká lídr kandidátky KDU-ČSL. Lumír Mraček nazval ozdravení Šumavy dokonce stěžejním neúspěchem. „Přestože řešení by měla hledat vláda, nikoliv kraj, protože vláda vytvořila Šumavu jako národní park, nehodláme se boje za zelenou Šumavu vzdát,“ říká Mraček. Myšlenka, jak na to, je následující: Podle něj je potřeba obnovit krásy národního parku a otevřít ji turistům tak, jako se to daří na německé straně. „Nechceme ze Šumavy mrtvý skanzen, samozřejmě však za respektování základních pravidel přírody,“

11

ANKETA

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Jednoznačné členění jednotlivých počinů krajského vedení za uplynulé čtyři roky do škatulek nazvaných úspěchy a neúspěchy může být poněkud zavádějící. V rámci politického boje totiž může být pro vládnoucí stranu určitý počin úspěchem, zatímco opozice jej vytrvale nazývá fiaskem. V případě jižních Čech, ale nejen jich, je jasným příkladem takových opačných názorů privatizace nemocnic.

KN | září 2008 |

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

podotýká zastupitel za SNK. Chybu, proč se to nedaří, však vidí i v lidech, kteří nerespektují zákazy a nejsou k národnímu parku ohleduplní. „Proto je potřeba zajistit i důslednou kontrolu. Když totiž dnes navštívíte Šumavu, potkáte na jednoho hajného několik řidičů na čtyřkolkách prohánějících se po národním parku,“ vysvětluje Mraček. Tři z oslovených zastupitelů kraje objevili při ohlédnutí za uplynulými čtyřmi lety ještě po jednom neúspěchu. „Nepodařilo se z volebního programu prosadit poměrné zastoupení v orgánech, komisích a výborech podle výsledků voleb v kraji,“ tvrdí komunistický lídr Petr Braný. Jiný nedostatek zmiňuje Vladimír Pavelka. „Ještě máme rezervy v čerpání z evropských fondů. Hlavně je potřeba zintenzivnit čerpání z regionálního operačního programu na turistický ruch,“ soudí lídr kandidátky za KDU-ČSL. „Na mrtvém bodě jsou prozatím jednání o vyjmutí vojenského prostoru Boletice ze seznamu vojenských újezdů. Doposud se nepodařilo vyjmout z tohoto seznamu alespoň prostor nad Horní Planou, tedy oblast Špičáku,“ připomněl zastupitel Jihočeského kraje za nezávislé kandidáty Lumír Mraček a ujistil, že zájem o oživení turistiky v tomto prostoru i nadále trvá. Jan Laštovička

Podařilo se dokončit protipovodňové projekty i rozšíření a opravy komunikací (silnice, chodníky). Stále v přípravném řízení jsou některé komunikace staré 30 let a jejich plánovaná oprava. Luboš Kryzan (BezPP), starosta města Slavonice

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - výrazný posun v řešení dopravní infrastruktury (pokračování výstavby dálnice D3, dokončení komplikované křižovatky Nová Hospoda u Písku, opravy silnic druhých a třetích tříd, pokračování stavby železničního koridoru) - hospodárnost a investice do potřebných oblastí (podpora venkova, investice do školství, zdravotnictví, zařízení sociálních služeb jako například domů pro seniory) - čerpání financí z evropských fondů (úspěšné získávání financí z evropských fondů se znatelně projevuje na rozvoji a prosperitě jižních Čech, určitá rezerva je však v oblasti čerpání na turistický ruch)

Nepovedlo se - záchrana Šumavy (nedaří se boj s kůrovcem, turismus v národním parku vázne, krásy Šumavy zůstávají prozatím neobnovené) - dostavba Temelína (nedořešena zůstává otázka Jaderné elektrárny Temelín, přestože tepelné elektrárny stárnou a je potřeba hledat další možnosti výroby energie) - vojenský újezd Boletice (na mrtvém bodě je prozatím jednání o vyjmutí vojenského prostoru Boletice ze seznamu vojenských újezdů a rozvíjení turistiky v této oblasti)

PLZEŇSKÝ KRAJ Dopravní infrastruktura je v kraji nedořešená

ANKETA

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

Vládnoucí stranou v Plzeňském kraji je ODS, která v minulých volbách získala dvacet dva mandátů ze čtyřiceti pěti možných. Jako druhá nejsilnější strana vyšla z těchto voleb KSČM, která získala deset křesel. Osm zastupitelů má třetí ČSSD, KDU – ČSL získala křesla tři a SNK – Sdružení nezávislých kandidátů dvě.

Našemu městu kraj finančně pomohl s rekonstrukcí silnice Stod – Merklín. Také nám pomohl s rekonstrukcí školy po třech letech, a tím jsme prvního září mohli do školy poslat děti. Takže já jsem s krajem spokojený.

TÉMA V radě vedle vítězné ODS usedla jako koaliční partner KDU – ČSL. Spolu tyto dvě strany vládnou velmi úspěšnému kraji, který má oproti ostatním regionům jednu velkou výhodu – díky své poloze je daleko více spjatý s německými regiony. Krajské město je zároveň čtvrtým největším v České republice. Kraj disponuje kvalitní sítí škol všech stupňů včetně vysokých, dobrým životním prostředím a nemalým kulturněhistorickým a turistickým potenciálem.

Vedení kraje považuje končící volební období za úspěšné. „Ano, domnívám se, že program ODS pro volební období 2004-2008 byl připraven velmi zodpovědně a že se díky jeho plnění a splnění podařilo náš Plzeňský kraj úspěšně spravovat. Připomenu alespoň některé úspěchy: protože jsem z Klatov a podpora vzdělání patřila v tomto volebním období k našim prioritám, ráda zmíním, že kraj opravil téměř všechny střední školy v Klatovech. Myslím, že i v oblasti cestovního ruchu došlo k podstatnému zlepšení propagace kraje doma i v zahraničí, o čemž vypovídá řada prestižních ocenění našich materiálů,“ říká Olga Kalčíková, náměstkyně hejtmana pro oblasti cestovního ruchu, marketingu a neziskových organizací.

Právě na poli cestovního ruchu dosáhl Plzeňský kraj řadu úspěchů. Jedním z nich je například již čtyřletá existence mezinárodního veletrhu v Plzni ITEP. „Z hlediska cestovního ruchu považuji za velmi významné zlepšení infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, zejména silnic, nově opravených památek a turistického značení. V neposlední řadě se i díky Plzeňskému kraji a jeho podpoře podařilo realizovat řadu nových atraktivit vyhledávaných jak občany kraje, tak turisty, například rozšíření činnosti ZOO v Plzni. Mnoho kulturních, sportovních i společenských akcí se může každoročně konat s pomocí finančních prostředků kraje. A protože jsem byla zodpovědná částečně i za marketing kraje, domnívám se, že méně občanů o něm mluví jako o „Západočeském“ a více již jako o „Plzeňském“,“ dodává k úspěchům minulého období Olga Kalčíková. Mezi to, co se nepodařilo, naopak řadí znovuotevření turistického

přechodu Modrý sloup na Šumavě, které nebylo zrealizováno z důvodů zcela zásadního nesouhlasu Národního parku Šumava. Vedení Plzeňského kraje také uvádí, že se mu zcela podařilo splnit jeden z hlavních slibů, a to nezadlužit občana ani jednou korunou i navzdory tomu, že se ve statistických tabulkách při vyčíslení v přepočtu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele řadí na druhé místo hned za Prahu. Z úst opozičních stran naopak zaznívá jako častá výtka před nastávajícími volbami transformace zdravotnictví. Převod nemocnic na obchodní firmy je opozičními stranami ČSSD a KSČM považován za jednu z největších chyb současného vedení kraje. Vedle zdravotnictví je terčem kritiky především nedořešená dopravní situace, především scházející obchvaty měst.

prostřednictvím okénka přímo ze školící místnosti či prostřednictvím kamerového přenosu. Po teoretické části programu si mohou návštěvníci prohlédnout konkrétné zařízení pro nakládání s odpady, které se nachází v areálu. Cestu k zařízení lemuje tzv. „stezka odpadů“, v rámci které jsou umístěny informační tabule s fotografiemi a obrázky ukazující nakládání se všemi druhy odpadů.

Hlavní cílovou skupinou, pro kterou je areál určen, jsou školní děti a mládež, a to již od mateřských škol až po školy střední. Díky své poloze je středisko určeno pro školská zařízení nejenom v Plzeňském, ale rovněž i v Karlovarském kraji. Druhou cílovou skupinou, která by měla využívat toto unikátní školící zařízení, jsou zástupci samosprávy měst a obcí v čele se starosty. Dále pak úředníci, kteří se starají o od-

STRUČNĚ A JASNĚ • V pondělí 22. září je kraj cílem akce EU Roadshow, která si v čele s místopředsedou vlády Alexandrem Vondrou klade za cíl poskytnout občanům informace o českém předsednictví EU. Občané se jistě těší na debatu s politiky, snad zaujmou stejně jako doprovodný Děda Mládek Ilegal Band.

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se

Jana Bartošová

Otevřeli ojedinělé středisko ekologické výchovy V Černošíně bylo v srpnu slavnostně otevřeno nové školící a vzdělávací středisko zaměřené na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu. Zařízení unikátně spojuje teorii a praxi. V moderně vybavené učebně pro padesát osob se účastníci vzdělávacích akcí, školení či seminářů mohou teoreticky dozvědět informace o odpadovém hospodářství včetně nahlédnutí do celého areálu dotřiďovací linky na plastové obaly

Jiří Vlk (ODS), starosta města Stod

padové hospodářství v obcích a městech. Již v průběhu listopadu se připravuje obsáhlé certifikované školení, na které budou pozvána všechna města a obce v Plzeňském kraji. Zařízení bylo budováno déle než dva roky a na jeho podporu přispěly jak veřejná správa, tak i soukromý sektor. Celková hodnota vybudovaného zařízení je 2,3 miliony. (zr)

- investice do škol - kraj intenzivně opravoval střední školy. Například v Klatovech zrekonstruoval téměř všechny - cestovní ruch - právě na tomto poli dosáhl Plzeňský kraj řadu úspěchů. Jedním z nich je například čtyřletá existence mezinárodního veletrhu v Plzni ITEP

Nepovedlo se - Šumava – za fiasko lze označit, že se nepodařilo prosadit znovuotevření turistického přechodu Modrý sloup na Šumavě. Postavil se proti tomu Národní park - dopravní infrastruktura – kraj především podle opozice neinvestoval dostatečně do dopravní infrastruktury. Schází především obchvaty měst

12

KARLOVARSKÝ KRAJ

| KN | září 2008

Zdravotnictví hýbá hodnocením víc než kde jinde

ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Co se povedlo v kraji z chebské perspektivy? Máme plně obsazený Průmyslový park, pokračuje stavba rychlostní komunikace R6, opravují se železniční koridory i silniční síť, zdařila se optimalizace sítě středních škol (zůstala zachována střední houslařská škola), pokračuje výstavba cyklostezek, sbírkou, do které se zapojil celý kraj, jsme opravili věže kostela sv. Mikuláše. A horká aktualita: rozdělily se první prostředky z ROPu městu Chebu byla schválena dotace z EU (116,7 mil. korun) na opravu pěší zóny. Co se nepovedlo? V kraji se stále potýkáme s optimalizací zdravotnictví. Jan Svoboda (ODS), starosta města Cheb

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - letiště – podařilo se nastartovat rozvoj mezinárodního letiště Karlovy Vary a ztrojnásobit počet odbavených pasažérů - silnice - začalo se pracovat na výstavbě rychlostní silnice R6, která spojuje Karlovarský kraj s hlavním městem Prahou, a dokončit její nejkomplikovanější součást, průtah městem Karlovy Vary

Nepovedlo se - nemocnice – kraji se nepodařilo stabilizovat zdravotnictví. „Zatím jsme nenašli management, který by dokázal naše nemocnice stabilizovat jak ekonomicky, tak personálně, a to navzdory prudkému růstu platů,“ říká hejtman Josef Pavel

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Vládnoucí stranou v Karlovarském kraji je v současné době ODS v čele s hejtmanem Josefem Pavlem, někdejším primátorem Karlových Varů. V čtyřiceti pětičlenném zastupitelstvu kraje získala tato strana v minulých volbách dvacet jedna křesel. Druhou nejsilnější stranou se stala KSČM, která získala dvanáct křesel. ČSSD skončila na třetím místě se sedmi zastupiteli. Do zastupitelstva se dostali ještě Evropští demokraté se třemi mandáty a Koalice Karlovarského kraje, jejíž součástí je i KDU – ČSL se dvěma členy zastupitelstva. V radě vedle sebe usedlo sedm představitelů ODS a dva zástupci ČSSD.

TÉMA Tato pravo - levá koalice tak vládne kraji, který je v mnohém specifický. Kraj se ve srovnání s ostatními kraji potýká s nízkou životní úrovní obyvatel, podíl HDP na obyvatele kraje byl v roce 2004 druhý nejnižší v zemi, zhruba sedmdesát osm procent republikového průměru. Kraj trápí i nízká úroveň vzdělanosti a vysoká nezaměstnanost, kterou zapříčinilo výrazné omezování těžby uhlí po roce 1989. Stále tu chybí páteřní rychlostní komunikace R6 ve směru na Prahu. Nad republikovou úrovní se naopak Karlovarský kraj pohybuje například v cestovním ruchu, což je ovlivňováno lázeňstvím. V regionu se nachází téměř polovina všech lázeňských zařízení České republiky. Nadcházející volební období slibuje, že se řada současných problémů kraje podaří vyřešit, neboť na Karlovar-

sko půjdou v rámci podpory ze strany Evropské unie stovky milionů. Řadu problémů se však podařilo odstranit již v tomto volebním období. „Podařilo se nastartovat rozvoj mezinárodního letiště Karlovy Vary a ztrojnásobit počet odbavených pasažérů. Začalo se pracovat na výstavbě rychlostní silnice R6, která spojuje Karlovarský kraj s hlavním městem Prahou, a dokončit její nejkomplikovanější součást, průtah městem Karlovy Vary. Díky úspěšné optimalizaci škol, zůstaly v kraji zachovány všechny studijní obory, ačkoliv samozřejmě díky razantnímu poklesu počtu žáků musely být uzavřeny některé školské budovy. Nicméně díky optimalizaci se také podařilo zvýšit platy pedagogů na nebývalou úroveň, což byla také dlouhodobá bolest našeho regionu. Úspěšně také skončila jednání s osmi vybranými vysokými školami, které v našem kraji nyní nabízejí studium. Stamilionové investice znatelně zlepšily stav našich silnic. Desítky milionů stála nová výjezdová stanoviště zdravotnické záchranné služby, ale díky nim je dnes pro 99,5%

Zdravotnictví je volebním tématem. V Karlovarském kraji víc než kde jinde. ilustrační foto: Karlovarská krajská nemocnice našich občanů zajištěna požadovaná dojezdová doba,“ říká hejtman karlovarského kraje Josef Pavel. Ne vše se však v uplynulém období povedlo tak, jak by si vedení kraje přálo. „Naopak co se doposud nepodařilo, je stabilizace zdravotnictví. Zatím jsme nenašli management, který by dokázal naše nemocnice stabilizovat jak ekonomicky, tak personálně, a to navzdory prudkému růstu platů. Na druhou stranu materiálně technická stránka našeho zdravotnictví se neustále zlepšuje, nemocnice zřizuje nové oddělení kardiologie, máme novou špičkovou iktovou jednotku, ve všech třech našich nemocnicích budujeme centrální příjmy,“ konstatuje Josef Pavel. Právě téma zdravotnictví a jeho management je nejčastějším cílem kri-

tiky opozičních stran. Přechodem na územní samosprávu se stal kraj v roce 2003 zřizovatelem třech okresních nemocnic, z nichž v minulosti ani jedna nehrála roli krajské. Vedení kraje, ODS a ČSSD se snažilo situaci řešit tím, že převedlo nemocnice na obchodní společnosti a sloučilo je do jedné akciové společnosti – Karlovarské krajské nemocnice, pod kterou spadají nemocnice v Karlových Varech, Sokolově a Chebu. Cílem mělo být jak zlepšení lékařské péče, tak úspora nákladů a efektivnější hospodaření, což se však v mnohém nevyplnilo. Problematika zdravotnictví tak bude jistě vévodit kampani před nastávajícími krajskými volbami. Jana Bartošová

ÚSTECKÝ KRAJ ANKETA

Krajská zdravotní rozděluje před volbami politiky

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC

Hlavní co se daří je, že Ústecký kraj není už tolik považován za takovou špinavou, průmyslovou a elektrárenskou oblast. Začíná už lákat i svojí přírodou, daří se zlepšovat ekologie. Rozvoj toho turismu by měl být ještě větší, částečně se to povedlo, ale samozřejmě do budoucna by to mohlo být ještě lepší. Zdeňka Rulišková (ODS), starostka města Štětí

V Ústeckém kraji, který dnes vede koalice ODS a ČSSD, je už dlouho nejprobíranějším tématem zdravotnictví. A to ještě silněji dnes, kdy do voleb zbývá asi měsíc. Opozice a ČSSD se doslova handrkuje s ODS a vzduchem létají nařčení o tiché privatizaci krajských nemocnic.

Kraj spolupracuje s těžaři Ústecký kraj podepsal společnou deklaraci se Severočeskými doly. Deklarace se týká spolupráce při získávání finančních prostředků z dotačních titulů na revitalizaci a resocializaci území zasažených těžbou hnědého uhlí. Doly v rámci jednotlivých projektů zajistí na své náklady veškeré podklady pro Ústecký kraj, které jsou nezbytné pro podání žádosti o grant, včetně zpracování samotné žádosti. „Rekultivacemi v našem kraji tak vznikají desítky kilometrů čtverečních podivné krajiny, kam se sice vracejí zvířata, kde ale nepotkáte člověka. Nejsou tu inženýrské sítě, chybí infrastruktura, navíc výsypky geometricky osázené stromky nepůsobí zrovna líbivě. Lidé se tu nemohou rekreovat, natož aby tu bydleli nebo pracovali,“ komentuje poslání deklarací Jiří Šulc a pokračuje: „Chceme proto vytvářet projekty, které do rekultivované krajiny přivedou sítě, cesty a silnice a s tím i člověka.“ (zr)

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - významné snížení počtu nezaměstnaných v kraji - dokončení průmyslové zóny Triangle - zahájení dostavby důležitých dopravních tepen - zásadní účast kraje při využívání čerpání evropských peněz. - vznik Krajské zdravotní a.s. (vedení kraje) - nastavení systému základní dopravní obslužnosti

Nepovedlo se - vznik a fungování Krajské zdravotní (opozice) - nenalezení kompromisu v případě autobusové dopravy - vlaková doprava- rušení vedlejších tratí

TÉMA Obava opozice zesílila v září minulého roku, kdy vedení kraje všech pět svých nemocnic schovalo pod hlavičku jedné organizace s názvem Krajská zdravotní. O vytvoření této zastřešující společnosti rozhodlo na konci loňského roku Zastupitelstvo Ústeckého kraje. Přesto, že je ČSSD s ODS v kraji ve vládnoucí koalici, dala jasně najevo svůj nesouhlas s tímto krokem a veřejně avizovala, že v případě úspěchu v podzimních volbách hodlá převést nemocnice zpátky na veřejné neziskové nemocnice. „Na chod i hospodaření nemocnic musí mít samospráva přímý vliv. Jen tak bude moci ovlivňovat úroveň a rozsah služeb,“ vysvětlil předseda Krajského výkonného výboru ČSSD Ústeckého kraje Petr Benda. Jako negativum označil fungování Krajské zdravotní i zastupitel ČSSD a kandidát na hejtmana do podzimních voleb Jaroslav Foldyna. Zcela opačný názor má však hejtman kraje Jiří Šulc, který vznik Krajské zdravotní označil za úspěch. „Speciální kapitolou je dostavba krajské špičkové Masarykovy

nemocnice a vznik Krajské zdravotní a.s., která se po pouhém roce fungování dostala z letitých dluhů do černých čísel a která se nákupem unikátního robotického zařízení dostala mezi evropskou špičku. A nákup dalších nejmodernějších přístrojů je právě realizován,“ řekl Šulc. Ostře proti převedení nemocnic na akciové společnosti nejen v Ústeckém kraji, ale v celé republice, vystupuje již tradičně KSČM. Její zastupitel a kandidát na hejtmana v Ústeckém kraji Oldřich Bubeníček to potvrdil i Krajským novinám. „Zásadně nesouhlasíme s převedením nemocnic na obchodní společnosti v Ústeckém kraji,“ řekl a dodal i další neúspěchy. „Z pohledu opozice je to hromadná a autobusová doprava, kde nedošlo ke kompromisu a kraj byl odříznut od hromadné dopravy, což se pak za velké náklady obnovilo. Dále pak vlaková doprava. Konkrétně rušení vedlejších tratí. Domnívám se, že tímto ničíme kus historie a úctu k našim předkům, kteří tyto tratě postavili. A poslední je slučování středních škol sociálně právních a vesnických škol, vždy to dopadne tak, že jedna škola musí zaniknout.“ Bubeníček se však vyjádřil i k úspěchům současné krajské vlády. „Podařilo se dát dohromady integrovaný záchranný systém, dostat jej na vyšší

ilustrační foto úroveň. Systém funguje dobře a ukázalo se, že funguje i při povodních, a to je velmi důležité.“ Dalším velkým tématem v kraji je průmysl. Tou zřejmě nejzásadnější událostí, která se v kraji odehrála v posledních čtyřech letech v této oblasti, bylo dokončení velké průmyslové zóny Triangle, která má do kraje přinést obrovské peníze. Její dokončení ocenil jak Jaroslav Foldyna, tak hejtman kraje Jiří Šulc. Ten však přidal další pozitiva. „Nejtěžší bylo poradit si s takřka dvacetiletým trendem neustále rostoucí nezaměstnanosti. Významné snížení počtu nezaměstnaných v kraji je obrovský úspěch. Z osmdesáti tisíc jich je najednou polovina a toto číslo dál klesá,“ řekl a dodal, že to je i díky podpoře investorů a právě i díky dokončení průmyslové zóny Triangle v místě bývalého vojenského letiště u Žatce. „Mezi úspěchy počítám jednoznačně i pilotní projekt s názvem

Minimalizace zneužívání sociálních dávek, zahájení dostavby důležitých dopravních tepen, které jsou buď páteřními komunikacemi napříč územím kraje, nebo spojují region s centrem a s hranicemi do Německa. Dále je to zásadní a úspěšná účast kraje při využívání čerpání evropských peněz či podíl kraje na projektech s cílem revitalizace a resocializace území zasažených těžbou. Úspěchem je určitě i nastavení systému základní dopravní obslužnosti, díky kterému kraj za kilometr platí méně peněz než před třemi lety, zároveň máme ale daleko modernější a ekologičtější autobusy, které obsluhují o 7 milionů kilometrů více než před lety,“ vysvětlil hejtman a dodal, že neúspěchy si nepřipouští. „Je pouze nedokončená práce a s tou se dá vždycky něco udělat.“ Zda bude mít dosavadní hejtman možnost s nedokončenou prací ještě sám něco udělat se uvidí v říjnu po volbách. Filip Appl

OLOMOUCKÝ KRAJ

KN |září 2008 |

Největším neúspěchem i úspěchem zároveň

ANKETA

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

V uplynulých čtyřech letech bděla nad krajem koaliční vláda sestavená z radních ODS a KDU-ČSL v čele s hejtmanem Ivanem Kosatíkem z ODS. Jako jinde i mezi tématy Olomouckého kraje hraje první housle doprava. V závěsu je zdravotnictví a poté další témata, jako je životní prostředí, školství, průmysl a další. Na otázku co se v kraji za uplynulé volební období povedlo a co ne, není jednoduché odpovědět, protože jako obvykle odpověď záleží na úhlu pohledu toho kterého politika.

TÉMA V oblasti dopravy je situace často značně nepřehledná. Mnoho komunikací se podařilo opravit a vznikly i nové. Nicméně jsou i projekty, které končící vedení kraje nechalo na další volební období. Podle ing. Petra Hradeckého, radního zodpovědného za problematiku dopravy v současnosti probíhá mnoho silničních staveb. „Letos na podzim bude otevřen další úsek dálnice D1, a to Kojetín – Kroměříž (Východ) v délce asi sedmi kilometrů, a dále úsek Stříbrnice – Kojetín, dlouhý také téměř sedm kilometrů, k jehož zprovoznění dojde napřesrok,“ řekl koncem loňského roku radní. Zároveň dodal, že mezi priority kraje patří investice do oprav mostů či rekonstrukce kritických míst v obcích.

Už nějaký čas se také mluví o plánované a potřebné modernizaci železniční tratě Otrokovice-Vizovice, ke které by mělo dojít v letech 2009 – 2013. Cílem modernizace má být přitom zkapacitnění a elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice. „Dojde k elektrizaci trati, která umožní plnohodnotné napojení krajského města na celorepublikovou železniční síť. Jde nám o to, navýšit počty spojů a zároveň snížit současné negativní dopady na obytnou zástavbu podstatným snížením hluku vybudováním protihlukových opatření,“ řekl v loňském roce radní za dopravu. Důležitým faktem pro všechny kraje v zemi je čerpání z fondů Evropské unie. Čerpat se maximálně snaží i v Olomouckém kraji. V oblasti dopravy tak dotace půjdou na výše zmíněnou modernizaci tratě Otrokovice – Vizovice či na cyklostezky, které se letos hojně staví hned na několika místech kraje. Pozitivní jistě je, že na dopravu se

13

Spolupráce s Olomouckým krajem je v tomto volebním období na dobré úrovni. Město Zlaté Hory především pozitivně hodnotí realizaci rekonstrukcí většiny komunikací a mostů ve vlastnictví Olomouckého kraje na Zlatohorsku. Zlatohorsko jako oblast s velmi vysokým potenciálem rozvoje cestovního ruchu vnímá podporu Olomouckého kraje v této oblasti. Spolupráce bude jistě pokračovat i při přípravě Mistrovství světa v rýžování zlata, které proběhne ve Zlatých Horách v srpnu 2010. Milan Rác (BezPP), starosta města Zlaté Hory

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY

V uplynulých letech se na dopravu podařilo získat z různých fondů na tři miliardy korun. Ilustrační foto kraji v uplynulých čtyřech letech podařilo získat z různých fondů na tři miliardy korun. Jako neúspěch dosavadního vedení kraje vidí opozice, a to zejména komunisté celkové ekonomické postavení kraje. „Chceme kraj posunout mezi ty úspěšné, napravit situaci, kdy máme jednu z nejnižších průměrných mezd a nejnižší HDP na obyvatele,“ vyjádřil se kriticky lídr KSČM v kraji Alexander Černý a naznačil čemu se chce jeho strana věnovat po volbách. Stejně jako v jiných krajích i zde kritizují komunisté také zdravotnictví. Podle nich se zdravotnictví nesmí stát předmětem volného trhu. „Uděláme vše pro to, aby to byla služba lidem, ne pro zisk,“ doplnil Černý.

Povedlo se

Největší zdravotnickou kauzou v kraji je pronájem krajských nemocnic pod hlavičku akciové společnosti. Nemocnice v Prostějově, Přerově a Šternberku pronajal kraj dceřiné společnosti třinecké firmy Agel – Středomoravské nemocniční a. s. To však vyvolalo nesouhlasné reakce u některých zastupitelů a opozice. Za pronájem firma ročně platí 77 milionů korun a během dvacetiletého nájmu má investovat do nemocnic 100 milionů. Nakolik byl pronájem nemocnic dobrý krok či zda jsou obavy opozice oprávněné, se ukáže během následujícího volebního období. Kdo v něm bude kraj vést se uvidí v podzimních volbách, které startují 17. října. Filip Appl

- doprava – kraji se podařilo nastartovat mnoho významných dopravních projektů, postavilo se velké množství nových silnic a cyklostezek - čerpání dotací, a to především z fondů Evropské unie – pouze na dopravu se za uplynulé čtyři roky podařilo získat tři miliardy korun - zdravotnictví – podařilo se pronajmout tři krajské nemocnice, hospodaří teď efektivněji a poskytují kvalitnější péči (vládnoucí koalice)

Nepovedlo se - doprava – k některým projektům se mohlo přistoupit lépe, jejich realizace se protahuje, města Olomouc, Přerov a Prostějov stále nejsou dostatečně dopravně spojená se severem kraje - celkové hospodaření kraje – kraj má jednu z nejnižších průměrných mezd a nejnižší HDP na obyvatele - zdravotnictví – pronájem krajských nemocnic může znamenat ohrožení dostupnosti a kvality zdravotnické péče a zhoršení hospodaření nemocnic (někteří členové opozice)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Kraji se podařila rekonstrukce silnic, kritiku vyvolává Úrazovka NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Působení stávající vládnoucí koalice ODS a KDU-ČSL se v Jihomoravském kraji pomalu chýlí ke konci. Jaké bylo uplynulé období z hlediska úspěchů a neúspěchů? Na co mohou být krajští radní pyšní a za co by se měli stydět? Jako v mnoha jiných krajích je nej-

TÉMA rozebíranějším tématem Jihomoravského kraje doprava. Dopravní infrastruktura hraje prim jak ve slovních přestřelkách mezi politiky, tak v zájmu médií. Hlavně silnice jsou i nejčastějším tématem, které krajští politici zmiňovali, když se měli vyjádřit k tomu, co považují za největší úspěch a největší neúspěch této krajské vlády. V kampani před krajskými volbami je tak jedním z největších problémů rychlostní silnice R43 a také R52, která má spojit Brno s Vídní. „Z úspěch považuji, že se podařilo prosadit dálnici na Vídeň, trasu na Mikulov,“ řekl Krajským novinám 1. náměstek hejtmana Milan Venclík. „Udělám všechno pro to, abychom tyto pro rozvoj Jihomoravského kraje naprosto nezbytné silnice dotáhli do konce.“ Ale náměstek hejtmana mluvil i o dalších úspěších jeho vlády. „Jsou to veškeré věci týkající se v podpory inovací a výzkumu. V tom jsme nejúspěšnější kraj v republice. Síť neziskových nemocnic je hodnoce-

na občany jako poskytující vynikající zdravotnickou péči. Daří se podporovat podnikatele a zemědělce. Nedopustili jsme se žádné závažné chyby, kraj je nastartován dobrým směrem a máme velkou šanci, abychom se stali vůbec nejlepším krajem v ČR. Velkým úspěchem je také čerpání finančních prostředků z Evropských fondů. V tom jsme taktéž nejúspěšnější kraj v republice.“ S tím výjimečně souhlasí i zastupitel KSČM Miroslav Vlašín. „Jako úspěch vidím dotaci 1,2 miliardy korun z Evropské unie na dopravní infrastrukturu. Dochází tak k opravě silnic. Nadále je však nutné dopracovat silniční systém po celém kraji,“ říká zastupitel a dodává, že na druhou stranu vidí bohužel i hodně neúspěchů. „Ze začátku se nedařil tah Brno-Svitavy a Brno-Vídeň a další problémové komunikace a je potřeba, aby se dodělaly. Dalším velkým neúspěchem je rozhodně zánik učňovských škol, které byly zrušeny. Dnes je bohužel velký problém dostat nějakého mladého člověka na řemeslo.“ Dalším velký tématem v kraji je zdravotnictví, a to hlavně díky Úrazové nemocnici v Brně. Ta se totiž stala jedním z největších témat předvolebního boje v kraji. Celý

ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Zlepšila se infrastruktura komunikací. Opravují se školy. Nepodařilo se rozšířit integrovaný dopravní systém, ale pracuje se na tom. Z ekologického hlediska čištění přehrad nepokročilo. Jan Vitula(KDU-ČSL), starosta města Židlochovice

Kraj získal prvenství

problém vznikl loni, kdy ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o zrušení úrazovky v Brně. To se však mnohým zastupitelům a poslancům nelíbilo a světlo světa tak spatřil návrh na převedení úrazovky na město Brno. „Společně s primátorem Onderkou jsme připravili zákon o převodu Úrazové nemocnice na město Brno ve stávajícím rozsahu personálu, majetku atd.,“ vyjádřil se v internetové diskusi předseda Poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. Proti převedení se však postavili někteří zastupitelé zvláště KDU-ČSL v čele s hejtmanem kraje Stanislavem Juránkem. Podle nich by to ohrozilo dostupnost péče v kraji. Dnes se tak zdá, že plánovanému zrušení a přesunu Úrazovky do vznikajícího Úrazového centra v Bohunické nemocnici, který ministerstvo naplánovalo na

podzim tohoto roku, nestojí nic v cestě. To kritizuje mnoho politiků napříč politickým spektrem. „Nepodařilo se úrazovou nemocnici v Brně zachovat nebo zrekonstruovat. Kraj by měl držet nemocnice pod svou kontrolou a ne se odvrátit,“ řekl k problému Miroslav Vlašín. Hejtman Stanislav Juránek uvedl jako velký úspěch jeho krajské vlády jinou věc. Podle něj je jedním z největších úspěchů sehnání investorů pro Brněnské letiště a výstavba nové haly, na kterou kraj získal 253 miliony z EU. Ať v podzimních volbách uspěje kdokoliv, je jisté, že bude muset čelit hlavně bouřlivé situaci kolem zrušené Úrazovky a také problémům v dopravní infrastruktuře, která i přes postavené komunikace stále zůstává největším tématem. Filip Appl

První místo v kategorii krajských úřadů získal úřad Jihomoravského kraje v prvním ročníku soutěže „Úřad roku Půl na půl“ – respekt k rovným příležitostem žen a mužů. Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje jsou na vedoucích úrovních ženy zastoupeny 56 procenty. V oblasti slaďování osobního a pracovního života Jihomoravský kraj poskytuje zaměstnancům neplacené volno z důvodu prohloubení péče o dítě do 4 let věku, umožňuje flexibilní úvazky a alternativní formy zaměstnání. Pravidelně jednou ročně se provádí průzkumy spokojenosti zaměstnanců, tajemníků a starostů obcí a předsedů mikroregionů a šetření spokojenosti občanů. (zr)

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - pokračování v zavádění integrovaného dopravního systému - získání dotace 1,2 miliardy korun na dopravní infrastrukturu z EU - úspěchy v infrastruktuře - prosazení dálnice na Vídeň a trasy na Mikulov - čerpání finančních prostředků z Evropských fondů - síť neziskových nemocnic je hodnocena občany jako poskytující vynikající péči - získání investorů pro Brněnské letiště - zvýšení turistického ruchu

Nepovedlo se - zákon o převodu Úrazové nemocnice navržený krajem neprošel sněmovnou - zánik učňovských škol - získat více finančních prostředků ze státní kasy - zdržel se projekt pro Evropskou unii o jeden rok

14

ZLÍNSKÝ KRAJ

| KN | září 2008

Opozice kritizuje převody nemocnic, chválí oblast dopravy

ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

TÉMATA VOLEBNÍCH KAMPANÍ: TÁHNE DOPRAVA A ZDRAVOTNICTVÍ

Dnes je už postavení kraje natolik silné i finančně, že je schopen poskytnout obcím už i zásadní dotace na realizaci obecních záměrů. V naší obci jsme např. obdrželi dotaci na čističku odpadních vod. Postavení kraje je už pro obce natolik důležité, že je v některých případech i zásadní. Jinak osobně nemám špatné zkušenosti ani s úředníky, ani s vedením kraje. Antonín Jelének (KDU-ČSL), starosta obce Ostrožská Lhota

Koalice ODS, ČSSD a KDU-ČSL vládla ve Zlínském kraji čtyři roky. Nyní se blíží volby do krajských zastupitelstev a s tím i výměna stráží a konečné bilancování. V otázce největšího úspěchu a největšího neúspěchu dosavadní krajské vlády se liší názory politik od politika. Nejčastější témata jsou obdobná, jako u jiných krajů: silnice a převedení nemocnic na akciové společnosti. A stejně jakou u jiných krajů i ve Zlínském kraji o zařazení mezi úspěchy a neúspěchy rozhoduje hlavně politická příslušnost a to, zda je politik ve vládnoucí koalici či v opozici.

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY TÉMA

Povedlo se - komunikace- prosazení urychleného budování dálnice D1 ke Kroměříži, zahájení výstavby rychlostní komunikace R55, zařazení rychlostní komunikace R49, dokončení severovýchodního obchvatu města Otrokovice - kraj se stal významným investorem do zdravotnictví, školství, sociálních zařízení, infrastruktury aj. z prostředků Evropské investiční banky i z Evropské unie - převod nemocnic na obchodní společnosti, účelné rozvíjení a zkvalitnění zdravotnické péče - prosazení menších obcí - materiály týkající se nezaměstnanosti v kraji jsou předkládány zastupitelstvu - schválení – územního plánu, jako územního celku a schválení střednědobého plánu sociální politiky

Nepovedlo se - zabránit převedení nemocnic na akciové společnosti (ČSSD) - málo finančních prostředků z evropských fondů - špatný přístup k problematice silnic a jejich rozpracovanost - nezdařilo se „narovnat“ vztahy v areálu Svit a umožnit tak revitalizaci tohoto území

Silnice dominují v kraji jako pozitivum a není se čemu divit. Do celkové infrastruktury (tedy nejen do té silniční) byly ve Zlínském kraji za končící volební období proinvestovány stovky milionů korun a další investice jsou naplánovány. Zásadním způsobem k tomu dopomohly fondy Evropské unie, z nichž se kraj snaží také čerpat. Přesto však v pomyslném žebříčku ekonomické úrovně je Zlínský kraj na nejnižších příčkách ze všech krajů v ČR. Členové koalice však zdůrazňují, že se jim podařilo obrátit dlouhodobě negativní vývoj Zlínského kraje směrem vzhůru. „Za jeden z největších úspěchů považuji, že se mimo jiné podařilo prosadit urychlení budování dálnice D1 ke Kroměříži, zařazení rychlostní komunikace R49 k zahájení v roce 2008 a zahá-

jení výstavby rychlostní komunikace R55 Otrokovice - Hulín a samozřejmě dokončení severovýchodního obchvatu města Otrokovice,“ chválí činnost vládnoucí koalice náměstek hejtmana Zlínského kraje Stanislav Mišák z ČSSD, který zároveň v kraji kandiduje na hejtmana. Souhlasí s ním také náměstek hejtmana Vojtěch Jurčík z KDU-ČSL. Ten zdůrazňuje, že nové silnice znamenají zásadní propojení kraje s ostatními částmi republiky a také Slovenska. Oceňuje rovněž dobrou spolupráci v této oblasti s ostatními členy zastupitelstva a rady. „V případě komunikace R-49 považuji za úspěch, že až na malé výjimky byly při jednání o této silnici vztahy mezi jednotlivými zastupiteli i v radě korektní.“ Objevují se ale i kritické hlasy, které poukazují na nedokončenost projektů a nedostatečné čerpání z Evropské unie. „Doufali jsme více ve finanční prostředky z evropských fondů. Navíc se objevoval špatný přístup

v komunikaci mezi zastupiteli,“ řekl Krajským novinám Jiří Vařecha, zastupitel za Evropské demokraty. Zájem o kvalitnější infrastrukturu jednotlivé strany v koalici stmelil. Druhé nejsilnější téma v kraji však naopak vztahy v koalici otřásá jako bouře. Tím tématem je zdravotnictví a hlavě pak převedení krajských nemocnic na akciové společnosti. V této oblasti jsou členové ČSSD s ostatními členy koalice ODS a KDU-ČSL nesmiřitelní nepřátelé. „Oceňuji, že se Zlínský kraj stal významným investorem do zdravotnictví, školství, sociálních zařízení, infrastruktury a dalších oblastí, a to jak z prostředků Evropské investiční banky, tak z EU prostřednictvím operačních programů. ČSSD se však nepodařilo zabránit převedení nemocnic v bývalých okresních městech Zlín, Uherské Hradiště, Kroměříž a Vsetín na akciové společnosti, protože ODS a KDUČSL měly ve vedení kraje pohodlnou většinu,“ dodal náměstek Stanislav Mišák. Naopak jako vůbec jeden z největších úspěchů krajské vlády považuje převedení nemocnic na obchodní společnosti radní pro oblast zdravotnictví Bronislav Fuksa z ODS. „Nemocnice tak mohly začít pracovat v jednotném režimu a my vytvořili jasný směr, kam se má zdravotnictví ubírat. Zdravotnická péče se nyní rozvíjí

a zkvalitňuje.“ Zklamaný je naopak Bronislav Fuksa z nedostatku nových zákonů o zdravotnických službách v parlamentu a také z některých politických kolegů, kteří podle něj občas prezentují nepravdy. Úplně jiný neúspěch končícího krajského vedení uvedl Vojtěch Jurčík. Ten si „posteskl“ nad nevyřešenými vztahy v areálu Svitu – tedy v průmyslové zóně bývalých Baťových závodů, které jsou už dlouhou dobu bez užitku a chátrají. Složité majetkoprávní vztahy kolem chátrajícího areálu se táhnou už dlouhou dobu. „Není tak možné v areálu Svitu umožnit revitalizaci tohoto území.“ Aktuálně situaci řeší město Zlín. To chce veškerý majetek v areálu odkoupit. Společně s krajem jej potom vloží do obecně prospěšné společnosti a bude čerpat peníze z EU na revitalizaci. „Doufám,že se to v brzké době podaří,“ dodal Jurčík. Nakolik se situace v kraji změní po podzimních volbách není zdaleka jasné. V prognózách má náskok ČSSD, která mluví o největších změnách, jako například právě převedení nemocnic zpět z akciových společností na neziskové organizace. Zda však můžeme věřit odhadům a prognózám se ukáže sedmnáctého a osmnáctého října. Filip Appl

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Ve vztahu k našemu městu jsem ráda, že se tu spravil kus cesty, o kterou se stará SÚS Moravskoslezského kraje, takže je vidět, že peníze na to jsou a dostanou se i do naší oblasti. Co se méně daří je, že v poslední době máme nějakou malou šanci získávat dotační tituly např. na volnočasové aktivity. Helena Kudelová (ČSSD), starostka města Vrbno pod Pradědem • V kraji vznikne monitorovací systém ochrany přírody. Realizace začne příští rok a potrvá do roku 2011. Náklady dosáhnou 10 milionů korun, většinu pokryje dotace z Finančních mechanismů EHP/ Norska. Podíl kraje představuje 15%, tedy 1,5 milionů korun. Díky grantové pomoci z uvedeného evropského fondu bude mít severní Morava a Slezsko unikátní a široce využitelný systém na sledování ochrany fauny a flory. (zr)

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - zdravotnictví – nemocnice (příspěvkové organizace) kraje hospodaří s výbornými výsledky. Za rok 2006 dosáhly poprvé dokonce zisku - doprava – započala stavba Slezského kříže, postavil se nový dopravní terminál Ostravského letiště, kraj získal v letech 2005 až 2008 ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 27 miliard korun, což je dvaapůlkrát více, než činí celostátní průměr na jeden kraj - životní prostředí - v posledních čtyřech letech významě posílil a zintenzivnil péči o životní prostředí a tím dosáhl řady konkrétních cílů i dílčích zlepšení v této oblasti

Nepovedlo se - doprava – nepodařila se vyřešit nedostatečná infrastruktura kraje, některé projekty přišly na řadu až příliš pozdě a ještě nějakou dobu nebudou dokončeny (například modernizace Svinovského plata nebo kolejové napojení letiště Leoše Janáčka) - zdravotnictví – nepodařilo se převést nemocnice na akciové společnosti (ODS)

Vedení kraje se může pyšnit hospodařením nemocnic NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Volby do krajských zastupitelstev se blíží a i v Moravskoslezském kraji lze vypozorovat zájem o podobná témata jako je tomu i v jiných krajích. Pozornost krajských politiků a médií je věnována největší měrou zřejmě dopravní infrastruktuře. Malý rozdíl je v typu dopravy. Zatímco největší dopravní kauzy jiných krajů se týkají silniční dopravy, v Moravskoslezském kraji je kromě silnic pozornost věnována i dopravě železniční.

TÉMA V říjnu končící vedení kraje, které tvoří koalice ODS a KDU-ČSL, muselo čelit problémům, jako je například ošklivé Svinovské plato. Plato v ostravském městském obvodě Svinov, které spojuje zastávku MHD Svinov mosty a vlakovou stanici Ostrava-Svinov a které je domovem mnoha bezdomovců. Náměstek hejtmana kraje pro dopravu a životní prostředí Pavol Lukša (KDU-ČSL) už v minulosti prohlásil že Svinovské plato je závažný problém, o kterém je nutno jednat: „Rozhodnutí v této věci však náleží především statutárnímu městu Ostrava.“ Dnes to však vypadá, že by se plato mohlo dočkat důstojnější podoby. Hyzdící objekt má totiž nahradit moderní polyfunkční komplex. Právě nyní se zpracovává dokumentace pro územní řízení, stavět by se mohlo začít v roce 2009.

Problémy má Moravskoslezský kraj ale i s obligátními silnicemi. Ani stávající krajská vláda se úplně nedokázala vypořádat s nedostatečnou infrastrukturou kraje. V budoucnu kraj totiž podle odborníků čeká další zvyšování dopravní zátěže a měl by tak co nejrychleji vybudovat na dvěstě kilometrů nových silnic. Tím nejdůležitějším projektem je přitom výstavba tzv. Slezského kříže. Jde o páteřní dopravní síť v kraji, která od západu k východu protne města Krnov a Třinec, od jihu k severu pak spojí Nový Jičín a Bohumín. S výstavbou Slezského kříže začal kraj v uplynulých letech a dnes je jeho výstavba zhruba v polovině. „Odhaduji, že do roku 2012 bude třeba na jeho dostavbu vynaložit 40 až 50 miliard korun,“ dodal náměstek. Mezi silnice, které kraj nutně potřebuje postavit, patří podle náměstka poslední úsek dálnice D47, rekonstrukce silnice I/48 a I/11 nebo obchvat Havířova. V železniční dopravě pak patří mezi klíčové stavby kraje kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka v

Mošnově na stávající železniční síť a modernizace III. koridoru z Karviné směrem na Slovensko, což souvisí s výstavbou první evropské továrny jihokorejské automobilky Hyundai v nošovické průmyslové zóně. Na zlepšení v oblasti dopravy upozornil sám radní za dopravu. Lukša nedávno zdůraznil, že kraj získal v letech 2005 až 2008 ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) 27 miliard korun, což je dvaapůlkrát více, než činí celostátní průměr na jeden kraj. Podle Lukši je třeba za vyšší podporou vidět i vstup automobilky Hyundai Motor do kraje. Radní také uvedl, že v uplynulých čtyřech letech v kraji přibylo 61 kilometrů zcela nových komunikací a asi 250 kilometrů rekonstruovaných a modernizovaných komunikací druhých a třetích tříd. Dalším z významných a již tradičních témat kraje je zdravotnictví. Opozicí celorepublikově kritizovaným faktem je převádění nemocnic na akciové společnosti. V Moravskoslezském kraji však zatím hromadný převod nemocnic kraje neproběhl. „Považuji transformaci nemocnic na obchodní společnosti za dobrou právní formu, která by nám umožnila poskytovat lidem lepší péči a zároveň nám umožnila zefektivnit

chod našich nemocnic,“ řekl už v minulosti hejtman kraje Evžen Tošenovský. Přesto však krajské nemocnice nehospodaří podle všeho špatně a lze jejich výsledky označit za úspěch kraje. Za rok 2006 totiž dokonce poprvé vykázaly zisk. ,,Osm nemocnic zřizovaných Moravskoslezským krajem mělo za úkol skončit rok alespoň s nulovým schodkem, pět z nich dosáhlo zisku, tři byly v minimální ztrátě. Lepší výsledky oproti předchozímu roku mají všechny,“ oznámil náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Jiří Veverka. V roce 2007 pak nemocnice kraje, které jsou příspěvkovými organizacemi, hospodařily jen s minimálními ztrátami v řádu pouze tisíců korun. V otázce životního prostředí se Moravskoslezský kraj také snaží. V posledních čtyřech letech významě posílil a zintenzivnil péči o životní prostředí a tím dosáhl řady konkrétních cílů i dílčích zlepšení v této oblasti. „Velkou pozornost věnujeme pomoci obcím s přípravou projektů, které mohou a mají být financovány z prostředků EU. V posledních čtyřech letech jsme podpořili zpracování projektových dokumentací pro 217 akcí, kde celková výše poskytnutých finančních prostředků z rozpočtu Moravskoslezského kraje dosáhla výše téměř 107 milionů Kč,“ uvedl Pavol Lukša. Filip Appl

ČESKÁ REPUBLIKA

České pivo je jen naše „České pivo“ se stalo chráněným zeměpisným označením. Námitky, které se předpokládaly například ze strany Rakouska a Německa, podle vyjádření Generálního ředitelství EK pro zemědělství a rozvoj venkova nedorazily žádné. Termín pro jejich případné vznesení uplynul včera. České republice se tak podařilo zdárně završit několikaleté úsilí; žádost o registraci podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR v Bruselu Evropské komisi hned krátce po přistoupení ČR k Evropské Unii v roce 2004. „Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova včera oficiálně oznámilo, že nebyly vzneseny žádné námitky proti registraci názvu „České pivo“ jako chráněného zeměpisného označení. Zveřejnění příslušného registračního nařízení Evropské komise se očekává v říj-

nu nebo listopadu,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Kritéria specifikující chráněné zeměpisné označení jsou přísná. „Označení „České pivo“ bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 – 6% a piva vařená pouze v Čes-

ilustrační foto

ké republice,“ upřesnil ministr Gandalovič. „Používání tohoto zeměpisného označení bude informací zákazníkům v tuzemsku i v zahraničí, že výrobek pochází ze schváleného území, k jeho výrobě byly použity tradiční suroviny, že byl vyroben tradiční technologií a že výsledné senzorické i analytické charakteristiky odpovídají schváleným standardům. V tomto smyslu používání chráněného označení bude přinášet všem pivovarům významnou marketingovou výhodu,“ vysvětluje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Další výhodou je, že v současnosti široce a obecně užívané označení české pivo je touto registrací definováno, že tedy je možno jasně stanovit, které pivo je české a které ne,“ dodává. Systém chráněných označení vznikl v roce 1992 se smyslem ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v EU i ve světě, před konkurencí produktů neprávem se za tyto produkty vydávajících. Systém chráněných označení slouží jako ochrana proti zneužívání věhlasu kvalitních výrobků, cílem je rovněž ochránit spotřebitele před nežádoucím klamáním a také propagovat systém kvality EU navenek vůči třetím zemím. EU se rovněž dlouhodobě snaží o plné uznání tohoto systému v rámci WTO. (mze)

KN |září 2008 |

15

Ekologické zemědělství: prospěšné pro vás, pro nás, pro Evropu Novou propagační kampaň na podporu ekologických produktů a zemědělství rozjela Evropská komise. Kampaň se zaměřuje na propagaci ekologických potravin zvláště mezi mladými lidmi a dětmi a na zvyšování důvěry spotřebitelů v tyto potraviny. Pod heslem „Ekologické zemědělství. Šetrné k přírodě, prospěšné pro vás.“ chce propagační kampaň informovat o významu a přínosech ekologicky šetrného hospodaření a produkci ekologických potravin. „Vítáme rozhodnutí evropské komisařky pro rozvoj venkova a zemědělství paní Mariann Fischer Boel podpořit rozvoj evropského ekologického zemědělství propagační kampaní, která přiblíží spotřebitelům v celé EU jeho výhody,“ říká ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Zvláště nás těší zaměření kampaně na děti a mladé lidi, protože jejich názory, priority a spotřebitelská orientace budou klíčové pro budoucnost ekologického zemědělství.“ Na stránkách http://ec.europa. eu/agriculture/organic/home_cs mohou zájemci najít nejen informace o principech ekologic-

ky šetrného hospodaření, hlavní myšlenky kampaně a propagační materiály, ale třeba i biokuchařku, průvodce nakupováním biovýrobků, hry a kvízy pro děti a další zajímavosti, a to vše v češtině. Součástí kampaně, která byla na Zemědělském veletrhu venkova (Foire de Libramont) v Belgii odstartována za účasti zástupců Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EK, je také soutěž o vytvoření nového loga ekologického zemědělství. V několika posledních letech dochází k nárůstu počtu ekologicky hospodařících farmářů, zpraco-

vatelů, producentů nebo dovozců ekologických potravin, a to v evropském i českém měřítku. V roce 2005 bylo v EU těchto ekologických provozovatelů celkem 182 305, což odpovídá nárůstu o 13,4 % oproti roku 2004. Zvyšující se zákaznická poptávka posiluje ekologický trh a poskytuje zemědělcům a zpracovatelům nové příležitosti i u nás. V ČR bylo na konci roku 2006 registrováno 152 výrobců biopotravin, na konci roku 2007 to bylo 253 výrobců a nyní je jejich počet již 375. Další informace o kampani „Ekologické zemědělství. Šetrné k přírodě, prospěšné pro vás.“ a sadu marketingových propagačních nástrojů v tiskové kvalitě, tzv. „toolbox“, který mohou za určitých podmínek zdarma využívat zájemci z celé EU, naleznete na stránkách www.organic-farming. europa.eu. (mze)

Ryba je dobrá, zdravá a domácí Čtyřletou komunikační kampaň na podporu spotřeby sladkovodních ryb domácí produkce a výrobků z nich od září spouští ministerstvo zemědělství ve spolupráci s agenturou Dorland, jejíž návrh zvítězil ve veřejném výběrovém řízení. Označení „Ryba domácí“ jednak upozorňuje na zemi původu a zároveň vytváří u spotřebitele vazbu k produktu, který je tzv. potřeba „mít doma“. Projekt se zaměří na tři u nás dominantní rybí druhy: kapra, amura a tolstolobika. Náklady na kampaň ve výši přibližně 150 milionů korun putují z fondů EU. (mze)

Evropská územní spolupráce Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000-2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) s názvem Evropská územní spolupráce (EUS) realizovanému prostřednictvím přeshraniční, nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: ESPON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací).

Operační programy přeshraniční spolupráce se týkají vždy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro Českou republiku tak existuje operační program (OP) pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko. Také síťové programy ESPON 2013 a INTERACT II jsou určeny pro všechny členy EU. Pro Operační program Nadnárodní spolupráce je EU rozdělena do několika zón, přičemž Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce tak sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. Pro operační programy přeshraniční a Nadnárodní spolupráce je pro Českou republiku z fondů EU vyčleněno 389 miliónů €. V případě ostatních programů cíle Evropské

územní spolupráce tvoří rozpočet programu příspěvky z fondů EU a zúčastněných států. Rozpočet programů je pro všechny členské země společný a nejsou zde určeny alokace fondů EU pro jednotlivé státy. Z fondů EU je pro OP Meziregionální spolupráce vyčleněno 321,3 miliónů €, pro OP ESPON 2013 činí alokace z fondů 34 miliónů € a pro OP INTERACT II 34 milióny €. Jaké projekty lze z operačních programů cíle Evropská územní spolupráce financovat? Operační programy jsou vždy posuzovány Evropskou komisí. Následující příklady podporovaných projektů je proto nutné brát jako nezávazné, protože operační programy ještě mo-

hou doznat na základě připomínek Evropské komise změn. · OP Přeshraniční spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko Jde o samostatné dokumenty spravované samostatnými řídícími orgány, zaměřují se např. na následující témata: společný rozvoj a zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, výstavba a rozvoj hraniční infrastruktury a napojení pohraničí na důležité přeshraniční dopravní osy, spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací, kooperace při integraci postižených osob do společnosti, podpora efektivního systému přeshraniční protipožární

a protipovodňové ochrany a ochrany před katastrofami, budování čistíren odpadních vod, posílení environmentálního vzdělávání, ochrana a obnova památek, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, zřizování a činnost turistických informačních center, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských, kulturních a volnočasových aktivit apod. · OP Meziregionální spolupráce Např. výměna zkušeností při restrukturalizaci regionů závislých na tradičním průmyslu, podpora používání informačních a komunikačních technologií, spolupráce v oblasti finanční pomoci malým a středním podnikům, zlepšení regionální politiky zaměstnanosti, profesního rozvoje, zaškolování a vzdělávání, výměna zkušeností s krizovým plánováním, výměna a přenos znalostí integrovaného a udržitelného přístupu k

Indikativní alokace prostředků z fondů EU pro Českou republiku v cíli EÚS pro operační programy, kde existuje rozdělení mezi zúčastněné státy

říčnímu hospodaření, rozvoj návodů pro integrované místní hospodaření s odpady, výměna a přenos znalostí ke zlepšování energetické účinnosti v dopravním sektoru, rozvoj a výměna společných strategií pro propagaci kulturního majetku apod. · OP Nadnárodní spolupráce Např. zbudování centrálního evropského znalostního centra pro klíčové kompetenční oblasti, spolupráce inkubátorů v regionech s upadajícím průmyslem, studie nákladů a dopadů u vysokorychlostních koridorů ve Střední Evropě, zhodnocení systému veřejné dopravy v malých a středně velkých městech, společná nadnárodní strategie pro odpadové hospodářství, nadnárodní projekt pro integrované řízení rizik souvisejících s povodněmi, příprava investic pro energeticky úsporná opatření na velkých sídlištích, platforma pro spolupráci mezi městy při přípravě investice do strategických kompetenčních oblastí měst (např. biotechnologické klastry, vědecké parky, atd.), projekt sociálních center na přípravu investicí v oblasti mobilních regionálních služeb (zdravotní péče, služby pro starší občany, atd.), správa a řízení kulturního dědictví, propagace kulturních hodnot větších oblastí apod. · INTERACT II Program se zaměřuje na šíření znalostí, zkušeností a dalších výstupů programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Program poskytuje i prostor pro diskuzi o strategiích přeshraničního a nadnárodního regionálního rozvoje a zajištění přenosu inovací. Cílovými skupinami jsou evropské instituce

a orgány zajišťující programy evropské územní spolupráce, tj. orgány programů přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce (např. Řídící orgány, Certifikační orgány, Společné technické sekretariáty). · ESPON 2013 Program slouží k získávání a aktualizování informací o rozvoji regionů, o dopadech realizace politik EU na regiony, poskytuje technickou, metodickou a analytickou podporu procesu územního plánování, zpřístupňování databází a indikátorů územního rozvoje. Formou seminářů, publikací a workshopů poskytuje zpětnou vazbu o výsledcích programu ESPON v praxi apod. Uvedený výčet podporovaných aktivit je jen indikativní, v případě OP přeshraniční spolupráce se může u různých přeshraničních programů lišit. Proto je důležité se předem seznámit s podmínkami OP, v jehož rámci by se měl projekt realizovat, a to včetně ověření, kdo je u toho kterého typu podporované činnosti vymezen mezi možnými příjemci podpory. Bližší informace o operačních programech přeshraniční spolupráce lze získat u Řídících orgánů. Pro informace o OP Nadnárodní a Meziregionální spolupráce, OP ESPON 2013 a INTERACT II se lze obracet na jejich Kontaktní místa v ČR. (mmr) Všechny aktivity podporované v rámci OP přeshraniční spolupráce jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a jedná se o investiční (infrastrukturní) projekty. V rámci OP Nadnárodní a Meziregionální spolupráce a OP ESPON 2013 a INTERACT II jsou podporovány neinvestiční projekty.

16

PREZENTACE

| KN | září 2008

V rámci asistenčních služeb dopravíme klienty do nemocnice zdarma Doprava klientů do nemocnice nebo právní poradenství v rámci asistenčních služeb zdarma. V rámci životního pojištění nabízí ČSOB Pojišťovna řadu asistenčních služeb. Kromě poradenství a zprostředkování péče nabízíme i dopravu do a z nemocnice.

Hlavním úkolem asistenčních služeb je zbavit klienty zbytečných starostí. V rámci životního pojištění Variace zajišťujeme klientům nejenom ochranu a zhodnocování vložených peněžních prostředků, ale zároveň se staráme o to, aby byli spokojenější a prožívali život v klidu a pohodě. Hlavní výhody asistenčních služeb: · komfortní doprava do a z nemocnice zdarma · pohodlný a snadno dostupný zdroj rad a informací v oblasti zdraví a zdravého životního stylu přímo od odborníků · právní poradenství po telefonu · zprostředkování péče o vaše blízké a domácnost v případě vaší nemoci či úrazu, nebo třeba v době dovolené

· podpora odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví a zdraví vašich blízkých. Asistenční služby vám nabízí čtyři základní oblasti pomoci: · Linka péče o zdraví dětí a dospělých · Linka právní asistence · Předplacená asistence při hospitalizaci · Zprostředkování pomoci v domácnosti. Předplacená asistence při hospitalizaci · pohodlná doprava pojištěného do nebo z nemocnice / porodnice · pohodlná doprava osoby pověřené pojištěným ke hlídání dětí / seniorů. Příklad: Michal a Lenka čekají rodinu. Když přišlo Lenči-

no období, Michal zavolal na linku asistenční služby a požádal o převezení sebe a Lenky do porodnice. Asistenční službou bylo zajištěno přistavení vozidla taxislužby, které je pohodlně do porodnice dovezlo. Díky tomu, že má Lenka uzavřeno životní pojištění u ČSOB Pojišťovny, byla tato cesta zdarma. Stejně tak i cesta z porodnice. Linka péče o zdraví dětí a dospělých · lékařské poradenství po telefonu ve všech oblastech zdraví, např. alternativní medicíny, alergie, zdravé životosprávy, stresu a jeho prevence, návykových látek, sexuálního života, těhotenství a mateřství, péče o malé dítě, zdravého stáří, zdravotního postižení, zvířat, stomatologie, a dalších · vysvětlení lékařských pojmů, všeobecné informace o nemocech a jejich původu · informace o nemocech v zahraničí, doporučených a nutných očkováních · informace o možných zdravotních pomůckách a zdravotních zařízeních · popisy volně prodejných farmaceutických přípravků · informace o vyšetřovacích metodách a postupech moderní medicíny, odkazy na dostupnou literaturu · prevence onemocnění.

Příklad: Jana se s rodinou chystá na dovolenou do Thajska a zajímá ji, jaká očkování by měla podstoupit. Na lince asistenční služby ji informovali, že nejsou třeba žádná povinná očkování, nicméně existují očkování doporučená, která byla Janě sdělena a vysvětlena. Dále byla s Janou probrána i očkování vhodná pro její plánované aktivity v konkrétní oblasti a byla současně upozorněna, že nejzávažnějším zdravotním rizikem je přenos malárie, proto byla podána informace o preventivních opatřeních. Janě byl také vyhledán kontakt na hygienickou stanici v místě bydliště, která disponuje aktuálními informacemi o zdravotních rizicích v dané oblasti a byla informována o provozních hodinách. Linka právní asistence · právní poradenství po telefonu ve všech oblastech práva, např. narození dítěte, studium, · pracovní právo (práva zaměstnance, nemocenská, náhrada mzdy, mateřská dovolená, mzdové aspekty, úřady práce), · finanční právo (daně a daňové odpočty, daňoví poradci), · práva a nároky pacienta, veřejné zdravotní pojištění v EU, úraz a jeho právní aspekty (odpovědnost za škodu), rozvod, dědictví, krádež, atd.

Příklad: Maminka Honzy je v důchodu a rozhodla se na něho přepsat chalupu na Vysočině. Honza nevěděl jak má správně postupovat a proto využil asistenčních služeb svého životního pojištění. Zde se dozvěděl, co vše musí udělat tak, aby přepsání chalupy bylo v souladu s platnou legislativou. Honzovi bylo také doporučeno komfortní vyřízení celé záležitosti specializovaným právníkem, jehož služby mohou být přes tuto linku v případě zájmu zprostředkovány. Zprostředkování pomoci v domácnosti · péče o děti do 15 let a pedagogický dozor · doprovod dětí do 15 let do školy a zpět · opatrovnická péče o nemohoucí a seniory · zabezpečení chodu domácnosti (hospodyně), péče o rostliny a zahradu, vybírání poštovní schránky · dozor a péče o domácí zvířata nebo dočasné umístění domácích zvířat do útulku. Zprostředkujeme vám vybranou službu u ověřeného subjektu, jehož služby jsou kvalitativně prověřeny, a navíc za cenu, která bude ve většině případů nižší, než kdybyste si ji sjednal sám. Uhrazení provedete přímo provozovateli služby na základě ceníku, se kterým

budete samozřejmě předem seznámen. Příklad: Radek a Šárka se chystají na dovolenou, ale nemají nikoho, kdo by se jim dobře postaral o jejich psa. Radek proto zavolal na linku asistenční služby, kde mu doporučili ověřená zařízení a seznámili ho s jejich cenami a podmínkami. Služba byla u vybraného zařízení Radkovi zprostředkována. Radek si zároveň objednal vybírání své poštovní schránky v době dovolené. Na Radkovi je pouze uhrazení objednaných služeb.

ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2007 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň A- a přidělila mu stabilní výhled. INZERCE

STOMIX letos slaví 15 let na trhu a Vy tak máte možnost získat v naší soutěži víkend v Londýně, tandemový seskok padákem nebo domácí pivovar. Více na www.stomix.cz

Poradenská centra STOMIX, spol. s r. o., Žulová Tel.: +420 584 484 111 STOMIX Brno, s. r. o. Tel.: +420 545 563 241-3 STOMIX České Budějovice, s. r. o. Tel.: +420 387 222 107 STOMIX Děčín, s. r. o. Tel.: +420 412 540 912 STOMIX Hodonín, s. r. o. Tel.: +420 518 321 033 STOMIX Hradec Králové, s. r. o. Tel.: +420 495 591 181 STOMIX Olomouc, s. r. o. Tel.: +420 585 313 235 STOMIX Ostrava, s. r. o. Tel.: +420 596 237 077 STOMIX Plzeň, s. r. o. Tel.: +420 377 422 690 STOMIX Praha, s. r. o. Tel.: +420 251 010 263

Profesionální zateplení Tepelně izolační systémy stomixTHERM®

Vyvinuli jsme systémy dodatečné teplené izolace domů speciálně určené pro rekonstrukce starších budov, včetně řešení soklové části budov i stavbu nových domů. Systémy řady stomixTHERM jsou ucelené zateplovací systémy včetně tepelné izolace, hmoždinek, lepidel a dalších prvků, jejichž vlastnosti se vzájemně doplňují a jsou dokonale sladěny. stomixTHERM® alfa – zateplovací systém na bázi polystyrenových izolačních desek stomixTHERM® beta – zateplovací systém s tepelnou izolací z minerální vlny Kontaktujte Vaše nejbližší poradenské centrum, kde Vám naši odborníci připraví návrh řešení zateplení Vašeho domu na míru ZDARMA.

Volejte zdarma: 800 555 300

Váš dům v lepším teple

PREZENTACE

KN |září 2008 |

17

Stavba nového obchvatu Chvaletic začíná MODERNIZACE SILNICE II/322 – OBCHVAT CHVALETIC Akciová společnost Stavby silnic a železnic (SSŽ) patří k nejvýznamnějším stavebním firmám v České republice a je jedničkou v oblasti dopravního stavitelství. Firma staví na svých bohatých mezinárodních zkušenostech, špičkovém technologickém zázemí a výkonnosti 15 regionálních závodů a 13 dceřiných společností. Na českém trhu působí již více než 50 let.

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Registrační číslo CZ.1.13/1.1.00/ 01.00013 Investor: Pardubický kraj Zhotovitel: Stavby silnic a železnic, a.s. Odštěpný závod Oblast Čechy východ Závod Pardubice Generální projektant: Ing. Drahomír Ježek Atelier aurum s.r.o. Cena díla: 192 184 312 Kč včetně DPH Termín zahájení: 7. 8. 2008 Termín dokončení: 30. 6. 2010

Slavnostního poklepání základního kamene obchvatu Chvaletic se ujali (zleva): Miroslav Mareš, Josef Jílek, Petr Dohnálek, Ivo Toman, Blanka Zaklová, Roman Línek a Miroslav Němec.

Poklepáním základního kamene byla slavnostně zahájena modernizace silnice II/322 ve Chvaleticích. Začíná tak výstavba obchvatu města, jež je další z řady investičních akcí Pardubického kraje na silnicích II. a III. třídy v posledních letech. Základní kámen poklepali hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, radní Pardubického kraje Miroslav Mareš, starostka Chvaletic Blanka Zaklová, ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec, předseda výboru pro dopravu Zastupitelstva Pardubického kraje Josef Jílek a Petr Dohnálek, ředitel závodu Pardubice akciové společnosti Stavby silnic a železnic, která je zhotovitelem stavby. Investice ve Chvaleticích je jednou ze staveb, které uspěly a jsou hrazeny z finančních zdrojů Evropské unie. Celkové náklady činí více než 192 miliony korun, z 85% se na nich podílí Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod. Zbývající část je rovným dílem financována ze státního rozpočtu, resp. Pardubickým krajem.

„Obchvat Chvaletic je obrovský úspěch, jedná se o třetí největší dopravní investiční projekt, který realizujeme v Pardubickém kraji za uplynulých osm let. Nejrozsáhlejší akcí byla rekonstrukce mostu Pavla Wonky v Pardubicích, na druhém místě je nedávná modernizace silnice Tatenice – Lanškroun na Orlickoústecku, financovaná taktéž převážně z evropských peněz stejně

jako obchvat Chvaletic,“ uvedl Ivo Toman, v jehož zodpovědnosti je krajská doprava. „Chci poděkovat především za aktivní přístup města Chvaletice, kde nám svou vstřícností nesmírně pomohli s přípravou výkupu pozemků,“ doplnil hejtman. „Se zbrusu novým obchvatem města souvisí i vybudování přeložek sítí, chodníků, podchodu k vlakovému nádraží nebo veřejného osvětlení. Jde tedy o vybudování úplně nové silnice, dosud jsme se zaměřovali „pouze“ na modernizaci stávajících komunikací. Hlavním přínosem je především zvýšení dopravní bezpečnosti a zklidnění provozu ve Chvaleticích,“ uzavřel svůj proslov hejtman Ivo Toman. Obdobně se vyjádřil Roman Línek, jež je zodpovědný za regionální a investiční politiku v kra-

Hlavním přínosem nového dvoukilometrového obchvatu bude vyvedení tranzitní dopravy mimo město Chvaletice.

Stavby silnic a železnic, a. s. odštěpný závod oblast Čechy východ , závod Pardubice Předmět činnosti: silniční, dálniční a mostní stavby výstavba a rekonstrukce městských komunikací, železničních tratí a vleček výstavba inženýrských sítí a inženýrská koordinační činnost výstavba skládek odpadů hydroizolace mostů broušení a obnova asfaltových vozovek výroba, pokládka a prodej asfaltových obalovaných směsí těžba a zpracování kameniva

ji: „Tato akce je opravdu výjimečná, měl jsem velkou radost, když jsme pro ni zvedli ruce. Vítám to, že bude postavena nová dvoukilometrová komunikace, která vyvede dopravu mimo město Chvaletice. Provoz vozidel jedoucích po silnici mezi Kolínem a Pardubicemi tak přestane obtěžovat obyvatele a návštěvníky tohoto města v západní části Pardubického kraje. Navíc je projekt výborně kombinován se zdejším železničním koridorem a plánovaná protihluková stěna zajistí směrem k městu naprostou bezpečnost.“ Jak ještě vicehejtman sdělil: „V tomto případě plně platí, že když se buduje něco nového, musí to být pořádně.“ „Nad základním kamenem obchvatu našeho města bych chtěla prohlásit, že sny se opravdu plní. Při troše trpělivosti, dobré vůle a s týmem zodpovědných lidí to jde a sny se stávají

skutečností,“ řekla s poděkováním všem zainteresovaným starostka Chvaletic Blanka Zaklová. Ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec upozornil, že „obchvat Chvaletic je naprosto hmatatelným důkazem, že krajská samospráva dokáže řešit ty nejzávažnější a nejdůležitější dopravní problémy v našem regionu.“ Petr Dohnálek, ředitel závodu Pardubice akciové společnosti Stavby silnic a železnic, to doplnil slovy: „Pardubický kraj patří mezi špičku v naší zemi při modernizaci dopravní sítě, což je zásluhou zejména představitelů kraje. Věřím v obdobnou kvalitu a včasnost dokončení této stavby jako tomu bylo v případě nedaleké železniční tratě, na jejíž výstavbě se naše společnost také podílela. Zároveň slibuji maximální spolupráci městu, abychom

Rok 2007 znamenal pro společnost Stavby silnic a železnic, a.s. i pro celou skupinu další úspěšné období v jejím vývoji. Výkony i hospodářský výsledek splnily očekávání plánu a jsou srovnatelné s výsledky předcházejícího roku. Celkový vývoj skupiny i mateřské společnosti SSŽ v roce 2007 znovu prokázal obchodní, technickou i finanční sílu skupiny a potvrdil její dlouhodobý rozvojový potenciál. předešli všem komplikacím, které by případně se stavbou souvisely.“ Předseda výboru pro dopravu Zastupitelstva Pardubického kraje Josef Jílek zase uvedl, že „každá koruna na takovéto projekty, kterou se nám podaří získat navíc k penězům, jimiž disponuje náš kraj, je dobrá.“ Projevy zakončil Miroslav Mareš, radní Pardubického kraje zodpovědný za finanční politiku a správu majetku: „Přeji této akci zdárný a hladký průběh, pokud možno žádné archeologické nálezy, a těším se na shledání při otevření obchvatu Chvaletic.“ Stávající trasa silnice II/322 je vedena jako průtah městem, což má negativní vliv na životní prostředí. Plánovaný obchvat je navržen v délce 1,831 km. Stavba by měla být dokončena v polovině roku 2010.

Projektový náhled přeložky komunikace – silnice č. II/322 mimo zastavěnou část města Chvaletic, úpravy v místech napojení silnice III. třídy včetně vyvolaných přeložek inženýrských sítí, nového odvodnění, podchodu pro pěší u zastávky ČD, protihlukových stěn, opěrných zdí a propustků.

Realizované stavby: Výstavba obchodního centra Globus v Pardubicích Rekonstrukce silnice I/36 - ulice Na Drážce v Pardubicích Rekonstrukce silnice II/355 - ulice Dašická v Pardubicích Výstavba rychlostní silnice R48 – obchvat Bělotína Výstavba dálnice D47 v úseku Hrušov – Bohumín Výstavba dálnice D1 v úseku Mengusovce – Jánovce, Slovensko Rekonstrukce silnice I/37 v úseku Jesničánky – Medlešice Modernizace železničního traťového úseku ČD v úseku Pardubice – Uhersko Modernizace železničního traťového úseku ČD v úseku Hodonín – Břeclav Modernizace železniční tratě v úseku Šenkvice - Cífer a stanic v úseku Bratislava-Rača – Trnava, Slovensko

Projekt byl vybrán v rámci ROP a je spolufinancován Evropskou unií

18

| KN | září 2008

PREZENTACE

Tradiční Střelecký den se opět vydařil Již po osmé se na Střelnici Mysliveckého sdružení na Hůrkách v Pardubicích uskutečnil tradiční Střelecký den. Organizátorem akce byly společnosti Explosia, Fospol a SK-EKO. Záštitu převzal hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, který navázal na několikaletou tradici svého předchůdce, zesnulého hejtmana Michala Rabase. Posléze se konal v prostorách ABC klubu v centru Pardubic 7. charitativní večer, který zaštítil taktéž hejtman Ivo Toman. Napínavá charitativní dražba v režii ředitele Českého rozhlasu Pardubice Martina Kolovratníka nakonec vynesla neuvěřitelný finanční příspěvek pro děti z dětských domovů – 223 800 českých korun. Dražily krajské podnikatelské špičky i představitelé politického a kulturního života. O tom, jak to na Střeleckém dnu i na charitativním večeru vypadalo, vypovídá naše fotoreportáž. (red)

Generální ředitel společnosti Explosia Petr Nosál se zbraní nebojí.

Hejtman Pardubického kraje Ivo Toman vystavuje se svým otcem – zkušeným střelcem proděravělé terče.

Hejtman Pardubického kraje Ivo Toman osobně vydražil obrázek „Zimní ho- Celkem se vydražilo třináct obrázků za neuvěřitelných 223 800 českých korun. Každý z pěti dětských domovů v Pardubickém kraji tak získal 44 760 korun. Děti se za ně podívají na výlety po krajích českých. Jde o historicky nejvyšší vydraženou částku! Gratulujeme! dina zpěvu“ od pětileté Elišky. Pomohl dobré věci.

Nový předseda představenstva společnosti Explosia Mgr. Ing. Aleš Doležal s krátkou zbraní na pardubické střelnici.

INZERCE

KN |září 2008 |

19

*OH
*WP
5PNBO IFKUNBO
1BSEVCJDLÉIP
LSBKF XXXPETD[

/JLEZ
OF[ÙTUBOFUF
CF[
QPNPDJ /PWÁ
UFDIOJLB
IBTJÈÙN
LSBKF

20

KRAJ VYSOČINA

| KN | září 2008

ANKETA

Ve zdravotnictví i dopravě se kraji dařilo

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne?

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC

Líbí se mi, že náš kraj dělal více práci a nepromítala se do toho politika tak, jak je zvykem ve větší politice. Obrovský kus práce se udělal v komunikační síti. Také se mi líbí, že kraj citlivě přistupuje k řešení větrných elektráren a udělala se i spousta dalších věcí ve prospěch kraje. Nelíbí se mi, že za 4 roky se nevyřešila problematika rychlostní trati a to nejen v našem kraji. Podle mne by měly kraje mezi sebou v tomto spolupracovat. Jindřich Skočdopole (BezPP), starosta města Polná

Kraj má sociální portál Z iniciativy krajského odboru sociálních věcí a zdravotnictví vznikal zhruba devět měsíců nový přehledný krajský sociální portál poskytující především laické, ale i odborné veřejnosti informace o všem, co souvisí s poskytováním sociálních služeb i s dalšími oblastmi, které patří do odvětví sociálních věcí. Počínaje zářím letošního roku pomohou občanům nejen z Vysočiny s orientací v sociálních službách a v oblasti sociálních dávek nové webové stránky - www.kr-vysocina.cz/socialni-portal. (zr)

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - silnice – kraj „napumpoval“ každoročně jednu miliardu korun. To je víc než kdykoli předtím, takže na mnoha místech je už náprava vidět - nemocnice – kraj zásadně modernizuje tři z celkem pěti krajských nemocnic: v Novém Městě na Moravě, Havlíčkově Brodě a Pelhřimově. Rekonstrukce dalších dvou za celkem půl miliardy korun se připravuje

Nepovedlo se - privatizace – ODS chtěla krajské nemocnice původně zprivatizovat. Krajské zastupitelstvo však pod tlakem opozice převod nemocnic na akciovky zastavilo

V kraji Vysočina vládla v právě končícím volebním období koalice ODS, KDU-ČSL a ED-SNK. A je spravedlivé uznat, že nevládla až tak špatně. Politické šarvátky v krajském zastupitelstvu nevybočily nad únosnou míru a ani jsme nebyli svědky nějakého zásadního lapsu.

TÉMA V uplynulém volebním období se podařilo do krajské dopravní infrastruktury „napumpovat“ každoročně jednu miliardu korun. To je víc než kdykoli předtím, takže na mnoha místech je už náprava vidět. Z nejvýznamnějších staveb lze uvést rozšíření silnice II/405 Jihlava – Třebíč, rekonstrukci průtahu obce Vlkov nebo opravu mostu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Nelze pominout ani dokončení obchvatu Jihlavy, který byl sice jako komunikace 1. třídy financován státem, pro život krajského města má ale zásadní význam. Krajské zastupitelstvo schválilo rovněž seznam tzv. páteřních komunikací, které by se v příštích letech měly rozšířit. Na prvních pět těchto staveb se už kraji podařilo získat peníze z Evropského fondu regionálního rozvoje

(celkem 640 milionů korun) a další stavby se připravují. Patří mezi ně i severojižní spojka, která vede od Poličky přes Bystřici nad Pernštejnem, Moravské Budějovice a Jemnice do jižních Čech, respektive do Rakouska. Jak ovšem přiznává náměstek hejtmana Václav Kodet (KDU-ČSL), větší část práce má kraj ještě před sebou: „Vnitřní dluh krajských silnic, tedy komunikací II. a III. třídy, se na Vysočině odhaduje na 35 miliard korun. Tolik by bylo třeba okamžitě investovat, aby se tyto silnice uvedly do vyhovujícího stavu. Už opravené úseky navíc trpí neustále rostoucím kamionovým provozem, takže se na nich znovu objevují vyjeté koleje, výtluky i uvolněné krajnice. Dlouho slibovaná náprava v podobě převedení části nákladní dopravy na železnici je přitom v nedohlednu a navíc mimo možnosti kraje.“ Jednou z největších investic kraje končícího volebního období je zásadní modernizace tří z celkem pěti krajských nemocnic: v Novém Městě na Moravě, Havlíč-

kově Brodě a v Pelhřimově. „Tyto opravy jsou co do rozsahu největší, jaké se kdy v těchto nemocnicích prováděly. Mají celkem hodnotu jedné miliardy korun, přičemž 40% se nám podařilo získat z evropských fondů,“ říká hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil (ODS). Během následujících tří až pěti let tedy musí pacienti těchto nemocnic počítat s řadou omezení, ovšem po skončení prací budou míst k dispozici zdravotnická zařízení evropské úrovně. Rekonstrukce dalších dvou krajských nemocnic za celkem půl miliardy korun se připravuje. V Třebíči má vzniknout nový pavilon pro matku a dítě a v Jihlavě nové oddělení urgentní a intenzivní medicíny. Z pohledu voličů jsou tyto počiny samozřejmě úspěchem, před volbami však půjde o to, která strana si je více dokáže přisvojit. Koalice je prezentuje jako svou snahu zajistit lidem nejlepší zdravotní péči, opozice však upozorňuje na to, že zejména ODS chtěla krajské nemocnice původně zprivatizovat. Krajské zastupitelstvo však pod tlakem opozice převod nemocnic na akciovky zastavilo. „Hejtman Vystrčil mi po zasedání řekl, že kdybychom nedělali obstrukce, z nemocnic by už dávno

byly akciovky,“ tvrdí zastupitel za ČSSD Libor Joukl. Právě zdravotnictví chce nyní opozice otevřít jako hlavní předvolební téma. Kandidát na hejtmana za ČSSD Jiří Běhounek přichází s návrhem zrušit poplatky za hospitalizaci v krajských nemocnicích a hradit je z krajského rozpočtu. „Z krajské úrovně poplatky zrušit nemůžeme. Ale v zákoně není řečeno, že je musí nutně platit pacient. V krajských nemocnicích jde de facto o příjem kraje, takže chceme touto cestou lidem ulevit a hradit za ně poplatky například formou rodinných pasů. Ročně by šlo o zhruba o 70 milionů korun, tedy zhruba stejnou částku, jakou kraj dotuje Horácké divadlo v Jihlavě. Divadlo je přitom nadstandard, ale zdraví máme jen jedno,“ říká někdejší náměstek prosperující pelhřimovské nemocnice. Zatímco KSČM se staví k návrhu vstřícně, pro představitele současné koalice je to čirý populismus. „Když někdo říká, že by za někoho něco platil, měl by také říct, kde ty peníze vezme,“ upozorňuje hejtman Miloš Vystrčil (ODS) a vyzývá opozici, aby přestala vtahovat do krajské politiky celostátní témata. Jakub Šiška

LIBERECKÝ KRAJ ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Jako úspěch považuji sehnání půjčky na rekonstrukci silnic a to, že se hospodařilo se s vyrovnaným rozpočtem a někdy i s přebytky. A co se nepovedlo? Otázka Regiotramu, zastupitelstvo by se tím ještě mělo zabývat. Helena Moudrá (ODS), starosta města Česká Lipa

Jednala Rada Asociace krajů ČR Liberecký kraj byl hostitelem posledního jednání Rady Asociace krajů ČR v tomto volebním období. Hejtmané se na zasedání zabývali mimo jiné otázkou financování dopravní obslužnosti, řešili otázku vodohospodářských projektů a vydali deklaraci k rozpočtovému určení daní. V ní se například říká, že „osmileté fungování krajů potvrdilo, že oddělování zodpovědnosti, kompetencí a adekvátního finančního zázemí v podobě vlastních příjmů neprospívá nejen krajům, ale v konečném důsledku státu i jeho občanům“. Deklarace dále konstatuje, že součástí změny rozpočtového určení daňových výnosů územním samosprávným jednotkám s účinností od 1. 1. 2010 musí být dokončení přesunu finančních prostředků do rozpočtů krajů. (zr)

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - vyrovnané hospodaření kraje - zlepšení stavu silnic v majetku kraje - zlepšení povědomí a celkového obrazu o kraji mezi občany - otevření zastoupení kraje v Bruselu - změna právní formy u obou nemocnic zřizovaných krajem - investice do nemocnic, sociálních zařízení a škol

Nepovedlo se - projekt Regiotram NISA - stagnuje podpora projektů PPP - stagnuje slibovaná podpora rozvoje agroturistiky - malá podpora hospodářsky slabých oblastí - nepodařilo uspokojit obě strany silniční komunikace - převedení nemocnic na akciové společnosti (pohled opozice)

Koalice ODS a ČSSD se v pohledu na zdravotnictví neshodne NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC Blíží se volby do krajských zastupitelstev a pomalu se tak přibližuje doba, kdy skončí ve vedení kraje stávající koalice ODS a ČSSD. Koalice, která přes mnoho protichůdných názorů obou stran dokázala fungovat. Byť podle některých zástupců ČSSD to často nebyla koalice důstojná.

TÉMA V Libereckém kraji byla odjakživa silným tématem dopravní infrastruktura. Krajem hýbá například problematika R35 a věčné debaty o jižní či severní variantě silnice, která má podle odborníků být naprosto zkázonosným činitelem pro přírodu Českého ráje. Dopravní infrastruktura však není jen R35. Sami krajští politici, a to nejen ti opoziční mluví o dopravní infrastruktuře v Libereckém kraji jako o Achillově patě snad všech krajů v republice. Že se problém silnic nepodařilo vládnoucí krajské koalici úplně vyřešit, připustil i náměstek hejtmana Karel Dolejší z ČSSD, zároveň ale prozradil i další nesplněné cíle. „Stále není dořešena optimalizace školství, kdy je kapacita středních škol větší než počet žáků. Za úspěch naopak považuji to, že jsme neměli žádný finanční karambol a zvládli jsme vše financovat. A podařilo se nám také získat lepší úvěr než

nám nabízela Evropská investiční banka.“ Hejtman kraje Petr Skokan z ODS, který bude chtít v podzimních volbách vyměnit hejtmanské křeslo za senátorské, označil počínání kraje v oblasti silniční dopravy za uspokojivé. „Stav silnic, které jsou v majetku kraje, se díky úvěru zlepšil,“ řekl. Na druhou stranu však připustil, že například projekt Regiotram NISA, který má v regionu zavést moderní veřejnou dopravu propojením železniční a tramvajové infrastruktury, nedoznal přílišného posunu. „Projekt Regiotram bohužel zůstal bez dotací tak trochu na slepé koleji.“ Za cíle, které se vedení kraje dále nepodařilo splnit, hejtman uvedl nedostatečnou podporu PPP projektů (tedy projektů založených na spolupráci veřejného a soukromého sektoru), malou podporu hospodářsky slabých oblastí či stagnující podporu agroturistiky. „Obecně si myslím, že se ve spolupráci s podnikatelskými subjekty musíme naučit lépe hospodařit

s obrovským turistickým potenciálem, který nám v našem kraji nabízejí zdejší památky a příroda. Zatím stále pokulháváme v nabídce služeb, ale to není pouze problém Libereckého kraje ale obecně celé naší republiky.“ Naopak za úspěchy krajského vedení hejtman označil mimo jiné i vyrovnané a obezřetné hospodaření kraje, naplnění cílů v oblasti mezinárodní spolupráce, investice do nemocnic, odstartování další etapy optimalizace školství či zlepšení povědomí o kraji. „Za uplynulé volební období se kraj slušně zapsal do povědomí lidí, obyvatelé ho začali vnímat nejenom jako instituci, ale jako „náš“ kraj, kde žijeme a myslím si , že ve snaze po zrovnoprávnění kraje s tzv. plnohodnotnými kraji jsme rovněž urazili kus cesty a náš „boj“ nebyl marný,“ poznamenal hejtman. S mnohými věcmi však nesouhlasí opozice i zastupitelé ČSSD, kteří jsou s ODS v koalici již osm let. Nejhlasitěji kritizovaným faktem je převedení nemocnic na akciové společnosti. ČSSD se nijak netají tím, že by chtěla po volbách převést krajské nemocnice v Liberci a v České Lípě zpátky z akciových společností na příspěvkové organizace. „Obáváme se, aby nemocnice, jako akciové společnosti nerozprodávaly kvůli několika ne-

zaplaceným fakturám svůj majetek,“ řekl v minulosti kandidát na hejtmana za ČSSD Stanislav Eichler. A ke kritice převedení nemocnic na akciové společnosti se přidávají i opoziční zastupitelé KSČM. Představitelé ODS a vedení nemocnice s kritikou nesouhlasí a podle nich se díky převedení na akciové společnosti dostaly nemocnice z velkých dluhů. Dalším kritizovaným tématem je rozdělování dotací mezi Liberec a ostatní části kraje a druhy projektů, kterým se zastupitelé věnují. „Někdy bohužel zastupitelé nepřekročí svůj stín a na pořad dne se dostávají projekty, které jsou svým rozsahem nadměrné, megalomanské a svým užitkem diskutabilní. V zastupitelstvu je někdy cítit příliš velký libereckocentralismus,“ řekl zastupitel ze Strany pro otevřenou společnost František Mojžíš. Stejný názor má i ČSSD. „Všechny peníze nesmí dostávat čtyři velké projekty, ale raději šedesát malých,“ podotkl Eichler. Jaké bude nové vedení kraje a zda se dokáže se všemi tématy vypořádat lépe než to dosavadní, se ukáže v říjnu. Největší boj se v Libereckém kraji očekává mezi ODS, ČSSD a Koalicí pro Liberecký kraj, kterou vede KDU-ČSL. Filip Appl

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Čerpání evropských dotací chválí koalice i opozice

Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Povedlo se dotáhnout výstavbu dálnice do Hradce Králové a výstavba nového úřadu. Nelíbí se mi, že dálnice není úplná, ale za to spíše může stát než kraj. Jinam nemám žádné připomínky.

Blížící se volby s sebou obvykle přinášejí shrnutí toho, co dokázala či nedokázala končící vládnoucí garnitura. V případě Královéhradeckého kraje jde o koalici ODS a Sdružení nezávislých kandidátů (SNK).

TÉMA Stejně jako i v několika dalších krajích je názorová situace na různá témata hodně specifická. Zmiňovaným úspěchům vévodí dopravní infrastruktura, a to i v Královéhradeckém kraji infrastruktura silniční. Oproti mnoha jiným krajům je z hlediska témat mírně v pozadí zdravotnictví. Naopak o to větší pozornosti se těší taková témata jako je školství, hospodaření kraje či průmysl. I ta se totiž objevovala u politiků, když jsme se jich ptali na úspěchy a neúspěchy letos končícího vedení kraje. Jako jeden z úspěchů označil hejtman kraje Pavel Bradík (ODS) posun v oblasti výstavby dálnice D11. Ta sice kvůli sporu o pozemek v královéhradeckých Plačicích stále není dostavěná, ale už je napojena a o půl roku se zrychlila výstavba přivaděče. „Považuji za významné a jedinečné, že se podařilo u jednoho stolu zahájit přímý dialog mezi zástupci státu na úrovni ministra a náměstka ministra s paní Havránkovou. Takového otevřeného jednání dosud členové předchozích vlád nebyli schopni. Situace by se mohla nyní začít vyvíjet dobrým směrem a budoucnost rychlé

21

ANKETA

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC

dostavby dálnice je zatím stále otevřená,“ řekl hejtman po skončení jednání o výkupu pozemků od farmářky. Úspěchy ale vidí dlouholetý hejtman i v dalších oblastech. „Je to například úspěšná reorganizace zdravotnictví. Nemocnice se nyní pohybují v kladných číslech, což je skvělé. Úspěchy jsme slavili i v sociálních sférách postavili jsme nový domov důchodců, provedli jsme personální audit a snížili počet administrativních zaměstnanců (úředníků kraje) o 10 procent. Krajský úřad dostal také cenu za jakost, protože školí úředníky a učí je, že jsou zde pro lidi a nikoli lidi pro ně.“ Ovšem hejtman zmínil i některé neúspěchy své vlády. Jedním z nich je i školství, které však začíná být skrytou hrozbou i v jiných krajích. Zjednodušeně řečeno: je málo žáků a studentů na příliš škol. Nejcitelněji se tento fakt dotýká řemeslných oborů. Manuální práce je totiž stále méně oblíbená a dobrého řemeslníka bude už v blízké době velmi těžké sehnat. Na druhou stranu to může znamenat značné zlepšení platů takových pracovníků a tedy i možné zvýšení zájmu o takové profese v budoucnu. Ať to bude jakkoliv, situace dnes začíná být vážná. O problému se zmínil i hejtman. „Nepodařilo se nám, i kvůli malé resortnosti při reorganizaci školství, snížit

KN |září 2008 |

Petr Tojnar (ODS, starosta města Dobruška

• Zlepšení dopravní infrastruktury, stavba cyklostezek, vzdělávání či zkvalitnění čistoty vody v povodí Labe a Odry patří mezi projekty, na něž získaly obce či organizace z kraje zhruba 400 milionů korun z Evropské unie. Finance byly regionu přiděleny z Operačního programu příhraniční spolupráce České republiky a Polska. (zr)

stavy škol. Dnes je proto financujeme s odřenýma ušima.“ Největší soupeř ODS v Královéhradeckém kraji v podzimních volbách bude zřejmě ČSSD. Současnému zastupiteli a kandidátovi na hejtmana této strany Lubomíru Francovi se úspěchy této vlády hledaly podstatně hůř. „Za určitý klad považuji průmyslovou zónu a to, že kraj uvolňuje finanční prostředky na průmysl,“ řekl Franc. Jako neúspěch označil mimo jiné i výstavbu sídla kraje. „Výstavba sídla kraje mohla počkat ještě 2 volební období. Stála 2 miliardy korun, které budou teď chybět. V sociálních službách (například domovy důchodců) se provoz dostává do soukromých rukou – privatizuje se,“ dodal Franc. Totéž kritizuje i zastupitel KSČM Lubomír Štěpán. „Nepodařilo se zabránit aby se sociální péče ujaly obce, soukromé osoby a soukromé firmy.“ Kritice ale Štěpán podrobuje i administrativu kraje.

„Nepodařilo se zjednodušit administrativu a zmenšit počet administrativních zaměstnanců,“ říká a vyjadřuje tak opačný názor než hejtman Pavel Bradík. Jednou z mála věcí, kterou chválí i opozice, je čerpání dotací z Evropské unie. A není se čemu divit. V programovacím období 2004 až 2006 (tedy do roku 2007) přišly do Královéhradeckého kraje z Operačních programů Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání, Zemědělství a dalších regionálních programů více než 2 miliardy korun.To je fakt, který oceňuje jak koalice, tak i opoziční zastupitelé. Zda se podaří takto úspěšně čerpat i novému vedení kraje a zda se vůbec bude dát mluvit o novém vedení kraje, se uvidí už 17. a 18. října, kdy proběhnou volby do krajských zastupitelstev. Filip Appl

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se - udržel se rozsah regionální dopravy, pokročilo se v jednání o D11 (o půl roku se zrychlila výstavba přivaděče) - reorganizovalo se zdravotnictví – nemocnice se nyní pohybují v kladných číslech - snížil se počet administrativních zaměstnanců na kraji o 10% (ODS) a úředníci byli proškolováni v přístupu k lidem - čerpání podpory z evropských fondů – z evropských fondů přišly do kraje a proinvestovaly se více než dvě miliardy korun - investovalo se do životního prostředí i průmyslu

Nepovedlo se - chyby v reorganizaci školství – nepodařilo se snížit počet škol (škol je mnoho a žáků málo) - výstavba sídla kraje mohla počkat ještě 2 volební období, finance použité na tuto stavbu se mohly vložit do sociálních služeb, které se dostávají do soukromých rukou (ČSSD) - nezjednodušila se administrativa, čímž se nezmenšil ani počet administrativních pracovníků a do administrativy se zbytečně investovalo (KSČM) - narůstá zadlužení kraje – úvěry u bank, kraj hospodařil ztrátově

Eurocentrum Hradec Králové je součástí sítě regionálních Eurocenter, která můžete nalézt ve všech krajských městech. Eurocentra tvoří zároveň součást tzv. Integrovaného informačního systému odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Dalšími nástroji Integrovaného informačního systému jsou internetový portál Euroskop.cz a bezplatná informační linka Eurofon 800 200 200.

Eurocentrum Hradec Králové sídlí v budově RegioCentra Nový pivovar. Pracovníci Eurocentra poskytují nejen obecné informace o Evropské unii a jejím fungování, ale zodpovídají i praktické dotazy týkající se cestování do zemí EU, studia, práce a podnikání v evropských zemích nebo možností čerpání dotací z fondů EU. Eurocentrum působí zároveň jako rozcestník pro ty, kteří mají zájem o detailnější či odborné informace o

EU – poradí, v jaké instituci či na kterých webových stránkách konkrétní informace hledat. Eurocentrum nabízí svým návštěvníkům zdarma širokou škálu tištěných informačních materiálů, zapůjčení odborných publikací o evropské problematice nebo přístup na internet zdarma..

Vládní informační portál o Evropské unii shrnuje vše podstatné o EU a členských státech.

· Monitoring legislativy EU Vývoj důležitých legislativních návrhů od Bílých knih a veřejných konzultací po implementaci do českého národního práva.

Eurocentrum Hradec Králové ve spolupráci s Eurocentrem Pardubice a Europe Direct Pardubice na konci června letošního roku pořádalo seminář „Evropské dotace pro obce – příklady dobré praxe“, na kterém pracovníci řídících orgánů a zprostředkujících subjektů jednotlivých programů představili zástupcům měst a obcí podporované aktivity co možná nejvíce prakticky zaměřené. Program byl doplněn i o prezentaci úspěšného projektového řízení. V současné době připravuje Eurocentrum Hradec Králové odborný seminář zaměřený na České předsednictví Evropské unie 2009 za účasti pracovníků z Úřadu vlády, kteří mají jednotlivé agendy ve své gesci. Seminář se uskuteční 5. listopadu 2008 Další připravovaný seminář bude zaměřen na probíhající ratifikaci Lisabonské smlouvy. Tento seminář s hlasováním je naplánován na 9. prosince 2008

INZERCE

Eurocentrum Hradec Králové

· Přehled aktuálních evropských událostí Informace z evropských institucí, agentur, domácího a zahraničního tisku. · Původní rozhovory, komentáře a analýzy Euroskopu týkající se Evropské unie, členských států a vztahu EU ke třetím zemím. · Praktické informace k podnikání, práci, cestování a studiu v EU Informační texty s odkazy a kontakty, vypracované podle statistik nejčastěji kladených dotazů na lince Eurofon 800 200 200. · Euroknihovna Aktualizovaný souhrn důležitých knih a časopisů o Evropské unii.

za účasti odborníků z Parlamentního institutu. (kp) Kontaktní údaje: Eurocentrum Hradec Králové budova RegioCentra Nový pivovar, Soukenická 54/8, Hradec Králové, 500 02

E-mail: [email protected] Telefon: 495 817 877 - 8 URL: www.euroskop.cz/653/sekce/ eurocentrum-hradec-kralove/ Bezplatná telefonní linka Eurofon 800 200 200

· Interaktivní mapy Evropské unie Vývoj a etapy rozšiřování EU, Severoatlantické aliance, Schengenu a Eurozóny.

www.euroskop.cz – Věcně o Evropě

22

PARDUBICKÝ KRAJ

| KN | září 2008

Kraj se chlubí silnicemi, opozice je kritizuje

ANKETA Co se ve vašem kraji za končící volební období podařilo a co ne? Žádný významný úspěch nevidím, spíše zde převládají negativa. Jako je zdravotnictví, dopravní obslužnost a zanedbává se venkov. Jediným kladem je snížení nezaměstnanosti díky rozvoji firem. Stanislav Peca (SNK-ED), starosta města Třemošnice

STRUČNĚ A JASNĚ • Žhaví kandidáti na hejtmana kraje Ivo Toman a Roman Línek vydali na sklonku srpna a září své knihy. Nejprve obohatil knihovničky vicehejtman Línek, jehož kniha Roman Línek říká, Miroslav Brýdl se ptá je rozhovorem, který s ním vedl jeho kolega z krajské rady. První muž kraje krátce na to pokřtil knihu Ivo Toman, politik a člověk. V kraji už máme se spisovateli jasno, zatím se ale neví, kdo bude hejtman…

ÚSPĚCHY A NEÚSPĚCHY Povedlo se

NEJVĚTŠÍ (NE)ÚSPĚCHY: STAV SILNIC A NEMOCNIC V Pardubickém kraji se už naplno rozjela předvolební kampaň. Současný hejtman Ivo Toman má v plánu pětatřicet mítinků a podporu slavných osobností, například legendárního fotbalisty Antonína Panenky. Pozadu nezůstávají ani lidovci. Vsadili na tvář svého lídra Romana Línka, kterým ozdobili pardubický trolejbus. ČSSD zase podporuje stranický šéf Jiří Paroubek, který se svým obřím kamionem objíždí české kraje a v polovině října dorazí také do Svitav. Chtěl obsadit pardubické náměstí, ale nezískal povolení.

TÉMA Společně se snaží přesvědčit voliče, aby jim dali hlasy. Z regionálního pohledu to mohou mít snazší ODS a lidovci. Postupně se vystřídali v čele kraje – nejdříve lidovec Roman Línek, pak občanský demokrat Michal Rabas. V době jeho těžké nemoci však kraj řídil opět Línek, které-

ho po Rabasově smrti vystřídal Ivo Toman z ODS. Výsledky koalice ovšem zastiňuje politika vlády, se kterou řada lidí nesouhlasí. Hlavní boj se rozhoří až začátkem října. To budou i voliči nejvíce zvažovat, zda současné vedení má za sebou více pozitivních či negativních kroků. ODS jako v jiných krajích i tady prohlašuje, že se jí v končícím období dařilo, ČSSD společně s komunis-

- kraj investoval stovky milionů korun do oprav silnic II. a III. třídy, podařilo se mu rekonstruovat také mosty. Největší stavbou v tomto směru byl most Pavla Wonky, který spolykal téměř čtvrt miliardy korun - hejtmanství podpořilo velkými penězi opravy památek. Chce v tom pokračovat, v současné době řeší například rekonstrukci Schmoranzovy reálky v krajském městě. Opozici ale přijde projekt drahý

Nepovedlo se - krajské nemocnice mají stále vysoké dluhy. V prosinci 2007 to bylo přes půl miliardy korun. Propad byl ale v letošním prvním pololetí výrazně nižší než loni

Třídění odpadu není Potěmkinova vesnice „Proč bych třídil odpad, když stejně skončí všechen na stejné skládce?“ slyším občas v okruhu svých přátel. Kdybychom si v obcích a na kraji platili barevné kontejnery jen proto, abychom pak jejich obsah sesypali na jednu hromadu s obsahem těch šedých a všechno odvezli na jedno místo, žili bychom v Kocourkově. Třídění odpadu takhle nefunguje. Barevné kontejnery nestojí

na ulicích našich vesnic a měst zbytečně. Poptávka po recyklovatelném sklu, papíru a plastech totiž stoupá. Z druhotných surovin se vyrábějí smysluplné výrobky a jejich výroba je výrazně šetrnější k životnímu prostředí. Zpracování recyklovatelného odpadu se stalo životaschopným průmyslovým odvětvím. Dnešní společnost spotřebovává mnohem více zboží než společnost před dvaceti či třiceti lety. Čím více toho spotřebujeme, tím více po nás zbude odpa-

ty zase v řadě věcí tvrdí naprostý opak. Na seznamu „spíše splněno“ tak může mít krajská ODS například pozemní komunikace. Hejtmanství opravilo stovky kilometrů silnic II. a III. tříd, podařilo se také zrekonstruovat most Pavla Wonky, který je důležitou spojnicí mezi centrem Pardubic a sídlištěm Polabiny, projíždějí tudy také automobily mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Spolykal téměř čtvrt miliardy korun a kraj si kvůli této stavbě musel brát půjčku. Kraj se pustil také například do oprav frekventované silnice mezi Lanškrounem a Tatenicemi. Téměř desetikilometrový úsek čeká kompletní modernizace. „Je to jedna z největších investičních akcí Pardubického kraje, hned po Wonkově mostě vlastně největší. Její součástí bude nejen modernizace povrchu, ale také třeba přeložka části silnice kolem Tatenic, dále opěrné zdi, značení a další související stavby. Snažíme se, aby pozemní komunikace v kraji byly na co nejlepší úrovni,“ řekl hejtman Ivo Toman. Podle jeho hlavního rivala - lídra ČSSD Radko Martínka, se však kraj snaží málo. „Není hotová R35, schází obchvat Chrudimi. To všechno jsou důležité tahy, které se kvůli pomalosti Pardubického kraje zatím nepodařilo zrealizovat,“ komentoval Radko Martínek. Chybu vidí i ve stavu krajských nemocnic. Ta pardubická už

řadu let bojuje s velkými ztrátami. Právě to byl jeden z důvodů, proč k poslednímu červnu letošního roku vedení kraje odvolalo ředitele Jana Feřteka. Nahradil ho Josef Šimurda. I tady se však může hejtmanství něčím pochlubit – zdravotnická zařízení, která spravuje, skončila v letošním prvním pololetí s výrazně nižším propadem než loni. Stále však za nimi zůstávají vysoké dluhy – v prosinci 2007 to bylo přes půl miliardy korun. Mezi úspěchy kraje však může současné vedení zařadit například rekonstrukce památek. Na stole už leží další projekty, které mají pomoci k zachování místního kulturního dědictví. Jedním z největších je rekonstrukce pardubické reálky z devatenáctého století, kterou projektoval významný východočeský architekt Josef Schmoranz. Má tam vzniknout místo pro sto padesát úředníků, galerie a přednáškový sál. Projekt ale rozděluje místní politiky. Především kvůli částce, kterou musí kraj za opravy vynaložit - přibližně 220 milionů korun. Kritikou nešetří ani místní architekti. „Ta cena je skutečně neadekvátní a přestavba není v pořádku ani z hlediska urbanismu. V centru Pardubic totiž vznikne jen další mrtvý úřednický dům. Lepší by bylo reálku zbourat a postavit něco živého,“ uvedl na stránkách místního tisku pardubický architekt Milan Košař. Jan Štifter

Největší investice ve školství dokončena Stavební společnost Rudolf Kmoch, spol. s r.o., odvedla kvalitní práci

du. Třídění pomocí barevných kontejnerů je cestou, jak snížit množství odpadu přicházejícího na skládky nebo do spaloven a navíc šetřit primární surovinové zdroje. Třídění odpadu není ani Potěmkinova vesnice, ani Kocourkov. Stačí použít selský rozum. Proto třídím odpad. (kp)

„Odpad se už dávno stal závažným celoevropským problémem a třídění odpadu je jednou z metod, jak životnímu prostředí významně pomoci.“ Ing. Petr Šilar, člen rady Pardubického kraje

Slavnostním přestřižením pásky a prohlídkou nových prostor byla otevřena nástavba a přístavba Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Rybitví. Od konce roku 2006 až do dnešních dní tu Pardubický kraj – jako zřizovatel školy – proinvestoval více než 108 milionů korun. „Jsem rád, že škola v Rybitví získala novou tvář a nové prostory. Víme, že na trhu práce chybí technické profese a věřím, že toto moderní zázemí přiláká k řemeslu více dětí,“ prohlásil při slavnostním otevření školy hejtman Pardubického kraje Ivo Toman a náměstkyně

hejtmana pro školství Marie Málková dodala: „Peněz ve školství nikdy není moc a každou korunu musíme umět účelně vynaložit. Tady je vidět, že se vše podařilo. Chci za to poděkovat kolegům v radě a Zastupitelstvu Pardubického kraje. Škola byla postavena už v padesátých

Slavnostní přestřižení pásky. Zleva: Ředitel zrekonstruované školy Jaroslav Pakosta, hejtman Pardubického kraje Ivo Toman, náměstkyně hejtmana pro školství Marie Málková, vicehejtman Roman Línek a zástupce zhotovitele – majitel stavební společnosti Rudolf Kmoch.

letech a při stavebních pracích jsme odhalovali různá nepříjemná tajemství té doby. Práce se muselo udělat více než bylo v původním plánu, ale dodavatel vše zvládl v termínech a žáci a studenti, ale i pedagogický sbor, získali nové, moderní a účelně vybavené učebny.“ Zhotovitelem stavby byla stavební společnost Rudolf Kmoch, spol. s r.o. Rekonstrukce spočívala v nástavbě jednoho patra na dvě stávající budovy, které byly propojeny novým tzv. komunikačním prostorem. V přístavbách byly vytvořeny šatnové prostory i nová knihovna. Stávající učebny včetně zázemí a sociálního zařízení byly také modernizovány a bezbariérově přizpůsobeny. Před oběma rekonstruovanými objekty bylo vytvořeno i nové moderní víceúčelové hřiště, pěší komunikace i výsadba stromů a keřů. „Je to největší investiční akce Pardubického kraje ve školství. Získala podporu jak v radě, tak v Zastupitelstvu Pardubického kraje a je to dobře. Také já se připojuji ke gratulantům a přeji žákům, studentům i učitelům vše dobré,“ řekl vicehejtman zodpovědný mimo jiné za investiční záležitosti Roman Línek. (kp)

NUTS II SEVEROVÝCHOD

KN |září 2008 |

23

Dopravní projekty Severovýchodu čerpají z evropských fondů Rekonstrukce mostů, povrchu desítek kilometrů silnic i modernizaci křižovatek mohou v současné době sledovat obyvatelé Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Třiadvacet projektů za více než jednu miliardu korun z evropských fondů, které v loňském roce uspěly v rámci prvního kola výzvy, vyhlášené Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod, se zaměřilo na rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury. Zkvalitnit dopravní infrastrukturu v regionu s důrazem na její páteřní sítě, zlepšit dopravní dostupnost a připojení území na nadřazenou dopravní síť se zřetelem na bezpečnost provozu, to jsou sledované cíle, na něž se musely kraje při prvním kole výzvy zaměřit ve svých projektech. Při hodnocení žádostí hrálo významnou roli také snížení nepříznivých vlivů dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí. V rámci této výzvy se na Úřadě regionální rady NUTS II Severovýchod zaregistrovalo 24 projektových žádostí o přidělení dotace, jedna z nich byla pro formální nedostatky vyřazena. Ostatní Výbor Regionální rady schválil a mohlo se tak přistoupit k realizaci, která v současné době na řadě dopravních komunikací probíhá. „Evropská pomoc je nesmírně významná. Kraje se svým rozpočtem by rozhodně nemohly realizovat všechny potřebné projekty, na které se díky evropské pomoci dostalo nyní. Krajské prostředky se tak použijí na akce

menšího rozsahu, které svým projektovým záměrem nesplňují podmínky Regionálního operačního programu, ale zároveň jsou v rámci určitého územního celku neopomenutelné,“ říká Roman Línek, místopředseda Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a pardubický vicehejtman. Finančně nejnákladnější projekty, které čerpají z unijních prostředků více než 350 milionů korun, spadají právě do Pardubického kraje. Na obchvat Chvaletic tak z evropských fondů připadne necelých sto sedmdesát milionů korun, na modernizaci silnice druhé třídy mezi Lanškrounem a Tatenicí pak sto osmdesát tři miliony korun. Stavební práce, které předejde archeologický výzkum, by měly začít během letošního podzimu, s dokončením se počítá ve druhé polovině roku 2010. V Libereckém kraji dostalo podporu z evropských fondů jedenáct dopravních staveb, většinou silnic a mostů, které procházejí kom-

pletní rekonstrukcí. Mezi finančně nejnáročnější projekty severu Čech patří přestavba křižovatky v krajském městě. Na tuto libereckou stavbu připadlo z evropských fondů bezmála devadesát milionů korun. Projekt má být dokončen v první polovině příštího roku, silnice bude přesto uvedena do provozu již letos v listopadu v souvislosti s únorovým Mistrovstvím světa v klasickém lyžování, které podstatně zvýší dopravní zátěž Liberce. Nepříliš finančně náročná, o to více ale zajímavá, je rekonstrukce kamenného silničního mostu v Libštátě na Semilsku, v obci, jejíž kořeny sahají do poloviny 14. století. Historická stavba z roku 1822, která je chráněnou památkou také díky působivým sochám sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava z konce 18. století, poutá nemalou pozornost ochránců památkové péče. V Královéhradeckém kraji bylo v rámci první výzvy podpořeno deset projektů. Obvykle se jedná o rekonstrukce či modernizace stávajících silnic, například v Dolním Přímu, Starém Bydžově, Králově Lhotě či Kostelci nad Orlicí. V Úpici bude vybudována přeložka silnice třetí třídy a postaven nový most, na rekonstrukci dvou úseků regulačních zdí dojde na silni-

Rekonstrukce mostu u Velké Jesenice na Jaroměřsku trvala pouhé tři měsíce, od 1. září je ale most otevřen dopravě. foto: autor ci mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. K finančně nejrozsáhlejším projektům Královéhradecka patří rekonstrukce silnice mezi Vrchlabím a Lánovem za více než devadesát šest milionů korun z unijních prostředků. Dalších téměř čtyřiadevadesát milionů korun z evropských fondů je určeno na rekonstrukci deseti mostů. Jeden z nich stojí u Velké Jesenice nedaleko Jaroměře. V současné době spojuje silnici první třídy vedoucí

na Náchod s územím Orlických hor, jeho význam však podstatně vzroste s výstavbou dálnice D11. Celková rekonstrukce mostu, který byl v havarijním stavu, musela kvůli dopravním omezením proběhnout výhradně v letních měsících letošního roku, což se také podařilo, a tak 1. září využily nově položeného povrchu i školní autobusy. První z třiadvaceti úspěšných projektů výzvy zaměřené na sil-

niční regionální dopravu už byly předány k užívání nebo se k jejich dokončení schyluje. Ostatní na svou realizaci teprve čekají. Ve všech krajích regionu soudržnosti se však stále objevují problematické dopravní stavby, které si zaslouží pozornost. Další výzva se stejným zaměřením bude ukončena 31. října, o plánu výzev následujícího roku rozhodne 22. září Výbor Regionální rady. Eva Jouklová

Destinační společnost Východní Čechy Vznik této společnosti je významným krokem ke změně řízení cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Tento krok byl systematicky a dlouhodobě připravován. Při přípravě, která předcházela založení DSVČ, se vycházelo z bohatých zkušeností s fungováním organizací destinačního managementu v zahraničí, ale i již fungujících marketingových organizací cestovního ruchu v ČR.

Při vzniku společnosti se vycházelo především z myšlenky systematicky vytvářeného image kraje jednotným marketingem a vybudování zcela nové kvality při rozvoji spolupráce soukromého a veřejného sektoru.

V lednu tohoto roku byla společnost založena podpisem Zakladatelské smlouvy jejími zakládajícími členy, kterými jsou: Pardubický kraj, Sdružení měst a obcí regionu Východní Čechy pro podporu cestov-

Certifikovaná informační centra slouží návštěvníkům kraje. foto: Archiv DSVČ

ního ruchu, Českomoravské pomezí, Kralický Sněžník, o.p.s., Asociace hotelů a restaurací České republiky o.s.,Krajská hospodářská komora Pardubického kraje, East Bohemian Airport a.s., Dostihový spolek a.s., Léčebné lázně Bohdaneč a.s.,Smetanova Litomyšl, o.p.s. a Klub českých turistů Pardubický kraj. Destinační společnost Východní Čechy je zájmové sdružení právnických osob neziskového charakteru. Hlavním cílem práce DSVČ je realizace aktivit směřujících k rozvoji destinace, tak aby se Pardubický kraj mohl zařadit mezi jednotky konkurenceschopné na trhu cestovního ruchu v mezinárodním kontextu. Ke každodenní činnosti patří realizace aktivit v oblasti propagace a marketingu, budování vztahu k veřejnosti a vytváření a identifikace obchodního jména destinace „Východní Čechy“. Pro posílení úrovně cestovního ruchu v kraji je velmi důležitá i podpora sítě turistických informačních center a aktivní komunikace s nimi. V kraji pracuje 39 certifikovaných turistických informačních center, která slouží především návštěvníkům kraje při poskytování rad a informací v souvislosti s ubytováním, tipy na výlety, kulturními a sportovními akcemi atd. Všechna centra disponují bohatým propagačním materiálem o celém Pardubickém kraji, včetně kvalitních map. Pracovníci Destinační společnosti se s pracovníky informačních center pravidelně setkávají.

Nové logo destinace Východní Čechy slavnostně odhalil člen rady Pardubického kraje Miloslav Macela a ředitelka DSVČ Alena Horáková. foto: Archiv DSVČ Turistická informační centra při své práci velmi často využívají turistický portál Pardubického kraje www. vychodnicechy.info, který je naplněný informacemi o kraji a na jehož aktualizaci se také aktivně podílejí. O tom, že tento portál je úspěšný nás přesvědčuje nejen vzrůstající návštěvnost stránek, ale i ceny odborné veřejnosti. Během své dvouleté existence byl portál dvakrát oceněn cenou ministra pro místní rozvoj za turistický portál regionů

Zlatý Erb a v letošním květnu ještě cenou Asociace cestovních kanceláří ČR v kategorii www stránky zaměřené na informace o ČR. Destinační společnost se aktivně podílí na rozvoji tohoto turistického webu. Pardubický kraj je rozmanitý , bohatý na historické a přírodní krásy, s pestrým výběrem sportovních a kulturních akcí. Jednoznačně má co nabídnout, jak domácím návštěvníkům, tak zahraniční klientele. Jen se o něm musí vědět… A věříme, že v

budoucích letech už to nebude jen ze statistik hodnocení turistiky v regionech, kde se, bohužel, náš kraj ocital spíše na nelichotivých zadních příčkách. Ale především z médií, prezentací na domácích i zahraničních veletrzích, z kvalitních propagačních materiálů a také z osobních doporučení těch, kteří náš kraj navštívili a zjistili, že je tu opravdu krásně! Alena Horáková

24

PREZENTACE

| KN | září 2008

REMA Systém má devět set partnerů v nových projektech Téměř devět stovek nových partnerů pro letos zahájené projekty „Zelená firma“ a „Zelená obec“ získala firma REMA Systém zabývající se sběrem a likvidací elektroodpadu. V obou případech nabízí nezisková společnost zdarma instalování sběrných boxů buď do podniků, nebo společných prostor v obecních úřadech.

„Naší snahou bylo podpořit stagnující stav ve sběru starých elektrozařízení tím, že přiblížíme sběrná místa co nejblíže lidem. Důležité bylo, že jsme pro tuto myšlenku dokázali získat i zástupce firem a představitele municipalit. Nyní se ukazuje, že toto jednoduché řešení bylo zároveň velmi účinné. Vypovídá o tom nejen velký počet nových partnerů, ale i to, že boxy slouží svému účelu a z některých míst již po krátké době svážíme elektroodpad,“ uvedl Petr Kubernát, marketingový ředitel společnosti REMA Systém.

Projekt „Zelená obec“ má zatím přes 640 klientů a další velmi rychle přibývají. V rámci „Zelené firmy“ pak Rema Systém získala více než 240 partnerů. „Rovněž se stále hlásí další žadatelé,“ doplnil Petr Kubernát. Boxy jsou určeny pro sběr drobných elektrospotřebičů. Lze do nich vhazovat použité baterie, klávesnice, staré fény, toustovače a další. „Pokud ale starostové nebo odpovědní pracovníci firem zjistí, že lidé mají zájem o likvidaci větších zařízení, stačí, aby nám zavolali, a věc spolu s nimi vyřídíme,“ ujistil Petr Kubernát.

ANKETA 1. Jak vaše společnost řeší recyklaci elektroodpadu? 2. Proč jste si ke spolupráci v této oblasti vybrali společnost REMA Systém? 1. Využili jsme nabídky společnosti REMA Systém zapojit se do projektu Zelená firma. A to hned z několika důvodů: realizací tohoto projektu přinášíme našim zaměstnancům a zaměstnancům našich dceřiných společností jednak určitý benefit, čímž je možnost ekologicky se zbavit nepotřebných drobných elektrospotřebičů, ale také jim umožňujeme aktivně se zapojit do naplňování naší strategie společenské odpovědnosti (CSR Strategie) - jedním z jejích třech pilířů je udržitelnost životního prostředí, se zaměřením na ekologii.

1. Zájmem společnosti Barum Continental vždy bylo a stále je předávat maximální množství svých odpadů na využití. Navázáním spolupráce se společností REMA Systém vidíme jistou garanci v podobě maximálního využití všech vyřazených elektrozařízení. Nepochybně jde o smysluplnou činnost, v minulosti totiž skončila řada upotřebených elektrozařízení zcela zbytečně nevyužitá na skládkách odpadů. Navíc je pro naši společnost spolupráce zajímavá i po finanční stránce, protože se jedná o bezplatný odběr.

2. Hledáme způsoby, jak přispět k vyššímu udržitelnému rozvoji. Společnost REMA Systém přišla s touto nabídkou. Protože jejich projekt je velice dobře zorganizovaný a zároveň bezproblémový na „implementaci“ pro velkou společnost s mnoha zaměstnanci, jakou je naše banka, rozhodli jsme se do projektu zapojit. Dalším důvodem pro zapojení se do projektu byla právě i CSR Strategie ČS. Barbora Závodská, Česká spořitelna

2. Rozhodující skutečností byla možnost zapojení se do ojedinělého a zajímavého projektu Zelená firma, kterou nám společnost REMA Systém nabídla. Petr Bartoník, Barum Continental

1. Recyklaci elektroodpadu řešíme ve spolupráci s firmou REMA Systém, která pro nás zajišťuje jeho ekologickou likvidaci. Pro naše zákazníky jsme již v roce 2005 ještě před přijetím zákona o elektroodpadech zavedli systém bezplatného zpětného odběru mobilních telefonů a příslušenství v našich prodejnách. Domníváme se, že je to věc rozhodně důležitá a potřebná, protože podle našich informací se celosvětově prodá 1,3 miliardy mobilů, ale jen 3% z nich se recyklují. Jako mobilní operátor cítíme svoji spoluodpovědnost za to, co se se starými mobily děje, takže se snažíme zákazníky i motivovat, aby starý telefon nenechali ležet doma v šuplíku nebo ho nehodili do směsného odpadu. Jako příklad můžeme uvést třeba veleúspěšnou akci Recyklístek, kdy jsme během deseti týdnů shromáždili více než 50 tisíc starých mobilních přístrojů. Navíc jsme letos instalovali v našem sídle a hlavních pobočkách sběrné boxy na drobné elektropřístroje jako toustovače, holicí strojky, fény a podobně. Pro naše zaměstnance je tak výrazně jednodušší zbavovat se těchto zařízení ekologicky, aniž by museli do sběrného dvora. 2. Společnost REMA Systém nás zaujala zajímavou a hlavně originální nabídkou, ale také profesionálním a flexibilním přístupem. Naše spolupráce zatím funguje k oboustranné spokojenosti. Jitka Chocová, T-Mobile

Toužíte prožít něco neobvyklého? Chcete si zpříjemnit dovolenou či výlet? Trávíte rádi svůj volný čas aktivně? Proč jezdit daleko, když Česká republika skýtá širokou škálu možností aktivního vyžití. Vodítkem, jak prožít něco zajímavého, vám v kteroukoliv roční dobu budou stránky Kudy z nudy, projekt České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

www.kudyznudy.cz Užijte si aktivní dovolenou v lázních Léčebné lázně Bohdaneč a.s. leží v nádherném prostředí polabské nížiny, vzdálené pouhých 8 km od Pardubic. Krásu malebné rovinaté krajiny dotvářejí jehličnaté a listnaté lesy, háje a rybníky. Lázeňské domy jsou obklopené rozsáhlým udržovaným parkem a kryté kolonády spojují všechna místa v lázních. Příroda obdarovala Lázně Bohdaneč vlastními přírodními léčivými zdroji. Rozsáhlými ložisky slatiny nacházejícími se v nedalekém okolí a přírodní minerální vodou bohatou na fluor, čerpanou z artézského vrtu nazvaného „Nová panenka“. Lázně sice staví na více než stoleté tradici v léčbě pohybového aparátu, ale zároveň vytvářejí nabídku relaxačních a wellness pobytů, v dnešní době stále žádanějších.

Mnoho z nás cítí silnou potřebu udělat něco pro sebe, abychom obnovili svou životní energii a pohodu. V kolotoči každodenního života na to však nebývá čas.

Vysněná dovolená u moře pak někdy ztratí svůj pozitivní dopad vlivem dlouhého letu, neobvyklé stravy, zdravotních obtíží způsobených změnou klimatu nebo dlouhým čekáním na letišti. V Léčebných lázních Bohdaneč si můžete užít širokou škálu masáží, koupelí a zábalů, i když se cítíte zcela zdraví. Pobyty v délce prodlouženého víkendu, čtyřdenního odpočinkového pobytu a celé řady týdenních pobytů otevírají možnost všem, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví a navíc si užít aktivní dovolenou. Pobyty jsou zaměřeny jak na zlepšení fyzického zdraví, tak také například na redukci tělesné váhy. Už několik let provozují lázně špičkovou solnou jeskyni zvanou Koré, což řecky znamená „panna“. Pobyt v solné jeskyni je originální, účinná a čistě přírodní procedura, odborně označovaná haloterapie. Vzduch v jeskyni je nasycený ionty jódu,

vápníku, hořčíku, sodíku, brómu, selenu a dalšími stopovými prvky, které tvoří důležitou složku pro správnou činnost lidského organizmu. Jedna relaxačně laděná procedura v solné jeskyni trvá 45 minut a vyrovná se 2 až 3 dnům pobytu u moře. Díky rovinatému charakteru krajiny je okolí protkáno desítkami kilometrů cyklotras. Lázně nabízejí úschovu kol i možnost jejich zapůjčení, a to vč. dětských sedaček a přileb. Dalším šťastným sousedstvím je 9 jamkové golfové hřiště, vzdálené 1 km od lázní. Pro klienty čtyř a vícedenních pobytů nabízí golfové hřiště 50 % slevu na všechny služby. Krom možnosti zahrát si golf vám v lázních zprostředkují třeba také vyjížďky na koni nebo výuku chůze s holemi na nordic walking. Rozhodnete-li se pro dovolenou v lázních, nemusíte se obávat ani špatného počasí. Centrum volného času se stolním tenisem, elektronickými šipkami, billiardem a stolním fotbálkem vyplní čas celé rodině. Neméně příjemná je návštěva bazénu s vodou přírodně bohatou na fluor, vyhřívanou na 29 stupňů Celsia. Každý, kdo má zájem o podrobnější informace nebo přímo o rezervaci se může obrátit na call centrum: 466 860 860 nebo adresu [email protected]. Více o pobytových programech se dozvíte na webových stránkách www.llb.cz.

VAŠE LÁZNĚ NA DOSAH

REKONDICE  REGENERACE  RELAXACE · Wellness pobyty · Pobyty pro seniory · Pobyty k redukci nadváhy · Koupele, masáže, zábaly · Solná jeskyně · Plavání, aqua aerobic · Centrum volného času · Možnost jízdy na koních, rybaření a golfu · Lékařská péče na vysoké profesionální úrovni

Léčebné Lázně Bohdaneč a. s. Masarykovo nám. 6, 533 41 Lázně Bohdaneč tel.: 466 860 860, fax: 466 860 188 www.llb.cz, e-mail: [email protected]

KONĚ/DOSTIHY František Vítek sedmdesátiletý

Ve středu 17. září oslavila jedna z nejvýraznějších osobností našeho turfu, pan František Vítek, své sedmdesáté narozeniny. Pochází z Puchlovic u Hradce Králové. Po ukončení základní školní docházky odešel do Velké Chuchle, kde se vyučil u trenéra Karla Truhláře. Svůj první dostih odjezdil 30. 5. 1954, když v Ceně jezdčíků, handicapu IV. kategorie na 1600 metrů, v sedle Sibiřana skončil v poli poražených až na osmém místě. Navážil tenkrát 52 kg. Prvního vítězství dosáhl téhož roku koncem srpna, když s klisnou Burma vyhrál dostih jezdčíků. Překážkové dostihy začal jezdit od roku 1957. První vítězství získal 23. 6. na dráze v Lysé nad Labem. S klisnou Carmen vyhráli steeplechase na 3200 metrů. V Pardubicích poprvé zvítězil v srpnu roku 1961 s polokrevným běloušem Opálem. Již o dva roky později v sedle Korana získal prvenství ve Velké pardubické a stejný úspěch si zopakoval také v roce 1965 s klisnou Mocná. Jako jezdec získal 2 vítězství v rovinových dostizích a 73 v překážkových. Celkem osmkrát byl šampionem ve steeplechase. Koncem šedesátých let převzal po Václavovi Čechurovi trenérský úsek v Lysé nad Labem. Zde slavil velké úspěchy jako trenér především v rovinových dostizích. Celkem sedmnáctkrát se stal šampionem rovinových trenérů, což je rekord v historii našeho turfu. Šestkrát jeho svěřenci vyhráli Derby, byli to Valdaj, Latina, Arva, Lancelot, Lykeion a Regulus. Vyjmenování dalších vítězů velkých dostihů by zabralo mnoho řádků, za všechny jmenujme jen některé, jako Flexareta, Nikolas, Latén, Victoria Regia, Kleon, Lévi, Nikos, Meander, Sparta, ostatní prominou, v posledních letech například Gay Devil nebo Hyphen. Ve spolupráci s JZD Mír Všelibice, Hřebčínem Napajedla a žokejem Vlastimilem Smolíkem dosáhl František Vítek jako trenér výborných výsledků ve významných rovinových dostizích. Na překážkách byli úspěšní v prvních letech Japan, Liban, Cran, později Marquis a Aral. Na mezinárodních mítincích se vítězně dokázali prosadit Latina, Nikolas a Kleon a řada dalších pak v mezinárodních dostizích v Bratislavě. V jeho díle úspěšně pokračují i oba synové, MVDr. Roman Vítek a Pavel Vítek. Druhý jmenovaný působí již několik let v Puchlovicích, rodišti svého otce. František Vítek žije ve Dvorcích u Lysé nad Labem, nedaleko závodiště, kde se věnuje veteránu Radarovi a tříleté Vlásce. Do dalších let přejeme především pevné zdraví, pohodu a příjemné chvíle s turfem. Milan Tůma

KN |září 2008 |

Zesnulý hejtman Rabas má svůj dostih

25

ÚSPĚCHY NAŠICH KONÍ V ZAHRANIČÍ 31.8.2008 – BADEN BADEN Tradiční Altes Badener Jagdrennen, Listed steeplechase, na jejíž listině vítězů figurují i jména našich koní Glogloglo a Decent Fellow, se tentokráte běžela na trati 5 100 metrů, když několik málo let předtím byla o 600 metrů kratší. Náš turf zde zastupovala dvojice koní trenéra Váňi, klisna KÖNIGIN ARTE, která byla předtím v červnu v Pardubicích třetí ve Zlatém poháru a valach MISTER MUSIC. Klisna vedená mladým Josefem Váňou získala druhé místo, jednu a půl délky za domácí devítiletou klisnou ALLEGAN(am.Schnakenberg), MISTER MUSIC(Gueracague) byl osm délek zpět třetí. Čtvrtá byla domácí Irčanka IOWA(Korpas) a pátý v poli osmi koní Polák DALFORS(Ragno).

Historicky první dostih pojmenovaný po předčasně zesnulém hejtmanovi Pardubického kraje Michalu Rabasovi se běžel na pardubickém závodišti. V přes pět kilometrů dlouhé steeplechase cross country nakonec zvítězil kůň Numero Due s jezdcem Lubošem Urbánkem. Mecenášem významného dostihu byla pardubická společnost ZEUS. Na snímku zleva: vítězové dostihu, Zdena Rabasová, vedle stojící představitelé společnosti ZEUS, prokurista Radek Franěk a ředitel Vlastimil Freiberk. (red)

Kdo bude favoritem Velké pardubické? 118. ročník Velké pardubické České pojišťovny se poběží v neděli 12. října. V sobotu 13. září měli všichni domácí uchazeči o start v tomto našem nejprestižnějším dostihu poslední možnost splnit absolvováním kvalifikace podmínky účasti. Po třech kvalifikačních dostizích zatím z tuzemských stájí splnilo 22 koní. Po červnové Velké ceně Paramo – Memoriálu majora Miloše Svobody se zdál být největším kandidátem na vítězství ve Velké pardubické sedmiletý hnědák MONING LET ze stáje Wrbna Racing. V posledních týdnech se však potýká se zdravotními problémy a jeho účast v říjnovém vrcholu je nejistá. Koncem srpna se běžel třetí kvalifikační dostih, Velká cena SKANSKA DS. Před rokem právě zde zazářila bělka SIXTEEN, která pak Velkou pardubickou suverénně vyhrála. Tentokráte jí napodobil tréninkový partner JUVENTUS, s nestárnoucím žokejem Josefem

Váňou v sedle. A zdá se, že právě tato dvojice by mohla za necelé dva měsíce sahat po vítězství. JUVENTUS byl pod Josefem Váňou mladším loni po několika zaváháních pátý, předloni však s legendárním matadorem Váňou starším vybojoval krásné druhé místo za vítězným DECENT FELLOW. Trenér a žokej Josef Váňa ve Velké pardubické zvítězil již pětkrát, čtyřikrát s legendárním Železníkem a jednou s Vronskym. Je nejúspěšnějším jezdcem celé historie dostihu a nyní má reálnou šanci svůj rekord v podobě šestého prvenství ještě vylepšit. Přejme mu to. SIXTEEN před rokem začala zářit až koncem prázdnin. Letos zatím startovala naposledy poslední červencovou sobotu ve Velké mostecké steeplechase, kde byla druhá za vítězným BABIE LATO. Tato porážka není ostudou, vítěz je rovinovou třídou lepší a typ mosteckého dostihu mu více vyhovoval. Přesto o formě a výkon-

nosti skvělé bělky není v současné době mnoho známo. Snad je fit a můžeme od ní opět očekávat spolehlivý výkon. Vedle JUVENTUSE a SIXTEEN jsou ve hře další adepti na roli favoritů. Jsou to především vítěz květnové Velké ceny města Pardubice bělouš AMANT GRIS, po zdravotní pauze úspěšně se na dráhu navrátivší RETRIEVER a také stále se lepšící ryzák NUMERO DUE. Poslední jmenovaný v předchozích letech sklízel velké úspěchy v Bratislavě, kde se zapsal několikrát do listiny vítězů tamních dostihů a také byl dvakrát vyhlášen slovenským překážkářem roku. Na pardubické dráze podával nepřesvědčivé výkony a zdálo se, že mu zdejší dráha nesedí. Letos se ale vše změnilo. Ve Velké ceně města Pardubice byl druhý za Amant Grisem a koncem srpna zde suverénně vyhrál těžkou cross country, když porazil vysoce favorizovaného nadějného Welldancera.

Do širšího okruhu favoritů musíme řadit i předloňského vítěze Velké a dnes již třináctiletého veterána DECENT FELLOW, který byl v srpnové kvalifikaci sice až pátý, ale startoval letos poprvé a celý dostih pracoval pro čtveřici svých tréninkových kolegů. Šanci na úspěch mají i lepšící se bělouš ROOSEVELT, KLIP, PROFIL a překvapit mohou stejně jako v srpnu MARATH nebo MR LAND. Z velkého počtu zahraničních přihlášených koní je těžké usuzovat, kdo vlastně přijede a jakou bude mít šanci. Poměrně jistá je snad pouze účast slovenského HIGH TECH MADE, který napoprvé v Pardubicích pod svým trenérem, žokejem Jaroslavem Brečkou zaběhl v srpnové kvalifikaci velice dobře. Byl sice až sedmý, ale jeho prioritou bylo především dostih bezchybně absolvovat a v říjnu může být ještě lepší. Milan Tůma

Biskupský kočár je ozdobou kladrubského hřebčína Kompletní renovací prošel historický kočár královéhradeckého biskupa Karla Boromejského Hanla. Tento skvost pochází z 19. století, dlouhá léta však pouze chátral. Až díky spolupráci Pardubického a Královéhradeckého kraje, měst Pardubice a Hradec Králové a Biskupství královéhradeckého se podařilo kočár zachránit. „Biskupský skříňový kočár pochází z první poloviny 19. století a je jediný svého druhu ve východních Čechách, možná i v širším regionu. Jen díky společné dohodě krajů, krajských měst a hřebčína, ale i církve, mohla být tato vzácná památka zachráněna a zpřístupněna veřejnosti. Uchránili jsme pro budoucí generace kus naší historie, což je vždy potěšitelné a správné,“ řekl vicehejtman Roman Línek, který se pravděpodobně nejvíce zasloužil o záchranu kočáru. Díky jeho úsilí totiž biskupství

a římskokatolická farnost – děkanství v Chrasti, kde byl kočár skladován, věnovaly tuto unikátní památku Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem. Restaurování kočáru pak ze svých rozpočtů uhradily Pardubický a Královéhradecký kraj a krajská města Pardubice a Hradec Králové. Dohromady polským restaurátorům kraje a města zaplatily 15 tisíc euro. Národní hřebčín nyní bude do kočáru zapřahat své kladrubské bělouše a veřejnost je bude moci vidět při velkých společenských a kulturních událostech typu lidových slavností, dožínek, dostihů apod. Svou premiéru měl kočár v září, kdy jej v Kladrubech požehnal biskup Biskupství královéhradeckého Dominik Duka a kdy bylo do kočáru poprvé zapřaženo i čtyřspřeží kladrubských bě-

loušů. „Kočár tohoto typu v provozuschopném stavu je na území České republiky velice výjimečný. Buď se obdobné kočáry vůbec nedochovaly nebo je majitelé prodali do zahraničí: záchranu tohoto historického skvostu považuji za malý zázrak. Podobné kočáry využívala především vyšší šlechta a bývaly taženy čtyřspřežím. Jízda

v těchto kočárech, jejichž interiér je velice pohodlně polstrován, poskytuje velice příjemný zážitek,“ uvedla ředitelka Národního hřebčína Kladruby Lenka Gotthardová. Prvními akcemi, kde se kočár představí i veřejnosti, je Velká pardubická. (red)

31.8.2008 – MERANO Šestiletý BLACK DIAMOND od trenéra Josefa Váňi, v sedle se žokejem Josefem Bartošem, vyhrál cross country na 5 000 metrů a získal výhru 3 825 EUR. Další dvě místa získali domácí favorité, oba přihlášení do Velké pardubické, SERGENTE GARCIA(ž.Faltejsek) a FATAL MAC(Romano). Snad v Pardubicích některého z nich opravdu uvidíme, vždyť Italové zde naposledy startovali ve třicátých letech minulého století. V letech 1931 a 1932 Velkou pardubickou dvakrát vyhrál italský jezdec Rugiero Spano, v sedle rakouského Remuse, v roce 1935 byl Ital Pogliaga s italským koněm Quixie třetí a o rok později s isabelou Normou čtvrtý.

KAM NA DOSTIHY Podzimní a závěrečná část dostihové sezóny už pomalu klepe na dveře. Ještě nás ale čeká několik významných a zajímavých vrcholů. Od poslední srpnové neděle se každý týden až do začátku listopadu běhá ve Velké Chuchli, s výjimkou 12. října, kdy se poběží Velká pardubická. Běhat se bude také ještě několikrát v Pardubicích, v Mostě a také v Lysé nad Labem a v Brně. Termíny dostihů od poloviny září: Sobota 20. 9. – LYSÁ NAD LABEM Neděle 21. 9. – VELKÁ CHUCHLE – Velká cena Prahy Velká cena českého turfu Sobota 27. 9. – MOST – Cena Zimní královny Neděle 28. 9. – VELKÁ CHUCHLE – Svatováclavská cena Sobota 4. 10. – BRNO Neděle 5. 10. – VELKÁ CHUCHLE – Cena Zimního favorita Sobota 11. 10. – PARDUBICE – Pardubický St.Leger Neděle 12. 10. – PARDUBICE – 118. Velká pardubická České pojišťovny Sobota 18. 10. – MOST – Českomoravská cena Neděle 19. 10. – VELKÁ CHUCHLE – Memoriál Harryho Petrlíka Sobota 25. 10. – PARDUBICE – Závěrečná steeplechase ČASCH Neděle 26. 10. – VELKÁ CHUCHLE – Cena SCHAUMANN ČR Neděle 2. 11. – VELKÁ CHUCHLE – Cena prezidenta republiky

26

| KN | září 2008

DISKUZE/KOMENTÁŘE

Bojujeme za naše kraje Povedlo se nám hodně věcí. Politici KDU-ČSL výrazně pomohli svým krajům k jejich rychlejšímu rozvoji. Popravdě neznám žádný kraj, kde by byli lidé z KDU-ČSL pouze do počtu. Proto je i obecná známost našich politiků výrazně vyšší jak u jiných politických stran. Za nejvýraznější úspěchy považuji jasnou zemědělskou a venkovskou politiku v krajích, snahu pomáhat českým spotře-

bitelům, výrazný pokrok v modernizaci sítě škol a v některých krajích pod správou KDU-ČSL i fungující síť sociálních služeb. Z pozitivních věcí určitě stojí za zmínku přijetí několika nových kvalitních politiků, kteří rozšířili řady klubu krajských zastupitelů za KDU-ČSL, respektive Koalice, které v krajích tvoříme. Osobně si velice vážím například vstupu do politiky Petra Šilara, spolu-

žáka Josefa Luxe, který je uznávaným odborníkem nejen v Pardubickém kraji na zemědělství a venkov a snaží se hledat pro tento resort novou koncepci. V neposlední řadě bych vypíchl úzkou vazbu politiků KDU-ČSL z krajů a celostátní politiky. Myslím, že málokterá politická strana může o sobě říci, že tento kontakt velice dobře funguje. Ve všech krajích, kde jsou politi-

ci KDU-ČSL zastoupeni, existuje dobrá komunikace mezi krajem a ministerstvy. Samozřejmě existují v krajích oblasti, kde nedošlo k výraznému pokroku. Všeobecně lze kritizovat malý pokrok při přípravě stavby některých dálnic a rychlostních silnic, což však není v kompetenci krajů, ale státu, který kraje tlačí do mnohdy bezvýchodné situace. Pokud však

dostaneme v krajských volbách pevný mandát, věřím, že se nám to podaří změnit. Taktéž jako splavnění některých řek a toků, které je od pradávna považováno zanejekologičtější způsob dopravy.

postižením. Rozběhli jsme projekt Euroklíč, který se dnes rozšiřuje po celé zemi. Zásadním způsobem se zlepšila kvalita životního prostředí. Největší posun je možné sledovat v kvalitě vody ve středočeských řekách. Výrazný pokles zaznamenaly některé znečišťující látky v ovzduší.

obyvatele měst a obcí před nadměrnou dopravní zátěží. Cílem je vrátit kamiony na komunikace, které jsou pro takovou zátěž stavěny. Nepodařilo se postavit tolik obchvatů měst a obcí, kolik bychom si představovali a kolik by bylo třeba v souvislosti s výrazným nárůstem automobilové dopravy. Přestože jsme získali čtyřmiliardový úvěr a jsme úspěšnými žadateli o evropské peníze, není možné zajistit jak rozsáhlou rekonstrukci stávající silniční sítě, tak výstavbu nových nákladných komunikací. Nepodařilo se nám zabránit vzniku řady zákonů, které krajským úřadům

Roman Línek, 1. místopředseda KDU-ČSL a vicehejtman Pardubického kraje

Co se podařilo a nepodařilo Přes složité startovní podmínky se podařilo stabilizovat středočeské zdravotnictví. Oblastní nemocnice jsme převedli na akciové společnosti, které dnes hospodaří vyrovnaně a transparentně. Do přístrojového vybavení jsme investovali více než 500 milionů korun, zrekonstruovali jsme celou řadu oddělení. V Kolíně například vyrostl celý nový pavilon operačních sálů za více než 400 mil. korun. Zároveň jsme privatizovali 10 menších zdravotnických zařízení, kde noví majitelé za necelý rok od převzetí investovali dalších téměř 100 milionů korun. Během pěti let se zásadním způsobem zlepšilo vy-

bavení zdravotnické záchranné služby. Průměrné stáří sanitních vozů se zkrátilo z 12 let na necelé 4 roky. Záchranka má nové centrální pracoviště a každý rok jsme otevírali jedno nové výjezdové stanoviště. Výsledkem je kvalitnější zdravotní péče pro pacienty. Výrazně se podařilo zlepšit veřejnou dopravu, zejména v menších obcích kraje. Na mnoha místech se zvýšil počet autobusových spojů a jízdní řády odpovídají skutečným potřebám obyvatel kraje. Zatímco v roce 2003 vyjíždělo denně 1528 vlakových spojů a 6000 autobusových, v letošním roce zajišťuje dopravu v

kraji 1751 vlakový spoj denně a 7650 autobusových spojů denně. Získali jsme čtyřmiliardový úvěr, díky němuž se podařilo rozběhnout rozsáhlou rekonstrukci středočeských silnic a mostů. Za uplynulé čtyři roky jsme opravili více než 720 kilometrů silnic II. a III. třídy. Zrekonstruovali jsme 95 mostů a na dalších 120 pracujeme. Zvyšujeme úroveň námi zřizovaných středních škol. V oblasti sociální péče se snažíme přizpůsobovat podmínky co nejvíce potřebám klientů. Poslední dva roky významně rozšiřujeme kapacity chráněného bydlení a služeb stacionářů pro lidi se zdravotním

Nepodařilo se například zabránit předchozí vládě v zavedení elektronického mýtného, které vyhnalo kamiony z dálnic na silnice II. a III.třídy. Se současným vedením ministerstva dopravy jednáme o takové změně systému mýtného, která by ochránila

naložily další administrativní povinnosti, aniž by přitom kraje ze státního rozpočtu dostaly nezbytné peníze navíc.

Petr Bendl, místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje

Veřejná správa stále není dost otevřená Určitě se mnoho věcí povedlo, ale když dovolíte, v předvolebním období, jež pro krajské volby už odstratovalo, bych výčet dosažených úspěchů přenechal těm našim volebním soupeřům, kteří už v krajských zastupitelstvech sedí a rádi si je připíšou. Tím nejpodstatnějším, co se z mého pohledu zatím nepovedlo a co se jistě povede teprve po těchto krajských volbách, je uplatnění politiky Strany zelených v činnosti krajů. Veřejná správa stále ještě není vůči občanům dosti otevřená. S příchodem zelených bude po-

sílena transparentnost jednání zastupitelstev, občané budou dostávat informace o hlasování a budeme podporovat jejich maximální zapojování do rozhodovacích procesů. Budeme prosazovat přísnější opatření proti znečišťování ovzduší, a to především od polétavého prachu. Znečištění ovzduší osobní automobilovou dopravou budeme omezovat nabídkou kvalitní hromadné dopravy. To samozřejmě nejsou jediná opatření, která budou namířena ke zlepšování životního prostředí. Zelení zastupitelé

budou věnovat zvýšenou pozornost čistotě vod, třídění a recyklaci odpadů, vysazování a ochraně zeleně, energetickým úsporám a výrobě energie z alternativních zdrojů. Důležitou kapitolu naší politiky pak tvoří péče o krajinu a její ráz, výstavba obchvatů obcí a modernizace silnic druhé a třetí třídy. S tím souvisí příprava krajských územních plánů, aby nedocházelo k zastavění krajiny v takové míře, jak to vidíme v některých sousedních zemích. Důležitou oblastí pro nás bude zdravotnictví. Nebudeme podporovat privatizaci páteřní sítě

nemocnic v regionech, důraz ale budeme klást na dobrou síť zdravotní péče, aby byla dosažitelná i pro občany obývající odlehlé lokality. A protože se nesoustředíme jen na mladší voliče, budeme podporovat dostupnost hospicové péče, zvýšení počtu hospicových lůžek a rozšíření sítě moderních hospiců. A školství jsem si nechal nakonec jako nejchutnější kousek oběda, protože se mi stalo nejbližším: Vzdělání je základní potřebou společnosti a předpokladem jejího rozvoje. Naše regiony potřebují atraktivní a

pestrou nabídku učňovského i středoškolského vzdělávání, více škol komunitního typu a širší nabídku alternativního vzdělávání. I děti z malých vesniček musí mít školu bez obtíží dostupnou a také kvalitní. Usilujeme o propojování vědy a výzkumu s průmyslem, tedy budeme se snažit zprostředkovávat průmyslovým odvětvím moderní a perspektivní technologie. To vše je jen stručný výčet přínosů pro zlepšení kvality života občanů. Promítnou se do rozsáhlé množiny krajských problémů a jejich řešení.

Zcela stručně: Zelená pro kvalitu života.

Ondřej Liška, místopředseda Strany zelených

Pracujeme pro občany a nejsme spojeni s aférami Krajská zastupitelstva končí druhé volební období. KSČM pracovala ve všech třinácti krajích v opozici. Všech třináct »krajských vlád« neumožnilo KSČM obsadit jakékoliv funkce ve vedení krajů. ODS a její koaliční spojenci využili své převahy. Ve většině krajů zastupitelé za KSČM dokonce neměli možnost pracovat ani ve výborech zastupitelstev a komisích rad. Z těchto důvodů měli komunisté omezen přístup k řadě závažných informací. Arogance moci ODS a jejích koaličních partnerů byla tak silná, že se v mnohých případech nebraly konkrétní návrhy zastupitelů za KSČM jako relevantní, dokonce byly často zpolitizovány s poukazováním na minulost. Na základě těchto skutečností měli zastupitelé za KSČM

ztíženou situaci. Přesto pracovali, organizovali zastupitelské dny, při jednáních zastupitelstev se vyjadřovali k daným problémům a navrhovali konkrétní řešení. Ve většině krajů se nepodařilo zabránit převodu krajských nemocnic na akciové společnosti, což považujeme za neúspěch a hlavně problém pro obyvatele. Ve většině krajů není zpracována žádná zdravotnická koncepce a nesleduje se úroveň zdravotnické péče. Na základě nejistoty a špatného finančního ohodnocení odcházejí z nemocnic lékaři a zejména středně zdravotnický personál. Především zdravotní sestry odcházejí mimo resort zdravotnictví, i když jejich příprava na toto povolání trvá několik let. Konkrétně v Plzeňském kraji ne-

bylo prakticky umožněno opozičním zastupitelům projednat tuto záležitost na jednání mimořádného zastupitelstva. Dalším problémem, do kterého nemohli komunističtí zastupitelé ve většině krajů výrazně zasáhnout, byla doprava – dopravní obslužnost, výstavba obchvatů a rychlostních silnic. Na základě toho i nadále dochází ve většině krajů k nerovnoměrnému rozvoji. Zvláště v příhraničních oblastech dochází k vylidňování venkova (Tachovsko, Karlovarský kraj, Ústecký kraj). Další zásadní problém, který zastupitelé za KSČM také nemohli výrazněji ovlivnit, bylo sestavování rozpočtu kraje. Někde docházelo k nežádoucímu zadlužování kraje, jinde se zbytečně šetřilo. Velmi spora-

dicky docházelo k navyšování finančních prostředků do sociální oblasti. Velký dluh zůstává také v oblasti učňovského školství. Přes tyto zjevné bariéry se však komunistickým zastupitelům podařilo v některých krajích prosadit dílčí pozitivní řešení. Ve Středočeském kraji naši lidé korigovali prostřednictvím svého zástupce v majetkové skupině prodej majetku kraje, jihočeští krajští zastupitelé za KSČM prosadili částečné změny v rozpočtu kraje v oblasti obnovy venkova, v Zastupitelstvu Plzeňského kraje byl odsouhlasen (napříč politickým spektrem) návrh zákona o Národním parku Šumava jako krajská zákonodárná iniciativa, olomoučtí krajští zastupitelé za KSČM se spolupodíleli na udržení zámku

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139.

Čechy pod Kosířem v majetku kraje a prosadili zde vybudování společensko-kulturního centra s Muzeem Josefa Mánesa. V Moravskoslezském kraji se podařilo zabránit převodu nemocnic na akciové společnosti, jihomoravští zastupitelé za KSČM prosadili úvěr od Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj na financování mostů, ve Zlínském kraji se podařilo prosadit dostavbu dálnice D1 a na ni navazující rychlostní komunikace do Zlínského kraje. Mohu-li tedy shrnout, čtyřletá práce zastupitelů za KSČM byla prací pro občany daného kraje. Zdůrazňuji, že komunističtí zastupitelé nebyli po celé čtyři roky spojováni s jakýmikoli aférami a skandály. I přes nízkou informovanost ze strany krajských rad

pracovali s plným nasazením tak, aby se nezpronevěřili svému mandátu. Jistě si proto zaslouží, aby jejich váha byla po nadcházejících krajských volbách vyšší.

Jana Bystřická, místopředsedkyně ÚV KSČM pro regionální a komunální politiku

E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 7. Číslo: 9. Vychází: 19. září 2008 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme

INZERCE

eafrd_280x412.indd 1

KN |září 2008 |

27

21.8.2008 15:41:27

28

PREZENTACE

| KN | září 2008

V Česku se za první pololetí ubytovalo téměř 6 milionů českých a zahraničních turistů V České republice se za první pololetí roku 2008 ubytovalo o 4,2 procenta domácích a zahraničních turistů více než vloni. Potvrdila se tak očekávání agentury CzechTourism: stagnace druhého čtvrtletí ve srovnání s prudkým nárůstem v prvním kvartálu, stoupající zájem turistů z východních zemí a pokračující úbytek hostů z některých západoevropských destinací.

„V prvním čtvrtletí vzrostl díky velikonočním svátkům a dobrým sněhovým podmínkám počet zahraničních turistů o rekordních 8,5 %, a bylo zřejmé, že se ve druhém čtvrtletí dynamika růstu zpomalí.

Proto je pro nás důležitý výsledek za celé pololetí. V tom se u nás ubytovalo 5,95 milionu hostů, což je nárůst o 4,2 %,“ říká ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Od ledna do června roku 2008 dávali čeští i zahraniční hosté přednost ubytování v čtyřhvězdičkových (+12,8 %) a tříhvězdičkových hotelech (+7,2 %). Počet přenocování

Čechů a zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v 1. pololetí roku 2008 stagnoval (+ 0,9 %). Přesto jsme zaznamenali nárůst u 4*hotelů o 19,2 % a u 3*hotelů o 2 %. Z výsledků se nemohou příliš radovat kempy (počet přenocování poklesl o 14,4 %) ani penziony (-5 %). V prvním pololetí roku 2008 se v Česku ubytovalo 3,13 milionu zahraničních turistů (o 3,6 % více než vloni). Vzestupnou tendenci si udržují východoevropské země, především Rusko (+35 %), Ukrajina, Polsko a Pobaltí. Vzrůstající zájem jsme

zaznamenali i u západoevropských zemí, jako jsou Španělsko (+12,1 %), Portugalsko, Švédsko nebo Řecko. Stagnací prochází příjezdy z Francie (+0,1 %), Německa, Nizozemí, USA nebo Rakouska. V delším časovém horizontu klesají příjezdy turistů z Velké Británie (-11 %), Japonska, Itálie nebo Jižní Koreje. Do Česka znovu jezdí více Slováci (o 7,7 %) a tuzemskou dovolenou si letos dopřál i větší počet Čechů (+4,9 %). Zahraniční turisté opět při své návštěvě nejvíce preferovali Prahu (60 %). O hlavní město ale začali konečně projevovat větší

zájem také čeští turisté – přijelo jich sem o 14 % více než v roce 2007. Zahraniční turisté letos častěji objevovali především moravské regiony. Největší nárůst zájmu zaznamenali ve Zlínském (+16 %) a Moravskoslezském kraji (+ 13 %). Z hraničního šetření agentury STEMMARK pro MMR ČR realizovaného v dubnu až červnu 2008 lze vyčíst více informací o tom, jak silná koruna ovlivňuje zahraniční turisty při jejich pobytu v České republice. Kvůli silné koruně poklesly výdaje turistů obecně a klesl i počet jednodenních návštěvníků z Polska a Slovenska, kteří k nám jez-

Kam u nás jezdí Češi nejraději V roce 2007 podnikli Češi v tuzemsku téměř dvacet milionů cest. Kam jezdí nejraději? A liší se jejich preference v závislosti na ročním období? V zimě na hory, v létě k vodě nebo na kola. Takovou má asi většina z nás zjednodušenou představu o dovolené. Z hlediska domácího cestovního ruchu byl vloni nejnavštěvovanějším regionem Jihomoravský kraj, který v čele vystřídal do té doby nejoblíbenější kraj Jihočeský. Nicméně pokud jde o typicky letní měsíce, největší počet návštěvníků zavítá stále na jih Čech, v zimě zas tradičně nejvíce láká Královéhradecko. Nejméně oblíbené jsou kraje Ústecký a Karlovarský, přestože u nich každoročně dochází k růstu. Každoročně vyšší příliv domácích turistů ostatně zažívají všechny kraje kromě Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého. Sezónní rozložení návštěvníků v krajích je velmi zajímavé, zatímco většina krajů má vrchol během prázdninových měsíců, Praha je nejvíce navštěvována v obdo-

bí od září s vrcholem v prosinci, kdy se zde konají vánoční trhy. V Jihomoravském a Jihočeském kraji se během léta počet turistů dokonce zdvojnásobí. Nejrovnoměrnější přísun turistů během roku má Praha, Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V letošním roce se zdá, že domácí cestovní ruch zažívá malou renesanci, meziroční nárůst za 1. pololetí činí 5 procentních bodů. Nejvíce rostly Praha (14 %), Ústecký (10,5 %) a díky příznivější zimě také Liberecký a Královéhradecký kraj (10, resp. 11 %). Naopak pokles zaznamenaly střední Čechy, Karlovarsko a Pardubicko. Na to, zda to letos u Čechů opět vyhraje jižní Morava či se na trůn vrátí jižní Čechy, si musíme počkat až s výsledky za 3. čtvrtletí. Léto opět rozhodne. Lenka Šindelářová a Gabriela Horváthová, CzechTourism

dili na nákupy. Stále naopak roste podíl neplaceného ubytování - z dotazovaných turistů jej využila celá čtvrtina. Pro hoteliéry nepříliš optimistické zjištění, nicméně souběžně narůstá i počet solventní obchodní klientely, která do České republiky přijíždí pracovně. Ta se podle šetření podílí na příjezdech už 20 % (tj. o 5 % více než loni). O perspektivě tohoto sektoru svědčí i nedávné ocenění britského časopisu Business Destinations pro agenturu CzechTourism jako nejlepší v business turismu ve střední Evropě. Markéta Chaloupková, CzechTourism

Turistické premiéry roku 2008 Agentura CzechTourism sestavila přehled 133 novinek v cestovním ruchu pro rok 2008. Na portálu www.133premier.cz jsou dostupné novinářům, cestovním kancelářím i veřejnosti v 7 jazykových verzích. Mezi premiérami se objevují nové hotely, sportoviště, wellness centra nebo znovuzpřístupněné hrady a zámky. Výhodou internetové prezentace novinek je především variabilní vyhledávání. Návštěvníci portálu si mohou svou premiéru najít jak podle typu (památky a historie, zábava, pohodlí měst, sport), tak podle turistického regionu. Pomocí hlasování pak rozhodnou, zda je daná

aktualita zaujala. „Mezi nejvyhledávanější premiéry patří zámek DraXmoor Dolní Rožínka, Franz Kafka Museum, Martinický palác, Muzeum Karlova mostu, golfYacht Prague a Aquapalace v Praze-Čestlicích,“ uvádí Štěpánka Orsáková z regionálního odboru agentury CzechTourism.

Co v katalogu novinek pro rok 2008 najdete? Např. hotel Omnia v Janských Lázních, Clarion Congress hotel v Praze nebo designhotel Sax na Malé Straně. Po rekonstrukci se veřejnosti znovu otevřel zámek Chotoviny v jižních Čechách, novou alchymistickou dílnu mají v zámku Moravská Třebová. Na hradě Křivoklát zase připravili speciální prohlídky pro nevidomé a do unikátních renesančních interiérů se nyní mohou podívat návštěvníci zámku Kratochvíle. Tipem pro

sportovce jsou horské lanové centrum Opičárna v Ostravici, první lanový park pro malé děti Baby park v Janských Lázních nebo největší adrenalinové centrum na Šumavě Offpark Sušice. Do světa wellness zve resort Svatá Kateřina na Vysočině zaměřený na zdravý životní styl či znovuobnovené lázně Evženie v Klášterci nad Ohří. Muzejní prvenství letos patří prvnímu českému Muzeu kávy v Praze a prvnímu českému Muzeu cyklistiky v Nových Hradech. Zajímavými novinkami jsou např. „vodní tramvaje“ spojující pražské ostrovy či projekt zámku Hrubá Skála, který simuluje život ve středověku. Redakce portálu právě nyní připravuje brožuru shrnující premiéry v tiskové podobě. Ta bude k dispozici především cestovním kancelářím a agenturám ve všech jazykových mutacích (čeština, němčina, angličtina, ruština, francouzština, španělština a italština). Markéta Chaloupková, CzechTourism