Podnikatelský plán na založení nestátního zdravotnického zařízení působícího v nelékařských oborech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský plán na založení nestátního zdravotnického zařízení působícího v nelékařských oborech Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jan Vavřina, Ph.D.

Kateřina Vondálová

Brno 2011

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Vavřinovi, Ph. D. za jeho cenné podněty, věcné připomínky a zejména za obětavou spolupráci. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu během studia.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně pod vedením Ing. Jana Vavřiny, Ph.D. a že jsem v seznamu použité literatury uvedla všechny zdroje využité při zpracování práce. V Brně dne 22. května 2011

__________________

Abstract Vondálová, K., Business plan for establishing private healthcare institution in a non-medical fields. Thesis. Brno 2011th The content of this work is the composition of business plan for a new operating company in healthcare. The literature retrieval characterizes the small-and medium-sized businesses, the essentials of a business project and possible financial support for business, which forms the first part. The second, major part forms the business plan for a private dental laboratory. Keywords Business plan, market research and analysis, SWOT analysis, sensitivity analysis, financial analysis.

Abstrakt Vondálová, K., Podnikatelský plán na založení nestátního zdravotnického zařízení působícího v nelékařských oborech. Bakalářská práce. Brno 2011. Náplní bakalářské práce je sestavení podnikatelského plánu pro nový podnik působící ve zdravotnictví. V literární rešerši je charakterizována oblast malého a středního podnikání, náležitosti tvorby podnikatelského projektu a možné finanční podpory podnikání, což tvoří první část práce. Druhou, hlavní část tvoří vlastní podnikatelský plán pro soukromou zubní laboratoř. Klíčová slova Podnikatelský plán, analýza a průzkum trhu, SWOT analýza, analýza citlivosti, finanční analýza.

Úvod a cíl práce

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl práce .....................................................................................................7

2

Metodika

3

Literární rešerše 3.1

9 10

Malé a střední podniky ............................................................................10

3.1.1

Vymezení malých a středních podniků ...........................................10

3.1.2

Kategorie podniků MSP ................................................................... 11

3.2

Předpoklady úspěšného začínajícího podniku ........................................ 11

3.2.1

Získání motivace k podnikání .......................................................... 11

3.2.2

Podnikatelský nápad, objevení mezery na trhu .............................. 12

3.2.3

Osobní předpoklady pro podnikání ................................................. 12

3.2.4

Právní forma podnikání ................................................................... 12

3.2.5

Zpracování podnikatelského plánu ................................................. 15

3.3

Podnikatelský plán...................................................................................16

3.3.1

Požadavky na podnikatelský plán.................................................... 17

3.3.2

Anatomie podnikatelského plánu začínajícího podniku .................18

3.4

4

7

Podpora podnikání začínajících podnikatelů ......................................... 23

3.4.1

Legislativa ....................................................................................... 23

3.4.2

Programy podpory .......................................................................... 23

Vlastní práce 4.1

25

Popis podniku ......................................................................................... 25

4.1.1

Právní forma ................................................................................... 25

4.1.2

Legislativní podmínky nutné pro vznik podnikatelského subjektu26

4.1.3

Sídlo provozovny ............................................................................. 26

4.1.4

Potřebné přístrojové a věcné vybavení ........................................... 27

4.1.5

Způsob vedení účetnictví ................................................................ 27

6

Úvod a cíl práce

4.1.6

Pojištění ........................................................................................... 27

4.1.7

Popis výrobků a služeb .................................................................... 27

4.1.8

Vize a cíle podniku .......................................................................... 28

4.2

Analýza a průzkum trhu ......................................................................... 28

4.2.1

Celkový trh ...................................................................................... 28

4.2.2

Cílový trh..........................................................................................29

4.2.3

Zákazníci ..........................................................................................29

4.2.4

Analýza trhu a konkurence ............................................................. 30

4.2.5

SWOT analýza ..................................................................................32

4.3

Výrobní plán ............................................................................................33

4.3.1

Poloha a budovy ...............................................................................33

4.3.2

Kontrola výroby a kontrola kvality ..................................................34

4.3.3

Zásobování a distribuce ...................................................................36

4.3.4

Zařízení a technologie ...................................................................... 37

4.3.5

Dopad na životní prostředí .............................................................. 37

4.4

Marketingový plán .................................................................................. 38

4.4.1

Výrobková politika .......................................................................... 38

4.4.2

Cenová politika ............................................................................... 38

4.4.3

Propagační politika ......................................................................... 38

4.4.4

Distribuční politika ..........................................................................39

4.5

Organizační plán......................................................................................39

4.6

Hodnocení rizik .......................................................................................39

4.6.1 4.7

Analýza citlivosti ..............................................................................42

Finanční plán ...........................................................................................43

4.7.1

Zakladatelský rozpočet ....................................................................43

4.7.2

Plán příjmů a výdajů a hospodářského výsledku ........................... 46

5

Diskuse výsledků, návrhy a doporučení

50

6

Závěr

53

7

Použitá literatura

54

8

Přílohy

59

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Podnikání v jakémkoliv oboru je spojeno s řadou administrativních překážek, finančních i osobních rizik spojených s případným neúspěchem, vysokým pracovním nasazením a stresem. Na druhou stranu by měly převládat výsledky v podobě osobního zadostiučinění, finančního prospěchu a svobody. Bohužel základní školský systém, a to nejen v České republice, vychovává dobré zaměstnance, nikoliv podnikatele. Od mládí slyšíme návody v podobě: „Dobře se uč, měj dobré známky a pak si najdi jisté zaměstnání v dobrém podniku“. Tak to možná fungovalo dříve. Nyní v rychle se měnící době až na některé výjimky neexistuje jistota pracovního poměru. Než v dobrém podniku pracovat, je tedy lepší dobrý podnik vlastnit. K vybudování úspěšného podniku je nutné, aby podnikatel zvolil vhodný obor činnosti, sestavil svůj podnikatelský plán a následně jej realizoval. Podnikatelský plán je v podstatě návod, jak dosáhnout vytyčeného cíle. Slouží jak k interním potřebám podniku, určení obchodní strategie, postupů při expanzi firmy, personálního a finančního plánování, tak i k externím potřebám v podobě základní informace pro potencionální investory. Díky podnikatelskému plánu zjistí začínající podnikatel, jestli je projekt vůbec realizovatelný a jaké budou jeho silné a slabé stránky. Obor zdravotnictví je ve sdělovacích prostředcích skloňován všemi pády hlavně v souvislosti s nedostatkem financí především ve státním sektoru. Na druhou stranu privátní sektor zdravotnictví skýtá možnosti pro podnikavé osobnosti a společnosti, jak vytvořit a provozovat výdělečný podnik fungující na základě tržního hospodářství. Především obor zubního lékařství je celosvětově nadprůměrně výdělečný. Ať už se jedná přímo o zubní lékaře, zubní techniky a laboratoře, ale i výrobce a dodavatele medicínské techniky a materiálů. Motivací pro zahájení podnikání v tomto oboru je nejen ekonomická stránka věci, ale i morální hledisko. Pomoc druhým od bolesti zubů a hlavně krásný úsměv je odměnou neocenitelnou. Pokud jej nevytvoří příroda, musí pomoci zubní laboratoř. Tato bakalářská práce je právě věnována sestavení podnikatelského plánu na založení a provoz soukromé stomatologické laboratoře.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vytvořit podnikatelský plán na založení a provoz soukromé zubní laboratoře. Tento dokument by měl sloužit podnikateli k uvědomění si všech možných vlivů na jeho firmu, aby se vyvaroval případným potížím nebo byl na ně připraven. Stejně tak může sloužit jako obecný návod pro podnikání nestátního zdravotnického zařízení působícího v nelékařských oborech.

8

Úvod a cíl práce

K dosažení realizovatelnosti projektu je zapotřebí provést konkrétní analýzy týkající se úspěšného fungování podniku. Tím budou položeny teoretické základy pro praktické budování podniku se stabilním postavením na trhu.

Metodika

9

2 Metodika První části práce je zpracování literární rešerše, která vymezí problematiku malého a středního podnikání a umožní analýzu a syntézu poznatků spojených s oblastí podnikatelského plánování. V návaznosti na literární rešerši bude zpracována vlastní práce, která se bude zabývat sestavením podnikatelského plánu pro Soukromou stomatologickou laboratoř Kateřina Vondálová. Tato praktická část je věnována popisu a struktuře podniku. Analýzou trhu definujeme cílový trh. Pomocí sběru dat analýza zmapuje konkurenci a celkový trh, ve kterém podnik působí. SWOT analýza identifikuje jak silné a slabé stránky, taktéž příležitosti a hrozby. Ty umožní zjistit stav podniku ve vývoji vnějšího a vnitřního prostředí. Plán výroby bude vycházet z technologie výroby jednotlivých výrobků, úkolem bude zjistit výrobní kapacitu laboratoře. Kalkulace výrobních výdajů budou stanoveny pomocí typového kalkulačního vzorce. Prostřednictvím marketingové analýzy bude určena marketingová strategie zubní laboratoře. Následuje sestavení organizačního plánu spojeného s fungováním podniku. Neméně důležité bude hodnocení rizik s použitím analýzy citlivosti faktorů rizika na projekt a hlavně finanční plán na následující tři roky od založení firmy. Všechny tabulky použité v podnikatelském plánu budou zpracovány v Microsoft Office Excel 2007.

10

Literární rešerše

3 Literární rešerše 3.1 Malé a střední podniky Tato skupina tvořená drobnými, malými a středními podnikateli zastupuje naprostou většinu všech podniků. Sektor MSP představuje 99,83% všech ekonomicky aktivních subjektů v České republice. Tudíž mají malé a střední podniky důležitý význam pro ekonomiku země. Všeobecně působí jako činitel sociální integrace a ekonomického růstu státu a jednotlivých regionů. Jsou tedy rozhodující pro posílení konkurenceschopnosti a zdrojem inovací. Sektor malých a středních podnikatelů hraje významnou roli při vytváření nových pracovních možností v oblasti zpracovatelského průmyslu, kultury, obchodu, služeb a cestovního ruchu. Dále je pro toto odvětí charakteristické, že majitel drobného podniku vede firmu na vlastní odpovědnost. Obvykle působí v regionu, kde i bydlí a tím poskytuje regionu ekonomické přínosy. Značnou přednostní malých podniků je jejich flexibilita a schopnost vhodně reagovat na měnící se podmínky v ekonomice, vyvolané změnou poptávky.

788 299

826 931

989 568

1 043 520

1 034 479 839 120

999 472 820 612

839 118 995 701

858 051 1 002 045

634 829 746 127

700 000

744 133

800 000

635 735

900 000

650 128 753 807

1 000 000

823 974

1 100 000

844 386 988 697

971 210

Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech 1999-2009

Počet MSP právnické osoby Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem

600 000 500 000

178 860

195 359

216 589

201 269

2001

156 583

2000

143 994

111 298

1999

144 311

108 398

200 000

103 679

300 000

147 236

400 000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

100 000 0

Obr. 1

Vývoj počtu podnikatelských subjektů MSP v ČR (CZSO)

3.1.1

Vymezení malých a středních podniků

Vymezení malých a středních podniků je definováno v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, který vychází z Přílohy č. 1 Nařízení Komise č. 800/2008. Definice stanovuje tři odlišné kategorie podniků. Vytyčuje také tak zvané prahy, které jsou určujícím faktorem statutu malého a středního


11

podniku. Díky těmto prahům je umožněno zjistit do jaké kategorie podnik náleží. Kritéria pro určení prahů a následně skupiny podniku: - počet zaměstnanců, - roční obrat, - bilanční suma roční rozvahy. 3.1.2

Kategorie podniků MSP

Do následujících třech kategorií se může zařadit podnikatelský subjekt jen za předpokladu, splňuje-li podmínku samostatnosti. Kategorizace podniků MSP je stěžejní pro opatření v oblasti podpory. Za střední podnik se považuje podnik, jehož počet zaměstnanců je menší než 250 osob a roční obrat nepřesahuje 50 miliónů eur nebo roční bilanční suma vykazuje menší hodnotu než 43 miliónů eur. Za malý podnik se pokládá podnik, který zaměstnává do 50 zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 miliónů eur. Za mikropodniky jsou považovány podniky skýtající méně než 10 zaměstnanců a jejich roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy není větší než 2 miliony eur (Evropská komise, 2006).

3.2 Předpoklady úspěšného začínajícího podniku Hnacím motorem hospodářského rozvoje podniku je úspěšný podnikatel. Úspěšným podnikatelem je člověk, který má sociálně-psychologické předpoklady pro podnikání. Vyjma specifických osobnostních rysů a vlastností se mezi podstatné znaky úspěchu řadí schopnost řídit a být vůdčí osobností (Synek, 2002, s. 11). Jan Lhotský ve své knize Strategický management uvádí následující kroky podnikatele, které předchází možným potížím a rizikům spojeným se zakládáním nového podniku: 3.2.1

získání motivace k podnikání, objevit a definovat podnikatelský nápad nebo mezeru na trhu, zvážit osobní předpoklady podnikatele, zvolit vhodnou právní formu podnikání, zpracovat podnikatelský plán (Lhotský, 2010, s. 11). Získání motivace k podnikání

Pro každého člověka není lehké opustit něco, na co byl zvyklý a vystavit se něčemu, na co zvyklý není. S tím je spjatý i faktor správné motivace, která je schopna překonat všechny počáteční problémy a úskalí. Úspěch spočívá v neustálém pěstování vnitřní sebedůvěry a pevné vůle.

12


Pod pojmem motivace se pro každého z nás skrývá něco jiného. Ať už je to získání svobody, společenské prestiže, úcty okolí, seberealizace nebo finanční motivace v podobě neomezených příjmů (Cayman Islander, 2008, [online]). 3.2.2

Podnikatelský nápad, objevení mezery na trhu

Většina malých a středních podniků vzniká na základě nového podnikatelského nápadu, kterým je nový jedinečný produkt (výrobek či služba). Podnikatelských příležitosti je mnoho a jsou všude, jen je potřeba je objevit. Objevení takové příležitosti a prvotní myšlenky není ale zcela jednoduché. Je nutné si uvědomit, že oblast nebo předmět podnikání musí být životaschopné. 3.2.3

Osobní předpoklady pro podnikání

Jak již bylo zmíněno výše, ne každý člověk má vhodné dispozice stát se podnikatelem. Není to jen odhodlání pustit se do něčeho nového, ale je to zejména odpovědnost nést riziko, racionalita, vytrvalost, rozhodnost, poctivost, čestnost, cílevědomost a mnoho dalších. Vlastnosti podnikavého člověka vychází ze schopnosti prodat výrobek či poskytnout službu. Podnikání vyžaduje neustálou aktivitu a mnohdy je nezbytné pracovat i na úkor volného času. Bohužel často i pod vlivem stresu a v prostředí nejistoty. 3.2.4

Právní forma podnikání

Významným počinem, než podnikatel zahájí svou činnost, je výběr právní formy podnikání. Podnikatel se může rozhodnout, zda bude podnikat jako fyzická osoba nebo právnická osoba. Každá z právních forem podnikání má své zvláštnosti, přednosti, ale i negativa. Aby učinil budoucí podnikatel správné rozhodnutí, která forma podnikání je pro něho vhodná, je třeba svoje odhodlání posoudit s ohledem na následující kritéria: - rozsah ručení podnikatele za závazky, - míru právní regulace činnosti, - počet osob potřebných k založení podniku, - obtížnost založení (administrace, finanční náročnost), - požadavek na počáteční kapitál, - míru vlastní angažovanosti a odpovědnosti, - míru zdanění vytvořeného zisku, - povinnost zveřejňování údajů z účetnictví, - požadavky na vedení účetnictví (daňová evidence, podvojné účet nictví) (Veber, Srpová a kol., 2008). Charakteristika podnikání fyzických osob Podnikání jako fyzická osoba náleží k těm nejhojnějším formám podnikání v České republice. Fyzické osoby můžeme rozčlenit:


-

-

13

osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, osoby podnikající na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (lékaři, stomatologové, veterináři, advokáti, nelékařští zdravotní pracovníci a jiné), osoby provozující zemědělskou výrobu evidované podle zvláštních předpisů zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (rolníci, zemědělci) (Ekonomika-management, 2010, [online]).

Založení této formy podnikání je velmi jednoduché, podnikatel většinou podniká sám a sám i podnik řídí a vlastní. Podniky jednotlivce mají nejčastěji podobu živnosti. K podstatným předpokladům stát se živnostníkem přísluší podmínky bezúhonnosti, dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkolům, odborné způsobilosti atd. Mezi dvě velké výhody podnikání fyzických osob patří malá administrativní náročnost, k založení postačí malý počáteční kapitál. Na druhou stranu velkou nevýhodou je neomezené ručení celým svým majetkem a také nesnadný přístup k úvěrům a půjčkám (Synek, 2002). Česká správa sociálního zabezpečení evidovala ke konci roku 2010 celkem 955 659 podnikatelských subjektů podnikajících jako fyzická osoba. Z toho nejvíce podnikatelů je evidováno v Praze (155 271), následuje kraj Středočeský (123 052) a Severomoravský (87 851) (ČSSZ, 2010, [online]). Charakteristika podnikání právnických osob Do skupiny právnických osob řadíme tyto právní subjekty: -

Osobní společnosti Kapitálové společnosti Družstva Vzájemné pojišťovny a nadace- veřejné státní podniky

Počet právnických osob se dle údajů rejstříkových soudů ke konci roku 2010 pohybuje okolo 330 tisíc (Smart Companies, 2011, [online]). Osobní společnosti Společnost vlastní dva nebo více společníků. Ti se zároveň osobně účastní na řízení podniku. Tuto formu společnosti vymezuje obchodní zákoník. Obchodní zákoník rovněž dělí osobní společnosti na veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost. Veřejná obchodní společnost, ve zkratce v.o.s. je tvořena minimálně dvěma společníky, kteří ručí celým svým majetkem. Vedoucí postavení mají všichni zakladatelé, pokud se ve společenské smlouvě nedohodli jinak. Komanditní společnost zakládají 2 nebo více osob. Za závazky společnosti ručí buď celým svým majetkem (tzv. komplementáři) nebo do výše svého vkladu (tzv. komanditisté). Minimální vklad komanditisty je stanoven na 5 tis. Kč. Vedoucí funkci zastávají komplementáři, komanditisté mají pouze kontrolní funkci. Zisk si společníci rozdělují dle jejich dohody podle společenské smlouvy.

14


Kapitálová společnost Kapitálové společnosti rovněž upravuje obchodní zákoník. Typickým znakem je účast kapitálu společníků na podnikání, ne však osobní účast na řízení podniku. V České Republice existují dvě formy kapitálových společností. Akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným patří mezi nejrozšířenější a populární typy podniků u nás. O vhodnosti a oblíbenosti této formy rozhodují zejména přednosti jako je omezené ručení za závazky firmy, jednodušší založení i správa proti založení akciové společnosti a možnost rozložení počátečního kapitálu mezi zakladatele, který může mít i nepeněžní podobu. Požadovaný kapitál společnosti je 200 tis. Kč. Výše vkladu společníků jsou zapsané v obchodním rejstříku. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada a statutárním orgánem jsou jednatelé. Akciová společnost je kapitálová společnost, kde je základní mění rozčleněno do určitého počtu akcií s danou nominální hodnotou. Zakladatelem může být jedna právnická osoba nebo více osob. Vzhledem k vysokému základnímu kapitálu 2 mil. Kč jsou akciovou společností zejména větší podniky. Za své závazky odpovídá společnost celým svým jměním, akcionáři za závazky neručí. Nejvyšším kontrolním úřadem je dozorčí rada, statutární orgán je představenstvo, volí ho valná hromada. Družstva Dle obchodního zákoníku je družstvo charakterizováno jako společenstvím neuzavřeného počtu osob, založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů, nikoliv za účelem zisku (Synek, 2002, s. 78). Za závazky ručí družstvo celým svým majetkem, členové za dluhy, pokud není uvedeno jinak, neručí. Nejvyšší orgán je členská schůze, statutárním orgánem je představenstvo.

Literární rešerše Tab. 1

15

Výhody a nevýhody konkrétních právních forem

Podnikání jednotlivce (FO)

Výhody

- malý zakladatelský kapitál - snažší administrativa - menší kontrola ze strany státu - samostatnost a volnost při rozhodování

- obtížný přístup ke kapitálu - neomezené ručení za závazky podniku - omezená Nevýhody životnost podniku (v závislosti na délce života podnikatele) - velké nároky na ekonomické znalosti podnikatele Zdroj: vlastní zpracování 3.2.5

Osobní společnosti

- malý počáteční kapitál -lepší přístup k cizímu kapitálu

- ručení veškerým svým majetkem

Kapitálové společnosti– s.r.o. - omezené ručení za závazky podniku - pro přijetí - vyplacené podíly na zisku již nejsou předmětem povinného sociálního pojištění

- nutný počáteční kapitál - nižší důvěryhodnost podniku (z důvodu omezeného ručení) - náročnější administrativa

Kapitálové společnostia.s. - neomezená životnost podniku - snadné přesuny vlastnictví (z důvodu obchodovatelnosti s akciemi) - akcionáři neručí za závazky společnosti

- náročné založení - vysoký počáteční kapitál - vyšší kontrola ze strany státu - dvojí zdanění příjmů - povinné zveřejňování údajů

Zpracování podnikatelského plánu

Plánovat můžeme v podstatě vše, na co si vzpomeneme. Podnikatelé vytváří podnikatelské plány nebo jinak zvané business plány zejména z důvodu úspěšného získání finančních prostředků, sestavení finančního obrazu, nebo-li k určení životaschopnosti podniku. Existuje mnoho dalších případů, proč je vhodné zpracovat podnikatelský plán, jako je třeba zajištění základního fungování podniku, kontroly podnikatelských aktivit. O business plánu bude detailně pojednáno v následující kapitole.

16


3.3 Podnikatelský plán Hirsch a Peters ve své knize Založení a řízení nového podniku definují podnikatelský plán jako „Závažný dokument zpracovaný podnikatelem, popisující všechny vnější i vnitřní faktory související se založením i chodem podniku“ (Hirsch a Peters, 1996, s. 108). Jinými slovy pojednává o historii firmy, prezentuje její aktuální pozici, vizi do budoucna a strategii, jak těchto cílů dosáhnout (Abrams, 2005). Jak bylo naznačeno výše, podnikatelský plán slouží, jak interním účelům, tak k informačním potřebám externích subjektů. Pro vnitřní účely podniku funguje jako nástroj pro vlastní řízení firmy a externě se uplatňuje pro komunikaci a styk s bankami a investory při získávání finančních prostředků. Než nadejde samotná tvorba business plánu, měli bychom si položit tři základní otázky: -

Kdo bude plánovat? Proč plánujeme? Kdy máme plánovat?

Kdo bude plánovat? V rámci podniku jsou to majitelé podniku, kdo plánují. Zastávají se především o to, aby byl jejich podnik životaschopný a dlouhodobě úspěšný. Další možní projektanti business plánů jsou manageři, kteří podnik řídí na určité úrovni podniku. Plánují rovněž investoři z důvodu zamezení možným rizikům v oblasti svých investic. Kromě toho je dnes zcela běžné, že z důvodu pracovního vytížení může podnikatel nebo manager zadat sestavení podnikatelského plánu specializované firmě, která nabízí služby v podobě zpracování kvalitních, důvěryhodných a realizovatelných business plánů. Proč plánujeme? Podmínky trhu se neustále mění. Podnik je pod stálým tlakem vnějších negativních vlivů. Proto bychom se prostřednictvím opakovaného plánování měli naučit systematicky a detailně přemýšlet o budoucnosti firmy. Vyplývá z aktuální situace nebo z úmyslu podniku, proč právě nyní vytváříme podnikatelské záměry. Kdy máme plánovat? Podnikatelské plány se zpracovávají v těchto čtyřech časových etapách (Koráb a kol., 2008): 1. Start-up Jedná se o firmy v počáteční fázi, které vytváří koncepci svého budoucího podnikání. Podnikatel plánuje, jakým způsobem dosáhne svých cílů, hledá přitom vhodného investora nebo poskytovatele úvěru po případě možnost získání dotace.


17

2. Růst podniku Období plánování a analýz, kdy se firmy rozšiřují a expandují. Plány spočívají v systematickém i efektivním plánování rostoucí výroby, zvláště pak v získání prostředků pro financování růstu z interních či externích zdrojů. 3. Turnaround- obrat k lepšímu Smyslem turnaroundu je obrátit podnik od potíží k novému získání konkurenceschopné pozice na trhu. Spočívá to v důsledném sestavení nových plánů v oblasti: -

změn vedoucích pracovníků vytvoření nové strategie podniku prodeje nepotřebného majetku přehodnocení nebo změny podnikatelských aktivit zvýšení efektivity jednotlivých podnikových funkcí (Dedouchová, 2001, s.104)

4. Ostatní Do nespecifické skupiny Ostatní se řadí dvě eventuality, kdy je možné také uplatnit podnikatelský plán. Jsou jimi ukončení činnosti podniku nebo-li exit a studie proveditelnosti. Při ukončení činnosti podniku, obzvláště z příčiny prodeje je příhodné zpracovat business plán, z důvodu jeho efektivního prodeje. Jak už samotný název naznačuje, studie proveditelnosti je netradičním námětem na sestavení podnikového projektu s cílem stanovit, zda je daný projekt opravdu realizovatelný. (Koráb a kol., 2008) 3.3.1

Požadavky na podnikatelský plán

Existuje několik nepsaných pravidel, kterých by se podnikatel při své tvorbě business plánu měl držet. V každém případě je dobré při psaní myslet na potencionálního čtenáře. Obecně mají čtenáři tyto nároky: -

-

-

Srozumitelnost – je nutné, aby byl projekt pro všechny čtenáře srozumitelný, jak pro investory, bankéře, pracovníky, tak i pro nezainteresované osoby. Přehlednost – jasná a přehledná struktura plánu šetří čas čtenáře. Lépe se v něm orientuje. Stručnost – dalším požadavkem je být stručný. Znamená to, držet se tématu a být výstižný. Rozsah business plánu závisí na účelu a velikosti firmy. Uvádí se, že běžný podnikatelský plán pro začátek podnikání by měl mít okolo 20-40 stran formátu A4 plus eventuální přílohy. (Koráb a kol., 2008) Inovativnost Cílevědomost Pravdivost – není příhodné uvádět různé údaje nebo informace, které jsou nepravdivé. Podnikatelský plán musí být založen na pravdě, podporován ověřenými daty, fakty a čísly.

18


-

-

-

Věrohodnost Realizovatelnost – podnikatelský projekt musí být zasazen do reálného prostředí, na základě toho může být následně realizován. Problémem leckdy bývá naivita začínajících podnikatelů. Perspektiva – definice výhledu do budoucna (Fotr, 1995). Uvědomění si rizik – neskrývat slabá místa, být si vědom možných rizik. Načež se snažit je ošetřit a eliminovat. Záměrné utajení slabých míst snižuje důvěryhodnost projektu z pohledu příjemce. Kvalitní zpracování – ani formální stránka podnikatelského plánu je nezanedbatelná. Způsob, jakým vytvoříme a prezentujeme náš podnikatelský plán, je indikátorem podnikatelské kvality a odbornosti podnikatele.

3.3.2

Anatomie podnikatelského plánu začínajícího podniku

Skladba business plánu se odvíjí od typu začínajícího podniku. Jisté rozdíly bude mít projekt začínajícího truhláře vůči projektu podnikatele, který zakládá společnost s ručením omezeným se sto zaměstnanci. Obecně je příprava podnikatelského plánu vnímána jako poměrně složitá záležitost. Z této příčiny může k jeho snadnějšímu sestavení napomoci tato struktura: -

Titulní strana Obsah Úvodní shrnutí (exekutivní souhrn) Popis podniku Analýza a průzkum trhu Výrobní plán/ obchodní plán Marketingový plán Organizační plán Hodnocení rizik Finanční plán Přílohy (Koráb a kol., 2008).

Titulní strana První strana podnikatelského plánu obsahuje informace jako název podnikatelského plánu, název a sídlo podniku, jména osob spojená s podnikatelským plánem a jejich kontakty, právní formu podniku, datum zahájení podnikání (Koráb a kol., 2008). Obsah V případě rozsáhlého dokumentu je vhodné pro rychlejší a přehlednější orientaci potencionálního čtenáře vložit stručnou obsahovou stránku (Veber, Srpová, 2008).


19

Úvodní shrnutí- exekutivní souhrn Velmi důležitou částí business plánu je exekutivní souhrn. Zpravidla je to to první, co čtenář v podnikatelském plánu studuje. Proto je nutné právě v této části zaujmout. Příjemci zde poskytujeme krátký, bleskový přehled našeho podnikání. Jedná se o popis hlavních bodů businessu. Může tu být prezentována zakladatelská koncepce podniku, důvody, které vedly k rozhodnutí podnikat, motivace, cíle podniku. Není od věci zde zahrnout také veškeré aspekty silných stránek společnosti, které ukážou, v čem podnik vyniká, jelikož cílem tohoto souhrnu je ve čtenáři vzbudit touhu přečíst si podnikatelský plán až do konce (Abrams, 2005). Popis podniku Informace jako dosavadní úspěchy, popis historie firmy, strategie podniku, které se v této kapitole uvádí, budou u začínajícího podniku chybět. Můžeme v ní alespoň naznačit své představy o velikosti a umístění podniku. Je vhodné také nastínit obor podnikání, co budeme nabízet, jaké je nezbytné zařízení a vybavení pro chod podniku (Koráb a kol., 2008). Analýza a průzkum trhu Poznání trhu a jeho analýza by nám měla sdělit informace o trhu, jeho okolí, velikosti a o vývojích a trendech. Pozornost věnujeme zejména poptávce a konkurenci. Z hlediska poptávky identifikujeme potencionální zákazníky a jejich potřeby. Trh zákazníků vymezujeme z hlediska: -

geografického- segmentace trhu dle územního hlediska (dle státu, okresu, oblastí a jiných) demografického- segmentace dle demografických hledisek (věk, pohlaví, velikost rodiny, příjem, vzdělání národnost a další) psychologického- segmentace dle jednotlivých skupin osobnosti, příslušnosti k sociální vrstvě a životního stylu. behaviorálního- segmentace dle chování zákazníka (preference, věrnost značce, nákupní zvyky)

V konkurenčním prostředí analyzujeme současné konkurenty, budoucí konkurenty a substituční výrobky nebo služby. Úkolem této kapitoly je dobře poznat svoji konkurenci. K takovému poznání nám napomůže SWOT analýza, ve které definujeme slabé a silné stránky našeho podniku a konkurence (Fotr, 1995). Výrobní plán / obchodní plán Výrobní plán sestavují podnikatelé, kteří chtějí založit výrobní podnik. Plán výroby je orientován na technologii výroby, rozsah a využití výrobních kapacit. Kromě toho podnikatel charakterizuje postup zásobovací činnosti. To spočívá ve výběru dodavatelů, stanovení cen a struktuře zásob (Synek, 2002).

20


Pro nevýrobní podnik se navrhuje obchodní plán. Autor řeší problematiku požadavků na skladovací prostory a nákup zboží a služeb (Koráb a kol., 2008). Marketingový plán Podnikatelé hledají strategii pro získání těch nejlepších zákazníků v nejatraktivnějších segmentech trhu. V návaznosti na tuto strategii vytváří taktiku procesu prodeje. Je to realistický způsob, jak informovat potencionální zákazníky o našem výrobku či službě a především o jejich výhodách (Abrams, 2005). Vhodným nástrojem, který umožní, aby se co nejefektivněji dostaly naše výrobky k těm správným zákazníkům, je marketingový mix. Marketingový mix je tvořen čtyřmi proměnnými, označovanými jako 4P: -

Produkt (výrobková politika) Cena (cenová politika) Místo (distribuční politika) Propagace (komunikační politika)

Na obrázku je uvedena souhra všech proměnných, poskytující současně maximální hodnoty zákazníků a splnění požadovaných marketingových cílů podniku. Je to souhrn osvědčených prostředků k realizaci marketingové strategie. (Němec, 2005, [online])

Obr. 2

Marketingový mix (Robert Němec)

Organizační plán Tato část seznamuje čtenáře s vlastníky firmy a s jejím právním postavením. Vymezuje budoucí vlastnické vztahy uvnitř nového podniku. Tedy bude-li se


21

jednat o výhradního vlastníka firmy nebo o partnerství. V případě partnerství je tuto sekci nutno rozvést a přesně vymezit plánované obchodní podíly společníků. Příjemci podnikatelského plánu taktéž požadují informace o kvalitě managementu. Mimo to zjišťují plánovaný počet pracovních míst, vztahy mezi nimi a jejich kompetence. Proto se uvádí organizační struktura podniku, která informuje o nadřízenosti a podřízenosti pracovníků ve firmě. Hodnocení rizik Nevýhodou začínajících podnikatelů je neschopnost uvědomit si všechna rizika podnikání. Zaručenou pomoc, jak si rizika uvědomit, jak jim čelit a jak je předvídat, nám poskytne právě tato kapitola. Analýza vnějších i vnitřních rizik je spojena se čtyřmi kroky (Koráb a kol., 2008): -

-

Identifikace rizikových faktorů – jde o náročné nalezení eventuelních rizik, které komplexně ohrožují všechny firmy a specifikace rizik ohrožující jen vlastní firmu. (viz. Tabulka 2) Kvantifikace rizik – měření stupně rizika a posouzení pravděpodobnosti výskytu. Plánování krizových scénářů – nezbytný krizový plán vypracovaný pro účely nežádoucího vývoje podniku, včetně návrhu na shut-down. Monitoring a řízení – soustavný dohled nad rizikovými faktory a správné určení vhodných opatření vedoucí k eliminaci rizikových událostí.

Případným opatřením snižujícím rizika je návrh diverzifikace rizik. Ta spočívá v rozložení rizika na co největší základnu.

22


Tab. 2

Struktura možných rizik podnikání

Majetkové krádeže Obchodní podvody Majetková rizika Přírodní katastrofy Požár Změna makroekonomických veličin (růst úrokové míry, Ekonomická zvýšení daní…) rizika Zvýšení cen materiálů a energie Nepoctivost zaměstnanců Personální rizika Ztráta klíčových zaměstnanců Odstoupení od partnerské smlouvy Provozní rizika Změna technologií a trendů Odpovědnost za škody Zákaznická rizika Nedobytné pohledávky Dlouhodobé závazky Změna hospodářské situace Rizika na trhu Změna potřeb zákazníků Snížení cen konkurentů Konkurenční Rozšíření nabídky konkurentů rizika Výskyt nové konkurenční firmy Neschopnost dosáhnout plánovaných výsledků Realizační rizika Špatné zvládání řízení podniku Zdroj: (Koráb, Peterka, Režňáková, 2008; Abrams, 2005) Finanční plán Významná sekce podnikatelského záměru. Cílem je vytvořit obraz plánovaného vývoje finanční situace podniku. Nezbytným prvkem finančního plánu začínajícího podnikatele je zakladatelský rozpočet. Rozpočet se zabývá vztahem mezi dvěma stranami. A to stranou potřeb finančních prostředků a stranou zdrojů financování. Strana potřeb finančních prostředků se soustředí na: -

založení firmy, pořízení dlouhodobého majetku, pořízení oběžného majetku, zahájení podnikatelské činnosti.

Proti tomu strana možných zdrojů financování uvedených potřeb se dělí na: -

vlastní finanční prostředky majitelů, cizí zdroje (půjčky, úvěry, leasing, dotace) (Veber, Srpová a kol., 2008).

Finanční plán zahrnuje též představa o tom, jak chceme peníze vydělat, jak utratit a popřípadě jakou finanční pomoc očekáváme. S představou jsou spojena konkrétní čísla a analýzy. Podnikatel analyzuje tři důležité oblasti:


-

23

Příjmy + výdaje a jejich očekávaný výhled na tři roky Cash flow (hotovostní toky) pro následující tři roky Odhad finanční situace podniku k určitému datu (bilance)

Přílohy Součástí business plánu je příloha. Jsou zde přiloženy materiály eventuálně data, které nelze uvést do žádné z kapitol podnikatelského plánu. Jako přílohu lze uvést různé obchodní smlouvy, životopisy zaměstnanců, výpisy z obchodního rejstříku, fotografie produktů, ceníky, a další možné podklady související s činností podniku (Koráb a kol., 2008).

3.4 Podpora podnikání začínajících podnikatelů V České republice existuje několik programů, které podporují nově vznikající malé a střední podniky. Jejich cílem je realizace podnikatelských plánů podnikatelů nebo umožnění lepšího přístupu k externím zdrojům a také zvýšení zájmu o podnikání. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010, [online]) 3.4.1

Legislativa

Programy podpory jsou realizovány prostřednictvím zákona č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání upraveného dle Nařízení Komise (ES) 70/2001 o založení ES na veřejnou podporu ve prospěch malého a středního podnikání v platném znění a zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. 3.4.2

Programy podpory

Finanční pomoc začínajícím podnikatelům je stanovena vládou, ministerstvem, krajem, obcí nebo jinými veřejnými institucemi. Ministerstvo průmyslu a obchodu představuje v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro období 2007-2013 celkem 15 programů podpory. Forma poskytování podpory je v podobě nenávratných dotací a zvýhodněných úvěrů a záruk. Pro začínající podnikatele jsou vhodné dvě oblasti podpory: -

Program START Finanční nástroj JEREMIE (Czech Invest, 2010, [online]).

Program START Je vyhlášen v rámci programu Podnikání a inovace (OPPI) Ministerstvem průmyslu a obchodu, poskytovatel je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Jak již bylo uvedeno, START je určen pro začínající drobné podnikatele, případně pro podnikatele s dlouhým časovým odstupem podnikatelské činnosti.

24


Podniky jsou podporovány ve formě bezúročného úvěru až do výše 90% způsobilých výdajů projektu nebo ve formě zvýhodněné záruky (Business Info, 2007, [online]). Stěžejním rysem pro získání podpory START je splnění několika podmínek: -

trvalý pobyt na území České republiky oprávnění k podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání evidence na Úřadu práce v roce podání žádosti nebo roce předchozím absolvování rekvalifikačního kurzu pro začínající podnikatele doložení podnikatelského plánu podání žádosti o dotaci

Čerpání dotačních programů má i své nevýhody ve formě přísných pravidel. Ne jinak je tomu i u podpory programu START. Mezi pravidla pro poskytnutí dotace můžu uvést na příklad nutnou spoluúčast na projektu z vlastních zdrojů, minimální doba trvání projektu je 2 roky, použití poskytnuté dotace může být využita jen na vymezené investiční a neinvestiční výdaje. Finanční nástroj JEREMIE Je to nástroj Evropské komise a Evropského investičního fondu. Je určen pro podnikatele, kteří mají vynikající inovativní nápad, ale nemají dostatek prostředků na jeho realizaci. Napomáhá k získání financí malým až středním podnikům v počáteční fázi podnikání. Je poskytována formou rizikového kapitálu. (Tietzová, 2008 [online])

Vlastní práce

25

4 Vlastní práce 4.1 Popis podniku Úkolem podnikatelského plánu je zdárně založit soukromou stomatologickou laboratoř, která bude konkurenceschopná a dlouhodobě úspěšná. Zakladatelkou podniku bude Kateřina Vondálová, která získala nezbytnou praxi v oboru zubní technik. Výhodou pro zakladatelku jsou základní znalosti v oblasti ekonomiky a podnikání, které patřily mezi její hlavní předpoklady stanovené k dosažení osobního cíle: osamostatnit se a úspěšně provozovat soukromou zubní laboratoř. Impuls, proč založit firmu a podnikat, byl podmíněn bývalým zaměstnavatelem, který majitelce umožnil podílet se na chodu firmy. To znamená, nejen vykonávat zcela samostatně vlastní práci zubního technika, ale i zastávat jiné činnosti spojené s vedením podniku. V návaznosti na pozitivní reakce zákazníků, se proto rozhodla prosadit sama sebe a provádět svou práci pod svým jménem. Z hlediska právní formy bude zakladatelka podnikat jako fyzická osoba. Není proto za potřebí základní kapitál. Podnik jednotlivce bude sídlit v Blansku na ulici Sukova. Budova nabízí k pronájmu komerční prostory bývalé zubní laboratoře, což můžeme chápat jako významnou výhodu k získávání nevyhnutelných hygienických povolení. Podnikání v oboru stomatologie se orientuje na pomoc lidem, kteří potřebují nahradit stávající poškozený chrup chrupem novým. Je známo, že tato oblast podnikání je velmi potřebná a má perspektivu. Navzdory tomu bude stomatologická laboratoř nabízet kompletní výrobky a služby z oblasti fixní protetiky. Nabídku budou doplňovat výrobky z oboru snímací protetiky. Celá nabídka fixních produktů je obohacena o moderní technologie výroby, které dle výzkumných analýz nejsou ve zvoleném okrese sídla podniku poskytovány. Sofistikovanější alternativa zpracování zubních náhrad bude patřit mezi hlavní konkurenční výhody nové laboratoře. Využití dalších výhod jako flexibilita, příznivá cena či znalosti a dovednosti zakladatelky jsou předpokladem k úspěšnému startu podnikání. 4.1.1

Právní forma

Právním statutem podnikání je OSVČ, kdy výhradní vlastník firmy současně i podnik řídí. Tato nejjednodušší forma podnikání se jeví pro provozování malé stomatologické laboratoře nejpříznivější. Je současně i v oboru podnikání zubních techniků nejpoužívanější. Odpadá nezbytnost zakladatelského kapitálu a velké náročnosti na administrativu. Na druhou stranu je nutné být obeznámen s nevýhodou ručení celým svým majetkem za vzniklé závazky OSVČ.

26

4.1.2

Vlastní práce

Legislativní podmínky nutné pro vznik podnikatelského subjektu

K založení podniku působícího v nelékařských oborech budou nevyhnutelné následující kroky. Podnikání v oboru zubního technika se neřídí Zákonem č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ale Zákonem č.95/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Z této příčiny bude podmínkou založení podnikání evidence v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Zápis do Registru žadatel získá na základě splnění stanovených podmínek a vyplnění žádosti. Žádost se podává na Ministerstvo zdravotnictví. Registr je součástí Národního zdravotnického informačního systému. Na základě registrace a hygienických povolení může podnikatelka získat od Krajského úřadu Jihomoravského kraje souhlas se založením nestátního zdravotnického zařízení. 4.1.3

Sídlo provozovny

Na základě smlouvy o pronájmu prostor vhodných pro zubní laboratoř bude místem podnikání obec Blansko. Budova se nachází v centru města Blanska na ulici Sukova 4 (viz Příloha). Pronájem se vztahuje na dvě menší podkrovní místnosti o rozloze celkem 26,2 m2. Součástí pronájmu budou také společné prostory, jako je kuchyňka, šatna, toalety a chodby. Zásadním důvodem výběru tohoto místa podnikání bylo využití odchodu do penze zubní laborantky, která právě tyto prostory používala ke své podnikatelské činnosti. Tato skutečnost může majitelce usnadnit jisté nároky Krajské hygienické stanice k vydání povolení provozu zubní laboratoře. Zároveň se tím významně zkrátí časový horizont pro rozhodování a schvalování úřadů. Zvolená lokalita provozování živnosti je výhodná i svou polohou. Blansko je okresní město, kde je logicky soustředěno nejvíce stomatologů. V blízkosti 15 kilometrů se nachází druhé největší město okresu Blansko Boskovice. V Boskovicích provozovatelka laboratoře bydlí. Proto se bude neustále pohybovat mezi dvěma největšími městy v okrese.

Vlastní práce

27

4.1.4

Potřebné přístrojové a věcné vybavení

Tab. 3

Vybavení potřebné pro stomatologickou laboratoř

Mikromotor Kahan Odsávání Vibrátor Ořezávačka sádrových modelů Kapničkovač Párovací přístroj Pískovač Vypalovací pec Licí přístroj Zdroj: vlastní zpracování 4.1.5

Keramická pec Tlakový polymerátor Mikrovlná trouba Elektrický vařič Přístroj pro výrobu dlah Kompresor Laboratorní stůl Laboratorní židle Laboratorní nábytek Osvětlení

Způsob vedení účetnictví

Dle Zákona č. 235/2004 Sb., o DPH jsou poskytovatelé zdravotnických služeb a zboží osvobozeny od daně bez nároku na odpočet. Nejsou plátci DPH. Proto tedy připadá povinnost vést daňovou evidenci. S ohledem na znalosti majitelky podniku v oblasti ekonomie a podnikání se bude o účetnictví majitelka starat samostatně. Tím se vyhne pravidelné měsíční úplatě pro externího účetního. Úkolem podnikatelky bude: 4.1.6

vést daňovou evidenci, archivovat účetní doklady, vést knihu závazků a pohledávek, vést inventarizaci majetku, každoročně podávat přehled OSVČ pro účely sociálního a zdravotního pojištění, každoročně zpracovat daňové přiznání, a další. Pojištění

Mezi povinné pojištění v oboru zubních techniků náleží pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou podnikáním. Z nepovinných pojištění bude zakladatelka sjednávat pojištění provozovny. 4.1.7

Popis výrobků a služeb

Stomatologická laboratoř Kateřina Vondálová poskytuje kvalitní zpracování zubních náhrad z prvotřídních materiálů. Nabízí téměř komplexní protetické služby, zejména ve fixní protetice:

28

Vlastní práce

-

-

Fixní náhrady (inleje, onleje, pryskyřičné korunky, celokovové a celokompozitní náhrady, fasety, metalokeramické a celokeramické náhrady) Snímací náhrady (+ zásuvné spoje) Náhrady pro implantologii Chrániče pro sportovce Dlahy na bělení zubů Dlahy proti chrápání a bruxismu Čištění zlata a drahých kovů

Dále v oblasti služeb podnik nabízí odborné poradenství, a také svoz a rozvoz prací do zubních ordinací. 4.1.8

Vize a cíle podniku

Snaha podnikání je vybudovat fungující moderní zubní laboratoř se zaměřením na fixní a snímací protetiku. Přednostně se při zpracování zubních náhrad orientovat především na kvalitu, preciznost, využití nových technologií a trendů. Neustálé vzdělávání a zdokonalování se v oboru stomatologie je nezbytné. S tím souvisí ochota podnikatelky na základě přání stomatologů její praxi rozšiřovat a vyhovět všem jejich požadavkům. Velmi významná je rovněž dobrá komunikace se zubními lékaři a příznivý přístup k pacientům. V dnešní době jsou dobré vystupování, kladný přístup a vstřícnost pokládány za potenciál k dosažení úspěchu.

4.2 Analýza a průzkum trhu Potřebná data a informace, sloužící k analýze trhu, byly získány prostřednictvím dostupných internetových zdrojů. 4.2.1

Celkový trh

Dnešní globální trh v oblasti stomatologie poukazuje značný technologický i ekonomický nárůst. Je viditelná rostoucí snaha pacientů nemít nezdravé nebo vůbec žádné zuby. Tito lidé se nechtějí v takto nepříjemných situacích za žádnou cenu sociálně vyčleňovat ze společnosti. Všeobecně se dá říct, že trend současnosti je mít krásně vypadající zuby jako z módního magazínu. Proto se zákazníci začínají chovat ekonomicky a jsou ochotni investovat do svého zdraví a krásy. Ačkoliv český trh se snaží přizpůsobit evropským standardům, stále tempu evropské ekonomiky nestačí. Nese s sebou nedostatky vlivem minulého režimu a zejména vlivem zastaralých způsobů u některých stomatologických lékařů. Nicméně ve srovnání s většinou států západní Evropy je protetika mnohonásobně levnější, a proto jsou protetické práce zhotovené českými laboranty finančním řešením stále většího počtu cizinců.

Vlastní práce

Obr. 3

29

Mezinárodní srovnání cenové hladiny dentální protetiky (Stefan Meyer)

Vývoj HDP je důležitým ukazatelem i v prostředí zdravotnictví. Obecně udává tempo růstu ekonomiky, tím i vývoj v této oblasti. Zubnímu technikovi říká, jakým průměrným tempem rostou podnikatelské náklady a jakým tempem tedy musí růst i ekonomika podnikatele (potažmo jeho ceny). 4.2.2

Cílový trh

Podnikání zubního technika se orientuje na pomoc lidem, kteří potřebují nahradit stávající poškozený chrup chrupem novým. Je známo, že tato oblast podnikání je velmi potřebná a má perspektivu. Po zrušení fluoridace vody a povinných prohlídek u zubního lékaře v našem státě, došlo ke zhoršení stavu chrupu obyvatelstva. S výskytem zubního kazu a následně onemocněním chrupu souvisí i špatný životní styl obyvatelstva. Strava některých lidí žijících v dnešní době vystřídala přísun ovoce, zeleniny, mléčných výrobků za stravování se v „rychlých občerstveních“ a pojídání sladkostí. Mezi další faktory vedoucí k onemocnění nebo ztrátě zubů patří špatná ústní hygiena, úrazy, stáří a zejména genetika. Právě lidé, kteří v důsledku popsaných příčin potřebují nahradit nebo zrekonstruovat svůj chrup tvoří cílový trh zubních lékařů a následně zubních techniků. 4.2.3

Zákazníci

Zubní laboratoř bude působit v Blansku, proto cílovými zákazníky budou obyvatelé žijící v oblasti okresu Blansko (viz mapa, příloha). Blansko je rozděleno na 116 obcí, z toho 8 měst a 8 městysů. Nejvýznamnější lokality, z hlediska největší koncentrace potencionálních zákazníků, představují oblasti Blanenska, Boskovicka a Letovicka.

30

Vlastní práce

Demografické vymezení Práci zubního technika nejvíce využívá starší generace (viz Tabulka 4). Z dlouhodobých statistik je známo, že každý desátý (1,2 miliónů obyv.) Čech nosí zubní náhradu. Každoročně nově přibývá 90 tisíc lidí, kteří si koupí novou zubní náhradu. Z analýzy také vyplývá (Tabulka 5), že dnes je již mužské či ženské zastoupení pacientů ve stomatologické laboratoři téměř vyrovnané. Lze konstatovat, že muži takřka dohnali ženy v péči o svůj vzhled. Tab. 4

Využití služeb zubní laboratoře dle věku

Věk 1- 29 30- 49 50- 69 70 a více Zdroj: vlastní práce (osobní poznatky) Tab. 5

Procento zastoupení 9% 31% 46% 14%

Využití služeb zubní laboratoře dle pohlaví

Pohlaví

Procento zastoupení

Muži 42% Ženy 58% Zdroj: vlastní práce (osobní poznatky) Psychologické vymezení Potřeba náhrady chrupu si nevybírá, zda jde o člověka ze slabší sociální vrstvy nebo z bohatší. Ztráta nebo rekonstrukce chrupu je problémem nás všech. Logicky lze ale konstatovat, že v závislosti na sociální třídě, ve které se pacient nachází, dochází k výběru typu protetických náhrad. Cena výrobku zde hraje hlavní roli. Behaviorální vymezení Segmentuje zákazníky, kteří vždy využijí služeb zubního technika a nenechávají svoji situaci v dutině ústní napospas času. Jejich vzhled a reakce okolí jsou pro ně důležité. 4.2.4

Analýza trhu a konkurence

Na okrese Blansko je provozováno 52 zubních ordinací (Tabulka 6) a 14 zubních laboratoří, z toho pouze 6 laboratoří nabízí metalokeramické práce, chrániče pro sportovce a dlahy a žádná z nich nenabízí celokeramické náhrady. Z této analýzy je patrné, že chybí snaha laborantů přizpůsobit se současným trendům a novým technologiím.

Vlastní práce Tab. 6

31

Přehled stomatologických ordinací v Jihomoravském kraji

Samostatné ordinace lékařů Kraj, okresy

praktických praktických pro děti stomatologů gynekologů specialistů pro dospělé a dorost

Jihomoravský 522 kraj Blansko 51 Brno-město 201 Brno-venkov 75 Břeclav 44 Hodonín 66 Vyškov 36 Znojmo 49 Zdroj: CZSO, 2010, [online]

228

592

127

723

24 75 37 21 33 17 21

52 259 72 45 72 39 53

11 58 15 12 18 6 7

48 397 71 55 72 38 42

Počet obyvatel blanenského okresu těsně přesahuje 108 214. Z toho můžeme odvodit, že na jednu zubní laboratoř připadá 7 730 obyvatel. Je známé, že mnozí stomatologové na Blanensku objednávají práci zubních techniků např. v Brně a jiných lokalitách. To pro většinu z nich není výhodné. Nepohodlné je zejména hledisko dlouhých časových intervalů od zadání práce k jejímu doručení a také náklady spojené s doručením práce z ordinace do laboratoře. Spolupráce se zubními techniky v Brně má další důvod. Zubní lékaře k tomuto skutku nutí nespokojenost s přístupem a kvalitou zdejších laboratoří. V Tabulce 7 níže jsou vypsány jen ty obce, v nichž se nachází zubní laboratoře. Z toho je patrné, že laboratoří, které mají vybavení pro zhotovení metalokeramických prací je málo. Protože dnes je již kovokeramika mezi pacienty standardem (oproti celokeramickým náhradám). Z poznatků dotazovaných zubních lékařů bylo zjištěno, že již každý třetí pacient, jenž potřebuje fixní náhradu, volí právě kombinaci kov-keramika. Celorepublikově je znám nedostatek zubních lékařů v poměru k počtu obyvatel, což je evidentní z analýz České stomatologické komory a Českého statistického úřadu. Na jednu zubní laboratoř v okrese Blansko připadá 3,7 stomatologa. To je o 0,7 jednotek více, než je průměr v České republice. Existuje zde tedy šance pro novou stomatologickou laboratoř, obzvláště bude-li poskytovat v dnešní době oblíbené keramické náhrady.

32 Tab. 7

Vlastní práce Analýza laboratoří v okrese Blansko

Obce, ve kterých jsou zubní laboratoře Blansko Boskovice Letovice Kunštát Šošůvka Lysice Adamov Jedovnice

Počet laboratoří 4 4 0 1 1 1 2 1

Počet laboratoří, nabízející metalokeramické práce 2 2 0 1 0 0 1 0

Počet obyvatel

Počet zubních lékařů

20 474 11 304 6 799 2 621 733 1 850 4 679 2 729

14 16 4 3 2 2 4 2

Zdroj: Vlastní práce 4.2.5

SWOT analýza

Začínající podnik Silné stránky Využití kontaktů z min.zaměstnání Znalost nových technologií Výrobky, které konkurenční firmy nenabízí Lákavá cena Flexibilita Výhodná poloha laboratoře v okresním městě Aktivní vzdělávání Komunikační schopnosti Obr. 4

Slabé stránky Nová firma na trhu Nevlastní prostory provozovny Omezené finanční zdroje

SWOT analýza silných a slabých stránek podniku (vlastní práce)

Vlastní práce

33

Příležitosti

Hrozby

Noví zubní lékaři Důchodový věk některých konkurenčních laborantů

Zvýšení daní a pojištění

Rozvoj a využití nových trhů Obr. 5

Nová konkurence Zhoršení hospodářské situace obyvatelstva

SWOT analýza příležitostí a hrozeb podniku (vlastní práce)

Konkurence Silné stránky Znalost svého trhu Dobré vztahy se zákazníky Kompletně vybavená laboratoř Obr. 6

Slabé stránky Špatné vztahy se zákazníky Nedostatečné portfolio produktů Zastaralé technologie Slabý marketing

SWOT analýza silných a slabých stránek konkurence (vlastní práce)

Získaná SWOT analýza identifikuje čtyři cesty pro tvorbu strategií: SO – využít silné stránky na získání výhod WO – překonat slabiny využitím příležitostí ST – využít silné stránky pro zamezení hrozeb WT – minimalizovat hrozby, které omezují slabé stránky

4.3 Výrobní plán 4.3.1

Poloha a budovy

Celá výroba stomatologických výrobků bude probíhat v jedné budově, převážně vše si zubní technik zabezpečí na místě. Výjimkou jsou určité typy moderních konstrukcí z celokeramiky, kdy je za potřebí, použít pro jejich výrobu počítačovou technologii CAD/CAM. Pořízení přístroje, který pomocí 3D skeneru vyfrézuje bezkovovou protetickou náhradu je velmi nákladné. Vhodnou a dnes poměrně využívanou metodou, jak vyhovět přáním zákazníků je tak zvaný outsourcing1. Tato volba umožňuje využití a nabídku nejmodernějších technologií bez větších investic a školení. Nejbližší zubní laboratoře nabízející tyto služby se nachází v Brně, což není problém z hlediska polohy nové zubní laboratoře. Vzdálenost z Brna do Blanska je cca 20 kilometrů. Jako potencionální subdodavatelé byly vybrány dvě nejznámější stomatologické laboratoře poskytující právě služby CAD/CAM výroby prostřednictvím outsourcingu:

1

Outsourcing – metoda přenechání části výrobního procesu dalšímu subjektu.

34

Vlastní práce

Zubní laboratoř Apollonia Bartošova 6 602 00 Brno Tel: 602557275 Akreditovaná zubní laboratoř EURODENT Tomáš Skoupý Úpatní 9 Nový Lískovec 602 00 Brno Tel: 606319774 4.3.2

Kontrola výroby a kontrola kvality

Výrobní postupy všech náhrad jsou jasně dané. Chronologicky se zakládají ve zpracování otisků, přípravě sádrového modelu, modelace z vosku dle zvoleného typu náhrady, transformace voskového modelu pomocí vyhřívací pece a licího přístroje v kovovou konstrukci, napalování keramiky či jiného materiálu, konečné leštění a příprava hotového výrobku k odevzdání. Tabulka 8 a 9 popisuje výrobní kapacitu zubní laboratoře.


35

Výpočet výrobní kapacity laboratoře

Pracovní úkon odlití otisků Tuhnutí příprava modelu Modelace Zatmelení vyhřívací pec licí přístroj Chladnutí Opracování 1. opákr pálení opákru + chladnutí 2. opákr pálení opákru + chladnutí modelace keramická 1. pálení Opracování oprava modelace 2. pálení Opracování Glazura vypálení glazury finální opracování celkový čas [min]

Čas (t1) * [min] 15 30

Čas (t2) ** [min]

5 10 5 45 5 10 10 5 20 5 20 10 20 10 10 20 5 5 20 210

5 80

*) doba nezávislá na počtu korunek **) doba potřebná k pracovnímu úkonu na 1 korunku Zdroj: vlastní práce Ze zkušenosti vyplývá, že některé úkony nevyžadují přítomnost laborantky, proto má možnost tento čas vyplnit přípravnými pracemi jiných zakázek. Z celkového času t1 lze tedy odečíst 185 min, které by zubní technik strávil čekáním. V návaznosti na analýzu výrobní kapacity určíme čas t potřebný na výrobu n korunek podle vzorce: t= Σ t1 + n* Σ t2 – 185

36

Vlastní práce

Tab. 9

Čas potřebný na výrobu n korunek

Počet metalokeramických korunek (n) 1 2 3 4 5 6 Zdroj: vlastní práce

čas výroby (t) [min] 105 185 265 345 425 505

čas výroby[h] 1,75 3,08 4,42 5,75 7,08 8,42

Z výše uvedené tabulky 9 vyplývá, že zubní laborantka je během osmihodinové pracovní doby schopna vyrobit nejvýše 5 metalokeramických korunek za 7,08 hodiny. Zbývající čas 0,92 hodiny vyplní nutnými administrativními pracemi. Tabulka 10 ukazuje kalkulaci výdajů na jeden kus metalokeramické korunky. Tab. 10

Typový kalkulační vzorec

2. 3.

Přímý materiál Ostatní přímé výdaje Provozní režie

135 Kč 15 Kč 45 Kč

základní materiál, pomocný materiál, polotovary,… výdaje na vadné výrobky,… odpisy strojů, spotřeba energie,…

I. 4.

Vlastní výdaje výroby Správní režie

195 Kč 30 Kč

(1.+ 2.+ 3.) pojistné OSVČ, daň z příjmů,…

II. 5.

Vlastní výdaje výkonu Odbytové výdaje Úplné vlastní výdaje výkonu Zisková přirážka

225 Kč 30 Kč

(I.+ 4.) propagace, expedice,…

255 Kč 1 155 Kč

(II.+5.) (III.+6.)

1.

III. 6.

Prodejní cena

1 410 Kč

Zdroj: vlastní práce Prodejní cena je stanovena dle ceníku (viz. Příloha) majitelky podniku (1 metalokeramická korunka = 1410 Kč). Zisková přirážka jedné zhotovené korunky dosahuje 82% z celkové ceny výrobku. 4.3.3

Zásobování a distribuce

Stav zásob u malých provozoven se řídí aktuální potřebou, proto skladovací místnost materiálu není nutná. Materiál bude uskladněn přímo v laboratoři. Cílem je minimalizovat skladové zásoby, a tím nevázat kapitál, což dodavatelé materiálu umožňují svými rychlými dodávkami. V podstatě se rychlost dodávek blíží principu Just-in-Time. Aktuální stav materiálu bude podnikatelka sledovat

Vlastní práce

37

sama. V okamžiku nedostatku materiálu udělá potřebnou objednávku na příklad u těchto dodavatelů: -

Medema, s.r.o., Brno – firma dodává dentální techniku a vybavení Kopečná 248/31, 602 00 Brno-Staré Brno Tel: +420 543 210 367

-

Smrček Z-Con, s.r.o., Brno – dodavatel stomatologických materiálů Herčíkova 2480/10, 612 00 Brno-Královo Pole Tel: +420 541 244 574

-

Safina, a.s – dodavatel dentálních slitin a zlata Vídeňská 104, 252 42 Vestec Tel: +420 241 024 111

Transport otisků i hotové práce si majitelka firmy bude zajišťovat sama. Využije tak příležitosti osobního kontaktu se zubními lékaři a přispěje tak k prohloubení vztahů, diskuzím a nabídce nových výrobků. Dodací termíny od provedení otisku stomatologem k odevzdání hotové práce se průměrně pohybují kolem jednoho týdne. Záleží na rozsahu, typu a lokalizaci defektu. Nadto zubní laboratoř nabízí zhotovení frontálních zubů2 do dvou pracovních dnů, což zejména pacient, ale i stomatolog přivítá. 4.3.4

Zařízení a technologie

Stomatologická laboratoř se neobejde bez četného přístrojového vybavení, které je zaznamenáno v Tabulce 3. Ovšem všechny přístroje musí bezpodmínečně fungovat. Porucha jednoho z přístrojů může znamenat výpadek celého provozu laboratoře. Těmto případným nepříjemnostem zamezíme pravidelným servisem a dobrou péčí o laboratorní přístroje, což je laborantce dobře známo. Při vyskytnutí poruchy nebo jiného problému ve správném chodu přístrojů využije majitelka odborného servisu. 4.3.5

Dopad na životní prostředí

Dopady zubní laboratoře na životní prostředí existují pouze v podobě odpadu. Odpady v kapalné formě jsou vypouštěny do kanalizace. Jedná se o běžně použitou odpadní vodu, někdy s příměsí dihydrátu síranu vápenatého (CaSO4 • 2 H2O). Tyto látky bezpečně zachytí čistička odpadních vod. Odpady v pevném skupenství lze považovat za běžný komunální odpad. Výjimečně se vyskytující nebezpečný odpad (nebezpečné kovy) odevzdá laboratoř do sběrného dvora nebezpečného odpadu.

2

Frontální zuby – přední zuby horní i dolní čelisti od trojky po trojku.

38

Vlastní práce

4.4 Marketingový plán 4.4.1

Výrobková politika

Snaha majitelky je vybudovat fungující moderní zubní laboratoř se zaměřením na fixní a snímací protetiku. Přednostně se při zpracování zubních náhrad orientovat na kvalitu, preciznost, využití nových technologií a trendů. Mezi hlavní produkty laboratoře patří keramické stomatologické náhrady. K dosažení nejvyšší kvality, je za potřebí využívat materiály, mezi které patří produkty firmy Ivoclar, řady InLine, IPS e.max Ceram a IPS e.max Press. Kvalitní materiál se pozná snadným zpracováváním, minimální zmetkovitostí a následnou spokojeností pacienta se zubní náhradou, z důvodu vysoké pevnosti, trvanlivosti i estetiky. 4.4.2

Cenová politika

Cenová politika Soukromé stomatologické laboratoře Kateřina Vondálová je založena na cenové analýze trhu Jihomoravského kraje. Tedy cena výrobků se stanoví jednak dle cen konkurence a z části cenami stanovenými dle doporučených cen Komory Zubních techniků. Každý začínající podnikatelský subjekt si musí určit svoji cenovou strategii. Cenová strategie majitelky vychází ze špičkové kvality za průměrnou cenu. Ceník stomatologické laboratoře je uveden v příloze. 4.4.3

Propagační politika

Propagace výrobků nové firmy, která chce vstoupit na trh je velice náročná. Proto je nutné marketingový plán náležitě uvážit. První krok spočívá v osobní návštěvě stomatologů, kdy je po krátké prezentaci firmy lékař seznámen s výrobky, jenž podnik nabízí. Pro tento účel má majitelka připravenou ukázku svých prací z různých druhů materiálu, které si potencionální zákazník může prohlédnout. Součástí prezentace je přenechání připravených vizitek a ceníku stomatologických výrobků. Další kroky jsou založeny na zhotovení a tisku propagačních letáků do ordinací, čekáren, sportovních center (nabídka chráničů pro sportovce) i prezentace firmy na internetu (facebook apod.). V současné době se obzvláště ve velkých městech rozjíždí různorodé slevové akce také na zdravotní produkty. Tento postup chce podnikatelka aplikovat rovněž na své zákazníky ve formě příznivých slev a zvýhodnění (slevové akce na vybrané výrobky, věrnostní program, bezplatné služby, atd.). Marketingový plán se ale neobejde bez větších investic (Tabulka 11). V tomto případě jde o www stránky, potisk automobilu a reklama v tisku nebo na internetu.


39

Budoucí investice do propagace a reklamy

Cena v Kč

Typ propagace Tisk letáků

350,-

Tisk navštívenek

456,-

Internetové stránky Reklama v tisku Reklama na internetu Reklamní potisk automobilu Celkem Zdroj: vlastní práce 4.4.4

6 900,3 075,4 900,4 000,-

Množství 50 100 1 měsíc 1

poskytovatel DUSAB, spol. s r.o., Boskovice DUSAB, spol. s r.o., Boskovice YCNEGA technologies s.r.o., Boskovice Týden u nás, v.o.s. StomaTeam s. r. o. Megapress spol. s. r. o., Brno

19 681,-

Distribuční politika

Okresní město Blansko, budoucí sídlo Soukromé stomatologické laboratoře je místo s výhodnou strategickou polohou díky malé vzdálenosti do Brna či velkých měst okresu. Nachází se zde místní Poliklinika Blansko, ve které je centrum zubních lékařů. Jak již bylo uvedeno ve výrobním plánu, podnikatelka poskytuje služby svozu otisků a rozvozu hotových stomatologických prací. Důležitou úlohou bude, dobře naplánovat distribuční cestu, aby byly minimalizovány výdaje a aby se hotové výrobky dostaly do ordinace včas.

4.5 Organizační plán Organizační plán laboratoře je jednoduchý. Podnik bude řídit Kateřina Vondálová. Prozatím nejsou plánováni žádní zaměstnanci. Avšak z hlediska snížení nákladu je plánován pronájem místa v zubní laboratoři. Pronájem spočívá v podílení se na nájmu a v užívání zubotechnických přístrojů za úplatu někým druhým. Na základě smlouvy o pronájmu se potencionální smluvní strany domluví na částce pronájmu, kterou bude nájemce každý měsíc pravidelně platit. Podnikatelka má zkušenosti především v odvětví fixní protetiky, konkrétně v oblasti metalokeramiky, celokeramiky a implantologie.

4.6 Hodnocení rizik Na podnik, který chce vstoupit na trh, být konkurenceschopný a dlouhodobě úspěšný, připadá mnoho rizik, jež musí vlastník neodvratně identifikovat, definovat a následně eliminovat. V následující tabulce jsou přesně určeny rizika,

40

Vlastní práce

jejich stupeň závažnosti, který představují pro podnik a také pravděpodobnost výskytu konkrétního rizika. Tab. 12

Analýza rizik

Stupeň závažnosti pro podnik/ pravděpodobnost výskytu

Druh rizika Ekonomická rizika zvýšení cen materiálů a energie střední/ střední

Eliminace rizika

nízký/ střední

zvýšení cen výrobků a služeb podniku kvalifikovat a kvantifikovat marketingovou propagaci podniku, tím snížit příčinu nízké poptávky po produktech firmy. pečlivě a věrohodně zpracovaný projekt

změna technologie a trendů střední/ nízký

neustále vzdělávání a školení v oboru, vede k rychlejšímu přizpůsobení novým trendům

neschopnost splácet úvěr vysoký/střední neobdržení dotace Provozní rizika

nízká poptávka po produktech vysoký/ střední porucha (výpadek) laboratorních přístrojů střední/ střední Zákaznická rizika

odpovědnost za škody nedobytné pohledávky Rizika na trhu

změna potřeb zákazníka

dodržení vysoké kvality a preciznosti výroby, zvýšení marketingové propagace dobrá péče o přístroje a pravidelný servis

střední/ střední

dodržování a nezanedbání pracovních postupů výroby, sjednání pojištění odpovědnosti za škody

vysoký/ střední

vymezení práv a povinností s odběrateli, popř. sankce při nesplácení faktur

střední/nízký

stálé pozorování potřeb zákazníka a flexibilita v přizpůsobení se potřebám zákazníků

Vlastní práce

41

změna hospodářské situace střední/ střední Konkurenční rizika

z důvodu snížení poptávky nabídka slevových akcí pro podporu prodeje

snížení cen konkurentů

vysoký/ nízký

rozšíření nabídky konkurence

vysoký/ střední

snížení cen vlastních produktů v případě stejné kvality firmy, která snížila ceny sledování trendů a potřeb zákazníků a následná snaha o rozšíření portfolia nabízených výrobků jako první z konkurence


nabídka věrnostních služeb, snaha o dobrou komunikaci a spolupráci se zákazníky

výskyt nové konkurence Majetková rizika

majetkové krádeže střední/ nízký přírodní katastrofy vysoký/ nízký

požár

vysoký/ nízký

obchodní podvody Zdroj: vlastní práce


kvalitní zabezpečení podniku proti krádeži (alarm) pojištění proti živelným pohromám dobré protipožární opatření, každodenní kontrola a zabezpečení přístrojů zjistit původ a pověst podniků, neplatit zakázky předem, přihlížet na doporučení od ostatních kolegů

Stupeň závažnosti rizika pro soukromou stomatologickou i pravděpodobnost jejich výskytu byli rozděleny do tří stupňů: -

laboratoř

nízký- závažnost rizika i pravděpodobnost výskytu je minimální. Podnik by nemělo toto riziko nijak ohrozit. střední- Pravděpodobnost výskytu je nezanedbatelná. Je nutné s riziky tohoto stupně počítat. vysoký- závažnost rizika je velká. Firma by se mohla dostat do potíží.

Tabulka 11 slouží podnikatelce k vytvoření přehledného seznamu rizik, z nichž alespoň těm nejvyšším je třeba předcházet. Aby majitelka firmy nepřivedla podnik do ohrožení, neměla by zanedbat a dobře se postarat o dostatečnou propagaci svých výrobků. Tím by se neměla snížit poptávka zákazníků a následovně by neměla nastat další riziková situace, jako neschopnost splácet úvěr a včas plnit svoje závazky. Nelze ani opomíjet platební morálku zákazníků a pojištění proti

42

Vlastní práce

případným škodám, které mohou vést ke kritické situaci. Konkrétní vnímavost rizik na celkový projekt je popsána níže. 4.6.1

Analýza citlivosti

Analýzou citlivosti zjistíme citlivost zvolených finančních kritérií na faktory rizika projektu. Lze určit, jakým způsobem změny faktorů finančně ovlivní konkrétní kritérium. Jako faktory rizika zvolíme ty, které souvisí s riziky z předchozí tabulky, jež můžeme kvantifikovat. Analýza citlivosti udává závislost daných faktorů na ročním zisku pro rok 2012 (finanční hodnoty3 pro analýzu citlivosti vychází z Tab. 21). Pesimistické a optimistické varianty faktorů rizik jsou určeny odchýlením o ±10 od jejich nejpravděpodobnějších hodnot. Tab. 13

Varianty hodnot faktorů rizika

Faktor rizika jednotky pesimistická Prodej [ks/rok] 373 Prodejní cena [Kč/ks] 1 269 Norma spotř. [g/ks] 11 materiálu Nákupní cena Fixní výdaje

[Kč/g] [Kč/rok]

15 236 467

Varianta nejpravděpodobnější 415 1 410

optimistická 457 1 551

10

9

14 214 970

13 193 473

Zdroj: vlastní práce Závislost kritérií na ročním zisku zjistíme vztahem Z= P*C- (P*n*NC+FV) kde: Z= zisk před zdaněním [Kč] P= prodej [ks/rok] C= prodejní cena [Kč/ks] n= norma spotřeby materiálu [g/ks] NC= nákupní cena [Kč/g] FV= fixní výdaje [Kč/rok] Tab. 14

Výsledná tabulka analýzy citlivosti

Faktor rizika Prodej Prodejní cena Norma spotř. materiálu 3

Hodnota faktoru N P 415 373 1 410 1 269 10

11

hodnoty jsou zaokrouhleny na celá čísla

Pokles zisku A [Kč] R [%] 53 340 17 61 005 20 5 810

2

Vlastní práce

Nákupní cena Fixní výdaje Hosp.výsledek

43

14 214 970 312 080

15 236 467 308960

4 150 21 497 3120

1 7 10

Zdroj: vlastní práce N= nejpravděpodobnější varianta P= pesimistická varianta A= absolutní pokles ročního zisku R= relativní pokles ročního zisku Po dosazení hodnot do vzorce zjistíme, že nejpravděpodobnější hospodářský výsledek pro rok 2012 podniku činí 312 080 Kč. Kromě toho také zjistíme citlivost na změny jednotlivých kritérií rizika od nejpravděpodobnější hodnoty k hodnotě pesimistické. Ovšem odhadnutý pesimistický pokles zisku způsobený konkrétním kritériem získáme za předpokladu, že ostatní kritéria rizika zůstanou na své nejpravděpodobnější variantě. Nejcitlivější faktory, které mohou ovlivnit tento projekt, se týkají zejména poklesu prodejní ceny a poklesu objemu prodeje. Snížení prodejní ceny způsobí roční pokles zisku o 20% a úbytek poptávky po prodeji vyvolá 17% pokles. Další faktory jsou méně významné a daný projekt ovlivní jen nepatrně. Celkově je daný projekt středně rizikový. Hospodářský výsledek pesimistické varianty, kdy všechny hodnoty nabývají pesimistických hodnot, klesne roční zisk na 175 325 Kč, což je o 44%.

4.7 Finanční plán 4.7.1

Zakladatelský rozpočet

Výdaje na založení firmy Tab. 15

Tabulka výdajů potřebných na založení podniku

Položka výdajů

Částka v Kč, -

Výpis z rejstříku trestů Výdaje na notáře Odborné školení Registrace zdravotnického pracovníka Krajská hygienická stanice Registrace nestátního zdravotnického zařízení Celkem Zdroj: Vlastní práce

100 500 800 1 000 1 000 1 000 4 400

44

Vlastní práce

Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku Tab. 16

Tabulka výdajů potřebných na pořízení dlouhodobého majetku

Položka výdajů

Částka v Kč

Mikromotor Kahan Odsávání Vibrátor Ořezávačka sádrových modelů Kapničkovač Párovací přístroj Pískovač Vypalovací pec Licí přístroj Keramická pec Tlakový polymerátor Mikrovlná trouba Elektrický vařič Přístroj pro výrobu dlah Kompresor Laboratorní stůl Laboratorní židle Laboratorní nábytek Osvětlení Celkem Zdroj: Vlastní práce

4 000 1 500 3 000 2 000 7 000 3 000 7 000 18 000 35 000 35 000 185 000 10 000 2 000 1 000 7 000 3 000 8 000 3 000 5 000 1 000 340 500

Výdaje na pořízení oběžného majetku Tab. 17

Tabulka výdajů potřebných na pořízení oběžného majetku

Položka výdajů

Částka v Kč

Materiál Kancelářské prostředky Plynová bomba Čisticí prostředky Ochranné pomůcky Celkem

50 000 500 380 500 1 000 52 380

Zdroj: Vlastní práce

Vlastní práce

45

Výdaje na zahájení podnikatelské činnosti Tab. 18

Tabulka výdajů potřebných na zahájení podnikatelské činnosti

Položka výdajů

Částka v Kč

Osobní propagace- cestovné Tisk ceníků Tisk navštívenek Webové stránky Celkem Zdroj: Vlastní práce

1 000 300 456 6 900 8 656

Po součtu všech výdajů budou celkové finanční potřeby podniku na zahájení činnosti činit 405 936, – Kč. Zdroje krytí finančních potřeb podniku Tab. 19

Zdroje krytí výdajů

Položky zdroje krytí

Částka v Kč

Vlastní finanční prostředky Cizí zdroje dotace pro začínající podnikatele poskytnutý úvěr Celkem Zdroj: Vlastní práce

105 936 20 000 280 000 405 936

Mimo vlastních finančních prostředků majitelky bude zapotřebí 300 000, – Kč z cizích zdrojů. Příhodné bude využít bezúročné podpory pro začínající podnikatele START, kterou poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka. Dotace pro nové podnikatele v programu START jsou poskytovány v minimální výši 20 000, – Kč. Jako další zdroj krytí finančních potřeb podniku je bezúročný úvěr 280 000, – Kč. Při uzavření úvěru se podnikatelka s poskytovatelem úvěru dohodla na odložených splátkách, které začne splácet v měsíčním intervalu od 1.1. 2012. Výše splátky bude činit 8000, – Kč, počet splátek 35.

46

4.7.2

Vlastní práce

Plán příjmů a výdajů a hospodářského výsledku

Očekávané příjmy a výdaje Tab. 20

Příjmy + výdaje a jejich očekávaný výhled na rok 2011 červenec Srpen

Tržba

Září

říjen

listopad

prosinec

CELKEM

10 500

22 000

30 500

32 000

32 500

36 000

163 500

3 000

3 000

4 000

4 500

3 000

5 000

22 500

8 500

8 500

8 500

8 500

8 500

8 500

51 000

Údržba

0

0

0

0

0

500

500

Technické vybavení

0

0

0

0

0

0

0

Nákup materiálu

Výdaje na provoz Nájemné

Odpisy

3 083

3 083

3 083

3 083

3 083

3 083

18 498

Pojištění

800

800

800

800

800

800

4 800

Účty za telefon, internet

500

500

500

500

850

850

3 700

Kancelářské potřeby

100

100

100

100

100

100

600

Poštovné

200

100

0

0

100

0

400

25

25

25

375

25

3 100

3 575

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

2 000

12 000

0

0

0

0

0

0

0

Marketing a reklama Cestovné Vzdělávání a školení Jiné

0

0

0

0

0

0

0

Celkové výdaje

15 208

15 108

15 008

15 358

15 458

18 933

95 073

Čistý příjem před zdaněním

-7 708

3 892

11 492

12 142

14 042

12 067

45 927

0

0

0

0

0

0

0

-7 708

3 892

11 492

12 142

14 042

12 067

45 927

Daň z příjmu Zisk/ztráta po zdanění

Zdroj: vlastní práce Předpokládané příjmy z Tab. 20 mají stoupající tendenci, ale v prvním roce podnikání stále nedosahují ani průměrného příjmu v ČR4.

4

Průměrná mzda pro rok 2011 je stanovena na 24 740 Kč.


47

Příjmy + výdaje a jejich očekávaný výhled na rok 2012

2012 I.

II.

III.

IV.

Celkem

Tržba

120 000

135 000

150 000

180 000

585000

Nákup materiálu

15 000

15 000

15 000

15 000

Nájemné

25 500

25 500

25 500

27 000

Údržba

900

900

1 200

1 200


0

0

10 000

0

Odpisy

9 249

9 249

9 249

9 249

Pojištění

2 400

2 400

2 400

2 400

Účty za telefon, internet

2 550

2 550

2 550

2 550

Kancelářské potřeby

300

300

300

300

Poštovné

100

100

100

100

Marketing a reklama

425

425

5 000

425

Cestovné

6 000

6 100

6 200

6 300

Vzdělávání a školení

0

0

5 000

0

Jiné

0

1 000

1 000

1 000

Celkové výdaje

47 424

48 524

68 499

50 524

10 200 1 200 400 6 275 24 600 5 000 3 000 214 971

Čistý příjem před zdaněním 57 576

71 476

66 501

114 476

310029

Daň z příjmu

8636,4

10721

9975,15

17171,4

46 504

Zisk/ztráta po zdanění

48 940

60 755

56 526

97 305

263526

60 000

Výdaje na provoz

Zdroj: vlastní práce Tab. 22

Příjmy + výdaje a jejich očekávaný výhled na rok 2013 2013

Tržba

720 000

Nákup materiálu

60 000

Výdaje na provoz Nájemné

108 000

Údržba

10 800

103 500 4 200 10 000 36 996 9 600

48

Vlastní práce


27 000

Odpisy

36 996

Pojištění

10 800

Účty za telefon, internet 12 000 Kancelářské potřeby

1 200

Poštovné

400

Marketing a reklama

15 000

Cestovné

30 000

Vzdělávání a školení

6 000

Jiné

12 000

Celkové výdaje

270 196

Zdroj: vlastní práce Druhý a třetí rok po zavedení firmy se už předpokládá stabilní obrat s mírně rostoucí tendencí a koncem druhého roku podnikání již nadprůměrné příjmy. Cash flow Tab. 23

Cash flow a výdaj pro následující tři roky

2011

2012

2013

113 500

99 000 212 500

585 000 99 750 684 750

720 000 104 400 824 400

22 500 95 073 0 117 573

60 000 214971 96 000 370 971

60 000 270 196 96 000 426 196

Pojištění OSVČ Daň z příjmu

23 324 0

57 065 46504

72 534 58 471

Cash flow

71 603

210 210

267 199

Příjmy Příjmy z prodeje Příjmy z pronájmu Příjmy celkem Výdaje Nákup materiálu Výdaje na provoz Splácení úvěru Výdaje celkem

Zdroj: vlastní práce

Vlastní práce

49

Kladný cash flow uvedený v Tabulce 20 je důležitou součástí finančního managementu podniku. Pro podnik to znamená pozitivní platební schopnost, možnost investic a popř. rozšíření podniku z vlastních zdrojů.

50


5 Diskuse výsledků, návrhy a doporučení Bakalářská práce nejprve seznamuje v obecné rovině s podnikatelským prostředím v České republice. Úvodní stránky literární rešerše se věnují malým a středním podnikům, které tvoří 99,83% všech ekonomicky aktivních subjektů. Nejdůležitějším faktorem k zahájení podnikatelské činnosti je motivace. Bez dostatečné a správné motivace se nedoporučuje vůbec s podnikáním začínat. V takovém případě následuje pravděpodobně neúspěch projektu. Pojem motivace má pro každého člověka jinou podstatu a intenzitu, v podnikání jde většinou o získání finanční nezávislosti, svobody, společenské prestiže či seberealizace podnikatele. Pominout však nelze objevení nového podnikatelského nápadu a jeho realizaci. Pro projekt na zahájení podnikání v nelékařském oboru byla zvolena jako nejoptimálnější forma podnikání osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Jednak pro jednoduchost založení, také z hlediska malé finanční zátěže. Pro podnik typu zubní laboratoř je forma podnikání OSVČ typická, nejvíce rozšířená. Sídlo podnikání bylo zvoleno v okresním městě Blansku, kde je největší kumulace potenciálních zákazníků – zubařů. Při velké poptávce po službách zubní laboratoře se nabízí možnost rozšíření založením filiálky např. v severněji položených Boskovicích, které jsou spádovou obcí i pro Letovicko a oblast Velkých Opatovic. Stomatologická laboratoř nabízí fixní i snímatelnou protetiku se zaměřením na kovokeramické výrobky a bezkovovou keramiku, což je její hlavní konkurenční výhoda zjištěná analýzou konkurence. Ze 14 laboratoří v blanenském okrese, ve kterém laboratoř sídlí, poskytuje jen 6 laboratoří metalokeramické práce a žádná z nich nenabízí bezkovovou technologii. Tato skutečnost by měla vyjít vstříc stále rostoucí snaze pacientů starat se o svoji dutinu ústní a využívat estetické náhrady. V této souvislosti je také doporučena marketingová propagace ve formě informačních letáků o výrobcích, jejich výhodách a přednostech. Případně zhotovení ukázkových prací z porcelánu, aby se mohli sami pacienti přesvědčit o kvalitě a vizuální nerozeznatelnosti od vlastní tvrdé zubní tkáně. Konkurenční prostředí je pro podnik velice důležité. Proto podnik musí stále analyzovat pozici, na jaké se podnik nachází. Stomatologická laboratoř by se měla snažit odlišit se od konkurence a zákazníkovi stanovit konkurenční výhody. Tím mohou být různé akce, slevy a bonusy, kterými konkurenční laboratoře nedisponují. Co se týče analýzy zákazníků, bylo zjištěno, že pro podnik bude nejvýznamnější segment pacientů ve věku od 50 do 69 let. Součástí podnikatelského plánu je SWOT analýza silných a slabých stránek podniku, jeho hrozeb a příležitostí. Podle strategie SO by měl podnik využít svoje silné stránky jako je znalost nových technologií, flexibility či výrobků, které konkurenční firmy nenabízí k získání zákazníků. Strategie WO radí překonat


51

slabiny (nová firma na trhu), využitím příležitosti získat jako svoje zákazníky nově vzniklé zubní ordinace. Proto je velmi důležité neustále sledovat dění na trhu. ST strategii podnik využije například tím, že si svými komunikačními schopnostmi spolu s lákavou cenou udrží stávající zákazníky a nenechá je přejít k nové konkurenci. Silné stránky i příležitosti převládají nad stránkami slabými i hrozbami. S rostoucími a trvalými příjmy lze uvažovat o vybudování vlastních prostor pro zubní laboratoř, časem firma získá stabilitu na trhu, a tím sníží riziko ohrožení vstupu nové konkurence na trh. Pro pokračování životaschopnosti podniku se jeví jako vhodné marketingové prostředky neustálý kontakt zákazníků, osobní prezentace nových materiálů přímo v ordinaci lékařů, a tím udržování dobrých vztahů. Co se týče cenové politiky, musí být začínající subjekt opatrný s nastavením cenových hladin, poskytnout zákazníkům např. množstevní slevy. Se získáním dobrého jména v následujících letech je třeba uvažovat o přiměřeném zvyšování cen a tím i celkových obratů firmy. Hodnocení rizik by mělo podnikatelku upozornit hlavně na možná nebezpečí, na která se musí připravit a úspěšně jim čelit. Díky analýze citlivosti faktorů rizika bylo zjištěno, že nejvýznamnější rizika pro firmu znamenají pokles poptávky, a tím snížení objemu prodeje nebo snižování prodejních cen např. z důvodu boje s konkurencí. Modelová situace, při které dojde ke snížení ceny nebo objemu prodeje o 10%, ukazuje, že roční zisk bude reagovat až 20% poklesem. Při pesimistickém scénáři, kdy veškeré sledované faktory nabývají nepříznivých hodnot, může klesnout zisk až o 44%. K vyloučení rizik, která nejvíce ovlivňují tvorbu zisku, jsou nutná určitá opatření. Pro zamezení nízké poptávky po produktech je doporučeno zejména dodržet vysokou kvalitu výroby, také zkvalitnit marketingovou propagaci a zvýšit snahu o získání nových zákazníků. Avšak dojde-li ke snížení prodejních cen výrobků laboratoře, budou nutná krizová opatření ve formě snižování výdajů, pozastavení investic. Ve stomatologii jde vývoj materiálů a technologií neustále vpřed, proto se i zubní technici musí neustále školit a vzdělávat, což také přispívá ke zvyšování kvality výrobků a rozšiřování sortimentu. K realizaci projektu je pro jeho založení nutná počáteční investice, a to ve výši 405 936 Kč. V této sumě jsou obsaženy všechny výdaje spjaté se založením podniku, pořízením dlouhodobého a oběžného majetku a marketingovou propagací. Finanční plán počítá s podporou externích investorů. Na pokrytí potřebných výdajů bude využito úvěru. Výše úvěru je plánována na 280 000 Kč, který bude podnikatel splácet pravidelnými měsíčními splátkami 8 000 Kč po dobu 3 let. Mimo to může kalkulovat s podporou pro začínající podnikatele START ve výši 20 000 Kč. Cizí zdroje podniku představují 74%. Očekávané příjmy podniku pro první rok vychází z výrobních kapacit zubního technika, celkově mají rostoucí trend. Vyšších zisků bude podnikatelka dosahovat až po roce podnikání, kdy už bude mít možnost investovat a snadno splácet úvěr.

52


Plánovaný cash flow a jeho kladné hodnoty umožní financování podnikatelské činnosti z vlastních finančních zdrojů, Perspektiva budoucí expanze podniku tak bude možné vlastními zdroji financování, případně v kombinaci s cizími zdroji financování, jako je úvěr.

Závěr

53

6 Závěr Ještě před zahájením jakéhokoliv podnikání je vhodné napsat písemný dokument, který analyzuje všechny skutečnosti, které jsou spojeny s budoucím chodem a vývojem podniku. Jde o vytvoření podnikatelského plánu, což bylo cílem i této bakalářské práce. Podnikatelský plán na založení soukromé stomatologické laboratoře byl vypracován na základě literární rešerše související s tvorbou podnikatelského plánu v prostředí malých a středních podniků. Vlastní zpracování se skládá z mnoha analýz a předpokladů, které by měly novému podniku napomáhat k vytvoření vhodné cesty a strategie, která bude dlouhodobě úspěšná a stabilní. Analýza průzkumu trhu a konkurence odhalila, že trh v odvětví dentální protetiky v místě provozování zubní laboratoře není přesycen a z hlediska nabízených výrobků a služeb podnik vyplňuje určitou mezeru na trhu. Jen velmi málo konkurenčních podniků nabízí metalokeramické či celokeramické práce, na což se Stomatologická laboratoř Kateřina Vondálová bude specializovat. SWOT analýzou byly nalezeny cesty k eliminaci slabých stránek podniku a k využití silných stránek v boji proti konkurenci. Výrobní plán byl důležitý pro určení výrobní kapacity laboratoře, kalkulaci výrobních výdajů pomocí typového kalkulačního vzorce. Jeho součástí bylo stanovení dopadu stomatologické laboratoře na životní prostředí. V rámci marketingového plánování byl vymezen marketingový mix, který pomůže podniku vzbudit poptávku po jeho výrobcích. Velmi důležitou částí projektu bylo zjištění rizik, které mohou negativně ohrozit chod podniku. Rizika byla následně identifikovaná pomocí analýzy citlivosti rizikových faktorů na daný projekt. Z analýzy vyplynulo, že faktory jako pokles prodeje či prodejní ceny se nejvíce projeví na celkovém hospodaření firmy. Velká část byla věnována analýze finančního plánu. V tomto celku byly sumarizovány veškeré výdaje na založení podniku či pořízení majetku a jejich zdroje krytí. Analýza budoucích příjmů a výdajů odhaluje předpokládané zisky, eventuelně ztráty ve výhledu pro roky 2011, 2012 a 2013. Prognóza peněžních toků pak odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků během hospodaření podniku. Avšak podnikání s sebou nese velkou odpovědnost za všechny činy. Ať už v kladném slova smyslu nebo v záporném. Proto by si každý z podnikatelů měl na začátku položit otázku, zda je ochoten každodenně čelit různým rizikům, která by mohla podnikatele snadno odradit od podnikání. Jak praví Tomáš Baťa: „Chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte napřed sebe“.

54


7 Použitá literatura ABRAMS, R. Obchodní plán. 1. vyd. Praha: Pragma, 2005. 189 s. ISBN 978- 807349- 052- 2. DEDOUCHOVÁ, M., Strategie podniku, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 256 s. ISBN 80-7179-603-4. FOTR, J., Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 1995. 184 s. ISBN 80-85623-20-X. HISRISCH, R., PETERS, M. Založení a řízení nového podniku. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán, 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. LHOTSKÝ, J., Strategický management. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2010. 144 s. ISBN 978-80-251-3295-1. SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. VEBER, J., SRPOVÁ, J., Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. BUSINESS INFO, Podpory pro začínající podnikatele. In [online]. 31.5.2007. [ cit. 2011-22-04]Dostupné z WWW: . CAYMAN, Jedině správná motivace zaručí úspěch v životě i v podnikání. In [online]. 2008. [cit. 2011-18-04]. Dostupné z WWW: . ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. In [online]. 1. 2. 2010. [cit. 2011-18-04]. Dostupné z WWW:. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010. In [online]. 20.12.2010. [cit. 2011-02-05]. Dostupné z WWW: . CZECH INVEST , Možnosti rozvoje podnikání. In [online]. 8.7.2010 .[cit. 201122-03]. Dostupné z WWW: . EKONOMIKA MANAGEMENT. In [online]. 2010. [cit. 2011-18-04]. Dostupné z WWW: .


55

MEYER, S., Vyspělé technologie ve stomatologii. In [online]. 30.10. 2008. [cit. 2011-22-04]. Dostupné z WWW: < http://www.stomateam.cz/index.php?clanek=302>. NĚMEC, R., Marketingový mix. In [online]. 21.06.2005. [cit. 2011-20-04]. Dostupné z WWW: . SMART COMPANIES, Zakládání společností a prodej firem. In [online]. 2011.[cit. 2011-20_04]. Dostupné z WWW: . TIETZOVÁ, K., Pomohou malým a středním podnikatelům mikropůjčky?. In [online]. 7. 8. 2008. [cit. 2011-02-05]. Dostupné z WWW: .

56


Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj počtu podnikatelských subjektů MSP v ČR

10

Obr. 2

Marketingový mix

20

Obr. 3

Mezinárodní srovnání cenové hladiny dentální protetiky 29

Obr. 4

SWOT analýza silných a slabých stránek podniku

32

Obr. 5

SWOT analýza příležitostí a hrozeb podniku

33

Obr. 6

SWOT analýza silných a slabých stránek konkurence

33

Obr. 7

Sídlo podniku, Sukova 4, Blansko

59


57

Seznam tabulek Tab. 1 Výhody a nevýhody konkrétních právních forem

15

Tab. 2

Struktura možných rizik podnikání

22

Tab. 3

Vybavení potřebné pro stomatologickou laboratoř

27

Tab. 4

Využití služeb zubní laboratoře dle věku

30

Tab. 5

Využití služeb zubní laboratoře dle pohlaví

30

Tab. 6

Přehled stomat. ordinací v Jihomoravském kraji

31

Tab. 7

Analýza laboratoří v okrese Blansko

32

Tab. 8

Výpočet výrobní kapacity laboratoře

35

Tab. 9

Čas potřebný na výrobu n korunek

36

Tab. 10

Typový kalkulační vzorec

36

Tab. 11

Budoucí investice do propagace a reklamy

39

Tab. 12

Analýza rizik

40

Tab. 13

Varianty hodnot faktorů rizika

42

Tab. 14

Výsledná tabulka analýzy citlivosti

42

Tab. 15

Tabulka výdajů potřebných na založení podniku

43

Tab. 16

Tabulka výdajů potřebných na pořízení dlouhodobého majetku

44

Tab. 17

Tabulka výdajů potřebných na pořízení oběžn. majetku 44

Tab. 18

Tabulka výdajů potřebných na zahájení podnikatelské činnosti

45

Tab. 19

Zdroje krytí výdajů

45

Tab. 20


46

Tab. 21


47

58


Tab. 22


47

Tab. 23

Cash flow a výdaj pro následující tři roky

48

Přílohy

59

8 Přílohy Mapa sídla podniku

Obr. 7

Sídlo podniku, Sukova 4, Blansko (vlastní práce)

Ceník Stomatologické laboratoře Kateřina Vondálová Platnost od: červen 2011

CENÍK STOMATOLOGICKÝCH VÝROBKŮ Kód 80001 80013 80031 80051 80064 81031 81032 81033 81034 81041 81042 81051

Položka Cena v Kč Samostatné výrobní fáze Studijní model s otiskem Anatomický otisk čelisti v individuální lžíci Rekonstrukce mezičelistních vztahů skusovými šablonami Sponová modelace – pilířová konstrukce Silikonové doplnění odradýrované gingivy Rekonstrukce korunky Onlay z plastu Onlay z komopzitního plastu Onlay keramická Onlay celokovová Inlay kořenová, jeden kanálek, přímá, litá Inlay kořenová, jeden kanálek, nepřímá, litá Inlay kořenová, dva kanálky, přímá, litá

47,00 62,00 96,00 65,00 100,00 328,00 545,00 1460,00 400,00 138,00 347,00 148,00

60

81052 81061 81062 81071 81072 81073 81251 81101 81102 81103 81111 81112 81113 81121 81122 81123 81124 81131 81132 0081132. 81134 81135 81136 81201 81202 81211 81212 81221 81222 81231 0081231. 81234 81235 81236 81242 81243 81301 81302 81303

Přílohy

Inlay kořenová, dva kanálky ,nepřímá, litá 372,00 Inlay kořenová, tři a více kanálků, přímá , litá 158,00 Inlay kořenová, tři a více kanálků, nepřímá , litá 399,00 Estetická faseta z plastu 160,00 Estetická faseta kompozitního plastu 407,00 Estetická faseta keramická 1850,00 Kořenová čepička 340,00 Korunkové náhrady Korunka plášťová celokovová, preparace do ztracena 554,00 Korunka plášťová celokovová, preparace schůdková 554,00 Korunka ochranná plášťová litá 437,00 Korunka plášťová z plastu, preparace do ztracena 288,00 Korunka plášťová z plastu, preparace schůdková 288,00 Korunka plášťová z kompozitního plastu 528,00 Korunka fasetovaná-plast, preparace do ztracena 631,00 Korunka fasetovaná-plast, preparace schůdková 631,00 Korunka fasetovaná-kompozitní plast, preparace do ztracena 898,00 Korunka fasetovaná-kompozitní plast, preparace schůdková 898,00 Korunka celokeramická s konstrukcí z e.max Press 2 300,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika 1 410,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika (pouze faseta) 900,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika-schůdková preparace přípl 50,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika- keramický krček, přípl. 100,00 Implantát příplatek 150,00 Fixní můstky, pilířové konstrukce můstků Korunka plášťová celokovová, preparace do ztracena 567,00 Korunka plášťová celokovová, preparace schůdková 567,00 Korunka fasetovaná-plast,preparace do ztracena 629,00 Korunka fasetovaná-plast,preparace schůdková 629,00 Korunka fasetovaná-kompozitní plast, preparace do ztracena 896,00 Korunka fasetovaná-kompozitní plast, preparace schůdková 896,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika 1 407,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika (pouze faseta) 900,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika-schůdková preparace přípl. 50,00 Korunka fasetovaná-metalokeramika-keramický krček přípl. 100,00 Implantát příplatek 150,00 Inlay jako pilíř můstku 358,00 Inlay jako pilíř můstku-opěrný trn 50,00 Spojení pilířových konstrukcí Člen můstku celokovový 432,00 Člen můstku fasetovaný-plast 511,00 Člen můstku fasetovaný-kompozitní plast 741,00

Přílohy

81303 81312 0081312. 81314 81321 81501 81502 81511 81512 81521 81522 81531 81532

61

Člen můstku fasetovaný-kompozitní plast, celková fasetace 910,00 Člen můstku fasetovaný-metalokeramika 992,00 Člen můstku fasetovaný-metalokeramika (faseta) 900,00 Gingiva z keramiky 150,00 Opěrný třmen individuálně zhotovený 315,00 Adhesivní náhrady Adhesivní můstek, jeden mezičlen-plast 550,00 Adhesivní můstek, další mezičlen-plast 150,00 Adhesivní můstek, jeden mezičlen-kompozitní plast 931,00 Adhesivní můstek, další mezičlen-kompozitní plast 440,00 Adhesivní můstek, jeden mezičlen-keramika 870,00 Adhesivní můstek, další mezičlen-keramika 691,00 Adhesivní litá dlaha – do 6 zubů 852,00 Adhesivní litá dlaha – 7 a více zubů 1 060,00

Provizorní fixní náhrady, opravy fixních náhrad 81601 Provizorní ochranná korunka z plastu 214,00 81611 Provizorní ochranný můstek z plastu – do 6 zubů 602,00 81612 Provizorní ochranný můstek z plastu – 7-9 a zubů 759,00 81615 Provizorní ochranný můstek z plastu – 10 a více zubů 930,00 81620 Provizorní ochranný můstek-oprava po 6 měs. 300,00 81621 Oprava fixní náhrady s otiskem – nová faseta-cena dohodou233,00 81631 Oprava fixní náhrady s otiskem – spájení-cena dohodou 277,00 Opravy snímacích náhrad 82301 Oprava – zubu vypadlého z náhrady 102,00 82311 Oprava na modelu – prasklá , zlomená náhrada 177,00 82320 Oprava retenčních prvků náhrady 227,00 82331 Oprava – rozšíření baze náhrady – do 4 zubů 507,00 82332 Oprava – rozšíření baze náhrady – 5 a více zubů 626,00 Dlahy, fólie, chrániče zubů 84997 Fólie k bělení 380,00 84998 Chránič zubů- dle druhu sportu od 650,00 90000 Model 55,00 Ceny kovů Aurix L 65,1 % Au; 3 % Pd; 20 % Ag; 9,6 % Cu 600,00 Safibond Bio 77,6 % Au; 18 % Pt; 2 % Ag; 1,8 % Zn 650,00 Aurosa 44,8 % Ag; 20,0 % Pd; 20,0 % Au; 14,4 % Cu; 280,00 Koldan 89,9 % Ag; 9,3 % Sn; 25,00 Colado CC 59 % Co; 25,5 % Cr; 5,5 % Mo; 5,0 % W; 3,2 % Ga; Nb,Fe,B < 1% 20,00 NPG Remanium

50,00 20,00

62

čištění zlata 1 člen- 1-4 členy čištění zlata 5-10 členů čištění zlata 11 a více členů výkup zlomkového zlata 1 gram Všechny zlaté slitiny se přesně váží +10% ztráta. Cenové hity: - sledujete aktuální nabídku slev na každý měsíc! - věrnostní slevy

Přílohy

30,00 100,00 200,00 200,00

Podnikatelský plán na založení nestátního zdravotnického zařízení působícího v nelékařských oborech

Recommend Documents