Podle ústavy je král arbitrem a strážcem národní jednoty a nezávislosti

Monarchie ve světě

Belgie Belgie je stát se zhruba 10,5 miliony obyvatel. Je to zakládající člen EU i NATO. Hlavní město Brusel je sídlem mnoha mezinárodních institucí, zejména Evropské unie (jedná se o neoficiální hlavní město EU, kde sídlí Evropská komise, Evropská rada i Evropský parlament), ale také NATO, Západoevropské unie a Světové celní organizace. Belgickým králem Filip, který nastoupil na trůn v červenci 2013 a stal se tak sedmým králem od vzniku Belgie v roce 1830.

Podle ústavy je král arbitrem a strážcem národní jednoty a nezávislosti. Dánské království Dánsko je království ve Skandinávii, v severní Evropě; je považováno za nejjižnější ze severských zemí. Má asi 5,5 milionu obyvatel. Je zakládajícím členem NATO a OECD a od roku 1973 členem EU. Hlavou státu je královna Markéta II. Lichtenštejnské knížectví Lichtenštejnské knížectví je malý vnitrozemský stát ve střední Evropě, mezi Rakouskem a Švýcarskem. Má zhruba 35 000 obyvatel. Hlavním městem je Vaduz, největším městem Schaan. Lichtěnštejnsko je nejmenší, ale také nejbohatší z německy mluvících států. Současným knížetem je Jan Adam II., který vládne od roku 1989. Lichtenštejnsko má velmi silné historické vazby s českými zeměmi. http://www.liechtenstein.li/ Lucemburské velkovévodství Lucembursko je malý evropský stát na rozhraní střední a západní Evropy. Žije tu něco přes půl milionu obyvatel. Je například zakládajícím členem EU, NATO i dalších mezinárodních organizací a jde o stát s nejvyšším HDP na světě. Současným velkovévodou je Henri (Jindřich), který nastoupil na trůn roku 2000 po abdikaci svého otce Jeana. Monacké knížectví Monacké knížectví je mikrostát v jihozápadní Evropě s asi 30 tisíci obyvateli a plochou pouze něco přes 2 km2. Jde o jeden z nejhustěji osídlených států na světě. Současným knížetem je Albert II., který nastoupil roku 2005 Nizozemské království Nizozemsko je evropský stát s asi 16,8 miliony obyvatel. Je to zakládajícím členem EU i

1 / 20


NATO. Hlavním městem je Amsterdam, ale sídlo vlády i královny se nachází v Haagu. Haag je zároveň důležitý také jako sídlo mezinárodních soudů OSN. Nizozemským králem je Vilém-Alexandr, který vládne od dubna 2013. Norské království Norsko je království na severu Evropy, na západním pobřeží Skandinávie. Má asi 4,9 milionu obyvatel. Norsko je zakládajícím členem NATO, OSN, Severské rady a Rady Evropy a členem Evropského hospodářského prostoru. Hlavou státu je král Harald V., který vládne od roku 1991. Španělské království Španělsko je země v jihovýchodní Evropě s 46 miliony obyvatel (2010). Je členem EU i NATO. Hlavou státu je král Juan Carlos I., který vládne od roku 1975. Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království je s 62 miliony obyvatel jednou z největších evropských zemí. Je členem EU i NATO. Současná královna Alžběta II. vládne od roku 1952. Švédské království Švédsko je severoevropské království. Nachází se ve Skandinávii a má 9,3 milionu obyvatel. Je zakládajícím členem OECD a od roku 1995 členem EU. Rozlohou je to třetí největší stát Evropské unie. Hlavou státu je král Karel XVI. Gustav, který vládne od roku 1973.

Andorra

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.

Státním zřízením Andorry je parlamentní monarchie (diarchie). Hlavou státu jsou společně španělský biskup Monseigneur Joan Enric VIVES i SICILIA a francouzský prezident Nicolas Sarkozy (který je tak zároveň i monarchou). Oba jsou zastupováni místními zástupci, tzv. osobními reprezentanty. Těmi jsou v současné době Nemesi Marques Oste a Frederic de Saint-Sernin.

2 / 20


Většina obyvatel Andorry se hlásí k římskokatolické církvi.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN a Rada Evropy, není členem Evropské unie.

Antigua a Barbuda

Antigua a Barbuda je stát ve střední Americe, který leží na třech ostrovech (Antigua 279,6 km², Barbuda 160,5 km² a Redonda 1,5 km²) v Malých Antilách. Pobřeží na východě Atlantiku a na západě Karibského moře je dlouhé 153 km.

Antigua a Barbuda je členem Commonwealthu, hlavou státu je královna Alžběta II., kterou zastupuje generální guvernér.

Antigua a Barbuda je členem Karibského společenství (CARICOM) a Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA).

Austrálie

Austrálie, oficiálně Australské společenství, někdy též Australský svaz, je stát na jižní polokouli tvořený stejnojmenným kontinentem, dále pak velkým ostrovem Tasmánií a množstvím menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu. Na severu sousedí s Indonésií, Východním Timorem a Papuou Novou Guineou, na severovýchodě se Šalamounovými ostrovy, Vanuatu a Novou Kaledonií a na jihovýchodě s Novým Zélandem.

Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. V sedmnáctém století byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána Velkou Británií, pobřeží osídleno transporty trestanců a 26. ledna 1788 vyhlášena jako kolonie Nový Jižní Wales. Během 19. století bylo vytvořeno pět dalších samosprávných britských zámořských teritorií.

3 / 20


1. ledna 1901 se šest kolonií stalo federací, čímž byl vytvořen Australský svaz. Hlavním městem je Canberra. V Austrálii žije přibližně 22 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako Sydney, Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide a Darwin.

Státní zřízení Austrálie je federální konstituční monarchie nezávislá na Spojeném království, jeho hlavou je Alžběta II., reprezentovaná generální guvernérkou Quentin Bryceovou.

Bahamy

Bahamské ostrovy leží jihovýchodně od Floridy a severovýchodně od Kuby. Souostroví tvoří 30 větších, 700 menších (nazývaných dle velikosti cays nebo keys) a cca 2400 korálových ostrovů. Leží v Atlantském oceáně.

Státním zřízením je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem.

Bahrajn

Bahrajn, oficiálním názvem Bahrajnské království (Mamlákat al-Bahrajn), je ostrovní stát v jižní části Perského zálivu, vůbec nejmenší v tomto prostoru. Nejbližšími sousedy jsou na západě Saúdská Arábie a na jihovýchodě Katar. S pevninou (Saúdskou Arábií) je Bahrajn spojen 25 km dlouhou Cestou krále Fahda. Stát se skládá z hlavního stejnojmenného ostrova a dalších 32 menších ostrovů, včetně přilehlého mořského území.

V letech 1973–75 a opět od r. 2002 je země konstituční monarchií.

Bahrajňané tvoří 62 % obyvatelstva země a podíl městského obyvatelstva činí 92 %. Výraznou většinu v oblasti náboženství tvoří s více než 81 % muslimové a asi 9 % křesťané.

4 / 20


Hlavou státu je král Amir HAMAD bin Isa Al Chalífa. Státní zřízení je absolutistická monarchie.

Barbados

Barbados je ostrovní království a zároveň nejvýchodnější ostrov na východní hranici Karibiku. Leží ve východní části Malých Antil, známé jako Návětrné ostrovy. Tvoří jej izolovaně umístěný a korálovými útesy obklopený stejnojmenný ostrov, jehož nejbližšími sousedy jsou Svatý Vincenc a Grenadiny a Svatá Lucie, ležící západně, respektive západoseverozápadně od něj.

Ostrov má rozlohu 430 km² a s výjimkou několika oblastí ve vnitrozemí jej tvoří nížiny.

Státoprávní uspořádání Barbadosu je parlamentní konstituční monarchie. Hlavou státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament. Země je členem Commonwealthu. Ostrov je územně rozdělen do 11 farností.

Většinu obyvatel tvoří protestanti (67 %), z nichž většina se hlásí k anglikánům (40 % populace), významný podíl mají též letniční (8 %) a metodisté (7 %). Další významnou skupinou jsou římští katolíci (4 %), 17 % obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství. Na ostrově se praktikuje více než 100 náboženských směrů.

Belize

Belize je malý stát na východním pobřeží Střední Ameriky. Na severozápadě sousedí s Mexikem a na západě a na jihu s Guatemalou. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastoupená generálním guvernérem Sirem Colvillem Norbertem Youngem.

Belize je nejméně lidnatou zemí Střední Ameriky. Obyvatelé jsou potomci afrických otroků,

5 / 20


Mayů, evropských osadníků nebo míšenců těchto skupin. Většinou žijí v pobřežních oblastech. Úředním jazykem je angličtina, téměř polovina populace ovšem mluví španělsky, používá se i belizská kreolština a původní jazyky (garífuna, mayské jazyky). V roce 2010 mesticové tvořili 50 % obyvatelstva státu, Kriolové 21 %, Mayové 10 % a indiáni kmene Garífuna 6,4 %.

Bhútán

Bhútán je vnitrozemský stát v jižní Asii. Leží na východním konci himálajských hor. Na jihu, východě a západě sousedí s Indií, na severu s Tibetskou autonomní oblastí. Od nedalekého Nepálu je Bhútán oddělen indickým státem Sikkim. Bhútánu se někdy říká „země hřmícího draka“.

Státní zřízení Bhútánu je konstituční monarchie. Hlavou státu je král Džigme Khesar Namgjal Wangčhug, který se v říjnu za velké pozornosti světových médií oženil.

Brunej

Sultanát Brunej, nebo krátce Brunej, jedna z bohatých ropných zemí, se rozkládá na ostrově Borneo, v jihovýchodní Asii. Kromě pobřeží Jihočínského moře sousedí pouze s Malajsií.

Brunej je jedním z členů Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

Státní zřízení je sultanát. Hlavou státu je sultán Paduka Seri Beginda Sultan Hadži Muda Hassanal Bolkiah Muizadin Wadualah.

Oficiálním náboženstvím sultanátu Brunei Darussalam je islám. Byl ukotven v místní ústavě.

Náboženské složení obyvatel: islám 67 %, buddhismus 13 %, křesťanství 10 %, jiné víry 10

6 / 20


%.

Podle sultánova nařízení se ve státě nemusejí platit daně a obyvatelé mají zdarma zdravotnictví a školství. Jako jedna ze tří zemí (kromě Lichtenštejnska a Palau) má Brunej nulový státní dluh.

Commonwealth

Commonwealth (celým označením Commonwealth of Nations, česky Společenství národů) je volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonií. Do roku 1931 Commonwealth nesl označení Britské impérium, v letech 1931-1947 pak Britské společenství národů. Formální hlavou Commonwealthu je britský panovník, v současnosti tedy Alžběta II.

Součástí Commonwealthu jsou tyto země:

V Austrálii a Oceánii: Austrálie, Nový Zéland, Samoa, Tonga, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Kiribati, Vanuatu, Nauru;

V Asii: Indie, Pákistán, Srí Lanka, Malajsie, Singapur, Bangladéš, Maledivy, Brunej;

V Africe: Jihoafrická republika, Ghana, Nigérie, Sierra Leone, Tanzanie, Uganda, Keňa, Malawi, Zambie, Gambie, Botswana, Lesotho, Mauricius, Svazijsko, Seychely, Namibie, Mosambik, Kamerun, Rwanda

Jak je z letmého pohledu patrné, některé země, jež jsou součástí Commonwealthu, jsou zároveň republikami. Nejedná se tedy výhradně o monarchie. Nicméně některé ze zemí Commonwealthu jsou zároveň monarchiemi a některé podléhají přímo britské koruně (jejich hlavou je královna Alžběta II.).

7 / 20


Úřední stránka Commonwealthu: http://www.thecommonwealth.org/

Grenada

Grenada je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách. Nachází se v jižní části Návětrných ostrovů severozápadně od státu Trinidad a Tobago a jihozápadně od státu Svatý Vincenc a Grenadiny nedaleko venezuelského pobřeží. Rozloha Grenady je 344 km² (patří mezi nejmenší nezávislé státy na západní polokouli), počet obyvatel je přibližně 110 000. Hlavním městem je Saint George's s 4300 obyvateli.

Dominantním náboženstvím je katolictví (53 % populace), protestantství představuje zbývajících 47 procent. Nejpočetnějšími protestanty na Grenadě jsou anglikáni, k nimž se hlásí 13,8 % obyvatel. Přestože křesťanství má na ostrově dlouhou tradici, značná část obyvatel praktikuje též kult tzv. obeah, mystické entity bílé magie schopné proklínat lidi (takové prokletí se pak, dle věřících, projeví jako duševní chroba). Tento kult není nepodobný kultu vúdú jinde v Karibiku, oba totiž pochází ze západní Afriky, odkud byli na Grenadu dováženi černí otroci.

Státním zřízením je konstituční monarchie jejíž hlavou je královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem.

Jamajka

Jamajka, oficiálně Jamajské království je stát ve střední Americe, který se nachází na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách v Karibském moři. Jedná se o největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.

Absolutně nejrozšířenějším náboženstvím na Jamajce je křesťanství, ale nejznámější náboženství spojované s Jamajkou je rastafariánství.

Státní zřízení Jamajky je konstituční monarchie. Královna Alžběta II. je zastoupena

8 / 20


generálním guvernérem.

Japonsko

Japonsko (japonsky: Nihonkoku/Nipponkoku) je císařský ostrovní stát ve východní Asii. Na západě ho Korejský průliv odděluje od pobřeží Koreje, Japonské moře ho odděluje od Severní Koreje a Ruska. Japonské ostrovy Rjúkjú z východu ohraničují Východočínské moře a na jihu sahají až k Tchaj-wanu.

Japonsko je konstituční monarchie, kde moc císaře je maximálně omezena. Jeho funkce je pouze reprezentativní, ústava z roku 1947 definuje jeho pozici takto: „Císař je symbol státu a jednoty národa, odvozuje svou moc a postavení od vůle národa, v němž tkví nezávislá moc“. Nepřímo je tedy řečeno že Císař již není pozemský potomek bohů, ale běžný monarcha. Toto prohlášení učinil císař Hirohito. Moc drží v rukou převážně japonský premiér a další zvolení členové Národního shromáždění, zatímco svoboda volby spočívá na japonských občanech. Císař působí především jako hlava státu při diplomatických příležitostech. Současným císařem je Akihito. Jeho nástupcem na trůně je Naruhito, korunní princ Japonska.

Hlavními japonskými náboženstvími jsou šintoismus a budhismus. Specifikou Japonska je, že většina lidí se hlásí k oběma hlavním náboženstvím. Běžně se uvádí údaje cca 70% šintoisté, 30% buddhisté. Tyto údaje je však třeba považovat za zavádějící, jelikož většina Japonců pouze udržuje některé národní zvyky, tradice a pověry (lze srovnat s tím, když český ateista slaví Vánoce). Běžně je v šintoistické svatyni koutek pro buddhisty a naopak. Ke křesťanství se hlásí 1 % obyvatel (podle jiných údajů až 6 %). V zemi také působí mnoho sekt, které tato náboženství kombinují.

Jordánsko

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu. Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie.

9 / 20


Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Transjordánsko nebo Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno území dnešního Jordánska v letech 1921-1946, kdy podléhalo jako mandátní území Britům.

Náboženství: sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 % (hlavně řečtí pravoslavní, ale též uniaté a římští katolíci, syrští pravoslavní, koptští pravoslavní, arménští pravoslavní, a protestanti), jiní 2 % ( šíitští muslimové a skupinky drúzů).

Státní zřízení Jordánska je konstituční monarchie, v jejímž čele stojí od roku 1999 král Abdalláh II. Následníkem trůnu je jeho syn Husajn, narozený v roce 1994.

Kambodža

Kambodža (kambodžsky Kâmpŭchea), celým názvem Kambodžské království nebo Království Kambodža (kambodžsky Preăh Réachéanachâkr Kâmpŭchea), je království v jihovýchodní Asii. Sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Země patří mezi nejchudší v regionu. Smutný věhlas si získala zejména vinou řádění Rudých Khmerů v letech 1975-1979, kdy byly vyvražděny na 2 miliony obyvatel (zhruba čtvrtina tehdejší populace). V letech 1976 - 1990 byl pro Kambodžu používán název Kampučia (1976-1979 Demokratická Kampučia (kambodžsky Kampuchea Prachea Thipatey), 1979-1990 Kampučská lidová republika, duben 1990 - září 1993 Kambodžský stát).

Král Norodom Sihanuk, který v průběhu více než šesti desetiletí povětšinou stál v čele země ať už jako král, předseda vlády či prezident (krátce byl formální hlavou státu i za Rudých Khmérů a Kambodža tak vlastně byla první komunistickou monarchií na světě) v roce 2004 pro chatrné zdraví abdikoval. Kambodža je království a volební monarchie, nového krále vybírá Královská trůnní rada, jen z vybraných osob. Novým panovníkem byl 14. října 2004 vybrán Sihanukův mladší syn Norodom Sihamoni, který mimo jiné hovoří plynně česky, neboť dlouhá léta studoval v Praze a žil třináct let v Československu.

Kanada

10 / 20


Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jako unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Velké Británie. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní zastupitelská demokracie s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

Katar

Katar (oficiálním názvem Stát Katar) je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.

Státní zřízení Kataru je monarchie v jejímž čele stojí emír Hamád bin Chalífa as-Sání.

U nás je Katar nepříjemně známý jistou mravnostní kauzou katarského prince Hámida bin Abdala Sáního.

11 / 20


Kuvajt

Kuvajt, oficiálním názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Jeho sousedy jsou Irák a Saúdská Arábie. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Fajlaka. Země se řadí k hlavním světovým producentům ropy; udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % zásob této suroviny.

Kuvajt je konstituční monarchie, hlavou státu je emír Sabah al-Ahmad al-Jabir Al Sabah (od 30. ledna 2006).

Lesotho

Království Lesotho (dříve Basutsko) je malý vnitrozemský stát stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Lesotho je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“.

Lesotho je konstituční monarchií, hlavou státu je král Letsie III.

Malajsie

Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapur a Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.

Malajsie je člen OSN a Commonwealthu.

12 / 20


Malajsie se člení na 13 spolkových států - devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty), Sabah, Saravak, Malaka a Pulau Pinang jsou republikami - a tři federální teritoria (Kuala Lumpur, Labuan,Putrajaya).

Hlavou Malajského státu je král (Yang di-Pertuan Agong) volený Konferencí rodových sultánů - vládců devíti malajských států federace. Králem se může stát pouze jeden z těchto devíti sultánů, kteří jsou zároveň doživotně nejvyššími představiteli jednotlivých států. Funkční období krále je pětileté.

Podle nepsané dohody se panovníci na královském trůnu v Malajsii střídají, přičemž dopředu je známé pořadí. Během jednoho cyklu by se měli na trůnu vystřídat postupně hlavy všech států Malajsijské federace, v jejichž čele stojí sultán.

Malajsie je konstituční monarchií a král má především ceremoniální funkci. K jeho hlavním ústavním pravomocím patří jmenování předsedy vlády, schvalování rozpuštění parlamentu (návrh předkládá premiér), jmenování soudců Nejvyššího soudu, udělování státních vyznamenání, jmenování velvyslanců, přijímání pověřovacích listin cizích velvyslanců a udělování milostí.

Maroko

Maroko, arabsky al-Maghrib, doslova „Západ“, je stát na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na jihu Západní Sahara (uznáme-li ji za součást Maroka, pak Maroko sousedí na jihu s Mauritánií) a na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla.

Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální monarchií. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je hlavou státu, vrchnim velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou muslimského obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony usnesené parlamentem, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav. Od roku 1999 vládne král Mohamed VI.

13 / 20


Nový Zéland

Nový Zéland (anglicky New Zealand, maorsky Aotearoa) je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližšího stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie.

Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, kteří na Nový Zéland připluli během 9.-14. století. Největší skupinu obyvatel tvoří Novozélanďané evropského původu (75 %). Druhou největší skupinu tvoří Maorové (15 %). Negramotnost obyvatelstva je kolem 1 %. Téměř 88 % obyvatel žije ve městech. Střední délka života mužů je 75,5 let, u žen 81,6 let. Podíl párů bez dětí je 76 %.

Novozélandské království (anglicky Realm of New Zealand) je území, na kterém je hlavou státu britská královna Alžběta II. z titulu královny Nového Zélandu. Království zahrnuje Cookovy ostrovy, Nový Zéland, Niue, Tokelau a sporné území na Antarktidě označované jako Rossova dependence.

Omán

Omán, oficiálně Sultanát Omán je arabský stát v jihozápadní Asii, přesněji v jihovýchodní části Arabského poloostrova, ležící na pobřeží při Arabském moři a Ománském zálivu. Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty (délka hranice 410 kilometrů), na jihozápadě s Jemenem (288 kilometrů) a na západě se Saúdskou Arábií (676 kilometrů). Celková rozloha země je 309 500 km². Součástí Ománu jsou též exklávy Madha a Musandam.

V zemi žijí přibližně tři miliony obyvatel. Početně nejzastoupenějším etnikem jsou Arabové, následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) a Srí Lanky a též Afriky. Valná většina obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanější náboženství mimo islámu je hinduismus. Mezi dorozumívací jazyky patří úřední arabština a hojně používaná angličtina.

Omán je monarchií. Současným sultánem a zároveň předsedou vlády je Kábús bin Saíd z

14 / 20


dynastie al-Saídů. Titul monarchy je dědičný.

Papua-Nová Guinea

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.

Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.

U některých kmenů se hluboko do 20. století praktikoval rituální kanibalismus.

Papua-Nová Guinea je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem.

Saudská Arábie

Saúdská Arábie (Království Saúdské Arábie) je absolutní monarchie, zaujímající většinu plochy Arabského poloostrova v jihozápadní Asii. Jejími sousedy jsou Jordánsko, Irák, Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty, Omán a Jemen. Má 24 milionů obyvatel a patří díky zásobám ropy k nejbohatším na světě. Ropa tvoří téměř 95 % vývozu země. V zemi má absolutní moc král, volený parlament neexistuje.

Státní ideologií je wahhábistická forma islámu a pouze muslimové mohou být státními občany Saúdské Arábie, přičemž odpadlictví od víry je v této zemi trestným činem.

15 / 20


Státní zřízení Saúdské Arábie je monarchie dědičná zvláštním způsobem seniorátu. Nástupce vybírají čelní představitelé královské rodiny.

Spojené arabské emiráty

Spojené arabské emiráty (SAE) je stát na středním východě, rozkládající se v jihozápadní Asii na východě Arabského poloostrova při pobřeží Perského zálivu. Sousedí s Ománem a Saúdskou Arábií.

Všechny emiráty tvořící SAE jsou absolutistické monarchie. Pouze emirát hlavního města Abú Dhabí má ústavu. Vládci emirátů jsou členy Nejvyšší rady. Emírové volí prezidenta a viceprezidenta federace a jmenují čtyřčlenný poradní orgán.

Prezidentem federace je v současné době Chalífa ibn Saíd al-Nahaján.

Svatá Lucie

Svatá Lucie je ostrovní stát v Karibském moři v souostroví Malé Antily (patří mezi Návětrné ostrovy) mezi Martinikem a Svatým Vincencem.

Ostrov získal autonomii roku 1967 a úplnou nezávislost v roce 1979. Obyvatelé jsou černoši, potomci otroků z Afriky (tvoří skoro 90 % populace), a žije zde menšina Indů (2,5%). Hlavou státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem. Výkonnou moc má vláda, která se zodpovídá demokraticky volenému dvoukomorovému parlamentu. Svatá Lucie je členem Commonwealthu.

Svatý Kryštof a Nevis

16 / 20


Svatý Kryštof a Nevis je ostrovní stát v Karibském moři v Malých Antilách (patří mezi Závětrné ostrovy).

Souostroví je součástí Commonwealthu. V čele státu je britská královna, která je zastupována generálním guvernérem.

Svatý Kryštof a Nevis je členem většiny karibských regionálních seskupení (např. Karibské společenství, Organizace východokaribských států, Východokaribská měnová unie).

Svatý Vincenc a Grenadiny

Svatý Vincenc a Grenadiny, ostrovní stát v Karibiku v souostroví Malé Antily, patří mezi Návětrné ostrovy, které leží při severním pobřeží Jižní Ameriky. Většinu území státu svou rozlohou zaujímá ostrov Svatý Vincent (344 km²), který je sopečného původu. Zbytek tvoří Grenadiny, skládající se z 32 menších korálových ostrůvků, z nichž je jen polovina osídlena.

Ostrov je konstituční monarchií v rámci Commonwealth Realm. Hlavou státu je tak britská královna Alžběta II. zastupovaná generální guvernérem Frederickem Ballantynem. Ostrov je členem Commonwealthu. Zákonodárné shromáždění má 21 členů.

25. listopadu 2009 proběhlo na ostrově republikánské referendum o změně státního zřízení na republiku. Bylo ale zamítnuto 55,64 % zúčastněných voličů. Ostrov tak zůstává monarchií s panovníkem sdíleným s Spojeným královstvím.

Svazijsko

Svazijsko je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Mosambik a Jihoafrická republika. Vzhledem k vysoké rozšířenosti infekce HIV mezi lidmi činí průměrná délka života v zemi

17 / 20


pouhých 32,62 let, nejméně na světě.

6. září 1968 bylo vyhlášeno nezávislé království v rámci britského Commonwealthu.

Státním zřízením Svazijska je absolutistická monarchie.

Svazijské království není klasická dědičná monarchie. Král nejmenuje svého nástupce, ale namísto toho, královská rodina rozhodne, která z králových manželek se stane "Velkou ženou" a "Indovukazi" (Královna matka). Syn této "Velké ženy", se automaticky stane příštím králem. Nejstarší syn není nikdy jmenován nástupcem, ale získává jiné ceremoniální role ve státu. Hlavou státu je nyní král Mswati III.

Šalamounovy ostrovy

Šalamounovy ostrovy je ostrovní stát v západní části Oceánie východně od Papuy-Nové Guineje. Druhým sousedem je na jihovýchodě asi 200 km vzdálené souostroví Vanuatu. Šalamounových ostrovů je více než 990 a mají dohromady rozlohu více než 28 400 km².

Šalomounovy ostrovy jsou od roku 1978 nezávislé na Velké Británii.

Státní zřízení je konstituční monarchie. Hlavou státu je královna Alžběta II. zastupovaná Sirem Nathanielem Waenem. Země je členem Commonwealthu.

Thajsko

Thajské království, zkráceně Thajsko, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie. Hlavním městem je Bangkok, thajsky nazývaný Krung Thep. Thajsko patří k častým turistickým cílům.

18 / 20


Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem Siam, které bylo oficiálním názvem státu do 11. května 1939 a znovu v letech 1945 až 1949. Etnonymum Thai v thajštině původně znamenalo „svobodný“.

Thajsko je konstituční monarchií a v jejím čele stojí král Bhumiphol Adulyadej. Jedná se o podobný systém jako ve Spojeném království, i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Má daleko větší dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země.

Tonga

Tonga (Království Tonga) je stát v Oceánii. Království se rozkládá na souostroví Tonga v jižním Pacifiku. Skládá se ze 172 různě velkých ostrovů; 36 z nich je obydlených. Největším ostrovem je Tongatapu s rozlohou 257 km². Leží cca na 1/3 cesty mezi Novým Zélandem a Havají. Souostroví se táhne v severojižně orientovaném pásu dlouhém asi 800 km. Nejsevernější ostrov leží necelých 300 km od Samoy. Na západě se nachází asi 500 km daleko Fidži, na východě leží po 450 km Niue a po 1100 až 1500 km Cookovy ostrovy. Nový Zéland leží 1770 km na jihojihozápad.

Tongánský král panuje doživotně, královský titul je dědičný. Dlouholetou hlavou státu (1965-2006) byl král Taufa’ahau TUPOU IV. Po jeho úmrtí v září 2006 nastoupil na trůn jeho syn SIAOSI Tāufa’āhau Manumataongo Tuku’aho TUPOU V., někdy uváděn také jako George Tupou V. Král se narodil v r. 1948, korunním princem byl jmenován v r. 1966, v letech 1979 až 1998 byl ministrem zahraničních věcí. Je svobodný, má jedno dítě (dceru, která nebude moci zdědit trůn). Král Siaosi ‘George’ Tupou V složil královskou přísahu 11. září 2006.

Tonga je součástí britského Commonwealthu. V roce 1999 se stala členem Organizace spojených národů. Tongánští vojáci se účastní mírových misí OSN. Tonga v zásadě nikdy neztratila svou místní („domorodou“) vládu, což je v oblasti Pacifiku výjimečný jev.

Tuvalu

19 / 20


Tuvalu, dříve Ellice neboli Lagunové ostrovy, je ostrovní stát v Oceánii. Leží mezi Havají a Austrálií. Tuvalu znamená v tuvalštině „osm stojících pohromadě“. Vyjma Vatikánu má nejmenší počet obyvatel ze všech nezávislých států.

Tuvalu je konstituční monarchií. Patří do Společenství národů (Commonwealth) a uznává královnu Alžbětu II. jako královnu Tuvalu. Ta je zastoupena generálním guvernérem, který je jmenován na pokyn premiéra.

Vatikán

Stát Vatikán vznikl 11. února 1929 (na základě Lateránských smluv). Vatikán (oficiálně Městský stát Vatikán) je vnitrozemský suverénní městský stát, jehož území se skládá ze zděných uzavřených prostor uvnitř města Řím, hlavního města Itálie. Zaujímá rozlohu přibližně 44 hektarů (110 akrů. Vatikán má 572 občanů, z toho 32 žen. V samotném Vatikánu má stálý pobyt celkem 444 osob, z toho 223 Vatikánských občanů. Státní zřízení je teokratická absolutní monarchie v čele s papežem Benediktem XVI.

20 / 20

Podle ústavy je král arbitrem a strážcem národní jednoty a nezávislosti

Recommend Documents