Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky
Podíl školy na vytvoření zdravých stravovacích návyků School´s Part in Making Healthy Eating Habits Bakalářská práce
Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce:
Radek Zeman B7505 Vychovatelství Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph.D.
Hradec Králové 2014
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Zadání bakalářské práce Autor:
Radek Zeman
Studijní program:
B7505 Vychovatelství
Studijní obor:
Sociální pedagogika se zaměřením na etopedii
Název závěrečné práce: Podíl školy na vytvoření zdravých stravovacích návyků Název závěrečné práce AJ: School´s Part in Making Healthy Eating Habits Cíl, metody, literatura, předpoklady: Práce bude mít část teoretickou a praktickou, bude se zabývat výchovou ke zdravé výživě na 2. stupni ZŠ. V této souvislosti budou zkoumány školní vzdělávací programy vybraných ZŠ a sledována aplikace problematiky zdravé výživy do výukových programů jednotlivých předmětů těchto škol. Dotazováni budou i rodiče žáků, s cílem zjistit zájem rodičů o způsob školního stravování dětí a možnosti úroveň stravování ovlivnit. Ke sběru dat budou využity metody kvalitativního výzkumu (analýza dokumentu a rozhovor s pedagogy), z metod kvantitativního výzkumu dotazník. Garantující pracoviště:
Katedra sociální pedagogiky, Pedagogická fakulta
Vedoucí práce:
doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph. D.
Konzultant: Oponent:
MUDr. Vladislava Šumberová
Datum zadání závěrečné práce: Datum odevzdání závěrečné práce:
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval pod vedením vedoucího práce samostatně a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu.
V Hradci Králové dne 20. 1. 2014
3
Poděkování Děkuji paní doc. MUDr. Michaele Adamcové, Ph.D. vedoucí bakalářské práce za odborné
a
obětavé
vedení
při
4
vypracování
této
práce.
Anotace ZEMAN, Radek. Podíl školy na vytvoření zdravých stravovacích návyků. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2014. 44 s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá problematikou zdravé výživy na školách konkrétně vytvářením zdravých stravovacích návyků. V teoretické části je zjišťován způsob, kterým se škola snaží ovlivňovat zdravé stravovací návyky. V praktické části je sledován postoj rodičů k problematice zdravých stravovacích návyků ve školách
Klíčová slova Zdravá výživa, stravovací návyky, rodina, škola,
5
Annotation ZEMAN, Radek. School´s Part in Making Healthy Eating Habits. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2014. 44 pp. Bachelor Thesis. The Bachelor thesis deals with healthy diet at schools. It is focused on making healthy eating habits. The theoretical part of work is focused on method which school exerts influence over healthy eating habits. The second section studies an attitude of parents to the problems healthy eating habits at schools.
Keywords Healthy nutrition, eating habits, family, school
6
OBSAH: SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.......................................................................
9
ÚVOD...........................................................................................................
10
TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................
11
1. Zásady zdravé výživy.................................................................................
12
1.1 Pitný režim...............................................................................
12
1.2 Výchova ke zdravé výživě..........................................................
14
2. Rámcové vzdělávací programy...................................................................
14
2.1 Člověk a zdraví.........................................................................
15
2.2 Výchova ke zdraví.....................................................................
15
3. Školní vzdělávací program..........................................................................
16
3.1 Biologie....................................................................................
16
3.2 Chemie....................................................................................
17
3.3 Svět práce...............................................................................
17
3.4 Občanská výchova...................................................................
18
3.5 Rozhovor s učiteli.....................................................................
20
3.6 Výchovně vzdělávací projekty....................................................
21
4. Projekty MŠMT podporující zdravou výživu..................................................
22
4.1 Mléko do škol...........................................................................
22
4.2 Ovoce do škol..........................................................................
22
5. Normy pro školní stravování......................................................................
23
6. Internetové stránky zabývající se zdravou výživou.......................................
25
6.1 Fórum zdravé výživy.................................................................
25
6.2 Výživa dětí...............................................................................
25
6.3 Státní zdravotnický ústav..........................................................
26
6.4 Společnost pro výživu...............................................................
26
7. Periodika zabývající se zdravým životním stylem.........................................
27
EMPIRICKÁ ČÁST.........................................................................................
28
8. Projekt empirického šetření, prezentace a interpretace dosažených výsledků..
28
8.1 Stanovení cíle výzkumu............................................................
28
8.2 Hlavní výzkumný problém.........................................................
28
8.3 Dílčí výzkumné problémy..........................................................
28
8.4 Stanovení hypotéz výzkumu......................................................
28
8.5 Metoda výzkumu......................................................................
28
8.6 Výběr respondentů a vlastní průběh výzkumu.............................
29
7
8.7 Prezentace a interpretace výsledků empirického šetření..............
29
8.8 Diskuze...................................................................................
41
ZÁVĚR.........................................................................................................
43
Seznam použité literatury.............................................................................
44
Přílohy.........................................................................................................
46
8
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR
Česká republika
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
RVP
Rámcový vzdělávací program
SZIF
Státní zemědělský a intervenční fond
ŠVP
Školní vzdělávací program
9
ÚVOD Ve své bakalářské práci se zabývám současným životním stylem, respektive zdravými stravovacími návyky. Toto téma je velice obsáhlé, a proto jsem se ve své práci zaměřil pouze na to, jak probíhá výchova k utváření zdravých stravovacích návyků na druhém stupni základních škol. Problematika zdravého životního stylu a zdravé výživy patří mezi jedno z nejdiskutovanějších témat. Samozřejmě každý
ví, že základy správného
životního stylu člověk vstřebává již od dětství. Téma jsem si zvolil z několika důvodů. V současné době pracuji jako pedagogický pracovník na základní škole a denně se setkávám s negativními projevy žáků vzhledem k jejich životnímu stylu. I když přímo nevyučuji předměty, které souvisí se zdravým životním stylem, jako pedagog mohu ovlivnit postoje žáků k utváření zdravých stravovacích návyků. Charakter práce je teoreticko-empirický. Empirické šetření je založeno na kvantitativní metodologické koncepci. Byly použity tyto metody: a. literární metoda b. obecně logické metody (analýza, syntéza) c. exploraritivní metody Teoretická část je zaměřena na zásady zdravé výživy. Jak se problematika zdravé výživy objevuje v jednotlivých školních předmětech,
seznámení s
projekty MŠMT. Empirická část je věnována výzkumu na základní škole v malém městě s počtem obyvatel do 10000 v Pardubickém kraji. Hlavní vědecko výzkumný problém zní: Je podíl školy na vytváření zdravých stravovacích návyků dostatečný? Ústřední hypotéza zní: Podíl školy na utváření zdravotních stravovacích návyků je minimální ve srovnání s vlivem rodiny. Cílem práce je z oporou o analýzu odborné literatury popsat současné pojetí zdravé výživy ve školách. Jak se odráží toto pojetí v učebnicích. Jaké jsou postoje rodičů k dané problematice. Práce by mohla pomoci pedagogům, kteří se zabývají danou problematikou, ale také rodičům žáků.
10
TEORETICKÁ ČÁST 1 Zásady zdravé výživy Výživový vzorec si utváří každý jedinec již od útlého věku na základě chování ostatních členů rodiny. A proto pokud rodiče chtějí, aby si jejich potomek vybudoval co nejzdravější zdravotní návyky, měli by v první řadě být dobrým příkladem právě oni. Základní principy zdravé výživy se dají jednoduše shrnou pěti slovy-pestrost, pravidelnost, přiměřenost, výhodnost a vyváženost. Dá se zodpovědně říci, že žádná dokonalá potravina pro člověka neexistuje. Každá potravina obsahuje různý poměr bílkovin, sacharidů, tuků, minerálních látek a vitamínů. Jakýkoli nedostatek některé z těchto látek může způsobit vážné zdravotní komplikace. Proto tedy výběr potravin musí být pestrý. Není důležité , aby přijímaná potrava byla pestrá v průběhu jednoho dne, ale podstatná je celková pestrost v průběhu několika dní. Je dobré mít na zřeteli, že není vhodné upřednostňovat jeden druh potravin a ostatní omezovat. Jednostranná strava může vyvolat metabolické komplikace. Často také vede jednostranná strava k nechutenství. Proto je tedy nutná přiměřenost. Dospělý člověk by měl přijímat potravu pětkrát až šestkrát denně. Počtu jídel musí být samozřejmě přizpůsobená také energetická hodnota jednotlivých jídel. Je velice důležité, aby jídla měla svůj pravidelný čas. A hlavně by konzumace jídel měla probíhat v klidu a pohodě. Nedodržování pravidelného času na jídlo a neklid při konzumaci je velikým nešvarem dnešní uspěchané doby. Každé zaměstnání nebo životní styl vyžaduje určité stravovací návyky. Velice důležitým faktorem při výběru potravin je jejich energetická hodnota a činnost, kterou vykonáváme. Jinou spotřebu energie má úředník v kanceláři a naprosto jinou
má vrcholový sportovec. Každá potravina má svoji nutriční hodnotu a
právě pečlivý výběr potravin z hlediska energetické hodnoty (výhodnost) by měl být důležitý prvek při různých druzích činností. Vyváženost ve stravě znamená dostatečný, ale ne přehnaný příjem všech výživných látek. Pokud jsou porce přiměřené není nutné se vyhýbat oblíbeným
11
jídlům. Při dodržení principů vyváženosti může téměř každá potravina tvořit součást zdravého životního stylu. Zásady zdravé výživy jsou
snížení příjmu energie
snížení příjmu tuků
rozdělení příjmu stravy do několika chodů
omezení alkoholických nápojů
zvýšený příjem vlákniny
omezený příjem cholesterolu a soli
zvýšený příjem tekutin
Je samozřejmé, že zásady zdravého životního stylu se mění pod vlivem vědeckých výzkumů. Jiné byly v 60. letech minulého století, jiné jsou dnes. Mám pocit, že dnes téměř neexistuje jednotná odpověď na otázku: Co je to zdravý životní styl? Odpověď by mohla znít: „Způsob stravování je individuální záležitostí. Jediné, co musíte, je respektovat aktuální zdravotní stav, pohlaví a věk, výšku a váhu (eventuelně i hodnotu BMI) a samozřejmě vrozené dispozice." (FOŘT; Tak co mám jíst. 2007, 396 s.). Je smutné, že dnes velice často kvalita potravin a používaných surovin bývá velice nízká. Špatná ekonomická situace mnoha rodin může ovlivnit kvalitu stravování. U mnohých z nás zvítězí kvantita nad kvalitou, ale určitě neznamená, že jíst zdravě rovná se jíst draze. Ale to by mělo být asi předmětem dalších výzkumů. Utváření zdravého životního stylu by mělo být zájmem každého jednotlivce. Každý je ovlivňován mnoha věcmi: vrstevníky, zájmy, školou, okolím ale hlavně rodinou. 1.1 Pitný režim Cílem pitného režimu je zabezpečení
plynulého přísunu tekutin našemu
tělu. Jelikož všechny látkové přeměny v lidském těle potřebují dostatek vody, je důležité, aby byl dodržován vhodný pitný režim dětí. Nedostatek vody nejenže snižuje celkovou výkonnost, ale také snižuje koncentraci. „Denně bychom měli přijímat asi 1,5 litru vody v podobě tekutin." (NOVOTNÝ; HRUŠKA. Biologie člověka. 2008, 94 s.). „Dospělí nesportovci by
12
měli denně vypít minimálně 1,5 litru nealkoholických neslazených nápojů. Uvedené množství je minimálně nutné, ale přitom nelze stanovit optimální objem." (FOŘT. Tak co mám jíst. 2007, 243 s.). Nejvhodnějším nápojem je obyčejná pitná voda . Ta ale není pro děti příliš atraktivní, proto je vhodné hledat jiná řešení. Jako vhodné se jeví ovocné čaje nebo ředěné ovocné šťávy. Naprosto nevhodné, i když pro děti velice atraktivní, jsou různé ochucené limonády, kolové a energetické nápoje. Tyto nápoje obsahují velké množství cukru, který zvyšuje pocit žízně. Často obsahují také množství kofeinu. Ten zase zvyšuje tvorbu moči a vede k hyperaktivitě. Příjem tekutin by měl být plynulý v průběhu celého dne. Jelikož dostatečné množství tekutin zajišťuje správnou látkovou výměnu, odstraňování odpadních látek, tělesnou a hlavně duševní svěžest. Nedostatečný příjem tekutin může vést
k celé
řadě
onemocnění
(ledvin
apod.).
Právě
„řádný
pitný
režim"(MERKUNOVÁ. Průvodce výukou (somato)patologie. 2007, 129 s.) je velice důležitý jako prevence proti řadě onemocnění např. vývodných
cest
močových. Tabulka
č.
1
Pitný
režim
dětí
(Česká
http://www.lekarnici.cz/) Co pijí děti ve věku 7 až 10 let Ovocný čaj
66%
Vodu se šťávou
54%
Kupovaný džus
49%
Čistou vodu
30%
Limonády
25%
Ochucenou kupovanou vodu
20%
13
lékárnická
komora
Co by děti měly pít Čistou vodu
50%
Čistou kupovanou vodu, nesycenou
10%
Slabý černý nebo bílý čaj s trochou 10% medu a citrónu Bylinkový nebo ovocný čaj pro děti, 10% málo slazený Přírodní ovocné nepřislazované džusy
10%
1.2 Výchova ke zdravé výživě Právě výuka o zdravém životním stylu by se měla stát samozřejmostí již od školních let. Jelikož škola je institucí, ve které dítě tráví podstatnou část dne, může velkou měrou ovlivnit pohled dítěte na zdravý životní styl. Měla by ukázat dítěti cestu ke zdravému způsobu života a aktivnímu využití volného času. Výchova ke zdravé výživě, jestliže chceme, aby byla efektivní, musí splňovat několik zásad:
musí být soustavná a systematická
musí být adekvátní k věku žáka
musí respektovat žákovo životní prostředí
musí používat formy, které jsou schopny žáka zaujmout a motivovat
musí být aktuální vzhledem k současným poznatkům vědy a výzkumu
Cílem výchovy ke správné a zdravé výživě je dosažení správných stravovacích návyků u co největšího počtu dětí. Není důležité, aby žáci získali potřebné vědomosti, ale důležité je, aby se tyto vědomosti staly základem pro jejich dovednosti a návyky. 2 Rámcové vzdělávací programy Rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP) jsou hlavními vzdělávacími dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které vycházejí z nové strategie vzdělávání. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání
14
pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Rámcové vzdělávací programy stanovují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání: jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů (561/2004 sb., Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). RVP jsou
veřejné
dokumenty,
které
jsou
přístupné
pro
pedagogickou
i
nepedagogickou veřejnost. RVP musí odpovídat nejnovějším poznatkům pedagogiky, psychologie a vědních disciplín, jejichž základy a praktické využití má vzdělání zprostředkovat. Tvorbu a oponenturu RVP zajišťují příslušná ministerstva prostřednictvím odborníků vědy a praxe. RVP je možné v závažných případech měnit, a to s účinností nejdříve od začátku následujícího školního roku. V rámci RVP pro základní vzdělávání se usiluje o naplňování určitých, konkrétních cílů. Jedním z těchto cílů je, aby se žák učil aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Problematikou zdravého životního stylu se v RVP zabývá vzdělávací oblast „Člověk a zdraví“. 2.1 Člověk a zdraví „Člověk a zdraví“je vzdělávací oblast, která přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, se kterými se žáci seznamují a učí se je uplatnit ve svém vlastním životě. Vzdělávání v této oblasti směřuje především k tomu,aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Vzdělávací oblast „Člověk a zdraví“ je vymezena a realizována ve vzdělávacím oboru „Výchova ke zdraví“. 2.2 Výchova ke zdraví „Výchova ke zdraví“ je vzdělávací obor, který patří do oblasti „Člověk a zdraví“. Přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. V tomto oboru si žák upevňuje základní orientaci v názorech na to, co je zdravé, co jeho zdraví prospívá a zároveň i na to, co jeho zdraví může ohrozit a poškodit. Tento předmět je rozdělen do několika složek. Jedna ze složek předmětu je Zdravý způsob života a péče o zdraví (výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, vliv životních podmínek a způsobu stravování na
15
zdraví, poruchy příjmu potravy, režim dne, atd.). Časová dotace tohoto předmětu je jedna hodina týdně a je realizován v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor „Výchova ke zdraví“ velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Dalším vzdělávacím oborem, který se v RVP zabývá zdravým životním stylem je obor Člověk a svět práce. Na druhém stupni základních škol je tento obor realizován v předmětu Pracovní činnosti, přesněji Příprava pokrmů. Záleží na konkrétní škole, ve kterém ročníku je předmět vyučován. Tento předmět bývá nejčastěji zařazen v 7. nebo 8. ročníku. V tomto předmětu žák připravuje jednoduché pokrmy a sestavuje jídelníček v souladu se zásadami zdravé výživy. 3 Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program(dále jen ŠVP) je učební dokument, který si každá škola na základě školského zákona (Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) vytváří individuálně. ŠVP musí splňovat požadavky realizace Rámcového vzdělávacího plánu (RVP). ŠVP je program na jehož základě konkrétní škola funguje a kterým se řídí její pedagogové ve vzdělávacím procesu. Pedagogové mají možnost zvolit si různou vzdělávací cestu jak naplnit RVP. ŠVP odpovídá konkrétním podmínkám školy. Podle
školského
zákona
má
odpovědnost
za
vytvoření
školského
vzdělávacího programu ředitel školy nebo pedagogického zařízení. ŠVP je dokumentem veřejným a měl by být přístupný odborné i laické veřejnosti. Musí být zveřejněn na přístupném místě. Z ŠVP si každý může pořizovat opisy nebo výpisy. 3.1 Biologie Dalo by se očekávat, že výuka o zdravé výživě bude nejčastěji směřována k předmětům, které mají vazbu na člověka. Nejčastěji na Biologii a Přírodopis. Výuka biologie člověka probíhá většinou v 8.ročnících základních škol, nebo v nižších ročnících víceletých gymnázií. Je zarážející, že výživa je zde probírána pouze okrajově. V učebnici Přírodopis 3 – Biologie člověka autorů Černíka,
16
Bičíka a Martince (1998), která je určena pro základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií, je o výživě hovořeno pouze na dvou stranách. Jediná zmínka týkající se zdravého životního stylu se objevuje pouze na jedné straně: „Zdravá výživa musí obsahovat také dostatečné množství solí a vody.“ (ČERNÍK; BIČÍK; MARTINEC. Přírodopis 3. 1998, 49 s.). Podobnou situaci jako v učebnici autorů Černíka, Bičíka a Martince můžeme najít
v učebnici
Přírodopisu
pro
základní
školy
a
víceletá
gymnázia
z nakladatelství Fraus z roku 2006 autorů Vaněčková, Skýbová, Markvartová a Hejda. Tato učebnice se zabývá zdravou výživou v kapitole Trávicí soustava. O zdravém životním stylu se dozvídáme pouze toto: „Nadměrné požívání alkoholu může vést k trvalému poškození jater.“ (VANĚČKOVÁ; SKÝBOVÁ; MARKVARTOVÁ; HEJDA. Přírodopis 8. Fraus, 2006, 79 s.) Závěrem by se dalo říci, že výuka o zdravé výživě v hodinách biologie prakticky neprobíhá. Závisí pouze na osobě pedagoga, jestli výuku do svých hodin zařadí, nebo se jí věnovat nebude. 3.2 Chemie Více než v biologii se můžeme dozvědět v ostatních předmětech. Jeden z mnoha příkladů za všechny může být uvedena chemie. Jsou zde formulovány základní body zdravé výživy: „Jíme střídmě rozmanité a nepřesolené potraviny, jíme málo tuků, jíme dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin a přiměřeně výrobků z obilovin, jíme málo cukrů a sladkých pokrmů a pijeme dostatek tekutin.“ (BENEŠ; PUMPR; BANÝR. Základy chemie 2. 2001, 78.s.). V tomto předmětu se také žák seznámí s vlastnostmi a složením látek, které jsou součásti naší výživy (zdravé i nezdravé). Získávají poznatky o vodě, alkoholech, tucích, bílkovinách, cukrech, vitamínech a minerálních látkách (železo, sodík, draslík,vápník, fluor, hořčík, fosfor). 3.3 Svět práce Tento vzdělávací obor je na 2. stupni ZŠ vyučován v předmětu Pracovní činnosti. Jedním z tématických okruhů tohoto předmětu je Příprava pokrmů. Očekává se, že žák se v tomto předmětu naučí připravovat jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy.
17
3.4 Občanská výchova Snad nejlépe výuka o zdravé výživě probíhá v předmětu občanská výchova. V tomto předmětu je zdravé výživě věnována rozsáhlá kapitola v každém ročníku. Šestý ročník přináší základní pojmy ze zásad zdravé výživy. Snaží se rozlišit vhodné a nevhodné potraviny. Žák se seznamuje s látkami nutnými pro zdravou výživu (minerální látky, sodík, železo, draslík, atd.). Ale je také seznamován se základními tepelnými úpravami potravin. V závěru kapitoly by si žák měl utvořit vlastní názor co je pro něho zdravé a co ne. V sedmém ročníku se žák seznámí se zásadami zdravé výživy, jaké látky jsou nezbytné pro tvorbu našeho těla, co je to alternativní výživa a jaké jsou poruchy výživy. Také se mu nabídne pohled do historie stravování. Závěr kapitoly je Abeceda zdravé výživy, kde je devět bodů zdravé výživy (pestrá strava, pravidelný pohyb, snižovat spotřebu tuků, omezení soli, správný způsob konzumace, dostatečné množství ovoce a zeleniny, správná příprava pokrmů, pitný režim) a tři další musí žák samostatně doplnit. Osmý ročník se výživě věnuje ještě podrobněji. Opět se vrací k tématu vlivu výživy a způsobu stravování na zdraví člověka. Mezipředmětově žák využívá znalosti z biologie člověka, o zpracování a využití potravin. Dále se věnuje způsobům výživy, ale také reklamě na potraviny a hygieně potravin. Snaží se upozornit na negativní důsledky fastfoodů „Výrobky tzv. rychlého občerstvení (fast food) jsou nevhodné pro zdravý vývoj člověka, neboť neobsahují vyvážený poměr důležitých složek stravy, zato se v nich v nežádoucím množství nacházejí většinou
ty,
které
mohou
škodit
(přepalované
tuky,
sůl.
koření,...).“
(JANOŠKOVÁ; ONDRÁČKOVÁ; ČÁBALOVÁ; MARKOVÁ; ŠEBKOVÁ. Občanská
výchova 8. 2005, 105 s.). V devátém ročníku se opět zdravé výživě věnuje rozsáhlá kapitola. Žák se seznamuje již se složitějšími tématy, které jsou součástí zdravé výživy člověka. Zabývá se výživou kojenců, ale také výživou dětí, které se aktivně věnují sportu, zjišťuje rozdíl ve stravování sportujícího a nesportujícího dítěte. Seznamuje se také se zajímavostmi ze zahraničních kuchyní. Dále se kapitola vrací k reklamě na potraviny. Shrnutí této kapitoly není právě optimistické, ale je takové, jaký je dnešní stav společnosti.
18
„Zdravotní stav populace není ideální a v nejbližších letech ani nebude. Příčinou toho jsou cizorodé látky v potravním řetězci, nesprávné stravovací návyky,
složení
stravy
a
samozřejmě
reklamní
triky.“
(JANOŠKOVÁ;
ONDRÁČKOVÁ; ČÁBALOVÁ; MARKOVÁ; ŠEBKOVÁ. Občanská výchova 9. Plzeň: 2006, 109 s.). Takto se zabývá zdravou výživou předmět Občanská výchova, ale pouze jestliže škola používá učebnice nakladatelství Fraus. Učebnice z jiných nakladatelství (např.SPN, OLOMOUC) se touto problematikou téměř nezabývají. Přesto pedagog musí dodržet očekávané výstupy dle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Žák:
vysvětlí pojmy výživa, živiny, poživatiny, potraviny, pochutiny, dieta
uvádí příklady nevhodného stravování a jeho důsledky na zdraví jedince
vybírá správné poživatiny prospěšné lidskému organismu
zdůvodní na konkrétním případě škodlivost vlivu poživatin na zdravotní stav lidí
zdůrazní pozitiva a negativa vlivu výživy na zdraví člověka, hledá možná řešení a zdůvodnění
vysvětlí pojmy výživa, zdravá výživa, zdravý způsob stravování, energetické hodnoty základních živin
vyhledá,
třídí
a
využívá
získaných
informací
z odborné
literatury, popř. jiných informačních zdrojů
zdůvodní na konkrétním případě škodlivost nesprávné přípravy jídel na zdravotní stav lidí
navrhne a sestaví vhodný jídelníček dle zásad zdravé výživy
Rámcové vzdělávací plány MŠMT doporučují rozsah výuky, ale záleží na každé, jednotlivé škole, jak do svého Školního vzdělávacího plánu zahrne problematiku zdravé výživy a zdravého životního stylu.
19
3.5 Rozhovor s učiteli Rozhovor jsem prováděl s vyučujícími ze základní školy, kteří jednotlivé předměty vyučují a měli by se danou problematikou zabývat. Zajímalo mne, jak se změnil přístup k problematice zdravé výživy z hlediska vyučujících.
- Jaké předměty vyučujete? Vyučující 1: chemii a biologii Vyučující 2: občanskou výchovu
- Jaká je délka Vaší praxe? Vyučující 1: 30 let Vyučující 2: od roku 1987
- Myslíte si, že stravovací návyky jsou v dnešní době dobré? Pokud NE, kde vidíte problém? Vyučující 1: Nejsou správné. Změnil se životní styl, převažuje spěch a stres. Děti místo školních jídelen využívají nabídek různých rychlých občerstvení, která jim sice nabízejí z jejich pohledu atraktivnější jídla, ale kvalitativně je to krok zpět. Vyučující 2: Rozhodně nejsou. Mnohé děti mají špatné stravovací návyky vytvořené z rodiny. Hodně dětí nesnídá, ani nechodí na obědy do jídelen. Jedním z problémů je rozhodně ekonomická stránka.
- Změnil se pohled školy na vytváření zdravých stravovacích návyků? Vyučující 1: Změnil. Této problematice je věnováno více času. Vyučující 2. Ano. Díky RVP a ŠVP je na tento problém nahlíženo komplexněji. Zdravým životním stylem se nezabývá pouze jeden předmět, ale je mu dán prostor i v jiných předmětech. Záleží pouze na škole a jejímu ŠVP jak se tomuto problému věnuje.
- Z jakých materiálů čerpáte své poznatky, znalosti? Vyučující 1: Své znalosti čerpám z internetu, tisku, přednášek týkajících se daného problému. Vyučující 2: Média, školení.
- Do jaké míry by škola měla ovlivňovat tvorbu zdravých stravovacích návyků a jakým způsobem? Vyučující 1: Hlavní zásady by se měly vytvořit v rodině. Ve škole by se měly pouze upevňovat a rozšiřovat.
20
Vyučující 2: Stává se trendem, že
rodiny se snaží svou povinnost a
zodpovědnost přehodit na jinou instituci. Rodiče by si měli uvědomit, že v prvé řadě jsou oni, kdo jsou odpovědni za své děti. Škola by jim měla pomáhat. Rozhodně by měla být lepší spolupráce rodiny a školy.
- Jak Vy osobně se snažíte změnit (zlepšit, upravit) zdravé stravovací návyky svých žáků? Vyučující 1: V rámci předmětů, které vyučuji se snažím aby si žáci všímali složení některých potravin, hlavně tzv. éček a upozorňuji je na zdravotní rizika při jejich nadměrné konzumaci. Vyučující 2: Snažím se je upozorňovat na důležitost vytvoření správného životního režimu, seznamuji je, že některé nesprávné životní návyky mohou vést nejen k vytvoření zdravotních problémů, ale mohou změnit také jejich sociální postavení např. nadměrná konzumace alkoholických nápojů, anorexie apod.
- Pozorujete v poslední době nějaké změny v utváření zdravých stravovacích návyků? Vyučující 1: Ano, ale změny jsou pomalé. Vyučující 2: Určitě. Dnes se touto problematikou zabýváme častěji než v minulosti. Je jí věnován větší prostor v médiích a ve škole. Závěrem by se dalo říci, že díky RVP a ŠVP se pohled na zdravé stravovací návyky zlepšil. Výuka této problematiky je celistvější. Ale velice záleží na osobě pedagoga, jak a do jaké hloubky se bude zdravým stravovacím návykům věnovat. Je spíše v rukách jednotlivých škol, jak se věnují této oblasti výchovy. Myslím, že MŠMT by mělo vytvořit jednotný přístup k tomuto problému a nenechávat to pouze na jednotlivých školách, jak se k výuce zdravého životního stylu postaví. 3.6 Výchovně vzdělávací projekty Kromě klasických předmětů se v dnešní škole objevují výchovně vzdělávací projekty, které se zaměřují na různá témata. Jako jeden z příkladů těchto projektů uvádím projekt, který se uskutečnil na Masarykově základní škole v Poličce. Název projektu byl „Éčka v potravinách.“ Projekt byl určen pro předmět chemie a úzce navazoval na oblast Člověk a zdraví. Očekávaný
21
výsledek toho konkrétního projektu byl, aby se žák naučil být zodpovědný za své zdraví, zjistil co jsou to tzv. éčka, k čemu se používají a ověřil si, zda konzumuje zdraví neškodné potraviny. Dalším příkladem výchovně vzdělávacího projektu věnovaný zdravému životnímu stylu byl projekt s názvem „Pohádkové dobroty“. Tento projekt připravila Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Poličce a byl určen pro žáky základních škol. V tomto projektu se žáci nejen seznámili se stolováním, hygienou, ale jedním z hlavních výsledků bylo vytváření si zdravých životních návyků. 4 Projekty MŠMT podporující zdravou výživu Cílem těchto projektů je zvýšit spotřebu zdravých potravinových produktů, jejich propagace a utváření zdravých stravovacích návyků dětí. 4.1 Mléko do škol Tento projekt je uskutečněn pod záštitou a s finanční podporou Evropské unie a České republiky. Hlavním cílem tohoto projektu je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků u dětí a dospívající mládeže, Garantem projektu je Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Do tohoto projektu se mohou zapojit školy všech stupňů. V tomto dotovaném programu jsou mléčné výrobky za zhruba poloviční cenu, než za jakou se dají koupit v obchodě. Každé dítě má možnost obdržet jeden mléčný produkt v každém vyučovacím dni. Má-li škola zájem se zúčastnit tohoto programu, je nutné sepsat smlouvu o spolupráci se SZIF. 4.2 Ovoce do škol Tento další projekt MŠMT podporuje spotřebu ovoce a zeleniny u žáků 1. stupně základních škol pomocí dotací Evropské unie a České republiky. Úkolem tohoto projektu je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, bojovat proti stoupající obezitě dětí a změnit klesající spotřebu ovoce a zeleniny. Podle nařízení vlády ČR se má v projektu nabízet ovoce a zelenina, která z 25 může být v podobě ovocných, nebo zeleninových šťáv bez obsahu přidaných cukrů, tuků a sladidel. Ovoce, zelenina popř. výrobky z ovoce a zeleniny jsou dodávány přímo do škol. Dodávané produkty obdrží děti zdarma.
22
Tento projekt byl schválen vládou dne 21.12.2009 vymezeným nařízením č.478/2009 Sb. o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce, zeleniny a banánů dětem ve vzdělávacích zařízeních. 5 Normy pro školní stravování Tímto problémem se zabývá vyhláška č.107/2005 Sb., o školním stravování ze dne 25. února 2005. V §1 této vyhlášky je řečeno, že školní stravování se řídí výživovými normami, které jsou uvedeny v příloze číslo 1 k této vyhlášce. Organizace školního stravování je upřesněna § 2 a to bodem 6, ve kterém je řečeno, že
jestliže provozovatel stravovacích služeb poskytuje více jídel na
výběr, plnění výživových norem musí být zachováno, a dále bodem 8 téhož paragrafu, který ukládá provozovateli stravovacích služeb uchování údajů o plnění výživových norem na dobu nejméně jednoho roku. Výživové normy pro školní stravování: 1. Průměrná spotřeba potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem. Je uvedena v hodnotách „jak nakoupeno“ a je do ní zahrnut i přirozený odpad čištěním a dalším zpracováním. Z celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. 2. Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství tuků a cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1:1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu. 3. Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg). 4. Součástí jídel je vždy nápoj a k dosažení žádoucích hodnot vitamínu C je nutno zařazovat do jídelníčku nápoje, kompoty a zeleninové saláty s přídavkem vitamínu C.
23
5. Laktoovovegetariánskou výživu lze uplatnit v případě, že s tím souhlasí všichni zákonní zástupci nezletilých strávníků nebo zletilí strávníci, nebo u provozovatelů stravovacích služeb, kde lze uplatnit podávání jídel na výběr. Průměrnou spotřebu potravin lze doplnit drůbežím a rybím masem. 6. Souhlasí-li zákonný zástupce strávníka nebo zletilý strávník, lze strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec zvýšit celkovou denní výživovou dávku s přihlédnutím k charakteru tělesné činnosti až o 30 %. Další zvýšení je možné pouze na doporučení lékaře. Tabulka č. 2 Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin na strávníka a
den
v gramech,
uvedeno
v hodnotách
„
jak
nakoupeno“.
http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-107-2005-sb-1). Věková skupina
Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a
strávníků,
den
hlavní a doplňková
Maso Ryby Mléko tekuté
Mléčné výr.
Tuky volné
7 – 10 r. oběd
64
10
19
12
11 – 14 r. oběd
70
10
17
15
jídla 55 70
Věková skupina
Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a
strávníků,
den
hlavní a doplňková
Cukr
Zelenina
Ovoce
jídla
volný
celkem
celkem
7 – 10 r. oběd
13
85
11 – 14 r. oběd
16
90
24
Brambory
Luštěniny
65
140
10
80
160
10
Věková skupina strávníků,
Druh a množství vybraných potravin v g na
hlavní a doplňková jídla
strávníka a den pro laktoovovegetariánskou výživu Vejce
Mléko
Mléčné
Tuky
Cukr
tekuté
výrobky
volné
volný
7 – 10 r. oběd
15
250
45
12
12
11 – 14 r. oběd
15
250
45
12
15
Věková skupina
Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka
strávníků,
a den pro laktoovovegetariánskou výživu
hlavní a doplňková
Zelenina
jídla
celkem
Ovoce celkem
Brambory
Luštěniny
7 – 10 r. oběd
92
70
140
15
11 – 14 r. oběd
104
80
160
15
6 Internetové stránky zabývající se zdravou výživou 6.1 Fórum zdravé výživy Fórum zdravé výživy (http://www.fzv.cz/) je občanské sdružení, které bylo založeno roku 1994. Cílem jeho činnosti je vzdělávání a osvěta nejširší veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu, poskytování poradenských služeb a orientace v nabídce potravin a nápojů. Členy tohoto sdružení jsou významní odborníci
z oblasti
výživy,
nutričního
poradenství,
interní
medicíny,
gastroenterologie (medicínský obor zabývající se nemocemi trávícího traktu a orgány s ním souvisejícími) a pediatrie. 6.2 Výživa dětí Internetové stránky http://vyzivadeti.cz/ občanského sdružení Výživa dětí. Toto občanské sdružení se snaží podporovat zdravý životní styl dětí s důrazem na zdravé stravování.
25
6.3 Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví. Ústav je zřízen pro přípravu podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb, k ochraně veřejného zdraví, k postgraduální výchově v lékařských oborech ochrany a podpory zdraví a pro zdravotní výchovu obyvatelstva. Na internetových stránkách http://www.szu.cz/ Státního zdravotnického úřadu je v oddíle pojmenovaném Témata zdraví a bezpečnosti věnován prostor tématům, které se zabývají zdravím, zdravou výživou a potravinami, doplňky stravy, potravinami nového typu atd. 6.4 Společnost pro výživu Společnost pro výživu byla založena v roce 1945 jako občanské sdružení odborníků a pracovníků v oboru lidské výživy. Od roku 1989 Společnost pro výživu vydává Zpravodaj pro školní stravování.Ten je jako metodická pomůcka určen pracovníkům školních jídelen, metodikům školního stravování a České školní inspekci. Obsahem Zpravodaje pro školní stravování jsou:
závazné předpisy, dotýkající se činnosti školních jídelen a jejich výklad
informace o výživě a stravování dětí, jejich stravovací režim
využití finančních prostředků na potraviny, sestava jídelníčků
informace o potravinách, jejich kvalitě, uchování a zpracování
informace o novinkách
technologie
přípravy
pokrmů
a
nápojů
doporučených receptur
vybrané kapitoly z psychologie výživy dítěte
práce s počítačem
informace o novinkách v technickém vybavení
zkušenosti z praxe pracovníků školního stravování
26
s uvedením
Časopis je řízen redakční radou, která je složena z vysoce kvalifikovaných odborníků na danou problematiku. Na spolupráci se podílí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 7 Periodika zabývající se zdravým životním stylem V současné době se na trhu objevilo mnoho periodik, která se zabývají zdravým životním stylem. Existují jak v tištěné, ale také v elektronické formě. Pravděpodobným problémem těchto časopisů bude různá odborná kvalita. Jako ukázku jsem vybral několik titulů z mnoha: Zdraví: časopis je měsíčník o zdravém životním stylu. Je určen pro ženy nad třicet let, které preferují aktivní životní styl, ale také pro ty, kteří pečují o děti a rodinu. Poznání: internetový časopis, který přináší aktuality z oblasti zdravého životního stylu a tipy na vzdělávací akce související s danou problematikou. Sanquis: odborný a společenský časopis pro lékaře. Je to časopis o umění a zdravém životním stylu. Časopis je dostupný v tištěné i elektronické formě. Časopisů s podobným zaměření existuje podstatně více (Kondice, FIT styl, Dieta, Moje zdraví, apod.), takže pokud se nebudeme zabývat kvalitou těchto periodik, dá se říci, že téma zdravého životního stylu je velice dostupné pro každého.
27
EMPIRICKÁ ČÁST
8 Projekt empirického šetření, prezentace a interpretace dosažených výsledků 8.1 Stanovení cílů výzkumu Hlavním cílem výzkumného šetření bulo zjistit postoj rodičů žáků 2. stupně základních škol k respektování zásad zdravé výživy, zájem o způsob stravování dětí ve škole a možnost tento způsob ovlivňovat, popřípadě měnit 8.2 Hlavní výzkumný problém Role rodičů ve stravování dětí v průběhu školní výuky 8.3 Dílčí výzkumné problémy: Funkčnost školní jídelny očima rodičů Rodičovský postoj ke školním bufetům Zájem rodičů o pitný režim dítěte Postoj rodičů k výchově ke zdravé výživě ve škole 8.4 Stanovení hypotéz výzkumu Hypotéza I. Rodiče se zajímají o provoz školní jídelny Hypotéza II. Rodiče neznají sortiment zboží, které nabízí školní bufet Hypotéza III. Rodiče mají pitný režim dítěte pod kontrolou Hypotéza IV. Škola pomáhá rodičům s vytvářením zdravých stravovacích návyků 8.5 Metoda výzkumu Ve své práci jsem použil metodu dotazníku (příloha). Dotazník má dvacet čtyři otázek. V prvních dvou jsem zjišťoval, který ročník dítě navštěvuje a zda je škola v místě bydliště. Dále jsem sledoval školní stravování, školní bufety a svačinky, pitný režim a názor rodičů na zdravou výživu. V dotazníku jsem nejčastěji používal otázky s uzavřenými odpověďmi, ve kterých si respondent výzkumu vybírá mezi dvěma nebo více možnostmi. Zvolil jsem anonymní dotazník, aby zjištěné skutečnosti byly co nejobjektivnější a nejpravdivější.
28
Vlastnímu dotazníku předcházel předvýzkum u 10 rodičů. Cílem tohoto předvýzkumu bylo zjistit srozumitelnost otázek. 8.6 Výběr respondentů a vlastní průběh výzkumu Výzkum jsem prováděl na základní škole ve městě s počtem obyvatel do 10000 v Pardubickém kraji na 2.stupni ZŠ v šestých, sedmých, osmých a devátých třídách. Dotazníkový sběr dat proběhl v listopadu 2012. V průzkumu bylo osloveno 119 rodičů , vlastního průzkumu se zúčastnilo 103 rodičů. 8.7 Prezentace a interpretace výsledků empirického šetření V následujících tabulkách uvádím výsledky dotazníkového šetření získaného od rodičů žáků, komentář a statistické vyhodnocení údajů. Otázka č. 1: Kde obědvá Vaše dítě? Tabulka č. 1 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ve školní jídelně
doma
jinak
71
26
6
Graf č. 1: Kde obědvá Vaše dítě?
80 70 60 50 40 30 20 10 0 ve školní jídelně
doma
jinak
V grafu č.1 jsou zaznamenány odpovědi na otázku, kde obědvá dítě. V tabulce č.1 jsou zaneseny odpovědi rodičů.
29
Jak vyplývá z odpovědí, ve školní jídelně pravidelně obědvá téměř 69 % dětí.Pouze 6 rodičů (5,8%) uvedlo, že jejich dítě obědvá jinak než ve školní jídelně, nebo doma. Jeden žák obědvá u prarodičů, zbývajících pět kombinuje oběd ve školní jídelně (v určité dny) s obědy doma. Otázka č. 2: Myslíte si, že skladba jídel ve školní jídelně respektuje zásady zdravé výživy? Tabulka č. 2 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně
spíše ano
spíše ne
rozhodně
ano
nevím
neodpověděl
27
1
ne
6
52
16
1
V tabulce č. 2 jsou uvedeny odpovědi rodičů na otázku zdravé výživy ve školních jídelnách Na tuto otázku odpovědělo 58 rodičů „rozhodně“ a „spíše ano“. Téměř 60 % rodičů si myslí, že skladba jídel respektuje zásady zdravé výživy. Otázka č. 3: Jste spokojeni s kvalitou jídel ve školní jídelně? Tabulka č. 3 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně
spíše ano
spíše ne
rozhodně
ano 7
nevím
neodpověděl
25
1
ne 41
20
9
30
Graf č. 3 Jste spokojeni s kvalitou jídel ve školní jídelně 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 rozhodně spíše ano ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
neodp.
V grafu č.3 jsou zaznamenány odpovědi na otázku, zda jsou rodiče spokojeni s kvalitou jídel ve školní jídelně. V tabulce
č. 3 jsou zaneseny
odpovědi rodičů. „Rozhodně ano“ je s kvalitou jídel ve školní jídelně spokojeno 7% rodičů, 40% rodičů odpovědělo „spíše ano“, „spíše nespokojeno“ bylo 19% rodičů, „rozhodně nespokojeno“ bylo 9 % rodičů, 24% nevědělo a 1% rodičů na tuto otázku neodpovědělo. Otázka č. 4: Sledujete jídelníček školní jídelny na internetových stránkách školy? Tabulka č. 4 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
neodpověděl
22
79
2
Otázka č.4 zjišťovala zájem rodičů o internetový jídelní lístek, který je školou nabízen. Na tuto otázku odpovědělo kladně pouze 22 rodičů, to znamená že pouze 21% rodičů sleduje jídelníček školní jídelny na internetových stránkách školy. Většinu rodičů internetový jídelní lístek nezajímá.
31
Otázka č. 5: Jste spokojeni se skladbou jídelníčku? Tabulka č. 5 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
neodpověděl
36
15
49
3
Další otázka zjišťovala spokojenost rodičů s jídelníčkem. Jak vyplývá z tabulky č.5, téměř polovinu rodičů nezajímá skladba jídelníčku. Skladba jídelníčku vyhovuje 34,8% rodičů, 14,6% rodičů je nespokojeno se skladbou jídelníčku a 47,6% rodičů neví odpověď na tuto otázku. Otázka č. 6: Setkaly se Vaše případné návrhy a připomínky ke kvalitě stravování s odezvou provozovatele jídelny? Tabulka č. 6 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
dosud jsem žádné
neodpověděl
výhrady či připomínky neměl/a
10
24
67
2
Otázkou č. 6 jsem zjišťoval zájem rodičů spolupodílet se na chodu školní jídelny. 10% rodičů se setkalo s kladnou odezvou na připomínky ke kvalitě stravování. 23% rodičů má zápornou zkušenost. 65% rodičů neměla žádné připomínky, nebo výhrady. 2 % rodičů neodpověděla. Otázka č. 7: Byli by jste ochotni respektovat vyšší cenu obědů, v případě většího výběru zeleninových nebo ovocných salátů ? Tabulka č. 7 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
neodpověděl
56
40
7
Rozhoduje ve kvalitě stravování ekonomika? Jsou rodiče ochotni zaplatit vyšší cenu za oběd, pokud bude bohatší o zeleninu nebo ovoce? 32
Ochotu připlatit si za vyšší cenu obědů projevilo 56 (54%) rodičů, 40(39%) rodičů by neakceptovalo vyšší cenu obědů a 7 (7% rodičů) neodpovědělo. Jak vyplývá z tabulky č. 7 více než polovina rodičů je ochotna respektovat vyšší cenu oběda, pokud bude obsahovat různé saláty. Otázka č. 8: Považujete prostředí školní jídelny za kulturní? Tabulka č. 8 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně
spíše ano
spíše ne
rozhodně
ano
nevím
neodpověděl
20
3
ne
16
49
15
0
Touto otázkou jsem zjišťoval jestli rodiče znají prostředí, ve kterém obědvají jejich děti. Většina rodičů považuje prostředí školní jídelny za kulturní ( „rozhodně ano“ a „spíše ano“ odpovědělo 65 rodičů), 15 rodičů si myslí, že prostředí školní jídelny je spíše nekulturní, 20 rodičů neznalo odpověď na tuto otázku a 3 rodiče neodpověděli. Z této odpovědi se dá odvodit, že téměř jedna čtvrtina rodičů nezná prostředí školní jídelny. Otázka č. 9: Celkové hodnocení školního stravování známkami 1 – 5 Tabulka č. 9 (Uvedeno v %) 1
2
3
4
5
nesleduji
neodpověděl
4
35
26
5
1
23
6
33
Graf č. 9 Celkové hodnocení školního stravování známkami 1 – 5
35
30
25
20
15
10
5
0 1
2
3
4
5
nesleduji
neodpověděl
Celkové hodnocení stravování bylo úkolem otázky č. 9. Rodiče hodnotili školní stravování jako ve škole známkami 1 až 5. 4% rodičů oznámkovalo známkou 1, 35% rodičů známkou 2, 26% udělilo známku 3, 5% rodičů hodnotilo známkou 4, pouze 1% rodičů udělilo známku 5. Průměrná známka za celkové hodnocení je 2,5. 29% rodičů školní stravování nesleduje nebo na tuto otázku neodpovědělo. Z uvedeného grafu vyplývá, že téměř jedna třetina rodičů se nezajímá o školní stravování. Otázka č. 10: Nosí si Vaše dítě svačinu z domů? Tabulka č. 10 (Uvedeno v %) ano
ne
občas
83
11
7
Většina žáků si nosí svačinu z domova. Z tabulky č. 10 vyplývá, že 83% žáků si nosí svačiny z domů, 11% žáků si svačiny nenosí a 7% žáků si svačiny nosí občas.
34
Otázka č. 11: Myslíte si, že by ve školách měly fungovat bufety? Tabulka č. 11 (Uvedeno v %) ano
ne
nevím
neodpověděl
68
20
11
1
Graf č. 11 Měly by ve školách fungovat bufety
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
nevím
neodp.
Otázka č 11 zjišťovala názor rodičů na fungování kontroverzních bufetů na školách. Přestože svačinu z domova si nosí 83% dětí (otázka č.10), téměř dvě třetiny rodičů jsou přesvědčeny, že bufety by měly fungovat. O fungování bufetů na školách je přesvědčeno 68% rodičů. 20% rodičů si myslí, že ve školách by bufety fungovat neměly. 11% rodičů neví a 1% rodičů na danou otázku neodpovědělo. Otázka č. 12: Nakupuje Vaše dítě ve školním bufetu? Tabulka č. 12 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
občas
nevím
neodpověděl
31
13
56
2
1
35
I když si většina žáků nosí svačinu (viz č.10), většina z nich nakupuje i ve školním bufetu. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že čtyři pětiny žáků nakupují ve školním bufetu ( podle rodičů). Ze zkušenosti pedagoga mohu říci, že je to téměř 100%. Otázka č. 13: Měla by nabídka školního bufetu respektovat zásady zdravé výživy? Tabulka č.13 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně
spíše ano
spíše ne
rozhodně
ano 56
nevím
neodpověděl
3
1
ne 40
2
1
Graf č. 13 Měla by nabídka školního bufetu respektovat zásady zdravé výživy? 60 50 40 30 20 10 0 rozhodně spíše ano spíše ne ano
rozhodně ne
nevím
neodp.
Na otázku zda by měla nabídka bufetu respektovat zásady zdravé výživy 96 rodičů odpovědělo ano. Většina rodičů se domnívá, že nabídka zboží ve školním bufetu by měla splňovat zásady zdravé výživy. Pro odpověď „rozhodně ano“ se vyslovila více než polovina dotázaných rodičů. Spiše mne zarazila odpověď, že jeden rodič odpověděl „rozhodně ne.“ Zajímalo by mne jaké podněty vedou k takovéto odpovědi
36
Otázka č. 14: Je sortiment nabízený ve školním bufetu v souladu se zásadami zdravé výživy? Tabulka č. 14 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
1
9
46
21
26
Graf č. 14 Je sortiment nabízený ve školním bufetu v souladu se zásadami zdravé výživy 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
V otázce č.14 jsem zjišťoval jestli jsou rodiče obeznámeni se sortimentem zboží, které je nabízeno školním bufetem. Z tabulky č. 14 vyplývá, že téměř jedna pětina rodičů nezná nabízený sortiment. Asi tři čtvrtiny rodičů si myslí, že sortiment, který je nabízen ve školním bufetu neodpovídá zásadám zdravé výživy. Pouze asi jedna desetina rodičů se domnívá že sortiment nabízený školním bufetem odpovídá požadavkům na zdravou výživu. Otázka č. 15: Nosí si Vaše dítě nápoje z domova? Tabulka č. 15 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
89
14
37
Většina žáků si nosí nápoje z domova. Na
otázku č. 15 89 rodičů
odpovědělo kladně, to znamená, že 86,4% žáků si nosí nápoje z domova. Otázka č. 16: Zajišťuje škola pravidelný pitný režim? Tabulka č. 16 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
21
56
26
Více než polovina rodičů se domnívá, že škola nezajišťuje pitný režim.Pouze jedna pětina rodičů odpověděla na otázku kladně. Jestliže ve škole funguje bufet, nebo nápojový automat tak je pitný režim zajištěn. Samozřejmě je sporná může být nabídka nápojů. Ale jak vyplynulo z předešlých otázek, ve škole funguje bufet, ve kterém nakupuje většina dětí. Otázka č. 17: Pokud je pitný režim ve škole zajištěn nápojovými automaty, jste informováni o typech nápojů, které automat nabízí? Tabulka č. 17 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
neodpověděl
33
50
19
1
Více než dvě třetiny rodičů nezná nabídku nápojového automatu, který je umístěn ve škole. Otázka č. 18: Souhlasíte s programem „Ovoce do škol“ i pro žáka 2.stupně ZŠ? Tabulka č. 18 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
neznám
87
4
12
Více než čtyři pětiny rodičů souhlasí s tímto programem. Pouze 4 rodiče se vyslovili rozhodně proti tomuto programu. 38
Otázka č. 19: Zajišťuje škola, kterou navštěvuje Vaše dítě program „Mléko do škol“ ? Tabulka č. 19 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
42
28
33
Na tuto otázku odpovědělo záporně 28 rodičů a odpověď neznalo 33 rodičů (celkem 61%). Z uvedených odpovědí vyplývá, že propagace programu „Mléko do škol“ je na velice nízké úrovni. Otázkou je, zda je to způsobeno jednotlivými školami, které se programu zúčastňují, nebo se jedná o nedostatečnou prezentaci programu zodpovědným ministerstvem. Otázka č. 20: Myslíte si, že v rámci výuky je věnován tématu zdravé výživy dostatečný prostor? Tabulka č. 20 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
neodpověděl
37
21
43
2
Více než jedna třetina rodičů se domnívá, že tématu zdravé výživy je věnován ve výuce dostatečný prostor. Dvě pětiny rodičů neznaly odpověď na tuto otázku. Otázka č. 21: Měla by být zdravá výživa samostatným vyučovacím předmětem? Tabulka č. 21 (Uvedeno v absolutních hodnotách) ano
ne
nevím
36
37
30
Odpovědi na tuto otázku byly téměř vyrovnané: ano - 36 (35%), ne - 37 (36%), nevím – 30 (29%) 39
Otázka č. 22: Máte kontrolu nad školním stravováním svého dítěte? Tabulka č. 22 (Uvedeno v absolutních hodnotách) rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
24
56
17
2
4
Graf č. 22 Máte kontrolu nad školním stravováním svého dítěte?
60
50
40
30
20
10
0 rozhodně ano spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
nevím
Na tuto otázku odpověděly více než tři čtvrtiny rodičů kladně. Téměř 80% rodičů je přesvědčeno, že má kontrolu nad stravováním svého dítěte.
40
8.8 DISKUSE K průzkumu jak škola pomáhá vytvářet zdravé stravovací návyky jsem zvolil anonymní dotazník. Mezi problémy dotazníkového šetření může být malá návratnost dotazníků a diskutabilní věrohodnost. Návratnost dotazníků v mém šetření dosáhla téměř 98 procent. Otázky, které se týkaly ročníku, který dítě navštěvuje a místa bydliště, neměly vliv na potvrzení, nebo vyvrácení hypotéz. Hypotéza I. Rodiče se zajímají o provoz školní jídelny Tuto hypotézu jsem si ověřil odpověďmi na otázky 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9. Odpověď
nevím a neodpověděl jsem vnímal jako nezájem o danou problematiku. Na otázku č. 2 se tato varianta vyskytla ve 28%. U otázky č. 3 to bylo v 25%, u č. 4 dokonce 79%. V otázce č. 5 to bylo v 51% a v č. 6 67% rodičů zvolilo variantu nevím nebo neodpověděl. Aritmetický průměr odpovědí nevím nebo
neodpověděl je 50%. V otázce 8 jsem se dotazoval na prostředí jídelny. Z odpovědí vyplynulo, že téměř jedna čtvrtina rodičů nezná prostředí jídelny. V otázce 9 byli rodiče požádáni o oznámkování školního stravování. Z výsledků vyplynulo, že 29% rodičů školní prostředí nezajímá. Z tohoto výsledku vyplývá, že rodiče provoz školní jídelny spíše nezajímá. Hypotéza II. Rodiče neznají sortiment zboží, který nabízí školní bufet Tuto hypotézu jsem si ověřil otázkami 11, 12, 13, 14. Většina dětí podle dotázaných rodičů nakupuje ve školním bufetu. Pouze 2% rodičů nevědělo, jestli jejich dítě nakupuje ve školním bufetu. Proto se rodiče zajímají o provoz a sortiment školního bufetu. 93% dotázaných rodičů by si přálo, aby nabídka bufetu respektovala zásady zdravé výživy. Pouze jedna čtvrtina rodičů neznala, nebo se nezajímala o sortiment nabízený ve školním bufetu. Hypotéza, že rodiče neznají sortiment je neplatná, jelikož tři čtvrtiny dotázaných rodičů sortiment znala. Hypotéza III. Rodiče mají pitný režim dětí pod kontrolou Více než polovina dotázaných rodičů se domnívá, že škola pitný režim nezajišťuje. 86% žáků si nosí nápoje z domova. Z tohoto faktu vyplývá, že většina rodičů si myslí, že má pitný režim svého dítěte pod kontrolou. Jelikož většina dětí nakupuje ve školním bufetu (80%) a část rodičů (26) nezná
41
sortiment zboží nabízeného v bufetu a více než dvě třetiny rodičů neznají typy nápojů, které nabízí nápojový automat ( otázka 17), pouze 10 rodičů si myslí, že sortiment nabízený v bufetu splňuje zásady zdravé výživy, dá se říci že rodiče nemají pitný režim pod kontrolou. Většina rodičů se snaží zajistit nápoje z domova, ale často nevědí, jaké další nápoje jsou jeho dítěti nabízeny. Tato hypotéza je neplatná. Hypotéza IV. Škola pomáhá rodičům s vytvářením zdravých stravovacích návyků. Tuto hypotézu jsem se snažil ověřit pomocí otázek 5, 8, 9, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22. Na otázku č. 22 zda mají rodiče kontrolu nad školním stravováním svého dítěte, téměř 80% rodičů odpovědělo, že ano. Ale toto číslo se mi zdá poněkud vysoké v návaznosti na předešlé odpovědi na otázky. Téměř polovina rodičů nedokáže odpovědět na to, jak jsou spokojeni se skladbou jídelníčku (otázka 5). Jedna třetina rodičů se nezajímá o školní stravování (otázka 9), nebo neznají prostředí jídelny- téměř jedna čtvrtina (otázka 8). Jedna čtvrtina nezná sortiment zboží ve školním bufetu (otázka 14) a neví jestli škola zajišťuje pitný režim (otázka 16). Program „Ovoce do škol" nezná 12 rodičů a 33 rodičů neznalo odpověď na otázku č. 19 (Mléko do škol). Zajímavá odpověď u této otázky je, že 42 rodičů tvrdí, že škola zajišťuje tento program a 28 rodičů na tuto otázku odpovědělo záporně. Poměrně velká část rodičů (dvě pětiny) se nezajímá jaký prostor je ve výuce věnován otázce zdravé výživy (otázka 20). Jedna třetina rodičů nezná odpověď na otázku, zda by měla být zdravá výživa samostatným předmětem. Z odpovědí na tyto otázky usuzuji, že tato hypotéza je nepravdivá. Škola nepomáhá rodičům, ale je to pravděpodobně způsobeno malým zájmem ze strany rodičů. Zdravým stravovacím návykům je v současné době věnována velká pozornost. Určitě i dnes existuje velká část obyvatel, které toto téma nezajímá. Proto je důležité, aby právě škola vychovávala děti k těmto návykům. Osvojení těchto návyků může předejít zdravotním a sociálním problémům. Je proto velice důležité, aby se zlepšila spolupráce rodiny a školy v této oblasti.
42
ZÁVĚR Ač se dnes o zdravých stravovacích návycích hovoří stále častěji, ve školách je k tomuto tématu přistupováno rozporuplně a postoj rodičovské veřejnosti je dosti pasivní. V teoretické části práce jsem se snažil analyzovat učebnice, které jsou používány na základních školách. Jak se tyto učebnice věnují tématu zdravé výživy. Dále jsem se pokusil nastínit úlohu RVP a ŠVP a jakou tyto plány hrají roli v současném pojetí výuky. Pokusil jsem se analyzovat další dokumenty (www.stránky, časopisy), které mohou pomoci při získávání nových poznatků o daném tématu. Cílem bakalářské práce bylo popsat současné pojetí ve školách. Rozhodně tomuto tématu je věnován velký prostor, ale neexistuje jednotná koncepce MŠMT, která by zodpovědně vychovávala. Díky ŠVP je v moci každé školy, jak se k tomuto problému postaví. Dalším cílem bylo, jak se toto pojetí odráží v učebnicích. Po podrobné analýze učebnic předmětů, které by se měly tomuto tématu věnovat, jsem dospěl k závěru že je velice nedostatečné. Některé učebnice se tomuto tématu sice věnují velice dobře, ale jelikož dnes školy mohou používat několik druhů učebnic pro jeden předmět, může se stát, že si tyto učebnice nevyberou. Dalším cílem byl zjistit postoj rodičů k dané problematice. V empirické části jsem si stanovil hypotézy, které měly ukázat zájem rodičů. Z výsledků, které jsem získal mi připadá, že rodiče se velice málo zajímají o tuto část výchovy. Rozhodně je tu mnoho prostoru jak zlepšit spolupráci rodiny a školy i na této úrovni. Rodiče by se měli více zajímat jaký prostor je věnován zdravé výživě ve výuce , jak se dítě stravuje během školního dne. Měli by si uvědomit, že zdravý životní styl je jednou z velkých priorit. Rodiče by si měli uvědomit, že za zdravý vývoj svých dětí jsou v první řadě odpovědni právě oni a neměli by se snažit přehrát své povinnosti na někoho druhého.
43
Seznam citovaných zdrojů 1. BENEŠ, Pavel; PUMPR, Václav; BANÝR, Jiří. Základy chemie 2. 3.vyd. Praha : Fortuna, 2001, ISBN 80-7168-748-0 2. ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC Zdeněk. Přírodopis 3. 1.vyd. Praha: SPN, 1998, ISBN 80-85937-97-2 3. FOŘT, Petr. Tak co mám jíst. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1459-2 4. JANOŠKOVÁ, Dagmar; ONDRÁČKOVÁ, Monika; ČÁBALOVÁ, Dagmar; MARKOVÁ, Hana; ŠEBKOVÁ, Jitka. Občanská výchova 6 1.vyd. Plzeň: Fraus, 2003, ISBN 80-7238-207-1 5. JANOŠKOVÁ, Dagmar; ONDRÁČKOVÁ, Monika; ČÁBALOVÁ, Dagmar; MARKOVÁ, Hana; ŠEBKOVÁ, Jitka. Občanská výchova 7. 1.vyd. Plzeň : Fraus, 2004, ISBN 80-7238-325-6 6. JANOŠKOVÁ, Dagmar; ONDRÁČKOVÁ, Monika; ČÁBALOVÁ, Dagmar; MARKOVÁ, Hana; ŠEBKOVÁ, Jitka. Občanská výchova 8. 1.vyd. Plzeň : Fraus, 2005, ISBN 80-7238-393-0). 7. JANOŠKOVÁ, Dagmar; ONDRÁČKOVÁ, Monika; ČÁBALOVÁ, Dagmar; MARKOVÁ, Hana; ŠEBKOVÁ, Jitka. Občanská výchova 9. 1.vyd. Plzeň : Fraus, 2006, ISBN 80-7238-528-3 8. MERKUNOVÁ, Alena. Průvodce výukou (somato)patologie. Gaudeamus, 2007, 215 s. ISBN 978-80-7041-524-5 9. NOVOTNÝ, Ivan; HRUŠKA, Michal. Biologie člověka. 4. vyd.
Praha:
Fortuna, 2008, ISBN 978-80-7373-007-9 10.VANĚČKOVÁ, Ivana; SKÝBOVÁ, Jana; MARKVARTOVÁ, Drahuše; HEJDA, Tomáš. Přírodopis 8. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2006, ISBN 80-7238-428-7 11.www.lekarnici.cz 12.www.msmt.cz
44
Další použité zdroje 1. DIEHL, Hans; LUDINGTONOVÁ, Aileen; PRIBIŠ, Peter; DUMBECK, Lawson. Dynamický život. 1.vyd. Praha: Advent-Orion, 1999, 286 s. ISBN 80-7172-312-6 2. HRACHOVCOVÁ, M. Občanská výchova pro 9. ročník ZŠ a víceletá
gymnázia. Nakladatelství Olomouc, 2000, 173 s. ISBN 80-7182-093-8 3. HRACHOVCOVÁ, M; BEZCHLEBOVÁ, M. Občanská výchova pro 8. ročník
ZŠ a víceletá gymnázia. Nakladatelství Olomouc, 1999, 190 s. ISBN 807182-062-8 4. KALMAN, Michal; VAŠÍČKOVÁ, Jana. Zdraví a životní styl dětí a školáků. Univerzita Palackého Olomouc, 2013, 172 s. ISBN 978-80-244-3409-4 5. kolektiv autorů. Občanská výchova pro 6. ročník. Nakladatelství Olomouc, 1997 143 s. ISBN 80-7182-036-9 6. kolektiv autorů. Občanská výchova pro 7. ročník. Nakladatelství Olomouc, 1998 167 s. ISBN 80-7182-043-1 7. KELLER, Jan. Nová sociální rizika. Praha, Sociologické nakladatelství, 2011, 197 s. ISBN 978-80-7419-059-9 8. MACHOVÁ, Jitka; KUBÁTOVÁ, Dagmar. Výchova ke zdraví. Grada Publishing, 2009, 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8 9. NOVOTNÁ, Zdeňka. Situace ve stravování školních dětí a mládeže
z pohledu sociálního pedagoga. Diplomová práce. UHK. Katedra sociální pedagogiky, 2010, 10.Sborník příspěvků. Optimální působení tělesné zátěže a výživy. Gaudeamus, 2006, 338 s. ISBN 80-7041-104-X
45
Příloha č.1: Dotazník Vážení rodiče, prosím Vás o vyplnění dotazníku (anonymně). Tento dotazník mi slouží jako zdroj dat k mé práci. Který ročník navštěvuje Vaše dítě? a. šestý b. sedmý c.osmý d. devátý Je škola, kterou dítě navštěvuje v místě Vašeho bydliště? a. ano b. ne 1. Kde obědvá Vaše dítě ? a. ve školní jídelně b. doma c. jinak (prosím uveďte)............................................................................................... 2. Myslíte, že skladba jídel ve školní jídelně respektuje zásady správné výživy? a. rozhodně ano b.spíše ano c.spíše ne d. rozhodně ne e. nevím 3. Jste spokojeni s kvalitou jídel ve školní jídelně? a. rozhodně ano b.spíše ano c.spíše ne d. rozhodně ne e. nevím 4. Sledujete jídelníček školní jídelny na internetových stránkách školy? a. ano b. ne 5. Jste spokojeni se skladbou jídelníčku? a. ano b.ne (uveďte, co postrádáte)............................................................................................... c. nevím 6. Setkaly se Vaše případné výhrady a připomínky ke kvalitě stravování s odezvou od provozovatele jídelny? a. ano b. ne c. dosud jsem žádné výhrady či připomínky neměl/a 7. Byli by jste ochotni aspektovat vyšší cenu obědů, v případě většího výběru zeleninových nebo ovocných salátů? a. ano b. ne
46
8. Považujete prostředí školní jídelny za kulturní? a. rozhodně ano b.spíše ano c.spíše ne d. rozhodně ne e. nevím 9. Celkové hodnocení školního stravování známkami 1 – 5 ( zaškrtněte v tabulce ). 1 2 3 4 5 nesleduji 10. Nosí si Vaše dítě svačinu z domů? a. ano b. ne c. občas ( prosím, uveďte jak často)................................................................................... 11. Myslíte si, že by ve školách měly fungovat bufety? a. ano b. ne c. nevím 12. Nakupuje Vaše dítě ve školním bufetu? a. ano b. ne c. občas d. nevím 13. Měla by nabídka školního bufetu respektovat zásady zdravé výživy? a. rozhodně ano b. spíše ano c. spíše ne d. rozhodně ne c. nevím 14. Je sortiment nabízený ve školním bufetu v souladu se zásadami správné výživy? a. rozhodně ano b. spíše ano c. spíše ne d. rozhodně ne c. nevím 15. Nosí si Vaše dítě nápoje z domova? a. ano b. ne 16. Zajišťuje škola pravidelný pitný režim? a. ano b. ne c. nevím
47
17. Pokud je pitný režim ve škole zajištěn nápojovými automaty, jste informováni o typech nápojů, které automat nabízí? a. ano b. ne c. nevím 18. Souhlasíte s programem „Ovoce do škol“ i pro žáky 2. stupně ZŠ? a. ano b. ne c. neznám 19. Zajišťuje škola, kterou navštěvuje Vaše dítě program „Mléko do škol“? a. ano b. ne c. nevím 20. Myslíte si, že v rámci výuky je věnován tématu zdravé výživy dostatečný prostor? a. ano b. ne c. nevím 21. Měla by být zdravá výživa samostatným vyučovacím předmětem? a. ano b. ne c. nevím 22. Máte kontrolu nad školním stravováním svého dítěte? a. rozhodně ano b. spíše ano c. spíše ne d. rozhodně ne c. nevím Děkuji Vám za Vaši ochotu a Váš čas, který jste strávili vyplňováním dotazníku. Radek Zeman
48
